Snadné přidání nového datasetu

Rozhodnutí UOHS 16044


Číslo jednací S0027/2019/VZ-09294/2019/513/IHl
Instance I.
Věc
Dodávka serverů a rozšíření diskových polí
Účastníci Nemocnice Pardubického kraje, a.s.
Microshop,s.r.o.
Typ řízení Veřejná zakázka
Typ rozhodnutí Veřejná zakázka
Nabytí právní moci 19.04.2019
Související řízení
Zdroj na UOHS http://www.uohs.cz/cs/verejne-zakazky/sbirky-rozhodnuti/detail-16044.html
Rozhodnutí
                          
Č. j.: ÚOHS-S0027/2019/VZ-09294/2019/513/IHl Brno: 1. dubna 2019 Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ve správním řízení zahájeném dne 14. 1. 2019 na návrh z téhož dne, jehož účastníky jsou zadavatel – Nemocnice Pardubického kraje, a.s., IČO 27520536, se sídlem Kyjevská 44, 532 03 Pardubice, navrhovatel – Microshop,s.r.o., IČO 26165031, se sídlem Pod Marjánkou 4, 169 00 Praha 6, ve správním řízení zast. JUDr. Robertem Falbrem, advokátem, ev. č. ČAK 11907, se sídlem V Celnici 1040/5, 110 00 Praha 1, na základě plné moci ze dne 19. 12. 2018, ve věci přezkoumání úkonů zadavatele učiněných při zadávání veřejné zakázky „Dodávka serverů a rozšíření diskových polí“, části 2 – rozšíření diskových polí, zadávané v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 15. 6. 2018 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 18. 6. 2018 pod ev. č. Z2018-019984, ve znění oprav uveřejněných dne 20. 7., 23. 7. a 30. 7. 2018; v Úředním věstníku Evropské unie bylo uveřejněno dne 19. 6. 2018 pod ev. č. 2018/S 115-261103, ve znění oprav uveřejněných dne 20. 7., 25. 7. a 28. 7. 2018, rozhodl takto: I. Zadavatel – Nemocnice Pardubického kraje, a.s., IČO 27520536, se sídlem Kyjevská 44, 532 03 Pardubice – nedodržel při zrušení zadávacího řízení na veřejnou zakázku „Dodávka serverů a rozšíření diskových polí“, části 2 – rozšíření diskových polí, zadávanou v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 15. 6. 2018 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 18. 6. 2018 pod ev. č. Z2018-019984, ve znění oprav uveřejněných dne 20. 7., 23. 7. a 30. 7. 2018; v Úředním věstníku Evropské unie bylo uveřejněno dne 19. 6. 2018 pod ev. č. 2018/S 115-261103, ve znění oprav uveřejněných dne 20. 7., 25. 7. a 28. 7. 2018, zásadu transparentnosti stanovenou v § 6 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, když dne 7. 12. 2018 odeslal účastníkům zadávacího řízení sdělení ze dne 3. 12. 2018 o zrušení části 2 zadávacího řízení podle § 127 odst. 2 písm. d) citovaného zákona, aniž by v tomto sdělení uvedl, v jakých konkrétních skutečnostech spatřuje důvody hodné zvláštního zřetele, pro které nelze po zadavateli požadovat, aby v zadávacím řízení pokračoval, a aniž by uvedl, od jakého konkrétního okamžiku odvozuje výskyt těchto důvodů hodných zvláštního zřetele, tj. tak, aby bylo možné jeho postup při zrušení části 2 zadávacího řízení přezkoumat z hlediska naplnění zákonných důvodů pro zrušení zadávacího řízení, přičemž postup zadavatele mohl ovlivnit výběr dodavatele a dosud nedošlo k uzavření smlouvy. II. Jako opatření k nápravě nezákonného postupu zadavatele – Nemocnice Pardubického kraje, a.s., IČO 27520536, se sídlem Kyjevská 44, 532 03 Pardubice – uvedeného ve výroku I. tohoto rozhodnutí Úřad pro ochranu hospodářské soutěže podle § 263 odst. 2 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ruší úkon zadavatele – oznámení ze dne 3. 12. 2018 o zrušení části zadávacího řízení, a to části 2 – rozšíření diskových polí – veřejné zakázky „Dodávka serverů a rozšíření diskových polí“, zadávané v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 15. 6. 2018 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 18. 6. 2018 pod ev. č. Z2018-019984, ve znění oprav uveřejněných dne 20. 7., 23. 7. a 30. 7. 2018; v Úředním věstníku Evropské unie bylo uveřejněno dne 19. 6. 2018 pod ev. č. 2018/S 115-261103, ve znění oprav uveřejněných dne 20. 7., 25. 7. a 28. 7. 2018, jakož i všechny následné úkony zadavatele učiněné v předmětném zadávacím řízení. III. Zadavateli – Nemocnice Pardubického kraje, a.s., IČO 27520536, se sídlem Kyjevská 44, 532 03 Pardubice – se podle § 263 odst. 8 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, až do pravomocného skončení správního řízení vedeného Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže pod sp. zn. S0027/2019/VZ ve věci návrhu navrhovatele – Microshop,s.r.o., IČO 26165031, se sídlem Pod Marjánkou 4, 169 00 Praha 6 – ze dne 14. 1. 2019 na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele, ukládá zákaz uzavřít smlouvu v zadávacím řízení na veřejnou zakázku „Dodávka serverů a rozšíření diskových polí“, části 2 – rozšíření diskových polí, zadávanou v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 15. 6. 2018 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 18. 6. 2018 pod ev. č. Z2018-019984, ve znění oprav uveřejněných dne 20. 7., 23. 7. a 30. 7. 2018; v Úředním věstníku Evropské unie bylo uveřejněno dne 19. 6. 2018 pod ev. č. 2018/S 115-261103, ve znění oprav uveřejněných dne 20. 7., 25. 7. a 28. 7. 2018. IV. Podle § 266 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, v návaznosti na § 1 vyhlášky č. 170/2016 Sb., o stanovení paušální částky nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele při zadávání veřejných zakázek, se zadavateli – Nemocnice Pardubického kraje, a.s., IČO 27520536, se sídlem Kyjevská 44, 532 03 Pardubice – ukládá uhradit náklady řízení ve výši 30 000,- Kč (třicet tisíc korun českých). Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí. Odůvodnění I. ZADÁVACÍ ŘÍZENÍ 1. Zadavatel – Nemocnice Pardubického kraje, a.s., IČO 27520536, se sídlem Kyjevská 44, 532 03 Pardubice (dále jen „zadavatel“) – zahájil podle zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), dne 15. 6. 2018 odesláním oznámení o zahájení otevřeného řízení k uveřejnění za účelem zadání veřejné zakázky „Dodávka serverů a rozšíření diskových polí“; oznámení bylo uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 18. 6. 2018 pod ev. č. Z2018-019984, ve znění oprav uveřejněných dne 20. 7., 23. 7. a 30. 7. 2018; v Úředním věstníku Evropské unie bylo uveřejněno dne 19. 6. 2018 pod ev. č. 2018/S 115-261103, ve znění oprav uveřejněných dne 20. 7., 25. 7. a 28. 7. 2018 (dále jen „veřejná zakázka“). 2. Veřejná zakázka byla rozdělena na dvě části, část 1 – servery a část 2 – rozšíření diskových polí. Přepokládaná hodnota části 1 činila 10 mil. Kč bez DPH a části 2 činila 4,7 mil. Kč bez DPH. Předmětem plnění části 2 veřejné zakázky podle čl. II oznámení o zahájení zadávacího řízení byla dodávka 4 ks SAN přepínače a 20 ks disků pro rozšíření kapacity diskových polí. 3. Oznámením o zrušení části 2 zadávacího řízení (rozšíření diskových polí) ze dne 3. 12. 2018 zadavatel oznámil účastníkům zrušení zadávacího řízení podle § 127 odst. 2 písm. d) zákona. 4. Dodavatel, který podal nabídku na část 2 veřejné zakázky – Microshop,s.r.o., IČO 26165031, se sídlem Pod Marjánkou 4, 169 00 Praha 6 (dále jen „navrhovatel“) – zaslal zadavateli námitky proti zrušení části 2 veřejné zakázky ze dne 20. 12. 2018, které zadavatel obdržel téhož dne. 5. Rozhodnutím ze dne 4. 1. 2019 zadavatel odmítnul námitky navrhovatele. Toto rozhodnutí bylo navrhovateli doručeno téhož dne. 6. Vzhledem k tomu, že navrhovatel nepovažoval postup zadavatele při zrušení zadávacího řízení a při vyřízení svých námitek za učiněné v souladu se zákonem, podal dne 14. 1. 2019 k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) návrh na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele. Zadavatel obdržel stejnopis návrhu rovněž dne 14. 1. 2019. II. OBSAH NÁVRHU 7. Navrhovatel v návrhu ze dne 14. 1. 2019 uvádí, že považuje rozhodnutí zadavatele o námitkách za nepřezkoumatelné a za věcně a právně nesprávné. Má za to, že zadavatel postupoval v rozporu s § 245 odst. 1 zákona, když se v rozhodnutí o námitkách podrobně a srozumitelně nevyjádřil ke všem skutečnostem uvedeným v námitkách. 8. Navrhovatel požaduje, aby Úřad přezkoumal úkony zadavatele, a to konkrétně zrušení zadávacího řízení na veřejnou zakázku, oznámení o jeho zrušení a rozhodnutí o námitkách. Navrhovatel tvrdí, že mu v důsledku nezákonného postupu zadavatele vznikla újma, neboť se nebude moci stát vybraným dodavatelem v zadávacím řízení, v němž podal nejvýhodnější nabídkovou cenu a nebude s ním uzavřena smlouva. 9. V dalším textu návrhu navrhovatel shrnuje svoji argumentaci uplatněnou v námitkách, v nichž namítal, že postup zadavatele je v rozporu se zásadou transparentnosti, neboť oznámení o zrušení zadávacího řízení je nepřezkoumatelné a nijak z něj nevyplývají konkrétní důvody pro zrušení zadávacího řízení. Podle navrhovatele je povinností zadavatele účastníky zadávacího řízení konkrétním a transparentním způsobem informovat o důvodu pro zrušení zadávacího řízení. Navrhovatel spatřuje nesoulad v argumentaci zadavatele, pro nějž je oznámení o zrušení nepřezkoumatelné, vnitřně rozporné a netransparentní. Navrhovatel má za to, že po formální stránce nejsou naplněny podmínky pro aplikaci § 127 odst. 2 písm. d) zákona, když důvod pro zrušení zadávacího řízení spočívající v nesprávně vymezených požadavcích v zadávací dokumentaci existoval již v době před zahájením zadávacího řízení a nevyskytl se až v průběhu zadávacího řízení, jak vyžaduje zákon. 10. V dalším textu návrhu poukazuje navrhovatel na rozhodnutí o námitkách, v němž měl být důvod zrušení dostatečně jasně konkretizován a popsán, tudíž toto rozhodnutí je nepřezkoumatelné a je v rozporu s požadavky podle § 245 odst. 1 zákona. Z rozhodnutí o námitkách není seznatelné, z jakých konkrétních důvodů zadavatel o zrušení zadávacího řízení rozhodnul, tj. jaké jsou požadavky na technologii ICT, které stávající zadávací dokumentace nenaplňovala. Podle navrhovatele není možné, aby zadavatel odkazoval na nové zadávací řízení, v němž údajně budou požadavky popsány transparentně. Pokud by byl akceptován výše popsaný postup zadavatele jako právně souladný, mohl by být legalizován takový účelový postup, kdy by zadavatelé zrušili zadávací řízení s odkazem na údajné mimořádné okolnosti podle § 127 odst. 2 písm. d) zákona, aniž by byly uvedeny konkrétní skutečnosti a aniž by zákonný důvod pro zrušení byl skutečně naplněn. Účelem zákona přitom je, aby institut zrušení zadávacího řízení byl využíván pouze ve stanovených případech. 11. Nepřezkoumatelností podle navrhovatele trpí již oznámení o zrušení zadávacího řízení. Proto je na místě, aby Úřad namísto fakultativního postupu podle § 263 odst. 5 zákona zrušil i rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení, neboť postup zadavatele byl v rozporu se zásadou transparentnosti. 12. Součástí návrhu byl i návrh na vydání předběžného opatření, jímž by Úřad zakázal zadavateli zahájit nové zadávací řízení na tentýž nebo obdobný předmět plnění a pro případ, že by takové zadávací řízení již bylo zahájeno, aby zakázal zadavateli uzavřít smlouvu s vítězným účastníkem. 13. Závěrem svého návrhu navrhovatel žádá, aby Úřad svým rozhodnutím zrušil rozhodnutí zadavatele o zrušení zadávacího řízení na část 2 veřejné zakázky, a aby zrušil všechny úkony zadavatele na rozhodnutí o zrušení navazující, včetně oznámení o zrušení a rozhodnutí o námitkách. Alternativně pak navrhuje, aby v souladu s § 263 odst. 5 zákona bylo zrušeno pouze rozhodnutí o námitkách. III. PRŮBĚH SPRÁVNÍHO ŘÍZENÍ 14. Úřad obdržel návrh navrhovatele dne 14. 1. 2019 a tímto dnem bylo podle § 249 zákona ve spojení s § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), zahájeno správní řízení o přezkoumání úkonů zadavatele. 15. Účastníky správního řízení podle § 256 zákona jsou: zadavatel, navrhovatel, ve správním řízení zast. JUDr. Robertem Falbrem, advokátem, ev. č. ČAK 11907, se sídlem V Celnici 1040/5, 110 00 Praha 1, na základě plné moci ze dne 19. 12. 2018. 16. Zahájení správního řízení oznámil Úřad účastníkům řízení dopisem č. j. ÚOHS-S0027/2019/VZ-01701/2019/513/IHl ze dne 17. 1. 2019, ve kterém mimo jiné uvedl, že v souladu s § 251 odst. 5 zákona mohou účastníci řízení v zákonem stanovené lhůtě navrhovat důkazy, uvádět skutečnosti či činit jiné návrhy. 17. Dne 24. 1. 2019 obdržel Úřad vyjádření zadavatele z téhož dne k návrhu navrhovatele (podrobněji viz dále) a část dokumentace o zadávacím řízení. Dále zadavatel zaslal rozhodnutí Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost ze dne 18. 10. 2018 (dále jen „rozhodnutí NÚKIB“). 18. Usnesením č. j. ÚOHS-S0027/2019/VZ-03121/2019/513/IHl ze dne 31. 1. 2019 určil Úřad zadavateli dodatečnou lhůtu pěti dnů k doručení zbývající části dokumentace o zadávacím řízení na veřejnou zakázku ve smyslu § 216 odst. 1 zákona. 19. Dne 4. a 5. 2. 2019 obdržel Úřad od zadavatele zbývající část dokumentace o zadávacím řízení. 20. Usnesením č. j. ÚOHS-S0027/2019/VZ-03788/2019/513/IHl ze dne 6. 2. 2019 určil Úřad zadavateli lhůtu k podání informace o dalších úkonech, které zadavatel provede v šetřeném zadávacím řízení v průběhu správního řízení, a zaslání příslušné dokumentace o zadávacím řízení podle § 216 odst. 1 zákona, pořízené v souvislosti s provedenými úkony. 21. Rozhodnutím č. j. ÚOHS-S0027/2019/VZ-04277/2019/513/IHl ze dne 12. 2. 2019 Úřad nařídil zadavateli předběžné opatření spočívající v zákazu uzavřít smlouvu na veřejnou zakázku s týmž nebo obdobným předmětem plnění, a to až do pravomocného skončení správního řízení. 22. Na žádost navrhovatele umožnil Úřad dne 1. 3. 2019 zástupci navrhovatele nahlédnout do správního spisu a pořídit si z něj kopie. Následně Úřad vydal usnesení č. j. ÚOHS-S0027/2019/VZ-06492/2019/513/IHl ze dne 4. 3. 2019, jímž částečně nevyhověl žádosti navrhovatele o nahlédnutí do správního spisu sp. zn. S0027/2019, a to v rozsahu částí dokumentace o zadávacím řízení, které nejsou podkladem pro vydání rozhodnutí a které tvoří přílohu tohoto spisu. 23. Úřad usnesením č. j. ÚOHS-S0027/2019/VZ-05051/2019/513/IHl ze dne ze dne 19. 2. 2019 stanovil účastníkům řízení lhůtu pro vyjádření se k podkladům rozhodnutí. Zadavatel se ve stanovené lhůtě nevyjádřil, navrhovatel zaslal Úřadu vyjádření ze dne 4. 3. 2019 (podrobněji viz dále). Vyjádření zadavatele k návrhu ze dne 24. 1. 2019 24. V úvodu svého vyjádření zadavatel konstatuje, že zadávací řízení bylo zrušeno podle § 127 odst. 2 písm. d) zákona, neboť v průběhu zadávacího řízení se vyskytly důvody hodné zvláštního zřetele, včetně důvodů ekonomických, pro které nelze po zadavateli požadovat, aby v tomto zadávacím řízení pokračoval. Zadavatel podotýká, že zdůvodnění svého rozhodnutí uvedl v rámci oznámení o zrušení zadávacího řízení. 25. K pojmu klíčové zařízení centrální ICT infrastruktury zadavatel odkazuje na § 2 zákona č. 181/2014 Sb., o kybernetické bezpečnosti, kde je tento pojem definován. Jde tudíž o dostatečnou konkrétní technickou specifikaci. Ekonomický důvod spočívá dle zadavatele v nastavení nedostatečných technických parametrů předmětu plnění ve smyslu nehospodárného vynaložení finančních prostředků na systém, který nereflektuje současné potřeby zadavatele v souvislosti s klíčovým zařízením centrální ICT infrastruktury. 26. K odkazu navrhovatele na možnost požádat o doplnění a vysvětlení nabídky zadavatel uvádí, že může po účastníkovi požadovat vysvětlení a doplnění jeho nabídky v souladu s požadavky v zadávací dokumentaci, nikoli nad rámec těchto požadavků. Po účastníkovi nebylo možno požadovat vysvětlení nabídky, neboť zadavatel by tím v podstatě požadoval nepřípustnou změnu nabídky podle § 46 odst. 2 zákona ve vztahu k požadavkům uvedeným v zadávací dokumentaci. Vzhledem k tomu, že v průběhu zadávacího řízení se vyskytly důvody hodné zvláštního zřetele v podobě jednoznačné garance splnění požadavků na kritickou infrastrukturu ICT, musel by zadavatel požadovat doplnění nabídky nad rámec zadávacích podmínek a toto doplnění by mělo dopad i na stanovení nabídkové ceny. 27. Zadavatel konstatuje, že důvod pro zrušení zadávacího řízení se vyskytl v době po otevření obálek dne 6. 8. 2018, kdy došlo k významné změně statusu zadavatele. Rozhodnutím NÚKIB se zadavatel stal ode dne 18. 10. 2018 provozovatelem základní služby státu. Poskytování zdravotních služeb a informační systémy, na kterých je tato činnost závislá, jsou informačními systémy základní služby. Vzhledem k tomu, že předmět plnění se stal součástí informačních systémů základní služby, zadavatel byl nucen přehodnotit, posílit a upravit požadavky na jeho bezpečnost. To však není možné učinit v rámci již probíhajícího zadávacího řízení ve fázi hodnocení nabídek. Proto zadavatel přistoupil ke zrušení zadávacího řízení, aby následně mohl připravit nové zadávací řízení, ve kterém budou požadavky na bezpečnost odpovídat novému statutu zadavatele. 28. Zadavatel považuje požadavky na předmět plnění dotčeného zadávacího řízení za nedostatečné. Jako důkaz přikládá rozhodnutí NÚKIB. Zadavatel připomíná, že v oznámení o zrušení části zadávacího řízení odkázal na nutnost specifikace zadávacích podmínek s ohledem na požadavky kritické infrastruktury ICT, jejíž součástí se stal na základě rozhodnutí NÚKIB. Jedná se o požadavky vztahující se k záruce výrobce, servisu a dodacím podmínkám, což navrhovateli v rozhodnutí o námitkách sdělil. Bližší konkretizaci požadavků uvést nemohl, neboť by tím navrhovateli vznikla výhoda proti ostatním účastníkům nového zadávacího řízení. 29. Závěrem svého vyjádření zadavatel konstatuje, že mu nezbývalo jiné řešení, než zadávací řízení zrušit, a to z naprosto legitimních důvodů. Zadavatel žádá, aby Úřad návrh zamítl a řízení zastavil. Vyjádření navrhovatele k podkladům rozhodnutí ze dne 4. 3. 2019 30. Navrhovatel ve svém vyjádření k podkladům rozhodnutí reaguje především na vyjádření zadavatele k návrhu. K argumentu zadavatele, že pokud by navrhovateli sdělil (v oznámení o zrušení zadávacího řízení a v rozhodnutí o námitkách), jaké konkrétní požadavky bude vyžadovat ve vztahu k záruce výrobce, servisu a dodacím podmínkám, vznikla by tím navrhovateli výhoda oproti jiným možným účastníkům, navrhovatel namítá, že zákon neumožňuje zadavateli jednat v rozporu se zásadou transparentnosti a vydávat nepřezkoumatelná a nezdůvodněná rozhodnutí. Poukazuje na to, že nepřezkoumatelností trpí již samotné oznámení o zrušení zadávacího řízení, které zadavatel oznamuje všem účastníkům zadávacího řízení. S důvody uvedenými v oznámení o zrušení zakázky by se tak mohl seznámit každý a nepřipadá v úvahu jakékoli zvýhodnění navrhovatele. Navrhovateli nešlo o konkrétní požadavky možné budoucí zakázky, ale chtěl, aby zadavatel transparentně a přezkoumatelně uvedl konkrétní důvody, pro které zakázku zrušil, což zadavatel neučinil. 31. Navrhovatel považuje nově uváděný argument zadavatele, že zrušil zadávací řízení z toho důvodu, že se stal provozovatelem informačního systému základní služby, za účelový, neboť zadavateli nic nebránilo informovat o vázanosti zákonem o kybernetické bezpečnosti již v oznámení o zrušení zadávacího řízení nebo v rozhodnutí o námitkách. Zadavatel tak nicméně poprvé učinil až ve vyjádření k návrhu. Navrhovatel tak trvá na své námitce, že ani věcně nejsou dány důvody pro postup podle § 127 odst. 2 písm. d) zákona. IV. ZÁVĚRY ÚŘADU 32. Úřad přezkoumal na základě § 248 a následujících ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech a po zhodnocení všech podkladů, zejména obdržené dokumentace o zadávacím řízení, vyjádření účastníků řízení a na základě vlastního zjištění konstatuje, že zadavatel nedodržel při zrušení zadávacího řízení zásadu transparentnosti uvedenou v § 6 odst. 1 zákona, když dne 7. 12. 2018 odeslal účastníkům zadávacího řízení sdělení ze dne 3. 12. 2018 o zrušení části 2 zadávacího řízení podle § 127 odst. 2 písm. d) zákona, aniž by v tomto sdělení uvedl, v jakých konkrétních skutečnostech spatřuje důvody hodné zvláštního zřetele, pro které nelze po zadavateli požadovat, aby v zadávacím řízení pokračoval, a aniž by uvedl, od jakého konkrétního okamžiku odvozuje výskyt těchto důvodů hodných zvláštního zřetele, tj. tak, aby bylo možné jeho postup při zrušení části 2 zadávacího řízení přezkoumat z hlediska naplnění zákonných důvodů pro zrušení zadávacího řízení, přičemž postup zadavatele mohl ovlivnit výběr dodavatele a dosud nedošlo k uzavření smlouvy. Ke svému rozhodnutí uvádí Úřad následující rozhodné skutečnosti. Posouzení právního postavení zadavatele 33. Úřad se v prvé řadě zabýval otázkou, zda zadavatel naplňuje definici zadavatele ve smyslu § 4 zákona. 34. Z veřejného rejstříku Úřad zjistil, že zadavatel poskytuje mj. zdravotní služby a že jeho jediným akcionářem je Pardubický kraj, IČO 70892822, se sídlem Komenského nám. 125, Pardubice, tj. právnická osoba zadavatele je ze 100 % ovládána jiným veřejným zadavatelem (územním samosprávným celkem). 35. Mezi účastníky správního řízení není sporné, že Nemocnice Pardubického kraje, a.s., je zadavatelem, jenž v daném zadávacím řízení postupoval podle zákona. Rovněž Úřad má s ohledem na § 4 odst. 5 zákona za to, že jde o zadavatele a že na něj pravidla upravující možnosti zrušení zadávacího řízení dopadají. Šetřená veřejná zakázka se týká dodávek v oblasti informačních technologií, nejde tudíž o sektorovou veřejnou zakázku, kterou by zadával veřejný zadavatel při výkonu relevantní činnosti (viz rovněž oznámení o zahájení zadávacího řízení ze dne 15. 6. 2018, kde jako druh zadavatele je uváděno „jiný druh –akciová společnost“). 36. Úřad konstatuje, že Nemocnice Pardubického kraje, a.s., ve zkoumaném zadávacím řízení vystupovala jako zadavatel ve smyslu § 4 zákona. Relevantní ustanovení zákona 37. Podle § 6 odst. 1 zákona zadavatel při postupu podle tohoto zákona musí dodržovat zásady transparentnosti a přiměřenosti. 38. Podle § 39 odst. 1 zadavatel postupuje v zadávacím řízení podle pravidel stanovených tímto zákonem a je přitom povinen dodržet stanovené zadávací podmínky. Pokud pravidla pro průběh zadávacího řízení tento zákon nestanoví, určí je zadavatel v souladu se zásadami podle § 6 zákona. 39. Podle § 127 odst. 2 písm. d) zákona může zadavatel zrušit zadávací řízení, jestliže se v průběhu zadávacího řízení vyskytly důvody hodné zvláštního zřetele, včetně důvodů ekonomických, pro které nelze po zadavateli požadovat, aby v zadávacím řízení pokračoval, bez ohledu na to, zda tyto důvody zadavatel způsobil či nikoliv. 40. Podle § 128 odst. 1 zákona je zadavatel povinen do 3 pracovních dnů od rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení odeslat písemné sdělení o zrušení zadávacího řízení všem účastníkům zadávacího řízení. Podle odst. 2 téhož ustanovení zadavatel do 30 dnů od zrušení zadávacího řízení odešle oznámení o zrušení zadávacího řízení k uveřejnění způsobem podle § 212. Skutečnosti vyplývající z dokumentace o zadávacím řízení 41. V dokumentaci o zadávacím řízení zaslané zadavatelem Úřadu není obsaženo žádné samostatné rozhodnutí zadavatele o zrušení zadávacího řízení (části 2), jak předpokládá § 128 odst. 1 zákona. Dokumentem, v němž je uvedeno, že zadávací řízení na část 2 veřejné zakázky bylo zrušeno, je až „Oznámení o zrušení části zadávacího řízení“ ze dne 3. 12. 2018 odeslané účastníkům zadávacího řízení dne 7. 12. 2018. V tomto oznámení je obsaženo jak ustanovení zákona, na základě kterého zadavatel část 2 zadávacího řízení zrušil, tak odůvodnění zrušení na základě skutečností hodných zvláštního zřetele. Oznámení je podepsáno dvěma členy představenstva. S odkazem na výpis z obchodního rejstříku, dle něhož při právních jednáních v písemné formě společnost zastupují vždy aspoň dva členové představenstva společně, jde o právní jednání zadavatele učiněné v souladu se zapsaným způsobem jednání za společnost dle obchodního rejstříku. 42. Oznámení o zrušení zadávacího řízení bylo dne 7. 12. 2018 prostřednictvím datové schránky zasláno účastníkům zadávacího řízení. Úřad dodává, že ačkoli zadavatel používá ve svých písemnostech označení „Oznámení o zrušení části zadávacího řízení“, vyplývá z obsahu tohoto „oznámení“, že se jedná o „sdělení“ o zrušení zadávacího řízení podle § 128 odst. 1 zákona, které nelze zaměňovat s „oznámením“ podle § 128 odst. 2 zákona. Pro přehlednost tohoto rozhodnutí vychází Úřad v následujícím textu z označení používaného zadavatelem; pokud bude dále užíváno označení „oznámení o zrušení části zadávacího řízení,“ jedná se o sdělení o zrušení části zadávacího řízení podle § 128 odst. 1 zákona. 43. Z dokumentu „Zpráva o hodnocení a posouzení nabídek – čtvrté jednání“ ze dne 26. 11. 2018 vyplývá, že hodnotící komise se zabývala mj. posouzením rizik ve vztahu ke kritické infrastruktuře ICT. Tato komise v závěru zprávy doporučila zadavateli zrušit část 2 zadávacího řízení. 44. V „Oznámení o zrušení části zadávacího řízení“ zadavatel uvedl: „Zadavatel tímto oznamuje účastníkům zadávacího řízení v Části 2 – Rozšíření diskových polí, že v souladu s § 127 odst. 2 písm. d) ZZVZ ruší Část 2 – Rozšíření diskových polí“. V odůvodnění pak zadavatel účastníkům mj. sdělil, že „V průběhu zadávacího řízení se bylo zjištěno, že požadavky na předmět plnění veřejné zakázky specifikované v Příloze č. 3 – „Technická specifikace a požadavky část 2 – Rozšíření diskových polí“ v požadavcích na technické zařízení (disky do diskových polí) nebyly stanoveny tak, aby nabízené disky do diskových polí prokazatelně splňovaly zamýšlené požadavky a potřeby zadavatele vztahující se na toto klíčové zařízení centrální ICT infrastruktury. Úprava a doplnění technických požadavků může mít dopad na nabídkovou cenu. Hodnotící komise dospěla k závěru, že ověření splnění zamýšlených požadavků a potřeb zadavatele, které zřejmě nebyly jednoznačně a dostatečně pro disky do diskových polí specifikovány, nelze řešit formou žádostí o písemné objasnění a doplnění nabídky a v případě pokračování v zadávacím řízení by zadavatel nejednal v souladu se ZZVZ.“ 45. V rozhodnutí o odmítnutí námitek ze dne 4. 1. 2019 zadavatel k námitkám navrhovatele sdělil, že zrušil zadávací řízení z důvodů hodných zvláštního zřetele, které spočívají v tom, že požadavky na předmět plnění nebyly stanoveny tak, aby nabízené disky do diskových polí prokazatelně splňovaly požadavky a potřeby zadavatele. Konkrétně jde o záruku výrobce, servis a dodací podmínky. Zadavatel dle svého tvrzení považuje odůvodnění oznámení o zrušení zadávacího řízení za dostatečně transparentní, a to i vzhledem k tomu, že bude vyhlašovat nové zadávací řízení, kde budou podmínky transparentně zpřístupněny všem dodavatelům. Zadavatel dále uvádí, že v průběhu zadávacího řízení zjistil, že požadavky na předmětné zařízení nejsou specifikovány tak, aby garantovaly splnění jeho požadavků. Zároveň však nemůže na účastníkovi požadovat vysvětlení a doplnění jeho nabídky nad rámec požadavků daných v zadávací dokumentaci. 46. Rozhodnutím NÚKIB ze dne 18. 10. 2018, které zadavatel obdržel téhož dne a které navrhuje jako důkaz, bylo rozhodnuto, že zadavatel je provozovatelem základní služby: poskytování zdravotních služeb, a informační systém, na kterém je tato služba závislá, je informačním systémem základní služby. K přezkoumatelnosti rozhodnutí zadavatele o námitkách podle § 263 odst. 5 zákona 47. V této části odůvodnění Úřad posoudil, zda nejsou naplněny podmínky pro uložení nápravného opatření zadavateli podle § 263 odst. 5 zákona, neboť navrhovatel v rámci svého návrhu tvrdil, že zadavatel postupoval v rozporu s § 245 odst. 1 zákona, když se v rozhodnutí o námitkách podrobně a srozumitelně nevyjádřil ke všem skutečnostem uvedeným v námitkách. Konkrétně má jít o příliš obecnou argumentaci, nepřezkoumatelná konstatování a chybějící konkrétní zdůvodnění. Rozhodnutí o námitkách tak dle navrhovatele nenaplnilo jeho legitimní očekávání spočívající v tom, že v rozhodnutí o námitkách bude důvod pro zrušení dostatečně jasně konkretizován a popsán. Podle navrhovatele není seznatelné, z jakých konkrétních důvodů zadavatel o zrušení zadávacího řízení rozhodnul, jaké jsou požadavky na technologii ICT, které stávající dokumentace nenaplňovala. Podle navrhovatele se zadavatel dostatečně nevypořádal s jeho argumentací uvedenou v bodě šest a sedm námitek a zdůvodnění zadavatele je nepřezkoumatelné. 48. V námitkách ze dne 21. 12. 2018 navrhovatel uvádí, že postup zadavatele spočívající ve zrušení zadávacího řízení je v rozporu se zákonem, a to konkrétně se zásadou transparentnosti podle § 6 zákona a v rozporu s § 127 odst. 2 písm. d) zákona, když nejsou dány podmínky pro zrušení zadávacího řízení. Pod bodem 5. námitek navrhovatel namítal, že rozhodnutí o zrušení je nepřezkoumatelné a nevyplývají z něj konkrétní důvody pro zrušení zadávacího řízení, tj. jaké konkrétní technické požadavky nebyly stanoveny v souladu se zamýšlenými potřebami zadavatele. Navrhovatel má za to, že je povinností zadavatele účastníky zadávacího řízení konkrétním a transparentním způsobem informovat, aby bylo možné posoudit, zda je důvod pro zrušení zadávacího řízení oprávněný či nikoli. 49. Zadavatel v rozhodnutí o námitkách k bodu 5. námitek sdělil, že konkrétním důvodem zrušení zadávacího řízení je nejednoznačné stanovení technických a ostatních požadavků, kterými jsou garantovány potřeby zadavatele ve vztahu k záruce, servisu a dodacím podmínkám. Zadavatel k tomuto bodu dále podotýká, že bude vyhlašovat nové zadávací řízení. 50. Úřad má za to, že zadavatel se k námitce uvedené pod bodem 5. podrobně a srozumitelně vyjádřil, když podal navrhovateli své upřesňující vysvětlení, jaké konkrétní důvody ho vedly ke zrušení zadávacího řízení. Skutečnost, že tyto konkrétní důvody zadavatel neuvedl již v oznámení o zrušení části zadávacího řízení, jak je ostatně uvedeno Úřadem ve výroku I. tohoto rozhodnutí, na přezkoumatelnosti odůvodnění rozhodnutí o námitkách nic nemění. 51. V bodě 6. námitek navrhovatel zpochybňoval argumentaci zadavatele, že žádostí o písemné doplnění a vysvětlení nabídky nelze zjistit, zda nabízené disky splňují požadavky zadavatele. Navrhovatel se v této souvislosti táže, jak tedy zadavatel dokáže v nové zadávací dokumentaci formulovat technické požadavky. 52. Zadavatel k bodu 6. námitek navrhovateli sdělil, že zadavatel nemůže od účastníka požadovat vysvětlení a doplnění jeho nabídky nad rámec požadavků uvedených v zadávací dokumentaci, kdy nejednoznačnost zadávacích podmínek umožňuje účastníkům sdělit informace, které zadavateli nestačí. Při nové formulaci požadavků tyto budou jednoznačně specifikovány a bude povinností dodavatele uvést konkrétní informace, a to nejen k poskytovanému servisu výrobcem diskového pole. 53. Úřad považuje vypořádání námitky uvedené v bodě 6. zadavatelem za podrobné a srozumitelné, neboť zadavatel vysvětlil, že potřebné informace by byly nad rámec stávajících zadávacích podmínek. Současně zadavatel v rozhodnutí o námitkách poukázal na zamýšlenou novou formulaci podmínek v novém zadávacím řízení. 54. Pod bodem 7. námitek navrhovatel tvrdil, že po formální stránce nejsou naplněny podmínky pro aplikaci § 127 odst. 2 písm. d) zákona. Podle navrhovatele důvod, pro který zadavatel zadávací řízení zrušil, zde musel být již před zahájením zadávacího řízení a nevyskytl se tedy v jeho průběhu, jak vyžaduje zákon. 55. K bodu 7. námitek zadavatel v rozhodnutí o námitkách sdělil, že zadávací podmínky byly připraveny před zahájením zadávacího řízení. V průběhu zadávacího řízení pak zadavatel dospěl k závěru, že požadavky na předmět plnění nejsou specifikovány tak, aby garantovaly, že dodané zařízení splní požadavky zadavatele na tuto kritickou infrastrukturu ICT. 56. Úřad shledává, že zadavatel se i k této námitce podrobně a srozumitelně vyjádřil, když v rozhodnutí o námitkách uvedl, kdy získal pochyby o správnosti a úplnosti stanovených zadávacích podmínek. 57. Úřad ohledně této části návrhu může učinit závěr, že zadavatel se ke všem námitkám uplatněným navrhovatelem v rozhodnutí o námitkách vyjádřil podrobně a srozumitelně, tedy v souladu s § 245 odst. 1 zákona. 58. S ohledem na výše uvedené Úřad konstatuje, že nebyly naplněny podmínky pro uložení nápravného opatření zadavateli dle § 263 odst. 5 zákona, jelikož Úřad neshledal, že by odůvodnění rozhodnutí zadavatele o námitkách navrhovatele, jímž byly námitky navrhovatele odmítnuty, bylo nepřezkoumatelné pro nesrozumitelnost nebo pro nedostatek důvodů. K výroku I. rozhodnutí 59. Úřad považuje za vhodné se nejprve vyjádřit k zásadě transparentnosti zakotvené v § 6 odst. 1 zákona. Tato zásada je vedle zásady rovného zacházení, zákazu diskriminace a zásady přiměřenosti jednou ze základních zásad, jež musí být zadavatelem dodržovány v průběhu celého zadávacího řízení. Intepretací a aplikací zásady transparentnosti se ve své rozhodovací praxi opakovaně zabývaly soudy i Úřad. Například v rozsudku Nejvyššího správního soudu č. j. 1 Afs 45/2010-1592 ze dne 15. 9. 2010 se Nejvyšší správní soud ztotožňuje s obecným výkladem zásady transparentnosti podaným Krajským soudem v Brně v rozsudku č. j. 62 Ca 31/2008-114 ze dne 19. 1. 2010, že požadavek transparentnosti „není splněn tehdy, pokud jsou v zadavatelově postupu shledány takové prvky, jež by zadávací řízení činily nekontrolovatelným, hůře kontrolovatelným, nečitelným a nepřehledným nebo jež by vzbuzovaly pochybnosti o pravých důvodech jednotlivých kroků zadavatele.“ V rozsudku Krajského soudu v Brně č. j. 62 Af 50/2011-72 ze dne 15. 2. 2012 pak tento soud dovodil, že „Úkolem zásady transparentnosti je zajištění toho, aby zadávání veřejných zakázek probíhalo průhledným, právně korektním a předvídatelným způsobem za předem jasně a srozumitelně stanovených podmínek. […] Porušením této zásady pak je jakékoli jednání zadavatele, které způsobuje nečitelnost zadávacího řízení.“ S ohledem na výše uvedené závěry lze konstatovat, že z pohledu dodržení zásady transparentnosti obstojí pouze takové odůvodnění úkonů zadavatele, které je možno zpětně objektivně přezkoumat, tj. jehož obsah je možno podrobit kontrole, přičemž skutečnosti v něm uvedené musí být objektivně ověřitelné. Povinnost zadavatele odůvodnit svůj postup lze tedy dovodit již ze samotných zásad zadávání veřejných zakázek. 60. Úřad konstatuje, že z judikatury správních soudů (srov. např. rozsudek Krajského soudu v Brně ze sp. zn. 62 Af 61/2012 ze dne 6. 6. 2013 a rozsudek Nejvyššího správního soudu sp. zn. 1 Afs 64/2013 ze dne 6. 11. 2013) vyplývá obecná zásada, že je zcela na zadavateli, aby zajistil, že veškeré kroky, které činí v zadávacím řízení, budou působit transparentně. Aby tedy bylo možné považovat konkrétní úkon zadavatele (ve zkoumaném případě zrušení zadávacího řízení) za transparentní, a tedy i zákonný, musí být takový úkon Úřadem přezkoumatelný. 61. Nejvyšší správní soud se ve svém rozsudku č. j. 2 Afs 23/2013-39 ze dne 20. 5. 2014 zabýval náležitostmi rozhodnutí o vyloučení uchazeče ze zadávacího řízení, kde uvedl, že: „Požadavkem, od něhož však není možné ustoupit, je, aby se vyloučený uchazeč mohl seznámit s důvody svého vyloučení do té míry, aby s nimi bylo možné relevantně polemizovat.“ a dále „ V rozhodnutí sice byly obsaženy všechny podstatné náležitosti (včetně důvodů vyloučení, které výslovně požaduje § 76 odst. 6 zákona), zadavatel však pochybil, pokud zde neuvedl důvody vyloučení v podrobnostech, které by uchazeči umožňovaly jednoznačně pochopit úvahy, které k jeho vyloučení vedly. Jakkoli tyto deficity odůvodnění rozhodnutí zadavatele nedosahují intenzity neplatnosti právního úkonu (pro neurčitost jeho obsahu), je evidentní, že požadavek na zajištění efektivní obrany vyloučeného uchazeče proti tomuto postupu nebyl postupem zadavatele bezezbytku naplněn.“ Úřad poznamenává, že závěry Nejvyššího správního soudu uvedené v citovaném rozsudku lze analogicky aplikovat i na rozhodnutí, resp. oznámení o zrušení zadávacího řízení. 62. I když se výše uvedená judikatura soudů týkala případů posuzovaných podle předchozího zákona o veřejných zakázkách, učiněné závěry jsou co do naplnění zásady transparentnosti aplikovatelné i za účinnosti stávajícího zákona. Vyplývá z nich, že Úřad nejprve zkoumá, zda jednoznačné, konkrétní a srozumitelné důvody pro určitý postup zadavatele jsou v příslušném dokumentu vyjádřeny, teprve poté hodnotí, zda jde o zákonné důvody (např. pro vyloučení účastníka nebo pro zrušení zadávacího řízení). 63. K problematice zrušení zadávacího řízení Úřad v obecné rovině konstatuje, že zákonodárce rozlišuje mezi zákonnou povinností zrušit zadávací řízení a fakultativní možností zadavatele zrušit zadávací řízení v případech stanovených zákonem. Obligatorně se zadávací řízení ruší podle § 127 odst. 1 zákona, fakultativně za podmínek stanovených v § 127 odst. 2 a 3 zákona. 64. Zákon dává zadavateli možnost zrušit zadávací řízení jen z důvodů taxativně vymezených, což má vést k omezení možnosti zneužití tohoto institutu a současně k zachování právní jistoty uchazečů o veřejnou zakázku, neboť, jak uvádí Krajský soud v Brně v rozsudku č. j. 30 Af 65/2013-70 ze dne 15. 10. 2015, „Zákon o veřejných zakázkách zrušení zadávacího řízení nepreferuje. Účelem každého zadávacího řízení by měl být výběr nejvhodnějšího řešení, uzavření smlouvy na veřejnou zakázku a její uskutečnění, a sice na základě výběru pro zadavatele nejvýhodnější nabídky (ať už na základě nejnižší ceny či celkově ekonomicky nejvhodnější nabídky) při dodržení zásad uvedených v § 6 zákona o veřejných zakázkách [...].“ Úřad dodává, že přestože se výše uvedené závěry Krajského soudu v Brně vztahují k předchozímu zákonu o veřejných zakázkách, lze tyto obecné závěry aplikovat rovněž ve vztahu k zákonu. 65. Zákon neklade žádné formální obsahové požadavky na rozhodnutí podle § 27 odst. 2 písm. d) zákona, ani na sdělení o zrušení zadávacího řízení podle § 128 odst. 1 zákona. Navzdory absenci výslovné právní úpravy však Úřad s ohledem na zásadu transparentnosti zastává právní názor, že důvody, které vedly zadavatele ke zrušení zadávacího řízení, v tomto konkrétním případě naplnění podmínek podle § 127 odst. 2 písm. d) zákona, musí zadavatel uvést ve sdělení o zrušení zadávacího řízení podle § 128 odst. 1 zákona. V odůvodnění musí být vždy dostatečně, jednoznačně a srozumitelně uvedeny všechny důvody hodné zvláštního zřetele svědčící pro zrušení zadávacího řízení, včetně zdůvodnění situace, která ke zrušení zadávacího řízení vedla, a určení okamžiku, od něhož zadavatel odvozuje výskyt důvodů hodných zvláštního zřetele. Účelem povinnosti podle § 128 odst. 1 zákona, který stanoví, že zadavatel je povinen do 3 pracovních dnů od rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení odeslat písemné sdělení o zrušení zadávacího řízení všem účastníkům zadávacího řízení, totiž není pouze skutečnost, že se účastníci zadávacího řízení neprodleně dozvědí o tom, že zadávací řízení bylo zrušeno a nebude nadále pokračovat, ale význam této povinnosti spočívá též v možnosti účastníků zadávacího řízení posoudit zákonnost zrušení zadávacího řízení zadavatelem a popřípadě brojit proti tomuto postupu zadavatele námitkami případně následně návrhem podaným k Úřadu. Pro zachování transparentnosti předmětného kroku zadavatele přitom není nutné, aby sdělení podle § 128 odst. 1 zákona obsahovalo vlastní odůvodnění naplnění podmínek podle § 127 odst. 2 písm. d) zákona, ale bylo by dostatečné i to, pokud by zadavatel např. v příloze zaslal vlastní rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení, ve kterém by odůvodnění bylo uvedeno, či odkázal na profil zadavatele nebo uveřejnění ve Věstníku veřejných zakázek, pokud zde takové odůvodnění rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení zadavatel již uveřejnil. Nezbytné je, aby se mohli účastníci zadávacího řízení ihned s důvody, které zadavatele vedly ke zrušení zadávacího řízení, seznámit, resp. jak ukládá ustanovení § 128 odst. 1 zákona, aby je zadavatel do 3 pracovních dnů od zrušení zadávacího řízení písemně informoval. 66. Jak již Úřad uvedl výše, dokumentace o zadávacím řízení obsahuje ohledně zrušení zadávacího řízení pouze dokument „Oznámení o zrušení části zadávacího řízení“ ze dne 3. 12. 2018, které zadavatel zaslal účastníkům zadávacího řízení. Je tedy třeba s ohledem na výše uvedené závěry přezkoumat, zda zadavatel odesláním tohoto sdělení vyhověl povinnosti dodržet zásadu transparentnosti podle § 6 odst. 1 zákona či nikoliv, tedy zkoumat, zda zadavatel v předmětném oznámení formuloval důvody zrušení zadávacího řízení v části 2 jednoznačně, srozumitelně a tím i přezkoumatelně. 67. Z § 127 odst. 2 písm. d) zákona vyplývají dvě podmínky: jedna časová, tj. že se důvody pro zrušení vyskytly v průběhu zadávacího řízení, a druhá věcná – může se jednat pouze o důvody hodné zvláštního zřetele, včetně důvodů ekonomických, pro které nelze po zadavateli požadovat, aby v zadávacím řízení pokračoval. Současně není rozhodné, zda zadavatel tyto důvody způsobil či nikoliv. Odůvodnění zrušení zadávacího řízení podle § 127 odst. 2 písm. d) zákona by proto mělo obsahovat dostatečně konkrétní popis důvodů hodných zvláštního zřetele a mělo by obsahovat rovněž konkretizaci okamžiku, s nímž zadavatel spojuje výskyt důvodů hodných zvláštního zřetele. 68. V oznámení o zrušení části 2 zadávacího řízení ze dne 3. 12. 2018 zadavatel účastníkům sdělil, že tuto část veřejné zakázky ruší podle § 127 odst. 2 písm. d) zákona. Zrušení odůvodnil zadavatel tím, že v průběhu zadávacího řízení bylo zjištěno, že požadavky na předmět plnění veřejné zakázky specifikované v příloze č. 3 (disky do diskových polí) nebyly stanoveny tak, aby splňovaly zamýšlené požadavky a potřeby zadavatele, přičemž úprava a doplnění technických požadavků by mohla mít dopad na nabídkovou cenu. 69. Úřad konstatuje, že v daném případě zadavatel při zrušení části 2 zadávacího řízení na veřejnou zakázku nedodržel zásadu transparentnosti podle § 6 odst. 1 zákona, neboť konkrétní faktické důvody zrušení nejsou v oznámení o zrušení části zadávacího řízení ze dne 3. 12. 2018 dostatečně ozřejměny. Z takto formulovaného oznámení o zrušení části zadávacího řízení se účastníci dozvěděli pouze to, že je zadávací řízení zrušeno, že se tak stalo v souladu s § 127 odst. 2 písm. d) zákona (pro důvody hodné zvláštního zřetele) a že tímto důvodem bylo, že zadavatel stanovil v zadávací dokumentaci (příloze č. 3) nedostatečně či neúplně své technické požadavky na předmět plnění – disky do diskových polí. Tímto způsobem formulované důvody pro zrušení zadávacího řízení však nepovažuje Úřad za dostatečné a za přezkoumatelné. 70. Zadavatel jednak v oznámení o zrušení zadávacího řízení nikterak nespecifikoval konkrétní skutečnosti, v jakých spatřuje důvody hodné zvláštního zřetele. Protože se jedná o obecný pojem, tím spíše by měl zadavatel uvést konkrétní příklady nedostatečně stanovených technických požadavků, aby i účastníci mohli posoudit oprávněnost postupu zadavatele při zrušení zadávacího řízení a případně namítat účelovost a libovůli zadavatele při zrušení zadávacího řízení. Zadavatel rovněž neuvedl žádné technické aspekty, které by názorně podaly informaci, z jakého důvodu by úprava technických požadavků měla vliv na nabídkovou cenu (viz výše obsah oznámení o zrušení části zadávacího řízení). Pokud tedy zadavatel shledal, že v zadávací dokumentaci nestanovil řádně a úplně technickou specifikaci na předmět plnění, je nezbytné, aby na konkrétních příkladech souvisejících např. s technickou stránkou předmětného plnění tyto skutečnosti popsal. Teprve na takto konkrétní, jasné, podrobné a srozumitelné důvody by mohli účastníci zadávacího řízení případně konkrétně reagovat, a to buď tak, že je akceptují (tj. uznají, že jde skutečně o důvody hodné zvláštního zřetele), nebo tak, že se s uvedenými důvody neztotožní (a pak mají možnost se proti takovému postupu zadavatele bránit). Rovněž Úřad může důvody pro zrušení zadávacího řízení podrobit přezkumu z hlediska jejich oprávněnosti jen tehdy, pokud jsou zadavatelem v příslušném dokumentu vyjádřeny. Přezkoumatelný je jen takový úkon zadavatele, v němž jsou srozumitelně a dostatečně uvedeny důvody pro jeho postup, v daném případě pro zrušení zadávacího řízení. Z prověřovaného oznámení o zrušení zadávacího řízení však konkrétní úvahy zadavatele, které ho vedly ke zrušení zadávacího řízení, zřejmé nejsou (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 2 Afs 23/2013-39 ze dne 20. 5. 2014). Z výše uvedeného vyplývá, že důvody zrušení zadávacího řízení uvedené v oznámení o zrušení zadávacího řízení jsou obecné a neobsahují potřebnou míru detailu. 71. Zadavatel v oznámení neuvedl ani konkrétní časový okamžik či moment, od jakého odvozuje výskyt důvodů hodných zvláštního zřetele. Tento údaj je přitom pro dodavatele i pro případný následný přezkum důležitý pro posouzení (dodavatelem či Úřadem), zda okolnosti pro zrušení zadávacího řízení k určitému okamžiku skutečně nastaly. Jde o časovou podmínku danou § 127 odst. 2 písm. d) zákona, tj. ověření, že se důvody pro zrušení skutečně vyskytly v průběhu zadávacího řízení. V daném případě zadavatel až ve vyjádření k návrhu ze dne ze dne 24. 1. 2019 spojil zrušení zadávacího řízení s obdobím, kdy obdržel rozhodnutí NÚKIB (tj. dne 18. 10. 2018), že se stal provozovatelem základní služby. V samotném oznámení o zrušení zadávacího řízení však žádný časový okamžik, od něhož odvozuje vznik důvodů hodných zvláštního zřetele, neuvedl, i když rozhodnutí NÚKIB v době zrušení zadávacího řízení mu bylo již více než 1 měsíc známo. 72. S ohledem na výše uvedené má Úřad za to, že postup zadavatele při zrušení části 2 zadávacího řízení nelze ze strany Úřadu přezkoumat z hlediska naplnění zákonných důvodů pro zrušení zadávacího řízení. 73. Výše uvedené skutečnosti ovšem nevylučují, že zadavatel ke zrušení části zadávacího řízení skutečně mohl mít důvody hodné zvláštního zřetele podle § 127 odst. 2 písm. d) zákona a že se tyto důvody vyskytly v průběhu zadávacího řízení, avšak bez dostatečně konkrétního odůvodnění nelze tyto okolnosti přezkoumat a ověřit, zda takové skutečnosti opravdu nastaly. 74. Porušení zásady transparentnosti zadávacího řízení podle § 6 odst. 1 zákona spočívající v nedostatečném odůvodnění zrušení zadávacího řízení nelze dodatečně napravit doplněním dalších důvodů např. v rozhodnutí o námitkách či ve vyjádření k návrhu navrhovatele. Takový postup zadavatele by byl ve zjevném rozporu zejména s nutností zajištění možnosti účastníků posoudit zákonnost zrušení zadávacího řízení a popřípadě možnosti proti tomuto rozhodnutí brojit. 75. Dalším dokumentem, kde byly důvody zrušení části 2 zadávacího řízení o trochu více specifikovány, bylo rozhodnutí zadavatele o námitkách navrhovatele. Z tohoto rozhodnutí se navrhovatel nad rámec oznámení o zrušení části zadávacího řízení dozvěděl, že došlo k nejednoznačnému stanovení technických a ostatních požadavků, zejména ve vztahu k záruce výrobce, servisu a dodacím podmínkám. Dále se dozvěděl, že zadavatel bude vyhlašovat nové zadávací řízení. 76. Ve vyjádření k návrhu zadavatel k důvodům hodným zvláštního zřetele nad rámec důvodů uvedených v oznámení o zrušení části zadávacího řízení poukázal nově na důvod ekonomický, kdy by došlo k nehospodárnému vynaložení finančních prostředků na systém, který negarantuje současné potřeby zadavatele. Zadavatel dále až ve vyjádření k Úřadu sdělil, že v době posuzování a hodnocení nabídek účastníků došlo k významné změně statutu zadavatele, kdy rozhodnutím NÚKIB se stal zadavatel od 18. 10. 2018 provozovatelem základní služby státu. Předmět plnění se tak stal součástí informačních systémů základní služby, a proto byl zadavatel nucen přehodnotit, posílit a upravit požadavky na jeho bezpečnost, aby odpovídaly zákonu č. 181/2014 sb., o kybernetické bezpečnosti. Podle vyjádření zadavatele k návrhu toto však již nebylo možno učinit v probíhajícím zadávacím řízení, a proto zadavatel přistoupil k jeho zrušení. Zadavatel dále ve svém vyjádření k návrhu uvedl, že považuje požadavky na předmět dotčeného zadávacího řízení za nedostatečné, a to na základě analýzy rizik, která je součástí příprav na certifikaci ISMS dle normy ISO 27 000 a pro dosažení shody s požadavky zákona o kybernetické bezpečnosti. 77. Jak je zřejmé z předchozího textu, zadavatel popsal důvody pro zrušení části zadávacího řízení ve svém vyjádření k návrhu ze dne 24. 1. 2019 jinak a zřetelně odlišně od důvodů uvedených v oznámení o zrušení adresovaném účastníkům. Až ve vyjádření k návrhu zadavatel poprvé poukázal na údajné ekonomické důvody svého postupu a zejména na rozhodnutí NÚKIB. Podle zadavatele na základě rozhodnutí NÚKIB jsou na něj (jako na provozovatele základní služby státu) a na jeho informační systémy kladeny vyšší nároky na zajištění bezpečnosti. Tyto důvody zrušení zadávacího řízení (po rozhodnutí NÚKIB) sdělil zadavatel poprvé až Úřadu ve svém vyjádření, předtím jimi v oznámení o zrušení části 2 zadávacího řízení či jiném dokumentu neargumentoval, ačkoli v době zrušení zadávacího řízení byl o rozhodnutí NÚKIB již informován. 78. Úřad podotýká, že důkaz rozhodnutím NÚKIB neprováděl, neboť na toto rozhodnutí zadavatel v oznámení o zrušení části zadávacího řízení neodkazuje a ani ho v tomto dokumentu nezmiňuje; předmětem řízení je postup zadavatele při zrušení zadávacího řízení, který je zachycen v šetřeném zadávacím řízení pouze v oznámení o zrušení části zadávacího řízení ze dne 3. 12. 2018. Argumentuje-li zadavatel rozhodnutím NÚKIB až ve svém vyjádření k návrhu, je tato jeho dodatečná argumentace vzhledem k posuzované věci irelevantní, neboť Úřad v řízení zahájeném na návrh je oprávněn přezkoumat pouze důvody zrušení sdělené v oznámení účastníkům dle § 128 odst. 1 zákona. 79. Pokud jde o časovou následnost jednotlivých úkonů, zadavatel nejprve obdržel rozhodnutí NÚKIB, a to dne 18. 10. 2018 (dle připojené doručenky). Poté se dne 26. 11. 2018 konalo čtvrté jednání hodnotící komise a dnem 3. 12. 2018 je datováno oznámení o zrušení části zadávacího řízení. Z tohoto přehledu dat Úřadu vyplývá, že v době jednání hodnotící komise i v době přijetí rozhodnutí o zrušení části zadávacího řízení již bylo zadavateli známo rozhodnutí NÚKIB, na které ovšem poprvé poukázal až ve svém vyjádření k Úřadu ze dne 24. 1. 2019. Zadavatel ve svém oznámení účastníkům zadávacího řízení nikde neuvedl, od jakého momentu odvozuje výskyt důvodů hodných zvláštního zřetele; až z jeho vyjádření pro Úřad lze usuzovat, že tímto datem mělo být 18. 10. 2018 (obdržení rozhodnutí NÚKIB). Z hlediska transparentnosti a přezkoumatelnosti důvodů pro zrušení zadávacího řízení podle § 127 odst. 2 písm. d) zákona je nezbytné, aby okamžik vzniku určité skutečnosti, která vedla k danému postupu zadavatele, byl ve sdělení zadavatele podle § 128 odst. 1 zákona rovněž specifikován. 80. Konkrétní důvody, které se vyskytly v průběhu zadávacího řízení a které zadavatel považoval za důvody hodné zvláštního zřetele podle § 127 odst. 2 písm. d) zákona však v oznámení o zrušení části zadávacího řízení absentovaly. Zadavatel ve sdělení o zrušení formuloval důvody, které, jak Úřad dovodil výše, jsou pouze obecného charakteru, neboť neobsahují konkrétní skutečnosti, že se v průběhu zadávacího řízení vyskytly důvody hodné zvláštního zřetele, jež by dosvědčovaly oprávněnost postupu zadavatele při zrušení zadávacího řízení. Úřad konstatuje, že postup zadavatele v zadávacím řízení se stal netransparentním, neboť důvody zrušení zadávacího řízení uvedené v oznámení o zrušení části 2 zadávacího řízení ze dne 3. 12. 2018 není možné objektivně přezkoumat a jako takové tedy nemohou obstát. 81. Úřad tak může přisvědčit právnímu názoru navrhovatele, že již samo oznámení o zrušení zadávacího řízení je nepřezkoumatelné, neboť není dostatečně konkrétně odůvodněné. Úřad stejně jako navrhovatel považuje obhajobu zadavatele, že pokud by sdělil navrhovateli konkrétní požadavky, vznikla by navrhovateli výhoda oproti jiným možným účastníkům (nového) zadávacího řízení, za účelovou. Podle § 128 odst. 1 zákona zadavatel tyto důvody neoznamuje pouze navrhovateli, ale všem účastníkům zadávacího řízení. Úřad rovněž dává navrhovateli za pravdu (viz jeho vyjádření ze dne 4. 3. 2019), že zadavateli nic nebránilo v tom, aby případně vázanost zákonem o kybernetické bezpečnosti uvedl již v oznámení o zrušení zadávacího řízení, a nikoli až ve vyjádření k návrhu. 82. Úřad na základě výše uvedených skutečností dospěl k závěru, že zadavatelnedodržel při zrušení části 2 zadávacího řízení na veřejnou zakázku zásadu transparentnosti stanovenou v § 6 odst. 1 zákona, když dne 7. 12. 2018 odeslal účastníkům zadávacího řízení sdělení ze dne 3. 12. 2018 o zrušení části 2 zadávacího řízení podle § 127 odst. 2 písm. d) zákona, aniž by v tomto sdělení uvedl, v jakých konkrétních skutečnostech spatřuje důvody hodné zvláštního zřetele, pro které nelze po zadavateli požadovat, aby v zadávacím řízení pokračoval, a od jakého konkrétního okamžiku odvozuje výskyt těchto důvodů hodných zvláštního zřetele, tj. tak, aby bylo možné jeho postup při zrušení části 2 zadávacího řízení přezkoumat z hlediska naplnění zákonných důvodů pro zrušení zadávacího řízení. 83. První předpoklad pro uložení nápravného opatření podle § 263 odst. 2 zákona, tedy prokázání, že zadavatel nedodržel pravidla stanovená pro zadání veřejné zakázky (zde zásadu transparentnosti svého postupu stanovenou v § 6 odst. 1 zákona), je tedy splněn. 84. Úřad se dále zabýval otázkou, zda výše uvedený postup zadavatele měl nebo mohl mít vliv na výběr dodavatele. V této souvislosti Úřad odkazuje na rozsudek Nejvyššího správní soud č. j. 9 As 63/2016-43 ze dne 18. 8. 2016, kde tento soud judikoval: „Devátý senát neshledal důvody se od výše citované judikatury v projednávané věci odchýlit. Lze tedy uzavřít, že stěžovatel (pozn.: tj. Úřad) není u ohrožovací formy správního deliktu dle § 120 odst. 1 písm. a) zákona o veřejných zakázkách (nezákonným postupem zadavatele mohl být ovlivněn výběr nejvhodnější nabídky) povinen prokazovat, že zde existoval konkrétní dodavatel, který by se, nebýt pochybení zadavatele, zadávacího řízení zúčastnil a mohl podat výhodnější nabídku. Postačí, aby stěžovatel v rozhodnutí učinil kvalifikovanou úvahu, z níž bude logickým a srozumitelným způsobem vyplývat, proč v důsledku pochybení zadavatele mohlo dojít k ovlivnění výběru nejvhodnější nabídky, tj. k ohrožení soutěže o veřejnou zakázku.“ 85. Byť se uvedený případ týká řízení o deliktu (posuzovaného podle zákona o veřejných zakázkách), ve vztahu k potencialitě vlivu na výběr dodavatele je možná jeho aplikace i na zde posuzovaný případ, kdy Úřad přezkoumává postup zadavatele v zadávacím řízení ještě před uzavřením smlouvy. Závěry o potencialitě vlivu na výběr dodavatele byly učiněny za účinnosti předchozího zákona o veřejných zakázkách, avšak vyslovené závěry jsou aplikovatelné i za účinnosti tohoto zákona. 86. Zákon tedy nevyžaduje prokázání vlivu na výběr dodavatele, postačí takové jednání zadavatele, které mohlo mít vliv na výběr dodavatele. Úřad konstatuje, že konkrétním projevem potenciality vlivu na výběr dodavatele je v posuzovaném případě skutečnost, že kdyby byl zadavatel zadávací řízení nezrušil, mělo by dojít k výběru některého z dodavatelů. Protože ale zadavatel rozhodl o zrušení předmětného zadávacího řízení, žádný z dodavatelů nebyl ani nemohl být doposud vybrán, což nepochybně svědčí o možném vlivu rozhodnutí zadavatele o zrušení zadávacího řízení na výběr dodavatele. 87. Rovněž druhá podmínka pro uložení nápravného opatření podle § 263 odst. 2 zákona, tedy možný vliv na výběr dodavatele, je tedy splněna. Rovněž tak je splněna i poslední podmínka, že k uzavření smlouvy na veřejnou zakázku dosud nedošlo. 88. S ohledem na výše uvedené skutečnosti rozhodl Úřad tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí. K výroku II. – uložení nápravného opatření 89. Podle § 263 odst. 1 zákona Úřad není vázán návrhem, pokud jde o ukládané nápravné opatření. 90. Podle § 263 odst. 2 zákona nedodrží-li zadavatel pravidla stanovená pro zadání veřejné zakázky nebo pro zvláštní postup podle části šesté, přičemž tím ovlivní nebo může ovlivnit výběr dodavatele nebo výběr návrhu, a dosud nedošlo k uzavření smlouvy, Úřad zruší zadávací řízení nebo soutěž o návrh nebo jen jednotlivý úkon zadavatele. 91. Při rozhodování o uložení nápravného opatření podle § 263 odst. 2 zákona je Úřad povinen na základě zjištěných skutečností uvážit, jaké nápravné opatření má zvolit k dosažení nápravy protiprávního stavu při respektování základních zásad procesu zadávání, tj. zásady transparentnosti, přiměřenosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace, přičemž není vázán návrhem navrhovatele. 92. Úřad ve výroku I. tohoto rozhodnutí konstatoval, že zadavatel nedodržel při zrušení části 2 zadávacího řízení na veřejnou zakázku zásadu transparentnosti stanovenou v § 6 odst. 1 zákona, když dne 7. 12. 2018 odeslal účastníkům zadávacího řízení sdělení ze dne 3. 12. 2018 o zrušení části 2 zadávacího řízení podle § 127 odst. 2 písm. d) zákona, aniž by v tomto sdělení uvedl, v jakých konkrétních skutečnostech spatřuje důvody hodné zvláštního zřetele, pro které nelze po zadavateli požadovat, aby v zadávacím řízení pokračoval, a od jakého konkrétního okamžiku odvozuje výskyt těchto důvodů hodných zvláštního zřetele, tj. tak, aby bylo možné jeho postup při zrušení části 2 zadávacího řízení přezkoumat z hlediska naplnění zákonných důvodů pro zrušení zadávacího řízení, přičemž postup zadavatele mohl ovlivnit výběr dodavatele a dosud nedošlo k uzavření smlouvy. 93. V tomto správním řízení Úřad nejprve analyzoval oznámení o zrušení části zadávacího řízení z toho hlediska, zda zadavatel v tomto dokumentu vyjádřil konkrétně, jednoznačně a určitě důvody pro zrušení zadávacího řízení. Protože tomu tak nebylo, pak není možné přezkoumat, zda důvody pro zrušení zadávacího řízení (v souladu se zadavatelem uváděným § 127 odst. 2 písm. d) zákona) skutečně nastaly. 94. Vzhledem k tomu, že byly naplněny podmínky dle § 263 odst. 2 zákona, je Úřad povinen rozhodnout o uložení nápravného opatření. Úřad jako opatření k nápravě zvolil zrušení úkonu zadavatele – oznámení o zrušení části zadávacího řízení ze dne 3. 12. 2018, jakož i všech následných úkonů zadavatele učiněných v předmětném zadávacím řízení tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozhodnutí. Úřad podotýká, že ruší oznámení o zrušení zadávacího řízení vyhotovené zadavatelem dne 3. 12. 2018 z toho důvodu, že na základě takto formulovaného oznámení (viz bod 44. odůvodnění tohoto rozhodnutí) není možno věcně přezkoumat, zda skutečně byly naplněny zákonné důvody pro zrušení části zadávacího řízení. K výroku III. – zákaz uzavřít smlouvu v zadávacím řízení 95. Podle § 263 odst. 8 zákona ukládá-li Úřad nápravné opatření s výjimkou zákazu plnění smlouvy, zakáže zároveň zadavateli až do pravomocného skončení řízení uzavřít v zadávacím řízení smlouvu; rozklad proti tomuto výroku nemá odkladný účinek. 96. Výše citované ustanovení formuluje jako obligatorní součást rozhodnutí Úřadu o uložení nápravného opatření (s výjimkou zákazu plnění smlouvy) rovněž výrok o tom, že zadavatel až do pravomocného skončení správního řízení nesmí uzavřít smlouvu v zadávacím řízení, přičemž tento výrok má právní účinky již dnem vydání rozhodnutí, bez ohledu na jeho právní moc. Zákaz uzavřít smlouvu se ukládá z důvodu, aby se zadavatel nemohl vyhnout splnění uloženého nápravného opatření uzavřením smlouvy ještě před nabytím právní moci rozhodnutí. 97. Vzhledem k tomu, že Úřad tímto rozhodnutím ve výroku II. uložil nápravné opatření spočívající ve zrušení „oznámení o zrušení části zadávacího řízení“ ze dne 3. 12. 2018 a všech následných úkonů zadavatele, uložil zároveň ve výroku III. tohoto rozhodnutí zadavateli zákaz uzavřít smlouvu v předmětném zadávacím řízení, a to až do pravomocného skončení tohoto správního řízení. K výroku IV. – náklady řízení 98. Podle § 266 odst. 1 zákona je součástí rozhodnutí Úřadu, kterým se ukládá nápravné opatření nebo zákaz plnění smlouvy, též rozhodnutí o povinnosti zadavatele uhradit náklady správního řízení. Náklady řízení se platí paušální částkou, kterou stanoví Ministerstvo pro místní rozvoj vyhláškou. Příslušná vyhláška č. 170/2016 Sb., o stanovení paušální částky nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele při zadávání veřejných zakázek, stanoví v § 1, že paušální částka nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele, kterou je povinen zadavatel uhradit v případě, že Úřad rozhodl o uložení nápravného opatření nebo zákazu plnění smlouvy, činí 30 000 Kč. 99. Vzhledem k tomu, že Úřad tímto rozhodnutím ve výroku II. uložil nápravné opatření spočívající ve zrušení rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení a všech následných úkonů zadavatele, rozhodl Úřad o uložení povinnosti uhradit náklady řízení, jak je uvedeno ve výroku IV. tohoto rozhodnutí. 100. Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 19-24825621/0710, variabilní symbol 2019000027. Poučení Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dní ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 1926/7, Černá Pole, 604 55 Brno. Včas podaný rozklad proti výroku I., II. a IV. tohoto rozhodnutí má odkladný účinek. Rozklad proti výroku III. tohoto rozhodnutí nemá podle § 263 odst. 8 zákona odkladný účinek. Rozklad a další podání účastníků učiněná v řízení o rozkladu se Úřadu podle § 261 odst. 1 písm. b) zákona zasílají Úřadu výhradně prostřednictvím datové schránky nebo jako datová zpráva podepsaná uznávaným elektronickým podpisem. otisk úředního razítka JUDr. Eva Kubišová místopředsedkyně Obdrží: 1. Nemocnice Pardubického kraje, a.s., Kyjevská 44, 532 03 Pardubice 2. JUDr. Robert Falbr, advokát, V Celnici 1040/5, 110 00 Praha 1 Vypraveno dne: viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy

Záznam v JSON https://api.hlidacstatu.cz/api/v2/datasety/rozhodnuti-uohs/zaznamy/16044
Popis API

Databáze nově na Hlídači

Pokud máte tip na zajímavý zdroj dat, podělte se s ostatními. Anebo se koukněte na nápady ostatních.

Chybí vám zde nějaká data? Přidejte je a pomozte i ostatním, je to snadné.