Snadné přidání nového datasetu

Rozhodnutí UOHS 16021


Číslo jednací S0462/2018/VZ-01514/2019/513/IHl
Instance I.
Věc
Modernizace IT FN HK v návaznosti na eHealth
Účastníci Fakultní nemocnice Hradec Králové
ICZ a.s.
Typ řízení Veřejná zakázka
Typ rozhodnutí Veřejná zakázka
Nabytí právní moci 10.04.2019
Související řízení http://www.uohs.cz/cs/verejne-zakazky/sbirky-rozhodnuti/detail-16022.html
Zdroj na UOHS http://www.uohs.cz/cs/verejne-zakazky/sbirky-rozhodnuti/detail-16021.html
Rozhodnutí
                          
Č. j.: ÚOHS-S0462/2018/VZ-01514/2019/513/IHl Brno: 16. ledna 2019 Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ve správním řízení zahájeném dne 9. 11. 2018 na návrh z téhož dne, jehož účastníky jsou zadavatel – Fakultní nemocnice Hradec Králové, IČO 00179906, se sídlem Sokolská 581, 500 03 Hradec Králové – Nový Hradec Králové, navrhovatel – ICZ a.s., IČO 25145444, se sídlem Na hřebenech II 1718/10, Nusle, 140 00 Praha 4, ve správním řízení zast. na základě plné moci ze dne 20. 11. 2016 Mgr. Petrou Koutnou, advokátkou, reg. č. ČAK 11082, se sídlem Kostelní 6, 170 00 Praha 7, ve věci přezkoumání úkonů zadavatele učiněných při zadávání veřejné zakázky „Modernizace IT FN HK v návaznosti na eHealth“ zadávané v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 25. 7. 2018 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 27. 7. 2018 pod ev. č. Z2018-025409, ve znění oprav ze dne 13. 8., 20. 8., 23. 8., 27. 8., 29. 8., 31. 8., 3. 9., 10. 9., 10. 9., 14. 9., 17. 9. a 20. 9. 2018; v Úředním věstníku Evropské unie bylo uveřejněno dne 27. 7. 2018 pod ev. č. 2018/S 143-326412, ve znění oprav ze dne 14. 8., 18. 8., 25. 8., 28. 8., 29. 8., 31. 8., 4. 9., 8. 9., 12. 9., 15. 9. a 20. 9. 2018, rozhodl takto: I. Zadavatel – Fakultní nemocnice Hradec Králové, IČO 00179906, se sídlem Sokolská 581, 500 03 Hradec Králové – Nový Hradec Králové – stanovil zadávací podmínky v zadávacím řízení na veřejnou zakázku„Modernizace IT FN HK v návaznosti na eHealth“ zadávanou v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 25. 7. 2018 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 27. 7. 2018 pod ev. č. Z2018-025409, ve znění oprav ze dne 13. 8., 20. 8., 23. 8., 27. 8., 29. 8., 31. 8., 3. 9., 10. 9., 10. 9., 14. 9., 17. 9. a 20. 9. 2018; v Úředním věstníku Evropské unie bylo uveřejněno dne 27. 7. 2018 pod ev. č. 2018/S 143-326412, ve znění oprav ze dne 14. 8., 18. 8., 25. 8., 28. 8., 29. 8., 31. 8., 4. 9., 8. 9., 12. 9., 15. 9. a 20. 9. 2018, v rozporu se zásadou rovného zacházení a v rozporu se zásadou zákazu diskriminace stanovenými v § 6 odst. 2 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, když v čl. 4.5 Zadávací dokumentace uvedl, že „Náklady na integraci vzniklé na straně třetích stran nese zadavatel. Pokud účastník je současně i dodavatelem systému, který zadavatel využívá a tento systém má být předmětem integrace v rámci předmětu plnění, pak náklady na integraci s tímto systémem nese účastník. Náklady na integraci s tímto systémem nese účastník v podobě sdružení v případě, kdy dodavatel integrovaného systému je členem tohoto sdružení.“, čímž stanovil podmínky rozdílně pro dodavatele informačního systému, který zadavatel nyní využívá, a pro jiné dodavatele. II. Jako opatření k nápravě nezákonného postupu zadavatele – Fakultní nemocnice Hradec Králové, IČO 00179906, se sídlem Sokolská 581, 500 03 Hradec Králové – Nový Hradec Králové – uvedeného ve výroku I. tohoto rozhodnutí Úřad pro ochranu hospodářské soutěže podle § 263 odst. 3 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ruší zadávací řízení na veřejnou zakázku „Modernizace IT FN HK v návaznosti na eHealth“ zadávanou v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 25. 7. 2018 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 27. 7. 2018 pod ev. č. Z2018-025409, ve znění oprav ze dne 13. 8., 20. 8., 23. 8., 27. 8., 29. 8., 31. 8., 3. 9., 10. 9., 10. 9., 14. 9., 17. 9. a 20. 9. 2018; v Úředním věstníku Evropské unie bylo uveřejněno dne 27. 7. 2018 pod ev. č. 2018/S 143-326412, ve znění oprav ze dne 14. 8., 18. 8., 25. 8., 28. 8., 29. 8., 31. 8., 4. 9., 8. 9., 12. 9., 15. 9. a 20. 9. 2018. III. Zadavateli – Fakultní nemocnice Hradec Králové, IČO 00179906, se sídlem Sokolská 581, 500 03 Hradec Králové – Nový Hradec Králové – se podle § 263 odst. 8 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, až do pravomocného skončení správního řízení vedeného Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže pod sp. zn. S0462/2018/VZ ve věci návrhu navrhovatele – ICZ a.s., IČO 25145444, se sídlem Na hřebenech II 1718/10, Nusle, 140 00 Praha 4 – ze dne 9. 11. 2018 na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele ukládá zákaz uzavřít smlouvu v zadávacím řízení na veřejnou zakázku „Modernizace IT FN HK v návaznosti na eHealth“ zadávanou v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 25. 7. 2018 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 27. 7. 2018 pod ev. č. Z2018-025409, ve znění oprav ze dne 13. 8., 20. 8., 23. 8., 27. 8., 29. 8., 31. 8., 3. 9., 10. 9., 10. 9., 14. 9., 17. 9. a 20. 9. 2018; v Úředním věstníku Evropské unie bylo uveřejněno dne 27. 7. 2018 pod ev. č. 2018/S 143-326412, ve znění oprav ze dne 14. 8., 18. 8., 25. 8., 28. 8., 29. 8., 31. 8., 4. 9., 8. 9., 12. 9., 15. 9. a 20. 9. 2018. IV. Podle § 266 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, v návaznosti na § 1 vyhlášky č. 170/2016 Sb., o stanovení paušální částky nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele při zadávání veřejných zakázek, se zadavateli – Fakultní nemocnice Hradec Králové, IČO 00179906, se sídlem Sokolská 581, 500 03 Hradec Králové – Nový Hradec Králové – ukládá uhradit náklady řízení ve výši 30 000,- Kč (třicet tisíc korun českých). Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí. Odůvodnění I. ZADÁVACÍ ŘÍZENÍ 1. Zadavatel – Fakultní nemocnice Hradec Králové, IČO 00179906, se sídlem Sokolská 581, 500 03 Hradec Králové – Nový Hradec Králové – zahájil podle zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), zadávání veřejné zakázky „Modernizace IT FN HK v návaznosti na eHealth“ zadávané v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 25. 7. 2018 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 27. 7. 2018 pod ev. č. Z2018-025409, ve znění oprav ze dne 13. 8., 20. 8., 23. 8., 27. 8., 29. 8., 31. 8., 3. 9., 10. 9., 10. 9., 14. 9., 17. 9. a 20. 9. 2018; v Úředním věstníku Evropské unie bylo uveřejněno dne 27. 7. 2018 pod ev. č. 2018/S 143-326412, ve znění oprav ze dne 14. 8., 18. 8., 25. 8., 28. 8., 29. 8., 31. 8., 4. 9., 8. 9., 12. 9., 15. 9. a 20. 9. 2018 (dále jen „veřejná zakázka“). 2. Podle oznámení o zahájení zadávacího řízení jde o veřejnou zakázku na dodávky, jejímž předmětem je vytvoření IS, který umožní efektivní komunikaci a přenos informací v rámci nemocnice a mimo ni. V rámci veřejné zakázky mají být vytvořeny technické prostředky pro zabezpečenou komunikaci s dalšími zdravotnickými zařízeními, lékaři a pacienty. Dále je předmětem veřejné zakázky zajištění servisní podpory po dobu neurčitou. Předpokládaná hodnota veřejné zakázky byla v Zadávací dokumentaci (v její poslední verzi ze dne 5. 9. 2018) stanovena na 126.512.396,27 Kč bez DPH. Zadávací dokumentaci zadavatel uveřejnil na svém profilu, rovněž tak dokumenty obsahující vysvětlení (změnu) zadávací dokumentace č. 1 až 16. 3. Dne 15. 10. 2018 zadavatel obdržel námitky z téhož dne podané dodavatelem – ICZ a.s., IČO 25145444, se sídlem Na hřebenech II 1718/10, Nusle, 140 00 Praha 4 (dále jen „navrhovatel“) – proti zadávacím podmínkám veřejné zakázky. Zadavatel svým rozhodnutím ze dne 30. 10. 2018, které navrhovatel obdržel téhož dne, podané námitky odmítl. 4. Protože navrhovatel nesouhlasil s vypořádáním svých námitek a má za to, že zadavatel stanovil zadávací podmínky veřejné zakázky v rozporu se zákonem, podal návrh ze dne 9. 11. 2018 na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“). II. PRŮBĚH SPRÁVNÍHO ŘÍZENÍ 5. Úřad obdržel návrh navrhovatele dne 9. 11. 2018 a tímto dnem bylo podle § 249 zákona ve spojení s § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“) zahájeno správní řízení sp. zn. S0462/2018/VZ o přezkoumání úkonů zadavatele. Zadavatel obdržel stejnopis návrhu rovněž dne 9. 11. 2018. 6. Účastníky správního řízení podle § 256 zákona jsou zadavatel, navrhovatel, ve správním řízení zast. na základě plné moci ze dne 20. 11. 2016 Mgr. Petrou Koutnou, advokátkou, reg. č. ČAK 11082, se sídlem Kostelní 6, 170 00 Praha 7. Obsah návrhu ze dne 9. 11. 2018 7. V úvodu svého návrhu navrhovatel vyjadřuje přesvědčení, že zadavatel vymezil zadávací dokumentaci veřejné zakázky v rozporu se zákonem, že došlo k porušení základních zásad zadávacího řízení stanovených v § 6 odst. 1 a 2 zákona, některé zadávací podmínky preferují určité technologické řešení a zejména obchodní podmínky jsou nedůvodné a zcela nepřiměřené. Navrhovatel má za to, že zadavatel neposkytl uchazečům v rámci zadávacích podmínek relevantní informace týkající se plnění veřejné zakázky a zadávací podmínky nejsou stanoveny v podrobnostech nezbytných pro účast dodavatele v zadávacím řízení v rozporu s § 36 odst. 3 zákona. 8. Navrhovatel tvrdí, že mu vadným postupem zadavatele vznikla újma, neboť přesto, že je kvalifikovaným dodavatelem (a dodavatelem stávajícího plnění obdobného předmětu), nemohl v důsledku nepřiměřenosti zadávacích podmínek a nemožnosti nacenit předmět plnění a zohlednit realizační rizika podat nabídku do veřejné zakázky a ucházet se o uzavření smlouvy na její realizaci. 9. Navrhovatel shledává porušení zákona, zejména jeho § 6, v následujících bodech formulovaných pod písm. A až F návrhu: A. – nepřiměřené smluvní podmínky 10. Navrhovatel žádá o přezkum dodržení zásady přiměřenosti dle § 6 odst. 1 zákona z důvodu, že nastavené zadávací podmínky zcela nestandardním způsobem vybočují z obvyklých smluvních a technických podmínek. Zadavatel vytvořením extrémní kontraktační nerovnováhy narušil hospodářskou soutěž a zamezil navrhovateli i dalším kvalifikovaným dodavatelům v přístupu k veřejné zakázce. Konkrétně navrhovatel shledává nepřiměřenost zadávacích podmínek v těchto požadavcích: a) možnosti výpovědi smlouvy o dílo ze strany zadavatele po I. a II. etapě plnění. Navrhovatel považuje důvody, pro které je zadavatel oprávněn vypovědět smlouvu, za naprosto subjektivní, jež se v podstatě rovnají možnosti ukončit smlouvu bez uvedení důvodu. V kombinaci s nedostatečnou mírou garance součinnosti zadavatele je pak podle navrhovatele taková míra rizika zcela neúnosná. b) přenos odpovědnosti za změnu DPH, rizika nepředvídatelných nákladů přenášená na dodavatele. Navrhovatel namítá, že přenos odpovědnosti za zvýšení zákonné sazby DPH na dodavatele je zadávací podmínkou zcela nestandardní a nepřiměřenou, nemající oporu v právních předpisech. Zadávací dokumentace přitom na mnoha místech obsahuje otázky nepředvídatelného nárůstu nákladů spojených s realizací veřejné zakázky, které jsou přenášeny na dodavatele. c) nedostatečná garance součinnosti zadavatele. Navrhovatel namítá, že součinnost zadavatele je zadávacími podmínkami omezena na nezbytnou minimální míru. Jeho garantovaná součinnost je zcela nedostatečná, nejistá a přinášející značnou míru rizika pro dodavatele. Pro navrhovatele je to jeden ze zásadních důvodů pro nemožnost podat nabídku. B. – netransparentní postup 11. V této části návrhu zadavatel poukazuje na komplikovaný a nepřehledný způsob vytvoření zadávací dokumentace, kdy řada informací je nejasná a umožňující dvojí výklad. Zadavatel zvolil i neobvyklý a komplikovaný způsob odpovědí na žádosti o vysvětlení zadávací dokumentace, kdy některá vysvětlení zadavatele jsou nedostatečná, zavádějící nebo neúplná (na konkrétní případy otázek dodavatelů a odpovědí zadavatele navrhovatel ve svém návrhu poukazuje). Konstrukce zadavatele uvedené v zadávací dokumentaci a jejích vysvětleních jsou natolik matoucí a nejasné, že to znemožňuje řádnou přípravu nabídky. Vysvětlení zadávací dokumentace jsou nejasná, netransparentní a zmatečná, tudíž zadávací dokumentace není zpracována v podrobnostech nezbytných pro podání nabídky, jak vyžaduje § 36 odst. 3 zákona. V rámci tohoto bodu návrhu navrhovatel odkazuje na rozhodnutí zadavatele o námitkách, v němž zadavatel jednu z námitek navrhovatele (týkající se vysvětlení zadávací dokumentace č. 13, odpověď na dotaz č. 10) odmítnul z důvodu uplynutí běhu lhůty. S tímto posouzením navrhovatel nesouhlasí, neboť vysvětlení zadávací dokumentace je součástí zadávacích podmínek a námitky proti němu jsou námitkami proti zadávací dokumentaci se lhůtou dle § 242 odst. 4 zákona. Navrhovatel má proto za to, že lhůta pro uplatnění námitky byla zachována a odmítnutí námitky zadavatelem je neoprávněné. C. – nepřiměřené smluvní podmínky – specifické licenční podmínky pro nadnárodní společnosti, porušení zásady diskriminace 12. Navrhovatel považuje za diskriminační ustanovení obsažené v odst. 22 přílohy č. 2 Smlouvy o dílo, v němž zadavatel stanoví výjimku pro zajištění licencí u autorských děl určitých typů, jejichž výrobci jsou nadnárodní společnosti. V těchto případech je zhotovitel povinen poskytnout objednateli takové licence, které jsou výrobci těchto software běžně poskytovány, zatímco na licence ke zbývajícím autorským dílům se vztahují všechny odstavce licenčních podmínek. Navrhovatel takovéto volnější licenční podmínky pro některé typy software a pro některé osoby (nadnárodní společnosti) považuje za nepochopitelné, diskriminační a nedůvodné. Rovněž vysvětlení zadavatele obsahující vymezení pojmu „nadnárodní společnost“ shledává navrhovatel jako zavádějící, netransparentní a v rozporu se zákonem, neboť netransparentním a nejednoznačným způsobem definuje okruh osob, které mají výhodnější postavení než ostatní soutěžitelé. S námitkou týkající se uvedené obchodní podmínky se podle navrhovatele zadavatel v rozhodnutí o námitkách zcela nevypořádal, resp. setrval na svém dosavadním výkladu, který diskriminační charakter dané zadávací podmínky jen potvrzuje. D. – nedostatečná specifikace rozsahu plnění, požadavky neomezených rozvojů a kumulace rozvojových paušálů 13. Navrhovatel v tomto bodě napadá rozpor požadavku zadavatele stanoveného v čl. 4.7 Zadávací dokumentace na neomezený legislativní rozvoj a neomezené služby bezplatného rozvoje s § 36 odst. 3 zákona a se základními zásadami zadávacího řízení. Navrhovatel cituje konkrétní body zadávací dokumentace a tvrdí, že požadavek na neomezenou legislativní podporu a rozvoj dodaného SW zakalkulovanou do servisního paušálu bez jakékoli limitace a kumulovaný servisní rozvoj je zadávací podmínkou nerealistickou, nepřiměřenou a neakceptovatelnou. Navrhovatel považuje odpovědi zadavatele týkající se této problematiky za zcela nedostatečné. Požadavek zadavatele na kumulaci hodin bezplatného rozvoje servisovaného předmětu plnění a jejich převod do dalšího období je podle navrhovatele projektově naprosto neuříditelný, neboť dodavatel nemůže navyšovat kapacity v případě, že se zadavatel rozhodně naráz čerpat své další rozvojové paušály. Případně podané nabídky pak budou z tohoto důvodu naprosto neporovnatelné. Navrhovatel závěrem tohoto bodu konstatuje, že servisní smlouva je ze strany poskytovatele takřka nevypověditelná, přitom požadavek neomezeného legislativního rozvoje bude vybraný dodavatel povinen naplňovat po dobu nejméně 12,5 let. Dodavatel, který takovou podmínku přijme, podstupuje riziko neomezeného nákladu. E. – rozpor technických kvalifikačních předpokladů s definovaným předmětem plnění veřejné zakázky 14. Navrhovatel v tomto bodě návrhu uvádí, že dle zadávací dokumentace je předmětem plnění vytvoření moderního informačního systému, který umožní efektivní komunikaci a přenos informací v rámci nemocnice a mimo ni. Základním předmětem plnění je tak vývoj informačního systému. S tímto vymezením jsou však v rozporu požadavky zadávací dokumentace, které jsou nastaveny tak, že dodavatelé mohou nabídnout pouze hotové, již vytvořené plnění, které v převážném rozsahu existuje již ke dni podání nabídky. Účastník musí předvést funkční prototyp nabízeného klinického informačního systému (dle stanovených scénářů v příloze č. 5 ZD a funkčních požadavků stanovených v příloze č. 3 ZD). Navrhovatel namítá, že rozsah zadavatelem vymezených povinných požadavků je zcela nestandardní, když povinných požadavků, které nabízené řešení musí splňovat již ke dni podání nabídky, jsou stovky (dle přílohy č. 3 je to 464 požadavků a dle přílohy č. 5 je stanoveno 221 instrukcí a specifikací scénáře pro předvedení). Součástí těchto parametrů nejsou pouze základní funkcionality systému, ale parametry již vysoce customizované pro potřebu zadavatele. Navrhovatel proto tvrdí, že požadavek zadavatele na předložení nabídky na systém, který bude disponovat již ke dni podání nabídky stovkami funkcionalit, je požadavkem zcela nerealistickým nemajícím oporu v možnostech relevantního trhu. Jde tak o zadávací podmínku naprosto nepřiměřenou. F. – integrace a migrace 15. V této části návrhu poukazuje navrhovatel na čl. 4.5 Zadávací dokumentace, který se týká nákladů na integraci, a na vysvětlení zadávací dokumentace č. 14 ohledně těchto nákladů. V čl. 4.5 je stanoveno: „Účastník musí zajistit integrační vazby na vybrané systémy využívané ve FN HK a také vnější vazby. Náklady na integraci vzniklé na straně třetích stran nese zadavatel. Pokud účastník je současně i dodavatelem systému, který zadavatel využívá a tento systém má být předmětem integrace v rámci předmětu plnění, pak náklady na integraci s tímto systémem nese účastník.“ Ve vysvětlení zadávací dokumentace je citován dotaz dodavatele a zadavatelem poskytnutá odpověď. Dotaz č. 2 účastníka A: „Chápe účastník správně, že s ohledem na integrační požadavky zadavatele (účastník má povinnost zajistit integrační vazby na vybrané systémy užívané FN HK) a cenové podmínky stanovené zadavatelem (náklady integrace hradí zadavatel, pokud je dodavatelem systému určeného k integraci účastník, pak náklady hradí účastník) jsou účastníci A, kteří do FN HK dříve dodali systém užívaný FN HK mající být předmětem integrace v rámci předmětu plnění VZ, znevýhodněni (diskriminováni) proti účastníkům B, kteří do FN HK dříve nedodali systém užívaný FN HK mající být předmětem integrace v rámci předmětu plnění VZ, neboť účastníci A do ceny plnění na VZ musí zakalkulovat cenu integrace, zatímco účastníci B cenu integrace do ceny plnění na VZ nemusí zakalkulovat, neboť v případě účastníků B cenu integrace hradí zadavatel?? Nedomnívá se zadavatel, že výše uvedené cenové podmínky jsou v rozporu se zákonem o zadávání veřejných zakázek (§ 6)??“ 16. Odpověď zadavatele na tento dotaz pak zněla následovně: „Na základě zkušeností zadavatele je zřejmé, že náklady na vzájemnou integraci systémů jednoho dodavatele jsou výrazně nižší, než na integraci systémů třetích stran. Oprávněně lze rovněž předpokládat, že zkušený dodavatel již vlastní systémy integrovány má. Proti účastníkům, kteří mají svůj KIS integrovat na systémy třetích stran je tedy takový účastník naopak ve významné výhodě, kterou se snaží při zachování rovného přístupu ke všem účastníkům zadavatel eliminovat tím, že náklady spojené s integrací u třetích stran hradí zadavatel. Zadavatel nad rámec výše uvedeného uvádí, že v příloze č. 3 v bodě IP_013 umožnuje integraci mimo integrační platformu v případě přímé komunikace na úrovni databáze.“ 17. Navrhovatel je přesvědčen, že daná zadávací podmínka (i ve světle vysvětlení) je netransparentní a diskriminační. Vysvětlení zadavatele je projevem porušení zásady rovného zacházení vůči dodavatelům stávajících systémů určených k integraci, neboť ti budou muset veškeré náklady kalkulovat do své nabídky, čímž jsou znevýhodněni oproti ostatním dodavatelům. 18. Podle navrhovatele se zadavatel dále dopustil netransparentního postupu v rámci stanovení zadávacích podmínek týkajících se migrace stávajícího řešení. Navrhovatel jako dodavatel stávajícího řešení nebyl zadavatelem kontaktován a nemá s ním dohodnuty jakékoli podmínky případné migrace z jím provozovaného systému. Navrhovatel současně podotýká, že migraci lze provést i bez jeho součinnosti. Navrhovatel je přesvědčen, že nezajištění součinnosti stávajícího dodavatele řešení a přenos této povinnosti na dodavatele je nepřiměřené a netransparentní. 19. Závěrem svého návrhu navrhovatel uvádí, že se snažil veškeré vytčené vady zadávacích podmínek řešit prostřednictvím žádostí o vyjasnění zadávacích podmínek. Vzhledem k tomu, že rozsah pochybení mu brání v účasti v zadávacím řízení, a vzhledem ke skutečnosti, že zadavatel se ani v rámci rozhodnutí o námitkách s námitkami navrhovatele řádně nevypořádal, je nucen podat návrh k Úřadu. Navrhuje, aby Úřad přezkoumal napadené zadávací podmínky veřejné zakázky a aby zrušil zadávací řízení podle § 263 odst. 3 zákona. Další postup ve správním řízení 20. Zahájení správního řízení oznámil Úřad účastníkům řízení dopisem č. j. ÚOHS-S0462/2018/VZ-32958/2018/513/IHl ze dne 12. 11. 2018, který byl účastníkům správního řízení doručen dne 12. a 13. 11. 2018. 21. Část dokumentace o zadávacím řízení od zadavatele obdržel Úřad elektronicky ve dnech 19. a 23. 11. 2018 a v listinné podobě ve dnech 19. a 26. 11. 2018. Vyjádření zadavatele k návrhu ze dne 19. 11. 2018 bylo Úřadu doručeno téhož dne (podrobněji viz dále). 22. Usnesením č. j. ÚOHS-S0462/2018/VZ-33949/2018/513/IHl ze dne 19. 11. 2018 byla zadavateli určena lhůta k provedení úkonu – podání informace o dalších úkonech, které provede v zadávacím řízení, a usnesením č. j. ÚOHS-S0462/2018/VZ-34457/2018/513/IHl ze dne 22. 11. 2018 byla zadavateli určena dodatečná lhůta k doručení zbývajících částí dokumentace o zadávacím řízení. 23. K žádosti zadavatele ze dne 30. 11. 2018 o nahlédnutí do spisu, resp. do nabídky jednoho z účastníků zadávacího řízení, vydal Úřad usnesení č. j. ÚOHS-S0462/2018/VZ-36860/2018/513/IHl ze dne 11. 12. 2018, jímž částečně této žádosti nevyhověl, a to v rozsahu částí dokumentace o zadávacím řízení, které nejsou podkladem pro vydání rozhodnutí a které tvoří přílohu správního spisu. 24. Úřad usnesením č. j. ÚOHS-S0462/2018/VZ-/2018/513/IHl ze dne 17. 12. 2018 stanovil účastníkům správního řízení lhůtu pro vyjádření se k podkladům rozhodnutí. Zadavatel se k podkladům rozhodnutí vyjádřil v dopise ze dne 20. 12. 2018 a navrhovatel zaslal Úřadu své vyjádření ze dne 27. 12. 2018 (viz dále). 25. Dne 19. 12. 2018 umožnil Úřad nahlížení do správního spisu zástupci zadavatele a dne 27. 12. 2018 zástupkyni navrhovatele. Následně Úřad vydal usnesení č. j. ÚOHS-S0462/2018/VZ-37918/2018/513/IHl ze dne 19. 12. 2018 a č. j. ÚOHS-S0462/2018/VZ-38406/2018/513/IHl ze dne 27. 12. 2018, jimiž částečně nevyhověl žádosti zadavatele a navrhovatele o nahlédnutí do správního spisu sp. zn. S0462/2018, a to v rozsahu částí dokumentace o zadávacím řízení, které nejsou podkladem pro vydání rozhodnutí a které tvoří přílohu správního spisu. 26. Rozhodnutím č. j. ÚOHS-S0462/2018/VZ-36964/2018/513/IHl ze dne 11. 12. 2018 nařídil Úřad předběžné opatření, jímž uložil zadavateli zákaz uzavřít smlouvu na veřejnou zakázku, a to do pravomocného skončení tohoto správního řízení. Vyjádření zadavatele k návrhu ze dne 19. 11. 2018 27. V úvodu svého vyjádření zadavatel připomíná, že je poskytovatelem zdravotních služeb a nedostatky v poptávaném IT systému by mohly mít fatální dopad na jeho provoz. Zadavatel se pak postupně vyjadřuje k jednotlivým částem návrhu pod písmeny A až F a odkazuje rovněž na své rozhodnutí o námitkách. 28. K bodu A návrhu – nepřiměřené smluvní podmínky – zadavatel tvrdí, že veškeré smluvní podmínky odpovídají předmětu plnění veřejné zakázky a zásadnímu významu pro provoz hlavní činnosti zadavatele. Stanovením možnosti výpovědi smlouvy hodlá včas předcházet vzniku rizika neúspěšné realizace projektu. K nákladům na vrácení IT prostředí do původního stavu zadavatel uvádí, že tyto náklady by byly spíše v řádu několika tisíců, nikoli však miliónů. Ohledně licencí má zadavatel za to, že jde o běžnou obchodní praxi a takto vymezené podmínky byly akceptovatelné minimálně pro 3 účastníky. V dalším odkazuje zadavatel na své rozhodnutí o námitkách, v němž se se skutečnostmi uváděnými navrhovatelem v námitkách a následně v návrhu řádně vypořádal. 29. K bodu B návrhu – netransparentní postup – zadavatel nejprve vysvětluje, co je „Content Addressed Storage“ a v jakém směru byl výklad podaný navrhovatelem nesprávný. K problematice skartačního algoritmu zadavatel sdělil, že jím stanovená úroveň technického řešení je plně v souladu s vyhláškou o zdravotnické dokumentaci a je řádně odůvodněná očekávaným výsledkem předmětu plnění. K domnělé nesrovnalosti požadavků na převod výjezdových zpráv zadavatel vysvětlil, že se o žádnou nesrovnalost nejedná, neboť požadavky si neodporují a odpovídají potřebám zadavatele. 30. Zadavatel současně upozorňuje, že navrhovatel v této části návrhu uvádí celou řadu dalších (nových) informací oproti skutečnostem obsaženým v námitkách, a proto by k nim v souladu s § 251 odst. 4 zákona nemělo být přihlíženo. 31. K námitce týkající se odkazu na vysvětlení zadávací dokumentace č. 5, odpověď na dotaz č. 5 účastníka A, uplynula podle zadavatele lhůta pro podání této námitky dne 26. 9. 2018. Námitka však byla podána až 15. 10. 2018, proto se dle zadavatele jedná o námitku opožděnou. Přesto se zadavatel touto námitkou v rozhodnutí o námitkách věcně zabýval a dospěl k závěru, že písařská (administrativní) chyba zadavatele neměla na průběh zadávacího řízení žádný vliv. 32. V části týkající se zdravotnické dokumentace zadavatel opětovně upozorňuje, že návrh navrhovatele obsahuje oproti námitkám nové skutečnosti, ke kterým by nemělo být podle § 251 odst. 4 zákona přihlíženo. 33. K bodu C návrhu – licenční podmínky – zadavatel zdůrazňuje, že stanovení šíře licenčních požadavků představuje výsostné oprávnění zadavatele a že podmínky byly stanoveny na základě vlastní zkušenosti zadavatele a jejich účelem je usnadnit všem účastníkům opatření licenčních oprávnění tak, aby byly splnitelné každým účastníkem. Pokud jde o demonstrativní výčet nadnárodních společností, jedná se o konstatování současné tržní situace, kdy určitý typ software produkují pouze tyto nadnárodní společnosti. 34. K částem D, E a F návrhu zadavatel konstatuje, že obsah návrhu je identický s obsahem námitek, proto zadavatel plně odkazuje na své rozhodnutí o námitkách. K bodu F. – netransparentní postup – integrace a migrace – zadavatel ve svém rozhodnutí o námitkách ze dne 30. 10. 2018 uvádí, že umožnil integraci mimo integrační platformu v případě přímé komunikace na úrovni databáze. Zadavatel tvrdí, že dodavatelé nemocničních informačních systémů mají své vlastní systémy již integrovány (na úrovni databáze) nebo mají již vytvořeny nástroje pro jejich integraci. Je zcela běžné, že systémy používané ve zdravotnických zařízeních jsou integrovány s dalšími systémy. Z toho důvodu je logické, že právě účastník, který nabízí více informačních systémů, které s ohledem na svoji podstatu a přínos pro uživatele jsou integrovány, má integrační vazby již vyvinuté. Zadavatel má za to, že se nedopustil porušení zásady zákazu diskriminace, neboť s integrací se systémy třetích stran, na rozdíl od vlastních systémů, nemusí mít účastník žádné zkušenosti a potřebné integrační vazby tak nemusí mít vytvořené. Stanovená podmínka je dle zadavatele přiměřená a nediskriminační, o čemž svědčí fakt, že v rámci veřejné zakázky podal nabídku účastník, který provozuje u zadavatele rozsáhlý systém určený k integraci a jež stanovenou podmínku akceptoval. 35. Závěrem svého vyjádření zadavatel uvádí, že postupoval v rámci zadávacího řízení v souladu se zákonem. Navrhuje proto, aby Úřad návrh navrhovatele v souladu s § 265 písm. a) zamítl z důvodu, že nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření. Vyjádření zadavatele k podkladům rozhodnutí ze dne 20. 12. 2018 36. Dne 21. 12. 2018 obdržel Úřad podání zadavatele ze dne 20. 12. 2018 nadepsané „Vyjádření k podkladům rozhodnutí“, ve kterém zadavatel uvádí, že v návaznosti na obsah předběžného opatření považuje za nezbytné se vyjádřit k podkladům rozhodnutí a to zejména k čl. 4.5 Zadávací dokumentace a vysvětlení zadávací dokumentace č. 14. Mimo jiné zadavatel uvádí, že výše uvedená zadávací podmínka byla zadavatelem stanovena s ohledem na skutečnost, že „okruh informačních systémů (používaných zadavatelem), které mají být v rámci předmětu veřejné zakázky integrovány s dodávaným informačním systémem, je jasně ohraničený a určitý. Zadavatel tak měl již při přípravě Zadávací dokumentace k dispozici taxativní výčet informačních systémů (včetně jejich dodavatelů), které byly zadavatelem v době přípravy Zadávací dokumentace užívány a které měly být v budoucnu (v rámci realizace předmětu veřejné zakázky) integrovány s dodávaným informačním systémem.“ Dále uvádí, že při formulaci daného požadavku vycházel ze skutečnosti, že okruh jím používaných informačních systémů, které mají být v rámci předmětu veřejné zakázky integrovány s dodávaným informačním systémem, je jasně ohraničený a určitý. Zadavatel tak byl schopen určit, kteří z dodavatelů aktuálně využívaných systémů jsou zároveň schopni stát se potenciálními dodavateli předmětu veřejné zakázky. Těmito dodavateli byly společnosti STAPRO s. r. o., IČO…, se sídlem Pernštýnské náměstí 51, 530 02 Pardubice-Staré Město (dále jen „STAPRO s. r. o.“) a ICZ a.s., jež jsou zároveň dodavateli stávajícího informačního systému a možnými dodavateli poptávaného systému. Tito potenciální dodavatelé mají požadovanou integrační vazbu se zadavatelem používanými informačními systémy již vytvořenu. Nediskriminační nastavení čl. 4.5 Zadávací dokumentace podle zadavatele potvrzují jak obdržená nabídka od spol. STAPRO s. r. o., tak informace z administrátorské příručky spol. ICZ a.s. (zaslána v příloze přípisu) a referenčního dopisu Nemocnice Šumperk a.s. (zaslán v příloze). 37. Pokud jde o Vysvětlení zadávací dokumentace č. 14, zadavatel sděluje, že tazatelem byla právě spol. STAPRO s. r. o., a proto reagoval na dotaz ve vztahu ke konkrétnímu dodavateli a v odpovědi uvedl informaci o existenci integračních vazeb i odkaz na požadavek IP_013. Zadavatel zdůrazňuje, že spol. STAPRO s. r. o. podala nabídku, což je důkazem o souladu zadávacích podmínek se zákonem. Náklady na integraci informačních systémů třetích stran budou zadavatelem hrazeny těmto třetím stranám pouze za předpokladu, že integrační vazba na straně takto integrovaného informačního systému třetí strany existovat nebude. Tomu odpovídá i požadavek IP_14 přílohy č. 3 Zadávací dokumentace. 38. Požadavkem v čl. 4.5 Zadávací dokumentace zadavatel dle svého sdělení chtěl zabránit možným dodavatelům v získání nepřípustné výhody (tj. možnosti umělého přesunu nákladů do plnění mimo toto zadávací řízení), jehož důsledkem by bylo porušení podmínek fair play vůči ostatním dodavatelům a nehospodárné nakládání s veřejnými prostředky. „Je totiž logické, že v případě integrace svých vlastních systémů je dodavatel schopen zneužít svého postavení a dopustit se nekalého jednání (např. zatajení již zhotovených integračních vazeb a účtování jejich údajného zřízení, a to v rámci smluvního vztahu, který mezi zadavatelem a dodavatelem již existuje), na rozdíl od situace, kdy dodavatelé takto integrovaných systémů jsou různí.“ 39. Závěrem svého vyjádření zadavatel uvádí, že žádný z možných dodavatelů nemohl být a nebyl znevýhodněn proti ostatním dodavatelům; i sám navrhovatel napadá danou podmínku pouze v obecné rovině. Zadavatel má za to, že stanovená zadávací podmínka nediskriminovala ani navrhovatele, neboť ten má integrační proces na straně informačního systému E-spis již vytvořen. 40. Zadavatel k vyjádření přiložil tři přílohy: o Referenční dopis od Nemocnice Šumperk a.s., v němž tato nemocnice popisuje pozitivní zkušenost se změnou nemocničního informačního systému na systém od spol. STAPRO s.r.o. o Administrátorská příručka spol. ICZ a.s. – zadavatel z příručky poukazuje na větu z kap. 3.3: „Tento soubor je následně potřeba nahrát pomocí aplikace SpS Setup do E-Spisu.“ o Přehled dodavatelů stávajících informačních systémů. Jde o tabulku dodavatelů IS zadavatele, včetně uvedení názvů integrovaných software (aplikací), kde jako potenciální dodavatelé předmětné veřejné zakázky jsou označeny spol. ICZ a.s. a STAPRO s. r. o. s tím, že u STAPRO s. r. o. je integrační vazba mezi IS Medix, OpenLIMS a KIS již vytvořena, a stejně tak je v případě ICZ a.s. v poznámce uvedeno, že „Integrační proces na straně IS E-spis již vytvořen (aktualizace organizační struktury v E-spis na základě již vytvořeného importu)“. Vyjádření navrhovatele k podkladům rozhodnutí ze dne 27. 12. 2018 41. Navrhovatel v úvodu svého vyjádření zdůraznil, že je mu jako dodavateli služeb servisní podpory informačního systému provozovaného u zadavatele dobře znám předmět plnění veřejné zakázky, prostředí zadavatele i potřeby zadavatele. Přesto se rozhodl po zhodnocení právních, ekonomických i technických rizik zcela nepřiměřených zadávacích podmínek nepodat nabídku. 42. Dále navrhovatel poukazuje na část svého návrhu týkajícího se podmínek jednostranného ukončení smlouvy ze strany zadavatele v pokročilé fázi projektu spolu s podmínkou uvést prostředí zadavatele v předešlý stav bez nároku na jakékoli plnění. V této souvislosti navrhuje jako důkaz provést přílohy č. 4 a 7 Zadávací dokumentace. Navrhovatel při ocenění rizika jednostranného ukončení smlouvy vycházel z vlastních kalkulací na základě limitních částek stanovených zadavatelem v příloze č. 7 Zadávací dokumentace. Navrhovatel zdůrazňuje, že nákup HW a licencí k SW třetích stran je vázán na zadavatele a v případě ukončení smluvního vztahu je toto plnění nevratné. 43. K argumentaci zadavatele, že navrhovatel uvádí ve svém návrhu řadu nových skutečností, které nebyly předmětem námitek, navrhovatel namítá, že rozšířená argumentace je reakcí na rozhodnutí o námitkách. Nejedná se o nová tvrzení, která by nebyla předmětem námitek, ale o doložení tvrzení z námitek konkrétními případy. 44. Ohledně licenčních podmínek navrhovatel konstatuje, že takové podmínky považuje za nestandardní, diskriminační a protizákonné. 45. Na závěr svého vyjádření navrhovatel uvádí, že trvá na svém návrhu v plném rozsahu. III. ZÁVĚRY ÚŘADU 46. Úřad přezkoumal na základě § 248 a následujících ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech a po zhodnocení všech podkladů, zejména obdržené dokumentace o zadávacím řízení, stanovisek předložených účastníky řízení a na základě vlastního zjištění rozhodl o tom, že zadavatel stanovil zadávací podmínky v rozporu se zásadou rovného zacházení a v rozporu se zásadou zákazu diskriminace stanovenými v § 6 odst. 2 zákona, když v čl. 4.5 Zadávací dokumentace stanovil podmínky rozdílně pro dodavatele systému, který zadavatel nyní využívá, a pro jiné dodavatele. Ke svému rozhodnutí Úřad uvádí následující rozhodné skutečnosti. K postavení zadavatele 47. Úřad se nejprve zabýval otázkou, pod kterou kategorii zadavatelů podle § 4 zákona spadá zadavatel v šetřeném případě. 48. Podle § 4 odst. 1 písm. c) zákona je veřejným zadavatelem státní příspěvková organizace. 49. Ze zřizovací listiny zadavatele bylo Úřadem zjištěno, že zadavatel je státní příspěvkovou organizací, jež byla zřízena rozhodnutím ministra zdravotnictví ze dne 25. 11. 1990. Na základě uvedeného Úřad konstatuje, že zadavatel jako státní příspěvková organizace je veřejným zadavatelem ve smyslu § 4 odst. 1 písm. c) zákona. K výroku I. rozhodnutí – požadavky na integraci Relevantní ustanovení zákona 50. V § 6 zákona jsou stanoveny zásady zadávání veřejných zakázek. Podle odst. 2 tohoto ustanovení ve vztahu k dodavatelům musí zadavatel dodržovat zásadu rovného zacházení a zákazu diskriminace. 51. Podle § 28 odst. 1 písm. a) zákona se pro účely tohoto zákona rozumí zadávacími podmínkami veškeré zadavatelem stanovené 1. podmínky průběhu zadávacího řízení, 2. podmínky účasti v zadávacím řízení, 3. pravidla pro snížení počtu účastníků zadávacího řízení nebo snížení počtu předběžných nabídek nebo řešení, 4. pravidla pro hodnocení nabídek, 5. další podmínky pro uzavření smlouvy na veřejnou zakázku podle § 104. 52. Podle § 263 odst. 3 zákona stanoví-li zadavatel zadávací podmínky v rozporu s tímto zákonem, Úřad uloží nápravné opatření spočívající ve zrušení zadávacího řízení. 53. Podle § 263 odst. 5 zákona je-li odůvodnění rozhodnutí o námitkách, jímž byly námitky odmítnuty, nepřezkoumatelné pro nesrozumitelnost nebo pro nedostatek důvodů, může Úřad uložit nápravné opatření spočívající toliko ve zrušení rozhodnutí o námitkách; v takovém případě platí, že okamžikem nabytí právní moci rozhodnutí Úřadu, kterým je toto nápravné opatření ukládáno, byly podány nové námitky s totožným obsahem. Tyto nové námitky nemůže zadavatel odmítnout jako opožděné. 54. Podle § 263 odst. 8 zákona ukládá-li Úřad nápravné opatření s výjimkou zákazu plnění smlouvy, zakáže zároveň zadavateli až do pravomocného skončení řízení uzavřít v zadávacím řízení smlouvu; rozklad proti tomuto výroku nemá odkladný účinek. Skutečnosti zjištěné z dokumentace o zadávacím řízení 55. Zadávací dokumentace veřejné zakázky ve své poslední verzi ze dne 5. 9. 2018 obsahuje následující ustanovení čl. 4.5 – Integrační požadavky: „Účastník musí zajistit integrační vazby na vybrané systémy využívané ve FN HK a také vnější vazby. Minimální požadavky na integrační platformu včetně popisu minimálně požadovaných vazeb jsou uvedeny v Příloze č. 3: Funkční požadavky pro projekt „Modernizace IT FN HK v návaznosti na eHealth“. Náklady na integraci vzniklé na straně třetích stran nese zadavatel. Pokud účastník je současně i dodavatelem systému, který zadavatel využívá a tento systém má být předmětem integrace v rámci předmětu plnění, pak náklady na integraci s tímto systémem nese účastník. Náklady na integraci s tímto systémem nese účastník v podobě sdružení v případě, kdy dodavatel integrovaného systému je členem tohoto sdružení. Účastník do nabídky vyplní příslušnou kapitolu v příloze č. 3 a popíše nabízenou technologii.“ 56. Zadavatel v rámci vysvětlování zadávací dokumentace obdržel tento dotaz dodavatele ze dne 11. 9. 2018: „Chápe účastník správně, že s ohledem na integrační požadavky zadavatele (účastník má povinnost zajistit integrační vazby na vybrané systémy užívané FN HK) a cenové podmínky stanovené zadavatelem (náklady integrace hradí zadavatel, pokud je dodavatelem systému určeného k integraci účastník, pak náklady hradí účastník) jsou účastníci A, kteří do FN HK dříve dodali systém užívaný FN HK mající být předmětem integrace v rámci předmětu plnění VZ, znevýhodněni (diskriminováni) proti účastníkům B, kteří do FN HK dříve nedodali systém užívaný FN HK mající být předmětem integrace v rámci předmětu plnění VZ, neboť účastníci A do ceny plnění na VZ musí zakalkulovat cenu integrace, zatímco účastníci B cenu integrace do ceny plnění na VZ nemusí zakalkulovat, neboť v případě účastníků B cenu integrace hradí zadavatel?? Nedomnívá se zadavatel, že výše uvedené cenové podmínky jsou v rozporu se zákonem o zadávání veřejných zakázek (§ 6)??“ 57. Zadavatel na tento dotaz odpověděl v rámci dokumentu Vysvětlení (změna) zadávací dokumentace č. 14 ze dne 13. 9. 2018 takto: „Na základě zkušeností zadavatele je zřejmé, že náklady na vzájemnou integraci systémů jednoho dodavatele jsou výrazně nižší, něž na integraci systémů třetích stran. Oprávněně lze rovněž předpokládat, že zkušený dodavatel již vlastní systémy integrovány má. Proti účastníkům, kteří mají svůj KIS integrovat na systémy třetích stran je tedy takový účastník naopak ve významné výhodě, kterou se snaží při zachování rovného přístupu ke všem účastníkům zadavatel eliminovat tím, že náklady spojené s integrací u třetích stran hradí zadavatel. Zadavatel nad rámec výše uvedeného uvádí, že v příloze č. 3 v bodě IP_013 umožnuje integraci mimo integrační platformu v případě přímé komunikace na úrovni databáze.“ 58. V námitkách ze dne 15. 10. 2018 (a později rovněž v návrhu) navrhovatel k ustanovení čl. 4.5 zadávací dokumentace, k dotazu a odpovědi zadavatele na položený dotaz (viz výše) tvrdí, že takto stanovená zadávací podmínka (i ve světle výše uvedeného vysvětlení) je netransparentní a diskriminační. Navrhovatel má za to, že vysvětlení zadavatele je spekulativní a je projevem porušení zásady rovného zacházení vůči dodavatelům stávajících systémů určených k integraci, neboť ti budou muset veškeré náklady kalkulovat do své nabídky, čímž jsou v konkurenční nevýhodě oproti ostatním dodavatelům. 59. Zadavatel v rozhodnutí o námitkách ze dne 30. 10. 2018 uvedl, že v rámci požadavku IP_013 umožnil integraci mimo integrační platformu v případě přímé komunikace na úrovni databáze. Dle zadavatele mají dodavatelé nemocničních informačních systémů své vlastní systémy již integrovány nebo mají vytvořeny nástroje pro integraci. Přitom je zcela běžné, že systémy používané v jednotlivých zdravotnických zařízeních jsou integrovány s dalšími systémy. Je proto logické, že právě účastník, který nabízí více různých informačních systémů, má integrační vazby již vyvinuté. Zadavatel má za to, že se v této souvislosti nedopustil porušení zásady zákazu diskriminace, neboť s integrací se systémy třetích stran, na rozdíl od vlastních systémů, nemusí mít účastník žádné zkušenosti a potřebné integrační vazby tak nemusí mít vytvořené. O této skutečnosti dle zadavatele svědčí fakt, že v rámci veřejné zakázky podal nabídku účastník, který provozuje u zadavatele rozsáhlý systém určený k integraci, jež stanovenou podmínku akceptoval. Nejedná se tak o podmínku, která by byla v praxi ojedinělá. Podmínka vychází z dlouholetých zkušeností zadavatele s integrací různých systémů. Zadavatel konstatuje, že při dokonalé znalosti systému, se kterým bude cílové řešení integrováno, je tak účastník se znalostí integrovaných systémů oproti účastníkovi, který s integrovaným systémem nemá žádnou zkušenost, ve významné konkurenční výhodě. K námitce přezkoumatelnosti rozhodnutí zadavatele o námitkách navrhovatele 60. Úřad se nejprve zabýval otázkou, zda je rozhodnutí zadavatele o námitkách ze dne 30. 10. 2018 přezkoumatelné, tj. zda se zadavatel podrobně a srozumitelně vyjádřil ke všem skutečnostem uvedeným v námitkách. Pokud by tomu tak nebylo, Úřad by postupoval podle § 263 odst. 5 zákona a rozhodnutí o námitkách zrušil; v takovém případě by se již návrhem věcně nezabýval. 61. Navrhovatel v návrhu namítá, že se zadavatel v rozhodnutí o námitkách zcela nevypořádal s jeho námitkou týkající se licenčních podmínek, resp. setrval na svém dosavadním výkladu, který diskriminační charakter této podmínky jen potvrzuje (jde o bod C. námitek). V závěru návrhu pak navrhovatel pouze obecně (nekonkrétně) uvádí, že zadavatel se s jeho námitkami řádně nevypořádal ani v rámci rozhodnutí o námitkách. Úřad se nejprve vyjádří ke konkrétně zpochybňovanému vypořádání námitky týkající se licenčních podmínek. 62. Navrhovatel ve svých námitkách ohledně licenčních podmínek tvrdil, že ustanovení obsažené v odst. 22 přílohy č. 2 Smlouvy o dílo je diskriminační, neboť zadavatel zde stanovil výjimku pro zajištění licencí u autorských děl určitých typů, jejichž výrobci jsou nadnárodní společnosti. Navrhovatel takovéto volnější licenční podmínky pro některé typy software a pro některé osoby (nadnárodní společnosti) považuje za nepochopitelné, diskriminační a nedůvodné. Rovněž vysvětlení zadavatele obsahující vymezení pojmu „nadnárodní společnost“ shledává navrhovatel jako zavádějící, netransparentní a v rozporu se zákonem, neboť netransparentním a nejednoznačným způsobem definuje okruh osob, které mají výhodnější postavení než ostatní soutěžitelé. 63. Zadavatel ve svém rozhodnutí o námitkách k této námitce vysvětlil, proč podle jeho názoru představuje odst. 22 přílohy č. 2 (licenční podmínky) standardní ustanovení, které není způsobilé nikoho diskriminovat. Zdůvodnil, proč pro určitá autorská díla zvolil mírnější licenční požadavky a vyjádřil se i k pojmu „nadnárodní společnost“. Široce popsal možnosti získání licenčních oprávnění od nadnárodních společností a vysvětlil, proč nemůže přijmout argumentaci navrhovatele k dané obchodní podmínce. Na závěr potvrdil, že dané ustanovení umožňuje všem dodavatelům nabídnout licenční podmínky, které jsou na trhu běžně dostupné. 64. Úřad porovnal námitku navrhovatele týkající se licenčních podmínek a její vypořádání zadavatelem a dospěl k závěru, že zadavatel se k této námitce vyjádřil podrobně a srozumitelně. Jak je zřejmé z konkrétní pasáže návrhu, navrhovatel spíše nesouhlasí s podaným věcným vysvětlením ze strany zadavatele (uvádí, že zadavatel „setrval na svém dosavadním výkladu“), nezpochybňuje však, že by se zadavatel k této námitce vůbec nevyjádřil či se vyjádřil neúplně, resp. nedostatečně. Úřad proto neshledal jako důvodné tvrzení navrhovatele, že zadavatel se v rozhodnutí o námitkách zcela nevypořádal s jeho námitkou týkající se licenčních podmínek. 65. Pokud jde o další, a to tentokrát pouze obecné a nekonkrétní tvrzení navrhovatele, že se zadavatel s jeho námitkami řádně nevypořádal (aniž by uvedl jiné konkrétní námitky, ke kterým se zadavatel podle jeho názoru nevyjádřil), Úřad ověřil, že ani toto tvrzení navrhovatele není důvodné. Úřad porovnal námitky navrhovatele uvedené pod body A až F s odůvodněním rozhodnutí o námitkách a shledal následující:[1] 66. K bodu A. námitek – námitka poukazovala na nepřiměřené smluvní podmínky v oblasti možností výpovědi smlouvy o dílo ze strany zadavatele, při přenosu odpovědnosti za změnu DPH a rizika nepředvídatelných nákladů a v oblasti nedostatečné garance součinnosti zadavatele. Zadavatel se k dané námitce vyjadřuje v bodě A. rozhodnutí o námitkách, a to nejprve obecně, kdy zdůvodňuje, proč jím byly smluvní podmínky takto stanoveny. Dále jednotlivě rozebírá a vysvětluje, za jakých podmínek může být smluvní vztah ukončen, vysvětluje dopady financování při změně DPH (ve vztahu k dotačním podmínkám), vyjadřuje se k ceně servisních prací. Ohledně součinnosti zadavatele odkazuje na příslušný článek Zadávací dokumentace, na její vysvětlení č. 13 a na smlouvu o dílo, v nichž je garantovaná součinnost zadavatele definována. 67. K bodu B. námitek – v této námitce poukázal navrhovatel na netransparentní a komplikovaný postup zadavatele při vytvoření zadávací dokumentace a při jejím vysvětlování (navrhovatel uvádí konkrétní případy otázek a odpovědí). Zadavatel v rozhodnutí o námitkách k tomuto bodu námitek nejprve obecně vysvětlil řazení zadávací dokumentace do dokumentů a kapitol a systém vypořádávání žádostí o dodatečné informace. Dále se vyjádřil k jednotlivým konkrétním žádostem o vysvětlení zadávací dokumentace a svým odpovědím (ohledně Content Addressed Storage, skartačnímu algoritmu s vícenásobným přepisem, převodu výjezdových zpráv, k odkazu na vysvětlení zadávací dokumentace č. 5, k formátu zpřístupnění zdravotnické dokumentace). 68. K bodu C. námitek – porovnání této námitky a jejího vypořádání zadavatelem provedl Úřad samostatně (viz výše), neboť nedostatečné vypořádání této námitky jako jediné napadl navrhovatel konkrétně. 69. K bodu D. námitek – navrhovatel napadá nedostatečnou specifikaci rozsahu plnění, požadavek na neomezené služby bezplatného rozvoje a na kumulaci rozvojových paušálů. Navrhovatel rozsáhle cituje pasáže ze Zadávací dokumentace a z jejího vysvětlení a tvrdí, že jde o zadávací podmínky nepřiměřené a neakceptovatelné. Vysvětlení zadavatele k těmto požadavkům považuje za nedostatečné. Nelze podle něj určit předpokládaný rozsah a nacenit rozsah legislativních změn, přitom má jít o rozsah minimální (nikoli maximální). Servisní smlouva je podle navrhovatele takřka nevypověditelná a požadavek neomezeného legislativního rozvoje bude vybraný dodavatel naplňovat po dobu nejméně 12,5 let. K předmětnému bodu námitek se zadavatel v rozhodnutí o námitkách nejprve vyjadřuje obecně k úpravě systému odvislému od legislativních změn. Dále se věnuje vysvětlení požadavku na minimální rozsah služeb rozvoje a odkazuje i na vysvětlení zadávací dokumentace, kde byl pojem rozebírán. Stejně tak činí u námitky týkající se čerpání rozvojových paušálů a činí závěr, že navrhovatelem uváděná konstrukce nemá oporu v zadávacích podmínkách. Vyjadřuje se rovněž k požadavku na minimální garantovanou délku fungování systému a k možným důvodům výpovědi servisní podpory. 70. K bodu E. námitek – v tomto bodě námitek navrhovatel poukazuje na rozpor vymezení předmětu veřejné zakázky s technickými kvalifikačními předpoklady, jež umožňují nabídnout hotové, již vytvořené plnění. Účastník totiž musí předvést funkční prototyp nabízeného klinického informačního systému, pro nějž je stanoveno nestandardní množství povinných požadavků a instrukcí. Navrhovatel soudí, že jde o zadávací podmínku naprosto nepřiměřenou. Zadavatel k bodu E. v rozhodnutí o námitkách nejprve uvádí, že na základě zadávací dokumentace je předmětem plnění veřejné zakázky dodávka systému určeného pro speciální účely, nikoli systému vyvíjeného „na míru“, což je zřejmé i z požadavků na technickou kvalifikaci nebo ze způsobu prezentace vzorku. K počtu požadavků a instrukcí pro předvedení vzorku zadavatel v návaznosti na přílohu č. 5 vysvětlil, že jde o běžné požadavky na funkční systém. Konkrétně se pak zadavatel věnuje parametrům KIS_013 a KIS_014, KIS_008, KIS_023, KIS_039 a KIS_043 a uzavírá, že povinné požadavky, které musí účastník splnit k datu podání nabídky, jsou běžnými standardními požadavky na moderní klinické informační systémy. O tom podle zadavatele svědčí i počet obdržených nabídek a různých technických řešení. Zadavatel uzavírá, že při specifikaci funkčních požadavků vycházel ze svých zkušeností s provozem stávajícího informačního systému. 71. K bodu F. námitek – navrhovatel poukazuje na čl. 4.5 Zadávací dokumentace týkající se nákladů na integraci a s tím související vysvětlení zadávací dokumentace č. 14. Tato podmínka je podle něj diskriminační a vede k porušení zásady rovného zacházení. Ohledně migrace stávajícího řešení navrhovatel tvrdí, že zadavatel nezajistil jeho součinnost jako dodavatele stávajícího řešení a přenos této povinnosti na dodavatele je nepřiměřený a netransparentní. V rozhodnutí o námitkách zadavatel odkázal na požadavek IP­_013, jímž umožnil integraci mimo integrační platformu v případě přímé komunikace na úrovni databáze. Současně uvádí, že dodavatelé nemocničních informačních systémů mají již své vlastní systémy integrovány nebo mají vytvořeny nástroje pro integraci. Naopak s integrací se systémy třetích stran nemusí mít účastník žádné zkušenosti. Postup zadavatele tedy odpovídá běžné praxi v oblasti integrace, o čemž svědčí i fakt, že na veřejnou zakázku podal nabídku účastník, který provozuje u zadavatele systém určený k integraci. K námitce migrace zadavatel odkázal na zadávací podmínky i na možnost zajištění migrace bez součinnosti stávajícího dodavatele. Otázka zajištění součinnosti je podle zadavatele věcí každého účastníka. 72. Úřad porovnal všechny skutečnosti uvedené v námitkách navrhovatele a vyjádření zadavatele k těmto námitkám v rozhodnutí zadavatele o námitkách a může konstatovat, že zadavatel se ke všem námitkám podrobně a srozumitelně vyjádřil. Je jinou věcí, že toto vyjádření věcně neodpovídá představě navrhovatele a pohledu navrhovatele na zadávací/obchodní podmínky. Zadavatel však důvody, proč určité požadavky do zadávacích podmínek zařadil, v rámci rozhodnutí o námitkách přezkoumatelným způsobem zdůvodnil. 73. S ohledem na výše uvedené tak rozhodnutí zadavatele o námitkách nelze považovat za nepřezkoumatelné (pro nesrozumitelnost nebo pro nedostatek důvodů). 74. Úřad shrnuje, že rozhodnutí o námitkách jako celek je přezkoumatelné, neboť zadavatel se podrobně a srozumitelně vyjádřil ke všem skutečnostem uvedeným navrhovatelem v námitkách. Úřad proto odmítá obecná tvrzení navrhovatele, že se zadavatel s jeho námitkami řádně nevypořádal, jako neopodstatněná. Právní posouzení – k námitce nedodržení zásady rovného zacházení a zákazu diskriminace při stanovení úhrady nákladů na integraci 75. Navrhovatel ve svém návrhu mj. napadá ustanovení čl. 4.5 Zadávací dokumentace v části F. Má za to, že takto stanovená zadávací podmínka i ve světle vysvětlení zadávací dokumentace č. 14 je netransparentní a diskriminační, že jde o porušení zásady rovného zacházení vůči dodavatelům stávajících systémů určených k integraci, neboť ti budou muset veškeré náklady kalkulovat do své nabídky, čímž jsou v konkurenční nevýhodě proti ostatním dodavatelům. 76. Zadavatel se k důvodům, proč čl. 4.5 Zadávací dokumentace takto formuloval, vyjádřil ve stanovisku k návrhu (odkázal na své rozhodnutí o námitkách) i ve vyjádření k podkladům rozhodnutí. Zadavatel jednak poukazuje na to, že umožnil integraci mimo integrační platformu v případě přímé komunikace na úrovni databáze. Zadavatel dále tvrdí, že dodavatelé nemocničních informačních systémů mají své vlastní systémy již integrovány (na úrovni databáze) nebo mají již vytvořeny nástroje pro jejich integraci. Účastník, který nabízí více informačních systémů, má integrační vazby již vyvinuté, avšak s integrací se systémy třetích stran (na rozdíl od vlastních systémů) nemusí mít účastník žádné zkušenosti a potřebné integrační vazby tak nemusí mít vytvořené. 77. Zadavatel má za to, že se nedopustil porušení zásady zákazu diskriminace, o čemž svědčí mj. fakt, že na veřejnou zakázku podal nabídku účastník, který provozuje u zadavatele systém určený k integraci a stanovenou podmínku akceptoval. 78. Úřad má nyní posoudit, zda zadávací podmínka stanovená v čl. 4.5 Zadávací dokumentace, tj. rozlišení, zda má nést náklady na integraci v některých situacích zadavatel a za jiných okolností dodavatel nového IS, není pro některé dodavatele diskriminační a nevede k porušení zásady rovného zacházení s dodavateli. 79. Úřad nejprve uvede zákonná a judikatorní východiska, z nichž bude vycházet při svém hodnocení předmětné zadávací podmínky. 80. Zadávacími podmínkami podle § 28 odst. 1 písm. a) zákona jsou veškeré podmínky stanovené zadavatelem, týkající se zadávacího řízení a účasti dodavatelů v zadávacím řízení. Za součást zadávacích podmínek je třeba považovat i vysvětlení zadávací dokumentace podle § 98 zákona. Podle zákona i soudní rozhodovací praxe je také jednoznačně stanovena odpovědnost zadavatele za správnost a úplnost zadávacích podmínek. 81. Během celého zadávacího procesu je zadavatel povinen dodržovat zásady zadávání veřejných zakázek stanovené v § 6 zákona. Podle odstavce 2 tohoto ustanovení zákona musí zadavatel ve vztahu k dodavatelům dodržovat zásadu rovného zacházení a zákazu diskriminace. 82. Diskriminací se rozumí jiný, rozdílný přístup k jedné skupině než k jiné skupině či celku. V oblasti veřejných zakázek se diskriminací míní ztížená možnost či přímo nemožnost účasti v zadávacím řízení pro jednoho nebo více dodavatelů. Podstatou této zásady je, aby žádný z dodavatelů nebyl postupem zadavatele zvýhodněn nebo znevýhodněn oproti jiným subjektům. Zásadu zákazu diskriminace je zadavatel povinen dodržovat v průběhu celého zadávacího řízení, a to už i v době příprav zadávacích podmínek. Diskriminace se zadavatel dopustí tehdy, pokud vymezí zadávací podmínky způsobem, který znemožní či ztíží určitému okruhu dodavatelů ucházet se o veřejnou zakázku. Konkrétním projevem porušení této zásady je nemožnost určitého dodavatele se zadávacího řízení se svou nabídkou účastnit. 83. Zásada zákazu diskriminace musí být zadavatelem dodržována v průběhu celého zadávacího řízení, a to i před jeho zahájením. Typickým projevem porušení této zásady je objektivní nemožnost určitého dodavatele ucházet se o účast v zadávacím řízení z důvodu toho, že požadavky zadavatele obsažené v zadávací dokumentaci byly nastaveny nepřiměřeně čili diskriminačně. 84. Z rozsudků správních soudů, v nichž byl proveden výklad pojmu „zákaz diskriminace“, lze připomenout rozsudek Krajského soudu v Brně sp. zn. 31 Ca 166/2005-125 ze dne 14. 5. 2007, kde soud uvedl, že k porušení zásady nediskriminace může dojít tehdy „pokud by zadavatel v téže situaci a v týchž otázkách přistupoval k některým uchazečům o veřejnou zakázku procedurálně nebo obsahově jinak než ke zbylým, popř. pokud by v důsledku zadavatelova postupu bylo některým uchazečům objektivně znemožněno nebo ztíženo ucházet se o veřejnou zakázku za podmínek, za nichž se o ni mohou ucházet jiní uchazeči.“ Obsáhlý výklad zásady zákazu diskriminace pak byl proveden Nejvyšším správním soudem v rozsudku sp. zn. 1 Afs 20/2008- 152 ze dne 5. 6. 2008, v němž tento soud mj. uvedl, že: „Pojem „diskriminace“ podle § 6 zákona (…) v prvé řadě implikuje rozdílný, jiný přístup k jednotlivci než k celku’, tedy odlišné zacházení s jednotlivcem ve srovnání s ostatními členy srovnávané skupiny.“ V tomto rozsudku se dále uvádí, že „smysl a cíl zákazu diskriminace nutně vede interpreta § 6 ZVZ k závěru, „že tento zákaz zahrnuje jednak zákaz diskriminace zjevné, tedy odlišného zacházení s jednotlivcem ve srovnání s celkem, jednak též zákaz diskriminace skryté, pokud tato vede k obdobným právem zakázaným důsledkům (v oblasti práva veřejných zakázek tedy poškozování hospodářské soutěže a konkurenčního prostředí mezi dodavateli).“ V tomto rozsudku bylo rovněž provedeno rozlišení na diskriminaci zjevnou a skrytou. Zjevnou diskriminací je uplatňování rozdílných podmínek vůči jednotlivým dodavatelům či znemožnění (ztížení) se o zakázku vůbec ucházet; skrytou diskriminací se pak rozumí uplatňování formálně shodných požadavků, které však mají na některé dodavatele odlišný dopad, aniž by však stanovené požadavky byly objektivně odůvodnitelné charakterem veřejné zakázky. 85. Se zásadou zákazu diskriminace je úzce svázána zásada rovného zacházení. Mezi oběma těmito zásadami není jasná hranice, proto případy zjevné diskriminace jsou obvykle rovněž porušením zásady rovného zacházení. Zásadou rovného zacházení se rozumí takový postup zadavatele, kdy je zajištěn stejný přístup ke všem dodavatelům, tj. stejné příležitosti pro všechny dodavatele. Žádný z dodavatelů nesmí být oproti ostatním zvýhodněn či preferován, a to ve všech stádiích zadávacího řízení. Všichni kvalifikovaní dodavatelé musí mít stejnou příležitost podat nabídku a tyto nabídky musí být vzájemně porovnatelné. 86. Zásada rovného zacházení byla vyložena např. v rozsudku Nejvyššího správního soudu sp. zn. 5 Afs 131/2007-131 ze dne 12. 5. 2008, kde soud judikoval: „Při zadávání veřejných zakázek má zvláštní význam zásada rovného zacházení. Tato zásada v sobě obsahuje rovnost příležitostí všech uchazečů a zadavatel ji musí dodržovat v každé fázi procesu zadávání veřejné zakázky. Jejím cílem je podporovat rozvoj zdravé a účinné hospodářské soutěže mezi subjekty, které se zúčastní řízení o zadání veřejné zakázky, a proto ukládá, aby všichni uchazeči měli při vypracování znění jejich nabídek stejné příležitosti. Předpokládá se tedy, že nabídky všech soutěžitelů podléhají stejným podmínkám.“ 87. I když se shora uváděné rozsudky soudů vztahují k předchozí právní úpravě zadávání veřejných zakázek, jsou závěry v ní obsažené aplikovatelné i na současné znění zákona. 88. Čl. 4.5 Zadávací dokumentace stanoví, že účastník musí zajistit integrační vazby na vybrané systémy využívané ve FN HK a také vnější vazby, přičemž náklady na integraci vzniklé na straně třetích stran nese zadavatel. Pokud účastník je současně i dodavatelem systému, který zadavatel využívá a tento systém má být předmětem integrace v rámci předmětu plnění, pak náklady na integraci s tímto systémem nese účastník. Totéž platí, je-li takový účastník členem sdružení. 89. Z uvedené zadávací podmínky je zřejmé, že zadavatel stanovil dva způsoby hrazení nákladů na integraci předmětu plnění veřejné zakázky s dalšími informačními systémy využívanými u zadavatele. Pokud dodavateli již využívaných systémů jsou jiné společnosti než účastníci stávajícího zadávacího řízení, pak náklady na integraci nově dodávaného informačního systému a již používaných informačních systémů bude hradit zadavatel. To znamená, že potenciální dodavatel nového informačního systému, jehož software dosud není u zadavatele provozován, nemusí započítávat do své nabídkové ceny náklady na integraci nabízeného systému s již používanými aplikacemi jiných stran. O částku nákladů na integraci tak může být nabídková cena takového dodavatele nižší, neboť nemusí tyto náklady započítávat, když je dle předmětné zadávací podmínky bude hradit zadavatel. 90. Opačná situace nastane u potenciálního dodavatele poptávaného systému, jehož (jiný) informační systém je již u zadavatele provozován. Takový dodavatel bude nést náklady na integraci nového a stávajících systémů sám, tj. tyto náklady nebude dle čl. 4.5 Zadávací dokumentace hradit zadavatel. Tento dodavatel tedy musí započíst náklady na integraci do nabídkové ceny a svoji cenu tak o tyto náklady navýšit. 91. Z čl. 4.5 Zadávací dokumentace vyplývá účastníkům zadávacího řízení jednotná povinnost zajistit integrační vazby na jiné informační systémy používané u zadavatele. Co se liší, je způsob úhrady nákladů integrace. Ti účastníci, kteří dříve dodali zadavateli systém, který má být předmětem integrace, musí do ceny plnění veřejné zakázky započítat cenu integrace těchto informačních systémů. Ti účastníci, kteří dříve zadavateli informační systém určený k integraci nedodávali, nemusí do ceny plnění veřejné zakázky cenu integrace započítávat, neboť v tomto případě hradí cenu zadavatel. Pro obě skupiny účastníků zadávacího řízení byly zadavatelem vytvořeny nerovné podmínky, které vedou ke zjevné diskriminaci jedné skupiny účastníků zadávacího řízení, a to té, která již dříve zadavateli software, který je nyní určený k integraci s novým informačním systémem, dodávala. Tito dodavatelé musí náklady na integraci jimi dříve dodaného systému a nového systému zakalkulovat do své nabídkové ceny, neboť v tomto případě cenu integrace zadavatel nebude hradit. Naopak u dodavatelů, jejichž systém dosud u zadavatele není používán, bude platit cenu integrace zadavatel. 92. Úřadu ze zkoumané zadávací podmínky vyplývá, že jedna skupina dodavatelů předmětu plnění nemusí do své nabídkové ceny náklady na integraci započítávat (neboť tyto náklady nese zadavatel) a druhá skupina dodavatelů tyto náklady započítávat musí, neboť si je nese sama (nehradí je zadavatel). Daná podmínka tak je stanovena rozdílně pro dodavatele informačních systémů, které zadavatel již nyní využívá, a pro dodavatele informačních systémů, které aktuálně zadavatel nevyužívá. 93. Zadavatel tento svůj přístup ve Vysvětlení zadávací dokumentace č. 14 odůvodňuje tím, že náklady na vzájemnou integraci systémů jednoho dodavatele jsou výrazně nižší, než na integraci systémů třetích stran. Zadavatel zde tedy neříká, že tyto náklady budou nulové (tedy že na integraci systémů jednoho dodavatele žádné náklady nevzniknou), naopak, určité náklady připouští i u těchto dodavatelů. Z uvedeného může Úřad učinit dílčí závěr, že náklady na integraci vzniknou i dodavatelům nového informačního systému, jejichž jiný systém určený k integraci již je u zadavatele provozován. Na tom nic nemění ani tvrzení zadavatele, že umožnil integraci mimo integrační platformu v případě přímé komunikace na úrovni databáze (požadavek IP_013 v příloze č. 3 Zadávací dokumentace), či jeho předpoklad, že dodavatelé nemocničních informačních systémů mají své vlastní systémy již integrovány nebo mají vytvořeny nástroje pro jejich integraci. Pokud by tomu tak bylo, neoznačili by dva z možných dodavatelů danou podmínku za diskriminační (STAPRO s. r. o. v rámci dotazu a navrhovatel v rámci námitek a návrhu). Tito dva dodavatelé již informační systém u zadavatele provozují a zároveň jsou možnými dodavateli poptávaného systému; právě oni dva vyjádřili pochybnost o souladu čl. 4.5 Zadávací dokumentace s § 6 zákona. I když společnost STAPRO s. r. o. nabídku do zadávacího řízení podala, neznamená to samo o sobě, že daná podmínka není diskriminační, jak tvrdí zadavatel. 94. Úřad konstatuje, že zadavatelem stanovená podmínka v čl. 4.5 Zadávací dokumentace způsobila či mohla způsobit diskriminaci některých dodavatelů. Dodavatel STAPRO s. r. o. v rámci svého dotazu označil danou podmínku jako diskriminační. I když Úřad u dodavatele STAPRO s. r. o. (tento účastník zadávacího řízení nepodal námitky ani návrh) diskriminaci nezkoumal, rozhodující je, že diskriminaci tvrdí navrhovatel a Úřad danou podmínku jako diskriminační shledal. Sám zadavatel připouští, že i stávajícím dodavatelům IS náklady na integraci vzniknou, i když budou nižší (avšak nebudou nulové). I skupina dodavatelů, která již u zadavatele provozuje informační systém určený k integraci, tedy (nějaké) náklady na integraci mít bude. Z toho důvodu nemůže Úřad diskriminační nastavení předmětné podmínky pominout. 95. Zadavatel měl danou podmínku stanovit pro všechny dodavatele stejně, tedy, buď že náklady na integraci poptávaného systému se stávajícími systémy bude hradit on nebo že tyto náklady, stejně jako každé další, ponesou účastníci zadávacího řízení sami. Úřad tedy neshledal za souladné se zákonem rozlišovat a zacházet jinak s dodavateli, kteří u zadavatele již informační systém provozují, a s dodavateli, jejichž systém zadavatel nevyužívá. Určité náklady spojené s integrací nového a stávajícího řešení vzniknou dříve či později v každém případě. 96. Úřad ze všech těchto důvodů považuje zadávací podmínku obsaženou v čl. 4.5 za podmínku diskriminační a porušující zásadu rovného zacházení s dodavateli. Daný požadavek diskriminuje dodavatele stávajících systémů vůči ostatním dodavatelům. Zásadu rovného zacházení porušuje tím, že dodavatelé stávajících systémů nebudou mít rovnou příležitost podat nabídku, neboť sestavení jejich nabídky bude podléhat rozdílným podmínkám. 97. Chtěl-li zadavatel svým postupem nějak zohlednit různé výchozí podmínky na trhu a účelově je tak „narovnat“, má Úřad za to, že tak učinil způsobem, který není v souladu se zásadou rovného zacházení a zásadou zákazu diskriminace. 98. Na základě výše uvedeného Úřad konstatuje, že zadavatel stanovil zadávací podmínku týkající se úhrady nákladů na integraci v čl. 4.5 Zadávací dokumentace v rozporu se zásadou rovného zacházení a v rozporu se zásadou zákazu diskriminace zakotvenými v § 6 odst. 2 zákona, neboť touto podmínkou vytvořil rozdílné podmínky pro dodavatele informačního systému, který již zadavatel využívá, a pro jiné dodavatele. Úřad pro úplnost dodává, že pokud zadavatel stanoví zadávací podmínky v rozporu se zákonem, Úřad podle § 263 odst. 3 zákona rozhodne o zrušení zadávacího řízení vždy, aniž by musel zkoumat, zda vada zadávacích podmínek měla či mohla mít vliv na výběr dodavatele. K dalším tvrzením uvedeným v návrhu 99. Úřad na tomto místě konstatuje, že s ohledem na skutečnost, že z předložené dokumentace o zadávacím řízení zjistil, že zadavatel stanovil zadávací podmínky v rozporu se zákonem (viz výrok I. tohoto rozhodnutí), v důsledku čehož Úřad zrušil zadávací řízení (viz výrok II. tohoto rozhodnutí), považuje Úřad za nadbytečné zabývat se ostatními argumenty navrhovatele. Úřad má za to, že šetření dalších skutečností uvedených v návrhu by nemohlo mít na výsledek rozhodnutí Úřadu vliv, tj. na to, že zadavatel stanovil zadávací podmínky v rozporu se zákonem, důsledkem čehož by bylo přijetí stejného nápravného opatření dle § 263 odst. 3 zákona – zrušení zadávacího řízení. Úřad tak postupuje v souladu s ustálenou rozhodovací praxí, z níž lze vyvodit, že zkoumání dalších důvodů pro uložení nápravného opatření je nadbytečné, existuje-li alespoň jeden oprávněný důvod. Takový postup v rámci přezkumu je nejen v souladu s rozhodovací praxí Úřadu a správních soudů, ale je též v souladu se zásadou procesní ekonomie zakotvenou v § 6 odst. 2 správního řádu. Je neúčelné, aby se Úřad věcně zabýval všemi důvody pro uložení nápravného opatření a k prokázání či vyvrácení jejich existence prováděl rozsáhlé dokazování, jež neúměrně zatíží účastníky řízení i Úřad a případně též nedůvodně pozdrží průběh správního řízení. Pokud tedy Úřad dospěje k závěru, že alespoň jeden důvod pro uložení nápravného opatření existoval, je zkoumání existence dalších důvodů nadbytečné. I kdyby totiž existence ostatních důvodů pro uložení nápravného opatření byla vyvrácena, popř. potvrzena, nemohla by tato skutečnost nic změnit na tom, že zadavatel nepostupoval při stanovení zadávacích podmínek v souladu se zákonem, a je proto nezbytné zadávací řízení zrušit. 100. Samostatně se Úřad vyjádří k výhradě navrhovatele uvedené v návrhu, a sice že nesouhlasí s odmítnutím jedné ze svých námitek zadavatelem v rozhodnutí o námitkách z důvodu uplynutí běhu lhůty. Šlo o námitku týkající se vysvětlení zadávací dokumentace, kterou zadavatel v rozhodnutí o námitkách odmítl podle § 245 odst. 3 písm. b) zákona. Navrhovatel má za to, že vysvětlení zadávací dokumentace je součástí zadávacích podmínek a námitky proti němu jsou námitkami proti zadávací dokumentaci se speciální lhůtou podle § 242 odst. 4 zákona. Proto byla lhůta pro uplatnění námitky zachována a odmítnutí této námitky je neoprávněné. V dané námitce navrhovatel konstatoval, že vysvětlení zadávací dokumentace č. 5 žádnou odpověď na dotaz č. 5 účastníka A neobsahuje a neobsahuje ani žádný takový dotaz. Zadavatel v rozhodnutí o námitkách k této námitce uvedl, že se nejedná o námitku proti zadávací dokumentaci, nýbrž o námitku proti úkonům zadavatele, jež musí být podle § 242 odst. 2 zákona doručeny ve lhůtě 15 dní od jejich uveřejnění či doručení stěžovateli (tj. v daném případě do 26. 9. 2018). Zadavatel však danou námitku obdržel až 16. 10. 2018 (pozn.: dle Úřadu to bylo 15. 10. 2018), proto ji v souladu s § 245 odst. 3 písm. b) zákona odmítnul. I přes toto odmítnutí však námitku v dalším textu rozhodnutí o námitkách z věcného pohledu podrobně a srozumitelně vypořádal. 101. Úřad konstatuje, že ačkoliv zadavatel danou námitku odmítnul pro opožděnost, věcně se s ní vypořádal. Vysvětlil navrhovateli svoji zjevnou písařskou chybu a podal k uplatněné námitce podrobné a srozumitelné vyjádření. Je zřejmé, že zadavatel nerezignoval na svoji povinnost plynoucí z § 245 odst. 1 zákona, když se vyjádřil k navrhovatelem podané námitce a uvedl, proč není podle jeho názoru důvodná. 102. Nad rámec výše uvedeného Úřad pro úplnost sděluje, že za součást zadávacích podmínek je třeba považovat i vysvětlení zadávací dokumentace podle § 98 zákona. Daná námitka se týkala odpovědi zadavatele na jeden z položených dotazů v rámci vysvětlování zadávací dokumentace. Zadavatel na daný dotaz odpověděl tak, že tento byl zodpovězen již dříve a uvádí odkaz, že to bylo ve Vysvětlení zadávací dokumentace č. 5, odpověď na dotaz č. 5 účastníka A. Námitka navrhovatele zní tak, že „Vysvětlení zadávací dokumentace č. 5 žádnou odpověď na dotaz č. 5 účastníka A neobsahuje (a neobsahuje ani žádný takový dotaz).“ Jedná se tedy o námitku týkající se vysvětlení zadávací dokumentace. Mezi dokumenty obsahující zadávací podmínky bezesporu patří i vysvětlení zadávací dokumentace, neboť na základě těchto vysvětlení se může zadávací dokumentace upravovat či měnit (§ 98 odst. 5 zákona). V šetřeném případě je nutno námitku týkající se vysvětlení zadávací dokumentace považovat za námitku proti zadávacím podmínkám ve smyslu § 242 odst. 4 zákona, tudíž námitky v tomto případě musí být doručeny do skončení lhůty pro podání nabídek. Lhůta pro podání nabídek skončila dne 16. 10. 2018, námitky navrhovatel doručil zadavateli dne 15. 10. 2018, tudíž lhůta pro podání námitek proti zadávacím podmínkám byla zachována. Úřad uzavírá, že i když zadavatel posoudil danou námitku jako námitku proti úkonům zadavatele (a z toho důvodu ji odmítl pro opožděnost), podstatné je, že se s ní v rozhodnutí o námitkách věcně vypořádal. Vyjádření Úřadu k podání zadavatele ze dne 20. 12. 2018 – zásada koncentrace řízení 103. Dne 21. 12. 2018 obdržel Úřad podání zadavatele ze dne 20. 12. 2018 nadepsané „Vyjádření k podkladům rozhodnutí“. Obsah tohoto podání je shrnut výše v kapitole Vyjádření zadavatele k podkladům rozhodnutí ze dne 20. 12. 2018 (viz body 36. až 40. odůvodnění rozhodnutí). 104. Podle § 251 odst. 5 zákona mohou v řízení zahájeném na návrh účastníci řízení navrhovat důkazy, uvádět skutečnosti a činit jiné návrhy nejpozději ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení oznámení o zahájení řízení, nevztahuje-li se na ně omezení podle odstavce 4; k později uvedeným skutečnostem, návrhům důkazů a jiným návrhům Úřad nepřihlíží s výjimkou skutečností, návrhů důkazů a jiných návrhů, jimiž má být zpochybněna věrohodnost podkladů pro vydání rozhodnutí. O podmínkách pro uplatňování návrhů důkazů, nových skutečností a jiných návrhů podle věty první musí být účastníci řízení s výjimkou navrhovatele poučeni v oznámení o zahájení řízení. 105. Úřad uvádí, že podle § 251 odst. 5 zákona mohou v řízení zahájeném na návrh účastníci řízení uvádět rozhodné skutečnosti ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení oznámení o zahájení správního řízení, přičemž o této povinnosti byl zadavatel prokazatelně informován i v oznámení o zahájení správního řízení ÚOHS-S0462/2018/VZ-32958/2018/513/IHl ze dne 12. 11. 2018, které mu bylo doručeno 13. 11. 2018. Z daného ustanovení zákona pak vyplývá, že k později uváděným skutečnostem Úřad nepřihlíží. V případě zadavatele tato lhůta marně uplynula dne 28. 11. 2018. Výjimku ze zásady koncentrace správního řízení v tomto ohledu představuje pouze situace, kdy jde o dodatečně tvrzené skutečnosti, kterými je zpochybněna věrohodnost podkladů pro vydání rozhodnutí. Úřad má za to, že v daném případě ale uvedená situace nenastala. Nově vznesené skutečnosti ze strany zadavatele nejsou způsobilé zpochybnit pravdivost, ani k tomu nesměřují, tedy věrohodnost shromážděných podkladů pro vydání rozhodnutí. Smyslem zadavatelem nově tvrzených okolností je pouze podpořit obecnou argumentaci zadavatele v rozhodnutí o námitkách a ve vyjádření zadavatele k návrhu, resp. relativizovat argumentaci navrhovatele poukazem na konkrétní skutkové aspekty, které zadavatel mohl a měl tvrdit již v samotném vyjádření k návrhu (či v rozhodnutí o námitkách), mimo jiné s ohledem na to, aby měl i navrhovatel možnost se k tomuto blíže vyjádřit. 106. Úřad připomíná, že zadavatel byl jednoznačně srozuměn s pohledem navrhovatele, který zadavateli již v námitkách a následně v návrhu prezentoval svoje argumenty týkající se diskriminační podmínky zadavatele na zajištění integračních vazeb dodavatelů systému, který zadavatel využívá a který má být předmětem integrace. Zadavatel si byl této argumentace navrhovatele nepochybně vědom, avšak v rozhodnutí o námitkách ze dne 30. 10. 2018, na něž ve svém vyjádření k návrhu odkazuje, se k této argumentaci vymezil spíše obecným vyjádřením, že „V rámci požadavku IP_013, uvedeném v příloze č. 3, zadavatel umožnil integraci mimo integrační platformu v případě přímé komunikace na úrovni databáze.“ Dále uvedl, že „Tímto požadavkem reagoval zadavatel mj. na zcela běžnou praxi, a to fakt, že dodavatelé nemocničních informačních systémů mají standardně své vlastní systémy již integrovány (na úrovni databáze) nebo mají již vytvořeny nástroje pro jejich integraci.“ Zadavatel v rozhodnutí o námitkách uvádí, že „Je zcela běžné, že systémy, používané v jednotlivých zdravotnických zařízeních jsou zpravidla integrovány s dalšími systémy, pokud integrace s těmito ostatními systémy má pro dané zdravotnické zařízení opodstatnění a uživatelský přínos. Z tohoto důvodu je logické, že právě účastník, který nabízí více různých informačních systémů, které s ohledem na svoji podstatu a přínos pro uživatele jsou integrovány, má integrační vazby již vyvinuté.“ A uzavírá, že „Zadavatel se v této souvislosti nedopustil porušení zásady zákazu diskriminace, neboť s integrací se systémy třetích stran, na rozdíl od vlastních systémů, nemusí mít účastník žádné zkušenosti a potřebné integrační vazby tak nemusí být vytvořené. Z těch důvodů je zadavatelem stanovená zadávací podmínka přiměřená a nediskriminační. O této skutečnosti svědčí mj. i fakt, že v rámci veřejné zakázky podal nabídku účastník, který provozuje u zadavatele ve stávajícím stavu rozsáhlý systém určený k integraci a stanovenou podmínku akceptoval, neboť se nejedná o takovou podmínku, která by v praxi byla ojedinělá či výjimečná. Vysvětlení zadavatele k uvedenému dotazu není spekulativní, ale vychází z dlouholetých zkušeností zadavatele s integrací různých systémů. Při dokonalé znalosti systému, se kterým bude cílové řešení integrováno, je tak účastník se znalostí integrovaných systémů oproti účastníkovi, který s integrovaným systémem nemá žádnou zkušenost, ve významné konkurenční výhodě.“ 107. Jak již bylo uvedeno výše, zadavatel byl seznámen s názory navrhovatele již v okamžiku prostudování jeho námitek, a věděl, v čem navrhovatel spatřuje porušení zákona zadavatelem. Zadavatel přesto prezentuje konkrétní skutečnosti a důkazy na podporu svého postoje až v rámci vyjádření se k podkladům rozhodnutí, jinými slovy řečeno v rámci vyjádření se k podkladům rozhodnutí uvádí něco, co mohl bez jakýchkoli obtíží uvést nejpozději přímo ve svém vyjádření k návrhu (dokonce již ve chvíli, kdy zadavatel obdržel námitky navrhovatele, a zjistil, jakým směrem se ubírá jeho argumentace). 108. Úřad má za to, že je nutné důsledně odlišovat zpochybnění věrohodnosti Úřadem shromážděných podkladů, na které obecně koncentrační zásada vyjádřená v § 251 odst. 4 a 5 zákona nedopadá, od situace, kdy jsou předestřeny nové rozhodné skutečnosti, které „pouze“ podporují relevantnost argumentace zadavatele. Právě předkládání nových rozhodných skutečností a důkazů, které zadavatel mohl a měl tvrdit již v samotném vyjádření k návrhu, je v rozporu se zásadou koncentrace vyjádřenou v zákoně. V oblasti zadávání veřejných zakázek a přezkumu postupu zadavatelů je obecně kladen vysoký důraz na efektivitu vedených řízení (mimo jiné s ohledem na to, že správní řízení o přezkoumání úkonů zadavatele fakticky zadávací proces zastavuje, resp. pozdržuje), což se projevuje mimo jiné v důrazu na to, aby byly konkrétní skutkové okolnosti a námitky prezentovány ve lhůtách k tomu určených (jinými slovy řečeno, aby si dotčené subjekty svévolně nenechávaly argumenty skryté „na potom“ a pomocí jejich uplatňování v následných fázích ať již zadávacího, nebo správního řízení, procesní postup zpomalovaly či blokovaly). Efektivita – v tomto případě správního řízení má být docílena mimo jiné i zásadou koncentrace. Smyslem této zásady je, aby správní řízení před Úřadem probíhalo co možná nejefektivnějším způsobem tak, aby bylo rozhodnutí Úřadu vydáno v zákonné lhůtě. Účastnící řízení si musí být vědomi nejen svých práv, ale taktéž svých povinností. Pokud účastník správního řízení s klíčovým skutkovým tvrzením na podporu svého návrhu „vyčkává“ a rozhodné skutečnosti prezentuje až ve lhůtě pro vyjádření se k podkladům, vede tento postup nejen k tomu, že druhý účastník již nemá možnost vyjádřit se k této argumentaci, ale zejména k tomu, že správní řízení před Úřadem by v případě připuštění takového doplnění muselo být nutně prodlouženo tak, aby Úřad tyto nově tvrzené skutečnosti prověřil. Právě takovému neefektivnímu prodlužování správního řízení v návaznosti na prověřování vždy nově vznesených skutkových okolností má zabránit zásada koncentrace, vyjádřená mimo jiné v § 251 odst. 4 a 5 zákona. 109. Úřad uzavírá, že není smyslem vyjádření se k podkladům k rozhodnutí uvádění nových relevantních skutečností, které zadavatel mohl a měl tvrdit dřív, v tomto případě nejpozději v 15 denní lhůtě ode dne doručení oznámení o zahájení správního řízení. Na uvedeném nemůže změnit nic ani obsah předběžného opatření, které Úřad dne 11. 12. 2018 vydal, neboť kromě vyjádření pochybnosti o správnosti postupu zadavatele zde Úřad neuvedl žádné nové skutečnosti, než které byly již uvedeny navrhovatelem v námitkách a v návrhu. Cílem koncentrace řízení je, aby účastník shromáždil a správnímu orgánu předložil všechny potřebné doklady. Skutečnost, že zadavatel nepřinesl nová tvrzení a návrhy důkazů v zákonem stanovených lhůtách (ve lhůtě pro vyjádření k návrhu podle § 252 odst. 1 zákona či v 15 denní lhůtě stanovené v § 251 odst. 5 zákona) je tak jen důsledkem nečinnosti účastníka správního řízení a nedostatečného poskytování součinnosti správnímu orgánu prvého stupně. 110. Ke koncentrační zásadě bezesporu nelze přistupovat absolutně, formalisticky či izolovaně od ostatních ustanovení správního řádu, zejména základních zásad obsažených v ustanovení § 2 a § 3 správního řádu. Aplikace koncentrace správního řízení tak mj. naráží na limitaci v podobě zásady materiální pravdy a povinnosti správního orgánu zjistit stav věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti. Koncentrace řízení podle § 251 odst. 5 zákona sice nestanoví Úřadu povinnost „vystačit si“ s dokumenty zaslanými ve lhůtě a nebrání tak případné výzvě Úřadu k předložení dalších relevantních dokumentů či důkazů, avšak pouze v mezích, které nastavili účastníci řízení svými podáními zaslanými Úřadu v souladu se zákonem. V šetřeném případě zadavatelem poskytnuté informace v rámci jeho vyjádření se k podkladům rozhodnutí o tom, které konkrétní systémy těch kterých dodavatelů používá a které z nich podle názoru zadavatele mají vytvořenu integrační vazbu, včetně předložených příloh, a tvrzení zadavatele o možném zneužití postavení a dopuštění se nekalého jednání ze strany stávajících dodavatelů a důvodů, které vedly zadavatele ke stanovení předmětné zadávací podmínky, již vybočují z hranic vymezených návrhem a vyjádřením zadavatele k návrhu (srovnej viz výše), přičemž předkládaná tvrzení/skutečnosti v rámci vyjádření k podkladům rozhodnutí mohl zadavatel nepochybně tvrdit v zákonem stanovené 15 denní lhůtě. V souladu s ustanovením § 251 odst. 5 zákona tedy Úřad k uvedeným tvrzením/skutečnostem zadavatele ve vyjádření k podkladům rozhodnutí ze dne 20. 12. 2018 nepřihlédl, neboť tyto nezpochybňují věrohodnost podkladů pro vydání rozhodnutí. 111. Rovněž navrhovatel v rámci svého vyjádření k podkladům rozhodnutí ze dne 27. 12. 2018 vznáší nové návrhy na provedení důkazů, a to přílohami č. 4 a 7 Zadávací dokumentace. Vzhledem ke skutečnosti, že uváděné přílohy se netýkají integrace, kterou Úřad primárně posuzoval, nebylo třeba se tímto návrhem navrhovatele zabývat. K výroku II. rozhodnutí – uložení nápravného opatření 112. Podle § 263 odst. 3 zákona stanoví-li zadavatel zadávací podmínky v rozporu s tímto zákonem, Úřad uloží nápravné opatření spočívající ve zrušení zadávacího řízení. Pokud zadavatel nedodrží zákon již při stanovení zadávacích podmínek, Úřad rozhodne o zrušení zadávacího řízení vždy, aniž by musel zkoumat, zda vada zadávacích podmínek měla či mohla mít vliv na výběr dodavatele nebo výběr návrhu. 113. V šetřeném případě Úřad dospěl k závěru, že zadavatel stanovil zadávací podmínky veřejné zakázky v rozporu se zákonem, jak uvedl ve výroku I. tohoto rozhodnutí, a proto Úřad musel přistoupit ke zrušení celého zadávacího řízení, neboť pochybení zadavatele spadá již do fáze stanovení zadávacích podmínek. Proto Úřad rozhodl o zrušení zadávacího řízení tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozhodnutí. K výroku III. rozhodnutí – zákaz uzavřít smlouvu v zadávacím řízení 114. Podle § 263 odst. 8 zákona ukládá-li Úřad nápravné opatření s výjimkou zákazu plnění smlouvy, zakáže zároveň zadavateli až do pravomocného skončení řízení uzavřít v zadávacím řízení smlouvu; rozklad proti tomuto výroku nemá odkladný účinek. 115. Výše citované ustanovení formuluje jako obligatorní součást rozhodnutí Úřadu o uložení nápravného opatření (s výjimkou zákazu plnění smlouvy) rovněž výrok o tom, že zadavatel až do pravomocného skončení správního řízení nesmí uzavřít smlouvu v zadávacím řízení, přičemž tento výrok je účinný dnem vydání rozhodnutí, a tedy je účinný i u nepravomocného rozhodnutí. Tento zákaz uzavřít smlouvu se ukládá z důvodu, aby se zadavatel nemohl vyhnout splnění uloženého nápravného opatření uzavřením smlouvy ještě před nabytím právní moci rozhodnutí. 116. Vzhledem k tomu, že Úřad tímto rozhodnutím ve výroku II. uložil nápravné opatření spočívající ve zrušení zadávacího řízení, zakázal zároveň ve výroku III. tohoto rozhodnutí zadavateli až do pravomocného skončení správního řízení uzavřít v zadávacím řízení smlouvu na veřejnou zakázku. K výroku IV. rozhodnutí – uložení úhrady nákladů řízení 117. Podle § 266 odst. 1 zákona je součástí rozhodnutí Úřadu, kterým se ukládá nápravné opatření nebo zákaz plnění smlouvy, též rozhodnutí o povinnosti zadavatele uhradit náklady správního řízení. Náklady řízení se platí paušální částkou, kterou stanoví Ministerstvo pro místní rozvoj vyhláškou. Příslušná vyhláška č. 170/2016 Sb., o stanovení paušální částky nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele při zadávání veřejných zakázek, stanoví v § 1, že paušální částka nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele, kterou je povinen zadavatel uhradit v případě, že Úřad rozhodl o uložení nápravného opatření nebo zákazu plnění smlouvy, činí 30 000 Kč. 118. Vzhledem k tomu, že Úřad tímto rozhodnutím ve výroku II. uložil nápravné opatření spočívající ve zrušení zadávacího řízení, rozhodl Úřad o uložení povinnosti uhradit náklady řízení, jak je uvedeno ve výroku IV. tohoto rozhodnutí. 119. Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 19-24825621/0710, variabilní symbol 2018000426. Poučení Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dnů ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – Sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 1926/7, Černá Pole, 604 55 Brno. Včas podaný rozklad proti výroku I., II. a IV. tohoto rozhodnutí má odkladný účinek. Rozklad proti výroku III. tohoto rozhodnutí nemá podle § 263 odst. 8 zákona odkladný účinek. Rozklad a další podání účastníků učiněná v řízení o rozkladu se podle § 261 odst. 1 písm. b) zákona činí výhradně prostřednictvím datové schránky nebo jako datová zpráva podepsaná uznávaným elektronickým podpisem. otisk úředního razítka JUDr. Eva Kubišová místopředsedkyně Obdrží: 1. Fakultní nemocnice Hradec Králové, Sokolská 581, 500 03 Hradec Králové 2. Mgr. Petra Koutná, advokátka, Kostelní 6, 170 00 Praha 7 Vypraveno dne: viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy [1] Jednotlivé body námitek A. až F. se v zásadě shodují s body návrhu A. až F., proto Úřad provede jen stručné shrnutí námitek.

Záznam v JSON https://api.hlidacstatu.cz/api/v2/datasety/rozhodnuti-uohs/zaznamy/16021
Popis API

Databáze nově na Hlídači

Pokud máte tip na zajímavý zdroj dat, podělte se s ostatními. Anebo se koukněte na nápady ostatních.

Chybí vám zde nějaká data? Přidejte je a pomozte i ostatním, je to snadné.