Rozhodnutí je zveřejněno s vyznačeným obchodním tajemstvím dle požadavků soutěžitele. Rozsah vyznačení obchodního tajemství se může v budoucnu změnit.
Č. j.: ÚOHS-S669/2013/DP-45881/2015/830/DKl
Brno 22. prosince 2015
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže ve správním řízení sp. zn. ÚOHS-S669/2013/DP zahájeném dne 31. 10. 2013 z moci úřední dle § 46 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, ve spojení s § 21, jakož i § 1 odst. 4, § 20a a § 21h zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), ve znění pozdějších předpisů, ve věci možného porušení § 11 odst. 1 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), ve znění pozdějších předpisů a/nebo čl. 102 Smlouvy o fungování Evropské unie, jehož účastníkem je
společnost CHAPS spol. s r.o., se sídlem Brno, Bráfova 1617/21, IČO 47547022, zastoupená na základě plné moci ze dne 9. 5. 2014 JUDr. Karlem Muzikářem, LL.M. (C.J.), advokátem advokátní kanceláře WEIL, GOTSHAL & MANGES s.r.o., se sídlem Praha 1, Křižovnické nám. 193/2,
vydává v souladu s § 67 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, toto
ROZHODNUTÍ:
I.
Účastník řízení, společnost CHAPS spol. s r.o., se sídlem Brno, Bráfova 1617/21, IČO 47547022, tím, […obchodní tajemství…] odmítal bez objektivně ospravedlnitelných důvodů aktualizované jízdní řády, vymezené zákonem č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, ve znění pozdějších předpisů, zákonem č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve znění pozdějších předpisů a prováděcími vyhláškami k těmto zákonům, poté co byly povinně na základě uvedených právních předpisů předávány do Celostátního informačního systému o jízdních řádech, zpřístupňovat ostatním soutěžitelům ve formátu, v jakém byly vytvořeny a povinně mu předávány pro účely vedení Celostátního informačního systému, kdy poptávající soutěžitelé hodlali poskytovat produkty, pro něž byly tyto aktualizované jízdní řády nezbytným vstupem,
zneužil své dominantní postavení na trhu s aktualizovanými daty o jízdních řádech postupovaných povinnými subjekty do Celostátního informačního systému o jízdních řádech, a narušil hospodářskou soutěž na trhu služeb automatického vyhledávání dopravního spojení s celostátním pokrytím a na trhu s informacemi o existujících variantách dopravního spojení v České republice k újmě ostatních soutěžitelů a spotřebitelů a současně potenciálně ovlivnil obchod mezi členskými státy na uvedených trzích,
čímž porušil […obchodní tajemství…] zákaz stanovený v § 11 odst. 1 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), ve znění pozdějších předpisů a zákaz stanovený v čl. 102 Smlouvy o fungování Evropské unie, a tím spáchal správní delikt dle § 22a odst. 1 písm. c) zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), ve znění pozdějších předpisů a porušil čl. 102 Smlouvy o fungování Evropské unie.
II.
Dle § 22a odst. 2 ve spojení s § 21h odst. 5 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), ve znění pozdějších předpisů, se účastníku řízení, společnosti CHAPS spol. s r.o., se sídlem Brno, Bráfova 1617/21, IČO 47547022, za porušení § 11 odst. 1 téhož zákona a porušení čl. 102 Smlouvy o fungování Evropské unie popsaná ve výroku I. tohoto rozhodnutí, ukládá pokuta v celkové výši
2 199 000 Kč (slovy: dva miliony jedno sto devadesát devět tisíc korun českých).
Uložená pokuta je splatná do 90 dnů ode dne nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.
III.
Dle § 79 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, ve spojení s § 6 vyhlášky č. 520/2005 Sb., o rozsahu hotových výdajů a ušlého výdělku, které správní orgán hradí jiným osobám, a o výši paušální částky nákladů řízení, se účastníku řízení, společnosti CHAPS spol. s r.o., se sídlem Brno, Bráfova 1617/21, IČ0 47547022, ukládá povinnost nahradit náklady řízení paušální částkou
2 500 Kč (slovy: dva tisíce pět set korun českých).
Náklady jsou splatné ve lhůtě do 15 dnů ode dne nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.
Odůvodnění
I. Předběžné šetření podnětu a zahájení správního řízení
1. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále též „Úřad“) obdržel dne 23. 5. 2012 podnět společnosti Seznam.cz, a.s., se sídlem Praha 5, Radlická 608/2, IČO 26168685 (dále též „Seznam“), ve věci možného zneužití dominantního postavení společností CHAPS spol. s r.o., se sídlem Brno, Bráfova 1617/21, IČO 47547022 (dále též „CHAPS“ či „účastník řízení“) […obchodní tajemství…].[1]
2. V rámci předběžného šetření před zahájením správního řízení obdržel Úřad podklady a informace od stěžovatele[2], účastníka řízení[3] a Ministerstva dopravy ČR (dále též „Ministerstvo dopravy“)[4].
3. Na ústním jednání se společností CHAPS dne 18. 4. 2013[5] Úřad účastníka řízení vyrozuměl, že […obchodní tajemství…][6] […obchodní tajemství…] na základě zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, ve znění pozdějších předpisů (dále též „zákon o silniční dopravě“) a zákona č. 266/1994 Sb., o drahách, ve znění pozdějších předpisů (dále též „zákon o dráhách“). Úřad uvedl, že z předchozího šetření zjistil, že schválené jízdní řády jsou společnosti CHAPS povinnými subjekty poskytovány i v jiném formátu než je formát JDF, který je pro účely postupování do Celostátního informačního systému o jízdních řádech (dále též „CIS JŘ“) stanoven Metodickým pokynem Ministerstva dopravy k organizaci CIS JŘ. […obchodní tajemství…].
4. Následně proběhlo dne 13. 5. 2013 další jednání se společností CHAPS na základě její žádosti.[7] Úřad zde zopakoval své stanovisko k šetřené problematice a zástupce společnosti CHAPS sdělil, že se ve stanovené lhůtě do 20. 5. 2013 vyjádří k případným krokům společnosti CHAPS ve věci poskytování dat o jízdních řádech. Společnost CHAPS v dané lhůtě zaslala Úřadu přípis,[8] v němž konstatovala, že se rozhodla hledat řešení Úřadem šetřeného jednání.
5. Poté společnost CHAPS Úřad písemně vyrozuměla,[9] že není schopna realizovat taková opatření, která by dosáhla efektu zamýšleného Úřadem, aniž by tím současně jednak neohrozila vlastní ekonomickou situaci a jednak podstatným způsobem nezasáhla do práv a oprávněných zájmů a potřeb třetích osob. […obchodní tajemství…].
6. V reakci na toto písemné vyjádření Úřad vyzval[10] společnost CHAPS k přijetí opatření, […obchodní tajemství…].
7. K dotazu společnosti CHAPS ji poté Úřad vyrozuměl,[11] že pokud realizace Úřadem navržených kroků povede k napravení stavu, který je jím hodnocen jako narušující hospodářskou soutěž, Úřad šetření ukončí s tím, že v případě podezření z porušování soutěžních předpisů šetření kdykoli v budoucnu obnoví. […obchodní tajemství…].[12]
8. Na základě skutečností zjištěných v předběžném šetření zahájil Úřad dne 31. 10. 2013 se společností CHAPS správní řízení sp. zn. ÚOHS-S669/2013/DP ve věci možného porušení § 11 odst. 1 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), ve znění pozdějších předpisů (dále též „zákon“) a/nebo čl. 102 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále též „SFEU“), které Úřad spatřuje v tom, že společnost CHAPS […obchodní tajemství…].
9. Úřad v rámci správního řízení vyjma účastníka […obchodní tajemství…] o trzích, na nichž jsou využívána data o jízdních řádech a soutěžitelích působících na nich.
II. Charakteristika účastníka řízení
10. Společnost CHAPS byla zapsána dne 27. 4. 1993 do obchodního rejstříku vedeného Krajským soudem v Brně, v oddílu C, vložka 17631. Předmětem jejího podnikání je výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona. Dle sdělení účastníka řízení je hlavním předmětem jeho činnosti vývoj a údržba software.[13] Dle veřejně dostupných informací se společnost CHAPS zabývá vývojem IT aplikací a systémů, jejich údržbou a provozem. Zaměřuje se na komplexní softwarová řešení zejména pro oblast osobní železniční a silniční dopravy.[14]
11. Společníky účastníka řízení jsou jednatel Ing. Peter Chlebničan, CSc., bytem Brno – Žabovřesky, Bráfova 1617/21 a společnost OLTIS Group a.s., se sídlem Dr. Milady Horákové 1200/27A, Olomouc, IČO 26847281, která působí na trhu informačních a komunikačních technologií jako integrátor informačních systémů podporujících jednotlivé procesy a segmenty železniční dopravy jako je datová základna, softwarová podpora řízení provozu, či management železniční dopravy.
12. Společnost CHAPS i společnost OLTIS Group a.s. jsou součástí obchodní skupiny OLTIS Group, která je řešitelem informačních systémů pro řízení železniční dopravy a podílí se na návrhu, vývoji a testování informačních standardů v oblasti železniční dopravy. Součástí její činnosti je vývoj komplexních softwarových řešení umožňujících rozšíření standardních podnikových informačních systémů o specializované nadstavby, přičemž taková řešení mohou pokrývat celou oblast dopravní logistiky a technologii železniční, silniční, vodní, letecké i kombinované dopravy.[15]
13. Dceřinými společnostmi účastníka řízení jsou společnosti ČSAD SVT Praha, s.r.o.[16] a INPROP, s.r.o.[17], sesterskými společnostmi OLTIS s.r.o.[18] a XT-Card a.s.[19] Dle účastníka řízení je předmětem činnosti dceřiných i sesterských společností vývoj a údržba software.[20]
III. Zjištěné skutečnosti
III.1. Právní rámec tvorby, správy a zpřístupňování dat o jízdních řádech
14. Oblast jízdních řádů veřejné linkové osobní dopravy upravuje zákon o silniční dopravě. Dle § 17 odst. 1 tohoto zákona je dopravce ve veřejné linkové osobní dopravě povinen předložit jízdní řád nebo jeho změnu ke schválení dopravnímu úřadu, nebo jedná-li se o mezinárodní linkovou osobní dopravu, Ministerstvu dopravy. Dopravní úřad, nebo jedná-li se o mezinárodní linkovou osobní dopravu, Ministerstvo dopravy, jízdní řád nebo jeho změnu schválí, splňuje-li náležitosti stanovené prováděcím předpisem. Příslušným ke schválení jízdního řádu nebo jeho změny je dopravní úřad příslušný k rozhodování o udělení licence.
15. Schválený jízdní řád postoupí dopravní úřad Ministerstvu dopravy, které vede pro potřeby veřejnosti CIS JŘ, přičemž Ministerstvo dopravy může vedením tohoto systému pověřit právnickou osobu.[21] CIS JŘ je informační systém obsahující informace o přepravním spojení, který vede pro potřeby veřejnosti Ministerstvo dopravy nebo jím pověřená právnická osoba.[22]
16. Způsob zpracování, předkládání ke schválení, uveřejňování a obsah jízdního řádu a jeho změn a organizaci CIS JŘ stanovil s účinností do 31. 8. 2014 prováděcí předpis, kterým byla vyhláška č. 388/2000 Sb., o jízdních řádech veřejné linkové osobní dopravy, ve znění pozdějších předpisů (dále též „vyhláška o jízdních řádech“). Dle této vyhlášky obsahuje CIS JŘ schválené jízdní řády linek veřejné vnitrostátní linkové dopravy s výjimkou jízdních řádů linek městské autobusové dopravy provozovaných na území města a schválené jízdní řády linek veřejné mezinárodní linkové dopravy, které mají na území České republiky zastávku pro nástup nebo výstup cestujících,[23] přičemž tyto jízdní řády musí mít stanovený obsah.[24] CIS JŘ se považuje za jedno z míst určených pro styk s cestujícími, z něhož se podávají i další informace, např. o vyhlášených smluvních přepravních podmínkách a o tarifu.[25] Pro účely postoupení schváleného jízdního řádu do CIS JŘ předkládá dopravce jízdní řád veřejné vnitrostátní linkové dopravy, zpracovaný v elektronické podobě ve formátu a struktuře dat stanovené příslušným dopravním úřadem.[26] Schválený jízdní řád veřejné vnitrostátní linkové dopravy postupuje dopravní úřad v elektronické podobě do CIS JŘ. Stejně tak je povinen do CIS JŘ oznámit ukončení platnosti jízdního řádu z důvodu pozbytí platnosti vydané licence.[27]Rovněž schválený jízdní řád veřejné mezinárodní linkové dopravy postupuje tuzemský dopravce do CIS JŘ v elektronické podobě ve formátu a struktuře dat stanovených Ministerstvem dopravy.[28] Pokud je vedením CIS JŘ pověřena právnická osoba, oznámí jí Ministerstvo dopravy v případě veřejné mezinárodní linkové dopravy údaje o schválení nového jízdního řádu nebo o ukončení platnosti jízdního řádu z důvodu pozbytí platnosti vydané licence.[29]
17. Vyhlášku o jízdních řádech zrušila vyhláška č. 122/2014 Sb., o jízdních řádech veřejné linkové dopravy (dále též „nová vyhláška o JŘ“), která nabyla účinnosti dne 1. 9. 2014. Obdobně jako vyhláška o jízdních řádech stanovuje způsob zpracování, předkládání ke schválení, uveřejňování a obsah jízdního řádu a jeho změn, jakož i organizaci CIS JŘ. Reflektovala zahrnutí jízdních řádů městské hromadné autobusové dopravy (MHD) do CIS JŘ[30] a nově stanovila povinnost zveřejňování jízdního řádu způsobem umožňujícím dálkový přístup. Proto je pro postupování jízdních řádů do CIS JŘ nezbytná zcela jednotná elektronická podoba, s exaktně definovaným datovým obsahem a datovou strukturou, která umožňuje automatizované zpracování dat pro potřeby CIS JŘ uvedené v § 9 nové vyhlášky o JŘ[31] (viz dále též bod 18). Dle této vyhlášky obsahuje CIS JŘ schválené jízdní řády linek vnitrostátní linkové dopravy (včetně MHD) a linek mezinárodní linkové dopravy, které mají na území České republiky zastávku pro nástup nebo výstup cestujících.[32] Jízdní řád vnitrostátní linkové dopravy schválený dopravním úřadem, resp. jízdní řád mezinárodní linkové dopravy schválený Ministerstvem dopravy, postoupí dle této vyhlášky dopravní úřad, resp. Ministerstvo dopravy v elektronické podobě ve formátu a v datové struktuře, kterou zveřejní Ministerstvo dopravy způsobem umožňujícím dálkový přístup, do CIS JŘ neprodleně po jeho schválení.[33] Jízdní řád mezinárodní linkové dopravy schválený orgánem jiného státu než České republiky postoupí Ministerstvo dopravy do CIS JŘ neprodleně poté, co se o jeho schválení dozví. Pokud je vedením CIS JŘ pověřena právnická osoba, oznámí jí Ministerstvo dopravy informace o schválení nebo změně jízdního řádu. Na základě tohoto oznámení budou příslušné údaje zahrnuty do CIS JŘ.[34] Příslušný dopravní úřad nebo v případě mezinárodní dopravy Ministerstvo dopravy oznámí do CIS JŘ ukončení platnosti jízdního řádu z důvodu pozbytí platnosti vydané licence nebo povolení, a to neprodleně, jakmile se o této skutečnosti dozví.[35]
18. Ustanovení § 9 odst. 8 nové vyhlášky o JŘ stanovuje, že jízdní řády jsou neprodleně po jejich postoupení do CIS JŘ zveřejňovány způsobem umožňujícím dálkový přístup. Dle tohoto ustanovení jsou jízdní řády vnitrostátní linkové dopravy a mezinárodní linkové dopravy uveřejňovány v elektronické podobě v datovém formátu a v datové struktuře,[36] způsobem umožňujícím automatizované zpracování a současně v podobě podle § 3 až 5 nové vyhlášky o JŘ (jež vymezují obsahové náležitosti jízdních řádů). Jízdní řády mezinárodní linkové dopravy schválené orgánem jiného státu než České republiky jsou uveřejňovány v podobě, ve které byly do CIS JŘ postoupeny Ministerstvem dopravy.[37] Ustanovení § 9 odst. 8 nové vyhlášky o JŘ nabylo účinnosti dnem 1. 9. 2015.[38]
19. Právní úprava jízdních řádů veřejné drážní osobní dopravy spadá pod zákon o dráhách. Jízdní řád veřejné drážní osobní dopravy na dráze celostátní a regionální zpracovává provozovatel dráhy. Projedná návrh s Ministerstvem dopravy, kraji a dopravci na dráze. Provozovatel dráhy předá v dohodnutém rozsahu bezúplatně do CIS JŘ údaje z platného jízdního řádu veřejné drážní osobní dopravy na dráze celostátní či regionální zpracovaného po projednání jeho návrhu s Ministerstvem dopravy, s kraji a s dopravci na dráze.[39] Co se týče jízdních řádů na dráze tramvajové, trolejbusové, speciální a lanové, dopravce předkládá jízdní řád ke schválení příslušnému drážnímu správnímu úřadu. Drážní správní úřad jej po schválení postupuje do CIS JŘ. [40]
20. Prováděcím právním předpisem k zákonu o drahách, který upravuje mj. způsob zpracování, obsah a zveřejňování jízdních řádů a jejich změn v drážní dopravě, je vyhláška č. 173/1995 Sb., kterou se vydává dopravní řád drah, ve znění pozdějších předpisů (dále též „drážní vyhláška“). S účinností k 1. 9. 2015 byla drážní vyhláška novelizována vyhláškou č. 7/2015 Sb., která zavedla v § 54 odst. 4 drážní vyhlášky povinnost zveřejnit jízdní řády veřejné drážní osobní dopravy na dráze celostátní a dráze regionální neprodleně po jejich předání do CIS JŘ způsobem umožňujícím dálkový přístup, a to v podobě, ve které byly do CIS JŘ předány provozovatelem dráhy. S účinností k 21. 10. 2015 byla drážní vyhláška novelizována vyhláškou č. 253/2015 Sb., která stanovila v § 57 odst. 5 drážní vyhlášky povinnost zveřejnit jízdní řády na dráze speciální, dráze tramvajové, dráze trolejbusové a dráze lanové neprodleně po jejich postoupení do CIS JŘ způsobem umožňujícím dálkový přístup, a to v podobě, ve které byly do CIS JŘ postoupeny drážním správním úřadem.
21. K výše uvedenému Úřad shrnuje, že správní orgány (Ministerstvo dopravy, dopravní úřady a drážní správní úřady), dopravci a provozovatelé dráhy tak představují subjekty, jež se na základě právních předpisů povinně podílejí na poskytování jízdních řádů veřejné linkové osobní dopravy a veřejné drážní osobní dopravy pro účely vedení CIS JŘ (dále též „povinné subjekty“).
22. Schválené jízdní řády městské autobusové dopravy, dráhy tramvajové, trolejbusové, speciální a lanové jsou povinně předávány do CIS JŘ od 1. 7. 2010, kdy silniční zákon i zákon o dráhách byl novelizován zákonem č. 194/2010 Sb., o veřejných službách v přepravě cestujících a o změně dalších zákonů (došlo tak k rozšíření povinnosti předávat do CIS JŘ i schválené jízdní řády uvedených forem přepravy[41]). […obchodní tajemství…]. V současné době jsou součástí CIS JŘ povinně jízdní řády veřejné linkové osobní dopravy, včetně městské autobusové dopravy, veřejné drážní osobní dopravy na dráze celostátní a regionální a na dráze tramvajové, trolejbusové, speciální[42] a lanové. […obchodní tajemství…].
III.2. Smlouva o vedení CIS JŘ
23. Jak je uvedeno výše, právní předpisy veřejné linkové osobní dopravy a veřejné drážní osobní dopravy svěřují vedení CIS JŘ pro potřeby veřejnosti Ministerstvu dopravy. Současně stanoví, že Ministerstvo dopravy může vedením tohoto systému pověřit právnickou osobu. Ministerstvo dopravy převedlo ve smyslu § 17 odst. 2 zákona o silniční dopravě své povinnosti související s vedením CIS JŘ pro potřeby veřejnosti na společnost CHAPS na základě smlouvy o vedení CIS JŘ (dále též „Smlouva CIS JŘ“), která byla uzavřena dne 27. 7. 2001 a následně byla změněna […obchodní tajemství…] dodatky.[43] Smlouva byla uzavřena na dobu určitou do 31. 12. 2005 s tím, že nedoručila-li ani jedna ze smluvních stran druhé smluvní straně písemné prohlášení, že trvá na skončení platnosti smlouvy ve sjednaném termínu, a to nejpozději 90 dnů před tímto datem, platnost smlouvy se automaticky prodlužovala vždy o dalších 30 měsíců.[44] Dodatek č. 2 Smlouvy CIS JŘ, který zejména zpřesnil a nově upravil některá práva a povinnosti smluvních stran, změnil lhůtu automatické prolongace Smlouvy CIS JŘ z 30 měsíců na 18 měsíců.[45] […obchodní tajemství…],[46] […obchodní tajemství…].[47]
24. Předmětem Smlouvy CIS JŘ ve znění dodatků č. 1 a 2 (s účinností do 31. 3. 2015) byla úprava podmínek, za kterých společnost CHAPS povede pro potřeby veřejnosti CIS JŘ v souladu s příslušným prováděcím předpisem, přičemž jej zabezpečí softwarově a metodicky tak, aby CIS JŘ byl veden způsobem umožňujícím poskytnutí komplexní informace o nejvhodnějším dopravním spojení v úseku mezi výchozím a cílovým místem specifikovaným cestující veřejností a to při použití veřejné linkové osobní dopravy a veřejné drážní osobní dopravy nebo při použití dalších druhů veřejných osobních doprav v případě jejich zařazení do CIS JŘ.[48] K řádnému vedení CIS JŘ, tj. ke sběru a zpracování dat, aktualizaci a správě všech oblastí CIS JŘ, byla společnost CHAPS zavázána obstarat si vlastním jménem a na vlastní náklad funkčně a výkonově odpovídající hardwarové a softwarové vybavení tak, aby CIS JŘ zahrnoval nejméně datovou bázi jízdních řádů, registr nádraží, stanovišť a zastávek, číselník linek a tratí a registr dopravců veřejné osobní dopravy.[49] Společnost CHAPS se dále mj. zavázala zajistit pro dopravní úřady, drážní správní úřady, Správu železniční dopravní cesty a Ministerstvo dopravy software umožňující kontrolu vstupních dat jízdních řádů a elektronické schvalování jízdních řádů a zajistit jeho vazbu na registry, které jsou součástí CIS JŘ. Společnost CHAPS je rovněž povinna přebírat elektronicky zkontrolovaná data o schválených jízdních řádech veřejné osobní dopravy od stanovených správních orgánů a dopravců ve stanoveném formátu a struktuře dat a zajistit průběžnou aktualizaci CIS JŘ v závislosti na změnách jízdních řádů veřejné osobní dopravy.[50]
25. Při vedení CIS JŘ byla společnost CHAPS povinna zveřejňovat informace z CIS JŘ pro potřeby veřejnosti jako jednotlivá přepravní spojení z výchozí stanice do stanice cílové; zveřejňovat aktuální jízdní řády z CIS JŘ ve formátu pdf a xls; umožnit bezplatně přístup k aktuálním údajům o jízdních řádech zpracovávaným v CIS JŘ Ministerstvu dopravy a na základě individuálních smluv i dopravním úřadům, krajům, drážním správním úřadům a Správě železniční dopravní cesty; distribuovat v elektronické podobě údaje o jízdních řádech zpracovávané v CIS JŘ na Ministerstvo dopravy a na základě samostatných smluv na dopravní úřady, drážní správní úřady a Správu železniční dopravní cesty.[51]
26. Ve vztahu k veřejnosti byla společnost CHAPS dále povinna zajistit provozování celostátního telefonního informačního pracoviště pro cestující veřejnost; zajistit distribuci programu pro vyhledávání dopravního spojení využívajícího datovou základnu CIS JŘ a zveřejnit výstupy z něj na internetu; a dle technických a obchodních možností zveřejnit výstupy z programu pro vyhledávání dopravního spojení prostřednictvím SMS, w@p, samoobslužných stojanů, případně dalších médií.[52]
27. Společnost CHAPS měla taktéž povinnost vytvářet podmínky pro zařazení jízdních řádů dalších druhů veřejných osobních doprav do CIS JŘ. Na druhou stranu byla oprávněna užívat datovou základnu CIS JŘ ve svých dalších programových produktech za předpokladu, že tuto datovou základnu zpřístupní i dalším subjektům v rozsahu jejich žádosti.[53]
28. […obchodní tajemství…],[54] […obchodní tajemství…],[55] […obchodní tajemství…].[56] […obchodní tajemství…].[57] […obchodní tajemství…].[58]
III.3. Forma dat pro CIS JŘ a nakládání s nimi
29. Za účelem organizace CIS JŘ vydalo Ministerstvo dopravy dne 5. 10. 2010 Metodický pokyn č. 4 k organizaci CIS JŘ (dále též „Metodický pokyn“), který je platný a závazný pro zpracování jízdních řádů se začátkem platnosti od 1. 7. 2010, jejich kontrolu, schvalování a postupování do CIS JŘ.[59] Metodický pokyn se vztahuje na jízdní řády veřejné linkové osobní dopravy vnitrostátní i mezinárodní včetně linek městské autobusové dopravy a na jízdní řády veřejné drážní osobní dopravy na dráze tramvajové, trolejbusové, speciální a lanové. Z působnosti Metodického pokynu jsou tak vyňaty jízdní řády veřejné drážní osobní dopravy na dráze celostátní a regionální.
30. Metodický pokyn shrnuje obsah CIS JŘ, který dle výše zmíněných předpisů zahrnuje jízdní řády linek veřejné linkové dopravy včetně městské autobusové dopravy, jízdní řády veřejné drážní osobní dopravy na dráze celostátní a regionální a na dráze tramvajové, trolejbusové, speciální a lanové.
31. Pro účely postoupení do CIS JŘ musí být jízdní řády prezentovány ve formě linkového jízdního řádu, přičemž dopravce zpracovává jízdní řád v elektronické podobě. Formát a strukturu dat pro elektronické zpracování jízdních řádů určuje celostátně Ministerstvo dopravy. Dopravci ho stanoví příslušný dopravní úřad, který mu udělil licenci k provozování veřejné linkové dopravy, či drážní správní úřad, který mu udělil licenci k provozování veřejné drážní dopravy. Od data platnosti Metodického pokynu jsou přitom pro elektronickou podobu jízdního řádu určeny dva datové formáty, a to jednotný datový formát 1.9 (dále též „JDF 1.9“) a jednotný datový formát 1.10 (dále též „JDF 1.10“). JDF 1.9 je blíže specifikován v příloze č. 1 Metodického pokynu a stanoví jako závazný formát a strukturu dat elektronické podoby jízdního řádu příslušný dopravní úřad dopravci, který předkládá ke schválení jízdní řád veřejné linkové dopravy, mimo městskou autobusovou dopravu. JDF 1.10 popsaný v příloze č. 3 Metodického pokynu stanoví jako závazný formát a strukturu dat elektronické podoby jízdního řádu příslušný dopravní úřad či dopravní správní úřad dopravci, který předkládá ke schválení jízdní řád městské autobusové dopravy či veřejné drážní osobní dopravy na dráze tramvajové, trolejbusové, speciální a lanové.
32. Metodický pokyn dále upravuje např. bližší specifikaci obsahu jízdních řádů, termíny změn jízdních řádů, lhůty pro předložení jízdních řádů na dopravní úřady a drážní správní úřady. Metodický pokyn rovněž uvádí, že data jízdního řádu předkládaná dopravcem kontroluje příslušný dopravní úřad či drážní správní úřad pomocí aplikace CISnet. Dopravce, dopravní úřad či drážní správní úřad nahraje data jízdního řádu prostřednictvím internetu do centrální databáze CISnet, ve které je aplikace CISnet automaticky zkontroluje a o kontrole vytvoří protokol. K automatické kontrole předkládaných dat jízdního řádu využívá aplikace CISnet celostátní registr zastávek a celostátní registr dopravců. Tyto celostátní registry jsou přitom aktualizovány výhradně provozovatelem CIS JŘ na základě informací od dopravních úřadů a drážních správních úřadů. Po schválení jízdního řádu dopravní úřad či drážní správní úřad příslušnou funkcí aplikace CISnet postoupí jízdní řád do databáze CIS JŘ. Dopravní úřad či drážní správní úřad je ve stanovených případech povinen prostřednictvím příslušné funkce aplikace CISnet poskytnout provozovateli CIS JŘ údaje o zrušení existující zastávky či změně jejího názvu nebo atributů, o zavedení nové zastávky, o ukončení platnosti jízdního řádu z důvodu pozbytí platnosti vydané licence, o zániku dopravce a o změně údajů o dopravci nebo údaje o vzniku nového dopravce.
33. V návaznosti na vydání nové vyhlášky o JŘ nabyl dnem 1. 9. 2014 účinnosti Metodický pokyn č. 5 k organizaci CIS JŘ (dále též „nový metodický pokyn“),[60] který ponechal v platnosti všechna ustanovení dosavadního Metodického pokynu týkající se jízdních řádů veřejné drážní osobní dopravy na dráze tramvajové, trolejbusové, speciální a lanové, jakož i dopravy vodní a letecké. Ustanovení Metodického pokynu týkající se jízdních řádů veřejné linkové osobní dopravy zůstávají dle nového metodického pokynu v platnosti, pokud nejsou v rozporu s novou vyhláškou o JŘ. Nový metodický pokyn dále zavádí pro elektronickou podobu jízdního řádu datový formát 1.11 („JDF 1.11“), jehož popis je jeho nedílnou součástí. V platnosti pak nechává jednotný datový formát 1.9 („JDF 1.9“) pro jízdní řády veřejné linkové dopravy mimo městskou autobusovou dopravu v rozsahu, v jakém není v rozporu s novou vyhláškou o JŘ, a jednotný datový formát 1.10 („JDF 1.10“) pro jízdní řády městské autobusové dopravy v rozsahu, v jakém není v rozporu s novou vyhláškou o JŘ, a pro jízdní řády veřejné drážní osobní dopravy na dráze tramvajové, trolejbusové, speciální a lanové.
34. Nový metodický pokyn obsahuje i komentář k nové vyhlášce o JŘ a vyjadřuje se mj. k podobě jízdních řádů postupovaných do CIS JŘ. Nový metodický pokyn uvádí, že pro postupování jízdních řádů do CIS JŘ je nezbytná zcela jednotná elektronická podoba, s exaktně definovaným obsahem a datovou strukturou, a proto musí vyhláška obsahovat ustanovení, které tuto podobu zajišťuje. [61] Dopravce proto musí dopravnímu úřadu kromě žádosti o schválení jízdního řádu, jejíž obsah vychází ze správního řádu, předložit (tj. zaslat nebo dodat prostřednictvím elektronických prostředků či na elektronickém nosiči) i datovou, jednotně strukturovanou podobu jízdního řádu. Zvolený formát i struktura musí umožňovat automatizované zpracování dat pro potřeby CIS JŘ uvedené v § 9 nové vyhlášky o JŘ. Ve skutečnosti u naprosté většiny dopravců bude jako výchozí existovat jízdní řád v elektronické podobě v datovém formátu a datové struktuře, v níž se jízdní řád v současné době již téměř výhradně za pomoci výpočetní techniky zpracovává a z níž je poté generována podoba fyzicky čitelná. Nový metodický pokyn poukazuje, že vyhláška uvádí podobu fyzicky čitelnou s obsahovými náležitostmi podle § 3 a § 4 vyhlášky, která je zpravidla získána konverzí z podoby elektronické, na významově prvním místě pouze z důvodu zachování zřetelné vazby na proces schvalování, který se řídí správním řádem.[62]
35. Dle nového metodického pokynu musí dopravce předat jízdní řád v elektronické podobě dopravnímu úřadu současně s „písemnou“ žádostí buď na nosiči dat (CD ROM, USB flash) nebo jako přílohu datové zprávy. Dopravní úřad však může za splnění této povinnosti považovat rovněž vložení elektronického souboru jako dávky do aplikace CISnet, které provede dopravce. Jinak vloží (nahraje) soubor s daty do aplikace CISnet dopravní úřad. Před vydáním rozhodnutí o schválení jízdního řádu musí dopravní úřad provést fyzickou kontrolu shodnosti údajů přílohy budoucího rozhodnutí a elektronické podoby vložené do aplikace CISnet (buď jím samým, nebo dopravcem) a pouze v případě zjištěného souladu vydat rozhodnutí o schválení jízdního řádu. Jízdní řád vložený do aplikace CISnet by měl proto vytisknout a tento výtisk vložit do spisu. Po nabytí právní moci (předběžné vykonatelnosti) rozhodnutí pak „postoupí“ jízdní řád do CIS JŘ stanovenými programovými postupy.[63]
36. Proces schvalování jízdního řádu u správních orgánů podle správního řádu probíhá nad podobou fyzicky čitelnou podle § 6 odst. 1 nebo 2 nové vyhlášky o JŘ. Do CIS JŘ jsou však správní orgány České republiky povinny postoupit schválené jízdní řády v elektronické podobě podle § 6 odst. 3 nové vyhlášky o JŘ, tj. v datovém formátu a datové struktuře, který zveřejní Ministerstvo dopravy. Pro širokou veřejnost jsou elektronické údaje CIS JŘ interpretovány ve fyzicky čitelné jednotné podobě, která je v CIS JŘ generována z podoby elektronické podle § 6 odst. 3 nové vyhlášky o JŘ. CIS JŘ je informačním systémem veřejné správy vedený v elektronické podobě a v něm obsažené datové údaje z něj mohou být získávány a dále zpracovávány.[64]
37. Na svých internetových stránkách účastník řízení zveřejnil popis systému CIS JŘ, kde se mj. uvádí, že jízdní řády jsou do CIS JŘ předávány dopravními úřady krajských a městských úřadů/magistrátů (veřejná vnitrostátní linková doprava), dopravci (veřejná mezinárodní linková doprava), provozovateli dráhy (veřejná drážní osobní doprava na dráze celostátní a regionální) a drážními správními úřady (veřejná drážní osobní doprava na dráze tramvajové, trolejbusové, speciální a lanové) v elektronické podobě ve formátech JDF. Pro kontrolu dat ve formátu JDF pro autobusy slouží aplikace JDFkon. Oficiálním výstupem ze systému CIS JŘ je veřejně dostupný FTP server na adrese ftp://ftp.cisjr.cz/.[65]
38. […obchodní tajemství…][66] […obchodní tajemství…].[67]
39. […obchodní tajemství…].[68]
40. […obchodní tajemství…].[69]
41. […obchodní tajemství…][70] […obchodní tajemství…].[71] […obchodní tajemství…].[72]
42. […obchodní tajemství…],[73] […obchodní tajemství…][74] […obchodní tajemství…].[75] […obchodní tajemství…].
43. Jelikož je účastník řízení na základě Smlouvy CIS JŘ pověřen zákonnou povinností vést CIS JŘ pro účely veřejnosti, musí data CIS JŘ na základě této smlouvy dále zpřístupňovat jednak veřejnosti, jednak správním orgánům. Vůči veřejnosti tuto povinnost plnil do 31. 8. 2015 prostřednictvím webové stránky www.idos.cz,[76] kde je umístěna aplikace, která umožňuje bezplatné vyhledávání jednotlivých přepravních spojení z výchozí stanice do stanice cílové; od 1. 9. 2015 (u veřejné osobní linkové dopravy[77] a u veřejné drážní osobní dopravy na dráze celostátní a dráze regionální[78]) a od 21. 10. 2015 (u dopravy na dráze speciální, dráze tramvajové, dráze trolejbusové a dráze lanové[79]) zveřejňuje data o jízdních řádech na serveru ftp://ftp.cisjr.cz. Na portálu http://portal.idos.cz jsou pak zveřejňovány aktuální jízdní řády z CIS JŘ ve formátu pdf, přičemž do 31. 8. 2015 zde byly zveřejňovány rovněž jízdní řády ve formátu xls. Veřejnost má přístup k datům CIS JŘ […obchodní tajemství…].[80]
44. […obchodní tajemství…][81] […obchodní tajemství…][82] […obchodní tajemství…].[83]
45. […obchodní tajemství…].[84] […obchodní tajemství…].[85]
46. Pokud jde o zpřístupňování dat CIS JŘ správním orgánům, účastník řízení plní své povinnosti na základě Smlouvy CIS JŘ prostřednictvím aplikace CISnet, která poskytuje dopravním úřadům, drážním správním úřadům a Ministerstvu dopravy přístup k datům CIS JŘ v rozsahu jejich schvalovacích a kontrolních pravomocí (Ministerstvo dopravy tak má přístup k jízdním řádům ve formátech pdf, xls či xlsx). […obchodní tajemství…][86][…obchodní tajemství…].
47. […obchodní tajemství…].[87] […obchodní tajemství…].[88]
48. […obchodní tajemství…].[89] […obchodní tajemství…].[90] […obchodní tajemství…].[91]
49. Co se týče financování činností účastníka řízení souvisejících se sběrem, zpracováním a zveřejňováním dat CIS JŘ, je třeba uvést, že na základě čl. VII Smlouvy CIS JŘ je účastník řízení povinen vést CIS JŘ bez nároku na finanční úhradu ze strany Ministerstva dopravy. […obchodní tajemství…].[92]
50. […obchodní tajemství…].[93] […obchodní tajemství…].
51. […obchodní tajemství…].[94]
52. […obchodní tajemství…].[95] […obchodní tajemství…].[96]
III.4. […obchodní tajemství…]
53. […obchodní tajemství…].[97]
54. […obchodní tajemství…].[98] […obchodní tajemství…].
55. […obchodní tajemství…].[99]
56. […obchodní tajemství…].[100][…obchodní tajemství…].
57. […obchodní tajemství…].[101] […obchodní tajemství…][102] […obchodní tajemství…],[103] […obchodní tajemství…],[104] […obchodní tajemství…].
III.5. […obchodní tajemství…]
58. Společnost […obchodní tajemství…] v průběhu předběžného šetření, jakož i v rámci samotného správního řízení, poskytla opakovaně informace prostřednictvím písemných i ústních vyjádření. Předně uvedla, že nezbytným předpokladem uvedení jejího produktu na trh je přístup ke komplexní databázi existujících jízdních řádů, a to v podobě, která umožní průběžnou aktualizaci a bude strojově zpracovatelná. […obchodní tajemství…].[105]
59. […obchodní tajemství…].[106]
60. […obchodní tajemství…].[107]
61. […obchodní tajemství…] rovněž uvedla, že se data CIS JŘ snažila získat i z jiných zdrojů než od společnosti CHAPS a Ministerstva dopravy. Předně oslovila celou řadu dopravců, avšak žádné její žádosti nebylo vyhověno, primárně v důsledku obavy z narušení autorského práva společnosti CHAPS k jednotnému formátu poskytovaných dat. Dále byly osloveny dopravní úřady, ty však uvedly, že ačkoli jízdní řády schvalují, nemají je samy k dispozici ve formátu požadovaném […obchodní tajemství…].[108] K tomu […obchodní tajemství…] uvedla, že alternativní získání dat od dopravních úřadů a dopravců, i kdyby se podařilo navázat spolupráci se všemi, pro ni není ekvivalentním řešením, neboť takové řešení by bylo založeno na bázi dobrovolnosti předávání dat ze strany dopravců, kdežto povinnost předávat stejná data do CIS JŘ vyplývá dopravcům přímo ze zákona. Z tohoto důvodu lze předpokládat, že u takto dobrovolně předávaných dat by nebylo možné garantovat ani požadovanou kvalitu, ani aktuálnost, což by mělo důsledky pro kvalitu zamýšlené služby a vůbec reputaci […obchodní tajemství…] u zákazníků.[109]
62. […obchodní tajemství…] Úřadu následně doložila kopie záznamů z uskutečněných jednání se subjekty, na které se obrátila za účelem navázání možné spolupráce k poskytování dat o jízdních řádech a které blíže zachycují průběh vzájemných jednání; jejich výsledek ve většině případů neznamenal pro […obchodní tajemství…] možnost získání požadovaných dat o jízdních řádech, přestože oslovené subjekty byly během prvních jednání myšlence spolupráce se […obchodní tajemství…] nakloněny.[110]
63. […obchodní tajemství…].[111]
64. […obchodní tajemství…].[112] […obchodní tajemství…] řádů předávaných společnosti CHAPS od dopravců (ve formátu JDF), ani za řešení probíhajících sporů o data.[113]
65. V současnosti […obchodní tajemství…] spolupracuje na poskytování dat o jízdních řádech se společnostmi Bileto s.r.o.[114], Dopravní podnik hl. m. Prahy, akciová společnost[115], Plzeňské městské dopravní podniky, a.s.[116] a KORDIS JMK, a.s.[117] […obchodní tajemství…].
66. […obchodní tajemství…] koncem dubna 2015 spustila na […obchodní tajemství…] službu, která zahrnuje plánovač tras, který dle jejího vyjádření umožňuje cestující veřejnosti naplánovat trasu veřejnou dopravou. Zamýšlenou výhodou této služby má být kombinace pěší a veřejné dopravy, díky čemuž je možné naplánovat trasy z jakéhokoli místa v České republice. […obchodní tajemství…] sdělila, že pro tyto účely započala extrahovat jízdní řády meziměstských […obchodní tajemství…].[118]
67. Společnost Seznam ve svém vyjádření ze dne 21. 5. 2015 uvedla, že na rozdíl od dat od dopravců či zprostředkovatelů, se kterými na poskytování některých dat o jízdních řádech spolupracuje, […obchodní tajemství…]. V takovém případě by skript, který společnost Seznam vytvořila, přestal řádně fungovat, což se projeví v nepřesnosti vyhledávací služby, která tato data používá, a […obchodní tajemství…] by tak byla nucena […obchodní tajemství…] dohledat a upravit vlastní zpracování těchto souborů. […obchodní tajemství…] Úřadu následně popsala způsob, jakým data zpracovává do své databáze.[119]
68. […obchodní tajemství…].
69. […obchodní tajemství…].
70. […obchodní tajemství…].[120]
III.6. Informace od Ministerstva dopravy
71. V souvislosti s šetřením podnětu […obchodní tajemství…] inicioval Úřad jednání s Ministerstvem dopravy,[121] na němž zástupci Ministerstva dopravy sdělili, že problém s nedostupností dat o jízdních řádech je jim znám a je zde snaha ze strany Ministerstva dopravy tento stav řešit. Nástrojem, kterým zamýšlí Ministerstvo dopravy docílit zveřejnění dat o jízdních řádech, má být novela vyhlášky o jízdních řádech veřejné linkové dopravy. […obchodní tajemství…].
72. […obchodní tajemství…],[122] […obchodní tajemství…].
III.7. […obchodní tajemství…]
73. […obchodní tajemství…][123] […obchodní tajemství…].[124] […obchodní tajemství…].[125]
74. […obchodní tajemství…],[126] […obchodní tajemství…].[127]
75. […obchodní tajemství…],[128] […obchodní tajemství…].[129]
76. […obchodní tajemství…],[130] […obchodní tajemství…].[131]
77. […obchodní tajemství…],[132] […obchodní tajemství…].
78. […obchodní tajemství…].
79. […obchodní tajemství…].
80. […obchodní tajemství…],[133] […obchodní tajemství…].[134]
III.8. […obchodní tajemství…]
81. […obchodní tajemství…],[135] […obchodní tajemství…][136] […obchodní tajemství…].
82. […obchodní tajemství…].[137]
83. […obchodní tajemství…].[138]
III.9. […obchodní tajemství…]
84. […obchodní tajemství…].[139]
85. […obchodní tajemství…].[140] […obchodní tajemství…].
III.10. […obchodní tajemství…]
86. […obchodní tajemství…].[141] […obchodní tajemství…].
87. […obchodní tajemství…],[142] […obchodní tajemství…][143] […obchodní tajemství…],[144] […obchodní tajemství…].[145] […obchodní tajemství…].
88. […obchodní tajemství…].[146] […obchodní tajemství…].[147]
89. […obchodní tajemství…].[148] […obchodní tajemství…].[149] […obchodní tajemství…][150][…obchodní tajemství…][151] […obchodní tajemství…].
90. […obchodní tajemství…].
91. […obchodní tajemství…].[152] […obchodní tajemství…].[153]
92. […obchodní tajemství…].[154] […obchodní tajemství…],[155] […obchodní tajemství…].[156]
93. […obchodní tajemství…].
94. […obchodní tajemství…].[157]
95. […obchodní tajemství…].[158]
96. […obchodní tajemství…].[159] […obchodní tajemství…],[160] […obchodní tajemství…],[161] […obchodní tajemství…].[162]
97. […obchodní tajemství…].[163] […obchodní tajemství…].[164] […obchodní tajemství…].[165] […obchodní tajemství…].[166]
98. […obchodní tajemství…].[167]
99. […obchodní tajemství…]. [168]
100. […obchodní tajemství…].[169]
101. […obchodní tajemství…].[170] […obchodní tajemství…].[171] […obchodní tajemství…].
III.11. Data o jízdních řádech zveřejňovaná účastníkem řízení od 1. 9. 2015
102. Účastník řízení na svých webových stránkách oznámil,[172] […obchodní tajemství…] dochází od 1. 9. 2015 ke změnám ve fungování CIS JŘ. Mezi hlavní změny má patřit zveřejňování dat ve formátech umožňujících dálkový přístup, kdy budou zveřejňována plně v souladu s novelizovaným zněním příslušných vyhlášek[173] a dalšími relevantními právními předpisy. Data jsou dle uvedeného oznámení dostupná na veřejně přístupném FTP serveru na adrese ftp://ftp.cisjr.cz.
103. Účastník řízení umístil v souvislosti s účinností § 9 odst. 8 nové vyhlášky o JŘ a § 54 odst. 4 drážní vyhlášky od 1. 9. 2015 na uvedeném serveru k bezplatnému stažení čtyři adresáře obsahující .zip archiv s jízdními řády vlaků, .zip archiv s daty o autobusové dopravě, archiv s údaji o mezinárodních autobusových linkách a seznamy dopravců, linek, stanic, tratí či zastávek. Archiv obsahující jízdní řády autobusové dopravy je zveřejněn ve formátu JDF. Archiv jízdních řádů vlaků obsahuje data v textovém formátu s popsanou datovou strukturou, archiv s daty o mezinárodních autobusových linkách obsahuje soubory ve formátu pdf. Seznamy dopravců, linek, stanic, tratí či zastávek jsou v textovém formátu.
104. […obchodní tajemství…][174] […obchodní tajemství…].
105. V této souvislosti Úřad na adrese ftp://ftp.cisjr.cz ověřil, že jsou zde po nabytí účinnosti vyhlášky č. 253/2015 Sb. dne 21. 10. 2015 zveřejňovány rovněž jízdní řády veřejné drážní osobní dopravy na dráze tramvajové, trolejbusové, speciální a lanové ve formátu pdf.[175]
106. […obchodní tajemství…][176] […obchodní tajemství…][177][…obchodní tajemství…].
III.12. […obchodní tajemství…]
107. […obchodní tajemství…].
108. […obchodní tajemství…].
109. […obchodní tajemství…] jízdní řád dráhy v knižním vydání a pro každou stanici seznam příjezdů a odjezdů vlaků. Vývěsné jízdní řády a seznam příjezdů a odjezdů vlaků včetně jejich změn se zveřejňují nejméně 24 hodin před začátkem jejich platnosti. Knižní vydání jízdních řádů drah a jeho plánované změny se zveřejňují nejméně 10 dní před začátkem jejich platnosti.
110. Návrh linkového jízdního řádu na dráze speciální, tramvajové, trolejbusové a lanové dle § 87 výše uvedené vyhlášky vypracuje a předkládá drážní podnik příslušné obci. Jízdní řády a jejich plánované změny se zveřejňují nejméně 48 hodin před začátkem jejich platnosti vhodným způsobem na zastávkách a na jiných obvyklých místech.
III.13. […obchodní tajemství…]
111. […obchodní tajemství…].
112. […obchodní tajemství…].[178] […obchodní tajemství…].
III.13.1. […obchodní tajemství…]
113. […obchodní tajemství…],[179] […obchodní tajemství…].[180]
[…obchodní tajemství…]
114. […obchodní tajemství…][181] […obchodní tajemství…][182] […obchodní tajemství…].[183] […obchodní tajemství…][184][…obchodní tajemství…].
[…obchodní tajemství…]
[…obchodní tajemství…]
115. […obchodní tajemství…];[185] […obchodní tajemství…],[186] […obchodní tajemství…].
III.14. Shrnutí zjištěných skutečností
116. […obchodní tajemství…].[187] […obchodní tajemství…],[188] […obchodní tajemství…].
117. […obchodní tajemství…].[189] […obchodní tajemství…].
118. […obchodní tajemství…][190] […obchodní tajemství…].
119. […obchodní tajemství…],[191] […obchodní tajemství…].
120. […obchodní tajemství…].[192] […obchodní tajemství…][193][…obchodní tajemství…].
121. […obchodní tajemství…].[194] […obchodní tajemství…].
122. […obchodní tajemství…].[195] […obchodní tajemství…][196] […obchodní tajemství…].
123. […obchodní tajemství…][197] […obchodní tajemství…].
124. […obchodní tajemství…].
125. […obchodní tajemství…].[198] […obchodní tajemství…].
126. […obchodní tajemství…].
127. […obchodní tajemství…].
128. […obchodní tajemství…].[199] […obchodní tajemství…].
129. […obchodní tajemství…].
130. […obchodní tajemství…],[200] […obchodní tajemství…],[201] […obchodní tajemství…],[202] […obchodní tajemství…],[203] […obchodní tajemství…],[204] […obchodní tajemství…].
131. […obchodní tajemství…].
132. […obchodní tajemství…].
133. […obchodní tajemství…].
134. […obchodní tajemství…]
135. […obchodní tajemství…][205] […obchodní tajemství…][206] […obchodní tajemství…].
136. […obchodní tajemství…].[207] […obchodní tajemství…][208] […obchodní tajemství…][209] […obchodní tajemství…].[210] […obchodní tajemství…].
137. […obchodní tajemství…][211] […obchodní tajemství…][212][…obchodní tajemství…].
138. […obchodní tajemství…].[213]
139. […obchodní tajemství…].[214] […obchodní tajemství…][215] […obchodní tajemství…].[216]
140. […obchodní tajemství…].
141. Forma a způsob zveřejňování dat povinných subjektů (vyjma uveřejnění tištěné podoby jízdního řádu vyvěšením) nebyla právními předpisy do 31. 8. 2015 jakkoli regulována. Povinnost zveřejňovat data o jízdních řádech shromažďovaná v CIS JŘ tak plynula účastníku řízení toliko ze Smlouvy CIS JŘ. S účinností od 1. 9. 2015 se Ministerstvo dopravy mj. i v důsledku intervence Úřadu rozhodlo podrobit problematiku zveřejňování dat povinných subjektů legislativní regulaci. Povinnost zveřejňovat aktualizovaná data povinných subjektů z CIS JŘ způsobem umožňujícím dálkový přístup, a to ve formě, v níž byly do CIS JŘ postoupeny, se tak stala součástí veřejné správy související s vedením a správou CIS JŘ pro účely veřejnosti, neboť byla tato povinnost zahrnuta mezi nutné činnosti, jež subjekt, který vede CIS JŘ, musí plnit, a to bez ohledu na to, zda je jím Ministerstvo dopravy nebo Ministerstvem dopravy pověřená právnická osoba. Zveřejňování aktualizovaných jízdních řádů vnitrostátní a mezinárodní osobní linkové dopravy a veřejné drážní osobní dopravy na dráze celostátní a regionální v podobě, v jaké jsou předávány ze strany povinných subjektů do CIS JŘ, je od 1. 9. 2015 a zveřejňování aktualizovaných jízdní řádů veřejné drážní osobní dopravy na dráze tramvajové, trolejbusové, speciální a lanové, v podobě, v jaké jsou předávány ze strany povinných subjektů do CIS JŘ, je od 21. 10. 2015[217] výkonem veřejnoprávních činností souvisejících se správou CIS JŘ. Jedná se přitom o povinnost zveřejňování jízdních řádů ve své zdrojové podobě, tzn. ve formátu, v němž jsou předávány do CIS JŘ provozovateli dráhy a dopravci správním orgánům pro účely vedení CIS JŘ. Správní orgány při schvalování jízdních řádů totiž zdrojová data nijak nepřetváří, nýbrž pouze kontrolují obraz elektronických dat s listinnou podobou.[218]
142. Od 1. 9. 2015 (tj. k datu zpřístupňování jízdních řádů veřejné osobní linkové dopravy a veřejné železniční osobní dopravy, které představují rozhodující část dat povinných subjektů v CIS JŘ), tak již není na rozhodnutí právnické osoby pověřené vedením CIS JŘ pro potřeby veřejnosti, zda bude data povinných subjektů stanoveným způsobem zveřejňovat či nikoli dalším soutěžitelům, kteří je poptávají, nýbrž je mu to uloženo právními předpisy, jejichž řádné dodržování podléhá dozoru sektorového regulátora.
IV. Vymezení relevantních trhů
143. K tomu, aby mohl Úřad posoudit jednání účastníka řízení a zhodnotit je z hlediska zákona, je třeba vymezit relevantní trh, na kterém se účinky jeho jednání projevují.
144. Trhem se obecně rozumí prostorový a časový souběh nabídky a poptávky po zboží, službách a výkonech, které jsou z hlediska uspokojování určitých potřeb jejich uživatelů shodné nebo vzájemně zastupitelné. Definice relevantního trhu v soutěžním právu je dále precizována[219] a rozumí se jím v souladu s § 2 odst. 2 zákona trh zboží, které je z hlediska jeho charakteristiky, ceny a zamýšleného použití shodné, porovnatelné nebo vzájemně zaměnitelné, a to na území, na němž jsou soutěžní podmínky dostatečně homogenní a zřetelně odlišitelné od sousedících území. Relevantní trh je tedy třeba vymezit především z hlediska věcného a geografického. Z hlediska času se relevantní trh zkoumá pouze v případě, když v konkrétním okamžiku nebo období jsou soutěžní podmínky výrazně jiné než v obdobích ostatních.
145. Úřad na základě šetření v rámci správního řízení a po provedení analýz založených na získaných datech vymezil z hlediska věcného následující trhy relevantní posuzovanému jednání účastníka řízení. Relevantní trh služeb automatického vyhledávání dopravního spojení s celostátním pokrytím (dále též „relevantní trh č. 3“). Do takto vymezeného relevantního trhu spadají služby, které umožňují spotřebitelům provést okamžité vyhledávání dopravního spojení mezi libovolným výchozím a cílovým dopravně obsluhovaným místem ležícím na území České republiky prostřednictvím veřejné osobní dopravy, a to pouze služby umožňující automatické vyhledávání dopravního spojení, nikoliv tištěné či elektronické jízdní řády a publikace, které umožňují pouze manuální vyhledávání požadovaného dopravního spojení. Nespadají sem rovněž služby, které neumožňují vyhledávání nejméně v jízdních řádech veřejné linkové osobní dopravy a osobní železniční dopravy a ve všech jízdních řádech městské hromadné dopravy a integrovaných dopravních systémů, a to na celém území České republiky.[220] Do tohoto trhu rovněž nelze zahrnout služby, které spotřebitele po zadání parametrů vyhledávání pouze přesměrují na službu jiného soutěžitele.
146. Trh služeb automatického vyhledávání dopravního spojení s celostátním pokrytím (trh č. 3) je v posuzovaném případě relevantním trhem, neboť na něm se projevily negativní účinky jednání účastníka řízení, který na tomto trhu způsoboval újmu spotřebitelům (viz dále právní hodnocení jednání účastníka řízení), jež je náležitostí skutkové podstaty posuzovaných správních deliktů spočívajícího ve zneužití dominantního postavení.
147. […obchodní tajemství…].
148. […obchodní tajemství…] na relevantním trhu, který Úřad vymezil jako trh s informacemi o existujících variantách dopravního spojení (dále též „relevantní trh č. 2“). Trh č. 2 je v posuzovaném případě trhem relevantním, neboť také na něm se projevují negativní účinky protisoutěžního jednání účastníka řízení. Z důvodu odmítání účastníka řízení poskytovat zdrojová data povinných subjektů ostatním soutěžitelům, nemohli tito sami vytvářet svůj vlastní inovativní nebo konkurenční produkt, tj. vlastní/kvalitnější informace o variantách dopravního spojení, které by mohli případně dále sami komerčně nabízet či je použít pro tvorbu dalších navazujících produktů/aplikací (např. na relevantním trhu č. 3) a konkurovat tak účastníkovi řízení nebo sobě navzájem.
149. […obchodní tajemství…].[221] […obchodní tajemství…] na trhu, který Úřad vymezil jako trh s aktualizovanými daty o jízdních řádech postupovaných povinnými subjekty do CIS JŘ (dále též „trh s daty povinných subjektů“ nebo „relevantní trh č. 1“).
150. Jediným produktem relevantního trhu č. 1 je databáze (souhrn dat) aktualizovaných jízdních řádů povinných subjektů, […obchodní tajemství…].
151. […obchodní tajemství…].[222] […obchodní tajemství…].
152. […obchodní tajemství…].
V. Postavení účastníka řízení na relevantních trzích
153. Podle § 10 odst. 1 zákona má dominantní postavení na trhu soutěžitel nebo společně více soutěžitelů (společná dominance), kterým jejich tržní síla umožňuje chovat se ve značné míře nezávisle na jiných soutěžitelích nebo spotřebitelích. Podle odstavce 2 téhož ustanovení zákona Úřad posuzuje tržní sílu dle hodnotového vyjádření zjištěného objemu dodávek nebo nákupu na trhu daného zboží (tržní podíl) dosaženého soutěžitelem nebo soutěžiteli se společnou dominancí v období, které je zkoumáno podle tohoto zákona a podle dalších ukazatelů, zejména podle hospodářské a finanční síly soutěžitelů, právních nebo jiných překážek vstupu na trh pro další soutěžitele, stupně vertikální integrace soutěžitelů, struktury trhu a velikosti tržních podílů nejbližších konkurentů. Nebude-li pomocí těchto ukazatelů prokázán opak, má se za to, že dominantní postavení nezaujímá soutěžitel, který v relevantním období dosáhl na trhu menší než 40% podíl.
154. Z § 10 odst. 2 zákona vyplývá, že tržní síla je multikriteriální veličinou. Základ každé analýzy tržní síly kteréhokoli subjektu na trhu tvoří kritérium tržního podílu. Jeho důležitost vyplývá ze skutečnosti, že velmi významné tržní podíly představují samy o sobě, až na výjimečné okolnosti, důkaz existence dominantního postavení.[223] V případě tržního podílu překračujícího 75 % není pro prokázání dominantního postavení většinou třeba posuzovat další kritéria.[224]
155. Jak vyplývá z judikatury[225] i doktríny,[226] není vždy nutné, aby zneužití dominantního postavení vyvolalo protisoutěžní účinky na relevantním trhu, na němž soutěžitel disponuje dominantním postavením, tj. je možné, aby účinky zneužití dominantního postavení působily na jiném, odděleném trhu, kde soutěžitel nemusí být nutně v dominantním postavení, resp. kde Úřad existenci dominantního postavení nemusí zkoumat (navazující trh).
156. Ke zneužití dominantního postavení na relevantním trhu s účinky vyvolanými na jiném, odděleném trhu, může dojít za předpokladu, že tento oddělený trh je dostatečně těsně spojen s trhem, na kterém soutěžitel disponuje dominantním postavením a na kterém jej zneužívá.[227] […obchodní tajemství…].
157. […obchodní tajemství…].
158. […obchodní tajemství…].
159. […obchodní tajemství…].
160. […obchodní tajemství…][228] […obchodní tajemství…]
161. […obchodní tajemství…].
162. […obchodní tajemství…].
163. […obchodní tajemství…].
VI. Právní hodnocení
164. Zákon č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže) nabyl účinnosti dne 1. 7. 2001 a od počátku své účinnosti do současnosti prošel několika novelizacemi. Poslední novelu představuje zákon č. 360/2012 Sb., který nabyl účinnosti dne 1. 12. 2012. Správní řízení bylo zahájeno dne 13. 10. 2013, tj. za účinnosti zákona ve znění jeho poslední novely provedené s účinností od 1. 12. 2012 zákonem č. 360/2012 Sb. Úřad proto postupuje v tomto řízení vedle procesních ustanovení správního řádu i dle procesních ustanovení aktuálního znění zákona. Z hlediska hmotněprávního se vytýkané jednání posuzuje dle právní normy platné v době jeho spáchání, není-li pozdější právní úprava pro jeho posouzení příznivější. U jednání trvajícího charakteru pak za předpokladu, že jednání bylo protiprávní a zakázané i dle předchozí právní úpravy, do které zasahuje. K určení právní normy platné pro hmotněprávní posouzení vytýkaného jednání je třeba vymezit charakter jednání a dobu jeho trvání. Jak je rozebráno dále, Úřad posoudil jednání účastníka řízení jako jednání trvajícího charakteru,[229] […obchodní tajemství…] - viz toto rozhodnutí níže v části VI.6. Závěr právního hodnocení.
165. V době spáchání trvajícího deliktu byl účinný zákon č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže, ve znění zákona č. 360/2012 Sb. (tj. aktuální znění zákona, viz výše uvedená zkratka „zákon“). Protiprávnost jednání tak bude Úřadem hodnocena dle zákona. Do data vydání tohoto rozhodnutí pak nenabyla účinnosti žádná další novela zákona, takže posouzení jednání z hlediska možné příznivosti pozdější právní úpravy se neuplatní.
166. Dle § 2 odst. 1 zákona se soutěžiteli rozumí fyzické a právnické osoby, jejich sdružení, sdružení těchto sdružení a jiné formy seskupování, a to i v případě, že tato sdružení a seskupení nejsou právnickými osobami, pokud se účastní hospodářské soutěže nebo ji mohou svou činností ovlivňovat, i když nejsou podnikateli.
167. Pojem dominantního postavení vymezuje § 10 zákona.[230] Zákon v § 11 odst. 1 stanoví, že zneužívání dominantního postavení na újmu jiných soutěžitelů nebo spotřebitelů je zakázáno. Není tedy zakázána existence dominantního postavení soutěžitele jako takového, ale až jednání naplňující pojmové znaky skutkové podstaty zneužití tohoto postavení. Zjistí-li Úřad v řízení ve věcech podle § 11 odst. 1 zákona, že došlo k zneužití dominantního postavení, tuto skutečnost v rozhodnutí uvede a tímto rozhodnutím takové jednání do budoucna zakáže.[231]
168. Článek 102 SFEU konstatuje, že s vnitřním trhem je neslučitelné, a proto zakázané, pokud to může ovlivnit obchod mezi členskými státy, aby jeden nebo více podniků zneužívaly dominantního postavení na vnitřním trhu nebo jeho podstatné části. Nařízení Rady č. 1/2003 o provádění pravidel hospodářské soutěže stanovených v článcích 81 a 82 Smlouvy[232] (dále též „Nařízení“) upravuje aplikaci těchto článků včetně jejího přenosu na národní soutěžní úřady členských států Evropského společenství.[233] Dle čl. 3 ve spojení s čl. 5 Nařízení je Úřad oprávněn aplikovat články 101 a 102 SFEU v jednotlivých případech, pokud by jednání soutěžitelů mohlo mít vliv na obchod mezi členskými státy (shodně dle § 20a odst. 1 zákona). Za tímto účelem je oprávněn požadovat zastavení protiprávního jednání, nařizovat předběžná opatření, přijímat závazky a ukládat pokuty. Podle § 1 odst. 4 zákona se zákon použije obdobně i na řízení ve věcech soutěžitelů, jejichž jednání by mohlo mít vliv na obchod mezi členskými státy Evropské unie podle čl. 101 a 102 SFEU.
169. Podle § 21h odst. 1 zákona pokud Úřad zahájí řízení o porušení 102 SFEU, postupuje při vedení řízení a provádění šetření podle ustanovení hlavy VI zákona a při rozhodování podle ustanovení § 11 odst. 2 až 5 zákona.
VI.1. Účastník řízení jako soutěžitel
170. Vzhledem k tomu, že posuzované jednání účastníka řízení spočívající v odmítání zpřístupňovat data povinných subjektů, jimiž disponoval na relevantním trhu č. 1, ostatním skutečným či potenciálním konkurentům, jež měli zájem/mohli mít zájem působit na relevantních trzích č. 2 a 3, velmi úzce souvisí se správou a vedením CIS JŘ jako činnosti veřejnoprávního charakteru, bylo třeba nejprve posoudit, zda účastník řízení při předmětném jednání vystupuje jako soutěžitel ve smyslu § 2 odst. 1 zákona a unijního práva.
171. Z unijní judikatury plyne, že při posuzování jednání entity jako soutěžitele, resp. podniku, je vždy nutné rozlišovat, zda se jedná o výkon státní (veřejné) moci, v takovém případě se na dané jednání soutěžní právo neaplikuje, nebo zda jde o výkon ekonomické činnosti; není totiž rozdílu mezi situací, kdy stát při výkonu ekonomické činnosti jedná prostřednictvím odlišných subjektů, nad kterými vykonává rozhodující vliv, nebo prostřednictvím orgánu, který je součástí státní správy.[234] Totéž platí o výkonu veřejné moci, ať už ji stát vykonává prostřednictvím orgánu státní správy nebo prostřednictvím soukromých subjektů. V takovém případě je však vždy nutno posuzovat veškeré aktivity takové entity samostatně.[235]
172. Otázkou posouzení činnosti subjektu při ukládání dat, které musí podniky oznamovat na základě zákonných povinností, do databáze, jejich zpřístupňování a odmítání jejich využití nad zákonný rámec, se zabýval rozsudek SDEU ve věci Compass-Datenbank v. Rakousko.[236] Soudní dvůr v tomto rozsudku konstatoval, že shromažďování údajů týkajících se podniků na základě jejich zákonné oznamovací povinnosti a s tím spojené donucovací pravomoci, spadá pod výkon výsad veřejné moci. Tato činnost proto není hospodářskou činností. Stejně tak činnost spočívající ve správě takto shromážděných údajů a jejich zpřístupňování veřejnosti, ať již prostřednictvím pouhého nahlížení, nebo pořizování výpisů v souladu s použitelnými vnitrostátními právními předpisy, také nepředstavuje hospodářskou činnost, jelikož správa databáze obsahující takové údaje a její zpřístupňování veřejnosti jsou neoddělitelnými činnostmi od činnosti shromažďování těchto údajů. Shromažďování uvedených údajů by totiž bylo do značné míry zbytečné, pokud by nebyla vedena databáze, do níž jsou tyto údaje zanášeny za tím účelem, aby do nich mohla veřejnost nahlížet.
173. Úřad ve světle citovaného rozsudku dospěl k závěru, že na účastníka řízení při výkonu veřejné správy regulované právními předpisy spočívající ve vedení informačního systému (databáze CIS JŘ) pro potřeby veřejnosti nelze nahlížet jako na soutěžitele ve smyslu § 2 odst. 1 zákona. Pod pojmem vedení CIS JŘ je pak třeba rozumět zejména shromažďování a správu dat o jízdních řádech, jejich zpracování do podoby přístupné veřejnosti a poskytování informací o dopravních spojeních pro potřeby veřejnosti, a to v rozsahu, jež stanovují právní předpisy (silniční zákon, zákon o drahách a jejich prováděcí vyhlášky), případně Smlouva CIS JŘ, tzn. činnosti, jež by nutně plnilo Ministerstvo dopravy či právnická osoba (na kterou by povinnost byla přenesena) při výkonu správy CIS JŘ pro účely veřejnosti, to ale za předpokladu, že se nejedná o výkon ekonomické činnosti.
174. […obchodní tajemství…].
175. S ohledem na skutečnost, že od 1. 9. 2015, resp. 21. 10. 2015[237] jsou data povinných subjektů resp. jízdní řády neprodleně po postoupení do CIS JŘ povinně (na základě legislativní regulace) zveřejňovány způsobem umožňujícím dálkový přístup ve formě, v níž jsou do CIS JŘ povinnými subjekty poskytovány, stala se tato činnost součástí správy a vedení CIS JŘ ve veřejném zájmu, resp. jedná se o způsob zpřístupnění dat CIS JŘ, a jako taková je nerozlučně spjata s výkonem veřejné správy subjektu, který poskytuje služby vedení CIS JŘ. Úřad proto nutně musí konstatovat, že účastník řízení od 1. 9. 2015 ve vztahu ke zpřístupňování jízdních řádů veřejné linkové dopravy a veřejné osobní železniční dopravy a od 21. 10. 2015 rovněž ve vztahu ke zpřístupňování jízdních řádů tramvajové, trolejbusové, speciální a lanové drážní dopravy způsobem, a v rozsahu, který stanoví drážní vyhláška a nová vyhláška o JŘ, nevystupuje jako soutěžitel ve smyslu § 2 odst. 1 zákona.
VI.2. Dominantní postavení účastníka řízení
176. Při posuzování tržní síly účastníka řízení na relevantním trhu č. 1 ve smyslu § 10 odst. 1 a 2 zákona Úřad zohlednil především […obchodní tajemství…].
177. V rámci správního řízení Úřad posuzoval postavení účastníka řízení na jím vymezených relevantních trzích a dospěl k závěru, že po celé Úřadem posuzované období byl soutěžitelem v dominantním postavení na relevantním trhu č. 1 ve smyslu § 10 zákona. […obchodní tajemství…].[238]
VI.3. Zakázané odmítnutí dodávek
178. Soutěžitel, jenž se nachází v dominantním postavení, nesmí mj. zastavit či omezovat výrobu, odbyt nebo technický vývoj na úkor spotřebitelů.[239] Tato skutková podstata v sobě zahrnuje i tzv. zákaz odmítnutí dodávek, které je primárně namířeno vůči konkurentům dominanta a teprve sekundárně vůči spotřebitelům. Zákaz odmítnutí dodávek představuje zásah do smluvní volnosti dominanta při výběru obchodních partnerů, který může být odůvodněn veřejným zájmem na ochraně hospodářské soutěže na některých trzích. Jde zejména o případy, kdy soutěžitel kontroluje přístup k nezbytnému vstupu a odmítnutím jeho dodávek soutěžitelům může vyloučit soutěž na navazujícím trhu. Odmítnutí dodávek může mít formu odmítnutí dodávek výrobků či služeb, odmítnutí přístupu k potřebným informacím, odmítnutí poskytnout licenci k technologii či odmítnutí přístupu k nezbytnému zařízení.[240] Problematika odmítnutí dodávek byla rovněž předmětem judikatury soudů Evropské unie[241] či rozhodovací praxe Evropské komise (dále též „Komise“) a je i součástí Pokynů k prioritám Komise v oblasti prosazování práva při používání článku 82 Smlouvy o ES na zneužívající chování dominantních podniků vylučující ostatní soutěžitele[242] (dále též „Pokyny k prioritám Komise“). Dle Pokynů k prioritám Komise problémy v oblasti hospodářské soutěže typicky vznikají, pokud dominantní podnik soutěží na „navazujícím“ trhu se zákazníkem, kterému odmítne poskytovat dodávky. Pojem „navazující trh“ se používá k odkazu na trh, pro nějž je odmítnutý vstup nezbytný k výrobě určitého výrobku nebo poskytování určité služby.[243]
179. Na základě Pokynů k prioritám Komise se bude Komise odmítnutím dodávek zabývat, pokud budou kumulativně splněny následující okolnosti. Odmítnutí se musí týkat výrobku či služby, které jsou objektivně nutné pro účinnou soutěž na navazujícím trhu. Odmítnutí dále musí pravděpodobně vést k vyloučení účinné hospodářské soutěže na navazujícím trhu. Konečně musí odmítnutí pravděpodobně vést k poškození spotřebitelů.[244]
180. Zároveň se zkoumá, zda uložení povinnosti dodávek (i za spravedlivou odměnu) může narušit motivaci dominantního soutěžitele investovat a inovovat vlastní produkt a tím případně poškodit spotřebitele.[245] Dle Komise může být v určitých specifických případech zřejmé, že uložení povinnosti zajišťovat dodávky nemůže mít zjevně nepříznivé účinky na motivaci vlastníka vstupu a/nebo jiných hospodářských subjektů investovat a inovovat na předcházejícím trhu, ať už předem či následně. Komise se domnívá, že to je obzvláště pravděpodobné v případě, pokud regulace slučitelná s právem Evropské unie již dominantnímu podniku ukládá povinnost zajišťovat dodávky a je-li zřejmé z úvah, na nichž je tato regulace založena, že orgán veřejné správy již provedl nezbytné vyvážení pobídek při uložení této povinnosti zajišťovat dodávky. Tak by tomu mohlo být i v případě, kdy se postavení dominantního podniku na předcházejícím trhu vyvíjelo v rámci ochrany zvláštních nebo výhradních práv nebo bylo financováno ze státních prostředků. V těchto specifických případech neexistuje důvod, aby se Komise odchýlila od svého běžného postupu při prosazování práva, a může prokázat pravděpodobné uzavření trhu narušující hospodářskou soutěž, aniž by posuzovala, zda se vyskytují tři okolnosti uvedené v čl. 81 Pokynů k prioritám Komise.[246]
181. […obchodní tajemství…].[247] […obchodní tajemství…].
VI.3.1. Objektivní nutnost vstupu
182. Úřad se nejdříve zaměřil na to, zda jsou data povinných subjektů objektivně nutná pro vstup konkurentů na navazující trh služeb automatického vyhledávání dopravního spojení s celostátním pokrytím a trh s informacemi o existujících variantách dopravního spojení. […obchodní tajemství…].
183. […obchodní tajemství…].[248] […obchodní tajemství…].[249] […obchodní tajemství…],[250] […obchodní tajemství…].
VI.3.2. Vyloučení hospodářské soutěže
184. […obchodní tajemství…].
185. […obchodní tajemství…],[251] […obchodní tajemství…].
186. […obchodní tajemství…].
VI.3.3. Újma
187. Podstatným znakem naplnění skutkové podstaty zneužití dominantního postavení je újma způsobená jiným soutěžitelům nebo spotřebitelům v důsledku protisoutěžního chování dominantního soutěžitele. Při prověřování pravděpodobného dopadu odmítnutí dodávek na prospěch spotřebitelů je pak třeba ověřit, zdali z pohledu spotřebitelů pravděpodobné nepříznivé důsledky odmítnutí dodávek na relevantním trhu v průběhu času převáží nad negativními důsledky uložení povinnosti zajišťovat dodávky. K poškození spotřebitelů tak může například dojít, pokud konkurentům, kterým dominantní soutěžitel svým jednáním uzavře trh, je v důsledku odmítnutí bráněno v tom, aby uvedli na trh inovativní výrobky nebo služby, anebo pokud je pravděpodobné, že budou potlačeny následné inovace.[252]
188. […obchodní tajemství…].
189. […obchodní tajemství…][253] […obchodní tajemství…].
190. […obchodní tajemství…].
VI.3.4. Objektivní ospravedlnění
191. Při posuzování, zda určité jednání dominanta představuje zneužití jeho dominantního postavení, je dále třeba zohlednit možné opodstatnění takového jednání. Je tak nutno zkoumat, zda existuje objektivní ospravedlnění jednání dominanta či zda jednání dominanta vede k podstatně vyšší efektivnosti, která by převážila nad jeho případnými protisoutěžními účinky na spotřebitele.
192. […obchodní tajemství…].[254] […obchodní tajemství…].[255] […obchodní tajemství…].
193. […obchodní tajemství…].[256]
194. […obchodní tajemství…],[257] […obchodní tajemství…].[258]
195. […obchodní tajemství…].
196. […obchodní tajemství…].
197. […obchodní tajemství…].
VI.4. Délka trvání deliktu
198. Úřad má za prokázané, že účastník řízení odmítal poskytovat data povinných subjektů, tj. jízdní řády veřejné osobní dopravy povinně postupované na základě právních předpisů do CIS JŘ správními orgány a provozovateli dráhy, svým konkurentům, kteří hodlali vstoupit na relevantní trh č. 3, (případně i relevantní trh č. 2), a to v podobě, v níž mu byla tato data povinnými subjekty pro účely vedení CIS JŘ postupována, […obchodní tajemství…].
199. Účastník řízení tímto okamžikem vyvolal protiprávní stav, který rovněž bez přerušení udržoval, neboť nejenže […obchodní tajemství…],[259] […obchodní tajemství…].
VI.5. Vliv na obchod mezi členskými státy
200. Úřad se také zabýval otázkou, zda jednání účastníka řízení mohlo mít vliv na obchod mezi členskými státy. V případě protisoutěžního jednání, jež má podstatný vliv na obchod mezi členskými státy, aplikuje Úřad též hmotné právo podle čl. 102 SFEU. Obsah a výklad pojmu dopad na obchod mezi členskými státy při interpretaci čl. 101 a 102 SFEU již podstatně vymezily soudy Evropské unie. Základní principy posuzování dopadu na obchod mezi členskými státy shrnula rovněž Komise ve svém oznámení.[260]
201. Obecně platí, že vylučovací zneužití dominantního postavení, které postihuje soutěžní strukturu trhu uvnitř členského státu například eliminací nebo hrozbou eliminace konkurenta, je způsobilé mít dopad na obchod mezi členskými státy EU. Pokud však soutěžitel, kterému hrozí vyloučení z trhu, podniká pouze v jediném členském státě, zneužití dominantního postavení zřejmě nebude mít dopad na obchod mezi členskými státy.
202. Obchod mezi členskými státy může být ovlivněn v případě, že soutěžitel postižený zneužívající praktikou vyváží nebo dováží zboží z/do členského státu anebo podniká také v jiných členských státech. Pokud v důsledku opakovaného jednání dominant získá pověst soutěžitele uplatňujícího vylučující praktiky vůči konkurentům, v důsledku čehož budou konkurenti z jiných členských států soutěžit méně agresivně, obchod mezi členskými státy může být ovlivněn i pokud není eliminovaný soutěžitel z jiného členského státu.[261] Čím silnější je pozice soutěžitele na trhu, tím větší je pravděpodobnost, že zakázaná praktika je schopná mít znatelný dopad na obchod mezi členskými státy. Obchod mezi členskými státy může být ovlivněn rovněž v případě, je-li trh vymezen na národní či sub-národní úrovni, resp. vymezení trhu pouze v rámci jednoho členského státu nemusí znamenat automatické vyloučení unijního prvku. Pokud se soutěžitel v dominantním postavení dopustí vylučovací praktiky na celonárodním trhu, pak je takové jednání zpravidla způsobilé ovlivnit obchod mezi členskými státy. Toto pravidlo však není absolutní a je nutné důkladně posoudit okolnosti každého konkrétního případu.
203. […obchodní tajemství…].[262] […obchodní tajemství…].[263] […obchodní tajemství…].
204. […obchodní tajemství…].
205. […obchodní tajemství…].
VI.6. Závěr právního hodnocení
206. Úřad na závěr právního hodnocení shrnuje, že má za prokázané, že účastník […obchodní tajemství…] odmítal dodávat/poskytovat ostatním soutěžitelům data povinných subjektů v podobě, v níž jsou mu postupována pro účely vedení CIS JŘ, […obchodní tajemství…] na navazujícím trhu s informacemi o existujících variantách dopravního spojení (relevantní trh č. 2) a potažmo i na navazujícím trhu služeb automatického vyhledávání dopravního spojení s celostátním pokrytím (relevantní trh č. 3) a pro takové jednání nebyla zjištěna existence objektivního ospravedlnění. Předmětným jednáním účastníka řízení vznikla újma soutěžitelům, neboť ti nemohli v důsledku účastníkem řízení vytvořené bariéry vstoupit ani na trh s informacemi o existujících variantách dopravního spojení, ani na trh služeb automatického vyhledávání dopravního spojení s celostátním pokrytím, případně (pokud na tomto trhu již působili), rozvíjet na něm výraznější konkurenční působení vůči účastníkovi řízení. Uzavření těchto trhů pro konkurenční soutěžitele způsobuje újmu rovněž spotřebitelům, kteří nemohou využívat inovovaných či konkurenčních služeb postavených na automatickém vyhledávání dopravního spojení či využívajících automatické vyhledávání dopravního spojení a profitovat z širšího spektra nabízených služeb a nových služeb na trhu dosud nenabízených.
207. Ze všech výše uvedených důvodů Úřad konstatuje, že účastník řízení odmítnutím poskytovat data povinných subjektů […obchodní tajemství…] svého dominantního postavení na trhu s aktualizovanými daty o jízdních řádech postupovaných povinnými subjekty do CIS JŘ (relevantní trh č. 1), čímž narušil hospodářskou soutěž na trhu služeb automatického vyhledávání dopravního spojení s celostátním pokrytím (relevantní trh č. 3) a na trhu produktů s informacemi o existujících variantách dopravního spojení (relevantní trh č. 2) k újmě ostatních soutěžitelů a také spotřebitelů. Úřad dospěl k závěru, […obchodní tajemství…]. Účastník řízení tímto jednáním naplnil skutkovou podstatu porušení § 11 odst. 1 zákona a spáchal tak správní delikt podle § 22a odst. 1 písm. c) zákona a rovněž naplnil skutkovou podstatu porušení čl. 102 SFEU, neboť jeho jednání bylo způsobilé ovlivnit obchod mezi členskými státy.[264] Posuzované jednání účastníka řízení představuje spáchání dvou deliktů v jednočinném souběhu.
208. Úřad současně konstatuje, že v době vytýkaného protisoutěžního jednání neexistovala na trhu žádná objektivní skutečnost, která by si vynutila, aby účastník řízení jednal protiprávně, která jej nutila porušovat jeho právní povinnost a v důsledku které účastník řízení nemohl porušování povinnosti zabránit ani při vynaložení veškerého úsilí, které bylo možné požadovat. Lze proto uzavřít, že účastník řízení nemůže být ve smyslu § 22b odst. 1 zákona[265] zproštěn své odpovědnosti za uvedené delikty.
209. K výše uvedenému Úřad doplňuje, že vytýkané jednání bylo postižitelné i podle předchozích znění zákona, po dobu jejichž účinnosti jednání trvalo;[266] kritéria dominantního postavení soutěžitele platí v zákoně beze změny již od 1. 7. 2001. Obdobně jednání spočívající v odmítnutí dodávek dominantem soutěžitelům, jež jsou jeho konkurenty/potenciálními konkurenty na navazujícím trhu, a tyto dodávky představují nezbytný vstup pro produkci jejich zboží či služeb na tomto navazujícím trhu, patří mezi zakázaná zneužití dominantního postavení dle § 11 odst. 1 zákona rovněž od 1. 7. 2001. Z uvedeného plyne, že jednání vytýkané Úřadem účastníkovi řízení bylo i dle předchozích znění zákona jednáním zakázaným v každém okamžiku jeho trvání.[267]
210. Vzhledem k tomu, že od účinnosti výše popsané právní úpravy regulující způsob zveřejnění jízdních řádů nenahlíží Úřad na tuto činnost účastníka řízení nadále jako na činnost soutěžitele ve smyslu zákona, nevyslovil ve smyslu § 11 odst. 2 a § 21h odst. 1 zákona zákaz vytýkaného jednání do budoucna.
VII. Další průběh řízení
VII.1. Výhrady k jednání
211. Dne 17. 4. 2015 zaslal Úřad účastníku řízení v souladu s § 11 odst. 4 ve spojení s § 21b zákona sdělení výhrad, které mu bylo doručeno 20. 4. 2015 (dále jen „sdělení výhrad“). Ve sdělení výhrad Úřad účastníku řízení sdělil, že odmítnutím zpřístupnit data povinných subjektů zneužil […obchodní tajemství…][268] svého dominantního postavení na trhu s daty povinných subjektů (relevantní trh č. 1), čímž narušil hospodářskou soutěž na trhu služeb automatického vyhledávání dopravního spojení s celostátním pokrytím (relevantní trh č. 3) a na trhu s informacemi o existujících variantách dopravního spojení (relevantní trh č. 2) k újmě ostatních soutěžitelů a spotřebitelů. […obchodní tajemství…]. Účastník řízení tímto jednáním naplnil skutkovou podstatu § 11 odst. 1 zákona a rovněž skutkovou podstatu čl. 102 SFEU, neboť jeho jednání je způsobilé ovlivnit obchod mezi členskými státy. Zároveň Úřad indikoval způsob stanovení pokuty za protisoutěžní jednání účastníka řízení a její předpokládanou výši.
212. K výhradám k jednání se účastník řízení vyjádřil přípisem ze dne 20. 5. 2015, kde mj. uvedl, že ve vztahu ke správě CIS JŘ a zpřístupňování údajů z CIS JŘ nemá postavení podniku, resp. soutěžitele, a proto se na jeho aktivity nevztahuje právní úprava proti zneužívání dominantního postavení obsažená v zákoně a SFEU. I kdyby byl podnikem, pravidla proti zneužívání dominantního postavení se na něj neuplatní proto, že činnosti související se správou CIS JŘ představují službu obecného hospodářského významu, přičemž společnost CHAPS by nemohla tuto službu řádně poskytovat, pokud by Úřad trval na aplikaci zákona a SFEU. Úřad měl dále nesprávně vymezit relevantní trh (trhy), když pominul, že společnost CHAPS působí na trhu (trzích) vyznačujícím se rysy tzv. vícestranných platforem. I kdyby vymezení relevantních trhů bylo správné, Úřad pochybil při posuzování tržního postavení účastníka řízení na nich. Za nesprávné rovněž účastník řízení považuje posouzení jeho jednání jako zakázané odmítnutí dodávek, protože údaje o jízdních řádech požadované […obchodní tajemství…] nejsou objektivně nutné k provozování vyhledávače dopravních spojení; bylo empiricky prokázáno, že není vyloučena účinná hospodářská soutěž; dosavadní model správy CIS JŘ maximalizuje spotřebitelský blahobyt a zároveň jednání společnosti CHAPS je objektivně opodstatněné. Úřad měl dále pochybit, pokud dovodil, že jednání společnosti CHAPS může mít vliv na obchod mezi členskými státy, když takový vliv je s ohledem na skutkové okolnosti nyní posuzovaného případu vyloučen. Postupy Úřadu ve sdělení výhrad považuje účastník řízení za nepřezkoumatelné, neboť jeho právní a skutkové závěry nejsou podloženy žádnými ekonomickými analýzami nebo analýzami spotřebitelského chování a ani jinými důkazy a odporují skutečnému skutkovému stavu. Účastník řízení rovněž navrhl Úřadu důkazy k doplnění dokazování.[269]
213. Úřad se v rámci správního řízení zabýval všemi tvrzeními účastníka řízení, přičemž skutečnost, jak se s nimi vypořádal, vyplývá z jednotlivých bodů odůvodnění tohoto rozhodnutí včetně části Vyjádření Úřadu k námitkám účastníka řízení (viz níže).
VII.2. Využívání procesních práv účastníka řízení
214. Účastník řízení měl po celou dobu vedení předmětného řízení možnost v souladu se zákonem č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále též „správní řád“) využívat svá procesní práva, zejména práva nahlížet do spisu a vyjadřovat v řízení své stanovisko.
215. Přípisem ze dne 27. 7. 2015 byl účastník řízení v souladu s § 36 odst. 3 správního řádu pozván Úřadem k uplatnění jeho práva seznámit se s poklady rozhodnutí a vyjádřit se k nim před vydáním tohoto rozhodnutí. Účastník řízení tohoto práva využil dne 30. 7. 2015; účastníku řízení bylo umožněno seznámit se s kompletním spisem sp. zn. ÚOHS-S669/2013/DP, vyjma částí, jež obsahují obchodní tajemství třetích stran. Účastník řízení požádal o lhůtu pro vyjádření se k podkladům rozhodnutí do 20. 8. 2015, přičemž Úřad jeho žádosti vyhověl.
216. Dne 19. 8 2015 obdržel Úřad od účastníka řízení vyjádření k podkladům rozhodnutí, ve kterém účastník řízení mj. poukázal na hlavní důvody, proč jeho jednání neodporuje soutěžně právním předpisům a proč dosavadní dokazování Úřadu považuje za nedostatečné, a rovněž upozornil na procesní pochybení, kterými je dle jeho názoru správní řízení zatíženo. Nad rámec námitek uplatněných ve vyjádření k podkladům rozhodnutí účastník řízení nadále trvá i na dalších, již dříve uplatněných námitkách, např. pokud jde o výpočet pokuty, která byla navržena Úřadem ve sdělení výhrad. V podrobnostech proto odkázal na svá předchozí vyjádření zaslaná Úřadu, např. ze dne 23. 5. 2014 a na vyjádření ke sdělení výhrad.[270]
VIII. Vyjádření Úřadu k námitkám účastníka řízení
217. Níže provádí Úřad vypořádání námitek uplatněných účastníkem řízení v rámci správního řízení, jakož i ve vyjádření ke sdělení výhrad a k podkladům rozhodnutí, které nebyly doposud vypořádány v rámci shora provedeného rozboru posuzovaných správních deliktů a vymezení relevantních trhů, resp. posouzení postavení účastníka řízení na nich.
218. Účastník řízení se v průběhu správního řízení, jakož i ve vyjádření ke sdělení výhrad a k podkladům rozhodnutí, vyjadřoval k důvodům, na základě kterých Úřadem posuzované jednání nemůže odporovat zákazu zneužití dominantního postavení ve smyslu § 11 odst. 1 zákona, resp. čl. 102 SFEU a na základě kterých by měl Úřad předmětné správní řízení zastavit. Pokud účastník řízení uplatnil totožné argumenty k jednotlivým závěrům Úřadu ohledně posouzení jeho jednání, vymezení relevantních trhů, jakož i posouzení jeho postavení na nich, Úřad tyto vypořádal vždy v rámci jejich prvního uplatnění, přičemž je již následně znovu neopakoval.
a) Společnost CHAPS není ve vztahu k posuzovaným činnostem podnikem, resp. soutěžitelem
219. S odkazem na rozhodovací praxi SDEU a Úřadu účastník řízení uvedl, že pokud činnost nějakého subjektu souvisí s výkonem veřejné moci, tento subjekt nelze ve vztahu k dané aktivitě považovat za podnik ve smyslu soutěžního práva.[271] Je přesvědčen, že činnosti spojené se správou CIS JŘ (včetně jeho zpřístupňování veřejnosti) představují výkon veřejné správy, a nemají tedy povahu hospodářské činnosti, pročež při jejich výkonu společnost CHAPS nemá vůbec postavení podniku. To má platit i o zveřejňování informací z CIS JŘ pro potřeby veřejnosti prostřednictvím vyhledávače IDOS, které bylo společnosti CHAPS uloženo v čl. III. odst. 3 písm. a) Smlouvy CIS JŘ.
220. Ohledně závěru, že činnosti spojené se správou CIS JŘ souvisejí s výkonem veřejné moci, pak účastník řízení odkazoval zejména na rozsudky KS[272] a NSS[273] v řízeních, v nichž se uvedené soudy zabývaly otázkou, zda ve vztahu k vyřizování žádosti společnosti Seznam o zpřístupnění aktualizovaných dat o jízdních řádech ve zdrojovém formátu má společnost CHAPS postavení orgánu veřejné moci, resp. povinného subjektu ve smyslu zákona o svobodném přístupu k informacím. Oba soudy dospěly k závěru, že ve vztahu k vedení CIS JŘ je třeba společnost CHAPS považovat za veřejnou instituci, neboť touto činností vykonává veřejnou správu namísto Ministerstva dopravy, kterým je k tomu pověřena. Společnost CHAPS jakožto vykonavatel veřejné správy je tedy veřejnou institucí a současně povinným subjektem podle § 2 odst. 1 zákona o svobodném přístupu k informacím.[274] Účastník řízení proto dovozuje, že je ve vztahu k jemu vytýkanému jednání v tomto správním řízení považován správními soudy za orgán veřejné moci a povinný subjekt dle zákona o svobodném přístupu k informacím, a tedy nemůže být ve vztahu k totožnému jednání považován za soutěžitele ve smyslu soutěžního práva.
221. K námitce účastníka řízení Úřad předně odkazuje na svou argumentaci výše.[275] Úřad nijak nepopírá, že činnosti plynoucí z povinnosti vedení (správy) CIS JŘ pro veřejnost mají charakter výkonu veřejné správy a že v tomto rozsahu došlo k přenosu veřejné moci na soukromoprávní subjekt, jak potvrdily oba zmiňované rozsudky KS a NSS. Jak však zdůraznil KS, toto tvrzení platí pouze pro vedení CIS JŘ a nikoliv pro další činnosti společnosti CHAPS.[276] Pokud účastník řízení vykonává další činnosti, jež sice s vedením CIS JŘ souvisejí, avšak jsou od něj oddělitelné a mají charakter hospodářské činnosti, nic nebrání, aby Úřad takové činnosti posuzoval z hlediska možného porušení zákona a SFEU, neboť při nich účastník řízení vystupuje jako soutěžitel účastný na hospodářské soutěži.
222. […obchodní tajemství…].[277] […obchodní tajemství…].[278]
223. V této souvislosti Úřad odkazuje na rozhodnutí ve věci Aéroports de Paris,[279] z nějž vyplývá, že skutečnost, že entita vykonává určitou část svých činností za stát, nezabraňuje jejímu označení za soutěžitele. Rovněž tak ve věci MOTOE[280] bylo judikováno, že okolnost, že jednotka při výkonu části svých činností disponuje výsadami veřejné moci, nebrání sama o sobě tomu, aby byla kvalifikována jako podnik ve smyslu práva Společenství v oblasti hospodářské soutěže, pokud jde o zbývající část jejích hospodářských aktivit. Kvalifikace činnosti jako spadající pod výkon výsad veřejné moci či jako hospodářské totiž musí být provedena odděleně pro každou činnost vykonávanou danou jednotkou.
224. Dále v rozhodnutí ve věci Hutnická zaměstnanecká pojišťovna[281] dospěl Úřad k závěru, že v případě spojování zdravotních pojišťoven je tedy nezbytné posoudit, zda činnost spojujících se subjektů spočívá výlučně v provádění všeobecného zdravotního pojištění, tj. zda se jedná o činnost, jež nelze považovat za hospodářskou, anebo zda spojující se zdravotní pojišťovny provozují i jinou činnost, jíž by bylo možné považovat za aktivitu hospodářskou, při jejímž poskytování by pojišťovny mohly být považovány za soutěžitele; vynětí z působnosti zákona platí totiž pouze ve vztahu k provádění všeobecného zdravotního pojištění.
225. […obchodní tajemství…].
226. Jestliže účastník řízení odkazuje na judikaturu, která neoznačuje entitu za soutěžitele z důvodu vykonávání činností souvisejících s výkonem veřejné moci (oblast zdravotního pojištění či ochrany životního prostředí),[282] není toto srovnání přiléhavé, neboť jednotlivá jednání subjektů, jež byla v rámci těchto případů posuzována, vždy spadala pod výkon veřejné moci, byla od něj neoddělitelná a neměla ekonomickou povahu.
227. Skutečnost, že společnost CHAPS není podnikem, má dle účastníka řízení plynout i z judikatury SDEU ve věci Compass-Datenbank.[283] K tomu Úřad odkazuje na své vyjádření výše.[284]
228. Za přiléhavý nelze považovat ani odkaz na rozsudek SDEU ve věci Eurocontrol (oblast bezpečnosti letového provozu).[285] Činnost organizace Eurocontrol spočívala zejména v zajištění (jménem smluvních států) poslání obecného zájmu, jehož cílem bylo přispívat k udržování a zlepšování bezpečnosti letecké navigace. Vybírání traťových poplatků, které bylo základem sporu v původním řízení, bylo posouzeno jako činnost neoddělitelná od zabezpečovacích a dohledových činností této organizace a tedy výkonem veřejné moci. […obchodní tajemství…],[286] […obchodní tajemství…],[287] […obchodní tajemství…].
229. Účastník řízení v rámci správního řízení také namítal, že Úřad tím, že připomínkoval novou vyhlášku o JŘ, připustil, že je třeba danou problematiku řešit regulatorně, nikoli pomocí nástrojů ochrany hospodářské soutěže. Změna dosavadního stavu regulatorní cestou je dle něj typická pro regulaci veřejné správy a dokládá, že vedení řízení ve věci zneužití dominantního postavení je nepatřičné a zbytečné.[288]
230. V tomto ohledu je nezbytné poznamenat, že připomínkování nové vyhlášky o JŘ se týkalo budoucího obecného požadavku na otevření přístupu k datům o jízdních řádech ostatním subjektům. To, že Úřad participoval na budoucí regulaci prostřednictvím nové vyhlášky o JŘ, neznamená vyloučení možnosti aplikace zákona, resp. SFEU z hlediska možného zneužití dominantního postavení do doby účinnosti předmětné vyhlášky.
b) I pokud by společnost CHAPS byla podnikem, poskytuje službu obecného hospodářského významu
231. Účastník řízení dále uvedl, že i kdyby hypoteticky byl podnikem, pravidla proti zneužívání dominantního postavení obsažená v zákoně a SFEU se na něj nemohou uplatit, neboť činnosti spojené se správou CIS JŘ představují službu obecného hospodářského významu, s čímž se Úřad dle jeho názoru ve sdělení výhrad vůbec nevypořádal. Jedná se o činnosti, které jsou poskytovány ve veřejném zájmu pro potřeby veřejnosti, resp. ve veřejném zájmu spotřebitelů na přístupu ke komplexním, spolehlivým a komerčními zájmy nezkresleným údajům o integrovaných jízdních řádech a zprostředkovaně též v zájmu na co největším využívání veřejné hromadné dopravy. Účastník řízení je současně přesvědčen, že by tuto službu obecného hospodářského významu nemohl fakticky vykonávat, pokud by musel zpřístupňovat databáze v takovém rozsahu, jak požaduje […obchodní tajemství…]. Z tohoto důvodu se tedy na něj ve smyslu § 1 odst. 3 zákona a čl. 106 odst. 2 SFEU nevztahuje právní úprava proti zneužívání dominantního postavení. […obchodní tajemství…].
232. […obchodní tajemství…].[289]
233. Úřad sděluje, že není pravdivé tvrzení účastníka řízení, že se s výše uvedeným argumentem ohledně poskytování služby obecného hospodářského významu ve sdělení výhrad vůbec nevypořádal. K uvedenému se vyjádřil v bodech 151 a 152 sdělení výhrad, když posuzoval, zda aplikace pravidel hospodářské soutěže dle zákona neznemožní účastníkovi řízení poskytování služeb správy a vedení CIS JŘ pro potřeby veřejnosti, přičemž dospěl k závěru, že uložení povinnosti účastníku řízení zpřístupňovat data o jízdních řádech povinných subjektů jiným soutěžitelům mu nijak neznemožní poskytovat služby správy a vedení CIS JŘ pro potřeby veřejnosti svěřené výhradně jemu orgánem veřejné správy.
234. K námitce Úřad předně uvádí, že i kdyby Úřad přistoupil na argumentaci účastníka řízení, že společnost CHAPS vykonává na základě pověření státního orgánu službu obecného zájmu, pak jde stále o společnost CHAPS jako soutěžitele, který není a priori vyňat z působnosti zákona o ochraně hospodářské soutěže. Zákon se na něj vztahuje, jen pokud jeho uplatnění neznemožní poskytování těchto služeb.
235. […obchodní tajemství…].
236. Zároveň Úřad poukazuje, že v současné době má účastník řízení legislativně stanovenu povinnost zveřejňovat data povinných subjektů ve stanoveném formátu způsobem umožňujícím dálkový přístup, […obchodní tajemství…].
c) Úřad závažně pochybil při vymezování relevantních trhů
237. Účastník řízení zejména namítal, že neexistují relevantní trhy, jak je vymezil Úřad ve sdělení výhrad. Úřad dle jeho názoru vůbec nepřihlédl k tomu, že jeho činnosti spojené se správou CIS JŘ jsou ve skutečnosti součástí mnohem širšího trhu. Má za to, že působí na vícestranném trhu a že v posuzované věci je třebarelevantní trh vymezit přinejmenším jako trh s online inzercí oslovující zákazníky v Českérepublice, na kterém nedisponuje dominantním postavením. Své tvrzení staví účastník řízení na skutečnosti, že profit z provozování služby vyhledávání dopravních spojení generuje pomocí prodeje reklamního prostoru na stránkách vyhledávače dopravního spojení. Ve vyjádření ke sdělení výhrad definuje účastník řízení vícestrannou platformu následujícím způsobem:
Vícestranná platforma svádí dohromady různé skupiny zákazníků, kteří se navzájem „potřebují“. Platforma jim umožňuje či usnadňuje vzájemnou interakci a vytváří dodatečnou přidanou hodnotu tím, že těmto skupinám šetří transakční náklady a vytváří pro všechny zúčastněné subjekty pozitivní externality. Platforma také typicky nabízí různým stranám různé produkty nebo služby (např. spotřebitelům možnost vyhledat obsah a inzerentům reklamní prostor). Vícestranné platformy se tedy zpravidla vyznačují třemi základními rysy:
(i) různými skupinami zákazníků („ekonomických agentů“), kteří se navzájem potřebují a kteří využívají vícestrannou platformu k uskutečňování transakcí v širším slova smyslu (zpravidla se jedná o dvě skupiny zákazníků, ale pro internetové prostředí je typické, že zainteresovaných skupin je více);
(ii) nepřímými síťovými efekty, což znamená, že užitek z využívání platformy roste pro každou ze zainteresovaných skupin tím více, čím více subjektů ze všech zainteresovaných skupin platformu využívá; a
(iii) nerovnoměrnou cenovou strukturou (typicky tak jedna ze stran využívajících platformu platí minimální nebo žádnou cenu).
238. K tomu Úřad předně upřesňuje tvrzení účastníka řízení, […obchodní tajemství…]. Dále Úřad uvádí, že vyhledávač dopravního spojení není vícestrannou platformou ve smyslu této definice, kde by na jedné straně byli uživatelé poptávající služby vyhledávání dopravního spojení a na druhé straně inzerenti, jak tvrdí účastník řízení. Služba vyhledávání dopravních spojení totiž postrádá vzájemné pozitivní externality plynoucí z existence druhé strany. Není totiž pravdivé tvrzení, že by se obě strany (uživatelé služby a inzerenti) navzájem potřebovali, neboť hodnota vyhledávače dopravních spojení pro uživatele neroste s počtem inzerentů na stránkách vyhledávače (IDOS). Uživatel bude služby vyhledávače poptávat bez ohledu na to, že se sníží rozsah reklamy na jeho stránkách (případně nebude na jeho stránkách reklama žádná). […obchodní tajemství…].
239. Typickou vícestrannou platformou svádějící k sobě dvě strany pomocí prodeje inzertního prostoru je například realitní portál www.sreality.cz. Zde jsou na jedné straně osoby poptávající nemovitost, které za tuto službu neplatí, a na druhé straně jsou osoby prodávající nemovitost, jež za ni platí. Pro obě strany jsou zde evidentně patrné pozitivní externality a síťové efekty. Čím více bude na stránkách vystaveno realitních nabídek, tím atraktivnější je pro potenciálního kupujícího tato služba. A zároveň čím více potenciálních kupujících tato služba osloví, tím atraktivnější je pro prodejce nemovitostí. Snížení počtu zákazníků na jedné straně vede i ke snížení počtu prodávajících na straně druhé. Dalším známým a často uváděným příkladem je vícestranná platforma platebních karet. Čím více lidí drží platební kartu, tím zajímavější je pořízení platebního terminálu pro obchodníka. A zároveň, čím více obchodníků drží platební terminál a umožňuje placení kartou, tím atraktivnější je držení platební karty pro zákazníka. Opět zde platí, že snížení počtu zákazníků na jedné straně vede i ke snížení počtu subjektů na druhé straně.
240. V literatuře odkazované účastníkem řízení[290] je rovněž popsán příklad vícestranné platformy fungující jako rezervační systém pro restaurace. Tato služba umožňuje potenciálním hostům rezervovat místa v restauracích zapojených do tohoto systému. Je opět zřejmé, že čím více restaurací se do systému zapojí, tím zajímavější je služba pro hosty a naopak, čím více potenciálních hostů rezervační systém používá, tím atraktivnější je pro restaurace se do systému zapojit.
241. Vyhledávač dopravních spojení provozovaný účastníkem řízení (IDOS) představuje dle Úřadu dvoustranou platformou, kde na jedné straně vystupují potenciální cestující, kteří hledají informaci o dopravním spojení, a na druhé straně dopravci, kteří nabízejí přepravní služby potenciálním cestujícím, což uvádí i sám účastník řízení. Je zde evidentní existence pozitivních externalit na obou stranách. Čím více bude dopravců zařazených do služby vyhledávání dopravních spojení, tím více je tato služba atraktivní pro zákazníky, protože se tím zvyšuje variabilita a tím kvalita nalezeného dopravního spojení. Dále je zde další pozitivní externalita pro dopravce, neboť čím je vyšší počet uživatelů služby vyhledávače, tím je více potenciálních zákazníků jednotlivých dopravců účastných na poskytování služby vyhledávače.
242. Dopravci nejsou zdrojem financování služby vyhledávání dopravních spojení (na rozdíl např. od zmíněného rezervačního systému pro restaurace, kde právě restaurace financují rezervační systém, nebo realitního portálu www.sreality.cz, kde jsou zpoplatněny osoby nabízející nemovitost). Účast dopravců na tomto dvoustranném trhu spočívá v poskytnutí dat o jízdních řádech, k čemuž jsou někteří zavázáni legislativou.
243. Vzhledem k tomu, že prostřednictvím služby vyhledávání dopravních spojení nedochází k interakci mezi uživatelem služby (potenciálním cestujícím) a dopravcem, lze se na tuto službu dívat i tak, že k jejímu provozování by namísto účasti dopravců postačila pouze informace o jejich jízdních řádech. Služba nevytvoří přímo kontrakt mezi cestujícím a dopravcem, pouze cestujícímu sdělí informaci o možné dopravě zajišťované konkrétním dopravcem.
244. Účastník řízení se nesprávně domnívá, že v posuzované věci je třeba relevantní trh vymezit přinejmenším jako trh s online inzercí oslovující zákazníky vČeské republice, jelikož podle něj jen na něm společnostCHAPS působí a právě na něm se mohou projevovat jakékoliv důsledky spojené s provozováním služby online vyhledávání dopravních spojení. Jinými slovy, důsledky jakýchkoli změn v kvalitě a podmínkách zpřístupňování údajů o dopravních spojeních spotřebitelům se dle účastníka řízení projeví na trhu s online inzercí, tj. důsledky takového kroku budou „odsoutěženy“ právě na tomto (širším) relevantním trhu. Navíc nabídka online vyhledávání dopravních spojení je dle účastníka řízení pouze jednou z forem obsahu, kterými je možné přilákat spotřebitele, a tím získat příjmy z prodeje inzerce, a samotné online vyhledávání dopravních spojení (ani například samotné izolované vztahy mezi dopravci a/nebo Ministerstvem dopravy na straně jedné a společností CHAPSna straně druhé) tedy nemůže tvořit samostatný relevantní trh. Opačný přístup by dle účastníka řízení vedl k nutnosti vymezovat velice úzké a specifické trhy s různými druhy obsahu, což by bylo ve světle shora uvedených úvah zjevně nesprávné (např. trh s online vyhledáváním firem, trh s online mapami, trh s nabídkou e-mailových služeb nebo, dovedeno ad absurdum, trh s bezplatnými aplikacemi do mobilních telefonů fungujícími jako budík nebo trh internetových stránek poskytujících aktuální informace o konkrétní zpěvačce).[291]
245. […obchodní tajemství…].
c) 1. Námitky účastníka řízení k vymezení relevantního trhu č. 3, postavení účastníka řízení na něm, návrhy k doplnění dokazování
246. Účastník řízení tvrdí, že do vymezení relevantního trhu je třeba zahrnout i nepřímé substituty příslušných produktů či služeb, když tyto komplementární produkty či služby vytváří tzv. substituční řetězec. Jinak řečeno, za substituty vyhledávače dopravních spojení IDOS je nezbytné považovat i další vyhledávače […obchodní tajemství…], které ačkoliv nemusí být schopné vyhledávat ve stejném objemu dat jako vyhledávač společnosti CHAPS, ve svém souhrnu vytváří právě takový na sebe navazující řetěz substitutů. Uvedená argumentace byla dle účastníka řízení použita mj. i Komisí v případu AstraZeneca/Novartis.[292] V uvedeném případu Komise dospěla k tomu, že nemůže vymezit úzce relevantní trhy s herbicidy, jelikož jejich jednotlivé druhy jsou vzájemně zaměnitelné a tvoří tak řetězec substitutů (tj. tzv. neselektivní herbicidy hubící veškerý plevel lze nahradit kombinací jednotlivých tzv. selektivních herbicidů hubících jen určité druhy plevele).
247. Účastník řízení dále poukazuje na jev zvaný multi-homing, spočívající v tom, že uživatel nemusí nutně využívat jen jednu službu, ale může jich využívat více, podle svých aktuálních potřeb. K jeho prokázání navrhuje provedení spotřebitelského průzkumu (ankety), ve kterém by Úřad zkoumal chování spotřebitelů při vyhledávání jednotlivých druhů dopravních spojení (např. celostátní autobusová doprava, celostátní vlaková doprava, pražské MHD, brněnské MHD apod.) a zjišťoval tak substituty k vyhledávači IDOS. Úřad by si tak dle názoru účastníka řízení ověřil, že spotřebitelé tíhnou k tzv. multi-homingu a využívají více vyhledávačů dopravních spojení paralelně podle toho, jaký typ (druh) dopravního spojení potřebují vyhledat, což by následně muselo vést k přehodnocení Úřadem úzce vymezených relevantních trhů. Ačkoli tyto vyhledávače nemusejí dosahovat kvality vyhledávače IDOS, jsou s ním vzájemně zastupitelné, a to v důsledku tzv. multi-homingu konečných spotřebitelů, kdy tito ve skutečnosti nepoužívají pouze jeden vyhledávač dopravních spojení, ale podle svých potřeb využívají více vyhledávačů a plynule mezi nimi přechází. To má být doložitelné i tím, že pokud by společnost CHAPS zpoplatnila vyhledávání dopravních spojení prostřednictvím aplikace IDOS (popř. by zhoršila jeho kvalitu), naprostá většina spotřebitelů by se přesunula k jiným vyhledávačům, případně by raději zjišťovala dostupná spojení telefonicky nebo prostřednictvím tištěných jízdních řádů na nádražích, neboť spotřebitelé nejsou ochotni platit za služby, které si zvykli využívat zadarmo. Provedení takového spotřebitelského průzkumu proto účastník řízení navrhuje jako důkaz.
248. K tomu Úřad uvádí, že skutečnost, že se uživatel k některým informacím o dopravním spojení může dostat i prostřednictvím stránek konkrétního dopravce, či kombinací informací získaných ze stránek více dopravců, neznamená, že jsou vyhledávače dopravních spojení na stránkách některých dopravců substituty k vyhledávači dopravního spojení (IDOS) účastníka řízení z hlediska shodného nebo vzájemně zastupitelného plnění pro uspokojování určitých potřeb spotřebitelů (uživatelů služby). […obchodní tajemství…].
249. Hlavní hodnotou produktu (IDOS) účastníka řízení je, že vyhledává dopravní spojení na základě kritérií uživatelů, kteří nejsou nuceni dopředu zjišťovat informace o tom, kteří dopravci provozují na požadované trase spoje, a nejsou nuceni zjišťovat, zda mají tito dopravci na svých stránkách aktuální informace o svých spojích. IDOS je určen zejména spotřebitelům, kteří jsou indiferentní v otázce konkrétního dopravce, či chtějí využít konkrétního dopravce, který však neposkytuje na svých stránkách vyhledávání ve svých jízdních řádech (většina dopravců tuto službu neposkytuje).
250. Cestující disponující informací o tom, který dopravce zajišťuje optimální dopravní spojení na jím požadované trase, mohou v případě, že tento dopravce poskytuje dostatečně kvalitní službu automatického vyhledávání dopravního spojení, tuto službu jako alternativu k vyhledávači IDOS účastníka řízení využít. Tuto službu však nabízí velice malý okruh dopravců a nelze předpokládat, že uživatel/cestující disponuje informací o tom, který dopravce je pro něj optimální, resp. který na dané trase provozuje své spoje; naopak získání této informace je důvodem k použití vyhledávače dopravního spojení, jež mu je schopen tuto informaci poskytnout.
251. Provádění spotřebitelského průzkumu za účelem ověření zřejmého faktu, že spotřebitel může v určitých případech jako (fakticky jen částečný) substitut k vyhledávači IDOS považovat i vyhledávač provozovaný konkrétním dopravcem, proto nepovažuje Úřad pro posouzení jednání účastníka řízení za rozhodné.
252. Účastník řízení se na příkladu s prodejem 3 druhů paprik snaží ilustrovat zřejmý fakt, že zákazník poptávající jeden konkrétní druh papriky neomezí svůj nákup pouze u prodejců nabízejících všechny druhy paprik, ale postačí mu, pokud nabízí ten jeden konkrétní.[293] Tento příklad však nemá relevantní souvislost s trhem automatického vyhledávání dopravního spojení s celostátním pokrytím. Uživatel na tomto relevantním trhu poptává způsobem umožňujícím dálkový přístup informaci a požaduje, aby mu ji vyhledávač dopravních spojení sestavil a prezentoval. V příkladu uvedeném účastníkem řízení naopak kupující informaci má, neboť ví, jaké zboží chce, a orientuje svou poptávku na všechny obchody, které toto zboží nabízejí.
253. Od bezesporného faktu, že kupující ví, jakou papriku potřebuje, dospívá účastník řízení k nesprávnému závěru, že uživatel přece také ví, který dopravce toto dopravní spojení nabízí a s jakým dopravcem tedy svoji cestu uskuteční, a tudíž snadno najde jeho stránky a na nich si požadovaný spoj vyhledá. Svou argumentaci podtrhuje účastník řízení zvoleným příkladem trasy Malinovské nám. – Hlavní nádraží, kde dopravce (Dopravní podnik města Brna, a.s.) je zjevný a hledat na jeho stránkách je nasnadě. Na více místech svého vyjádření ke sdělení výhrad účastník řízení poukazuje na velký počet vyhledání spojení na stránkách konkrétního dopravce […obchodní tajemství…], což používá jako argument pro zahrnutí tohoto vyhledávače do relevantního trhu č. 3.
254. […obchodní tajemství…][294] […obchodní tajemství…].[295] […obchodní tajemství…].
255. K tomu Úřad uvádí, že uživatelé, kteří záměrně vyhledávají dopravní spojení jednoho dopravce na jeho stránkách, poptávají službu, jež není obousměrným substitutem ke službě vyhledávání dopravního spojení (IDOS), kterou nabízí účastník řízení. Všichni uživatelé, kteří vyhledávají dopravní spojení na stránkách Dopravního podniku města Brna, a.s., by mohli vyhledávat dopravní spojení i prostřednictvím vyhledávače IDOS, ale neplatí opačně, že všichni, kteří vyhledávají na internetových stránkách s tímto vyhledávačem, by byli uspokojeni prostřednictvím vyhledávače dopravního spojení společnosti Dopravní podnik města Brna, a.s. Rovněž neplatí, že každý dopravce provozuje svůj vlastní vyhledávač, kterým by bylo možné vyhledávat v jím provozovaných dopravních spojích. Konečně uživatel nemusí disponovat a často ani nedisponuje informací o tom, jaký dopravce/kteří dopravci může/mohou jím poptávané spojení mezi určitými místy realizovat, takže by svou poptávku nebyl ani schopen uspokojit pomocí řetězce jednosměrných substitutů. Vlastní vyhledávače dopravních spojení provozované samotným dopravcem nad jeho jízdními řády z uvedených důvodů nejsou obousměrnými substituty automatickému vyhledávači dopravních spojení s celostátním pokrytím, a tudíž je nelze do relevantního trhu č. 3 zahrnout.
256. […obchodní tajemství…][296] […obchodní tajemství…].[297] […obchodní tajemství…].
257. […obchodní tajemství…].
258. […obchodní tajemství…].
259. Účastník řízení rovněž vyjadřuje pochybnosti o tom, proč by z relevantního trhu měly být vyloučeny služby, které pouze přesměrovávají na službu jiného soutěžitele. Naopak, tyto služby je dle jeho názoru třeba do produktového relevantního trhu č. 3 zahrnout. Zde opět poukazuje na nepochopení všech aspektů činností spojených s vedením a správou CIS JŘ, které představují tzv. vícestrannou platformu, a to včetně toho, jak jsou příjmy generovány z prodeje online inzerce, kde dochází k reálnému konkurenčnímu střetu. Služby přesměrovávající poptávaný požadavek po spojení na služby jiného soutěžitele je proto dle jeho názoru třeba považovat za součást produktového trhu, jelikož snižují tržní podíly ostatních soutěžitelů, včetně společnosti CHAPS, na trhu s online inzercí.
260. Pokud uživatel zadá požadavky na vyhledání dopravního spojení na stránce, která pouze přesměrovává na službu jiného soutěžitele, resp. účastníka řízení,[298] je mu zobrazena internetová stránka s vyhledávačem IDOS a se zobrazenými reklamními bannery. […obchodní tajemství…]. Taková služba bezesporu není službou konkurenční, nýbrž je naopak dalším zdrojem návštěvnosti vyhledávače dopravního spojení (IDOS) účastníka řízení a její poskytovatelé jsou de facto pouze zprostředkovateli při poskytování této služby obdobně jako v případě pravého obchodního zastoupení.
261. Účastník řízení navrhuje provedení modifikovaného SSNIP testu spočívajícího v hypotetickém snížení kvality jím poskytované služby vyhledávání dopravních spojení, neboť má za to, že pokud by Úřad tento test provedl u vyhledávače IDOS, musel by nevyhnutelně dospět k tomu, že by se spotřebitelé přesunuli k vyhledávačům umožňujícím dílčí vyhledávání, např. jen některých druhů dopravy, které však ve svém celku tvoří substituční řetězec konkurující vyhledávači společnosti CHAPS.
262. K tomu Úřad uvádí, že přesun poptávky k jiným službám by v tomto případě nemohl prokázat existenci substitutů. SSNIP test lze provádět pouze v situaci, kdy je cena (kvalita) kompetitivní a trh funguje. V případě monopolu nedává provedení SSNIP testu smysl, neboť je zřejmé, že poptávka z části zanikne a z části se přesune k produktům, které nejsou v situaci fungující soutěže považovány za substitut. V soutěžní literatuře je tento jev znám pod pojmem Celophane fallacy.[299] Účastník řízení tvrdí, že pokud by Úřad provedl (modifikovaný) SSNIP test, tj. uvažoval by, že by společnost CHAPS zpoplatnila vyhledávání dopravních spojení jakoukoliv symbolickou částkou, např. 1 Kč, zjistil by, že spotřebitelé by okamžitě přešli k substitutům, za které je třeba považovat i dílčí vyhledávače jízdních řádů […obchodní tajemství…].
263. V této souvislosti je však třeba uvést, že takový postup by nepředstavoval provedení SSNIP testu. SSNIP test zkoumá reakci poptávky na malé nepřechodné zvýšení ceny (5 – 10 %). Zpoplatnění bezplatné služby je daleko za rámcem tohoto intervalu a úvahy dovozující závěry z vysoce teoretické reakce poptávky na takovou změnu ceny nemají vypovídací hodnotu.
264. Úřad dle účastníka řízení pochybil, když pro účely posouzení jeho tržní síly na relevantním trhu č. 3 […obchodní tajemství…]. V této souvislosti namítá, že Úřad ve sdělení výhrad neodůvodnil, proč jako relevantní metriku pro stanovení tržního podílu použil […obchodní tajemství…].
265. Co se týče časového období pro sběr dat k určení tržního podílu účastníka řízení na relevantním trhu č. 3, Úřad odkazuje na své vyjádření výše.[300]
266. Úřad považuje za nesprávné vycházet při stanovení tržního podílu účastníka řízení na relevantním trhu č. 3 […obchodní tajemství…], neboť tento postup by nezohlednil tzv. multi-homing, který zmiňuje sám účastník řízení. Metrika vycházející z […obchodní tajemství…] by nezohlednila míru, jakou jednotliví uživatelé vyhledávač dopravního spojení používají. Proto Úřad považuje za správnější použít jako ukazatel tržního postavení […obchodní tajemství…].
267. Úřad při posuzování tržní síly účastníka řízení a ostatních soutěžitelů na relevantním trhu č. 3 zohlednil skutečnost, […obchodní tajemství…][301] žádný z těchto subjektů neposkytoval spotřebitelům službu, která by umožňovala vyhledávání dopravního spojení s celostátním pokrytím tak, jak nabízí účastník řízení. Žádný z těchto subjektů nedisponoval […obchodní tajemství…]. Nadto, a to je třeba zdůraznit, stanovení tržního podílu účastníka řízení na relevantním trhu č. 3 není pro posouzení jeho jednání na relevantním trhu č. 1 rozhodné. […obchodní tajemství…].
268. Účastník řízení konstatuje, že Úřadem stanovené tržní podíly a posouzení tržního postavení společnosti CHAPS […obchodní tajemství…] na relevantním trhu č. 3 jsou nerozhodné ve vztahu k Úřadem vymezenému předmětu správního řízení. Úřad totiž může vést předmětné správní řízení jen pro skutek trvající do okamžiku zahájení správního řízení, tj. do 31. 10. 2013, což má potvrzovat i ustálená rozhodovací praxe soudů, jež v oblasti správního trestání zakotvuje princip platící i v trestním právu, že okamžikem zahájení správního řízení o správním deliktu dochází k přerušení skutku.
269. K tomu Úřad uvádí, že předmětný argument účastníka řízení zcela odporuje dosavadní konstantní rozhodovací praxi Úřadu,[302] dle níž se nepovažuje za ukončení deliktu okamžik zahájení správního řízení, resp. okamžik doručení oznámení o zahájení správního řízení účastníkovi řízení, ale skutečná doba dokonání deliktu, která je vymezena nejpozději dnem vydání prvostupňového rozhodnutí ve věci.[303]
270. Aplikace účastníkem řízení navrhované analogie by mj. zabraňovala využití institutu přijetí závazků ve smyslu § 7 odst. 2 a 3 zákona a § 11 odst. 3 a 4 zákona, jakožto jednoho ze způsobů alternativního řešení porušení zákonem chráněného veřejného zájmu, kdy se upřednostňuje rychlé odstranění závadného stavu a obnovení účinné hospodářské soutěže před deliktním postihem (v případě přijetí závazků Úřad řízení zastaví). Pokud by řízení vždy mělo být (uměle) vedeno o již ukončeném skutku, institut závazků by nenašel uplatnění (přičemž deliktní jednání by dál trvalo a přinášelo újmu na soutěžním prostředí).
271. Úřad by „mechanickou“ aplikací účastníkem řízení odkazovaných trestních principů mohl z trvajícího deliktu (který se posuzuje jako jediný skutek), v případě zjištění jeho pokračování po zahájení řízení, vyvolat vlastním aktivním postupem, tj. opakovaným vydáním oznámení o zahájení řízení (pro jinak totožný skutek i pachatele, lišící se pouze časovým úsekem páchání), řadu ex offo správních řízení ve věci více netotožných skutků a tím i deliktů. Takový postup, který by vedl uměle ke zvýšení četnosti spáchaných deliktů týmž soutěžitelem (v podstatě k umělému rozdělení jednoho a téhož skutku), by nepochybně nebyl v zájmu účastníka řízení a ani konzistentní s jednotnou aplikací unijního práva dle čl. 101 a čl. 102 SFEU. Jako příklad lze uvést správní delikt porušování § 18 odst. 1 zákona, kdy soutěžitel uskutečňuje spojení podniků ve smyslu výkonu kontroly nad jiným soutěžitelem např. uplatňováním nabytých akcionářských práv, a to před podáním návrhu na povolení spojení a před právní mocí, jímž Úřad takové rozhodnutí povolí. Takové jednání je dle tuzemské judikatury i judikatury k aplikaci Nařízení Rady (ES) č. 139/2004 o kontrole spojování podniků deliktem trvajícím (nedojde-li dříve k reverznímu kroku) až do doby právní moci rozhodnutí Úřadu o povolení předmětného spojení. Oznámením o zahájení řízení by tak Úřad deliktní jednání (uměle) ukončil a vzápětí zahajoval řízení ex offo pro „nový skutek“, a to tak, aby mohl postihnout všechny takové skutky až do právní moci rozhodnutí, jímž Úřad spojení povolí.
272. S ohledem na specifickou právní úpravu oblasti ochrany hospodářské soutěže, která sleduje primárně nadřazený cíl, jímž je zajištění blaha spotřebitelů plynoucího z ochrany hospodářské soutěže před jejím narušením a zajištěním férových tržních podmínek pro všechny účastníky trhu, má Úřad za to, že aplikace trestněprávní zásady přerušení trvání skutku okamžikem zahájení řízení není pro výkon působnosti Úřadu udržitelná.
273. Účastník řízení ve své argumentaci odkazuje na rozhodnutí NSS[304] a na odbornou literaturu.[305] V této souvislosti Úřad podotýká, že v případě užití analogie trestněprávních principů je třeba posuzovat jejich aplikovatelnost v jednotlivých oblastech správního trestání, nikoliv je bez dalšího vztahovat na správní trestání jako celek. Úřad nerozporuje skutečnost, že v rámci správního trestání se využívají obdobné trestněprávní zásady, avšak pouze v přiměřené míře jak to povaha jednotlivých správně právních norem dovoluje. V řízeních týkajících se možného porušení práva hospodářské soutěže Úřad nepovažuje z výše uvedených důvodů použití trestněprávního principu dělení jednoty trvajícího skutku úkonem oznámení o zahájení řízení za přiměřené, a tudíž ani za aplikovatelné v tomto správním řízení vedeném se společností CHAPS.
274. Úřad se tak neztotožňuje ani s názorem účastníka řízení, že pro účely stanovování sankce může brát v úvahu pouze skutečnosti, které nastaly před zahájením správního řízení.
275. Pokud účastník řízení namítá, že argumentace Úřadu je vnitřně zjevně rozporná, neboť uznává závěry o plném uplatnění analogie trestněprávních předpisů, nelze s tímto tvrzením souhlasit, jelikož Úřad se ve sdělení výhrad neztotožňuje s plným uplatněním takové analogie, ale naopak uznává přiměřené použití principů trestního práva.[306]
276. Co se týče účastníkem řízení citovaného rozsudku NSS, Úřad uvádí, že se tento rozsudek zabýval otázkou počátku běhu subjektivní lhůty pro uložení pokuty v řízeních před Úřadem. V tomto rozsudku je mj. citován nález Ústavního soudu ze dne 11. 7. 2007, sp. zn. II. ÚS 192/05, který stanovil, že právní větu nelze vnímat jako jakousi obdobu právní normy a chápat ji jako svébytné zachycení právního pravidla schopného samostatné existence, nýbrž je třeba ji vnímat jednak v kontextu právní normy, kterou má vykládat, a jednak v kontextu rozhodnutí, z nějž pochází, a jeho skutkových a právních okolností, jež se do ní nevešly. Je proto chybou, pokud je právní věta absolutizována a je jí argumentováno bez ohledu na konkrétní okolnosti rozhodovaného případu. O to víc je nutné vykládat právní větu v kontextu celého rozhodnutí, když je zjevné, že její aplikací dochází k nesmyslným až protiústavním závěrům. Účastníkem řízení zmiňovaný rozsudek NSS tedy řešil jinou právní otázku.
277. Navíc dle Úřadu ani judikatura NSS není v otázce dělení jednoty skutku u správních deliktů zcela jednotná. V předmětném rozsudku NSS citovaném účastníkem řízení NSS odkazuje na svůj rozsudek ze dne 15. 6. 2011, č. j. 9 As 101/2010 - 101, jenž se týkal trvajícího přestupku, tedy jednoho druhu deliktu z podskupiny správních deliktů. V tomto rozsudku bylo dovozeno, že od situace, kdy je o trvajícím deliktu rozhodováno v době, kdy již byl spáchán, tedy dokonán, je nutné odlišit situaci, kdy je již v průběhu trvání deliktu, tj. dříve, než je protiprávní stav ukončen, uložena sankce. V takovém případě, a to pouze z hlediska ukládání sankce, je nutno trvající delikt považovat za ukončený, neboť se předpokládá, že právě uložení sankce pachatele donutí k ukončení protiprávního stavu. Rozsudek NSS tak připouští možnost ukončení trvání deliktu až uložením sankce, nikoli již zahájením správního řízení (tedy připouští vedení řízení i o deliktním jednání trvajícím i po zahájení řízení a jeho postih za celou dobu trvání až do vydání rozhodnutí). Obdobně se vyjadřuje NSS v rozsudku č.j. 9 As 40/2007 – 61 z 8. 11. 2007, který též uvádí, že pokud však je po uložení sankce protiprávní stav nadále udržován, nejedná se z hlediska totožnosti o skutek shodný, nýbrž o skutek nový, za který lze uložit další sankci (existuje zde sice totožný pachatel i protiprávní stav, odlišnost je však dána časovým obdobím, po které delikt trvá a za které je sankce ukládána). Tato koncepce ukončení totožnosti trvajícího skutku uložením sankce se jeví Úřadu udržitelná a nebránící jednotnému prosazování soutěžního práva.
278. Účastníku řízení dále není zřejmé, proč Úřad nezohlednil skutečnost, že celostátní vyhledávač dopravních spojení je provozován […obchodní tajemství…].
279. […obchodní tajemství…].[307] […obchodní tajemství…],[308] […obchodní tajemství…], v žádném případě by toto pojetí nevedlo k podstatné změně v hodnocení postavení účastníka řízení na relevantním trhu č. 3 (trh služeb vyhledávání dopravního spojení s celostátním pokrytím). Navíc přesná kvantifikace postavení účastníka na relevantním trhu č. 3 není v nyní posuzovaném případě rozhodná pro konstatování zneužití jeho dominantního postavení, neboť jde o trh, na kterém se negativní účinky jednání účastníka řízení (k němuž dochází na relevantním trhu č. 1) projeví. Rozhodující je jeho postavení na relevantním trhu č. 1, na kterém se dopouští protisoutěžního jednání.
280. Účastník řízení požaduje provedení dotazování konkurentů společnosti CHAPS […obchodní tajemství…]o tržbách spojených s obchodováním s daty o jízdních řádech, resp. s informacemi o existujících dopravních spojeních od těchto soutěžitelů, […obchodní tajemství…], a to za účelem správného stanovení tržních podílů a posouzení tržního postavení společnosti CHAPS a jejích konkurentů na relevantním trhu č. 3., a rovněž ohledně toho, které vyhledávače dopravních spojení považují tito soutěžitelé za vzájemně zastupitelné ve vztahu k typu vyhledávaného dopravního spojení (např. celostátní autobusová doprava, celostátní vlaková doprava, pražské MHD, brněnské MHD apod.)
281. K tomu Úřad uvádí, že navrhované zjišťování ke zpřesnění tržních podílů a společnosti CHAPS a jejích konkurentů na relevantním trhu č. 3 není pro posouzení jednání účastníka řízení relevantní (i Úřad výslovně postavení účastníka řízení zkoumal jen jako orientační) a odkazuje na závěry uvedené výše.[309] Bez ohledu na to, zda by výše uvedení soutěžitelé považovali jimi provozované vyhledávače dopravního spojení za konkurenční službu k vyhledávači IDOS, je třeba opětovně zdůraznit, že by se jednalo toliko o substituci jednosměrnou, a tudíž fakt, že vyhledávač IDOS je substitutem např. k vyhledávači Dopravního podniku města Brna a.s., neznamená, že je vyhledávač Dopravního podniku města Brna a.s. substitutem ke službě IDOS. Dále je zřejmé, že vyhledávače jednotlivých dopravců pracují nad disjunktními množinami[310] jízdních řádů, a tudíž nemohou být vzájemně zaměnitelné. Úřad proto nepovažuje provedení dokazování navržené účastníkem řízení za důvodné.
282. K požadavku účastníka řízení na provedení znaleckého posudku znalcem v oboru ekonomiky a výpočetní techniky za účelem zjištění nahraditelnosti poptávky po vyhledávači IDOS Úřad uvádí, že ve smyslu § 56 správního řádu správní orgán provádí důkaz znaleckým posudkem tehdy, pokud vydání rozhodnutí ve správním řízení závisí na posouzení skutečností, ke kterým je třeba odpovídajících odborných znalostí, a úřední osoby, které řízení vedou, takové odborné znalosti nemají, a toto posouzení nelze opatřit ani od jiného správního orgánu. V nyní posuzovaném případě však nejsou dány důvody pro to, aby Úřad zadal provedení znaleckého posudku, neboť Úřad disponuje dostatečnými odbornými znalostmi pro provedení rozboru nahraditelnosti poptávky.
283. Účastník řízení dále navrhuje provedení analýzy spotřebitelského chování při vyhledávání dopravních spojení dle jednotlivých druhů dopravních spojení (např. celostátní autobusová doprava, celostátní vlaková doprava, pražské MHD, brněnské MHD apod.) za celé období, po které se měla společnost CHAPS údajně dopouštět nedovoleného jednání, a to pro účely zjištění, zda se […obchodní tajemství…] neměnily výrazně spotřebitelské preference, což by mělo vliv i na vymezení relevantního trhu ze strany Úřadu.
284. Úřad nemá žádné indicie, které by jej vedly k domněnce, že v posuzovaném období došlo k výrazným změnám spotřebitelského chování v oblasti vyhledávání dopravních spojení. […obchodní tajemství…].
c) 2. Námitky účastníka řízení k vymezení relevantního trhu č. 2, postavení účastníka řízení na něm, návrhy na doplnění dokazování
285. Účastník řízení namítá, že pokud jde o údajný relevantní trh s existujícími dopravními spojeními (tj. relevantní trh č. 2), jedná se o neexistující trh se smyšleným produktem (službou), se kterým se reálně nikde neobchoduje a který ani neexistuje ve smyslu produktu či služby, jelikož předmětná služba je v podstatě jen počítačový algoritmus. […obchodní tajemství…].
286. K tomu Úřad sděluje, že služba nabízená na relevantním trhu č. 2 nepředstavuje pouze počítačový algoritmus. Jedná se o trh s informacemi o existujících variantách dopravního spojení (produktem), které jsou poptávány soutěžiteli od účastníka řízení jako nezbytné pro automatické vyhledávání dopravního spojení, jež tito využívají v jejich aplikacích pro poskytování služeb nabízených spotřebitelům na relevantním trhu č. 3. Existuje-li poptávka i nabídka trvalého charakteru po těchto informacích, existuje i trh, a ten Úřad označil jako relevantní trh č. 2.
287. […obchodní tajemství…]. Relevantní trh č. 2 vymezil Úřad proto, aby zohlednil skutečnost, že ačkoliv účastník řízení odmítal svým konkurentům dodávat data o jízdních řádech (produkt relevantního trhu č. 1), […obchodní tajemství…], které umožnily vytvořit konkurenční produkt na relevantním trhu č. 3, tj. na trhu automatického vyhledávání dopravního spojení s celostátním pokrytím.
288. Úřad je dále toho názoru, že […obchodní tajemství…] není srovnatelná s případnou nabídkou dat na relevantním trhu č. 1. […obchodní tajemství…].
289. Úřad přitom nerozporuje argument účastníka řízení, že obdobný algoritmus, jak jej vymezil účastník řízení, je schopen vytvořit i jiný soutěžitel. […obchodní tajemství…].
290. […obchodní tajemství…].
291. Úřad již výše objasnil, že vyhledávače dopravních spojení provozované některými dopravci nejsou obousměrnými substituty k vyhledávači dopravního spojení účastníka řízení, a tudíž je do relevantního trhu č. 3 nelze zahrnout.[311] […obchodní tajemství…].
292. Dle účastníka řízení Úřad při vymezení relevantního trhu č. 2 dále závažně pochybil, když do něj zřejmě […obchodní tajemství…], a to aniž by tuto skutečnost jakkoliv odůvodnil; […obchodní tajemství…].
293. Úřadu je známo, že produkt účastníka řízení na relevantním trhu č. 2 využívá nejen data povinných subjektů, […obchodní tajemství…]. Pokud by dle Úřadu byla data z relevantního trhu č. 1 dostupná ostatním soutěžitelům, umožní to vznik nových produktů s variantami vyhledávání spojení, jež mohou být využity v navazujících produktech nabízených spotřebitelům na relevantním trhu č. 3; nové varianty vyhledávání mohou být jejich producenty nabízeny také přímo na relevantním trhu č. 2 jiným soutěžitelům (meziprodukt), kteří na nich mohou vytvářet inovovaný produkt (službu) a ten nabízet spotřebitelům na relevantním trhu č. 3. Pro existenci efektivní soutěže na relevantním trhu č. 3 (a také rozvoji soutěže na relevantním trhu č. 2) […obchodní tajemství…].
294. K námitce účastníka řízení, že Úřad neprovedl při vymezování relevantního trhu hlubší analýzu, jako např. SSNIP test, či test zhoršení kvality, Úřad uvádí, že při vymezování relevantního trhu postupoval tak, že zkoumal, odkud a jaké vstupy odebírají konkurenti soutěžící s účastníkem řízení na relevantním trhu č. 3, a došel ke zjištění, […obchodní tajemství…]. V tomto smyslu Úřad identifikoval výrobní řetězec a určil produkty, které jsou vyráběny v jednotlivých stupních výroby koncového produktu. Tato konstrukce tří na sebe navazujících trhů je významná pro pochopení faktu, že ačkoliv účastník řízení odmítal obchodovat na relevantním trhu č. 1, existuje konkurence na relevantním trhu č. 3, […obchodní tajemství…].
295. Účastník řízení se rovněž vymezoval k tomu, že Úřad posoudil jeho postavení na relevantním trhu č. 2 […obchodní tajemství…].
296. K námitce týkající se vymezení postavení účastníka řízení na relevantním trhu č. 2 odkazuje Úřad na své závěry učiněné výše.[312] […obchodní tajemství…].
c) 3. Námitky účastníka řízení k vymezení relevantního trhu č. 1, postavení účastníka řízení na něm, návrhy k doplnění dokazování
297. K námitce účastníka řízení, že není vůbec zřejmé, na základě jakých úvah Úřad k tak úzce pojatému vymezení relevantního trhu č. 1 dospěl, když neprovedl jakýkoliv test nahraditelnosti poptávky, ani neobeslal s dotazy konkurenční soutěžitele společnosti CHAPS či další účastníky trhu, a ve vztahu k relevantnímu trhu č. 1 ve sdělení výhrad toliko uvedl, že jediným produktem je databáze (souhrn dat) aktualizovaných jízdních řádů povinných subjektů, […obchodní tajemství…].
298. Účastník řízení se dále pozastavuje nad tím, proč Úřad do relevantního trhu č. 1 zahrnul pouze data povinných subjektů, […obchodní tajemství…].
299. […obchodní tajemství…].
300. Data o jízdních řádech veřejné dopravy, […obchodní tajemství…], Úřad nezařadil do relevantního trhu č. 1 proto, že lze předpokládat, že stejně efektivní soutěžitel jako je účastník řízení, by byl schopen si tato data vlastní komerční činností opatřit za obdobných podmínek jako účastník řízení. […obchodní tajemství…].
301. Účastník řízení tvrdí, že data o jízdních řádech (tedy produkt relevantního trhu č. 1) byla po celou dobu k dispozici na http://portal.idos.cz ve formátu xls. […obchodní tajemství…].[313]
302. […obchodní tajemství…].
303. […obchodní tajemství…].
304. Účastník řízení vidí terminologický rozpor v případě, kdy Úřad na jednu stranu tento trh vymezuje jako trh s „aktualizovanými daty o jízdních řádech postupovaných povinnými subjekty do CIS JŘ", ale na druhou stranu uvádí, že jediným produktem na tomto trhu je „databáze (souhrn dat) aktualizovaných jízdních řádů povinných subjektů“.
305. Úřad ve výše uvedeném neshledal žádný terminologický rozpor. Za produkt relevantního trhu č. 1 považuje souhrn veškerých jízdních řádů, jež jsou průběžně aktualizovány a postupovány účastníku řízení povinnými subjekty do CIS JŘ. Není tedy podstatné, zda jej Úřad označuje jako aktualizovaná data o jízdních řádech, či jako databázi (soubor dat) aktualizovaných jízdních řádů, obojí považuje Úřad za obsahově totožné.
306. Účastník řízení poukázal na to, že Úřad ve sdělení výhrad posoudil jeho postavení na relevantním trhu č. 1 […obchodní tajemství…].
307. Úřad nijak nerozporuje skutečnost, že aktualizovanými daty povinných subjektů disponují jednotliví dopravci a provozovatelé dráhy. K tomu je však nezbytné doplnit, že tito disponují vždy pouze vlastními jízdními řády, resp. konkrétní dopravce či provozovatel dráhy disponuje vždy aktualizovanými jízdními řády vztahujícími se k jím provozovaným spojům, linkám, apod.[314]
308. […obchodní tajemství…].
309. Vzhledem k tomu, že na relevantním trhu č. 1 […obchodní tajemství…]. Výše uvedené subjekty, jež považuje účastník řízení za své konkurenty, byly schopny vytvořit toliko informace o variantách dopravních spojení nad daty o jízdních řádech, kterými samy disponují.
310. […obchodní tajemství…],[315] […obchodní tajemství…].[316]
311. […obchodní tajemství…].
312. […obchodní tajemství…].
313. […obchodní tajemství…][317] […obchodní tajemství…].
d) Společnost CHAPS se nedopustila deliktu v podobě zakázaného odmítnutí dodávek
314. Účastník řízení se vymezoval k závěru Úřadu o tom, že nemusí zkoumat kumulativní naplnění podmínek pro účely konstatování spáchání zneužití dominantního postavení formou zakázaného odmítnutí dodávek dle bodu 80 Pokynů k prioritám Komise, neboť dospěl k závěru, že se na nyní posuzovaný případ aplikuje výjimka dle bodu 81 Pokynů k prioritám Komise. Úřad následně dospěl k závěru, […obchodní tajemství…], což považuje účastník řízení za nesprávný závěr, přičemž dle jeho názoru aplikace předmětné výjimky nepřichází v úvahu, když tato může být aplikována pouze za zcela specifických okolností, které nejsou v nyní posuzovaném případě splněny. V tomto ohledu odkázal účastník řízení na případ Wanadoo España.[318] […obchodní tajemství…].
315. Úřad k této námitce účastníka řízení uvádí, […obchodní tajemství…]. Navíc je třeba uvést, že ačkoli k tomu nebyl Úřad povinen, naplněním podmínek dle bodu 80 Pokynů k prioritám Komise se přesto podrobně v bodech 138 a násl. sdělení výhrad zabýval.
316. Účastník řízení dále poukázal mj. na rozhodnutí ve věci Oscar Bronner,[319] ve kterém byly SDEU vymezeny znaky deliktu zakázaného odmítnutí dodávek a které nejsou dle jeho názoru v nyní posuzovaném případě naplněny. […obchodní tajemství…], ve světle rozhodnutí ve věci Oscar Bronner musí být mj. doloženo, že příslušný odmítnutý zákazník by jinak nemohl nabídnout inovativní, na trhu neexistující produkt ve prospěch spotřebitelů. […obchodní tajemství…].[320]
317. K uvedené námitce účastníka řízení Úřad zejména uvádí, že data o jízdních řádech postupují bezplatně povinné subjekty pro účely CIS JŘ na základě příslušných právních předpisů. Tato zdrojová data nejsou duševním vlastnictvím účastníka řízení (byla vytvořena dopravci), přičemž účastník řízení by je měl ve formátu, v jakém jsou mu předána, poskytovat ostatním soutěžitelům, což však po celou Úřadem posuzovanou dobu nečinil. […obchodní tajemství…].[321] […obchodní tajemství…].
318. Jelikož se v daném případě, jak bylo ukázáno shora, nejedná ve vztahu k datům povinných subjektů v jejich zdrojové podobě o práva duševního vlastnictví účastníka řízení, není třeba podle ustálené evropské judikatury vztahující se k zakázané praktice spočívající v odmítnutí dodávek nutných vstupů ze strany soutěžních úřadů pro konstatování zakázané praktiky prokazovat újmu spotřebitelů spočívající v bránění vzniku nových produktů, po kterých je poptávka ze strany spotřebitelů nebo bránění vzniku inovací,[322] jak tvrdí účastník řízení. […obchodní tajemství…].[323]
d) 1. Není naplněn požadavek objektivní nutnosti vstupu
319. Účastník řízení má za to, že v posuzované věci nemůže být naplněn požadavek objektivní nutnosti vstupu, a to konkrétně z důvodů, že […obchodní tajemství…]. Přímo z veřejnoprávní smlouvy uzavřené mezi společností CHAPS a Ministerstvem dopravy plyne, že společnost CHAPS má povinnost data zveřejňovat. Společnost CHAPS tak přitom od začátku spolupráce s Ministerstvem dopravy činí, když data jsou veřejnosti přístupná ve formátu pdf a dříve i ve strojově zpracovatelném formátu xls.
320. […obchodní tajemství…].
321. Účastník řízení opakovaně argumentuje tím, že jiným soutěžitelům nic nebrání, aby oslovili jednotlivé dopravce (potažmo příslušné úřady) a opatřili si od nich údaje o jízdních řádech. Takový postup získávání dat sice může být méně pohodlný než způsob, jakým tato data získává společnost CHAPS z pozice přeneseného výkonu veřejné správy, ale to nic nemění na skutečnosti, že tento alternativní postup získávání dat je bez větších komplikací proveditelný. V rámci správního řízení již společnost CHAPS poukázala na to, že získávání dat o jízdních řádech na soukromé bázi není natolik složité, […obchodní tajemství…].
322. K možné spolupráci na poskytování dat o jízdních řádech se všemi dopravci odkazuje Úřad na závěry uvedené výše.[324] […obchodní tajemství…],[325] […obchodní tajemství…].
323. […obchodní tajemství…].
324. Ke společnostem […obchodní tajemství…] Úřad uvádí, že tyto nedisponují všemi daty o jízdních řádech. Z veřejně dostupných zdrojů Úřad ověřil,[326] že obě společnosti se zabývají tvorbou softwaru a aplikací v oblasti veřejné dopravy dle konkrétních potřeb zákazníků. Data o jízdních řádech, kterými disponují, získávají od subjektů (dopravci, dopravní společnosti), jimž poskytují své produkty (např. na tvorbu jízdních řádů). […obchodní tajemství…], umožňuje vyhledávání spojení v jízdních řádech MHD několika větších měst.[327] Žádná z uvedených společností tedy nedisponovala daty o jízdních řádech v rozsahu a kvalitě, jako účastník řízení.
325. Ve vyjádření k podkladům rozhodnutí zmínil účastník řízení také vyhledávač dopravních spojení dostupný na stránkách […obchodní tajemství…], jenž dle jeho vyjádření dokáže najít naprostou většinu spojení vlaky a meziměstskými autobusy v České republice a také spojení MHD v některých městech.[328] Předmětný vyhledávač využíval dle účastníka řízení především data, která byla ve formátu xls dostupná na www.portal.idos.cz, což má být dalším důkazem, že dotyčná data jsou dostatečným vstupem pro zprovoznění vyhledávače dopravních spojení.[329]
326. K tomu Úřad uvádí, že z předmětných internetových stránek ověřil, že ani provozovatel uvedeného vyhledávače nedisponoval daty o jízdních řádech v takovém rozsahu jako účastník řízení. […obchodní tajemství…].
327. […obchodní tajemství…].
328. K tomu Úřad uvádí, že oslovení slovenských dopravců, jak navrhuje účastník řízení, by nijak neprokázalo reálnou možnost navázání spolupráce na poskytování dat o jízdních řádech s českými dopravci. Proto Úřad provedení navrženého důkazu nepovažuje za relevantní.
329. K posouzení, zda data o jízdních řádech společnosti CHAPS představují nezbytný vstup pro poskytování navazujících služeb, požaduje účastník […obchodní tajemství…].
330. K závěru o tom, zda jsou data povinných subjektů, jimiž disponuje účastník řízení, nutným vstupem pro působení na navazujících trzích, není nezbytné znát informace o tom, se kterými konkrétními dopravci zmiňovaní soutěžitelé vyjednávali o poskytnutí dat o jízdních řádech. […obchodní tajemství…].[330] […obchodní tajemství…].
331. Účastník řízení dále požaduje provedení dotazování významných dopravců v České republice […obchodní tajemství…].
332. Zda zmiňovaní dopravci poskytují svá data o jízdních řádech jiným subjektům, je pro posouzení objektivní nutnosti vstupu, kterým disponuje účastník řízení, bezpředmětné. […obchodní tajemství…].
333. V posuzované věci bylo dle účastníka řízení empiricky prokázáno, že hospodářská soutěž narušena není, neboť na českém internetu je zdarma dostupné značné množství jiných vyhledávačů dopravních spojení, provozovaných dopravními podniky měst a jinými dopravci, koordinátory veřejné dopravy v krajích apod. Ačkoli tyto vyhledávače nemusejí dosahovat kvality vyhledávače IDOS, jsou s ním vzájemně zastupitelné, a to v důsledku tzv. multi-homingu konečných spotřebitelů, kdy tito ve skutečnosti nepoužívají pouze jeden vyhledávač dopravních spojení, ale podle svých potřeb využívají více vyhledávačů a plynule mezi nimi přechází. […obchodní tajemství…]. Provedení takového spotřebitelského průzkumu proto účastník řízení navrhuje jako důkaz.
334. Úřad se s touto námitkou účastníka řízení vypořádal výše.[331] […obchodní tajemství…].
d) 2. Dosavadní model správy CIS JŘ maximalizuje spotřebitelský blahobyt, spotřebitelům ani soutěžitelům nevzniká žádná újma
335. Dle účastníka řízení […obchodní tajemství…] nemůže být způsobována žádná újma, když Úřad údajnou inovativní službu nijak blíže nepopisuje; a účastník řízení má za to, že jde pouze o účelové tvrzení […obchodní tajemství…].
336. K námitce účastníka řízení, že mu Úřad neumožnil seznámit se s povahou nového produktu […obchodní tajemství…], Úřad nad rámec toho, co konstatoval v bodě 318 tohoto rozhodnutí výše, uvádí, že […obchodní tajemství…] doložila, že jí plánovaný produkt bude propojovat více funkcionalit s ohledem na synergie, z nichž může […obchodní tajemství…] profitovat (např. propojení dat z několika vyhledávačů, jež nabízí), nicméně podoba a popis produktu jsou předmětem obchodního tajemství […obchodní tajemství…].[332]
337. Co se týká újmy způsobené […obchodní tajemství…].[333] […obchodní tajemství…].
338. K tomu Úřad sděluje, že jestliže společnost CHAPS nabízí spotřebitelům službu vyhledávače IDOS, jež má být unikátní v rámci celé Evropské unie, neznamená to, že by byl maximalizován spotřebitelský blahobyt. Pokud by byla data povinných subjektů dostupná všem soutěžitelům, mohly by být spotřebitelům dostupné konkurenční či inovativní služby na těchto datech postavené, a spotřebitelé by měli možnost mezi takovými službami vybírat dle uživatelských zkušeností (např. uživatelská jednoduchost, spolehlivost, aktualizace apod.) a profitovat z širší variety produktů i jejich vyšší kvality. Je to právě konkurenční prostředí, které takový rozvoj přináší a spotřebitel je ten, kdo svým výběrem určuje, co považuje za lepší produkt a co nikoli.
339. K návrhu na provedení […obchodní tajemství…].[334]
d) 3. Vliv na obchod mezi členskými státy
340. Společnost CHAPS namítá, že nemá pověst podniku, který by uplatňoval vylučující praktiky a Úřad tuto pověst neprokázal. Poptávka po produktech či službách tak, jak ji vymezil Úřad, je pouze lokálního charakteru omezená na území České republiky, a tudíž nemůže dojít k ovlivnění obchodu mezi členskými státy. […obchodní tajemství…]. Zpřístupnění dat společnosti CHAPS není objektivně nutné pro působení na Úřadem nesprávně vymezených relevantních trzích. Jiní soutěžitelé tak mohou na trh bez omezení vstoupit a obchod mezi členskými státy nemůže být z podstaty věci narušen.
341. K námitce, že účastník řízení nemá pověst podniku, který by uplatňoval vylučující praktiky a Úřad tuto pověst neprokázal, Úřad uvádí, že ve sdělení výhrad v bodě 155 toliko obecně shrnul, v jakých případech může být jednání soutěžitele považováno za způsobilé ovlivnit obchod mezi členskými státy (pověst soutěžitele uplatňujícího vylučující praktiky vůči konkurentům, v důsledku čehož konkurenti z jiných členských států soutěží méně agresivně), nicméně ve vztahu k účastníkovi řízení existenci takové pověsti netvrdil a neprokazoval, což je zřejmé z bodů 156 až 158 sdělení výhrad.
342. K tvrzení, že jednáním účastníka řízení nemůže dojít k ovlivnění obchodu mezi členskými státy, Úřad uvádí, že pro působení zahraničních subjektů na relevantních trzích č. 2 a 3 jsou nezbytná data o jízdních řádech týkajících se spojů provozovaných na území České republiky. […obchodní tajemství…].[335] […obchodní tajemství…].[336] […obchodní tajemství…].[337] […obchodní tajemství…]. Soutěžitel pak může zamýšlet teprve vstoupit na trh se svým podnikatelským záměrem využívajícím taková data. […obchodní tajemství…].
343. Účastník řízení požaduje provedení dotazování vybraných zahraničních konkurentů společnosti CHAPS, kterým má být dle Úřadu bráněno ve vstupu na trh v České republice za účelem zjištění, zda zvažovali či zvažují provozovat v České republice vlastní vyhledávač dopravních spojení, a jaké důvody jim v tom případně bránily (resp. proč svůj vyhledávač v České republice nezprovoznili).
344. Úřad v tomto ohledu odkazuje na informace získané od […obchodní tajemství…].[338] Navržené dotazování soutěžitelů pak vzhledem ke všem skutečnostem zjištěným ohledně odmítnutí poskytnout data povinných subjektů účastníkem řízení (a to i na výzvu Úřadu), nepovažuje Úřad za odůvodněné. K požadavku účastníka řízení na provedení spotřebitelského průzkumu (ankety) u vybrané skupiny zahraničních spotřebitelů, zda tito poptávají a vyhledávají informace o dopravních spojeních v České republice, a to za účelem prokázání faktu, že poptávka po informacích založených na datech o jízdních řádech je pouze lokálního charakteru a omezená na území České republiky, Úřad uvádí, že minimálně v pohraničních oblastech, a zejména co se týká cestující veřejnosti ze Slovenské republiky, lze předpokládat, že bude využívat vyhledávače dopravních spojení přes území České republiky, jež jí umožní vyhledat informaci o požadovaných spojích. I turisté z jiných zemí světa, kteří cestují do České republiky, případně přes naše území, mohou informace o dostupných dopravních spojeních využít. […obchodní tajemství…]. Úřad má za to, že poptávka po datech o jízdních řádech není omezená pouze na území České republiky. Navíc Úřad konstatuje, že pro prokázání potenciálního ovlivnění obchodu mezi členskými státy plně postačuje, pokud Úřadem posuzovaná praktika vytváří bariéry vstupu zahraničního soutěžitele na tuzemský trh.
e) Další námitky účastníka řízení
345. Úřad se při stanovení pokuty opomenul zabývat tím, zda údajné delikty vytýkané společnosti CHAPS mají povahu trvajícího či pokračujícího deliktu, což přitom musí mít vliv na posouzení závažnosti spáchaného deliktu.
346. K tomu Úřad uvádí, že jednání účastníka řízení spočívající v odmítání poskytovat data povinných subjektů ostatním soutěžitelům představuje dva trvající delikty. Je jednáním trvajícího charakteru. Odmítnutím poskytnutí dat o jízdních řádech povinných subjektů účastník řízení vyvolal protiprávní stav (nedostupnost dat povinných subjektů), který posléze udržoval až do okamžiku ukončení deliktního jednání, tj. až do okamžiku odstranění protiprávního stavu. Jednání trvajícího charakteru se posuzuje jako jeden skutek. Tímto jedním skutkem spáchal účastník řízení dva trvající delikty v jednočinném souběhu.
347. Dle účastníka řízení Úřad nemůže údajný delikt spočívající v údajném porušení čl. 102 SFEU vůči […obchodní tajemství…] posoudit jako delikt pokračující, ani jako delikt trvající, […obchodní tajemství…].
348. K tomu Úřad uvádí, že vzhledem k tomu, že […obchodní tajemství…].
349. Účastník řízení rovněž namítal, že Úřad bez zřejmých důvodů řadí vytýkané jednání společnosti CHAPS mezi velmi závažné správní delikty, za které jsou ukládány nejvyšší možné sankce. Ze Zásad postupu Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže při stanovování výše pokut podle § 22 odst. 2 zákona přitom vyplývá, že mezi nejzávažnější porušení zákona se počítají taková protiprávní jednání, která trvala dlouhodobě, týkala se významného trhu, měla velmi negativní popř. nenapravitelný dopad na spotřebitele. Taková kritéria domnělé protiprávní jednání společnosti CHAPS zjevně nesplňuje.
350. Úřad se k závažnosti deliktu spáchaného účastníkem řízení vyjadřuje blíže níže v části Odůvodnění výše pokuty tohoto rozhodnutí.[339]
351. Dle účastníka řízení Úřad nedostatečně odůvodnil, které položky z účetních dokladů společnosti CHAPS shledal jako relevantní pro zahrnutí do výpočtu hodnoty prodejů, když pouze demonstrativním a heslovitým způsobem uvádí skupiny účetních položek, které sem zahrnul. Úřad tak navíc učinil bez jakýchkoliv dalších podrobností či vysvětlení, a to pouhou letmou zmínkou v poznámce pod čarou sdělení výhrad.
352. K tomu Úřad uvádí, že ve sdělení výhrad je povinen sdělit základní skutkové okolnosti případu, jejich právní hodnocení, odkazy na hlavní důkazy o nich ve spisu a informovat rovněž o výši pokuty, kterou hodlá uložit. Další skutečnosti jsou pak podrobně rozvedeny v rozhodnutí. Položky z účetních dokladů společnosti CHAPS, které shledal jako relevantní pro zahrnutí do výpočtu hodnoty prodejů, uvádí Úřad v části Odůvodnění výše pokuty níže.
353. Účastník řízení dále poukázal na to, že Úřad neshledal žádné polehčující okolnosti, na základě kterých by měl snížit výši výsledné pokuty až o 50 %. Úřad tak zejména nevzal v úvahu, že účastník řízení data od povinných subjektů poskytoval vždy ve strojově čitelném formátu xls a formátu pdf. Úřad rovněž vůbec nevzal v potaz, že účastník řízení nejenže nejednal k újmě spotřebitelů, ale provozováním bezplatného, nezkresleného, objektivního a soustavně aktualizovaného vyhledávače dopravních spojení sám maximalizoval spotřebitelský blahobyt. Úřad nepřihlédl ani ke skutečnosti, že společnost CHAPS provozuje správu CIS JŘ včetně vyhledávače dopravních spojení jako vykonavatel veřejné správy pro Ministerstvo dopravy bezplatně.
354. K výše uvedenému Úřad uvádí, že […obchodní tajemství…].
355. […obchodní tajemství…]. Rovněž tak za ni nelze považovat skutečnost, že společnost CHAPS provozovala správu CIS JŘ včetně vyhledávače dopravních spojení jako vykonavatel veřejné správy pro Ministerstvo dopravy bezplatně, neboť to nesnižuje rozsah narušení hospodářské soutěže. Úřad proto neshledal žádnou okolnost, na základě které by mu bylo možno snížit stanovenou pokutu.
356. Účastník řízení ve vyjádření k podkladům rozhodnutí navrhl, aby bylo provedeno ústní jednání, na němž by v jeho přítomnosti byly provedeny jednotlivé důkazy, z nichž Úřad hodlá vyvozovat z hlediska předmětu řízení základní závěry, a aby mu bylo sděleno, co z takových důkazů Úřad vyvozuje, a umožněno bezprostředně reagovat a sdělit Úřadu své připomínky k prováděným důkazům. Má za to, že provedení takového ústního jednání nijak nebrání naplnění účelu řízení a je dle jeho názoru nezbytné k náležitému uplatnění práv účastníka řízení, neboť je toho názoru, že ani ve sdělení výhrad a ani během seznámení s podklady rozhodnutí mu nebylo blíže sděleno, z jakých důkazů hodlá Úřad vycházet a co z nich konkrétně vyvozuje, když se Úřad dle jeho názoru namísto toho bez dalšího paušálně odkazuje na celý rozsáhlý spis.
357. K výše uvedenému návrhu účastníka řízení Úřad sděluje následující. Ve sdělení výhrad Úřad účastníka řízení zevrubně vyrozuměl o základních skutkových okolnostech případu, jejich právním hodnocení a o odkazech na hlavní důkazy o nich obsažené ve správním spise. K návrhu na konání ústního jednání Úřad konstatuje, že ústní jednání Úřad nařizuje ve smyslu § 49 správního řádu, jestliže je to ke splnění účelu řízení a uplatnění práv účastníka řízení nebytné. S přihlédnutím zejména k obsahu obdrženého písemného vyjádření účastníka řízení ke sdělení výhrad, jakož i návrhům na dokazování, má Úřad za to, že účastníka řízení dostatečně vyrozuměl o všech rozhodných okolnostech daného případu a o tom, jak na ně Úřad nahlíží, resp. z čeho vyvozuje své závěry o protisoutěžním jednání účastníka řízení. Úřad má proto za to, že účastníku řízení bylo umožněno dostatečně se k jeho závěrům učiněným ve sdělení výhrad vyjádřit a uplatnit své námitky. Z tohoto důvodu Úřad ústní jednání ve fázi před vydáním rozhodnutí ve věci samé nenařídil.
358. Úřední osoby projednávající daný případ měly být dle účastníka řízení z projednávání věci vyloučeny pro podjatost, přičemž se tak i přes námitky účastníka řízení nestalo, tudíž je celé správní řízení stiženo závažnou vadou mající vliv na jeho zákonnost. Ke konkrétním důvodům podjatosti příslušných úředních osob spočívající zejména v účasti na projednávání a připomínkování legislativy upravující povinnosti týkající se správy a zveřejňování dat o jízdních řádech odkazuje účastník řízení plně na znění své námitky podjatosti ze dne 19. 6. 2014 jakož i na její doplnění ze dne 24. 6. 2014 a i na svůj rozklad proti usnesení místopředsedy Úřadu č. j. ÚOHS-V114/2014/PD-15267/2014/800/KGo.
359. Tuto námitku účastníka řízení považuje Úřad za bezpředmětnou, neboť podjatost úředních osob byla v uvedené věci vyloučena na základě pravomocného rozhodnutí předsedy Úřadu.[340]
f) Návrh účastníka řízení na doplnění dokazování a skutkových zjištění ve vztahu k závěru Úřadu ohledně způsobu správy a vedení CIS JŘ
360. K provedení dotazování Ministerstva dopravy ohledně toho, zda a jakým způsobem vykonává dozor nad správou a vedením CIS JŘ ze strany společnosti CHAPS, Úřad uvádí, že do 31. 8. 2015 nespadalo Úřadem posuzované jednání účastníka řízení pod oblast správy a vedení CIS JŘ pro účely veřejnosti,[341] a proto Úřad neshledal důvod pro bližší objasňování způsobu výkonu dozoru Ministerstva dopravy nad touto oblastí.
IX. Odůvodnění výše pokuty
361. Podle § 22a odst. 1 písm. c) zákona se právnická nebo podnikající fyzická osoba jako soutěžitel dopustí správního deliktu tím, že v rozporu s § 11 odst. 1 zákona zneužije své dominantní postavení. Dle § 22a odst. 2 zákona se za správní delikt podle odst. 1 písm. c) zákona uloží pokuta do výše 10 mil. Kč nebo do výše 10 % z čistého obratu dosaženého soutěžitelem za poslední ukončené účetní období. Při ukládání pokut a opatření k nápravě v řízeních o porušení čl. 101 nebo 102 SFEU postupuje Úřad podle § 20 odst. 4 a podle hlavy VII zákona.[342]
362. Horní hranice pokuty, kterou lze na základě zákona uložit, je stanovena alternativně. Hranice stanovená pevnou částkou se uplatní zejména u soutěžitelů, kteří nejsou založeni za účelem podnikatelské činnosti a žádného obratu tudíž nedosahují.[343] Úřad pak dlouhodobě a konstantně v rozhodovací praxi ukládá soutěžitelům, kteří jsou podnikateli, pokuty dle obratového kritéria. Úřad tedy v daném případě za horní hranici pokuty považoval částku 10 % z čistého obratu dosaženého soutěžitelem za poslední ukončené účetní období, tj. za rok 2014.
363. Stanovení výše pokuty v mezích zákona je věcí správního uvážení Úřadu, které se v konkrétním případě odvíjí od posouzení skutkových okolností daného případu. Uložená pokuta by měla plnit jak funkci represivní, tak preventivní. Úřadem uložená pokuta nesmí přesáhnout zákonem stanovenou max. výši 10 %, a to ve vztahu k zákonem definovanému čistému obratu dosaženému soutěžitelem za poslední ukončené účetní období. Dále Úřad posoudí též celkovou aktuální finanční a majetkovou situaci účastníka řízení, tedy zda uložená pokuta nebude pro něj likvidační.[344]
364. Úřad za účelem zvýšení předvídatelnosti a transparentnosti svého rozhodování při ukládání pokut za porušení hmotněprávních povinností stanovených zákonem (shodně i za porušení čl. 101 a 102 SFEU) vypracoval a zveřejnil tzv. „Zásady postupu Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže při stanovování výše pokut podle § 22 odst. 2 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže, v platném znění“ uveřejněném v dubnu 2007 (dále též „Zásady“).[345]
IX.1. Vyměření pokuty
365. Při vymezení konkrétní výše pokuty je Úřad povinen vyjít ze zákonem předepsaných kritérií, která tato pokuta má v sobě odrážet. Při určení výměry pokuty Úřad přihlíží k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán. Dále se přihlédne k jednání účastníka řízení v průběhu řízení před Úřadem a jeho snaze odstranit škodlivé následky správního deliktu.[346]
366. Stanovení výše pokuty provedl Úřad v několika krocích. Nejprve uvážil výši základní částky pokuty za závažnost, ve které dále zohlednil délku trvání porušení zákona. V dalším kroku zvážil existenci případných přitěžujících a polehčujících okolností a konečně zohlednil absorpční zásadu při ukládání sankce za jednočinný souběh správních deliktů. Jelikož se účastník řízení dopustil Úřadem posuzovaným jednáním dvou správních deliktů (tj. porušení zákazu zneužití dominantního postavení obsaženého v § 11 odst. 1 zákona a zároveň v čl. 102 SFEU) v jednočinném souběhu, musí Úřad určit, který z uvedených deliktů je závažnější a tím přísněji trestný, tj. za který delikt je pokuta primárně ukládána, a způsob zohlednění spáchání dalšího deliktu dle absorpční zásady. Ta v souladu s principy trestnosti dle trestního práva spočívá v uložení sankce za nejpřísněji postižitelný delikt, přičemž skutečnost, že účastník řízení spáchal souběžně více deliktů, zvyšuje závažnost sankcionovaného protiprávního jednání a projevuje se uložením přísnější sankce ve formě navýšení k původně stanovené sankci za závažnější delikt.
367. Přesto, že se v posuzovaném případě znaky obou skutkových podstat jinak v zásadě kryjí, liší se kritérii účinku protisoutěžního jednání účastníka řízení na trh v České republice na straně jedné a účinku protisoutěžního jednání na obchod mezi členskými státy na straně druhé. V rámci správního řízení bylo prokázáno, že jednání společnosti CHAPS narušilo hospodářskou soutěž na trhu služeb automatického vyhledávání dopravního spojení s celostátním pokrytím a na trhu s informacemi o existujících variantách dopravního spojení v České republice; v případě negativního dopadu posuzovaného jednání na obchod mezi členskými státy byl tento posouzen jako potenciální. Úřad proto jako závažnější, a tedy i přísněji postižitelný správní delikt stanovil porušení § 11 odst. 1 zákona.
Závažnost správního deliktu
368. Základním východiskem pro stanovení pokut v přiměřené výši je skutečnost, že trest by měl odpovídat povaze a závažnosti správního deliktu, za nějž je ukládán. Při určení konkrétních výší pokut je třeba zohlednit jak typovou, tak konkrétní závažnost jednání, jež je předmětem správního řízení.
369. V tomto rozhodnutí je deklarováno porušení § 11 odst. 1 zákona, neboť dle zjištění Úřadu […obchodní tajemství…]. Svým jednáním tak účastník řízení narušil hospodářskou soutěž na dvou relevantních trzích (relevantní trhy č. 2 a č. 3), […obchodní tajemství…]. Tvorbou bariér vstupu a působení na předmětných trzích účastník řízení způsobil nejen újmu soutěžitelům - svým skutečným či potenciálním konkurentům, které vylučoval z hospodářské soutěže, ale rovněž spotřebitelům, kteří na relevantním trhu č. 3 nemohli využívat nové či inovované aplikace na vyhledávání dopravních spojení.
370. Typově Úřad považuje jednání účastníka řízení v rámci tří kategorií závažnosti (velmi závažné, závažné, méně závažné) dle Zásad za velmi závažný delikt, neboť se jedná o zneužití dominantního postavení vylučovacího charakteru s dopadem na širší skupinu spotřebitelů,[347] u něhož se v souladu se Zásadami určuje výchozí procentní podíl pro výpočet základní částky pokuty v rozmezí do 3 % stanovené hodnoty prodejů. S ohledem na rozsah narušení soutěže na dotčených relevantních trzích (na jednom relevantním trhu byla soutěž zcela vyloučena a na druhém relevantním trhu byla hospodářská soutěž podstatným způsobem omezena) stanovil Úřad výchozí podíl hodnoty prodejů pro výpočet pokuty ve výši 3 % z hodnoty prodejů.
371. Co se týče hodnoty prodejů, vychází se dle Zásad z obratu z prodeje zboží či služeb, jichž se narušení soutěže přímo nebo nepřímo týká, a to na vymezeném geografickém trhu. Úřad zásadně vychází z hodnoty prodejů dosažených soutěžitelem za poslední ukončené účetní období, v němž se dotyčný soutěžitel dopustil protisoutěžního jednání; v posuzovaném případě vychází z hodnot prodejů dosažených za ucelený kalendářní rok 2014.
372. Při stanovení výše pokuty Úřad vycházel z hodnoty prodejů dosažené účastníkem řízení na území České republiky za prodej produktů a služeb, jež jsou postaveny či využívají data povinných subjektů (která účastník řízení získává na základě pověření vést CIS JŘ) v roce 2014, která činila […obchodní tajemství…].
373. […obchodní tajemství…]. [348]
374. Částka výchozího podílu hodnoty ve výši […obchodní tajemství…] % z hodnoty prodejů tedy představuje […obchodní tajemství…] Kč.
375. V rámci kritéria závažnosti deliktu je posuzována rovněž délka trvání porušení zákona; závažnost protisoutěžního jednání se s délkou jeho trvání zpravidla zvyšuje nebo může zvyšovat.
376. Účastník řízení se zneužití svého dominantního postavení dopouštěl v období […obchodní tajemství…]. Délka trvání porušení zákona byla cca […obchodní tajemství…] a Úřad s ohledem na ni stanovil koeficient času ve výši […obchodní tajemství…]. Základní částka pokuty za závažnost deliktu spočívajícího v porušení § 11 odst. 1 zákona tedy po zohlednění časového koeficientu za délku trvání protisoutěžního jednání činí […obchodní tajemství…].
Přitěžující a polehčující okolnosti
377. Úřad podle okolností případu dále posuzuje, zda u každého jednotlivého soutěžitele existují přitěžující nebo polehčující okolnosti, které by byly důvodem ke zvýšení nebo snížení pokuty. Všechny přitěžující a polehčující okolnosti přitom vyhodnotí jak jednotlivě, tak ve vzájemném kontextu.
378. V posuzované věci nelze zohlednit k uložení příznivější sankce kritéria obsažená v § 22b odst. 2 věta druhá zákona, neboť jednání účastníka v průběhu řízení žádným způsobem nepřispělo ke snížení účinků protisoutěžního jednání, resp. účastník řízení nevynaložil v průběhu řízení žádnou snahu odstranit škodlivé následky svého deliktního jednání. Účastník řízení sice počal od 1. 9. 2015 některá data povinných subjektů zveřejňovat, avšak toliko z důvodu plnění povinnosti uložené mu novou vyhláškou o JŘ a drážní vyhláškou, nikoli z důvodu vlastní snahy odstranit jím vyvolaný protisoutěžní stav. Na druhé straně Úřad účastníku řízení ani nepřitížil, neboť mu nebyly zjištěny žádné přitěžující okolnosti.
379. Úřad tedy konstatuje, že neshledal žádné přitěžující ani polehčující okolnosti, na jejichž základě by mohl zvýšit, resp. snížit základní částku pokuty společnosti CHAPS.
380. Výsledná částka pokuty za závažnější delikt tak po zaokrouhlení na celé tisíce Kč dolů činí […obchodní tajemství…].
Absorpční zásada
381. Zásada absorpce představuje institut, na jehož základě přísnější trest pohlcuje trest mírnější a který eliminuje sčítání trestů za jednotlivé delikty. Úřad do nedávné doby zohledňoval spáchání více deliktů v rámci institutu přitěžujících okolností dle Zásad. Na základě rozhodnutí druhostupňového orgánu ve věci HOSPIMED a PURO-KLIMA[349] byl zavázán tuto praxi změnit, neboť sankce za mnohost spáchaných deliktů má zohledňovat jiná specifika věci, než přitěžující nebo polehčující okolnosti, jaké mají na mysli Zásady v bodech 32 až 35. Jelikož Zásady na zásadu absorpce nepamatují, je třeba využít správního uvážení určovaného obecnými zákonnými a judikatorními východisky.
382. Při aplikaci absorpční zásady Úřad zohlednil, že účastník řízení spáchal vyjma nejzávažnějšího deliktu, jeden další delikt v jednočinném souběhu, jehož závažnost se od primárního deliktu liší nižší intenzitou dopadu na obchod mezi členskými státy. Z hlediska předvídatelnosti postupu Úřadu při aplikaci principu absorpce Úřad přihlédl i k hodnocení míry přitížení za spáchání jednotlivých dalších deliktů účastníkem řízení, jakou Úřad aplikoval v dosavadní rozhodovací praxi. Úřad tedy z uvedených důvodů zohlednil spáchání druhého deliktu dle čl. 102 SFEU navýšením základní částky pokuty […obchodní tajemství…].
XI.2. Konečná výše pokuty
383. Po aplikaci zásady absorpce činí konečná výše pokuty ukládaná Úřadem za spáchání dvou deliktů částku 2 199 600 Kč,po zaokrouhlení na celé tisíce dolůpak částku 2 199 000 Kč. Úřad je při rozhodování o výši pokuty povinen ve smyslu § 22a odst. 2 zákona zkoumat, zda výsledná výše pokuty nepřesahuje zákonnou maximální výši 10 % celkového čistého obratu dosaženého soutěžitelem za poslední ukončené účetní období. […obchodní tajemství…].[350] Vyměřená pokuta ve výši 2 199 000 Kč […obchodní tajemství…] z celkového čistého obratu účastníka řízení a zjevně tuto zákonnou maximální 10% hranici nepřekračuje.
384. Dále je Úřad povinen zkoumat, zda je účastník řízení s ohledem na svou aktuální celkovou majetkovou a finanční situaci schopen pokutu uhradit, resp. zda ukládaná pokuta nemůže být považována z tohoto důvodu za nepřiměřenou či likvidační. Z výkazu zisku a ztráty účastníka řízení za rok 2014 Úřad ověřil, že účastník řízení dosáhl kladného provozního výsledku hospodaření ve výši […obchodní tajemství…] a kladného výsledku hospodaření za běžnou činnost ve výši […obchodní tajemství…]. Z rozvahy účastníka řízení za rok 2014 pak ověřil, že celková aktiva dosáhla […obchodní tajemství…] a celkové závazky […obchodní tajemství…], přičemž tyto představují méně než […obchodní tajemství…] na celkových pasivech účastníka řízení. S přihlédnutím ke zjištěné finanční a majetkové situaci společnosti CHAPS Úřad konstatuje, že pokuta není pro účastníka řízení likvidační.
385. Na základě shora doložených skutečností lze uzavřít, že výše ukládané pokuty je přiměřená okolnostem případu, je ukládána v rozmezí stanoveném zákonem a neznamená finanční ohrožení podnikání či existence účastníka řízení.
Splatnost pokuty
386. Uloženou pokutu je účastník řízení povinen uhradit ve lhůtě uvedené ve výroku II. tohoto rozhodnutí, tj. ve lhůtě do 90 dnů ode dne nabytí právní moci tohoto rozhodnutí. Úhrada se provede na účet Celního úřadu pro Jihomoravský kraj, číslo účtu 3754‐17721621/0710, jako variabilní symbol se uvede identifikační číslo účastníka řízení.
X. Náklady řízení
387. Vzhledem k tomu, že Úřad v rámci správního řízení dospěl k závěru, že účastník řízení jednáním porušil § 11 odst. 1 zákona a čl. 102 SFEU, tedy porušil svou povinnost nezneužívat své dominantní postavení na relevantním trhu, je splněna podmínka daná v § 79 odst. 5 správního řádu a tedy zákonné předpoklady pro uložení povinnosti účastníku řízení nahradit náklady správního řízení sp. zn. ÚOHS-S669/2013/DP. Výši paušální částky stanovil Úřad dle § 6 vyhlášky č. 520/2005 Sb., o rozsahu hotových výdajů a ušlého výdělku, které správní orgán hradí jiným osobám, a o výši paušální částky nákladů řízení, na 2 500,‐ Kč. S ohledem na délku řízení a složitost posuzované problematiky, má Úřad za to, že se jednalo o zvlášť složitý případ, tudíž základní paušální částku 1 000,- Kč navýšil o 1 500,- Kč.
388. Náklady řízení jsou splatné do 15 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí na účet Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže vedený u České národní banky v Brně, číslo účtu 19‐24825621/0710, konstantní symbol 1148, jako variabilní symbol se uvede 2013000669.
XI. Závěr
389. Ze všech shora podaných důvodů Úřad konstatuje, že společnosti CHAPS bylo prokázáno spáchání správního deliktu dle § 22a odst. 1 písm. c) zákona, kterého se dopustila tím, že v rozporu s § 11 odst. 1 zákona zneužila své dominantní postavení a rovněž porušila čl. 102 SFEU. Proto Úřad rozhodl v souladu s § 67 odst. 1 správního řádu, jak je uvedeno ve výrocích tohoto rozhodnutí.
Poučení
Proti tomuto rozhodnutí může účastník řízení dle § 152 odst. 1 a 4 ve spojení s § 83 odst. 1 a § 85 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, podat do 15 dnů od jeho doručení rozklad, o kterém rozhoduje předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. Rozklad se podává u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. Včas podaný a přípustný rozklad má odkladný účinek.
otisk úředního razítka
Mgr. Michael Mikulík, LL.M. (Cam.)
místopředseda Úřadu
pro oblast hospodářské soutěže
Obdrží
JUDr. Karel Muzikář, LL.M. (C.J.), advokát
WEIL, GOTSHAL & MANGES s.r.o. advokátní kancelář
Křižovnické nám. 193/2
110 00 Praha 1
Vypraveno dne
viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy
[1] Viz l.č. 63 a násl. spisu sp. zn. ÚOHS-S669/2013/DP.
[2] Viz l.č. 84-89, 94-97, 137-145, 155-163, 254-257 spisu sp. zn. ÚOHS-S669/2013/DP.
[3] Viz l.č. 81-82, 100-126, 164-166, 171-253, 269-272, 274-277 spisu sp. zn. ÚOHS-S669/2013/DP.
[4] Viz l.č. 290, 296 spisu sp. zn. ÚOHS-S669/2013/DP.
[5] Protokol l.č. 269 a násl. spisu sp. zn. ÚOHS-S669/2013/DP.
[6] Úřad pro označení souhrnu informací obsažených v jízdních řádech včetně údajů o jejich schválení, platnosti apod. používá pojem data o jízdních řádech či též jízdní řády.
[7] Protokol l.č. 278 a násl. spisu sp. zn. ÚOHS-S669/2013/DP.
[8] Viz l.č. 281 spisu sp. zn. ÚOHS-S669/2013/DP.
[9] Viz l.č. 283 spisu sp. zn. ÚOHS-S669/2013/DP.
[10] Viz l.č. 297-298 spisu sp. zn. ÚOHS-S669/2013/DP.
[11] Viz l.č. 306 spisu sp. zn. ÚOHS-S669/2013/DP.
[12] Viz l.č. 309 spisu sp. zn. ÚOHS-S669/2013/DP.
[13] Viz l.č. 436 spisu sp. zn. ÚOHS-S669/2013/DP.
[14] Podrobnější informace o činnosti společnosti CHAPS viz internetové stránky www.chaps.cz.
[15] Viz internetové stránky www.oltisgroup.cz.
[16] Společnost ČSAD SVT Praha, s.r.o., se sídlem Praha 8, Křižíkova 4-6, IČO 45805202.
[17] Společnost INPROP, s.r.o., se sídlem Rosinská cesta 12, Žilina, Slovenská republika, IČO: 31609066 (dále též „INPROP“)
[18] Společnost OLTIS s.r.o., se sídlem Dr. Milady Horákové 1200/27A, IČO 25369032.
[19] Společnost XT-Card a.s., se sídlem Praha 3, Seifertova 327/85, IČO 27408256.
[20] Viz l.č. 436 spisu sp. zn. ÚOHS-S669/2013/DP.
[21] Viz § 17 odst. 2 zákona o silniční dopravě.
[22] Viz § 2 odst. 19 zákona o silniční dopravě.
[23] Viz § 7 odst. 1 vyhlášky o jízdních řádech.
[24] Viz § 3 a § 5 vyhlášky o jízdních řádech. Jedná se např. o označení linky, údaje o dopravci, názvy zastávek, tarifní vzdálenosti, časy odjezdů a příjezdů, časový rozsah provozu spoje apod.
[25] Viz § 7 odst. 2 vyhlášky o jízdních řádech.
[26] Viz § 7 odst. 3 vyhlášky o jízdních řádech.
[27] Viz § 7 odst. 4 a 6 vyhlášky o jízdních řádech.
[28] Viz § 7 odst. 4 vyhlášky o jízdních řádech.
[29] Viz § 7 odst. 7 vyhlášky o jízdních řádech.
[30] Provedeno již dříve zákonem č. 194/2010 Sb. s účinností od 1. 7. 2010 (viz dále).
[31]Komentář k nové vyhlášce o JŘ je dostupný z http://www.mdcr.cz/NR/rdonlyres/BD24BAB6-29EC-4E03-B91D-700494A41284/0/metodickyPokyn5.pdf, a to v příloze č. 1 Metodického pokynu č. 5 Ministerstva dopravy.
[32] Viz § 9 odst. 1 nové vyhlášky o JŘ.
[33] Viz § 9 odst. 4 a 5 nové vyhlášky o JŘ.
[34] Viz § 9 odst. 6 nové vyhlášky o JŘ.
[35] Viz § 9 odst. 7 nové vyhlášky o JŘ.
[36] Datový formát a datovou strukturu zveřejní Ministerstvo dopravy způsobem umožňujícím dálkový přístup - viz § 6 odst. 3 nové vyhlášky o JŘ.
[37] Viz § 9 odst. 8 nové vyhlášky o JŘ.
[38] Viz § 12 nové vyhlášky o JŘ.
[39] Viz § 40 odst. 3 zákona o dráhách (pozn. Úřad: pokud jde o CIS JŘ, odkazoval zákon o dráhách v uvedeném ustanovení na prováděcí vyhlášku k silničnímu zákonu č. 388/2000 Sb.).
[40] Viz § 41 odst. 3 zákona o dráhách.
[41] Viz změna § 17 odst. 3 silničního zákona a § 41 zákona o dráhách.
[42] Dle ověření Úřadu se metro řadí mezi speciální dráhy podléhající zákonu o dráhách.
[43] Viz l.č. 17 a násl. a 1373 spisu sp. zn. ÚOHS-S669/2013/DP.
[44] Viz čl. XI. Smlouvy CIS JŘ ve znění dodatku č. 1.
[45] Viz čl. 1 odst. 10 dodatku č. 2 ke Smlouvě CIS JŘ.
[46] […obchodní tajemství…].
[47] […obchodní tajemství…].
[48] Viz čl. II. Smlouvy CIS JŘ ve znění dodatků č. 1 a 2. Předmětem Smlouvy CIS JŘ v účinném znění je úprava podmínek, za kterých společnost CHAPS povede pro potřeby veřejnosti CIS JŘ ve veřejné linkové osobní dopravě a veřejné drážní osobní dopravě nebo v dalších druzích veřejných osobních doprav v případě jejich zařazení do CIS.
[49] Viz čl. III. odst. 2 písm. a) Smlouvy CIS JŘ ve znění dodatků č. 1 a 2. Dle současně platné a účinné Smlouvy CIS JŘ je společnost CHAPS zavázána obstarat si vlastním jménem a na vlastní náklad funkčně a výkonově odpovídající hardwarové a softwarové vybavení tak, aby CIS JŘ zahrnoval nejméně datovou bázi jízdních řádů veřejné osobní dopravy, seznam stanic a zastávek, seznam linek a tratí a seznam dopravců.
[50] Viz čl. III. odst. 2 písm. c) až e) Smlouvy CIS JŘ ve znění dodatků č. 1 a 2 (tato ustanovení jsou téměř totožná s ustanoveními v současně platné a účinné Smlouvě CIS JŘ).
[51] […obchodní tajemství…].
[52] Viz čl. III. odst. 3 Smlouvy CIS JŘ ve znění dodatků č. 1 a 2.
[53] Viz čl. III. odst. 4 a 5 Smlouvy CIS JŘ ve znění dodatků č. 1 a 2.
[54] […obchodní tajemství…].
[55] Viz bod 18 a 20 výše.
[56] […obchodní tajemství…].
[57] […obchodní tajemství…].
[58] Viz bod 27 výše.
[59] Viz l.č. 24 a násl. spisu sp. zn. ÚOHS-S669/2013/DP.
[60] Viz l.č. 2017 a násl. spisu sp. zn. ÚOHS-S669/2013/DP.
[61] Pozn. Úřadu: Vyhláška o jízdních řádech takové ustanovení neobsahovala.
[62] Viz str. 8 nového metodického pokynu.
[63] Viz str. 9 nového metodického pokynu.
[64] Viz str. 12 nového metodického pokynu.
[65] Viz http://www.chaps.cz/cs/products/CIS.
[66] Pozn. Úřadu: Jedná se o odbor silniční dopravy Ministerstva dopravy, který se zabývá mezinárodní dopravou – viz l.č. 407 spisu sp. zn. ÚOHS-S669/2013/DP.
[67] Viz l.č. 165 spisu sp. zn. ÚOHS-S669/2013/DP.
[68] Viz l.č. 249 spisu sp. zn. ÚOHS-S669/2013/DP.
[69] Viz l.č. 276 spisu sp. zn. ÚOHS-S669/2013/DP.
[70] Viz bod 22.
[71] Viz l.č. 249 spisu sp. zn. ÚOHS-S669/2013/DP.
[72] Viz l.č. 270 spisu sp. zn. ÚOHS-S669/2013/DP.
[73] Správními úřady jsou dopravní úřady a Ministerstvo dopravy dle zákona o silniční dopravě a drážní správní úřady dle zákona o dráhách.
[74] Viz bod 41 výše.
[75] Viz bod 22 výše. […obchodní tajemství…].
[76] Webová stránka je od tohoto data provozována bez ohledu na Smlouvu CIS JŘ.
[77] Viz § 9 odst. 8 vyhlášky č. 122/2014 Sb. (účinný od 1. 9. 2015).
[78] Viz § 54 odst. 4 vyhlášky č. 173/1995 Sb., kterou se vydává dopravní řád drah, ve znění vyhlášky č. 7/2015 Sb. (účinný od 1. 9. 2015).
[79] Viz § 57 odst. 5 vyhlášky č. 173/1995 Sb., kterou se vydává dopravní řád drah, ve znění vyhlášky č. 253/2015 Sb. (jež nabyla účinnost 21. 10. 2015).
[80] Viz l.č. 166 spisu sp. zn. ÚOHS-S669/2013/DP.
[81] Viz články z internetu založené na l.č. 1808 až 1811 spisu sp. zn. ÚOHS-S669/2013/DP.
[82] Viz. http://www.lupa.cz/clanky/tohle-je-vysmech-uplne-uvolneni-dat-o-jizdnich-radech-chapsem-se-zas-nekona/.
[83] […obchodní tajemství…].
[84] Viz l.č. 1875 a 1876 spisu sp. zn. ÚOHS-S669/2013/DP.
[85] […obchodní tajemství…].
[86] Viz l.č. 234 a násl. spisu sp. zn. ÚOHS-S669/2013/DP.
[87] Vyjádření účastníka řízení viz l.č. 178 a násl. spisu sp. zn. ÚOHS-S669/2013/DP.
[88] Viz l.č. 249 a 250 spisu sp. zn. ÚOHS-S669/2013/DP.
[89] […obchodní tajemství…].
[90] The General Transit Feed Specification.
[91] Viz l.č. 250 spisu sp. zn. ÚOHS-S669/2013/DP.
[92] Viz l.č. 166 spisu sp. zn. ÚOHS-S669/2013/DP.
[93] Viz l.č. 115 spisu sp. zn. ÚOHS-S669/2013/DP.
[94] […obchodní tajemství…].
[95] […obchodní tajemství…].
[96] […obchodní tajemství…].
[97] […obchodní tajemství…].
[98] […obchodní tajemství…].
[99] Viz l.č. 53 spisu sp. zn. ÚOHS-S669/2013/DP.
[100] Viz l.č. 39 a násl. spisu sp. zn. ÚOHS-S669/2013/DP.
[101] Viz l.č. 65 a násl. spisu sp. zn. ÚOHS-S669/2013/DP.
[102] […obchodní tajemství…].
[103] […obchodní tajemství…].
[104] Viz bod 43 výše.
[105] […obchodní tajemství…].
[106] Viz l.č. 74 spisu sp. zn. ÚOHS-S669/2013/DP.
[107] Viz l.č. 75 – 76 spisu sp. zn. ÚOHS-S669/2013/DP.
[108] Poznámka Úřadu: Proces schvalování jízdních řádů dopravními úřady probíhá v aplikaci CISnet, která neumožnuje dopravním úřadům data stahovat ve zdrojové podobě a poskytovat je na žádost případným zájemcům.
[109] Viz l.č. 263 spisu sp. zn. ÚOHS-S669/2013/DP.
[110] Viz l.č. 590 spisu sp. zn. ÚOHS-S669/2013/DP.
[111] Viz l.č. 1295 a násl. spisu sp. zn. ÚOHS-S669/2013/DP.
[112] Viz l.č. 1296 spisu sp. zn. ÚOHS-S669/2013/DP.
[113] Viz l.č. 1342 spisu sp. zn. ÚOHS-669/2013/DP.
[114] Společnost Bileto s.r.o., se sídlem Na hřebenech II 1718/8, Nusle, Praha 4, IČO 01797824 (dále též „Bileto“).
[115] Společnost Dopravní podnik hl. m. Prahy, akciová společnost, se sídlem Praha 9, Sokolovská 217/42, IČO 00005886.
[116] Společnost Plzeňské městské dopravní podniky, a.s., se sídlem Denisovo nábřeží 920/12, Východní Předměstí, Plzeň, IČO 25220683.
[117] Společnost KORDIS JMK, a.s., se sídlem Nové sady 946/30, Staré Brno, Brno, IČO 26298465.
[118] Viz l.č. 1817 a 1818 spisu sp. zn. ÚOHS-669/2013/DP.
[119] Viz l.č. 1817 spisu sp. zn. ÚOHS-669/2013/DP.
[120] Viz l.č. 1819 spisu sp. zn. ÚOHS-S669/2013/DP.
[121] Záznam z jednání uskutečněného dne 31. 7. 2013, l.č. 290 spisu sp. zn. ÚOHS-669/2013/DP.
[122] Viz l.č. 296 spisu sp. zn. ÚOHS-S669/2013/DP.
[123] […obchodní tajemství…].
[124] […obchodní tajemství…].
[125] Viz l.č. 349 spisu sp. zn. ÚOHS-S669/2013/DP.
[126] Viz l.č. 350-354 spisu sp. zn. ÚOHS-S669/2013/DP.
[127] […obchodní tajemství…].
[128] Viz l.č. 353 spisu sp. zn. ÚOHS-S669/2013/DP.
[129] Viz l.č. 436 spisu sp. zn. ÚOHS-S669/2013/DP.
[130] Viz l.č. 352 spisu sp. zn. ÚOHS-S669/2013/DP.
[131] Viz l.č. 436 spisu sp. zn. ÚOHS-S669/2013/DP.
[132] Viz l.č. 350 spisu sp. zn. ÚOHS-S669/2013/DP.
[133] […obchodní tajemství…].
[134] Viz l.č. 366 spisu sp. zn. ÚOHS-S669/2013/DP.
[135] Viz bod 51.
[136] […obchodní tajemství…].
[137] Viz l.č.461 správního spisu sp. zn. ÚOHS-S669/2013/DP.
[138] Viz l.č. 591 správního spisu sp. zn. ÚOHS-S669/2013/DP.
[139] Služba dostupná z www.bileto.cz.
[140] Viz l.č. 921 spisu sp. zn. ÚOHS-S669/2013/DP.
[141] Pozn. Úřadu: Jedná se o období do 31. 8. 2015.
[142] Viz l.č. 909 -911 spisu sp. zn. ÚOHS-S669/2013/DP.
[143] Viz l.č. 986 spisu sp. zn. ÚOHS-S669/2013/DP.
[144] Znalecký posudek č. 17014 zpracovaný Ing. Michaelem Trezzim na základě dat poskytnutých společností CHAPS, l.č. 1021-1037 spisu sp. zn. ÚOHS-S669/2013/DP.
[145] Viz informace od účastníka řízení uložené na CD l.č. 1270 spisu sp. zn. ÚOHS-S669/2013/DP.
[146] Viz l.č. 723 spisu sp. zn. ÚOHS-S669/2013/DP.
[147] Viz l.č. 634 spisu sp. zn. ÚOHS-S669/2013/DP.
[148] Viz l.č. 408 spisu sp. zn. ÚOHS-S669/2013/DP.
[149] Viz l.č. 251 spisu sp. zn. ÚOHS-S669/2013/DP.
[150] […obchodní tajemství…].
[151] […obchodní tajemství…].
[152] Viz l.č.276 spisu sp. zn. ÚOHS-S669/2013/DP.
[153] Viz l.č. 270 spisu sp. zn. ÚOHS-S669/2013/DP; k tomu též bod 137 dále
[154] Viz l.č. 276 spisu sp. zn. ÚOHS-S669/2013/DP.
[155] Viz l.č. 640 spisu sp. zn. ÚOHS-S669/2013/DP.
[156] K vyjádření účastníka řízení Úřad odkazuje na bod 136 dále.
[157] Viz l.č. 276-277 spisu sp. zn. ÚOHS-S669/2013/DP.
[158] Viz l.č. 672 spisu sp. zn. ÚOHS-S669/2013/DP.
[159] Viz l.č. 452-453 spisu sp. zn. ÚOHS-S669/2013/DP.
[160] Viz l.č. 637 spisu sp. zn. ÚOHS-S669/2013/DP.
[161] Viz l.č. 723 spisu sp. zn. ÚOHS-S669/2013/DP.
[162] Viz l.č. 1479 spisu sp. zn. ÚOHS-S669/2013/DP.
[163] Viz body 67 až 70 výše.
[164] Viz l.č. 1867-1877 spisu sp. zn. ÚOHS-S669/2013/DP.
[165] Viz l.č. 1875 spisu sp. zn. ÚOHS-S669/2013/DP.
[166] Viz l.č. 1870 spisu sp. zn. ÚOHS-S669/2013/DP.
[167] Viz l.č. 1871 spisu sp. zn. ÚOHS-S669/2013/DP.
[168] Viz l.č. 1871-1872 spisu sp. zn. ÚOHS-S669/2013/DP.
[169] Viz l.č.1873 spisu sp. zn. ÚOHS-S669/2013/DP.
[170] Viz. L.č. 1978 spisu sp. zn. ÚOHS-S669/2013/DP.
[171] Viz l.č. 1983 spisu sp. zn. ÚOHS-S669/2013/DP.
[172] Viz http://www.chaps.cz/cs/news/20150901.
[173] K tomu viz shrnutí v bodě 43 výše.
[174] Přípis účastníka řízení ze dne 6. 10. 2015, l.č. 2007 - 2010 spisu sp. zn. ÚOHS-S669/2013/DP.
[175] Pozn. Úřadu: Posouzení, zda tento formát dat odpovídá formátu, v němž jsou data o jízdních řádech veřejné drážní osobní dopravy na dráze tramvajové, trolejbusové, speciální a lanové účastníku řízení pro účely vedení CIS JŘ předávána, přísluší Ministerstvu dopravy jako regulátoru této oblasti.
[176] Viz bod 28 výše.
[177] Kromě povinnosti zveřejňovat aktuální data z CIS JŘ způsobem umožňujícím dálkový přístup v rozsahu a za podmínek stanovených příslušnými právními předpisy – viz čl. III odst. 3 Smlouvy o CIS JŘ […obchodní tajemství…].
[178] […obchodní tajemství…].
[179] Viz informace od účastníka řízení na CD l.č. 501 spisu sp. zn. ÚOHS-S669/2013/DP.
[180] […obchodní tajemství…].
[181] […obchodní tajemství…].
[182] […obchodní tajemství…].
[183] […obchodní tajemství…].
[184] Dle veřejně dostupných zdrojů došlo k prodeji aplikace PubTran společnosti Seznam v dubnu 2015 – viz např. http://ekonomika.idnes.cz/seznam-aplikace-pubtran-problemy-dq5-/ekoakcie.aspx?c=A150429_175921_ekoakcie_neh
[185] […obchodní tajemství…].
[186] […obchodní tajemství…].
[187] […obchodní tajemství…].
[188] […obchodní tajemství…].
[189] Viz bod 47 výše.
[190] […obchodní tajemství…].
[191] Viz body 46, 56 a 61 výše.
[192] […obchodní tajemství…].
[193] Srov. popis v bodu 66 a násl. tohoto rozhodnutí.
[194] Viz bod 87 výše.
[195] Viz bod 66 výše.
[196] Viz bod 66 a násl. výše
[197]Nový metodický pokyn dostupný z http://www.mdcr.cz/NR/rdonlyres/BD24BAB6-29EC-4E03-B91D-700494A41284/0/metodickyPokyn5.pdf
[198] Viz body 44 a 45 výše.
[199] Viz l.č. 255 – 256 spisu sp. zn. ÚOHS-S669/2013/DP.
[200] Viz l.č. 452-453 spisu sp. zn. ÚOHS-S669/2013/DP.
[201] […obchodní tajemství…].
[202] […obchodní tajemství…].
[203] […obchodní tajemství…].
[204] […obchodní tajemství…].
[205] Pozn. Úřadu: Výpočetním jádrem se rozumí naprogramovaný algoritmus, který je schopen vyhledávat dopravní spojení, přičemž data k tomu čerpá z přiložené databáze čili offline.
[206] Bližší informace k počítačovým knihovnám https://cs.wikipedia.org/wiki/Knihovna_(programov%C3%A1n%C3%AD).
[207] Viz l.č. 90 a 92 - 93 spisu sp. zn. ÚOHS-S669/2013/DP.
[208] […obchodní tajemství…].
[209] Viz bod 52 výše.
[210] Viz bod 81 výše.
[211] Viz bod 91 výše.
[212] § 9 odst. 8 nové vyhlášky o JŘ.
[213] Viz vyjádření účastníka řízení l.č. 436 spisu sp. zn. ÚOHS-S669/2013/DP.
[214] Viz bod 76 výše.
[215] Viz bod 48.
[216] […obchodní tajemství…].
[217] K tomu Úřad poukazuje, že záměrem Ministerstva dopravy bylo s největší pravděpodobností zahrnout pod legislativní regulaci zveřejňování veškerých jízdních řádů povinných subjektů k datu 1. 9. 2015, neboť totožné ustanovení § 57 odst. 5 v současnosti účinné drážní vyhlášky již drážní vyhláška obsahovala na základě novelizace provedené vyhláškou č. 7/2015 Sb. s účinností k 1. 9. 2015. Zřejmě v důsledku chyby v legislativním procesu však bylo toto ustanovení vloženo do § 55 odst. 5 drážní vyhlášky (toto ustanovení spadalo do hlavy první, části čtvrté týkající se jízdních řádů veřejné drážní dopravy na dráze celostátní a dráze regionální) namísto § 57 odst. 5 této vyhlášky. Tuto chybu následně odstranila vyhláška č. 253/2015 Sb., když § 55 odst. 5 opět zrušila a ustanovení o zveřejňování jízdních řádů veřejné drážní osobní dopravy na dráze tramvajové, trolejbusové, speciální a lanové včlenila do § 57 odst. 5 drážní vyhlášky.
[218] To platí zejména o datech, jejichž formát je stanoven v novém metodickém pokynu – bod 33 až 37 výše.
[219] Viz Sdělení Komise o definici relevantního trhu pro účely práva hospodářské soutěže Společenství, Úřední věstník Evropské Unie C 372, 9. 12. 1997, s. 5–13.
[220] Viz bod 115 výše, resp. graf č. 2 výše.
[221] Viz bod 118 výše.
[222] Viz bod 22 výše.
[223] Rozsudek Tribunálu ve věci T-340/03 France Télécom [2007] ECR II-00107, odst. 100.
[224] Rozsudek SDEU ve věci 85/76 Hoffmann-La Roche, [1979] ECR 00461, odst. 41, 53-56, 59 až 60 a 67; či rozhodnutí Komise ze dne 24. 3. 2004 ve věci Microsoft (COMP/C 3.37.792), odst. 435, dle kterého tržní podíly vyšší jak 50 % jsou, s výjimkou mimořádných okolností, důkazem existence dominantního postavení, tržní podíly mezi 70 a 80 % opodstatňují domněnku dominance.
[225] Srov. např. rozsudek SDEU ve věci C-6/73 a C-7/73 Commercial Solvents [1974] ECR 223; rozsudek SDEU ve věci C-311/84 CBEM [1985] ECR 3261, či rozsudek Tribunálu ve věci T-219/99 British Airways [2003] ECR II-5917.
[226] Srov. např. PETR, Michal a kol. Zakázané dohody a zneužívání dominantního postavení v ČR. Praha: C. H. Beck, 2010, s. 277-278; BELLAMY & CHILD. European Community Law of Competition. Edited by Peter Roth, Vivien Rose. Sixth Edition. Oxford: Oxford University Press, 2008, s. 939.
[227] Srov. např. rozsudek Tribunálu ve věci T-219/99 British Airways [2003] ECR II-5917, odst. 127.
[228] […obchodní tajemství…].
[229] Trvajícím deliktem je jednání, jímž pachatel vyvolá protiprávní stav a tento udržuje, případně jednání, jímž udržuje protiprávní stav, aniž zákon vyžaduje, aby je také vyvolal; trvající jednání se posuzuje jako jediný skutek.
[230] K vymezení dominantního postavení dle zákona Úřad odkazuje na body 153 a 154 výše.
[231] Srov. § 11 odst. 2 zákona.
[232] Nyní čl. 101 a 102 SFEU.
[233] Nyní Evropské unie (dále též „EU“).
[234] Srov. rozsudek SDEU ve věci Komise v. Itálie 118/85, [1987], ECR 2599; rozsudek SDEU C-343/95 Cali &Figli, [1997], ECR I-1547.
[235] Srov. Petr, M. a kol., Zakázané dohody a zneužívání dominantního postavení v ČR, 1. vydání, Praha, C. H. Beck, 2010, s. 94.
[236] Rozsudek SDEU C-138/11 ze dne 12. 7. 2012.
[237] Viz právní úprava způsobu zveřejnění jízdních řádů na dráze speciální, dráze tramvajové, dráze trolejbusové a dráze lanové.
[238] Viz body 161 a 162 výše.
[239] Srov. § 11 odst. 1 písm. d) zákona a čl. 102 písm. b) SFEU.
[240] Srov. Raus, D., Neruda, R. Zákon o ochraně hospodářské soutěže, Komentář a související české i komunitární předpisy, 2. vydání, Linde Praha, a.s., 2006, s. 184.
[241] Např. rozsudek SDEU ve spojených věcech C-241/91 P a C-242/91 Magill [1995] ECR I-743, rozsudek SDEU ve věci C-418/01 IMS Health, [2004] ECR I-5069, rozsudek Tribunálu ve věci T-201/04 Microsoft [2007] ECR II-3601.
[242] Úřední věstník Evropské unie C 045, 24. 2. 2009.
[243] Viz čl. 76 Pokynů k prioritám Komise.
[244] Srov. čl. 81 Pokynů k prioritám Komise.
[245] Srov. čl. 75 Pokynů k prioritám Komise.
[246] Srov. čl. 82 Pokynů k prioritám Komise.
[247] Srov. § 2 odst. 19 a § 17 odst. 2 zákona o silniční dopravě, obdobně § 40 odst. 3 zákona o dráhách, který odkazuje u CIS JŘ na původní vyhlášku č. 388/2000 Sb., o jízdních řádech veřejné linkové osobní dopravy.
[248] Viz bod 118 výše.
[249] Viz bod 119 výše.
[250] Viz bod 119 a násl. výše.
[251] Viz bod 116 výše.
[252] Srov. čl. 86 a 87 Pokynů k prioritám Komise.
[253] Újma způsobená jiným soutěžitelům a/nebo spotřebitelům v důsledku protisoutěžního chování dominantního soutěžitele je i podstatným znakem naplnění skutkové podstaty zneužití dominantního postavení ve smyslu § 11 odst. 1 zákona.
[254] […obchodní tajemství…].
[255] Viz bod 136 výše.
[256] Srov. kumulativní podmínky a jejich prokazování – čl. 30 a čl. 31 Pokynů k prioritám Komise.
[257] Viz vyjádření účastníka řízení l.č. 436 spisu sp. zn. ÚOHS-S669/2013/DP.
[258] Viz bod 28 výše.
[259] Viz bod 175 výše.
[260] Commission Notice – Guidelines on the effect on trade concept contained in Articles 81 a 82 of the Treaty (2004/C 101/07).
[261] Srov. čl. 94 Commission Notice – Guidelines on the effect on trade concept contained in Articles 81 a 82 of the Treaty.
[262] […obchodní tajemství…]
[263] Rozsudek KS ze dne 19. 1. 2012, sp. zn. 62 Af 56/2011; převzato kasačním soudem: Rozsudek NSS ze dne 28. 3. 2014, sp. zn. 5 Afs 15/2012 ve věci RWE Supply & Trading CZ, a.s.
[264] Viz body 203 a násl. výše.
[265] Zákon v § 22b odst. 1 stanoví, že právnická osoba za správní delikt neodpovídá, jestliže prokáže, že vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby porušení právní povinnosti zabránila.
[266] […obchodní tajemství…].
[267] Znění čl. 102 SFEU (dříve čl. 82 Smlouvy ES) nebylo v průběhu Úřadem posuzovaného období měněno.
[268] […obchodní tajemství…].
[269] Souhrn navržených důkazů – viz l.č. 1631 – 1635 spisu sp. zn. ÚOHS-S669/2013/DP.
[270] Viz l.č. 1897 spisu sp. zn. ÚOHS-S669/2013/DP.
[271] Srov. rozhodnutí Úřadu sp. zn. S118/2009 ze dne 12. června 2009 ve věci Hutnická zaměstnanecká pojišťovna a další, dále např. rozhodnutí SDEU ve věci C-30/87 Bodson [1988] ECR 2479, bod 35, dále ve věci C-364/92 Eurocontrol [1994] ECR I-43, bod 18 a násl., ve věci C-343/95 Diego Cali [1997] ECR I-1547, bod 25 a dále např. ve věci C-309/99 Wouters [2002] ECR I-1577, bod 57.
[272] Srov. rozsudek KS č.j. 62 A 26/2012-129 ze dne 7. června 2013.
[273] Srov. rozsudek NSS č.j. 5 As 57/2013-16 ze dne 27. září 2014.
[274] Srov. rozsudek NSS č.j. 5 As 57/2013-16 ze dne 27. září 2014, str. 10.
[275] Viz body 170 a násl. výše.
[276] Srov. rozsudek KS č.j. 62 A 26/2012-129 ze dne 7. 6. 2013, str. 8 a 9.
[277] K tomu srov. např. rozsudek SDEU ve věci C-41/90 Höfner [1991] ECR I-1979 či rozsudek Tribunálu ve věci T-319/99 FENIN [2003] ECR II-357, potvrzeno rozsudkem SDEU ve věci C-205/03 FENIN [2006] ECR I-6295, bod 26.
[278] Viz l.č. 249 a 250 spisu sp. zn. ÚOHS-S669/2013/DP.
[279] Rozsudek SDEU ve věci C-82/01 Aéroports de Paris [2002] ECR I-9297, bod 74.
[280] Rozsudek SDEU ve věci C-49/07 MOTOE [2008] ECR I-4863, bod 25.
[281] Rozhodnutí Úřadu sp. zn. S118/09 ze dne 12. června 2009 , bod 30.
[282] Srov. např. rozsudek SDEU ve věci C-159/91 Poucet a Pistre [1993] ECR I-637, dle kterého zdravotní pojišťovna není soutěžitelem, protože nesplňuje podmínku ekonomické aktivity – její činnost je založena na principu solidarity (výše plnění není závislá na výši příspěvku), je zcela nevýdělečná a plní obecný společenský zájem, rozsudek SDEU ve věci C-343/95 Diego Cali [1997] ECR I-1547, cit.: pokud jde o ochranu životního prostředí v přímořských oblastech, je výkon dohledu ve veřejném zájmu a tvoří část základních funkcí státu.
[283] Srov. rozsudek SDEU ve věci C-138/11 Compass-Datenbank, ECLI:EU:C:2012:449.
[284] Viz body 173 a násl. výše.
[285] Srov. rozsudek SDEU ve věci C-364/92 Eurocontrol [1994] ECR I-43, bod 30, kde se uvádí, že aktivity společnosti Eurocontrol jsou svou povahou, účelem a pravidly spojeny s výkonem zabezpečení a dohledu nad vzdušným prostorem, což jsou činnosti typicky vykonávané subjekty veřejné moci; jsou tedy nehospodářského charakteru a vylučují použití pravidel hospodářské soutěže obsažených v SFEU.
[286] Ekonomická činnost má spočívat v nabízení zboží nebo služeb, srov. např. rozsudek SDEU C-457/99 Ambulanz Glöckner v Landkreis Südwestpfalz [2001], odst. 19 nebo rozsudek SDEU C-218/00 Cisal di Battistello Venanzio & C. Sas v Instituto nazionale per l’assicurazione contro gli infortune sul lavoro (INAIL), {2002], odst. 23.
[287] Rozsudek SDEU I-5751 C-67/96, Albany International BV v Stichting Bedrijfspensioenttfonds Textielindustrie [1999] („Albany“), odst. 79.
[288] Viz l.č. 622 spisu sp. zn. ÚOHS-S669/2013/DP.
[289] Viz l.č. 1452 spisu sp. zn. ÚOHS-S669/2013/DP.
[290] článek Evans, D., Schmalense, R., The Antitrust Analasys in Multi-Sided Platform Business; dostupné na http://rschmal.scripts.mit.edu/docs/Evans%20Schmalensee%20Multi-Sided%20Platforms%2030Jan2013.pdf
[291] Viz l.č. 1460 spisu sp. zn. ÚOHS-S669/2013/DP.
[292] Rozhodnutí Komise ve věci COMP/M.1806 AstraZeneca/Novartis ze dne 26. července 2000.
[293] Viz l.č. 1468 spisu sp. zn. ÚOHS-S669/2013/DP
[294] Viz l.č.1686-1699 spisu sp. zn. ÚOHS-S669/2013/DP.
[295] Viz l.č.1653-1672 spisu sp. zn. ÚOHS-S669/2013/DP.
[296] Viz l.č. 1638 a násl. spisu sp. zn. ÚOHS-S669/2013/DP.
[297] Viz graf č. 2 výše.
[298] Např. http://www.turistika.cz/jizdni-rady.
[299] Viz např. Petr, M. a kol., Zakázané dohody a zneužívání dominantního postavení v ČR, 1. Vydání, C. H. Beck, Praha 2010, str. 134.
[300] Viz bod 160 výše včetně poznámky pod čarou.
[301] Viz bod 114 výše a poznámka pod čarou.
[302] Srov. např. rozhodnutí Úřadu č. j. ÚOHS-S566/2012/KD-11841/2014/850/MSk ze dne 4. 6. 2014, kde bylo správní řízení zahájeno dne 11. 10. 2012, přičemž bylo postihováno jednání trvající do 29. 1. 2013; dále např. rozhodnutí Úřadu č. j. ÚOHS-S461/2011/KD-3367/2013/820/LSo ze dne 25. 2. 2013, kde bylo správní řízení zahájeno dne 9. 10. 2011 a postihováno jednání trvající do 27. 9. 2012.
[303] Viz Petr, M. a kol. Zakázané dohody a zneužívání dominantního postavení v ČR. Praha: C. H. Beck, 2010, s. 49. V předmětné části publikace se dále hovoří, jak uvádí účastník řízení, o zvážení, zda by nebylo namístě, aby se přístup práva trestního promítl i do českého soutěžního práva, což dle názoru autora patrně není možné bez právní úpravy, která by fikci „dělení skutků“ po vzoru trestního řádu zakotvila. Úvahy de lege ferenda demonstrují skutečnost, že současná česká právní úprava ochrany hospodářské soutěže s možností „dělení skutků“ nepočítá a aktuální znění úpravy v této oblasti neumožňuje použití analogie s trestním právem.
[304] Srov. rozsudek NSS č.j. 2 As 204/2014-7 ze dne 15. 4.2015, odst. 55.
[305] Viz l.č. 1526 sp. zn. ÚOHS-S669/2013/DP.
[306] Srov. např. rozsudek NSS č. j. 8 As 17/2007-135 ze dne 31. 5. 2007.
[307] Viz http://www.chaps.cz/cs/products/IDOS-smart.
[308] Viz l.č. 166 spisu sp. zn. ÚOHS-S669/2013/DP.
[309] Viz body 160 a násl. výše.
[310] Tzn. množiny, které nemají žádný společný prvek.
[311] Viz body 248 a násl. výše.
[312] Viz body 162 výše.
[313] Viz l. č. 1819 spisu sp. zn. ÚOHS-S669/2013/DP.
[314] Blíže k možnosti získávání dat o jízdních řádech od jednotlivých dopravců a provozovatelů dráhy viz body 118 a 149 výše.
[315] […obchodní tajemství…].
[316] Viz body 122 a násl. výše.
[317] Viz bod 306 výše.
[318] Srov. rozhodnutí Komise COMP/38.784 ve věci Wanadoo España vs. Telefónica, ze dne 4. července 2007.
[319] Rozhodnutí SDEU ve věci C-7/97 Oscar Bronner [1998] ECR 1-7791.
[320] Viz l.č. 1910 spisu sp. zn. ÚOHS-S669/2013/DP.
[321] Viz bod 59 výše.
[322] Srov. rozdíl mezi případy Commercial Solvents a Télémarketing na straně jedné a případy C-241/91 a C-242/91 Magill; IMS Health; a případ T-201/04 Microsoft I na straně druhé. Shodně Faull & Nikpay, THE EU LAW OF COMPETITION, třetí vydání, Oxford University Press, 2014, str. 467-468 (odst. 4.582).
[323] […obchodní tajemství…] – viz l.č. 157 a násl. spisu sp. zn. ÚOHS-S669/2013/DP.
[324] Viz bod 118 výše.
[325] Viz body 61 a 62 výše.
[326] Viz http://www.fssoftware.cz/ a http://www.tt4t.eu/references.
[327] Srov. http://mhdspoje.cz/mesta/Cesbud/index.htm.
[328] Viz l.č. 1911 a přílohy č. 49 a 50 na l.č. 1948-1960 spisu sp. zn. ÚOHS-S669/2013/DP.
[329] Viz l.č. 1912 spisu sp. zn. ÚOHS-S669/2013/DP.
[330] Viz bod 118 výše.
[331] Viz body 250 a 255 výše.
[332] Viz l.č. 157 a násl. spisu sp. zn. ÚOHS-S669/2013/DP.
[333] Viz bod 76 výše.
[334] […obchodní tajemství…] l.č. 1038 sp. zn. ÚOHS-S669/2013/DP či informace z veřejně dostupných zdrojů l.č. 1678-1681 sp. zn. ÚOHS-S669/2013/DP.
[335] Viz bod 73 výše.
[336] Viz bod 76 výše.
[337] Viz bod 74 výše.
[338] Viz body 73 a násl. výše.
[339] Srov. zejména body 369 a 370 níže.
[340] Viz rozhodnutí předsedy Úřadu č.j. ÚOHS-R281/2015/HS-18632/311/JZm.
[341] Viz bod 117 výše.
[342] Srov. § 21h odst. 5 zákona.
[343] Srov. rozsudek KS č.j. 31 Ca 64/2004-58 ze dne 31. 5. 2006 ve věci ČEZ.
[344] Srov. rozsudek NSS č.j. 5 Afs 7/2011-619 ze dne 29. 3. 2012 ve věci DELTA PEKÁRNY.
[345] Srov. https://www.uohs.cz/cs/legislativa/hospodarska-soutez/ceska-republika.html.
[346] Viz § 22b odst. 2 zákona.
[347] Nabídka služeb v prostředí internetu (dostupné i prostřednictvím mobilních aplikací) umožňuje jejich využití velkým množstvím uživatelů, a to nejen českých, ale i ze zahraničí, kteří chtějí využít veřejné dopravy v rámci své cesty po/přes území České republiky.
[348] Viz informace poskytnuté společností CHAPS uložené na CD, l.č. 1865 spisu sp. zn. ÚOHS-S669/2013/DP.
[349] Srov. rozhodnutí předsedy Úřadu č.j. ÚOHS-R3,5/2015/HS-39442/2015/310/Hbt ze dne 16. 11. 2015, bod 161 a násl.
[350] Viz výkaz zisku a ztráty za rok 2014 předložený účastníkem řízení – l.č. 1841-1843 spisu sp. zn. ÚOHS-S669/2013/DP.
|
