Č. j.:ÚOHS-R0108/2019/VZ-22523/2019/323/MBr
Brno 14. srpna 2019
V řízení o rozkladu ze dne 17. 6. 2019 doručeném Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže téhož dne zadavatelem –
Středisko společných činností AV ČR, v. v. i., IČO 60457856, se sídlem Národní 1009/3, 110 00 Praha 1 – Staré Město, ve správním řízení zastoupeným advokátní kanceláří JUSTITIA LEGAL PARTNERS, s. r. o., IČO 06115071, se sídlem Půtova 1219/3, 110 00 Praha 1 – Nové Město,
proti rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže č. j. ÚOHS-S0049/2019/VZ-11359/2019/513/JLí ze dne 23. 4. 2019, vydanému ve správním řízení zahájeném na návrh navrhovatele –
MAGION system, a. s., IČO 25872818, se sídlem Jiráskova 1252, 755 01 Vsetín,
ve věci přezkoumání úkonů zadavatele učiněných při zadávání veřejné zakázky s názvem „Dodávka ekonomicko-provozního řešení“ zadávané v jednacím řízení s uveřejněním, jehož oznámení bylo do Věstníku veřejných zakázek odesláno dne 11. 12. 2018 a uveřejněno dne 14. 12. 2018 pod ev. č. zakázky Z2018-043244 a do Úředního věstníku Evropské unie bylo odesláno dne 11. 12. 2018 a uveřejněno dne 14. 12. 2018 pod ev. č. 2018/S 241-549856,
jsem podle § 152 odst. 5 ve spojení s § 90 odst. 4 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, a ve spojení s § 257 písm. g) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, na základě návrhu rozkladové komise jmenované podle ustanovení § 152 odst. 3 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, rozhodl takto:
Rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže č. j. ÚOHS-S0049/2019/VZ-11359/2019/513/JLí ze dne 23. 4. 2019
r u š í m
a správní řízení zahájené na návrh navrhovatele – MAGION system, a. s., IČO 25872818, se sídlem Jiráskova 1252, 755 01 Vsetín, – ze dne 6. 2. 2019, vedené Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže ve věci přezkoumání úkonů zadavatele – Středisko společných činností AV ČR, v. v. i., IČO 60457856, se sídlem Národní 1009/3, 110 00 Praha 1 – Staré Město, ve správním řízení zastoupeným advokátní kanceláří JUSTITIA LEGAL PARTNERS, s. r. o., IČO 06115071, se sídlem Půtova 1219/3, 110 00 Praha 1 – Nové Město, – učiněných při zadávání veřejné zakázky s názvem „Dodávka ekonomicko-provozního řešení“ zadávané v jednacím řízení s uveřejněním, jehož oznámení bylo do Věstníku veřejných zakázek odesláno dne 11. 12. 2018 a uveřejněno dne 14. 12. 2018 pod ev. č. zakázky Z2018-043244 a do Úředního věstníku Evropské unie bylo odesláno dne 11. 12. 2018 a uveřejněno dne 14. 12. 2018 pod ev. č. 2018/S 241-549856,
z a s t a v u j i.
Odůvodnění
I. Řízení vedené Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže
1. Dne 6. 2. 2019 obdržel Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“), příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“)[1] k výkonu dohledu nad zadáváním veřejných zakázek, návrh navrhovatele – MAGION system, a. s., IČO 25872818, se sídlem Jiráskova 1252, 755 01 Vsetín, (dále jen „navrhovatel“) – na zahájení správního řízení (dále jen „návrh“) ve věci přezkoumání úkonů zadavatele – Středisko společných činností AV ČR, v. v. i., IČO 60457856, se sídlem Národní 1009/3, 110 00 Praha 1 – Staré Město, ve správním řízení zastoupeného advokátní kanceláří JUSTITIA LEGAL PARTNERS, s. r. o., IČO 06115071 se sídlem Půtova 1219/3, 110 00 Praha 1 – Nové Město, (dále jen „zadavatel“) – učiněných při zadávání veřejné zakázky s názvem „Dodávka ekonomicko-provozního řešení“ zadávané v jednacím řízení s uveřejněním, jehož oznámení bylo do Věstníku veřejných zakázek odesláno dne 11. 12. 2018 a uveřejněno dne 14. 12. 2018 pod ev. č. zakázky Z2018-043244 a do Úředního věstníku Evropské unie bylo odesláno dne 11. 12. 2018 a uveřejněno dne 14. 12. 2018 pod ev. č. 2018/S 241-549856, (dále jen „veřejná zakázka“).
2. Dnem 6. 2. 2019, kdy Úřad návrh navrhovatele obdržel, bylo podle § 249 zákona ve spojení s § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), zahájeno správní řízení o přezkoumání úkonů zadavatele.
3. Rozhodnutím ze dne 22. 3. 2019, č. j. ÚOHS-S0049/2019/VZ-08381/2019/513/JHa, Úřad z moci úřední nařídil zadavateli předběžné opatření spočívající v uložení zákazu uzavření smlouvy v předmětné veřejné zakázce (dále jen „předběžné opatření“).
4. Dne 16. 4. 2019 Úřad obdržel rozklad zadavatele, kterým se zadavatel domáhal zrušení předběžného opatření.
5. O rozkladu zadavatele proti předběžnému opatření rozhodl předseda Úřadu dne 28. 6. 2019 rozhodnutím č. j. ÚOHS-R0066/2019/VZ-18207/2019/323/MBr tak, že podaný rozklad zamítl a předběžné opatření potvrdil (ponechal v platnosti). Uvedené rozhodnutí o zamítnutí rozkladu proti předběžnému opatření nabylo právní moci dne 2. 7. 2019.
II. Napadené rozhodnutí
6. Dne 24. 5. 2019 vydal Úřad rozhodnutí č. j. ÚOHS-0049/2019/VZ-11359/2019/513/JLí ze dne 23. 4. 2019 (dále jen „napadené rozhodnutí“).
7. Úřad výrokem I napadeného rozhodnutí konstatoval, že zadavatel stanovil zadávací podmínky veřejné zakázky v rozporu s § 98 odst. 4 zákona, když lhůtu pro podání žádosti o účast za situace, kdy vysvětlení zadávací dokumentace uveřejnil až 4. pracovní den po obdržení žádosti o vysvětlení zadávací dokumentace, ponechal v původně stanovené délce do 11. 1. 2019.
8. V důsledku uvedeného pochybení zadavatele ve výroku I Úřad ve výroku II uložil nápravné opatření dle § 263 odst. 3 zákona spočívající ve zrušení zadávacího řízení na předmětnou veřejnou zakázku. Výrokem III Úřad uložil zadavateli zákaz uzavřít smlouvu na veřejnou zakázku a ve výroku IV pak Úřad uložil zadavateli povinnost uhradit náklady řízení ve výši 30 000 Kč v návaznosti na § 1 vyhlášky č. 170/2016 Sb., o stanovení paušální částky nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele při zadávaní veřejných zakázek.
9. V napadeném rozhodnutí Úřad uvedl, že zadavatel obdržel od navrhovatele dne 18. 12. 2018 žádost o vysvětlení zadávací dokumentace. Lhůta pro podání žádostí o účast končila dne 11. 1. 2019. Reakce na dotaz navrhovatele (vysvětlení) bylo uveřejněno dne 27. 12. 2018, tedy až čtvrtý pracovní den od doručení žádosti dne 18. 12. 2018. Zadavatel tak byl povinen prodloužit lhůtu pro podání žádostí o účast nejméně o jeden pracovní den, což neučinil.
10. Úřad dále uvedl, že zadavatel byl povinen podle § 98 odst. 3 zákona poskytnout vysvětlení do tří pracovních dnů ode dne doručení této žádosti dne 18. 12. 2018, tedy do 21. 12. 2018. Zadavatel sice toto vysvětlení v této lhůtě neposkytl, avšak mohl jej poskytnout i později, ale za současného prodloužení lhůty pro podání žádosti o účast, aby jeho postup při poskytování vysvětlení zadávací dokumentace byl souladný se zákonem. V šetřeném případě zadavatel vysvětlení zadávací dokumentace poskytl čtvrtý pracovní den, tj. jeden den po lhůtě stanovené v § 98 odst. 3 zákona, a tudíž byl povinen prodloužit lhůtu pro podání žádostí o účast rovněž nejméně o jeden den, jak vyplývá z § 98 odst. 4 zákona. K tomu ovšem zadavatel nepřistoupil a ponechal lhůtu pro podání žádostí o účast stanovenou na 11. 1. 2019.
III. Námitky rozkladu
11. Napadené rozhodnutí bylo zadavateli doručeno dne 3. 6. 2019. Dne 17. 6. 2019 obdržel Úřad neodůvodněný rozklad zadavatele z téhož dne. Rozklad byl tedy podán v zákonné lhůtě. Pro přehlednost předseda Úřadu doplňuje, že Úřad vyzval dne 18. 6. 2019 zadavatele k doplnění rozkladu. Zadavatel svůj rozklad doplnil dne 3. 7. 2019. Přílohou doplnění rozkladu byl dokument zadavatele s názvem „Rozhodnutí o opatření k nápravě spočívající ve zrušení zadávacího řízení.“
12. Úvodem doplnění rozkladu ze dne 3. 7. 2019 zadavatel uvedl, že vyhověl požadavku navrhovatele formulovanému v jeho návrhu, když dne 24. 5. 2019 učinil opatření k nápravě postupu v zadávacím řízení podle § 49 odst. 1 zákona a zadávací řízení na předmětnou veřejnou zakázku zrušil. Zadavatel má za to, že skutečnost spočívající ve zrušení přezkoumávaného zadávacího řízení je důvodem k tomu, aby předseda Úřadu zrušil napadené rozhodnutí, neboť do okamžiku zrušení zadávacího řízení napadené rozhodnutí nenabylo právní moci, a správní řízení vedené u Úřadu pod sp. zn. ÚOHS-S0049/2019/VZ bez dalšího zastavil. Zadavatel výše uvedený postup dovozuje z ustálené rozhodovací praxe Úřadu, resp. předsedy Úřadu (např. rozhodnutí č. j. ÚOHS-R0167/2018/VZ-36402/2018/323/MBr ze dne 7. prosince 2018).
13. V další části rozkladu zadavatel předkládá argumentaci, která se týká opožděnosti návrhu navrhovatele. Dle názoru zadavatele mělo být správní řízení Úřadem zastaveno pro opožděnost návrhu. Navrhovatel podal v zadávacím řízení k veřejné zakázce dne 11. 1. 2019 námitky. Zadavatel o námitkách rozhodl dne 26. 1. 2019 a téhož dne své rozhodnutí navrhovateli doručil. Rozhodnutí o námitkách se dostalo dle tvrzení zadavatele do dispozice navrhovatele (bylo mu oznámeno dne 26. 1. 2019). Jiný výkladový přístup činí zásadní rozdíl mezi doručováním prostřednictvím e-mailu, datové schránky a elektronického nástroje. U datové schránky i elektronického nástroje je okamžikem doručení okamžik dodání, který je shodný s okamžikem odeslání datové zprávy. Dle názoru zadavatele: „U e-mailu by šlo při jiném přístupu Úřadu o dvojkolejnost procesu doručování, jež nemá podklad v rozumnosti ani logice. Argumentuje-li Úřad okamžikem sféry adresáta, je stejná i u datové schránky nebo elektronického nástroje. Nelze nalézt legitimní důvod rozdílnosti přístupu.“
14. Zadavatel se vyjadřuje v tom smyslu, že návrh byl podán opožděně (tj. nebyl doručen Úřadu ani ve stejnopise zadavateli ve lhůtách podle ustanovení § 251 odst. 2 zákona). Zadavatel má za to, že správní řízení vedené pod sp. zn. ÚOHS-S0049/2019/VZ mělo být Úřadem, a to v souladu s ustanovením § 257 písm. e) zákona zastaveno pro opožděnost návrhu.
15. Zadavatel uvádí, že: „Posoudil-li by předseda Úřadu návrh jako podaný řádně a včas, vyjadřuje se zadavatel v tom smyslu, že návrh není důvodný, a to proto, že se zadavatel nedopustil porušení ustanovení ZZVZ, která tvrdí navrhovatel.“
Závěr rozkladu
16. Zadavatel se rozkladem domáhá, aby předseda Úřadu napadené rozhodnutí zrušil a správní řízení zastavil.
IV. Řízení o rozkladu
17. Úřad po doručení rozkladu neshledal podmínky pro postup podle § 87 správního řádu a podle § 88 odst. 1 správního řádu předal spis se svým stanoviskem předsedovi Úřadu k rozhodnutí o rozkladu.
18. Zadavatel zaslal dne 3. 7. 2019 Úřadu dokument označený jako „Rozhodnutí o opatření k nápravě spočívající ve zrušení zadávacího řízení“ jež je přílohou zadavatelova doplnění rozkladu. Z přiloženého dokumentu vyplývá, že zadavatel dne 24. 5. 2019 učinil opatření k nápravě postupu v zadávacím řízení podle § 49 odst. 1 zákona a zadávací řízení na předmětnou veřejnou zakázku zrušil.
Stanovisko předsedy Úřadu
19. Po projednání rozkladu a veškerého spisového materiálu rozkladovou komisí jmenovanou podle § 152 odst. 3 správního řádu a po posouzení případu ve všech jeho vzájemných souvislostech jsem podle § 89 odst. 2 správního řádu přezkoumal soulad napadeného rozhodnutí a řízení, které jeho vydání předcházelo, s právními předpisy a s přihlédnutím k návrhu rozkladové komise jsem dospěl k následujícímu závěru.
20. Jelikož jsem v průběhu tohoto řízení o rozkladu zjistil, že nastala okolnost odůvodňující zastavení správního řízení ve smyslu § 257 písm. g) zákona, dospěl jsem k závěru, že bez dalšího je třeba napadené rozhodnutí zrušit a správní řízení zastavit.
21. V další části odůvodnění tohoto rozhodnutí jsou v podrobnostech rozvedeny důvody, pro které jsem přistoupil ke zrušení napadeného rozhodnutí a zastavení správního řízení.
V. K důvodům zrušení napadeného rozhodnutí a zastavení správního řízení
22. Podle ustanovení § 152 odst. 1 správního řádu lze proti rozhodnutí, které vydal ústřední správní úřad, ministr nebo vedoucí jiného ústředního správního úřadu v prvním stupni, podat rozklad.
23. Podle ustanovení § 152 odst. 5 správního řádu platí pro řízení o rozkladu úprava odvolání, pokud takový postup nevylučuje povaha věci.
24. Podle ustanovení § 90 odst. 4 správního řádu má správní orgán povinnost bez dalšího zrušit napadené rozhodnutí a správní řízení zastavit, pokud nastane skutečnost, která odůvodňuje zastavení správního řízení ve věci.
25. Z pohledu dalšího postupu v řízení je relevantní zejména rozhodnutí zadavatele ze dne 24. 5. 2019, ve kterém informoval Úřad o tom, že dne 24. 5. 2019 zrušil zadávací řízení (dále jen „oznámení o zrušení ZŘ“)[2] a též zadavatelovo oznámení o výsledku zadávacího řízení uveřejněné dne 4. 6. 2019 ve Věstníku veřejných zakázek (dále jen „oznámení ve VVZ“).[3] V citovaném oznámení ve VVZ je v části V. 1) „Informace o nezadání zakázky“ uvedeno, že zakázka/položka nebyla zadána [jiné důvody (ukončení řízení)].
26. Právní úprava zastavení správního řízení ve vztahu k řízení o přezkoumání úkonů zadavatele je zakotvena v § 257 zákona, kde jednotlivá písmena představují taxativní výčet okolností, které podmiňují zastavení správního řízení.
27. Podle § 257 písm. g) zákona Úřad zahájené řízení usnesením zastaví, jestliže zadavatel zrušil zadávací řízení.
28. Úřad zahájil toto správní řízení o přezkoumání úkonů zadavatele podle § 249 zákona na základě návrhu navrhovatele. V době podání návrhu bylo cílem navrhovatele zrušení zadávacího řízení na veřejnou zakázku, neboť zadavatel dle názoru navrhovatele byl povinen podle § 98 odst. 3 zákona poskytnout vysvětlení zadávací dokumentace do tří pracovních dnů ode dne doručení žádosti ze dne 18. 12. 2018, tedy do 21. 12. 2018. V šetřeném případě zadavatel vysvětlení zadávací dokumentace poskytl čtvrtý pracovní den, tj. jeden den po lhůtě stanovené v § 98 odst. 3 zákona, a tudíž byl povinen prodloužit lhůtu pro podání žádostí o účast rovněž nejméně o jeden den, jak vyplývá z § 98 odst. 4 zákona. K tomu ovšem zadavatel nepřistoupil a ponechal lhůtu pro podání žádostí o účast stanovenou na 11. 1. 2019.
29. Z obsahu oznámení o zrušení ZŘ jsem zjistil, že rozhodnutím zadavatele došlo ke zrušení zadávacího řízení na předmětnou veřejnou zakázku. Zadavatel učinil opatření k nápravě postupu v zadávacím řízení podle § 49 odst. 1 zákona a zadávací řízení na předmětnou veřejnou zakázku zrušil. Z uvedeného je zřejmé, že nastal důvod pro zastavení správního řízení předvídaný § 257 písm. g) zákona. Na tomto místě se jeví jako vhodné vyjádřit se smyslu a účelu citovaného ustanovení zákona.
30. Ustanovení § 257 písm. g) zákona dopadá na situace, kdy pro zrušení zadávacího řízení není účelné pokračovat v řízení o přezkoumání úkonů zadavatele. Obdobný názor lze sledovat i v komentářové literatuře k citovanému ustanovení: „Pakliže zadavatel zrušil zadávací řízení, nemůže již v témže řízení dojít k uzavření smlouvy na plnění veřejné zakázky. Nebylo by tedy účelné dále pokračovat v řízení o návrhu, jehož základní cíl, tj. zabránit zadavateli zadat veřejnou zakázku v rozporu se zákonem, již nemůže být naplněn. To ovšem nebrání podání návrhu na přezkoumání zákonnosti rozhodnutí zadavatele, jímž zadávací řízení zrušil.“ (Dvořák, D., Machurek, T., Novotný P. a kolektiv. Zákon o zadávání veřejných zakázek. Komentář. 1. vydání. Praha: Nakladatelství C. H. Beck, 2017, s. 1212).
31. Závěru, že není dále účelné vést správní řízení, nasvědčuje rovněž skutečnost, že sám zadavatel učinil to, čeho se navrhovatel původně návrhem domáhal, tedy že sám vlastním rozhodnutím zrušil zadávací řízení, proti kterému navrhovatel brojil návrhem.
32. O tom, že citované ustanovení má úzkou vazbu na účelnost vedení správního řízení, ostatně svědčí i skutečnost, že za dřívější právní úpravy (zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů) bylo v takovýchto případech postupováno dle § 66 odst. 1 písm. g) správního řádu, který zakotvuje institut zastavení správního řízení pro zjevnou bezpředmětnost žádosti.
33. Zjevná bezpředmětnost návrhu dle rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové č. j. 30 A 94/2012 - 41 ze dne 21. 11. 2013 nastává v situaci, kdy rozhodnutím správního orgánu, a to ať kladným, nebo záporným, nedojde k žádné změně v právním postavení žadatele. Zjevnou bezpředmětností se zabýval též Nejvyšší správní soud ve svém rozsudku č. j. 7 Afs 79/2012 - 37 ze dne 26. 6. 2013, kdy konstatoval, že „[ž]ádost se stává bezpředmětnou, pokud by v průběhu zahájeného správního řízení nastala taková skutečnost, v jejímž důsledku by správní orgán nemohl vydat rozhodnutí, které by bylo způsobilé ovlivnit právní postavení žadatele.“
34. Po zrušení zadávacího řízení na předmět plnění veřejné zakázky již nelze dosáhnout cíle, ke kterému návrh směřoval, tj. zrušení zadávacího řízení. Nebylo by tedy účelné dále pokračovat ve správním řízení ve věci návrhu o přezkoumání úkonů zadavatele, jehož základní cíl, tj. uložení nápravného opatření, již nemůže být naplněn.
35. K výše uvedenému dodávám, že předseda Úřadu jako odvolací správní orgán rozhoduje na základě skutkového stavu v době vydání rozhodnutí o rozkladu, tedy je povinen novou skutečnost, spočívající ve zrušení zadávacího řízení při rozhodování, zohlednit. Tento postup je aprobován ustálenou judikaturou Nejvyššího správního soudu, který například v rozsudku č. j. 1 As 24/2011 – 79 ze dne 7. 4. 2011 uvedl: „Rozhodování správního orgánu podle skutkového stavu v době vydání rozhodnutí tedy vyplývá přímo z povahy správního řízení, které směřuje k vydání konstitutivního správního rozhodnutí. Teprve právní mocí takového rozhodnutí vzniká, mění se či zaniká právo a povinnost.“
36. Vzhledem k tomu, že jsem zjistil existenci skutečnosti odůvodňující zastavení řízení, postupuji dle § 90 odst. 4 správního řádu a v souladu se zněním § 257 písm. g) zákona. V souladu se zásadou procesní ekonomie jsem se nezabýval meritem věci, neboť napadené rozhodnutí bez dalšího ruším a řízení zastavuji. Povinnost Úřadu vést řízení o přezkoumání úkonů zadavatele i poté, co zadavatel zrušil zadávací řízení, by byla konstruována nad rámec platné právní úpravy a zákonem stanovené pravomoci Úřadu. Danou problematikou se také zabýval Nejvyšší správní soud ve svém rozsudku č. j. 7 As 101/2014 – 76 ze dne 29. 5. 2015.
37. Podle § 90 odst. 4 správního řádu je odvolací správní orgán povinen v situaci, kdy zjistí, že nastala skutečnost, která odůvodňuje zastavení řízení, bez dalšího zrušit napadené rozhodnutí a řízení zastavit. Tím je ze zákona vyloučeno, aby v rámci tohoto řízení o rozkladu došlo k jinak samozřejmému přezkumu souladu napadeného rozhodnutí s právními předpisy a jeho správnosti v rozsahu námitek rozkladu zadavatele podle § 89 odst. 2 správního řádu.
38. Vzhledem k tomu, že ze spisového materiálu lze najisto postavit, že došlo ke zrušení zadávacího řízení ze strany zadavatele, a s ohledem na to, že je z obsahu tohoto správního spisu zřejmé, že žádný z účastníků netvrdil ani neprokázal, že by jiné rozhodnutí o rozkladu mohlo mít význam pro náhradu škody nebo pro právní nástupce účastníků nezbývá, než ve smyslu § 90 odst. 4 správního řádu v návaznosti na § 257 písm. g) zákona napadené rozhodnutí zrušit a správní řízení zastavit.
VI. Závěr
39. Po zvážení všech aspektů dané věci a po zjištění, že nastala skutečnost, která odůvodňuje zastavení řízení, jsem dospěl k závěru, že nastaly podmínky pro zrušení napadeného rozhodnutí a zastavení správního řízení.
40. Vzhledem k výše uvedenému, když jsem shledal důvody, pro které bylo nutno napadené rozhodnutí zrušit a správní řízení zastavit, rozhodl jsem tak, jak je ve výroku tohoto rozhodnutí uvedeno.
Poučení
Proti tomuto rozhodnutí se podle § 91 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, ve spojení s § 152 odst. 5 téhož zákona, nelze dále odvolat.
Ing. Petr Rafaj
předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže
Obdrží:
1. JUSTITIA LEGAL PARTNERS, s. r. o., Půtova 1219/3, 110 00 Praha 1
2. MAGION system, a. s., Jiráskova 1252, 755 01 Vsetín
Vypraveno dne:
viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy
[1]Pokud je v tomto rozhodnutí uveden odkaz na zákon, jedná se vždy o znění účinné ke dni zahájení šetřeného zadávacího řízení v daném případě ve smyslu ustanovení § 61 odst. 1 zákona v návaznosti na ustanovení § 273 zákona.
[2] Oznámení o zrušení ZŘ zadavatel Úřadu poskytl až v rámci svého doplnění rozkladu ze dne 3. 7. 2019 ačkoliv, měl tak učinit nejpozději 27. 5. 2019 s ohledem na usnesení Úřadu č. j. ÚOHS-S0049/2019/VZ-07344/2019/513/JLí ze dne 12. 3. 2019.
[3] Oznámení ve VVZ dostupné z: https://www.vestnikverejnychzakazek.cz/Form03/Display/120151
|
