Č. j.: ÚOHS-R0187/2018/VZ-03027/2019/323/LVa
                
                
                 
                
                
                Brno: 1. února 2019
                
                
                
                
                 
                
                 
                V řízení o rozkladu ze dne 16. 11. 2018, doručeném Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže téhož dne navrhovatelem –
                
                
                PLURAL servis s.r.o., IČO 28160967, se sídlem Ve Lhotce 902/6, 142 00 Praha 4,
                
                
                proti usnesení Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže č. j. ÚOHS-S0393/2018/VZ-30535/2018/541/JCh ze dne 5. 11. 2018, vydanému ve správním řízení ve věci přezkoumání úkonů zadavatele –
                
                
                Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i., IČO 00027006, se sídlem Drnovská 507/73, 161 00 Praha,
                
                
                učiněných při zadávání veřejné zakázky „Zajištění ostrahy a bezpečnostních služeb v areálu VÚRV, v.v.i. Praha – Ruzyně“ zadávané ve zjednodušeném podlimitním řízení na základě výzvy k podání nabídky ze dne 15. 5. 2018, která byla na profilu zadavatele uveřejněna téhož dne pod číslem P18V00000675, jehož účastníkem je rovněž vybraný dodavatel – 
                
                
                INDUS PRAHA, spol. s r. o., IČO 24210668, se sídlem U Hostivařského nádraží 556/12, 102 00 Praha 10
                
                
                jsem podle § 152 odst. 6 písm. b) ve spojení s § 90 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, na základě návrhu rozkladové komise, jmenované podle § 152 odst. 3 téhož zákona, rozhodl takto:
                 
                Usnesení Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže č. j. ÚOHS-S0393/2018/VZ-30535/2018/541/JCh ze dne 5. 11. 2018
                 
                p o t v r z u j i
                 
                a podaný rozklad
                 
                z a m í t á m.
                 
                 
                Odůvodnění
                I.               Zadávací řízení a řízení vedené Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže
                1.             Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) jako orgán příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“[1]), obdržel dne 2. 10. 2018 návrh navrhovatele – PLURAL servis s.r.o., IČO 28160967, se sídlem Ve Lhotce 902/6, 142 00 Praha 4, (dále jen „navrhovatel“) – na zahájení řízení ve věci přezkoumání úkonů zadavatele – Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i., IČO 00027006, se sídlem Drnovská 507/73, 161 00 Praha, (dále jen „zadavatel“) – učiněných při zadávávání veřejné zakázky „Zajištění ostrahy a bezpečnostních služeb v areálu VÚRV, v.v.i. Praha – Ruzyně“ zadávané ve zjednodušeném podlimitním řízení na základě výzvy k podání nabídky ze dne 15. 5. 2018, která byla na profilu zadavatele uveřejněna téhož dne pod číslem P18V00000675 (dále jen „veřejná zakázka“).
                2.             Návrh navrhovatele směřoval proti rozhodnutí zadavatele o výběru dodavatele, které bylo navrhovateli sděleno oznámením rozhodnutí o výběru dodavatele ze dne 24. 8. 2018, přičemž navrhovatel se domáhal zrušení tohoto úkonu zadavatele. Navrhovatel v podaném návrhu mimo jiné uvedl, že námitky navrhovatele ze dne 4. 9. 2018 vyřídil zadavatel tak, že je rozhodnutím ze dne 17. 9. 2018 odmítl, přičemž uvedené rozhodnutí zadavatele o námitkách navrhovatel převzal dne 26. 9. 2018.
                II.             Napadené usnesení
                3.             Dne 5. 11. 2018 Úřad vydal usnesení č. j. ÚOHS-S0393/2018/VZ-30535/2018/541/JCh (dále jen „napadené usnesení“), kterým Úřad rozhodl, že správní řízení se podle § 257 písm. e) zákona zastavuje, neboť navrhovatel nedoručil svůj návrh na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů učiněných při zadávání veřejné zakázky Úřadu a zadavateli ve lhůtě podle § 251 odst. 2 zákona, tedy do 10 dnů ode dne 19. 9. 2018, v němž jmenovaný navrhovatel obdržel rozhodnutí, kterým zadavatel odmítnul jeho námitky, tj. do 1. 10. 2018 (den 29. 9. 2018 připadal na sobotu, viz také bod 33 odůvodnění napadeného usnesení), nýbrž až dne 2. 10. 2018.
                4.             V odůvodnění napadeného usnesení Úřad konstatoval, že součástí Úřadem obdržené dokumentace o zadávacím řízení byla dodejka rozhodnutí o námitkách ze dne 17. 9. 2018, z níž vyplývá, že předmětná zásilka byla dne 19. 9. 2018 uložena u příslušné pobočky společnosti Česká pošta s. p., IČO 47114983, se sídlem Politických vězňů 909/4, 225 99 Praha 1 (dále jen „Česká pošta“) a dne 26. 9. 2018 byla uvedená zásilka vydána navrhovateli. Dne 22. 10. 2018 obdržel Úřad přípis navrhovatele obsahující doručenku datové zprávy, kterou byl zadavateli zaslán stejnopis návrhu na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele. Z předmětné doručenky vyplývá, že stejnopis návrhu byl do datové schránky zadavatele dodán rovněž dne 2. 10. 2018.
                III.           Rozklad navrhovatele
                5.             Dne 16. 11. 2018 obdržel Úřad rozklad navrhovatele z téhož dne. Ze správního spisu vyplývá, že napadené rozhodnutí bylo navrhovateli doručeno dne 5. 11. 2018. Rozklad byl tedy podán v zákonné lhůtě.
                Námitky rozkladu 
                6.             Navrhovatel v rozkladu namítá, že námitky proti úkonům zadavatele doručil osobně zadavateli dne 4. 9. 2018, přičemž navrhovatel očekával, že odpověď na své námitky obdrží od zadavatele v souladu se zákonem č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů (dále jen „zákon o el. úkonech“) do své datové schránky. Nic údajně nebránilo tomu, aby zadavatel doručil svou odpověď (rozhodnutí o námitkách) do datové schránky navrhovatele.
                7.             Zadavatel na námitky do 15 dnů ode dne doručení námitek nereagoval (nebo alespoň navrhovatel údajně neměl žádnou informaci o tom, že by o námitkách bylo rozhodnuto, nebo že rozhodnutí o námitkách bylo odesláno). Navrhovatel chtěl využít lhůtu 25 dnů ode dne odeslání námitek v souladu s § 251 odst. 3 zákona, proto ze své vlastní iniciativy dne 26. 9. 2018 provedl telefonický dotaz u zadavatele, aby se na rozhodnutí o námitkách informoval.
                8.             Kontaktní osoba zadavatele (Ing. Václav Svoboda) na dotaz navrhovatele odpověděl, že rozhodnutí o námitkách bylo navrhovateli odesláno cestou České pošty již dne 17. 9. 2018, a tedy by ho již měl mít k dispozici.
                9.             Ihned po rozhovoru s kontaktní osobou zadavatele navrhovatel navštívil pobočku České pošty, prostřednictvím které své poštovní zásilky dostává (pobočka České pošty sídlící na adrese Durychova 972/72, Lhotka, Praha, která je doručovací poštou navrhovatele). Protože přepážková pracovnice nemohla zásilku podle názvu navrhovatele dohledat, obrátil se navrhovatel znovu na kontaktní osobu zadavatele, která mu nyní sdělila podací číslo zásilky. Teprve poté byla pracovnice České pošty schopna zásilku dohledat a navrhovatel ihned podepsal její převzetí. Na pobočce České pošty se navrhovatel dozvěděl, že na výzvě byl chybně uveden název adresáta. 
                10.         Informace České pošty o tom, že navrhovateli bylo dne 19. 9. 2018 do schránky vhozeno oznámení o uložení zásilky, se dle navrhovatele nezakládá na pravdě. Navrhovatel cestou České pošty dostává značné množství zásilek a všechny si pravidelně vyzvedává, není tedy důvod, proč by měl předmětnou zásilku opomíjet, zvláště když ji očekával. Všechny ostatní v předmětném období vyzvedával. Pokud by poštovní doručovatelka vhodila oznámení o uložení zásilky správně, pak by k prodlení nemohlo dojít, a navrhovatel by pak svůj návrh poslal tak, aby lhůta byla dodržena.
                11.         Navrhovatel tedy trvá na tom, že postupoval správně, a že jeho návrh byl podán řádně a včas. Nemůže mu být dáno k tíži, že zadavatel nepostupoval podle zákona o el. úkonech a nedoručil rozhodnutí o námitkách do datové schránky, která je prvním a základním prostředkem pro komunikaci.
                12.         Navrhovatel nemohl nijak ovlivnit chybu, ke které došlo na příslušné pobočce České pošty.
                13.         Navrhovatel navrhuje, aby Úřad znovu prověřil postup České pošty na výše uvedené pobočce a rovněž aby k prokázání výše uvedených tvrzení požadoval výpověď od výše uvedené kontaktní osoby zadavatele. Dle názoru navrhovatele není možné odmítnout jeho návrh na zastavení řízení, pokud nebyly věrohodně a důsledně prošetřeny veškeré okolnosti, díky kterým údajně navrhovatel nedodržel příslušnou lhůtu, protože k údajnému nedodržení lhůty nedošlo vlivem nekonání navrhovatele, ale bylo způsobeno okolnostmi, na které navrhovatel neměl a ani nemohl mít vliv, a proto mu nemohou být dávány k tíži. 
                14.         Navrhovatel trvá na tom, že rozhodnutím o výběru dodavatele veřejné zakázky zadavatel porušil významným způsobem zákon.
                Závěr rozkladu navrhovatele
                15.         Navrhovatel navrhuje zrušení napadeného usnesení a pokračování v řízení dle podaného návrhu. 
                IV.          Řízení o rozkladu
                16.         Úřad po doručení rozkladu neshledal podmínky pro postup podle § 87 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“) a podle § 88 odst. 1 správního řádu předal spis se svým stanoviskem předsedovi Úřadu k rozhodnutí o rozkladu.
                Vyjádření zadavatele k rozkladu
                17.         Dne 26. 11. 2018 obdržel Úřad vyjádření zadavatele k rozkladu navrhovatele. Zadavatel považuje napadené usnesení za správné a rozklad navrhovatele za nedůvodný. Zadavatel také uvádí, že navrhovatel odkazuje na zákon o el. úkonech pouze obecně a neuvádí žádné konkrétní ustanovení, ze kterého by měla plynout povinnost zadavatele doručovat prostřednictvím datové schránky. Zadavatel není orgánem veřejné moci ve smyslu zákona č. 300/2008 Sb., a povinnosti jeho ustanovení § 17 na něj tedy nedopadají. Údajná chyba, ke které došlo na pobočce České pošty není podložena jinak než tvrzením navrhovatele, navíc navrhovatel si zásilku vyzvedl před uplynutím lhůty pro podání návrhu, návrh tedy mohl podat včas. 
                Předběžné opatření
                18.         Dne 21. 11. 2018 bylo předsedou Úřadu vydáno rozhodnutí č. j. ÚOHS-R0187/2018/VZ-34289/2018/323/LVa, kterým byl zadavateli uložen zákaz uzavřít smlouvu v zadávacím řízení na veřejnou zakázku, neboť navrhovatel v rozkladu uvedl nové skutečnosti týkající se doručování předmětného rozhodnutí o námitkách, které při rozhodování věci Úřad nemohl znát, přičemž tato nová tvrzení mohla mít vliv na správnost závěrů učiněných v napadeném usnesení. 
                 
                Další postup v řízení o rozkladu
                19.         Vzhledem k tomu, že v rozkladu navrhovatel uvedl zcela novou skutečnost – a sice že ve výzvě byl údajně chybně uveden název adresáta, dne 19. 12. 2018 předseda Úřadu učinil dotaz na Českou poštu (resp. na centrálu České pošty i na předmětnou pobočku), kdy se navrhovatel mohl dozvědět o uložení zásilky zadavatele s podacím číslem RR945919478CZ, která byla vydána adresátovi dne 26. 9. 2018 a jejíž dodejka byla nadepsána „Rozhodnutí o námitkách“. Úřad rovněž požádal Českou poštu o předložení vhodného dokladu, ze kterého by bylo patrno, kdy a jakým způsobem se adresát o uložení na pobočce České pošty dozvěděl.  
                20.         Dne 2. 1. 2019 předseda Úřadu obdržel odpověď České pošty, která uvedla, že předmětná zásilka byla doručována dne 19. 9. 2018, což lze doložit záznamem „Převzetí zásilek na pochůzku“ ze dne 19. 9. 2018, kde je u podacího čísla předmětní zásilky otisk razítka „Adresát nezastižen – oznámeno, uloženo“ a informace, kde byla zásilka uložena, přičemž otisk tohoto razítka potvrzuje zanechání výzvy k vyzvednutí zásilky adresátovi. Jiná evidence údajně není zajišťována. Dále Česká pošta informovala, že šetřením bylo dále zjištěno, že v interním systému České pošty je skutečně evidován název adresáta chybně (obsahuje překlep, v evidenci České pošty je uveden název adresáta „Plurar servis“). K poskytnutí náhledu provozního dokladu Česká pošta požadovala vyplnění formuláře „Zproštění mlčenlivosti adresátem“, neboť zproštění mlčenlivosti je vyžadováno s ohledem na povinnost ochrany poštovního tajemství, uloženou České poště zákonem č. 29/2000 Sb., o poštovních službách.  
                21.         Dne 3. 1. 2019 tedy předseda Úřadu přípisem č. j. ÚOHS-00204/2019/323/LVa z téhož dne požádal navrhovatele o předmětné zproštění mlčenlivosti, aby Česká pošta mohla náhled provozního dokladu poskytnout. V uvedeném přípisu Úřad navrhovatele rovněž požádal o informaci, zda České poště navrhovatel zproštění mlčenlivosti poskytne, případně informaci o výsledku.
                22.         Dne 7. 1. 2019 předseda Úřadu obdržel reakci navrhovatele z téhož dne. Navrhovatel uvedl, že s tvrzením pracovníků České pošty zásadně nesouhlasí, neboť o předmětné zásilce nebyl nijak vyrozuměn. Razítko v deníku pracovnice pošty o zanechání výzvy k vyzvednutí nemůže být bráno jako průkazné tvrzení, zvláště pokud údajně „další evidence není zajišťována“. Dopis od zadavatele navrhovatel netrpělivě očekával, a protože poštou nebyl nijak informován, začal se o zásilku zajímat sám, jedině kvůli projevení osobní iniciativy se navrhovatel o zásilce dozvěděl. O doručení zásilky na pobočku České pošty se navrhovatel dozvěděl teprve v rozhovoru s kontaktní osobou zadavatele dne 26. 9. 2018. 
                23.         Předmětný záznam „Převzetí zásilek na pochůzku“ Úřad obdržel od České pošty dne 16. 1. 2018.
                24.         Dne 17. 1. 2019 předseda Úřadu usnesením č. j. ÚOHS-R0187/2018/VZ-01142/2019/323/LVa účastníkům řízení oznámil, že byly pořízeny nové podklady rozhodnutí a určil účastníkům řízení lhůtu, ve které se mohou k podkladům rozhodnutí vyjádřit. 
                25.         Možnost vyjádřit se k podkladům rozhodnutí využil pouze navrhovatel, který dne 21. 1. 2019 zaslal Úřadu své vyjádření z téhož dne, ve kterém setrval na svých předchozích tvrzeních a požadoval provedení výpovědi svědka – kontaktní osoby zadavatele.
                V.            Stanovisko předsedy Úřadu
                26.         Po projednání rozkladu a veškerého spisového materiálu rozkladovou komisí jmenovanou podle § 152 odst. 3 správního řádu a po posouzení případu ve všech jeho vzájemných souvislostech jsem podle § 89 odst. 2 správního řádu přezkoumal soulad napadeného rozhodnutí a řízení, které jeho vydání předcházelo, s právními předpisy a s přihlédnutím k návrhu rozkladové komise jsem dospěl k následujícímu závěru.
                27.         K provedenému shromažďování podkladů v rámci řízení o rozkladu uvádím, že jsem k němu přistoupil z toho důvodu, že navrhovatel rozporoval zjištěný skutkový stav věci tvrzením, které nemohlo být Úřadu známo a zároveň si navrhovatel v řízení před Úřadem nemusel být vědom toho, že jeho návrh může být za těchto okolností posouzen jako opožděný. Předmětné shromáždění dalších podkladů tak slouží pouze k ověření Úřadem zjištěného skutkového stavu, který považuji za dostatečný pro vyslovení výroku v napadeném usnesení (podrobněji viz níže). 
                28.         Úřad tím, že napadeným usnesením rozhodl tak, jak je uvedeno výše, rozhodl správně a v souladu s právními předpisy. V další části odůvodnění tohoto rozhodnutí jsou v podrobnostech rozvedeny důvody, pro které jsem přistoupil k potvrzení napadeného usnesení a k zamítnutí rozkladu navrhovatele.
                VI.     K námitkám rozkladu
                K námitce, že zadavatel měl doručovat prostřednictvím datové schránky
                29.         Navrhovatel tvrdí, že zadavatel byl povinen mu rozhodnutí o námitkách doručit do datové schránky.
                30.         Právní řád však zadavateli takovou povinnost v relevantní době neukládal. Jak ostatně správně poukazuje zadavatel, navrhovatel ani neodkazuje na žádné konkrétní zákonné ustanovení, které by mu takovou povinnost ukládalo, pouze na zákon o el. úkonech obecně. Pokud jde o § 17 zákona o el. úkonech, ten povinnost doručovat prostřednictvím datové schránky ukládá pouze orgánům veřejné moci. Podle § 1 odst. 1 zákona o el. úkonech jsou orgány veřejné moci státní orgány, územní samosprávné celky a fyzické nebo právnické osoby, pokud těmto fyzickým nebo právnickým osobám byla svěřena působnost v oblasti veřejné správy. Zadavatel je však dle své zřizovací listiny veřejnou výzkumnou institucí, tedy právnickou osobou, jejímž hlavním předmětem činnosti je výzkum (resp. vědecká, výzkumná a další tvůrčí činnost v oblasti v zemědělských a souvisejících oborech a šíření poznatků v oblasti zemědělství a navazujících biologických, technických a společenských oborech). Nejde tedy o právnickou osobu, které by byla svěřena působnost v oblasti veřejné správy. Tento závěr podporuje i Metodika k doručování prostřednictvím datových schránek při provádění úkonů v zadávacím řízení Ministerstva pro místní rozvoj dostupná na webové adrese http://www.portal-vz.cz/cs/Jak-na-zadavani-verejnych-zakazek/Metodiky-stanoviska/Metodicke-pokyny, která ve svém bodu 3.1 uvádí, které zadavatele lze považovat za orgány veřejné moci, přičemž zadavatel ani tato kritéria nenaplňuje.
                31.         Nyní účinné znění zákona sice v ustanovení § 211 odst. 3 stanoví, že písemná komunikace mezi zadavatelem a dodavatelem musí probíhat až na uvedené výjimky elektronicky, avšak toto ustanovení se stalo účinným teprve dne 18. 10. 2018, a tato povinnost se tedy na zadavatele v šetřeném případě ještě nevztahovala (viz § 279 odst. 2 zákona).
                32.         Pro doručování mezi zadavatelem a navrhovatelem se tedy použijí běžná soukromoprávní pravidla pro doručování (viz také bod 26 odůvodnění napadeného usnesení). V tomto ohledu tedy souhlasím s posouzením věci, jak jej provedl Úřad. I soudy potvrzují, že vztah dodavatele a zadavatele je obecně chápán jako vztah soukromoprávního charakteru (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 2 Afs 23/2013 ze dne 20. 5. 2014), nikoli však bezvýjimečně. Tento obecně soukromoprávní charakter je potlačen v tom ohledu, že „výklad pravidel týkajících se doručování písemností zadavateli dodavatelem je nutno provádět s ohledem na potřebu vyloučení možnosti, v důsledku níž by zadavatel mohl v rámci soukromoprávního vztahu vyloučit možnost veřejnoprávního přezkumu, čímž by byl popřen smysl celé úpravy zákona o veřejných zakázkách“ (viz rozsudek Krajského soudu v Brně č. j. 31 Af 69/2016 ze dne 27. 4. 2018). Veřejnoprávní charakter námitek a návrhu však již nelze vztáhnout na charakter zadavatele obecně. Nelze tedy dovozovat, že je zadavatel orgánem veřejné moci dle § 1 odst. 1 zákona o el. úkonech, a že musí doručovat výhradně prostřednictvím datové schránky. 
                33.         Tuto námitku navrhovatele tedy shledávám nedůvodnou.
                K navrhovanému výslechu kontaktní osoby zadavatele
                34.         Navrhovatel v rozkladu i v následném vyjádření navrhoval vyslechnutí kontaktní osoby zadavatele, Ing. Václava Svobody, za účelem potvrzení, že od něj dne 26. 9. 2018 zjišťoval situaci ohledně rozhodnutí o námitkách a následně podací číslo zásilky toto rozhodnutí obsahující. Tato skutečnost ve věci ovšem není sporná, resp. žádný z účastníků ani Úřad ji nezpochybňoval. 
                35.         Jádrem sporu je otázka, kdy bylo navrhovateli doručeno rozhodnutí o námitkách, případně kdy měl možnost se s tímto rozhodnutím seznámit, což bude mít důsledky pro rozhodnutí o (ne)včasnosti podání návrhu. Vzhledem k tomu, že navrhovatelem navrhovaný důkaz nemůže nijak přispět k objasnění stavu věci, shledal jsem jeho provedení nadbytečným. Vzhledem k tomu, že navržený důkazní prostředek není vhodný ke zjištění stavu věci a také k tomu, že dle § 52 správního řádu není správní orgán návrhy účastníků vázán (přestože vždy provede důkazy, které jsou potřebné ke zjištění stavu věci), provedení výslechu kontaktní osoby zadavatele jsem se rozhodl nerealizovat.
                36.         Pro úplnost dodávám, že další dotazování u České pošty, které navrhovatel navrhoval, jsem shledal účelným, a proto jsem jej také provedl, jak je výše uvedeno. 
                K tvrzení včasnosti návrhu navrhovatele
                37.         Hlavním bodem argumentace navrhovatele je, že návrh doručil Úřadu včas, neboť s rozhodnutím o námitkách měl možnost se seznámit teprve dne 26. 9. 2018. 
                38.         Z nashromážděných podkladů vyplývají tyto informace:
                a.             navrhovatel podal námitky proti rozhodnutí zadavatele o výběru nejvhodnější nabídky dne 4. 9. 2018
                b.             zadavatel o námitkách navrhovatele rozhodl dne 17. 9. 2019 a ještě týž den rozhodnutí odeslal
                c.              z dodejky zásilky obsahující rozhodnutí o námitkách plyne, že zásilka byla na pobočce České pošty uložena dne 19. 9. 2018 a vyzvednuta byla dne 26. 9. 2018
                d.             z provozního dokladu České pošty „Záznam o převzetí zásilek na pochůzku“ ze dne 19. 9. 2018 plyne, že zásilka obsahující rozhodnutí o námitkách byla dne 19. 9. 2018 neúspěšně doručována – adresát nebyl zastižen, do jeho schránky byla vhozena výzva k vyzvednutí zásilky a zásilka byla uložena na pobočce České pošty
                e.             název adresáta na výzvě k vyzvednutí předmětné zásilky obsahoval překlep (v evidenci České pošty je uveden název adresáta „Plurar servis“)
                f.               Úřadu a zadavateli navrhovatel doručil návrh na přezkum úkonů zadavatele dne 2. 10. 2019
                39.         Poštovní podmínky České pošty dostupné na adrese https://www.ceskaposta.cz/documents/10180/282441/zps.pdf/a085daea-e843-4885-b60b-af3372319f75 stanoví následující: 
                
                
                Nebyl-li pokus o dodání poštovní zásilky s poštovní adresou podle čl. 4 odst. 2 některým ze způsobů uvedených v odstavcích 2, 4, 5 a 7 úspěšný, nebo nebyl-li takový pokus z rozhodnutí podniku učiněn, podnik poštovní zásilku uloží. Adresátovi některým ze způsobů uvedených v čl. 24 odst. 2, 3 a 6 předá písemnou výzvu, aby si poštovní zásilku vyzvedl v určené lhůtě u stanovené pošty. Nelze-li výzvu podle předchozí věty adresátovi tímto způsobem předat, přičemž odesílatel použil zvláštní obálku podle čl. 17 odst. 4, jejíž součástí je vlastní výzva, podnik vlastní výzvu zanechá v místě dodání. Pokud odesílatel použije zvláštní obálku podle čl. 17 odst. 4, jejíž součástí je vlastní výzva, odpovídá za to, že podnik nemá povinnosti nositele poštovního tajemství v rozsahu podle zvláštního právního předpisu. (čl. 25 odst. 9)
                
                
                Není-li možno poštovní zásilku podle odstavce 10 do dodávací schrány vložit, podnik ji uloží. Do dodávací schrány vloží výzvu, aby si adresát poštovní zásilku vyzvedl v určené lhůtě u stanovené pošty. (čl. 25 odst. 12)
                
                
                Poštovní zásilku s poštovní adresou podle čl. 4 odst. 4 podnik uloží u pošty, která byla pro vyzvednutí poštovní zásilky zvolena. (čl. 25 odst. 15)
                
                
                Jestliže odesílatel označil za adresáta toho, kdo není fyzickou ani právnickou osobou, podnik dodá poštovní zásilku obdobně podle těch ustanovení článků 23 až 30, jejichž použití je s ohledem na povahu toho, kdo byl označen za adresáta, nejvhodnější. (čl. 31 odst. 2)
                
                
                Z uvedeného vyplývá, že při neúspěšném doručování doporučené zásilky Česká pošta zanechá adresátovi vždy výzvu, aby si zásilku vyzvedl. Vzhledem k tomu, že kromě tvrzení navrhovatele o opaku nic nesvědčí, lze důvodně předpokládat, že tak Česká pošta učinila i v šetřeném případě (uvedené je navíc podloženo datem na dodejce a záznamem o převzetí zásilek na pochůzku ze dne 19. 9. 2018). 
                40.         Podle ustálené soudní praxe měl-li adresát na základě oznámení pošty objektivně možnost vyzvednout si uloženou zásilku obsahující hmotněprávní úkon a seznámit se s jeho obsahem dříve, než se nevyzvednutá zásilka vrátila zpět odesílateli, nastaly jeho hmotněprávní účinky v okamžiku, kdy i přes oznámení o uložení zásilky této objektivní možnosti seznámit se s obsahem zásilky nevyužil. Nejvyšší soud ČR ve svém rozsudku sp. zn. 26 Cdo 2988/2011 ze dne 13. 11. 2012 uvedl: „Jsou-li účinky doručení hmotněprávního úkonu spojeny s okamžikem, kdy byla zásilka uložena u pošty, měl-li adresát takovéhoto úkonu objektivně možnost se s ní seznámit, i když tak (před jejím vrácením odesílateli) neučinil, a to bez ohledu na délku doby, po níž byla zásilka u pošty uložena, pak okolnost, že si adresát později zásilku vyzvedl (ač mu v tom dříve objektivní okolnosti nebránily), nemůže odsunout účinky doručení na dobu, kdy se s jejím obsahem skutečně seznámil. Hmotněprávní úkon je třeba považovat za perfektní (doručený) okamžikem, kdy se adresát tohoto úkonu měl možnost s ním objektivně seznámit, doručení nelze vázat na okamžik, kdy je adresát ,ochoten‘ tak opravdu učinit (vyzvednout si zásilku, seznámit se s jejím obsahem).“
                41.         Náhledem do obchodního rejstříku bylo zjištěno, že na stejné adrese jako adresát nesídlí žádná společnost s názvem „Plurar servis“, a tudíž se jeví jako vysoce nepravděpodobné, že by výzva k vyzvednutí předmětné zásilky mohla být vhozena do jiné schránky. 
                42.         Jak bylo uvedeno výše, za účelem zjištění okolností doručení rozhodnutí o námitkách jsem provedl další šetření, resp. další dotazování u České pošty, aby bylo prověřeno, zda i přes nově tvrzenou chybu ve výzvě k vyzvednutí zásilky obsahující rozhodnutí o námitkách byl navrhovatel o zásilce informován dne 19. 9. 2018. Navrhovatel měl možnost na podporu svého tvrzení navrhovat další důkazy, což kromě návrhu na důkaz výslechem kontaktní osoby zadavatele, jehož irelevantností jsem se zabýval výše, nevyužil. O pravdivosti tvrzení navrhovatele, že mu žádná výzva k vyzvednutí zásilky doručena nebyla, nic nenasvědčuje. Argument navrhovatele, že výzva k vyzvednutí rozhodnutí o námitkách mu doručena nebyla, tak zůstal pouze v rovině tvrzení, které není podloženo žádnými důkazy. Vzhledem k tomu, že Česká pošta disponuje evidencí, dle které předmětnou výzvu doručila, nelze její tvrzení bez dalšího zpochybňovat. Pošta předložila záznam „Převzetí zásilek na pochůzku“ ze dne 19. 9. 2018, kde je u předmětné zásilky obsahující rozhodnutí o námitkách razítko „adresát nezastižen, oznámeno, uloženo“. I přes opakované dotazy Úřadu iniciované odlišným tvrzením navrhovatele Česká pošta trvá na tom, že dne 19. 9. 2018 byla do schránky navrhovatele vhozena výzva k vyzvednutí předmětné zásilky, byť obsahující překlep v názvu navrhovatele. Tato chyba ovšem nemohla mít na doručení vliv, resp. vzhledem k tomu, že chyba v evidenci zásilek se projevila pouze v překlepu 1 písmene, nelze mít za to, že tato chyba mohla způsobit, že by adresát nepoznal, že je výzva určena jemu. Navrhovatel svá tvrzení na rozdíl od České pošty nijak neprokázal. 
                43.         Nikoli nevýznamným rovněž shledávám fakt, že i pokud by se navrhovatel o předmětné zásilce dozvěděl skutečně teprve dne 26. 9. 2018, podání návrhu dne 2. 10. 2018 by bylo stejně shledáno opožděným. Navrhovatel ve svých podáních Úřadu uváděl, že se o rozhodnutí o námitkách začal dne 26. 9. 2018 zajímat z toho důvodu, že chtěl využít 25denní lhůtu pro podání návrhu Úřadu, vzhledem k tomu, že v 15denní lhůtě od doručení námitek zadavateli žádné rozhodnutí o námitkách neobdržel. Navrhovatel si tedy byl zcela vědom toho, že pokud do 19. 9. 2018 rozhodnutí o námitkách neobdržel, nastupovala náhradní 25denní lhůta počítaná od doručení námitek zadavateli. Tato lhůta však uplynula dne 1. 10. 2018 a navrhovatel návrh podal až 2. 10. 2018. I pokud by se tedy v tomto řízení teoreticky bylo prokázalo, že navrhovatel žádnou výzvu neobdržel, měl případný návrh podat do 25 dnů od 4. 9. 2018 (datum doručení námitek zadavateli). Vzhledem k logické konstrukci těchto lhůt přitom nelze dovozovat, že by běh 25denní lhůty byl anulován novou 10denní lhůtou od skutečného doručení, neboť takový výklad by odporoval právní jistotě. 
                44.         Námitku včasnosti doručení návrhu navrhovatele tedy považuji za nedůvodnou.
                45.         Ve smyslu § 89 odst. 2 správního řádu jsem přezkoumal zákonnost napadeného usnesení a jeho věcnou správnost v rozsahu vznesených námitek a současně jsem přezkoumal i zákonnost postupu Úřadu, které jeho vydání předcházelo, když napadené usnesení jsem shledal zákonným a věcně správným. I přes opětovné posouzení skutkového stavu jsem shledal, že napadené usnesení je v souladu se zákonem i skutkovým stavem (zjištění skutkového stavu Úřadem odpovídalo skutečnosti). Úřad uvedl všechny právní normy, které v dané věci aplikoval a současně dostatečně odůvodnil jejich použití. Napadené usnesení je tedy zákonné a věcně správné. 
                K meritu návrhu navrhovatele
                46.         Navrhovatel v rozkladu uvádí, že trvá na tom, že rozhodnutím o výběru dodavatele zadavatel porušil zákon.
                47.         Vzhledem k tomu, že jsem (ve shodě s Úřadem) dospěl k závěru, že jsou dány skutečnosti odůvodňující zastavení řízení dle § 257 písm. e) zákona, v souladu se zásadou procesní ekonomie jsem se nezabýval meritem věci. Povinnost Úřadu vést řízení o přezkoumání úkonů zadavatele i poté, co bylo zjištěno, že nebyla naplněna základní procesní podmínka vedení správního řízení, by byla konstruována nad rámec platné právní úpravy a zákonem stanovené pravomoci Úřadu. 
                VI.          Závěr
                48.         Po zvážení všech aspektů dané věci a po zjištění, že Úřad postupoval v souladu se zákonem a správním řádem, jsem dospěl k závěru, že nenastaly podmínky pro zrušení nebo změnu napadeného rozhodnutí z důvodů uváděných v rozkladu. 
                49.         Vzhledem k výše uvedenému, když jsem neshledal důvody, pro které by bylo nutno napadené rozhodnutí změnit nebo zrušit, jsem rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí.
                Poučení
                Proti tomuto rozhodnutí se podle § 91 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, ve spojení s § 152 odst. 5 téhož zákona, nelze dále odvolat.
                 
                 
                                                                           otisk úředního razítka
                 
                 
                 
                 
                 
                 
                Ing. Petr Rafaj
                předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže
                 
                 
                 
                 
                 
                 
                 
                 
                Obdrží:
                Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i., Drnovská 507/73, 161 00 Praha
                PLURAL servis s.r.o., Ve Lhotce 902/6, 142 00 Praha 4
                INDUS PRAHA, spol. s r. o., U Hostivařského nádraží 556/12, 102 00 Praha 10
                 
                Vypraveno dne: 
                viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy
                
                
                [1] Pokud je v rozhodnutí uveden odkaz na zákon, jedná se vždy o znění účinné ke dni zahájení šetřeného zadávacího řízení, v daném případě ve smyslu ustanovení § 56 odst. 1 zákona v návaznosti na ustanovení § 273 zákona.