Snadné přidání nového datasetu

Rozhodnutí UOHS 16003


Číslo jednací S0092/2019/VZ-07087/2019/532/VZi
Instance I.
Věc
Úklidové služby pro ONK
Účastníci Oblastní nemocnice Kladno a.s., nemocnice Středočeského kraje
Alfedus servis s.r.o.
Typ řízení Veřejná zakázka
Typ rozhodnutí Veřejná zakázka
Nabytí právní moci 03.04.2019
Související řízení
Zdroj na UOHS http://www.uohs.cz/cs/verejne-zakazky/sbirky-rozhodnuti/detail-16003.html
Rozhodnutí
                          
Č. j.:ÚOHS-S0092/2019/VZ-07087/2019/532/VZi Brno: 15. března 2019 Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ve správním řízení zahájeném dne 28. 2. 2019 na návrh z téhož dne, jehož účastníky jsou zadavatel – Oblastní nemocnice Kladno a.s., nemocnice Středočeského kraje, IČO 27256537, se sídlem Vančurova 1548, 272 59 Kladno, ve správním řízení zastoupena na základě plné moci ze dne 5. 3. 2019 JUDr. Jindřichem Vítkem, Ph.D., advokátem advokátní kanceláře ERHARTOVÁ VÍTEK & PARTNERS, se sídlem Šafaříkova 201/17, 120 00 Praha 2, ev. č. ČAK 9459, navrhovatel – Alfedus servis s.r.o., IČO 26142791, se sídlem Sokolovská 1278/156, 186 00 Praha 8 – Libeň, ve správním řízení zastoupena na základě plné moci ze dne 25. 2. 2019 Mgr. Petrem Práškem, advokátem, ev. č. ČAK 16205, jednatelem společnosti iora legal, advokátní kancelář s.r.o., se sídlem Novodvorská 1010/14, Lhotka, 142 00 Praha 4, ve věci přezkoumání úkonů zadavatele – Oblastní nemocnice Kladno, a.s., nemocnice Středočeského kraje, IČO 27256537, se sídlem Vančurova 1548, 272 59 Kladno – učiněných při zadávání veřejné zakázky „Úklidové služby pro ONK“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 7. 1. 2019 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 9. 1. 2019 pod ev. č. Z2019-000523, ve znění oprav uveřejněných dne 17. 1. 2019, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 9. 1. 2019 pod ev. č. 2019/S 006-009435, ve znění oprav uveřejněných dne 17. 1. 2019 pod ev. č. 2019/S 012-024926, vydává toto: usnesení: Správní řízení se podle § 257 písm. d) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, zastavuje, neboť k návrhu navrhovatele – Alfedus servis s.r.o., IČO 26142791, se sídlem Sokolovská 1278/156, 186 00 Praha 8 – Libeň – ze dne 28. 2. 2019 na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele – Oblastní nemocnice Kladno a.s., nemocnice Středočeského kraje, IČO 27256537, se sídlem Vančurova 1548, 272 59 Kladno – učiněných při zadávání veřejné zakázky „Úklidové služby pro ONK“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 7. 1. 2019 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 9. 1. 2019 pod ev. č. Z2019-000523, ve znění oprav uveřejněných dne 17. 1. 2019, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 9. 1. 2019 pod ev. č. 2019/S 006-009435, ve znění oprav uveřejněných dne 17. 1. 2019 pod ev. č. 2019/S 012-024926, zaslanému Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže před uzavřením smlouvy na uvedenou veřejnou zakázku, nebyl připojen doklad o doručení námitek zadavateli. Odůvodnění I. PRŮBĚH SPRÁVNÍHO ŘÍZENÍ 1. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“), jako orgán příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), k výkonu dozoru nad dodržováním pravidel stanovených tímto zákonem a zadávacími podmínkami pro zadání podlimitní a nadlimitní veřejné zakázky, včetně koncese s výjimkou koncesí malého rozsahu podle § 178 zákona a pro zvláštní postupy podle části šesté zákona, obdržel dne 28. 2. 2019 návrh navrhovatele – Alfedus servis s.r.o., IČO 26142791, se sídlem Sokolovská 1278/156, 186 00 Praha 8 – Libeň, ve správním řízení zastoupena na základě plné moci ze dne 25. 2. 2019 Mgr. Petrem Práškem, advokátem, ev. č. ČAK 16205, jednatelem společnosti iora legal, advokátní kancelář s.r.o., se sídlem Novodvorská 1010/14, Lhotka, 142 00 Praha 4 (dále jen „navrhovatel“) – z téhož dne na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele – Oblastní nemocnice Kladno a.s., nemocnice Středočeského kraje, IČO 27256537, se sídlem Vančurova 1548, 272 59 Kladno, ve správním řízení zastoupena na základě plné moci ze dne 5. 3. 2019 JUDr. Jindřichem Vítkem, Ph.D., advokátem advokátní kanceláře ERHARTOVÁ VÍTEK & PARTNERS, se sídlem Šafaříkova 201/17, 120 00 Praha 2, ev. č. ČAK 9459 (dále jen „zadavatel“) – učiněných při zadávání veřejné zakázky „Úklidové služby pro ONK“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 7. 1. 2019 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 9. 1. 2019 pod ev. č. Z2019-000523, ve znění oprav uveřejněných dne 17. 1. 2019, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 9. 1. 2019 pod ev. č. 2019/S 006-009435, ve znění oprav uveřejněných dne 17. 1. 2019 pod ev. č. 2019/S 012-024926 (dále jen „veřejná zakázka“ nebo „zadávací řízení“). 2. Dnem 28. 2. 2019, kdy Úřad návrh obdržel, bylo podle § 249 zákona ve spojení s ustanovením § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), zahájeno správní řízení ve věci přezkoumání úkonů zadavatele. 3. Návrh navrhovatele směřuje proti stanovení zadávacích podmínek veřejné zakázky. Zadávací podmínky dle navrhovatele prokazatelně narušují hospodářskou soutěž a poskytují konkurenční výhodu některým dodavatelům na trhu, čímž dle navrhovatele došlo k porušení ustanovení § 36 odst. 1 zákona, a dále, zejména v části týkající se kvalifikace a výše nabídkové ceny, neumožňují účast v zadávacím řízení za rovných podmínek všem dodavatelům, čímž dle navrhovatele došlo v rozporu s ustanovením § 6 zákona k porušení zásady zákazu diskriminace. 4. Účastníky zadávacího řízení podle ustanovení § 256 zákona jsou: o zadavatel, o navrhovatel. 5. Zahájení správního řízení oznámil Úřad jeho účastníkům dopisem č. j. ÚOHS-S0092/2019/VZ-06466/2019/532/VZi ze dne 4. 3. 2019. II. ZÁVĚRY ÚŘADU 6. Úřad přezkoumal náležitosti návrhu a na základě zjištěných skutečností konstatuje, že návrh na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele ve věci předmětné veřejné zakázky nesplňuje podmínky stanovené v § 251 odst. 1 zákona, a proto mu nezbylo než správní řízení zastavit. Ke svému rozhodnutí Úřad uvádí následující rozhodné skutečnosti. 7. Podle § 251 odst. 1 zákona musí návrh vedle obecných náležitostí podání stanovených správním řádem obsahovat označení zadavatele, v čem je spatřováno porušení zákona, v jehož důsledku navrhovateli vznikla nebo hrozí újma na jeho právech, návrhy na provedení důkazů, a čeho se navrhovatel domáhá. Navrhovatel je povinen k návrhu připojit v elektronické podobě písemné důkazní prostředky, jejichž provedení navrhl, nejsou-li součástí dokumentace o zadávacím řízení. Součástí návrhu je doklad o složení kauce podle § 255 odst. 1 nebo 2 zákona a v případě návrhu zasílaného Úřadu před uzavřením smlouvy na veřejnou zakázku rovněž doklad o doručení námitek zadavateli. 8. Z dikce § 251 odst. 1 věty třetí zákona vyplývá, že součástí návrhu zasílaného Úřadu před uzavřením smlouvy na veřejnou zakázku musí být mj. doklad o doručení námitek zadavateli. K požadavku zákona na přiložení dokladu o doručení námitek zadavateli k návrhu Úřad uvádí, že význam tohoto dokladu pro samotné řízení o návrhu na přezkoumání úkonů zadavatele spočívá zejména v určení, zda podání návrhu předcházelo řádné a včasné podání námitek ve smyslu § 242 zákona. 9. Podle § 257 písm. d) zákona Úřad zahájené řízení usnesením zastaví, jestliže k návrhu zasílanému Úřadu před uzavřením smlouvy na veřejnou zakázku není připojen doklad o doručení námitek zadavateli. 10. Úřad v této souvislosti dále uvádí, že zákon rozlišuje náležitosti návrhu, jejichž nesplnění lze odstranit ve lhůtě stanovené Úřadem [srov. § 257 písm. a) zákona] a náležitosti, jejichž absence je důvodem pro zastavení řízení bez dalšího, kam patří mj. i ust. § 257 písm. d) zákona. V naposledy uvedeném ustanovení zákona, pod které je třeba podřadit také šetřený případ, zákonodárce možnost zhojení nesplnění náležitostí návrhu v dodatečné lhůtě stanovené Úřadem nezakotvil. Úřad proto nemůže navrhovatele k odstranění takové vady řízení vyzvat či zkoumat důvody absence zákonné náležitosti návrhu. 11. Úřadu byl dne 28. 2. 2019 doručen prostřednictvím datové schránky návrh navrhovatele z téhož dne. Navrhovatel v závěru svého návrhu výslovně uvedl: „Přílohy - Doklad o doručení návrhu - Doklad o složení kauce - Text námitek Navrhovatele - Plná moc“. Dle zjištění Úřadu byly k návrhu připojeny tyto přílohy: doklad o doručení návrhu zadavateli (dodejka datové zprávy), doklad o složení kauce, nedatovaný, nepodepsaný text námitek navrhovatele ve formátu word, plná moc podepsaná navrhovatelem dne 25. 2. 2019. 12. Jak vyplývá ze shora uvedeného, součástí návrhu navrhovatele nebyl jakýkoliv dokument, který by prokazoval, že ze strany navrhovatele došlo k doručení námitek zadavateli v souladu se zákonem. K tomu Úřad doplňuje, že v textu návrhu na zahájení správního řízení navrhovatel mj. uvedl následující: „Navrhovatel dne 7. 2. 2019 podal zadavateli námitky proti zadávacím podmínkám veřejné zakázky, kterými napadal stanovení kvalifikačních předpokladů a zadavatelem stanovený způsob omezení nabídkové ceny, obě výše zmíněné části zadávacích podmínek veřejné zakázky byly zadavatelem stanoveny v rozporu s požadavky zákona. Důkaz: Zadavatelem podepsaná kopie námitek, která byla dne 7. 2. 2019 doručena navrhovatelem zadavateli.“. V této souvislosti Úřad uvádí, že navrhovatelem avizovaná „(…) podepsaná kopie námitek, která byla dne 7. 2. 2019 doručena navrhovatelem zadavateli.“, nebyla, jak vyplývá z výše uvedeného, přílohou doručeného návrhu (přílohou návrhu byl pouze nedatovaný, nepodepsaný text námitek navrhovatele ve formátu word). K tomu Úřad dodává, že navrhovatel v závěru návrhu uvedl, že „Veškeré informace nezbytné k prokázání Navrhovatelem uváděných tvrzení jsou součástí dokumentace veřejné zakázky.“. Pokud tímto způsobem navrhovatel zamýšlel splnit požadavek zákona na předložení dokladu o doručení námitek zadavateli, tzn. měl za to, že požadavek na předložení dokladu o doručení námitek zadavateli splní odkazem na dokumentaci o zadávacím řízení, pak k tomu Úřad uvádí, že takovým způsobem nelze požadavek zákona na předložení dokladu o doručení námitek splnit, neboť zákon zakotvuje v tomto smyslu zcela explicitně povinnost navrhovatele, aby jako součást návrhu učinil doklad o doručení námitek zadavateli, tzn. z logiky věci takový požadavek nelze splnit odkazem na dokumentaci o zadávacím řízení, nýbrž sám navrhovatel musí aktivně takový doklad učinit již součástí návrhu (daný závěr je z pohledu Úřadu dovoditelný i z bodu 36. odůvodnění rozhodnutí předsedy Úřadu č. j. ÚOHS-R0143/2017/VZ-36543/2017/323/PMo ze dne 14. 12. 2017). 13. Obecně platí, že Úřad má povinnost při přijetí návrhu ověřit, zda jsou splněny všechny podmínky pro podání návrhu. Jednou z těchto podmínek je v případě návrhu podávaného před uzavřením smlouvy i předchozí řádné a včasné podání námitek zadavateli. Úřad je tedy ze zákona povinen ověřit, zda byly námitky podány zadavateli řádně a včas, jelikož v opačném případě je Úřad povinen takové správní řízení dle ust. § 257 písm. h) zákona zastavit. Úřad je přitom oprávněn a povinen akceptovat pouze takové podklady, které umožňují objektivní posouzení rozhodných skutečností. 14. K tomu Úřad dále podrobněji rozvádí, že zakotvením povinnosti učinit součástí návrhu doklad o doručení námitek zadavateli ve spojení s negativním následkem v podobě zastavení správního řízení v případě nesplnění uvedené povinnosti je sledováno, aby Úřad mohl rychle a správně posoudit splnění procesních podmínek vedení správního řízení, a tedy aby postupy zadavatelů mohly být v zahájeném správním řízení Úřadem co nejdříve přezkoumány nebo správní řízení pro nesplnění podmínek řízení co nejdříve zastaveno, a tak bylo zamezeno bezdůvodnému blokování zadávacích řízení, resp. soutěží o návrh. 15. V případech, kdy je požadováno prokázání způsobu a doby doručení, tedy kdy je třeba, aby bylo doručení doloženo, jako je tomu ve zde posuzovaném případě, musí být zajištěn písemný doklad stvrzující, že písemnost byla doručena, příp. dodána, včetně dne, kdy se tak stalo. V případě, že jsou podány námitky proti zadávacím podmínkám, je podstatná i informace o přesném čase podání námitek (srov. § 242 odst. 4 zákona). V šetřeném případě, jak vyplývá ze shora uvedeného, bylo pouze navrhovatelem v návrhu sděleno, že námitky zadavateli doručil, ale kdy se tak reálně stalo a jakým způsobem byly námitky doručeny, ze sdělení navrhovatele nevyplývá, a nadto není toto sdělení navrhovatele podloženo žádným konkrétním dokumentem, který by tvrzenou skutečnost dokládal. Na právě řečeném nemůže ničeho změnit ani konstatování navrhovatele, že námitky podal dne 7. 2. 2019 (viz výše), neboť z návrhu, popř. jeho příloh, se objektivně nepodává, který den byly námitky zadavateli skutečně doručeny, což je z pohledu zákona rozhodující. Jelikož z návrhu není postaveno najisto, kdy a jakým způsobem byly námitky navrhovatele zadavateli doručeny, nemá Úřad žádnou možnost, jak ověřit, zda byly tyto námitky podány v souladu se zákonem. Úřad dodává, že přesné stanovení okamžiku doručení námitek je rozhodující pro stanovení počátku běhu dalších lhůt v zadávacím i správním řízení. 16. Úřad opakuje, že zákonodárce ve výše uvedeném ustanovení § 251 odst. 1 zákona výslovně uvedl požadavek, že součástí návrhu musí být doklad o doručení námitek zadavateli. Jak bylo konstatováno výše, navrhovatel připojil k návrhu mimo jiné přílohu – textový soubor obsahující text námitek navrhovatele. Tento dokument však není datován ani podepsán a zjevně není ani originálem podaných námitek (jedná se o soubor ve formátu word, ve kterém lze provádět změny), a nemůže sám o sobě být Úřadem uznán jakožto průkazný doklad o doručení těchto námitek zadavateli. Ani žádná z dalších příloh návrhu není dokladem o doručení námitek, resp. neprokazuje způsob, datum a čas doručení námitek zadavateli. Z uvedeného vyplývá, že návrh navrhovatele nenaplňuje požadavky zákona na doložení dokladu o doručení námitek. Nad rámec považuje Úřad za vhodné uvést, že navrhovatel si musí být vědom toho, že součástí návrhu musí být doklad o doručení námitek, z něhož lze postavit najisto, kdy (čas) a jak (způsob) byly doručeny zadavateli námitky, aby Úřad při obdržení návrhu mohl postavit najisto tento okamžik, jenž je zásadní pro další jeho postup. 17. Pokud je v obsahu návrhu toliko uvedena informace o doručení námitek, kdy navrhovatel uvedl, že zadavateli námitky podal, resp. doručil dne 7. 2. 2019, je nezbytné ve smyslu zákona tuto informaci chápat pouze jako obecnou nezávaznou deklaraci, neboť nesplňuje podmínky dokladu o doručení námitek. Zjednodušeně řečeno informace obsažená v návrhu neprokazuje čas ani konkrétní způsob doručení námitek zadavateli, a nemůže tedy nahrazovat doklad o doručení námitek zadavateli, který je zákonodárcem, jednoznačně užitou formulací ustanovení § 251 odst. 1 zákona, požadován. V posuzovaném případě tak navrhovatel nepředložil žádný doklad, z něhož by bylo možné ověřit/postavit najisto, zda skutečně byly námitky doručeny řádně a včas. 18. Úřad s ohledem na výše uvedené v daném případě nemá najisto postaveno, zda navrhovatel v souvislosti s podáním námitek splnil to, co mu zákon ukládá, což má navrhovatel v souladu s ustanovením § 251 odst. 1 zákona právě prokázat prostřednictvím dokladu o doručení námitek, který má být součástí návrhu. Úřad opětovně poznamenává, že přesné stanovení okamžiku doručení námitek je klíčové pro stanovení počátku běhu dalších lhůt. I ze zde předestřené argumentace Úřadu je evidentní, jaký dopad má to, že součástí návrhu navrhovatele nebyl doklad o doručení námitek, a že návrh není schopen nahradit doklad o jejich doručení. 19. Úřad v dalším uvádí, že nepřehlédl, že dne 18. 10. 2017 vydal Krajský soud v Brně rozsudek č. j. 30 Af 97/2016-84, který se zabývá problematikou důkazních prostředků vhodných k prokázání (včasnosti) doručení námitek zadavateli a posuzováním splnění procesních podmínek vedení správního řízení a reaguje tak na rozhodovací praxi Úřadu. Krajský soud v Brně ve výše citovaném rozsudku mj. uvedl následující: „Přestože je i volbou odesílatele, jaký prostředek komunikace si s ohledem na své možné důkazní obtíže zvolí, z uvedeného se podává, že stejně jako výčet způsobů komunikace i okruh možných dokladů o doručení námitek byl také nepoměrně širší a rozmanitější, než jen klasická potvrzení doručení písemností v podobě poštovní dodejky, razítka podatelny či dokladu ze systému datových schránek. Podle názoru zdejšího soudu přitom nelze nalézt rozumný důvod, proč by tímto dokladem nemohl být doklad v podobě rozhodnutí zadavatele o námitkách, ve kterém je výslovně uvedeno, kdy byly zadavateli námitky doručeny (zde: 2. 2. 2016). Existuje zde tedy dokument, kde je uveden jednoznačný den doručení námitek, tj. den, kdy se námitky dostaly do dispoziční sféry zadavatele; navíc je zde dána jasná časová návaznost mezi dokladem o odeslání písemnosti zadavateli vystaveném Českou poštou (1. 2. 2016) a datem (2. 2. 2016), kdy měly být námitky doručeny, uvedeným v rozhodnutí o námitkách.“. 20. Pokud jde o stěžejní závěry obsažené v tomto rozsudku Krajského soudu v Brně, soud považuje požadavky Úřadu na doklad o doručení námitek v dosavadní rozhodovací praxi (rozuměj v praxi před vydáním předmětného rozsudku) Úřadu za příliš formalistické. Poukazuje na to, že výhradní trvání na předložení doručenky coby dokladu o doručení námitek není akceptovatelné, neboť doručenka není jediným důkazním prostředkem, který prokazuje, že byly námitky zadavateli doručeny. Z pohledu soudu tak rozhoduje fakticita doručení (doručení v materiálním smyslu), nikoliv podoba dokladu. Při posuzování toho, co lze jako doklad o doručení námitek akceptovat, je tak nutno vyjít z toho, že zákon neurčuje podobu tohoto dokladu, a z toho, že z tohoto dokladu musí být patrno, zda a kdy zadavatel námitky obdržel. Krajský soud tedy dospěl k závěru, že doklad o doručení námitek zadavateli může představovat i rozhodnutí o námitkách, pokud je připojeno k návrhu, tzn. tvoří přílohu návrhu, a v němž zadavatel výslovně uvádí den, kdy mu byly námitky doručeny. Jako důkazní prostředek k prokázání doručení námitek zadavateli je tedy coby přílohu návrhu nutno přijmout takový doklad, z něhož lze bez rozumných pochyb zjistit, že námitky byly zadavateli doručeny. Takovým dokladem může být např. doručenka nebo rozhodnutí zadavatele o námitkách, v němž zadavatel potvrzuje přijetí námitek a uvádí datum jejich doručení, pokud tento údaj není v rozporu s jinými zjištěnými skutečnostmi. Úřad pro úplnost doplňuje, že k tomu, aby bylo lze rozhodnutí zadavatele o námitkách případně považovat za doklad o doručení námitek zadavateli, musí být takové rozhodnutí součástí návrhu, resp. musí být předloženo ze strany navrhovatele, a nikoliv tvořit až součást dokumentace o zadávacím řízení zaslané zadavatelem Úřadu v souvislosti se zahájením správního řízení o přezkoumání jeho úkonů, kdy daný závěr je z pohledu Úřadu dovoditelný, jak již bylo uvedeno výše, např. z bodu 36. odůvodnění rozhodnutí předsedy Úřadu č. j. ÚOHS-R0143/2017/VZ-36543/2017/323/PMo ze dne 14. 12. 2017. Ostatně takový závěr je nutno dovodit i pouhým jazykovým výkladem zákona, kdy zákon explicitně stanoví, že doklad o doručení námitek musí být přímo součástí návrhu. 21. Úřad konstatuje, že ačkoliv výše citovaný rozsudek Krajského soudu v Brně pozměnil rozhodovací praxi Úřadu, jednalo se o změnu ve smyslu rozšíření okruhu možných dokumentů, které lze uznat za doklad o doručení námitek. Úřad nicméně akcentuje, že ze závěrů obsažených v citovaném rozsudku nelze dovozovat, že by nebylo nutné respektovat požadavek zákonodárce na předložení samostatného dokladu prokazujícího řádnost a včasnost doručení námitek zadavateli navrhovatelem, a že by bylo možné spokojit se s pouhým tvrzením navrhovatele. Úřad opětovně předesílá, že navrhovatel je povinen předložit společně s návrhem samostatný dokument prokazující včasnost doručení námitek zadavateli, tj. nepostačuje pouhé tvrzení okamžiku doručení uvedené v textu návrhu. Ve zde posuzovaném případě, jak již Úřad konstatoval výše, navrhovatel své tvrzení o řádném doručení námitek zadavateli žádnými písemnými důkazy nepodložil, čili nepředložil žádný dokument, který by tuto skutečnost verifikoval. Návrh na zahájení správního řízení obsahuje pouze tvrzení navrhovatele o tom, že dne 7. 2. 2019 podal námitky, a že tyto námitky byly zadavateli doručeny téhož dne, což má prokazovat „Zadavatelem podepsaná kopie námitek, která byla dne 7. 2. 2019 doručena navrhovatelem zadavateli.“, která však nebyla součástí návrhu. Jakýkoliv dokument dokládající včasnost doručení námitek navrhovatele zadavateli k návrhu připojen nebyl (nepodepsaný text námitek ve formátu word bez uvedení data a potvrzení, kdy byly námitky zadavateli doručeny, nelze za takový dokument považovat), čili nelze než dojít k závěru, že doklad o doručení námitek ve zde projednávané věci zcela absentuje, jak též vyplývá ze skutečností uvedených výše. Pouhé tvrzení navrhovatele o řádném doručení námitek zadavateli nelze považovat za doklad o doručení námitek zadavateli, kdy na tomto závěru Úřadu nic nemění ani shora citovaný „přelomový“ rozsudek Krajského soudu v Brně. Úmysl zákonodárce vtělený do ustanovení § 251 odst. 1 zákona by při přijetí jiného výkladu ve vztahu ke způsobu prokazování doručení námitek zadavateli byl zcela popřen. Z předmětného ustanovení zákona je zcela zřejmé, že je nezbytné, aby navrhovatel předložil důkaz, který bude osvědčovat doručení námitek zadavateli, tedy je nutné použít objektivní prostředek, kterým lze zjistit stav věci, neboť se nelze spokojit s tím, aby tato skutečnost vyplývala z pouhého tvrzení navrhovatele. Jinými slovy řečeno, tvrzení obsažené v návrhu navrhovatele nelze považovat za důkaz osvědčující požadovanou skutečnost, tzn. včasné a řádné doručení námitek zadavateli. 22. Závěry přijaté Úřadem v šetřeném případě jsou v souladu jak s konstantní rozhodovací praxí Úřadu, tak zároveň nejsou v rozporu se shora citovaným rozsudkem Krajského soudu v Brně, neboť skutkový stav tohoto správního řízení je odlišný od případu řešeného předmětným rozsudkem, který zdůraznil, že za doklad o doručení námitek je nutné „uznat“ i rozhodnutí zadavatele o námitkách, pokud obsahuje výslovné potvrzení zadavatele o termínu obdržení námitek, a to za situace, je-li součástí podaného návrhu. V nyní posuzovaném případě se totiž žádný doklad, který by bylo možné „uznat“ za doklad o doručení námitek, nevyskytuje. K návrhu na zahájení správního řízení, který Úřad dne 28. 2. 2019 obdržel od navrhovatele, byla toliko připojena příloha, jak již bylo popsáno výše, a to textový soubor obsahující text námitek navrhovatele, ze kterého však nelze zjistit okamžik doručení těchto námitek zadavateli. Pokud je tedy v daném případě „přítomno“ pouhé tvrzení navrhovatele obsažené v textu návrhu, a sice že navrhovatel námitky zadavateli podal dne 7. 2. 2019 (bez bližšího časového vymezení), přičemž je pouze odkázáno na zadavatelem podepsanou kopii námitek, která však sama o sobě není součástí návrhu, a není ani jeho přílohou, nelze Úřadem přijatý závěr o nutnosti zastavení správního řízení z důvodu absence dokladu o doručení námitek považovat za přílišně formalistický. 23. Pro úplnost Úřad uvádí, že i na webových stránkách Úřadu www.uohs.cz je výslovně uvedeno, že doklad o doručení námitek zadavateli musí být součástí návrhu zasílaného Úřadu před uzavřením smlouvy, přičemž důsledkem nedoložení dokladu o doručení námitek zadavateli je zastavení správního řízení dle § 257 písm. d) zákona. 24. S ohledem na výše uvedené Úřad uzavírá, že návrh navrhovatele na zahájení správního řízení ze dne 28. 2. 2019 nenaplnil všechny zákonné požadavky, jelikož jeho součástí nebyl doklad o doručení námitek zadavateli, což je dle § 257 písm. d) zákona bez dalšího důvodem pro zastavení řízení. Úřad tedy rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto usnesení. 25. Pro úplnost Úřad poznamenává, že z důvodu procesní ekonomie již považoval za neúčelné stanovit účastníkům řízení lhůtu k vyjádření se k podkladům rozhodnutí ve smyslu § 261 odst. 3 zákona, neboť Úřad je povinen dle § 6 odst. 2 správního řádu postupovat tak, aby nikomu nevznikaly zbytečné náklady a dotčené osoby co možná nejméně zatěžoval. Za situace, kdy je zřejmé, že je dán důvod pro zastavení správního řízení podle § 257 písm. d) zákona, by vyjádření účastníků řízení k otázkám, jejichž závazné posouzení mělo být obsahem rozhodnutí za situace, kdy by nebyl dán důvod pro zastavení správního řízení, a jejichž okruh (tedy předmět řízení) byl vymezen na základě podaného návrhu navrhovatele, účastníkům řízení mohlo způsobit toliko zbytečné náklady, aniž by takové vyjádření mohlo ovlivnit výsledek správního řízení. Z toho důvodu Úřad lhůtu podle § 261 odst. 3 zákona účastníkům řízení nestanovil. Poučení Proti tomuto usnesení lze do 15 dní ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – Sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 1926/7, Černá Pole, 604 55 Brno. Včas podaný rozklad nemá podle § 76 odst. 5 správního řádu odkladný účinek. Podle § 261 odst. 1 písm. b) zákona se rozklad a další podání účastníků učiněná v řízení o rozkladu činí výhradně prostřednictvím datové schránky nebo jako datová zpráva podepsaná uznávaným elektronickým podpisem. otisk úředního razítka JUDr. Eva Kubišová místopředsedkyně Obdrží: 1. JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D., advokát advokátní kanceláře ERHARTOVÁ VÍTEK & PARTNERS, Šafaříkova 201/17, 120 00 Praha 2 2. Mgr. Petr Prášek, advokát, jednatel společnosti iora legal, advokátní kancelář s.r.o., Novodvorská 1010/14, Lhotka, 142 00 Praha 4 Vypraveno dne: viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy

Záznam v JSON https://api.hlidacstatu.cz/api/v2/datasety/rozhodnuti-uohs/zaznamy/16003
Popis API

Databáze nově na Hlídači

Pokud máte tip na zajímavý zdroj dat, podělte se s ostatními. Anebo se koukněte na nápady ostatních.

Chybí vám zde nějaká data? Přidejte je a pomozte i ostatním, je to snadné.