Č. j.: ÚOHS-R0027/2019/VZ-09371/2019/322/LKa
Brno 2. dubna 2019
V řízení o rozkladu ze dne 31. 1. 2019 doručeném Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže dne 1. 2. 2019 navrhovatelem –
BREAK POINT ARCHITEKTI s.r.o., IČO 07167733, se sídlem Tomkova 3167/4, 150 00 Praha 5,
proti rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže č. j. ÚOHS-S0460/2018/VZ-00918/2019/521/OPi ze dne 17. 1. 2019 vydanému ve správním řízení ve věci přezkoumání úkonů zadavatele –
Městská část Praha 6, IČO 00063703, se sídlem Čs. armády 601/23, 160 00 Praha 6,
učiněných v otevřené soutěži o návrh s názvem „Mateřská škola Na Marně“, jejíž oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 7. 6. 2018 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 11. 6. 2018 pod ev. č. zakázky Z2018-018849 a v Úředním věstníku Evropské unie dne 12. 6. 2018 pod ev. č. 2018/S 110-251242,
jsem podle § 152 odst. 6 písm. b) ve spojení s § 90 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, na základě návrhu rozkladové komise, jmenované podle § 152 odst. 3 téhož zákona, rozhodl takto:
Rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže č. j. ÚOHS-S0460/2018/VZ-00918/2019/521/OPi ze dne 17. 1. 2019
p o t v r z u j i
a podaný rozklad
z a m í t á m.
Odůvodnění
I. Soutěž o návrh a správní řízení vedené Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže
1. Odesláním oznámení soutěže o návrh k uveřejnění zahájil zadavatel – Městská část Praha 6, IČO 00063703, se sídlem Čs. armády 601/23, 160 00 Praha 6 (dále jen „zadavatel“), který je veřejným zadavatelem podle § 4 odst. 1 písm. d) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“)[1] dne 7. 6. 2018 otevřenou soutěž o návrh s názvem „Mateřská škola Na Marně“, přičemž oznámení soutěže o návrh bylo ve Věstníku veřejných zakázek uveřejněno dne 11. 6. 2018 pod ev. č. zakázky Z2018-018849 a v Úředním věstníku Evropské unie dne 12. 6. 2018 pod ev. č. 2018/S 110-251242 (dále jen „soutěž o návrh“).
2. Předmětem soutěže o návrh je dle oznámení soutěže o návrh „návrh a zpracování architektonického řešení novostavby dvoutřídní mateřské školy (dále MŠ) na adrese Na Marně 14, Praha 6. Pozemek se nachází ve vilové zástavbě v Bubenči, na parc. č. 1358, 1359/1, 1359/2, 1359/3 v k. ú. Bubeneč“.
3. Dne 4. 10. 2018 obdržel navrhovatel – BREAK POINT ARCHITEKTI s.r.o., IČO 07167733, se sídlem Tomkova 3167/4, 150 00 Praha 5 (dále jen „navrhovatel“) od zadavatele „Protokol o průběhu“ hodnotícího zasedání soutěžní poroty ze dne 18. 9. 2018 (dále jen „protokol“).
4. Dne 12. 10. 2018 obdržel zadavatel námitky navrhovatele z téhož dne proti závěrům posouzení soutěžních návrhů uvedeným v protokolu.
5. Zadavatel rozhodnutím ze dne 29. 10. 2018, které navrhovatel obdržel téhož dne, námitky navrhovatele odmítl.
6. Vzhledem k tomu, že navrhovatel nepovažoval rozhodnutí zadavatele o námitkách za učiněné v souladu se zákonem, doručil Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“), jako orgánu příslušnému podle § 248 zákona k výkonu dozoru nad dodržováním pravidel stanovených tímto zákonem a zadávacími podmínkami pro zadání podlimitní a nadlimitní veřejné zakázky, včetně koncese s výjimkou koncesí malého rozsahu podle § 178 zákona, a pro zvláštní postupy podle části šesté zákona, dne 7. 11. 2018 návrh na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele.
II. Napadené rozhodnutí
7. Dne 17. 1. 2019 vydal Úřad rozhodnutí č. j. ÚOHS-S0460/2018/VZ-00918/2019/521/OPi (dále jen „napadené rozhodnutí“), jímž rozhodl, že se návrh navrhovatele ze dne 7. 11. 2018 podle § 265 písm. a) zákona zamítá, neboť nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření.
8. V odůvodnění napadeného rozhodnutí Úřad uvedl, že k uložení nápravného opatření ve smyslu § 263 odst. 2 zákona může přistoupit pouze tehdy, je-li naplněna mj. podmínka alespoň potenciálního vlivu domnělého nezákonného postupu zadavatele na výběr návrhu.
9. V šetřené věci se Úřad zabýval posouzením návrhu č. 9, u kterého sice porota konstatovala „odchylky vůči soutěžnímu zadání“ avšak ho ponechala v soutěži o návrh a „prošel“ až do finálního kola hodnocení. Ve vztahu k návrhu č. 9 by tak mohlo dojít k ovlivnění výběru návrhu alespoň v potenciálně rovině, pokud by tento neměl do daného kola pro „odchylky vůči soutěžnímu zadání“ vůbec postoupit, což by mohlo mít vliv na hodnocení jako celek. Úřad však neshledal v postupu zadavatele, resp. poroty, rozpor se zákonem, když soutěžní návrh č. 9 i přes „odchylku vůči soutěžnímu zadání“ spočívající dle závěrů přezkušovatele soutěžních návrhů v absenci architektonických výkresů, konkrétně 2 (fasádních) pohledů, nevyřadila z dalšího hodnocení, neboť zadavatel v soutěžních podmínkách nespecifikoval požadovaný počet těchto výkresů, což nelze klást k tíži účastníků soutěže o návrh.
10. Úřad rovněž uvedl, že ověřování postupu poroty ve vztahu ke zbývajícím soutěžním návrhům č. 7, 10, 17, 18 a 21, které byly vyřazeny z dalšího hodnocení již v předcházejících kolech hodnocení, by tak nemělo pro šetřený případ významu, neboť i kdyby porota v daných případech postupovala v rozporu se soutěžními podmínkami, tedy v rozporu se soutěžními podmínkami nevyřadila předmětné návrhy pro nesplnění formálních či obsahových náležitostí z dalšího hodnocení, takový postup by nebyl způsobilý ovlivnit, a to ani v potenciální rovině, výběr návrhu.
11. Vzhledem k výše uvedenému Úřad konstatoval, že domnělý nezákonný postup poroty, resp. zadavatele, neměl, a to ani v potenciální rovině, vliv na výběr návrhu, čímž nebyla naplněna hypotéza pro uložení nápravného opatření stanovená v § 263 odst. 2 zákona.
III. Rozklad navrhovatele
12. Dne 1. 2. 2019 byl Úřadu doručen blanketní rozklad navrhovatele ze dne 31. 1. 2019 proti napadenému rozhodnutí. Ze správního spisu vyplývá, že napadené rozhodnutí bylo navrhovateli doručeno dne 17. 1. 2019. Rozklad byl podán v zákonné lhůtě.
13. Navrhovatel v rozkladu uvedl, že jej podává proti napadenému rozhodnutí a podrobné odůvodnění rozkladu doručí navrhovatel Úřadu ve lhůtě 15-ti dnů od podání tohoto rozkladu. Doplnění rozkladu navrhovatel Úřadu nedoručil, a to ani ve lhůtě stanovené mu Úřadem v usnesení č. j. ÚOHS-S0460/2018/VZ-03506/2018/521/OPi ze dne 5. 2. 2019.
Závěr rozkladu
14. Navrhovatel navrhuje, aby předseda Úřadu napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil Úřadu k dalšímu řízení.
IV. Řízení o rozkladu
15. Úřad po doručení rozkladu neshledal podmínky pro postup podle § 87 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), a podle § 88 odst. 1 správního řádu předal spis se svým stanoviskem předsedovi Úřadu k rozhodnutí o rozkladu.
Stanovisko předsedy Úřadu
16. Po projednání rozkladu a veškerého spisového materiálu rozkladovou komisí jmenovanou podle § 152 odst. 3 správního řádu a po posouzení případu ve všech jeho vzájemných souvislostech jsem podle § 89 odst. 2 správního řádu přezkoumal soulad napadeného rozhodnutí a řízení, které jeho vydání předcházelo, s právními předpisy a s přihlédnutím k návrhu rozkladové komise jsem dospěl k následujícímu závěru.
17. Úřad tím, že napadeným rozhodnutím rozhodl tak, jak je uvedeno výše, rozhodl správně a v souladu s právními předpisy. V další části odůvodnění tohoto rozhodnutí jsou v podrobnostech rozvedeny důvody, pro které jsem přistoupil k potvrzení napadeného rozhodnutí a k zamítnutí rozkladu navrhovatele.
V. K námitkám rozkladu
18. Podle § 89 odst. 2 v návaznosti na § 152 odst. 5 správního řádu předseda Úřadu přezkoumává soulad napadeného rozhodnutí a řízení, které vydání rozhodnutí předcházelo, s právními předpisy, přičemž správnost napadeného rozhodnutí přezkoumává jen v rozsahu námitek uvedených v odvolání, jinak jen tehdy, vyžaduje-li to veřejný zájem.
19. Podle § 82 odst. 2 správního řádu musí mít odvolání náležitosti uvedené v § 37 odst. 2 správního řádu a musí obsahovat údaje o tom, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu ho napadá a v čem je spatřován rozpor s právními předpisy nebo nesprávnost rozhodnutí nebo řízení, jež mu předcházelo. Není-li v odvolání uvedeno, v jakém rozsahu odvolatel rozhodnutí napadá, platí, že se domáhá zrušení celého rozhodnutí.
20. Komentářová literatura (viz Vedral, J.: Správní řád. Komentář. II. vydání, Praha: BOVA POLYGON, 2012, s. 720) k tomu uvádí, že „[n]a překážku pokračování odvolacího řízení by nebylo ani to, pokud by v odvolání nebylo uvedeno, v čem je spatřován rozpor s právními předpisy nebo nesprávnost rozhodnutí nebo řízení, jež mu předcházelo, neboť podle § 89 odst. 2 přezkoumává odvolací správní orgán vždy soulad napadeného rozhodnutí a řízení, které vydání rozhodnutí předcházelo, s právními předpisy a správnost napadeného rozhodnutí přezkoumává jen v rozsahu námitek uvedených v odvolání, jinak jen tehdy, vyžaduje-li to veřejný zájem“.
21. Shodně se vyjádřil i rozšířený senát Nejvyššího správního soudu v usnesení č. j. 7 Afs 54/2007-62 ze dne 26. 8. 2008, podle něhož správní řád v odvolacím řízení „kombinuje zásadu koncentrace řízení podle § 82 odst. 4 se zásadou omezeného odvolacího přezkumu zakotvenou v ustanovení § 89 odst. 2.“
22. Nejvyšší správní soud k tomu dále v rozsudku č. j. 2 As 56/2007-71 ze dne 13. 2. 2008 uvedl, že „správní řád (…) zvýšil odpovědnost účastníka řízení za rozsah odvolacího přezkumu, neboť jeho dispozici svěřil, v jakém rozsahu a z jakých hledisek má být prvostupňové rozhodnutí přezkoumáváno (§ 82 odst. 2). Pozornost, kterou je odvolací orgán povinen nad rámec uplatněných odvolacích námitek věnovat základním zásadám správního řízení, je limitována skutečnostmi, které jsou ze spisu zjevné.“
23. Z výše uvedeného vyplývá, že z podání musí být ve smyslu § 37 odst. 2 správního řádu zřejmé, kdo je činí, které věci se týká a co se navrhuje. Podatelem rozkladu je v šetřené věci navrhovatel. Z rozkladu je zřejmé, proti jakému rozhodnutí směřuje, a že navrhovatel navrhuje zrušení tohoto rozhodnutí. Rovněž je identifikován návrh, na základě kterého bylo zahájeno správní řízení o přezkoumání úkonů zadavatele. Rozklad však neobsahuje určení, v jakém rozsahu navrhovatel napadené rozhodnutí napadá a neuvádí konkrétní námitky.
24. Komentářová literatura (viz. Jemelka, Pondělíčková, Bohadlo: Správní řád. 5. vydání, Nakladatelství C. H. Beck, 2016, s. 464 – 476) uvádí, že „[d]alšími povinnými náležitostmi odvolání jsou údaje o tom, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu je napadá a v čem je spatřován rozpor s právními předpisy nebo nesprávnost rozhodnutí nebo řízení, jež mu předcházelo. Tyto obsahové náležitosti odvolání jsou potom námitkami ve smyslu § 89 odst. 2 a hrají důležitou roli při stanovení rozsahu, v jakém bude napadené rozhodnutí přezkoumáváno“.
25. K otázce, zda má správní orgán povinnost projednat blanketní rozklad podaný ke správnímu orgánu včas se vyjádřil Krajský soud v Brně v rozsudku č. j. 31 Af 69/2014-68 ze dne 24. 6. 2016 tak, že „není-li v odvolání uvedeno, v jakém rozsahu odvolatel rozhodnutí napadá, platí, že se domáhá zrušení celého rozhodnutí. V případě nedostatku se tak uplatní zákonná domněnka. Ze znění ustanovení § 82 odst. 2 správního řádu tak správní orgán má dovodit, že blanketní rozklad směřuje proti zrušení rozhodnutí v celém rozsahu a je tak nutné, aby i takovou blanketní formu rozkladu projednal“.
26. S ohledem na výše uvedené jsem tedy přistoupil k přezkumu zákonnosti napadeného rozhodnutí v celém rozsahu a dospěl jsem k závěru, že správní řízení bylo zahájeno v souladu s § 249 zákona a § 44 odst. 1 správního řádu. Účastníkům správního řízení, jimiž jsou zadavatel a navrhovatel, bylo umožněno uplatňovat práva vyplývající z § 36 odst. 1 až 3 správního řádu. Napadené rozhodnutí obsahuje všechny náležitosti vyplývající z § 68 správního řádu a je přezkoumatelné.
27. Úřad se v napadeném rozhodnutí zabýval námitkami navrhovatele uvedenými v návrhu na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele. Navrhovatel v návrhu jednak namítal, že zadavatel nedodržel při vyřizování námitek navrhovatele postup dle § 245 odst. 1 zákona. Úřad se k uvedené námitce vyjádřil v bodu 41. odůvodnění napadeného rozhodnutí a konstatoval, že zadavatel odeslal rozhodnutí o námitkách navrhovateli ve lhůtě stanovené zákonem. Úřad rovněž neshledal odůvodněnou ani námitku navrhovatele, že zadavatel porušil zásadu zákazu diskriminace (viz bod 84. odůvodnění napadeného rozhodnutí). Úřad se dále v napadeném rozhodnutí zabýval námitkou navrhovatele týkající se porušení zásady rovného zacházení, a to konkrétně ve vztahu k návrhu č. 9 (viz body 85. a násl. odůvodnění napadeného rozhodnutí), přičemž dospěl k závěru, že domnělý nezákonný postup zadavatele neměl, a to ani v potenciální rovině, vliv na výběr návrhu, čímž nebyla naplněna hypotéza pro uložení nápravného opatření dle § 263 odst. 2 zákona, a proto Úřad návrh navrhovatele podle § 265 písm. a) zákona zamítl.
28. Úřad postupoval v souladu se zákonem, když v napadeném rozhodnutí dospěl k závěru, že není třeba ověřovat postup poroty (zadavatele) ve vztahu k soutěžním návrhům č. 7, 10, 17, 18 a 21, neboť tyto byly vyřazeny z dalšího hodnocení v počátečních kolech hodnocení, tudíž i kdyby porota v daných případech postupovala v rozporu se soutěžními podmínkami, takový postup by nebyl způsobilý ovlivnit, a to ani v potenciální rovině, výběr návrhu. Úřad rovněž v souladu se zákonem posoudil dodržení § 6 zadavatelem ve vztahu k soutěžnímu návrhu č. 9, který přes „odchylky vůči soutěžnímu zadání“ byl porotou ponechán v soutěži o návrh a „prošel“ až do finálního kola hodnocení. Úřad ve vztahu k soutěžnímu návrhu č. 9 dospěl ke správnému závěru, že zadavatel neporušil zákon a zadávací podmínky, a Úřad tak vyloučil možnost vlivu na výběr návrhu.
29. S ohledem na výše uvedené konstatuji, že Úřad zjištěný skutkový stav podřadil pod správnou zákonnou úpravu. V souladu s § 245 odst. 1 zákona vypořádal námitku navrhovatele týkající se údajného nedodržení postupu zadavatele při vyřizování námitek navrhovatele. Stejně tak Úřad ve smyslu zákona posoudil, zda zadavatel v zadávacím řízení postupoval v souladu s § 6 zákona a dospěl ke správnému závěru, že zásada zákazu diskriminace a zásada rovného zacházení nebyly zadavatelem porušeny, a nedošlo ani k potenciálnímu vlivu na výběr návrhu, a nebyla tak naplněna hypotéza pro uložení nápravného opatření dle § 263 odst. 2 zákona.
30. Úřad tak v napadeném rozhodnutí dostatečně zjistil skutkový stav, o němž nemám pochybnosti. A rovněž konstatuji, že navrhovatel v podaném rozkladu nevznesl konkrétní námitky týkající se nedostatečně zjištěného skutkového stavu Úřadem.
31. Úřad na zjištěný skutkový stav správně aplikoval zákon (zejména § 6 odst. 1, § 245 odst. 1, § 263 odst. 2) a správní řád, přičemž podklady napadeného rozhodnutí jsou rovněž součástí správního spisu vedeného ve věci.
32. Vzhledem k výše uvedenému a vzhledem k tomu, že jsem po posouzení dle § 89 odst. 2 v návaznosti na § 152 odst. 5 správního řádu neshledal, že by Úřad ve vztahu k napadenému rozhodnutí postupoval v rozporu se zákonem a správním řádem, resp. v rozporu s právními předpisy, přistoupil jsem k potvrzení napadeného rozhodnutí a k zamítnutí rozkladu navrhovatele tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí o rozkladu.
VI. Závěr
33. Po zvážení všech aspektů dané věci a po zjištění, že Úřad postupoval v souladu se zákonem a správním řádem, jsem dospěl k závěru, že nenastaly podmínky pro změnu či zrušení napadeného rozhodnutí.
34. Vzhledem k výše uvedenému, když jsem neshledal důvody pro zrušení či změnu napadeného rozhodnutí, rozhodl jsem tak, jak je ve výroku tohoto rozhodnutí uvedeno.
Poučení
Proti tomuto rozhodnutí se podle § 91 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, ve spojení s § 152 odst. 5 téhož zákona, nelze dále odvolat.
otisk úředního razítka
Ing. Petr Rafaj
předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže
Obdrží:
1. Městská část Praha 6, Čs. armády 601/23, 160 00 Praha 6
2. BREAK POINT ARCHITEKTI s.r.o., Tomkova 3167/4, 150 00 Praha 5
Vypraveno dne:
viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy
[1]Pokud je v rozhodnutí uveden odkaz na zákon, jedná se vždy o znění účinné ke dni zahájení šetřeného zadávacího řízení, v daném případě ve smyslu ustanovení § 145 odst. 1 zákona v návaznosti na ustanovení § 273 zákona.
|
