Č. j.: ÚOHS-S0527/2018/VZ-02992/2019 /531/MHo
Brno: 30. ledna 2019
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ve správním řízení zahájeném dne 28.12.2018, na návrh z téhož dne, jehož účastníky jsou
zadavatel – město Třebíč, IČO 00290629, se sídlem Karlovo nám. 104/55, 674 01 Třebíč,
navrhovatel – ING-FOREST s.r.o., IČO 24170852, se sídlem Kotkova 988, 544 01 Dvůr Králové nad Labem, ve správním řízení zastoupen na základě plné moci ze dne 27.12.2018 JUDr. Luborem Ludmou, advokátem, ev. č. ČAK 16398, IČO 71801740, se sídlem Hanáckého pluku 1153/6, 779 00 Olomouc,
vybraný dodavatel – SILVA PROJEKT s.r.o., IČO 29295033, se sídlem Kotojedská 1044/27, 767 01 Kroměříž,
ve věci přezkoumání úkonů zadavatele učiněných ve veřejné zakázce „Zpracování lesních hospodářských osnov pro zařizovací obvod LHO Třebíč“, zadávané ve zjednodušeném podlimitním řízení na základě výzvy k podání nabídek ze dne 19.10.2018 uveřejněné na profilu zadavatele (https://zakazky.trebic.cz/contract_display_449.html) téhož dne pod systémovým číslem P18V00000067,
rozhodl takto:
I.
Zadavatel – město Třebíč, IČO 00290629, se sídlem Karlovo nám. 104/55, 674 01 Třebíč – nedodržel při zadávání veřejné zakázky „Zpracování lesních hospodářských osnov pro zařizovací obvod LHO Třebíč“, zadávané ve zjednodušeném podlimitním řízení na základě výzvy k podání nabídek ze dne 19.10.2018 uveřejněné na profilu zadavatele (https://zakazky.trebic.cz/contract_display_449.html) téhož dne pod systémovým číslem P18V00000067, pravidlo stanovené v § 119 odst. 2 písm. d) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, v návaznosti na zásadu transparentnosti zakotvenou v§ 6 odst. 1 citovaného zákona, když hodnocení nabídek v rámci dílčího kritéria hodnocení „Nabídka nadstandardních výstupů LHO“ nepopsal ve „Zprávě o hodnocení nabídek“ ze dne 26.11.2018 tak, aby z něj bylo zřejmé, z jakého konkrétního důvodu účastníkům zadávacího řízení přidělil v rámci shora citovaného dílčího kritéria hodnocení příslušný počet bodů a na základě jakých nadstandardních výstupů, tj. údajů a skutečností uvedených v nabídkách provedl jejich vzájemné srovnání v rámci tohoto dílčího kritéria hodnocení, v důsledku čehož je postup zadavatele při hodnocení nabídek nepřezkoumatelný a tudíž netransparentní, přičemž tento postup mohl ovlivnit výběr dodavatele, a dosud nedošlo k uzavření smlouvy.
II.
Jako opatření k nápravě nezákonného postupu zadavatele – město Třebíč, IČO 00290629, se sídlem Karlovo nám. 104/55, 674 01 Třebíč – uvedeného ve výroku I. tohoto rozhodnutí Úřad pro ochranu hospodářské soutěže podle § 263 odst. 2 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, rušíúkony zadavatele spojené s hodnocením nabídek účastníků zadávacího řízení na veřejnou zakázku „Zpracování lesních hospodářských osnov pro zařizovací obvod LHO Třebíč“, ve zjednodušeném podlimitním řízení na základě výzvy k podání nabídek ze dne 19.10.2018 uveřejněné na profilu zadavatele (https://zakazky.trebic.cz/contract_display_449.html) téhož dne pod systémovým číslem P18V00000067, zaznamenané ve „Zprávě o hodnocení nabídek“ ze dne 26.11.2018, jakož i všechny následné úkony zadavatele učiněné v předmětném zadávacím řízení, včetně „Oznámení o výběru dodavatele“ ze dne 30.11.2018.
III.
Zadavateli – město Třebíč, IČO 00290629, se sídlem Karlovo nám. 104/55, 674 01 Třebíč – se podle § 263 odst. 8 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, až do pravomocného skončení správního řízení vedeného Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže pod sp. zn. S0527/2018/VZ ve věci návrhu navrhovatele – ING-FOREST s.r.o., IČO 24170852, se sídlem Kotkova 988, 544 01 Dvůr Králové nad Labem – ze dne 28.12.2018 na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele ukládá zákaz uzavřít smlouvu v zadávacím řízení na veřejnou zakázku „Zpracování lesních hospodářských osnov pro zařizovací obvod LHO Třebíč“, zadávanou ve zjednodušeném podlimitním řízení na základě výzvy k podání nabídek ze dne 19.10.2018 uveřejněné na profilu zadavatele (https://zakazky.trebic.cz/contract_display_449.html) téhož dne pod systémovým číslem P18V00000067.
IV.
Podle § 266 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, v návaznosti na § 1 vyhlášky č. 170/2016 Sb., o stanovení paušální částky nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele při zadávání veřejné zakázky, se zadavateli – město Třebíč, IČO 00290629, se sídlem Karlovo nám. 104/55, 674 01 Třebíč – ukládá:
uhradit náklady řízení ve výši 30 000,- Kč (třicet tisíc korun českých).
Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.
Odůvodnění
I. ZADÁVACÍ ŘÍZENÍ
1. Zadavatel – město Třebíč, IČO 00290629, se sídlem Karlovo nám. 104/55, 674 01 Třebíč (dále jen „zadavatel“) – uveřejnil na svém profilu zadavatele https://zakazky.trebic.cz/contract_display_449.html dne 19.10.2018 pod systémovým číslem P18V00000067 „Výzvu k podání nabídky ve zjednodušeném podlimitním řízení“ ze dne 19.10.2018 (dále jen „výzva“) na veřejnou zakázku „Zpracování lesních hospodářských osnov pro zařizovací obvod LHO Třebíč“, zadávanou ve zjednodušeném podlimitním řízení (dále jen „veřejná zakázka“). Dnem uveřejnění výzvy na profilu zadavatele bylo podle § 53 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), zahájeno zadávací řízení na předmětnou veřejnou zakázku.
2. V článku 3. „Předmět veřejné zakázky“, bodě 3.1. „Předmět veřejné zakázky“, výzvy zadavatel uvedl, že „[p]ředmětem veřejné zakázky jsou služby spočívající ve zpracování lesních hospodářských osnov v zařizovacím obvodu, který tvoří tato katastrální území: (…).“.
3. Zadavatel stanovil v čl. 3. „Předmět veřejné zakázky“, bodě 3.3. „Předpokládaná hodnota veřejné zakázky“, výzvy předpokládanou hodnotu veřejné zakázky ve výši 2 916 000,- Kč bez DPH.
4. Zadavatel stanovil lhůtu pro podání nabídek v čl. 7. „Lhůta pro podání nabídek, způsob podání nabídek“, konkrétně v bodě 7.1. „Lhůta pro podání nabídek“, výzvy do 7.11.2018 do 9:00 hod.
5. Ze „Zprávy o hodnocení nabídek“ ze dne 26.11.2018 vyplývá, že zadavatel ve lhůtě pro podání nabídek obdržel celkem 4 nabídky na plnění posuzované veřejné zakázky, a to včetně nabídky podané dodavatelem – ING-FOREST s.r.o., IČO 24170852, se sídlem Kotkova 988, 544 01 Dvůr Králové nad Labem, ve správním řízení zastoupen na základě plné moci ze dne 27.12.2018 JUDr. Luborem Ludmou, advokátem, ev. č. ČAK 16398, IČO 71801740, se sídlem Hanáckého pluku 1153/6, 779 00 Olomouc (dále jen „navrhovatel“).
6. Jak je zřejmé z dokumentace o zadávacím řízení, zadavatel na základě doporučení jím pověřené komise, jež provedla posouzení a hodnocení nabídek, dne 29.11.2018 rozhodl o výběru dodavatele – SILVA PROJEKT s.r.o., IČO 29295033, se sídlem Kotojedská 1044/27, 767 01 Kroměříž (dále jen „vybraný dodavatel“). Navrhovatel obdržel oznámení zadavatele o výběru dodavatele dne 30.11.2018, kdy bylo předmětné oznámení uveřejněno na profilu zadavatele.
7. Proti úkonům zadavatele souvisejícím s hodnocením nabídek a rozhodnutím zadavatele o výběru dodavatele podal navrhovatel námitky ze dne 9.12.2018, které zadavatel obdržel dne 11.12.2018. Zadavatel rozhodnutím ze dne 20.12.2018, které navrhovatel obdržel téhož dne, námitky navrhovatele ze dne 9.12.2018 odmítl.
8. Vzhledem k tomu, že navrhovatel nepovažoval rozhodnutí zadavatele o jím podaných námitkách za učiněné v souladu se zákonem, podal dne 28.12.2018 návrh na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele (dále jen „návrh“) u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“).
II. OBSAH NÁVRHU
9. Z návrhu navrhovatele vyplývá, že směřuje proti úkonům zadavatele souvisejících s hodnocením nabídek a rozhodnutím zadavatele o výběru dodavatele. Navrhovatel dále uvádí, že návrh směřuje proti nesprávnému postupu zadavatele při vyřizování jím podaných námitek a proti dalším opomenutím zadavatele.
10. Navrhovatel předesílá, že porušení zákona spatřuje ve skutečnosti, že zadavatel při zadávání veřejné zakázky nedodržel stanovené zadávací podmínky, a to tím, že porušil pravidla pro hodnocení nabídek týkající se dílčího kritéria hodnocení „Nabídka nadstandardních výstupů LHO“ (dále jen „dílčí kritérium hodnocení č. 2“) uvedená v zadávací dokumentaci. Navrhovatel konstatuje, že v tomto dílčím kritériu hodnocení měly být hodnoceny nadstandardní výstupy lesních hospodářských osnov (dále jen „LHO“) nabídnuté příslušným účastníkem nad rámec ustanovení § 15 vyhlášky Ministerstva zemědělství č. 84/1996 Sb., o lesním hospodářském plánování (dále také „vyhláška“).
11. Navrhovatel poznamenává, že zadavatel, resp. jím pověřená komise postupovala v rozporu se zákonem a současně v rozporu s pravidly pro hodnocení nabídek, když dle zprávy o hodnocení nabídek ze dne 26.11.2018 přidělila v rámci dílčího kritéria hodnocení č. 2 maximální počet bodů (10) nabídkám č. 1 (nabídka vybraného dodavatele, pozn. Úřadu) a č. 4 za nadstandardní výstupy, které však rámec standardních výstupů specifikovaných v § 15 vyhlášky nijak nepřesahovaly. Navrhovatel uvádí, že komisí uvedená mapa vlastnická – soutisk parcel + mapa obrysová, porostní mapa M 1:5000 ve vlastnicky členitých lokalitách a mapa typologická představují standardní výstupy dle § 15 vyhlášky. Taktéž vlastnické separáty LHO v analogové – tištěné podobě jsou standardními výstupy LHO dle § 15 vyhlášky. Zadavatelem pověřená komise tedy pochybila, když nabídkám č. 1 a č. 4 přidělila oproti nabídce navrhovatele u dílčího kritéria hodnocení č. 2 více bodů za výstupy LHO, jež nicméně nepřesahovaly rámec standardních výstupů dle § 15 vyhlášky. Navrhovatel upozorňuje, že výstupy ve smyslu § 15 vyhlášky jsou definovány kvalitativně, nikoliv kvantitativně. Mapové výstupy uvedené v nabídce vybraného dodavatele (typologická mapa, parcelní mapa apod.) nejsou dle názoru navrhovatele nadstandardními výstupy, neboť tyto mapy se nacházejí zcela volně na serverech Ústavu pro hospodářskou úpravu lesů (WMS servery), případně na serveru Českého úřadu zeměměřického a katastrálního (parcely) a při vhodném použití GIS aplikací je lze využívat buď úplně zdarma, popř. za minimální poplatek. Navrhovatel zdůrazňuje, že zadavatelem uváděné nadstandardní výstupy za nadstandardní považovat nelze, jelikož při vhodně zvoleném GIS řešení z pozice uživatele by zadavatel všechny tyto výstupy mohl využívat zcela bezplatně. Na veřejně přístupném serveru lze zobrazit veškeré druhy lesnických map, a to i z databáze Ústavu pro hospodářskou úpravu lesů.
12. Další porušení zákona navrhovatel spatřuje ve skutečnosti, že zadavatel, resp. jím pověřená komise postupovala v rozporu s pravidly pro hodnocení nabídek, když dle zprávy o hodnocení nabídek nepřidělila u dílčího kritéria hodnocení č. 2 jím podané nabídce, v komparaci s nabídkami č. 1 a č. 4, maximální počet bodů (10) za výstupy uvedené v návrhu smlouvy, kterou navrhovatel učinil součástí nabídky (dále jen „návrh smlouvy o dílo“), které již rámec standardních výstupů dle § 15 vyhlášky přesahovaly. K tomu navrhovatel sděluje, že v návrhu smlouvy o dílo uvedl celkem 7 nadstandardních výstupů nad rámec shora citovaného ustanovení vyhlášky, jež komise opomněla jakkoliv hodnotit, resp. tyto nadstandardní výstupy byly při hodnocení nabídek zcela ignorovány.
13. Navrhovatel shrnuje, že porušení zákona spatřuje v tom, že úkony zadavatele byly činěny v rozporu se zásadou transparentnosti. Úkony zadavatele byly ve vztahu k nabídkám č. 1 a č. 4 učiněny s odkazem na v nich údajně obsažené nadstandardní výstupy LHO, které přitom ani nadstandardními nejsou, současně však zadavatel nedodržel zásadu transparentnosti ve vztahu k nabídce navrhovatele, když navrhovatelem v čl. 2.7. návrhu smlouvy o dílo výslovně nabídnuté nadstandardní výstupy zadavatel nehodnotil vůbec, kdy o těchto nadstandardních výstupech není ve zprávě o hodnocení nabídek ani zmínka.
14. Další porušení zákona ze strany zadavatele shledává navrhovatel ve skutečnosti, že rozhodnutí zadavatele o námitkách ze dne 20.12.2018 nesplňuje náležitosti dle § 245 odst. 1 zákona. Navrhovatel vyjmenovává konkrétní argumenty uvedené v námitkách ze dne 9.12.2018, k nimž se zadavatel v předmětném rozhodnutí vůbec nevyjádřil. Navrhovatel dále podotýká, že v případě realizace veřejné zakázky vybraným dodavatelem dojde k jejímu předražení. Navrhovatel současně upozorňuje, že v důsledku úkonů zadavatele dojde i k porušení § 13 odst. 4 vyhlášky, neboť zpracování LHO musí být zadáno zpracovateli osnovy nejpozději 12 měsíců před počátkem platnosti osnovy, což již ve zde projednávané věci není reálné.
15. Na základě výše uvedených skutečností proto navrhovatel v závěru návrhu navrhuje, aby Úřad uložil podle § 263 odst. 2 zákona zadavateli nápravné opatření spočívající ve zrušení úkonů zadavatele souvisejících s hodnocením nabídek, a dále, aby Úřad zrušil zprávu o hodnocení nabídek, rozhodnutí o výběru dodavatele a oznámení o výběru dodavatele.
III. PRŮBĚH SPRÁVNÍHO ŘÍZENÍ
16. Podle § 249 zákona ve spojení s § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), bylo zahájeno správní řízení o přezkoumání úkonů zadavatele dnem 28.12.2018, kdy Úřad obdržel návrh navrhovatele. Zadavateli byl stejnopis návrhu doručen taktéž dne 28.12.2018.
17. Účastníky správního řízení podle § 256 zákona jsou:
zadavatel,
navrhovatel, a
vybraný dodavatel.
18. Zahájení správního řízení oznámil Úřad jeho účastníkům dopisem č. j. ÚOHS-S0527/2018/VZ-00012/2019/531/MKi ze dne 2.1.2019.
19. Usnesením č. j. ÚOHS-S0527/2018/VZ-00849/2019/531/MHo ze dne 10.1.2019 určil Úřad zadavateli lhůtu k provedení úkonu, a to informování Úřadu o dalších úkonech, které zadavatel případně provede v šetřeném zadávacím řízení v průběhu správního řízení a zaslání příslušné dokumentace o zadávacím řízení ve smyslu § 216 odst. 1 zákona pořízené v souvislosti s provedenými úkony.
20. Usnesením č. j. ÚOHS-S0527/2018/VZ-01173/2019/531/MHo ze dne 15.1.2019 stanovil Úřad účastníkům řízení lhůtu, v níž se mohli vyjádřit k podkladům rozhodnutí.
Vyjádření zadavatele k návrhu ze dne 7.1.2019
21. Zadavatel se k návrhu vyjádřil ve svém stanovisku ze dne 7.1.2019, které Úřad obdržel téhož dne, přičemž v něm sděluje následující.
22. Zadavatel primárně uvádí, že veškeré námitky navrhovatele řádně posoudil, přičemž rozhodnutím o námitkách ze dne 20.12.2018 tyto námitky odmítl. Zadavatel tedy tímto vyjádřil svoje stanovisko, že veškeré své úkony v zadávacím řízení považuje za správné a provedené v souladu se zákonem.
23. Zadavatel dále sděluje, že nadstandardní výstupy obsažené v nabídce navrhovatele byly v průběhu hodnocení nabídek řádně ohodnoceny.
24. Zadavatel nerozporuje tvrzení navrhovatele týkající se toho, které výstupy lze dle § 15 vyhlášky považovat za standardní, avšak dle názoru zadavatele navrhovatel popírá nadstandardní charakter některých výstupů uvedených v nabídce vybraného dodavatele pouze s odůvodněním, že tyto jsou volně přístupné na příslušných serverech, přičemž ignoruje shora citované ustanovení vyhlášky.
25. Argumentaci navrhovatele, že zadavatel postupoval v rozporu s pravidly pro hodnocení nabídek, když udělil nabídkám č. 1 a č. 4 a rovněž nabídce navrhovatele nesprávný počet bodů, vnímá zadavatel jako nepatřičný pokus o vnucení vlastního pohledu na proces hodnocení nabídek. Zadavatel předesílá, že 7 nadstandardních výstupů zmíněných navrhovatelem má pro něj nižší užitnou hodnotu, ve srovnání s nadstandardními výstupy obsaženými v ostatních nabídkách. Zadavatel trvá na tom, že všechny podané nabídky byly hodnoceny v souladu se zadávací dokumentací. Zadavatel podotýká, že počet nadstandardních výstupů navrhovatele nebyl směrodatný, neboť zásadním faktorem byla užitná hodnota, resp. praktická využitelnost, kterou nabízené výstupy zadavateli poskytují. Zadavatel zdůrazňuje, že není pravda, že by o nadstandardních výstupech obsažených v nabídce navrhovatele nebyla ve zprávě o hodnocení nabídek ani zmínka, jelikož v předmětné zprávě je uvedeno, že nabídka navrhovatele neobsahovala mapy vlastnické a vlastnické separáty v analogové – tištěné podobě.
26. Zadavatel v dalším opětovně sděluje, že jeho rozhodnutí o námitkách ze dne 20.12.2018 splňuje všechny zákonné náležitosti, neboť navrhovatel několikerým způsobem namítá tu stejnou skutečnost.
27. K námitce týkající se údajného předražení veřejné zakázky zadavatel konstatuje, že nabídková cena nebyla jediným kritériem hodnocení. Zadavatel má za to, že nejnižší nabídková cena není sama o sobě zárukou kvality.
28. K absenci prvku nadstandardnosti u mapových výstupů zadavatel uvádí, že se jedná o zcela nevhodný zásah navrhovatele do výkonu státní správy lesů, když se snaží zastávat roli metodického či poradního „orgánu.“ Přístup zadavatele k hodnocení nadstandardních výstupů LHO je dán stavem účinné právní úpravy v oblasti státní správy lesů a znalostí praktických potřeb nutných k řádnému výkonu státní správy lesů.
29. K opomenutí hodnotit nadstandardní výstupy LHO uvedené v nabídce navrhovatele zadavatel opakuje, že se toto tvrzení nezakládá na pravdě, neboť ve zprávě o hodnocení nabídek je uvedeno, že nabídka navrhovatele neobsahovala mapy vlastnické a vlastnické separáty v analogové – tištěné podobě. Z tohoto důvodu byla nabídka ohodnocena 7 body, čili že „vyhovuje uspokojivě.“ Z uvedeného tak vyplývá, že hodnocení nabídky navrhovatele v rámci dílčího kritéria hodnocení č. 2 proběhlo a zadavatel se věnoval posouzení všech navrhovatelem nabízených nadstandardních výstupů.
30. K námitce týkající se porušení § 13 odst. 4 vyhlášky, podle něhož musí být zpracování LHO zadáno zpracovateli osnovy nejpozději 12 měsíců před počátkem platnosti osnovy, zadavatel konstatuje, že tato námitka je zcela mimo rámec řešené problematiky.
31. Závěrem svého stanoviska zadavatel podotýká, že považuje veškeré své úkony v zadávacím řízení za správné a učiněné v souladu se zákonem. Argumenty navrhovatele pokládá zadavatel za účelové, matoucí a ve svém důsledku potenciálně poškozující nejen zadavatele, ale i řádně vybraného dodavatele. Návrh, dle přesvědčení zadavatele, neobsahuje téměř žádné relevantní argumenty a jedná se pouze o neuspořádanou směsici citací právních norem a subjektivních, účelově zaměřených názorů navrhovatele. Tyto si navíc v mnoha ohledech vzájemně odporují – v této souvislosti zadavatel zmiňuje formulaci navrhovatele obsaženou v článcích 2.6. a 2.7. návrhu smlouvy o dílo. Zde totiž sám navrhovatel zcela popírá své vlastní definice standardních a nadstandardních výstupů LHO, které opakovaně předložil ve svých námitkách, jakož i v návrhu.
Vyjádření vybraného dodavatele k podkladům rozhodnutí ze dne 18.1.2019
32. Vybraný dodavatel se k usnesení Úřadu č. j. ÚOHS-S0527/2018/VZ-01173/2019/531/MHo ze dne 15.1.2019 vyjádřil ve svém stanovisku ze dne 18.1.2019, které Úřad obdržel téhož dne, přičemž v něm sděluje následující.
33. Vybraný dodavatel uvádí, že v rámci zadávacího řízení předložil zadavateli veškeré potřebné dokumenty, kdy jím podaná nabídka byla natolik výhodná, že byla po provedeném hodnocení vyhodnocena jako nejlepší. Vybraný dodavatel se domnívá, že nelze rozhodně tvrdit, že by veřejnou zakázku předražil, čehož dokladem je fakt, že jeho nabídková cena byla druhá nejnižší ze všech nabídek.
34. Vybraný dodavatel nabídl zadavateli celou řadu nadstandardních výstupů, kupříkladu dodání map v měřítku 1:5000 se soutiskem obrysové mapy a mapy parcelní, která je velmi důležitá pro orientaci ve velkém množství malých soukromých lesních majetků. Zpracování těchto map představuje pro uživatele značný přínos, přičemž zvyšuje nabídkovou cenu vybraného dodavatele oproti nabídkové ceně navrhovatele.
35. S ohledem na výše popsané má vybraný dodavatel za to, že zadavatel postupoval v zadávacím řízení transparentně, a není zde proto důvod výsledky zadávacího řízení zpochybňovat, popř. přehodnocovat.
Vyjádření navrhovatele k podkladům rozhodnutí ze dne 22.1.2019
36. Navrhovatel se k usnesení Úřadu č. j. ÚOHS-S0527/2018/VZ-01173/2019/531/MHo ze dne 15.1.2019 vyjádřil ve svém stanovisku ze dne 22.1.2019, jež Úřad obdržel téhož dne, přičemž v něm sděluje následující.
37. Navrhovatel primárně uvádí, že v návrhu označil důkazy, které Úřad nezařadil mezi podklady pro vydání rozhodnutí, v důsledku čehož nejsou podklady pro vydání rozhodnutí úplné. Navrhovatel ve svém vyjádření opětovně vyjmenovává konkrétní důkazy a trvá na tom, aby tyto byly zařazeny mezi podklady pro vydání rozhodnutí.
38. Navrhovatel vyjadřuje nesouhlas s tím, že Úřad nezařadil mezi podklady pro vydání rozhodnutí kompletní dokumentaci o zadávacím řízení, kterou Úřad obdržel od zadavatele dne 7.1.2019.
39. V absenci navrhovatelem označených důkazů mezi podklady pro vydání rozhodnutí navrhovatel shledává možné porušení § 50 odst. 3 správního řádu. Navrhovatel konstatuje, že Úřad je povinen zjistit všechny okolnosti důležité pro ochranu veřejného zájmu a v řízení, v němž má být z moci úřední uložena povinnost, je povinen i bez návrhu zjistit všechny rozhodné okolnosti svědčící ve prospěch i v neprospěch toho, komu má být povinnost uložena, a dále poukazuje na možné porušení § 50 odst. 4 správního řádu, když správní orgán musí pečlivě přihlížet ke všemu, co vyšlo v řízení najevo, včetně toho, co uvedli účastníci. Navrhovatel dodává, že má právo se v rámci seznámení s podklady pro vydání rozhodnutí seznámit se všemi skutečnostmi, především pak se všemi přílohami vyjádření zadavatele k návrhu ze dne 7.1.2019.
40. Navrhovatel se následně vyjadřuje ke stanovisku zadavatele k návrhu ze dne 7.1.2019. Navrhovatel nesouhlasí s tvrzením zadavatele, že jím podané námitky řádně přezkoumal. Navrhovatel dále rozporuje argumentaci zadavatele, že podané nabídky byly hodnoceny v souladu se zadávací dokumentací a že došlo k řádnému hodnocení nadstandardních výstupů uvedených v nabídce navrhovatele. Navrhovatel opětovně zdůrazňuje, že nadstandardní výstupy uvedené v jeho nabídce nebyly hodnoceny vůbec.
41. Navrhovatel konstatuje, že v případě realizace veřejné zakázky vybraným dodavatelem dojde k jejímu předražení.
42. K otázce případného porušení § 13 odst. 4 vyhlášky, neboť zpracování LHO musí být zadáno zpracovateli osnovy nejpozději 12 měsíců před počátkem platnosti osnovy, což již ve zde projednávané věci není reálné, navrhovatel dodává, že tento faktický stav byl zaviněn zadavatelem.
43. Zadavatel se ve lhůtě stanovené usnesením Úřadu č. j. ÚOHS-S0527/2018/VZ-01173/2019/531/MHo ze dne 15.1.2019 k podkladům rozhodnutí nevyjádřil.
IV. ZÁVĚRY ÚŘADU
44. Úřad přezkoumal na základě § 248 a následujících ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech, a po zhodnocení všech podkladů, zejména dokumentace o zadávacím řízení, vyjádření předložených účastníky řízení, a na základě vlastního zjištění rozhodl, že zadavatel nepostupoval při hodnocení nabídek účastníků zadávacího řízení v souladu se zákonem. Ke svému rozhodnutí Úřad uvádí následující rozhodné skutečnosti.
Relevantní ustanovení zákona
45. Podle § 4 odst. 1 zákona je veřejným zadavatelem
a) Česká republika; v případě České republiky se organizační složky státu považují za samostatné zadavatele,
b) Česká národní banka,
c) státní příspěvková organizace,
d) územní samosprávný celek nebo jeho příspěvková organizace,
e) jiná právnická osoba, pokud
1. byla založena nebo zřízena za účelem uspokojování potřeb veřejného zájmu, které nemají průmyslovou nebo obchodní povahu, a
2. jiný veřejný zadavatel ji převážně financuje, může v ní uplatňovat rozhodující vliv nebo jmenuje nebo volí více než polovinu členů v jejím statutárním nebo kontrolním orgánu.
46. Podle § 6 odst. 1 zákona zadavatel při postupu podle tohoto zákona musí dodržovat zásady transparentnosti a přiměřenosti.
47. Podle § 53 odst. 6 zákona se pro podání a hodnocení nabídek a výběr dodavatele ve zjednodušeném podlimitním řízení použijí § 107 až 110 a § 114 až 122 zákona obdobně. Jako kritéria kvality zadavatel může stanovit i jiná kritéria, než jsou uvedena v § 116 zákona, pokud jsou založena na objektivních skutečnostech vztahujících se k osobě dodavatele nebo k předmětu veřejné zakázky. Zadavatel všem účastníkům zadávacího řízení umožní na jejich žádost nahlédnout do písemné zprávy o hodnocení nabídek a pořídit si z ní výpisy, kopie nebo její opisy.
48. Podle § 114 odst. 1 zákona zadavatel v zadávací dokumentaci stanoví, že nabídky budou hodnoceny podle jejich ekonomické výhodnosti.
49. Podle § 114 odst. 2 zákona se ekonomická výhodnost nabídek hodnotí na základě nejvýhodnějšího poměru nabídkové ceny a kvality včetně poměru nákladů životního cyklu a kvality. Zadavatel může ekonomickou výhodnost nabídek hodnotit také podle nejnižší nabídkové ceny nebo nejnižších nákladů životního cyklu.
50. Podle § 115 odst. 1 zákona zadavatel musí v zadávací dokumentaci stanovit pravidla pro hodnocení nabídek, která zahrnují
a) kritéria hodnocení,
b) metodu vyhodnocení nabídek v jednotlivých kritériích a
c) váhu nebo jiný matematický vztah mezi kritérii.
51. Podle § 119 odst. 2 zákona zadavatel pořídí písemnou zprávu o hodnocení nabídek, ve které uvede
a) identifikaci zadávacího řízení,
b) fyzické osoby, které se na hodnocení podílely; za tyto osoby se považují zejména osoby, které provedly hodnocení nabídek včetně členů komise, pokud ji zadavatel k hodnocení sestavil, nebo přizvaných odborníků, pokud byly jejich závěry zohledněny při hodnocení,
c) seznam hodnocených nabídek a
d) popis hodnocení, ze kterého budou zřejmé
1. hodnocené údaje z nabídek odpovídající kritériím hodnocení,
2. popis hodnocení údajů z nabídek v jednotlivých kritériích hodnocení,
3. popis srovnání hodnot získaných při hodnocení v jednotlivých kritériích hodnocení a
4. výsledek hodnocení nabídek.
Skutečnosti vyplývající z dokumentace o zadávacím řízení
52. Zadavatel v čl. 4. „Předmět veřejné zakázky“, bodě 4.1. „Popis předmětu veřejné zakázky“, zadávací dokumentace uvedl, že „[p]ředmětem veřejné zakázky jsou služby spočívající ve zpracování lesních hospodářských osnov v zařizovacím obvodu, který tvoří tato katastrální území: (…).
Lesní hospodářské osnovy budou zhotoveny v souladu se zákonem č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (…), v účinném znění, Vyhláškou Ministerstva zemědělství ČR č. 84/1996 Sb., o lesním hospodářském plánování, Metodikou pro zadávání, přebírání a kontrolu lesních hospodářských osnov vydanou Ministerstvem zemědělství ČR pod č.j. 73333/2017-MZE-16221 a platným informačním standardem LH, schváleným Ministerstvem zemědělství ČR pro LHO a LHP, případně předpisy je měnícími nebo nahrazujícími.“.
53. V čl. 14. „Pravidla pro hodnocení nabídek dle § 115 zákona, posouzení nabídek“, bodě 14.1. „Kritéria hodnocení“, zadávací dokumentace stanovil zadavatel následující:
„Nabídky budou hodnoceny podle jejich ekonomické výhodnosti. Ekonomická výhodnost je definována následujícími kritérii:
1) Nabídková cena
Pro účely hodnocení je rozhodná nabídková cena v Kč bez DPH/ha, kterou účastník uvede v krycím listu nabídky. Nabídková cena bude obsahovat veškeré činnosti nezbytné k řádnému a úplnému provedení díla, které je předmětem této veřejné zakázky a je definováno v této zadávací dokumentaci a veškerých jejích přílohách. Členění a způsob stanovení nabídkové ceny pro účely hodnocení je podrobněji definován v článku 11 této zadávací dokumentace.
2) Nabídka nadstandardních výstupů LHO
V tomto kritériu budou hodnoceny nadstandardní výstupy LHO nabídnuté účastníkem nad rámec ustanovení § 15 vyhlášky Ministerstva zemědělství ČR č. 84/1996 Sb.
3) Doba plnění, záruky za odstranění vad díla
V tomto kritériu bude hodnocena doba plnění, závazné termíny dílčího plnění, konečného předání a záruky za odstranění vad díla nabídnuté účastníkem nad rámec závazných termínů daných platnou právní úpravou pro dílčí plnění, předání a odstraňování vad díla.“.
54. Ve shora jmenovaném článku, konkrétně v bodě 14.2. „Metoda vyhodnocení nabídek v jednotlivých kritériích“, zadávací dokumentace popsal zadavatel metodu hodnocení dílčího kritéria hodnocení č. 2 následovně:
„Hodnocení bude provedeno s využitím verbálně numerické stupnice v rozsahu desetibodové škály. Verbálně numerická klasifikační stupnice:
Vyhovuje nejlépe 10 bodů
Vyhovuje uspokojivě 7 bodů
Vyhovuje málo 4 body
Vyhovuje nejméně 1 bod
Při posuzování nabídky nadstandardních výstupů bude kladen důraz zejména na dodání vlastnických separátů LHO v tištěné i digitální formě, samostatných paré porostních map skládaných foliovaných pro státní správu a dále v členění dle jednotlivých odborných lesních hospodářů, porostních map M 1:5000 ve vlastnicky velmi členitých lokalitách, soutisku map s okolními platnými LHP a LHO, map vlastnických (mapa obrysová + vrstva parcelní) a další.
Účastník popíše nabídku nadstandardních výstupů LHO ve svém návrhu smlouvy, který bude doložen v nabídce.
Procentuální vyjádření hodnocení kritéria č. 2 = (počet bodů přidělených právě hodnocené nabídce/nejvyšší přidělený počet bodů v tomto kritériu)*100.“.
55. V čl. 14. „Pravidla pro hodnocení nabídek dle § 115 zákona, posouzení nabídek“, bodě 14.3. „Váha jednotlivých kritérií, matematický vztah mezi kritérii“, zadávací dokumentace zadavatel dále určil, že „[v] celkovém hodnocení nabídky mají jednotlivá kritéria hodnocení následující váhy:
1) Nabídková cena (…) 40 %
2) Nabídka nadstandardních výstupů LHO (…) 40 %
3) Doba plnění, záruky za odstranění vad díla (…) 20 %
Celkové hodnocení nabídky účastníka vyjádřené v bodech bude vypočteno následujícím způsobem.
Celkové bodové hodnocení účastníka zohledňující váhy jednotlivých kritérií = procentuální vyjádření hodnocení kritéria č. 1*0,4 + Procentuální vyjádření hodnocení kritéria č. 2 *0,4 + Procentuální vyjádření hodnocení kritéria č. 3 *0,2
Celkové bodové hodnocení bude zaokrouhleno na 2 desetinná místa.
Jako nejvhodnější bude vybrána nabídka, která získá v celkovém hodnocení nejvíce bodů. V případě rovnosti bodových hodnot dvou či více nabídek rozhodne o celkovém pořadí nabídek pořadí v kritériu č. 1.
Následně v případě rovnosti absolutních hodnot nabídkových cen dvou či více nabídek, rozhodne o pořadí nabídek los za účasti těch účastníků zadávacího řízení, jejichž absolutní hodnoty nabídkový cen jsou shodné.“.
56. V čl. 2. „Předmět a účel smlouvy“, bodě 2.7., návrhu smlouvy o dílo navrhovatel uvedl následující:
„Nabídka nadstandardních výstupů LHO (nad rámec Vyhl.84/1996 Sb.)
i) podrobné údaje pro porosty, porostní skupiny a dřeviny (hospodářská kniha) v členění dle OLH – 1 pare pro každého OLH
j) lesnické mapy porostní 1: 10 000 autoatlas nebo mapy skládané na pěšinky – 1 pare pro každého OLH
k) přehledová mapa 1 : 20 000 foliovaná v souvislém zobrazení – pro potřeby SSL
l) vlastnické separáty v digitální podobě - 1 paré,
m) tištěné seznamy vlastníků, parcel a jednotek základního rozdělení lesa – 1ks SSL, 1 pare OLH
n) digitální seznamy vlastníků, parcel a jednotek základního rozdělení lesa ve formátu Excel na CD
o) odhad % objemu kůrovcové hmoty v členění dle porostních skupin k datu venkovního šetření
p) zaměření lesnického detailu s využitím pokročilých technologií sběru venkovních dat (technologie Fieldmap s využitím terénních tabletů, systému GPS a elektronických kompasů Trupulse).“.
57. Ve zprávě o hodnocení nabídek je mj. uvedeno následující:
„Odůvodnění přidělení bodů u hodnotícího kritéria č. 2 a č. 3
V případě kritéria č. 2 (nabídka nadstandardních výstupů LHO) přidělila komise maximální počet, tedy 10 bodů (vyhovuje nejlépe) nabídkám číslo 1 (nabídka vybraného dodavatele, pozn. Úřadu) a 4. V obou případech byly nabídnuty nadstandardní výstupy LHO s vysokou užitnou hodnotou pro výkon státní správy lesů (mapa vlastnická – soutisk parcel + mapa obrysová, porostní mapa M 1:5000 ve vlastnicky členitých lokalitách, mapa typologická) a dále pak vlastnické separáty LHO v analogové – tištěné podobě. Zbývajícím dvěma nabídkám přidělila komise shodně 7 bodů (vyhovuje uspokojivě) – nabídky neobsahovaly mapy vlastnické viz. výše a nabídka číslo 2 (nabídka navrhovatele, pozn. Úřadu) neobsahovala vlastnické separáty v analogové – tištěné podobě.
V případě kritéria č. 3 (doba plnění, záruky za odstranění vad díla) přidělila komise 10 bodů (vyhovuje nejlépe) nabídce č. 4, která obsahovala nejvýraznější zkrácení zákonného termínu předání díla a předání předběžných výstupů. Nad rámec zákonných reklamačních podmínek byl nabídnut informační a materiálový servis (za nákladové ceny) po celou dobu platnosti díla. Ostatním nabídkám přidělila komise shodně 7 bodů (vyhovuje uspokojivě) – tyto nabídky obsahovaly méně výrazné nebo žádné zkrácení zákonných termínů předání, rovněž záruky za odstranění vad díla nevybočovaly z rámce daného platnou legislativou.
(…)
Závěr: Hodnotící komise doporučuje zadavateli vybrat pro plnění zakázky dodavatele SILVA PROJEKT s. r. o. (…) (tj. vybraného dodavatele, pozn. Úřadu).“.
58. V „Oznámení o výběru dodavatele“ ze dne 30.11.2018 je mj. uvedeno, že „[z]adavatel tímto v souladu s § 50 zákona oznamuje, že vybraným dodavatelem, jehož nabídka byla v zadávacím řízení na veřejnou zakázku vybrána, je dodavatel SILVA PROJEKT s. r. o. (tj. vybraný dodavatel, pozn. Úřadu).“.
K postavení zadavatele
59. Úřad primárně posoudil, zda zadavatel v šetřeném případě spadá do některé z kategorií zadavatelů podle § 4 zákona. Na základě § 4 odst. 1 písm. d) zákona náleží do kategorie veřejných zadavatelů i územní samosprávný celek.
60. Zadavatel, tj. město Třebíč, je územním samosprávným celkem podle zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů.
61. Úřad konstatuje, že zadavatel je veřejným zadavatelem ve smyslu § 4 odst. 1 písm. d) zákona a tudíž byl povinen postupovat při zadávání předmětné veřejné zakázky podle zákona.
K výroku I. tohoto rozhodnutí
62. Úřad uvádí, že mezi účastníky správního řízení je sporu mj. o to, zda zadavatel postupoval při hodnocení nabídek v souladu se zákonem. Zatímco navrhovatel má za to, že zadavatel postupoval při hodnocení nabídek v rámci dílčího kritéria hodnocení č. 2 v rozporu s pravidly uvedenými v zadávací dokumentaci a nedodržel zásadu transparentnosti (viz body 10. a násl. odůvodnění tohoto rozhodnutí), zadavatel zaujímá, z logiky věci, názor diametrálně odlišný. K tomu Úřad sděluje následující.
63. Úřad nejprve v obecné rovině konstatuje, že zásada transparentnosti je jednou z klíčových zásad určujících požadavek na postup zadavatele, který musí zajistit zadání veřejné zakázky průhledným způsobem, musí zajistit pořízení dokumentace, jasné vymezení kritérií hodnocení, řádné odůvodnění rozhodnutí a obecně přezkoumatelnost svého postupu (srov. rozsudek Krajského soudu v Brně č. j. 30 Af 104/2012 – 51 ze dne 27.11.2014). Transparentnost procesu zadávání veřejných zakázek je nejen podmínkou existence účinné hospodářské soutěže mezi jednotlivými dodavateli, ale také nezbytným předpokladem účelného a efektivního vynakládání veřejných prostředků. Transparentní postup je takový, který nevzbuzuje pochybnosti o tom, že zadavatel jedná regulérně. Naopak požadavek transparentnosti není splněn tehdy, pokud jsou v zadavatelově postupu shledány takové prvky, jež by zadávací řízení činily nekontrolovatelným, hůře kontrolovatelným, nečitelným a nepřehledným nebo jež by vzbuzovaly pochybnosti o pravých důvodech jednotlivých kroků zadavatele (srov. rozhodnutí Krajského soudu v Brně ve věci sp. zn. 31 Ca 166/2005 ze dne 14.5.2007). Tento závěr je rovněž v plném souladu s výkladem zásady transparentnosti ze strany Soudního dvora Evropské unie, např. stanoviskem generální advokátky Christine Stix-Hackl ze dne 12.4.2005 ve věci C-231/03 Coname, které shrnuje dosavadní judikaturu Soudního dvora, a k problému uvádí, že „transparentnost podle směrnic obsahuje více než pouhé aspekty spojené s publicitou konkrétních zadávacích řízení (…). Kromě toho princip transparentnosti představuje naopak vůdčí zásadu pro celé zadávací řízení. K tomu patří rovněž například přezkoumatelnost rozhodnutí zadavatele a obecně objektivní postup během zadávacího řízení.“.
64. K transparentnosti hodnocení nabídek Úřad sděluje, že klíčovým dokumentem z hlediska přezkoumatelnosti postupu zadavatele je zpráva o hodnocení nabídek. V rámci zajištění transparentnosti celého procesu zadávacího řízení je nezbytné věnovat zvýšenou pozornost popisu hodnocení jednotlivých nabídek s uvedením náležitého odůvodnění. Zvláště důležité je pak zdůvodnění bodového ohodnocení u nepočitatelných, tj. subjektivních kritérií. Jak uvedl Krajský soud v Brně ve svém rozsudku ze dne 7.1.2016 č. j. 30 Af 90/2013 – 50, zadavatel musí přesně popsat postup svého hodnocení, musí vymezit: předmět hodnocení, způsob hodnocení a preference, přičemž platí, že nedostatečnost zprávy o posouzení a hodnocení znamená netransparentnost hodnocení. Krajský soud v Brně k tomu ve výše citovaném rozsudku dodává: „[j]inými slovy – je nutno zdůvodnit výběr vítězného uchazeče, včetně způsobu, jakým k tomu došlo, což by mělo být precizně popsáno především u subjektivních, nekvantifikovatelných (nepočitatelných) hodnotících kritérií, které nelze dosadit do předem daného vzorce. To pak samozřejmě klade zvýšené nároky na zadavatele, resp. hodnotící komisi a soud v tomto ohledu dává žalobci za pravdu, že v případě nekvantifikovatelných kritérií není možné zcela objektivní poměřování jednotlivých nabídek. Nepochybně je zde nezbytný určitý volní aspekt a úvaha hodnotící komise. Uvedené hodnocení ovšem musí jednotlivé nabídky posoudit takovým způsobem, aby byla vyloučena jakákoliv libovůle a aby bylo možné toto hodnocení přezkoumat. (…) A zvláště u nekvantifikovatelných kritérií by měl být podán důkladný popis, proč byla nějaká nabídka hodnocena lépe či hůře ve vztahu k ostatním nabídkám.“.
65. Obdobný názor vyjádřil Úřad ve svém rozhodnutí č. j. ÚOHS-S603/2012/VZ-4065/2013/532/RNi ze dne 5.3.2013, které bylo potvrzeno rozhodnutím předsedy Úřadu č. j. ÚOHS-R83/2013/VZ-25843/2014/323/PMo/LPt ze dne 8.12.2014 a rozsudkem Krajského soudu v Brně ze dne 14.2.2017 č. j. 30 Af 9/2015 - 91, ve kterém Úřad uvedl: „Zvláště důležité je zdůvodnění bodového ohodnocení u nepočitatelných, tj. subjektivních, kritérií. Při hodnocení podle těchto kvalitativních kritérií musí hodnotící komise ve zprávě o posouzení a hodnocení nabídek vždy slovně zdůvodnit počet přidělených bodů. Aby bylo celkové hodnocení nabídek transparentní s možností ověření jeho správnosti a přezkoumání výběru nejvhodnější nabídky, je třeba znát důvody, které vedly jednotlivé hodnotitele k rozdílnému bodovému hodnocení u stejného kritéria. K hodnotícím tabulkám je tedy nutné připojit i písemné zdůvodnění počtu přidělených bodů, respektive stručné slovní okomentování názoru a postupu hodnotitele, případně upřesnění, na základě jaké úvahy přidělil hodnotitel té které nabídce vyšší nebo nižší počet bodů.“.
66. Z výše uvedeného tedy vyplývá, že zpráva o hodnocení nabídek by měla obsahovat podrobný popis hodnocení jednotlivých nabídek s uvedením náležitého odůvodnění, včetně odůvodnění počtu přidělených bodů, přičemž ze zprávy by mělo vyplývat, proč byla konkrétní nabídka hodnocena lépe či hůře ve vztahu k ostatním nabídkám.
67. Úřad v dalším konstatuje, že dle rozsudku Nejvyššího správního soudu sp. zn. 5 Afs 75/2009 ze dne 6.11.2009 není oprávněn při své přezkumné činnosti vstupovat do myšlenkových pochodů jednotlivých hodnotitelů, tedy členů hodnotící komise, a tyto myšlenkové pochody jakkoliv přezkoumávat, hodnotit či dokonce nahrazovat vlastním správním uvážením, jelikož zákon konstruuje hodnotící komisi jako kolegium odborně způsobilých osob, kterým jedině je zákonem svěřena pravomoc posoudit veškeré odborné otázky související s procesem hodnocení nabídek. V citovaném rozsudku je dále uvedeno, že Úřad nicméně musí dbát na to, aby komise k výsledku hodnocení dospěla za splnění všech zákonem stanovených požadavků, tedy i za splnění požadavků transparentního a přezkoumatelného popisu způsobu hodnocení nabídek v odůvodnění. Úřad tedy není oprávněn při své přezkumné činnosti vstupovat do myšlenkových pochodů jednotlivých hodnotitelů, tedy členů hodnotící komise, a tyto myšlenkové pochody jakkoliv přezkoumávat, hodnotit, či dokonce nahrazovat vlastním správním uvážením. Úřad však přezkoumává, zda k hodnocení komisí došlo zákonem stanoveným způsobem, zda k tomu došlo transparentním způsobem, čili zda je posouzení komise přezkoumatelné. Jinými slovy pravomoci Úřadu sahají do úrovně těch činností zadavatele, které vytvářejí prostor pro fair podmínky pro účast dodavatelů v soutěži, ale končí tam, kde nastupuje vlastní úvaha o tom, která nabídka splnila konkrétní kritérium a v jaké kvalitě.
68. Úřad pro úplnost dodává, že byť se výše uvedené rozsudky a rozhodnutí vztahují k právní úpravě obsažené v zákoně č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, lze jejich závěry plně vztáhnout i na nynější právní úpravu hodnocení nabídek obsaženou v zákoně č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, a tedy i na šetřenou veřejnou zakázku, neboť pojetí hodnocení nabídek, stejně tak výklad zásady transparentnosti, nedoznaly přijetím nové právní úpravy žádných zásadních změn.
69. Podle § 119 odst. 2 písm. d) zákona musí zpráva o hodnocení nabídek obsahovat popis hodnocení, ze kterého budou zřejmé hodnocené údaje z nabídek odpovídající kritériím hodnocení, popis hodnocení údajů z nabídek v jednotlivých kritériích hodnocení, popis srovnání hodnot získaných při hodnocení v jednotlivých kritériích hodnocení a výsledek hodnocení nabídek. Z citovaného ustanovení zákona tudíž vyplývá, že zpráva o hodnocení nabídek musí obsahovat popis celého postupu zadavatele při hodnocení nabídek, a to jak pro každou nabídku ve vztahu k jednotlivým kritériím hodnocení zvlášť, tak v jejich souhrnu. Přitom platí, že v případě, kdy „zadavatel pro hodnocení nabídek zvolil kritéria kvality, která nejsou číselně vyjádřitelná, a proto objektivně měřitelná, měl by popis způsobu hodnocení zachycovat úvahy zadavatele tak, aby bylo možné zpětně jednoznačně ověřit, že počet přidělených bodů proporcionálně odpovídá údajům v nabídkách. Slovní popis hodnocení u kvalitativních kritérií by tak měl propojovat skutečnosti uvedené v nabídkách s ohodnocením zadavatele takovým způsobem, který představuje srozumitelnou, konzistentní a logickou aplikaci pravidel a způsobu hodnocení, jež zadavatel vymezil v zadávací dokumentaci, a to včetně způsobu přidělování bodů či dle jiného mechanismu, který zadavatel určil pro hodnocení jednotlivých nabídek. Zadavatel dále musí všechny tyto hodnocené skutečnosti obsažené v nabídkách jednotlivých účastníků zadávacího řízení popsat v písemné zprávě o hodnocení srovnatelným způsobem.“ (srov. komentář k § 119 odst. 2 písm. d) zákona, in PODEŠVA, Vilém. Zákon o zadávání veřejných zakázek: Zákon o registru smluv: komentář. Praha: Wolters Kluwer, 2016. Komentáře Wolters Kluwer. ISBN 978-80-7552-102-6). Jen takové hodnocení může být v souladu se zásadou transparentnosti dle ustanovení § 6 odst. 1 zákona. Shora řečené tedy plně koresponduje se závěry obsaženými v rozsudku Krajského soudu v Brně č. j. 30 Af 90/2013 – 50 ze dne 7.1.2016 (viz bod 64. odůvodnění tohoto rozhodnutí), tj. že pokud zadavatel stanoví pro hodnocení nabídek kvalitativní (nepočitatelné) kritérium hodnocení, musí ve zprávě o hodnocení nabídek o to důsledněji dbát na přezkoumatelný popis a výsledek hodnocení nabídek v tomto kritériu.
70. V šetřeném případě zadavatel stanovil v zadávací dokumentaci dílčí kritéria hodnocení nabídek následovně: „Nabídková cena“ s váhou 40 %, „Nabídka nadstandardních výstupů LHO“, tj. dílčí kritérium hodnocení č. 2, s váhou 40 % a „Doba plnění, záruky za odstranění vad díla“ s váhou 20 %. Pro každé z dílčích kritérií hodnocení přitom zadavatel určil samostatnou metodu vyhodnocení nabídek. Konkrétně u dílčího kritéria hodnocení č. 2 zadavatel určil metodu hodnocení užitím verbálně numerické klasifikační stupnice (viz body 54. a 55. odůvodnění tohoto rozhodnutí).
71. Zadavatel ve vztahu k dílčímu kritériu hodnocení č. 2 v zadávací dokumentaci uvedl, že v rámci daného kritéria hodnocení budou hodnoceny nadstandardní výstupy LHO nabídnuté příslušným účastníkem zadávacího řízení nad rámec ustanovení § 15 vyhlášky (viz bod 53. odůvodnění tohoto rozhodnutí). U dílčího kritéria hodnocení č. 2 je v popisu metody vyhodnocení nabídek v rámci předmětného kritéria v zadávací dokumentaci dále uvedeno, že „[p]ři posuzování nabídky nadstandardních výstupů bude kladen důraz zejména na dodání vlastnických separátů LHO v tištěné i digitální formě, samostatných paré porostních map skládaných foliovaných pro státní správu a dále v členění dle jednotlivých odborných lesních hospodářů, porostních map M 1:5000 ve vlastnicky velmi členitých lokalitách, soutisku map s okolními platnými LHP a LHO, map vlastnických (mapa obrysová + vrstva parcelní) a další. Účastník popíše nabídku nadstandardních výstupů LHO ve svém návrhu smlouvy, který bude doložen v nabídce“. (viz opětovně bod 54. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Úřad sděluje, že § 15 vyhlášky upravuje náležitosti lesních hospodářských osnov, tj. LHO, kdy je v něm uvedeno, co vše tato osnova obsahuje (všeobecnou část, podrobné údaje pro porosty, porostní skupiny či etáže a dřeviny, plochovou tabulku, lesnickou mapu a vlastnické separáty), přičemž dále vyjmenovává, jaké konkrétní údaje tyto jednotlivé položky zahrnují. Úřad konstatuje, že ze zadávací dokumentace je možno dovodit, že náležitosti LHO definované v § 15 vyhlášky považuje zadavatel za standardní. Dodavatelé tak měli, pakliže chtěli být v dílčím kritériu hodnocení č. 2 úspěšní, nabídnout zadavateli řešení jdoucí nad rámec náležitostí LHO upravených v § 15 vyhlášky. Zadavatel totiž v zadávací dokumentaci stanovil, že právě toto nadstandardní řešení (výstupy) bude v rámci dílčího kritéria hodnocení č. 2 hodnotit. Dodavatelé tedy měli dle požadavku zadavatele identifikovat tyto nadstandardní výstupy v návrhu smlouvy předloženém v jejich nabídce, přičemž zadavatel v zadávací dokumentaci současně vymezil, na jaké typy dokumentů bude z hlediska hodnocení nadstandardních výstupů kladen důraz. Tu Úřad poznamenává, že se nejedná o taxativní (uzavřený) výčet dokumentů, nýbrž o výčet demonstrativní, což je zřejmé ze zadavatelem užitého slova „zejména“ (viz výše). Lze mít tudíž za to, že zadavatelem mohly být za nadstandardní výstupy považovány, a tedy při hodnocení nabídek bonifikovány, i jiné dokumenty obsažené v nabídce příslušného dodavatele než ty, které zadavatel specifikoval v zadávací dokumentaci.
72. Úřad shrnuje, že předmět plnění šetřené veřejné zakázky spočívá ve zpracování LHO, kdy tyto LHO musí být mj. v souladu s vyhláškou (viz bod 52. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Pakliže by LHO zpracované konkrétním dodavatelem obsahovaly „pouze“ náležitosti, jež jsou vyjmenovány v § 15 vyhlášky, považoval by toto zadavatel za standardní řešení. Zadavatel však zamýšlel získat v rámci plnění veřejné zakázky „něco navíc“, a proto stanovil, že v rámci dílčího kritéria hodnocení č. 2 bude kladně hodnotit takové dokumenty (výstupy), které pro něj skýtají přidanou hodnotu v tom, že jdou nad rámec § 15 vyhlášky, tzn. představují nadstandardní řešení. Je tedy zřejmé, že dílčí kritérium č. 2 bylo zadavatelem stanoveno jako kritérium kvalitativní (nepočitatelné), jelikož dodavatelé měli v rámci něj soutěžit v tom, kdo zadavateli nabídne kvalitnější plnění.
73. Ve zde projednávané věci se Úřad s ohledem na obsah návrhu zabýval tím, zda lze ze zprávy o hodnocení nabídek ze dne 26.11.2018 identifikovat, jakým konkrétním způsobem zadavatel hodnotil nabídky podle dílčího kritéria hodnocení č. 2 stanoveného v zadávací dokumentaci a proč byl v rámci dílčího kritéria hodnocení č. 2 jednotlivým nabídkám přidělen konkrétní počet bodů, a to při zohlednění toho, že popisu hodnocení nabídek u kvalitativních dílčích kritérií hodnocení musí zadavatel ve zprávě o hodnocení nabídek věnovat zvýšený důraz, aby hodnocení nabídek mohlo obstát v testu transparentnosti.
74. Ze zprávy o hodnocení nabídek plyne, že nabídce vybraného dodavatele a nabídce podané dodavatelem – Lesprojekt východní Čechy, s.r.o., IČO 25251431, se sídlem Gočárova třída 504/54, 500 02 Hradec Králové (dále jen dodavatel „Lesprojekt východní Čechy, s.r.o.“) – přidělila komise v rámci hodnocení dílčího kritéria hodnocení č. 2 plný počet, tj. 10 bodů, neboť dle jejího názoru dané nabídky „vyhovují nejlépe“. K tomu komise uvedla, že obě tyto nabídky obsahovaly nadstandardní výstupy LHO s vysokou užitnou hodnotou pro výkon státní správy lesů (mapu vlastnickou – soutisk parcel + mapu obrysovou, porostní mapu M 1:5000 ve vlastnicky členitých lokalitách, mapu typologickou) a dále vlastnické separáty LHO v analogové – tištěné podobě. Z předmětné zprávy je současně zřejmé, že zbývajícím dvěma nabídkám, včetně nabídky navrhovatele, přidělila zadavatelem pověřená komise u dílčího kritéria hodnocení č. 2 sedm bodů („vyhovují uspokojivě“), což doplnila konstatováním, že dané nabídky neobsahovaly mapy vlastnické, nabídka navrhovatele pak neobsahovala vlastnické separáty v analogové – tištěné podobě (viz bod 57. odůvodnění tohoto rozhodnutí).
75. Úřad na tomto místě předesílá, že ze zprávy o hodnocení nabídek musí vyplývat, jaké parametry (údaje) v rámci hodnocení nabídek v jednotlivých dílčích kritériích hodnocení zadavatel hodnotil a v jakých těchto nabídnutých parametrech (údajích) příslušného dodavatele spatřuje lepší, či naopak horší, podmínky plnění, v komparaci s ostatními nabídkami. Ze zprávy o hodnocení nabídek tedy musí být patrné, jaké aspekty byly předmětem hodnocení, a jaký vliv měly na počet přidělených bodů. Zadavatel by tak měl za účelem zajištění zásady transparentnosti ve zprávě o hodnocení nabídek popsat, jaké všechny údaje (parametry) dodavatel v rámci hodnoceného kritéria v jeho nabídce nabídl, jaké z těchto parametrů odpovídají představám (požadavkům) zadavatele a jaké nikoliv, včetně bližšího zdůvodnění, aby bylo zpětně přezkoumatelné, že dodavatel, jenž obdržel v rámci konkrétního dílčího kritéria hodnocení nejvyšší počet bodů, skutečně předložil zadavateli nabídku s nejvýhodnějšími, tj. nejkvalitnějšími, podmínkami plnění. Po přezkoumání zprávy o hodnocení nabídek vyhotovené zadavatelem v posuzovaném zadávacím řízení Úřad konstatuje, že tuto nelze považovat za souladnou s § 119 odst. 2 písm. d) zákona, k čemuž Úřad uvádí následující.
76. Úřad opakuje, že zadavatel v zadávací dokumentaci vyjmenoval konkrétní dokumenty, jež z jeho pohledu představují nadstandardní výstupy, na něž měl být při hodnocení dílčího kritéria hodnocení č. 2 kladen důraz (viz bod 54. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Nejedná se přitom o taxativní výčet dokumentů, nýbrž o výčet demonstrativní (viz formulace „zejména“ „a další“ užité zadavatelem). Je tedy zřejmé, že nebylo vyloučeno, aby dodavatelé v jejich nabídkách nabídli i další výstupy, neuvedené zadavatelem výslovně v zadávací dokumentaci, které mohly být ze strany zadavatele uznány za nadstandardní výstupy. K tomu je zapotřebí současně dodat, že zadavatel nestanovil ve vztahu k jím vyjmenovaným nadstandardním výstupům v zadávací dokumentaci žádnou prioritu, tzn. neurčil, že některému, popř. některým z nadstandardních výstupů bude při hodnocení nabídek přikládána největší důležitost, tj. všechny tyto nadstandardní výstupy, a to případně včetně dalších nadstandardních výstupů uvedených v nabídkách dodavatelů, jsou dle znění zadávací dokumentace postaveny na roveň.
77. Zadavatel ve zprávě o hodnocení nabídek zdůvodnil to, že vybranému dodavateli byl v rámci dílčího kritéria hodnocení č. 2 přidělen plný počet, tj. 10, bodů tím, že jeho nabídka obsahovala nadstandardní výstupy LHO, a sice mapu vlastnickou – soutisk parcel + mapu obrysovou, porostní mapu M 1:5000 ve vlastnicky členitých lokalitách, mapu typologickou, a dále vlastnické separáty LHO v analogové – tištěné podobě, které mají vysokou užitnou hodnotu pro výkon státní správy lesů. Ve vztahu k nabídce navrhovatele je pak skutečnost, že jím podaná nabídka byla u předmětného dílčího kritéria hodnocení ohodnocena 7 body, ve zprávě o hodnocení nabídek odůvodněna konstatováním, že tato nabídka neobsahuje vlastnické mapy a vlastnické separáty v analogové – tištěné podobě. Úřad na tomto místě opětovně upozorňuje, že slovní popis hodnocení obsažený ve zprávě o hodnocení nabídek by měl propojovat skutečnosti uvedené v nabídkách s ohodnocením zadavatele. Tu Úřad akcentuje, že navrhovatel v návrhu smlouvy vyjmenoval konkrétní položky, jež označil za nadstandardní výstupy (viz bod 56. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Ve zprávě o hodnocení nabídek nicméně není zachyceno, zda zadavatel dané položky považuje za nadstandardní výstupy či nikoliv, resp. v předmětné zprávě ani není zaznamenáno, zda se zadavatel při hodnocení nabídek v rámci dílčího kritéria hodnocení č. 2 těmito položkami vůbec zabýval (viz bod 57. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Za situace, kdy navrhovatel v jím podané nabídce označil konkrétní položky za nadstandardní výstupy, tj. za výstupy jdoucí nad rámec § 15 vyhlášky, bylo povinností zadavatele ve vztahu k jednotlivým položkám popsat, zda tyto považuje za nadstandardní výstupy, přičemž pokud nikoliv, z jakého důvodu. Pakliže by některé z těchto položek, popř. všechny, zadavatel považoval za nadstandardní výstupy, mělo být ze zprávy o hodnocení nabídek patrné, proč tyto pro zadavatele skýtají nižší užitnou hodnotu, v komparaci s nadstandardními výstupy uvedenými v nabídkách ostatních účastníků šetřeného zadávacího řízení. Zadavatel ve vyjádření k návrhu ze dne 7.1.2019 mj. uvedl, že 7 nadstandardních výstupů uvedených v nabídce navrhovatele pro něj má nižší užitnou hodnotu, ve srovnání s nadstandardními výstupy obsaženými v ostatních nabídkách (viz bod 25. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Úřad však zdůrazňuje, že tento závěr nemá oporu ve zprávě o hodnocení nabídek, neboť v dané zprávě se o těchto položkách vůbec nehovoří, a tudíž tento závěr není zpětně přezkoumatelný. Zadavatel se ve vztahu k nabídce navrhovatele ve zprávě o hodnocení nabídek omezil toliko na konstatování, že tato nabídka neobsahuje vlastnické mapy a vlastnické separáty v analogové – tištěné podobě, a proto navrhovatelem nabízené řešení vyhovuje zadavateli pouze uspokojivě, aniž by zpráva o hodnocení nabídek obsahovala jakékoliv informace o položkách označených navrhovatelem v návrhu smlouvy o dílo za nadstandardní výstupy. K argumentaci zadavatele, že není pravda, že by o nadstandardních výstupech uvedených v nabídce navrhovatele nebyla ve zprávě o hodnocení nabídek ani zmínka, jelikož je v ní uvedeno, že jím podaná nabídka neobsahovala mapy vlastnické a vlastnické separáty v analogové – tištěné podobě (viz opětovně bod 25. odůvodnění tohoto rozhodnutí), Úřad poznamenává, že daná konstatace je v předmětné zprávě sice uvedena, avšak v ní již absentuje jakékoliv hodnocení položek označených navrhovatelem v návrhu smlouvy o dílo za nadstandardní výstupy, tj. není přezkoumatelné, zda tyto položky byly při hodnocení nabídek zadavatelem vůbec brány v potaz. Ostatně obdobným způsobem zadavatel postupoval i ve vztahu ke zbývajícím hodnoceným nabídkám; ve zprávě o hodnocení nabídek totiž absentuje zdůvodnění toho, proč zadavatel jednotlivé položky označené příslušným účastníkem zadávacího řízení za nadstandardní výstupy za tyto nadstandardní výstupy (ne)považuje, a to včetně uvedení toho, jakou mu poskytují užitnou hodnotu, a to ve vzájemné komparaci s položkami označenými za nadstandardní výstupy v nabídkách ostatních účastníků zadávacího řízení. Jedině takto provedené hodnocení kvalitativního dílčího kritéria hodnocení č. 2, tj. hodnocení, jež bude doprovozeno bližším popisem zadavatele, v němž se tento vypořádá s jednotlivými položkami označenými konkrétním účastníkem zadávacího řízení za nadstandardní výstupy, přičemž provede jejich srovnání z hlediska užitné hodnoty s nadstandardními výstupy uvedenými v nabídkách dalších účastníků, může být z pohledu Úřadu označeno za souladné se zásadou transparentnosti ve smyslu § 6 odst. 1 zákona. Z provedeného hodnocení, jak je popsáno ve zprávě o hodnocení nabídek, je zřejmé v zásadě jen to, že nabídka vybraného dodavatele a nabídka dodavatele Lesprojekt východní Čechy, s.r.o., obsahují mapu vlastnickou – soutisk parcel + mapu obrysovou, porostní mapu M 1:5000 ve vlastnicky členitých lokalitách, mapu typologickou, a dále vlastnické separáty LHO v analogové – tištěné podobě, přičemž nabídka navrhovatele tyto funkcionality nenabízí. Hodnocení však nereflektuje další informace vyplývající z nabídky navrhovatele, stejně tak i dalších účastníků zadávacího řízení.
78. Úřad opakuje, že dle nastavení zadávacích podmínek byly zadavatelem definované dokumenty považované za nadstandardní výstupy a dokumenty, jejichž vypracování jednotliví dodavatelé v jejich nabídkách označili za nadstandardní výstupy, pakliže tyto byly skutečně zadavatelem za nadstandardní výstupy uznány, postaveny na roveň, tj. žádný z nich neměl oproti ostatním větší důležitost, resp. zadavatel mu z kvalitativního hlediska nepřisoudil vyšší význam. Zadavatel, resp. jím pověřená komise ve zprávě o hodnocení nabídek ve vztahu k nabídkám vybraného dodavatele a dodavatele Lesprojekt východní Čechy, s.r.o., uvedla, že tyto vyhovují představám (požadavkům) zadavatele nejlépe, jelikož obsahují mapu vlastnickou – soutisk parcel + mapu obrysovou, porostní mapu M 1:5000 ve vlastnicky členitých lokalitách, mapu typologickou, a vlastnické separáty LHO v analogové – tištěné podobě. K tomu Úřad podotýká, že ve zprávě o hodnocení nabídek postrádá komparaci užitné hodnoty shora jmenovaných dokumentů s dokumenty, jež v nabídkách označili za nadstandardní výstupy ostatní účastníci zadávacího řízení, tj. i navrhovatel. Ze zprávy o hodnocení nabídek tak není seznatelné, na základě jakých příčin „převážily“ z kvalitativního hlediska dokumenty vyjmenované zadavatelem u nabídek vybraného dodavatele a dodavatele Lesprojekt východní Čechy, s.r.o., nad dokumenty označenými za nadstandardní výstupy v nabídkách zbývajících účastníků zadávacího řízení, tj. jaké myšlenkové úvahy vedly zadavatele k závěru, že předmětné dokumenty pro něj představují nejvýhodnější podmínky plnění, kdy Úřad připomíná, že dle zadávací dokumentace byly všechny nadstandardní výstupy postaveny na roveň. Z popisu hodnocení nabídek u dílčího kritéria hodnocení č. 2 uvedeného ve zprávě o hodnocení nabídek tak není bez nejmenších pochyb zřejmé, z jakých konkrétních důvodů přidělil zadavatel jednotlivým účastníkům v rámci předmětného dílčího kritéria hodnocení příslušný počet bodů, což ve svém důsledku vede k tomu, že se jedná o popis hodnocení netransparentní, a tím i rozporný se zákonem.
79. Ve světle shora popsaných skutečností tedy Úřad konstatuje, že ze zprávy o hodnocení nabídek nevyplývá, že nabídka vybraného dodavatele v rámci dílčího kritéria hodnocení č. 2 skutečně odpovídala požadavkům zadavatele v nejvyšší kvalitě, a nelze z ní tedy tím pádem ani ověřit, zda měl vybraný dodavatel skutečně obdržet plný počet bodů, resp. zda-li zadavatel postupoval správně, když plný počet bodů nepřidělil nabídce navrhovatele.
80. Úřad nad rámec doplňuje, že shora učiněné závěry nikterak nekolidují se závěry Nejvyššího správního soudu obsaženými v rozsudku sp. zn. 5 Afs 75/2009 ze dne 6.11.2009, tj. že Úřad nesmí při své přezkumné činnosti vstupovat do myšlenkových pochodů jednotlivých hodnotitelů. Úřad upozorňuje, že tímto rozhodnutím zadavateli nijak neupírá možnost posoudit a vybrat, které z nabízených plnění pro něj představuje nejvýhodnější podmínky plnění. Avšak tento výběr musí nacházet oporu v transparentně provedeném hodnocení nabídek. Za situace, kdy v posuzovaném případě zpráva o hodnocení nabídek neobsahuje patřičný popis hodnocení jednotlivých nabídek, z něhož by bylo přezkoumatelné, že nabídka vybraného dodavatele obdržela v rámci hodnocení dílčího kritéria hodnocení č. 2 opodstatněně plný počet bodů, neboť v komparaci s ostatními nabídkami poskytuje v předmětném kritériu zadavateli nejvýhodnější podmínky plnění, nelze zadavatelem provedené hodnocení nabídek označit za souladné s požadavky zákona.
81. Po vyřešení stěžejní otázky v šetřeném případě Úřad dále přistoupil k posouzení toho, zda byla naplněna podmínka vlivu na výběr dodavatele. V této souvislosti Úřad uvádí, že ačkoliv se níže citované rozsudky týkají případů, kdy bylo rozhodováno na základě zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, a také v těchto případech bylo rozhodováno o spáchání správního deliktu zadavatelem, lze z nich plynoucí závěry analogicky aplikovat i na řízení o přezkoumání úkonů zadavatele, v němž je rozhodováno o uložení nápravného opatření podle § 263 odst. 2 zákona, neboť i v tomto případě je uložení nápravného opatření Úřadem podmíněno nedodržením pravidel ze strany zadavatele stanovených pro zadání veřejné zakázky, kdy tento postup současně ovlivnil nebo mohl ovlivnit výběr dodavatele, což je stejná formulace, jakou ve vztahu ke správnímu deliktu používala níže uvedená předchozí právní úprava.
82. K této otázce se například vyjádřil Krajský soud v Brně v rozsudku č. j. 62 Af 120/2013-156 ze dne 26. 3. 2015, když uvedl, že „dospěje-li tedy žalovaný k závěru, že zadavatel ZVZ porušil, pak je dále rozhodující, zda takový úkon podstatně ovlivnil nebo mohl ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, tj. zda v příčinné souvislosti s porušením ZVZ ze strany zadavatele došlo nebo alespoň mohlo dojít k výběru jiné nabídky, než jak by bylo učiněno, pokud by zadavatel zákon neporušil. Podstatnost ovlivnění pořadí je tu třeba v zásadě dovozovat z výsledku posouzení skutečnosti, zda existuje alespoň potenciální možnost, že v důsledku porušení ZVZ zadavatelem se může stát vítězem zadávacího řízení jiná osoba, než by se jím stala za situace, pokud by zadavatel ZVZ neporušil.“. Není tedy rozhodující, zda k ovlivnění výběru dodavatele skutečně došlo, ale postačí eventuální možnost ovlivnění. Lze tedy shrnout, že v případě, kdy zadavatel nedodrží postup stanovený zákonem, postačuje k uložení nápravného opatření potenciální možnost, že k podstatnému ovlivnění výběru dodavatele mohlo dojít.
83. Dále pak předseda Úřadu ve svém rozhodnutí č. j. R128/2014/VZ-19203/2014/321/MMl ze dne 12. 9. 2014 uvedl, že zákon nevyžaduje prokázání podstatného vlivu na výběr nejvhodnější nabídky, postačí takové jednání zadavatele, které mohlo mít vliv na výběr nejvhodnější nabídky. Obdobně předseda konstatoval již v rozhodnutí č. j. ÚOHS-R180/2008/VZ-1837/2009/310/ASc ze dne 12. 2. 2009, kde je uvedeno, že „[s]kutková podstata správního deliktu dle § 120 odst. 1 písm. a) zákona je navíc naplněna, i pokud jednání zadavatele má pouze potenciál podstatně ovlivnit výběr nabídky, tedy je pouze schopno tohoto ovlivnění, aniž by k němu nutně došlo. Z dikce zákona jasně plyne, že slovo „podstatně“ se vztahuje jak na skutečné ovlivnění (ovlivnil) tak i na potenciální možnost „mohlo podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky.“.
84. Nejvyšší správní soud pak v odůvodnění rozsudku č. j. 4 As 61/2016-34 ze dne 28. 6. 2016 konstatoval, že v případě, že správní orgán shledá, že se v daném případě jedná o ohrožovací formu správního deliktu, nelze faktický vznik škody z logiky věci nijak prokazovat. Podle názoru Nejvyššího správního soudu: „Pokud by totiž správní orgán toto ohrožení právem chráněného zájmu blíže prokazoval, ve skutečnosti by jeho dokazování směřovalo k tomu, do jaké míry došlo ke skutečné poruše u tohoto právem chráněného zájmu, [...] takové dokazování by bylo nepřiměřeně obtížné či přímo někdy i nemožné, neboť by bylo nutné oslovit blíže neurčený okruh jiných dodavatelů nacházejících se často na velkém území. Takové dokazování by proto bylo často za hranicí možností správního orgánu a mohlo by vést k nemožnosti účinného postihování porušení povinností zadavatelů dle ustanovení § 120 odst. 1 písm. a) ZVZ.“.
85. K podmínce vlivu na výběr dodavatele, resp. k jeho potencialitě tedy Úřad s ohledem na výše uvedenou rozhodovací praxi soudů a jeho vlastní rozhodovací činnost uvádí, že výše uvedený nezákonný postup zadavatele mohl mít alespoň potenciální vliv na výběr dodavatele. Tato skutečnost je dána především tím, že si zadavatel v zadávací dokumentaci stanovil podmínku, kdy má pověřená komise provést hodnocení podle ekonomické výhodnosti nabídek na základě dílčích kritérií hodnocení „Nabídková cena“ s váhou 40 %, „Nabídka nadstandardních výstupů LHO“, tj. dílčí kritérium hodnocení č. 2, s váhou taktéž 40 %, a „Doba plnění, záruky za odstranění vad díla“ s váhou 20 % (viz bod 55. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Úřad přitom z tabulky tvořící součást zprávy o hodnocení nabídek zjistil, že nabídka navrhovatele obdržela v rámci hodnocení dílčího kritéria hodnocení „Nabídková cena“ 40 bodů, v rámci hodnocení dílčího kritéria hodnocení „Doba plnění, záruky za odstranění vad díla“ pak 14 bodů. Po provedeném přepočtu z předmětné tabulky bylo Úřadem zjištěno, že pokud by nabídka navrhovatele obdržela u dílčího kritéria hodnocení č. 2 plný počet, tj. 10 bodů, pak by jím podaná nabídka (po přepočítání těchto 10 bodů váhou předmětného dílčího kritéria 40 %) obdržela celkem 94 bodů, tj. více bodů, než kolik celkem obdržely nabídka vybraného dodavatele (86,43 bodů) a nabídka dodavatele Lesprojekt východní Čechy, s.r.o. (83,33 bodů). Úřad současně zjistil, že navrhovatel by získal celkem více bodů i tehdy, pokud by sice jeho nabídka v rámci dílčího kritéria hodnocení č. 2 oprávněně obdržela 7 bodů, avšak nabídky vybraného dodavatele a dodavatele Lesprojekt východní Čechy, s.r.o., by nezískaly v tomto dílčím kritériu hodnocení 10 bodů, ale bodů méně; ke změně výsledného pořadí ve prospěch navrhovatele by přitom postačovalo, pokud by dané nabídky shodně obdržely „pouze“ 7 bodů. Z výše uvedeného je tak zřejmé, že zadavatelem netransparentně provedené hodnocení dílčího kritéria hodnocení č. 2 mohlo mít vliv na výsledné pořadí nabídek, tj. je zde evidentně dán možný vliv na výběr dodavatele.
86. Úřad tedy konstatuje, že podmínka pro uložení nápravného opatření spočívající v existenci alespoň potenciálního vlivu na výběr dodavatele je v daném případě naplněna, neboť postup zadavatele mohl ovlivnit výběr dodavatele.
87. Pokud jde o poslední podmínku pro uložení nápravného opatření podle § 263 odst. 2 zákona, pak Úřad konstatuje, že zadavatel dosud neuzavřel smlouvu na veřejnou zakázku. Jsou tak naplněny všechny zákonné podmínky pro to, aby Úřad mohl uložit nápravné opatření ve smyslu § 263 odst. 2 zákona.
88. Vzhledem ke všem výše uvedeným skutečnostem tak Úřad uzavírá, že zadavatel nedodržel při zadávání veřejné zakázky pravidlo stanovené v § 119 odst. 2 písm. d) zákona, v návaznosti na zásadu transparentnosti zakotvenou v § 6 odst. 1 zákona, když hodnocení nabídek v rámci dílčího kritéria hodnocení č. 2 nepopsal ve zprávě o hodnocení nabídek ze dne 26.11.2018 tak, aby z něj bylo zřejmé, z jakého konkrétního důvodu účastníkům zadávacího řízení přidělil v rámci předmětného dílčího kritéria hodnocení příslušný počet bodů a na základě jakých nadstandardních výstupů, tj. údajů a skutečností uvedených v nabídkách provedl jejich vzájemné srovnání v rámci tohoto dílčího kritéria hodnocení, v důsledku čehož je postup zadavatele při hodnocení nabídek nepřezkoumatelný a tudíž netransparentní, přičemž tento postup mohl ovlivnit výběr dodavatele, a dosud nedošlo k uzavření smlouvy.
89. Úřad doplňuje, že tímto rozhodnutím není vyloučeno, že zadavatel dospěje opětovně k závěru, že vybraný dodavatel nabídl v rámci dílčího kritéria hodnocení č. 2 takové nadstandardní výstupy, které zadavateli „vyhovují nejlépe“, a proto nabídka vybraného dodavatele získá v předmětném dílčím kritériu hodnocení znovu plný počet bodů. Je ovšem nezbytné, aby zadavatel své závěry ve zprávě o hodnocení nabídek řádně popsal a osvětlil, aby tyto byly zpětně přezkoumatelné. Úřad přitom akcentuje, že je nezbytné, aby tímto způsobem zadavatel postupoval ve vztahu ke všem nabídkám, tj. aby zpráva o hodnocení nabídek obsahovala transparentní popis hodnocení u všech nabídek.
90. Úřad proto rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí.
K dalším navrhovatelem namítaným skutečnostem
91. Úřad uvádí, že navrhovatel v návrhu, potažmo ve vyjádření k podkladům pro rozhodnutí, namítá další skutečnosti. Byť Úřad tímto rozhodnutím konstatoval porušení zákona zadavatelem při hodnocení nabídek, tj. vyhověl návrhu navrhovatele, pokládá Úřad za vhodné se k těmto dalším tvrzeným skutečnostem vyjádřit.
92. Navrhovatel v návrhu mj. namítá, že rozhodnutí zadavatele ze dne 20.12.2018 o jím podaných námitkách nesplňuje požadavky § 245 odst. 1 zákona, přičemž vyjmenovává konkrétní argumenty, s nimiž se zadavatel v předmětném rozhodnutí řádně nevypořádal (viz bod 14. odůvodnění tohoto rozhodnutí). K tomu Úřad konstatuje, že má za to, že podoba rozhodnutí o námitkách je silně ovlivněna „zacykleností“ myšlenek a tedy i argumentace zadavatele. Zadavatel je, zjednodušeně řečeno, stále toho názoru, že všechny nabídky byly hodnoceny v souladu se zákonem, resp. zadávací dokumentací, přičemž zpráva o hodnocení nabídek odpovídá požadavkům zákona, kdy na tomto tvrzení setrvává i ve vyjádření k návrhu. Od tohoto se pak odvíjí i poměrná strohost rozhodnutí o námitkách. Úřad tedy konstatuje, že i když je možno bez dalšího uvést, že zadavatel mohl odůvodnění rozhodnutí o námitkách věnovat větší míru pozornosti, nepovažuje Úřad rozhodnutí o námitkách za rozporné s § 245 odst. 1 zákona. Úřad považoval důkazní situaci ve vztahu k navrhovatelem tvrzenému netransparentnímu hodnocení nabídek za dostatečnou natolik, aby ve věci návrhu posoudil samotné hodnocení nabídek a nikoliv pouze rozhodnutí o námitkách, když uložené nápravné opatření fakticky „zasáhne“ i v návrhu rozporované rozhodnutí o námitkách. Úřad však v tomto ohledu doporučuje zadavateli, aby v případě, že bude rozhodovat opětovně o námitkách, vzal náležitě do úvahy požadavky kladené zákonem na rozhodnutí o námitkách, stejně tak aby reflektoval ustálenou rozhodovací praxi Úřadu v této oblasti (viz např. rozhodnutí č. j. ÚOHS-S0213/2018/VZ-21099/2018/531/VNe ze dne 18.7.2018).
93. Navrhovatel dále argumentuje tím, že Úřad součástí jím vedeného správního spisu neučinil všechny navrhovatelem navržené důkazy, a to mj. kompletní dokumentaci o zadávacím řízení na šetřenou veřejnou zakázku, kterou Úřad obdržel od zadavatele. V důsledku tohoto mohlo dle názoru navrhovatele dojít k porušení § 50 odst. 3 a 4 správního řádu (viz body 37. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Ve vztahu k tomuto Úřad uvádí, že účastník správního řízení má právo navrhnout důkazy, jejichž provedení pro prokázání svých tvrzení pokládá za potřebné. Tomuto procesnímu právu účastníka správního řízení pak odpovídá povinnost správního orgánu o navržených důkazech rozhodnout, ale také, pokud návrhu na jejich provedení nevyhoví, ve svém rozhodnutí vyložit, z jakých důvodů navržené důkazy neprovedl. Současně však z tohoto nevyplývá povinnost správního orgánu provést všechny důkazy, které účastník správního řízení navrhl. Je to správní orgán, který je povinen a současně oprávněn zvažovat, v jaké fázi řízení je třeba některé důkazy provést, zda a nakolik je potřeba dosavadní stav dokazování doplnit, a zda je určitý důkazní prostředek způsobilý prokázat tvrzenou skutečnost.
94. Úřad ve zde projednávané věci přezkoumával postup zadavatele při hodnocení nabídek. Úřad v průběhu správního řízení zjistil všechny okolnosti, jež jsou rozhodné k učinění závěru, že zadavatel při hodnocení nabídek postupoval v rozporu se zákonem, přičemž relevantní podklady, z nichž tyto okolnosti vyplývají, učinil součástí správního spisu. Úřad se tudíž neztotožňuje s názorem navrhovatele, že by podklady pro rozhodnutí nebyly úplné. Pokud jde o návrh navrhovatele, aby Úřad coby důkaz učinil součástí správního spisu kompletní dokumentaci o zadávacím řízení, pak Úřad konstatuje, že v šetřeném případě není dán žádný objektivní důvod, aby Úřad takto učinil. Úřad opakuje, že ty části dokumentace o zadávacím řízení, které byly relevantní pro rozhodnutí věci, učinil součástí vedeného správního spisu a označil je za podklady pro rozhodnutí.
95. Pokud jde o tvrzení navrhovatele, že v případě, že by veřejnou zakázku plnil vybraný dodavatel, popř. dodavatel Lesprojekt východní Čechy, s.r.o., došlo by k jejímu předražení, pak Úřad sděluje, že z ustanovení § 248 zákona zcela jednoznačně plyne, že v oblasti zadávání veřejných zakázek je Úřad příslušný k výkonu dozoru nad dodržováním pravidel stanovených zákonem a zadávacími podmínkami pro zadání podlimitní a nadlimitní veřejné zakázky (nikoliv tedy pro zadání veřejné zakázky malého rozsahu, nejedná-li se o postup dle § 248 odst. 2 zákona, tj. zadání veřejné zakázky malého rozsahu při dobrovolné volbě přísnějšího režimu), včetně koncese s výjimkou koncesí malého rozsahu podle § 178 zákona, a pro zvláštní postupy podle části šesté, mezi které patří rámcové dohody, dynamický nákupní systém a soutěž o návrh. Úřad naopak není příslušný k výkonu dozoru nad postupy zadavatelů, které odporují pravidlům plynoucím z jiných právních předpisů, typicky tzv. zásadám 3E, tj. zásadám účelnosti, efektivnosti a hospodárnosti obsaženým např. v zákoně č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, či zákoně o majetku ČR apod. K tomu Úřad doplňuje, že zákon o zadávání veřejných zakázek neupravuje postup zadavatele z hlediska dodržování „zásady hospodárnosti“. Cílem zákona nezpochybnitelně je hospodárné, efektivní a účelné nakládání s veřejnými prostředky. Tohoto cíle však zákon dosahuje nepřímo, a to zajištěním toho, aby smlouvy na veřejné zakázky byly uzavírány na základě formalizovaného procesu garantujícího zachování hospodářské soutěže, tj. zajištěním „fair“ podmínek celého zadávacího řízení, nad kterým Úřad vykonává dozor. V tomto ohledu lze pak odkázat např. na rozhodnutí předsedy Úřadu č. j ÚOHS-R0032/2018/VZ-15290/2018/323/EBr ze dne 25.5.2018. Je tedy zřejmé, že Úřad je příslušný k vyslovení závěru, zda postup zadavatele při zadávání konkrétní veřejné zakázky byl či nebyl souladný se zákonem, avšak není jakkoliv kompetentní k posuzování skutečnosti, zda postupem zadavatele došlo, popř. dojde k předražení veřejné zakázky. Pakliže tedy dojde k výběru dodavatele v souladu se zákonem, jsou tvrzení týkající se údajného předražení veřejné zakázky pro rozhodnutí Úřadu zcela lichá. K tomu je možno doplnit, že zadavatel v zadávací dokumentaci již předem deklaroval, že nesoutěží pouze na cenu, jelikož jako kritéria hodnocení zvolil, vedle nabídkové ceny, i dvě dílčí kvalitativní kritéria hodnocení, a sice dílčí kritérium hodnocení č. 2 a dílčí kritérium hodnocení „Doba plnění, záruky za odstranění vad díla“ (viz bod 55. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Obdobný závěr lze přitom vyslovit i ve vztahu k argumentaci navrhovatele, že postupem zadavatele dojde k porušení § 13 odst. 4 vyhlášky, jelikož zpracování LHO musí být zadáno zpracovateli osnovy nejpozději 12 měsíců před počátkem platnosti osnovy, což již v šetřeném případě není reálné (viz bod 14. odůvodnění tohoto rozhodnutí). K tomu Úřad konstatuje, že není kompetentní se těmito případnými porušeními povinností ze strany zadavatele zabývat a vyvozovat z nich důsledky. K tomu by eventuálně mohly být kompetentní jiné správní orgány.
K uložení nápravného opatření
96. Podle § 263 odst. 2 zákona nedodrží-li zadavatel pravidla stanovená pro zadání veřejné zakázky nebo pro zvláštní postup podle části šesté, přičemž tím ovlivní nebo může ovlivnit výběr dodavatele nebo výběr návrhu, a dosud nedošlo k uzavření smlouvy, Úřad zruší zadávací řízení nebo soutěž o návrh nebo jen jednotlivý úkon zadavatele.
97. Úřad konstatuje, že zadavatel při zadávání veřejné zakázky nepostupoval v rámci hodnocení nabídek v souladu s § 119 odst. 2 písm. d) zákona, v návaznosti na zásadu transparentnosti zakotvenou v § 6 odst. 1 zákona, když hodnocení nabídek v rámci dílčího kritéria hodnocení č. 2 nepopsal ve zprávě o hodnocení nabídek tak, aby z něj bylo zřejmé, z jakého konkrétního důvodu účastníkům zadávacího řízení přidělil v rámci předmětného dílčího kritéria hodnocení příslušný počet bodů a na základě jakých nadstandardních výstupů, tj. údajů a skutečností uvedených v nabídkách provedl jejich vzájemné srovnání v rámci tohoto dílčího kritéria hodnocení, v důsledku čehož je postup zadavatele při hodnocení nabídek nepřezkoumatelný, a tím i netransparentní.
98. Nedodržení zákonem stanoveného postupu ze strany zadavatele přitom mohlo ovlivnit výběr dodavatele, jak bylo Úřadem blíže popsáno v bodě 85. odůvodnění tohoto rozhodnutí.
99. Úřad uvádí, že při rozhodování podle § 263 odst. 2 zákona je povinen na základě zjištěných skutečností uvážit, jaké nápravné opatření má zvolit k dosažení nápravy stavu, a to při dodržení základních zásad zadávacího řízení, tj. zásady transparentnosti, rovného zacházení, přiměřenosti a nediskriminace uchazečů o veřejné zakázky.
100. Vzhledem k tomu, že v šetřeném případě zadavatel pochybil až při hodnocení podaných nabídek, jeví se jako nejvhodnějším nápravným opatřením právě zrušení těch úkonů zadavatele, při kterých se dopustil porušení zákona, tj. zprávy o hodnocení nabídek ze dne 26.11.2018, a všech úkonů následujících, a to včetně oznámení o výběru dodavatele ze dne 30.11.2018.
101. Úřad proto s ohledem na výše uvedené rozhodl o zrušení úkonů zadavatele, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozhodnutí.
K zákazu uzavřít smlouvu v zadávacím řízení
102. Podle § 263 odst. 8 zákona ukládá-li Úřad nápravné opatření s výjimkou zákazu plnění smlouvy, zakáže zároveň zadavateli až do pravomocného skončení řízení uzavřít v zadávacím řízení smlouvu; rozklad proti tomuto výroku nemá odkladný účinek.
103. Výše citované ustanovení formuluje jako obligatorní součást rozhodnutí Úřadu o uložení nápravného opatření (s výjimkou zákazu plnění smlouvy) rovněž výrok o tom, že zadavatel až do pravomocného skončení správního řízení nesmí uzavřít smlouvu v zadávacím řízení, přičemž tento výrok je účinný dnem vydání rozhodnutí, a tedy je účinný i u nepravomocného rozhodnutí. Tento zákaz uzavřít smlouvu se ukládá z důvodu, aby se zadavatel nemohl vyhnout splnění uloženého nápravného opatření uzavřením smlouvy ještě před nabytím právní moci rozhodnutí.
104. Vzhledem k tomu, že Úřad tímto rozhodnutím ve výroku II. uložil nápravné opatření spočívající ve zrušení úkonů zadavatele, zakázal zároveň ve výroku III. tohoto rozhodnutí zadavateli až do pravomocného skončení tohoto správního řízení uzavřít v zadávacím řízení smlouvu na veřejnou zakázku.
K uložení úhrady nákladů řízení
105. Podle § 266 odst. 1 zákona je součástí rozhodnutí Úřadu, kterým se ukládá nápravné opatření nebo zákaz plnění smlouvy, též rozhodnutí o povinnosti zadavatele uhradit náklady správního řízení. Náklady řízení se platí paušální částkou, kterou stanoví Ministerstvo pro místní rozvoj vyhláškou. Příslušná vyhláška č. 170/2016 Sb., o stanovení paušální částky nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele při zadávání veřejných zakázek, stanoví v § 1, že paušální částka nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele, kterou je povinen zadavatel uhradit v případě, že Úřad rozhodl o uložení nápravného opatření nebo zákazu plnění smlouvy, činí 30 000 Kč.
106. Vzhledem k tomu, že Úřad tímto rozhodnutím ve výroku II. uložil nápravné opatření, rozhodl Úřad o uložení povinnosti uhradit náklady řízení, jak je uvedeno ve výroku IV. tohoto rozhodnutí.
107. Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 19-24825621/0710, variabilní symbol 2018000527.
Poučení
Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dní ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 1926/7, Černá Pole, 604 55 Brno. Včas podaný rozklad proti výrokům I., II. a IV. tohoto rozhodnutí má odkladný účinek. Rozklad proti výroku III. tohoto rozhodnutí nemá podle § 263 odst. 8 zákona odkladný účinek. Rozklad a další podání účastníků učiněná v řízení o rozkladu se Úřadu podle § 261 odst. 1 písm. b) zákona zasílají výhradně prostřednictvím datové schránky nebo jako datová zpráva podepsaná uznávaným elektronickým podpisem.
otisk úředního razítka
JUDr. Eva Kubišová
místopředsedkyně
Obdrží
1. město Třebíč, Karlovo nám. 104/55, 674 01 Třebíč
2. JUDr. Lubor Ludma, advokát, Hanáckého pluku 1153/6, 779 00 Olomouc
3. SILVA PROJEKT s.r.o., Kotojedská 1044/27, 767 01 Kroměříž
Vypraveno dne
viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy
|
