Č. j.: ÚOHS-R0189/2019/VZ-35769/2019/323/PMo 
                
                
                 
                
                
                Brno 27. prosince 2019
                
                
                
                
                 
                 
                V řízení o rozkladu ze dne 16. 10. 2019 doručeném Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže téhož dne navrhovatelem – 
                
                společností Meteor Motor Tech CR, s.r.o., IČO 27440966, se sídlem Na Pomezí 2387, 252 63 Roztoky, 
                
                 
                proti rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže č. j. ÚOHS-S0284/2019/VZ-26727/2019/512/KMo ze dne 30. 9. 2019 vydanému ve správním řízení vedeném ve věci přezkoumání úkonů zadavatele –  
                 
                
                Horská služba ČR, o.p.s., IČO 27467759, se sídlem č. p. 260, 543 51 Špindlerův Mlýn, 
                
                učiněných při zadávání veřejné zakázky s názvem „Speciální dopravní technika – terénní čtyřkolky s pásy v provedení záchranné vozidlo HS – 11 ks“ zadávané v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 28. 5. 2019 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 31. 5. 2019 pod ev. č. zakázky Z2019-017898, a v Úředním věstníku Evropské unie uveřejněno dne 31. 5. 2019 pod ev. č. 2019/S 104-251478,
                jsem podle § 152 odst. 6 písm. b) ve spojení s § 90 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, na základě návrhu rozkladové komise, jmenované podle § 152 odst. 3 téhož zákona, rozhodl takto:
                 
                 
                Rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže č. j. ÚOHS-S0284/2019/VZ-26727/2019/512/KMo ze dne 30. 9. 2019 
                 
                p o t v r z u j i
                 
                a podaný rozklad
                 
                z a m í t á m.
                 
                Odůvodnění
                I.               Zadávací řízení a správní řízení vedené Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže
                1.             Zadavatel – Horská služba ČR, o.p.s., IČO 27467759, se sídlem č. p. 260, 543 51 Špindlerův Mlýn, (dále jen „zadavatel“) zahájil dne 28. 5. 2019 podle zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), zadávací řízení na veřejnou zakázku s názvem „Speciální dopravní technika – terénní čtyřkolky s pásy v provedení záchranné vozidlo HS – 11 ks“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 28. 5. 2019 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek pod ev. č. zakázky Z2019-017898 dne 31. 5. 2019, a v Úředním věstníku Evropské unie uveřejněno dne 31. 5. 2019 pod ev. č. 2019/S 104-251478 (dále jen „veřejná zakázka“). 
                2.             Dne 4. 7. 2019 podal navrhovatel – společnost Meteor Motor Tech CR, s.r.o., IČO 27440966, se sídlem Na Pomezí 2387, 252 63 Roztoky, (dále jen „navrhovatel“) námitky proti zadávacím podmínkám veřejné zakázky ze dne 3. 7. 2019 (dále jen „námitky“).
                3.             Zadavatel námitky navrhovatele rozhodnutím ze dne 9. 7. 2019 odmítl (dále jen „rozhodnutí o námitkách“). 
                4.             Vzhledem k tomu, že navrhovatel nepovažoval vyřízení námitek za učiněné v souladu se zákonem, podal dne 19. 7. 2019 k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“), jako orgánu příslušnému podle § 248 zákona k výkonu dozoru nad dodržováním pravidel stanovených tímto zákonem a zadávacími podmínkami pro zadání podlimitní a nadlimitní veřejné zakázky, včetně koncese s výjimkou koncesí malého rozsahu podle § 178 zákona, a pro zvláštní postupy podle části šesté zákona, návrh na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele. 
                II.             Napadené rozhodnutí
                5.             Dne 30. 9. 2019 vydal Úřad rozhodnutí č. j. ÚOHS-S0284/2019/VZ-26727/2019/512/KMo  (dále jen „napadené rozhodnutí“), kterým ve výroku I konstatoval, že zadavatel nedodržel pravidlo dle § 245 odst. 1 zákona tím, že se v odůvodnění rozhodnutí o námitkách navrhovatele vůbec nevyjádřil k námitce týkající se údajného diskriminačního nastavení technických podmínek v bodu 9 „TECHNICKÉ PODMÍNKY A POŽADAVKY NA VARIANTNOST NABÍDEK“ výzvy k podání nabídek (dále jen „bod 9 výzvy k podání nabídek“), v části „Pohonná jednotka/motor, převodovka, podvozek, rám/ s požadavkem na „motor čtyřtaktní o objemu minimálně 970 m3 konstrukce motoru do V“, které splňují pouze výrobky značky CAN-AM, jejichž výhradním dovozcem pro Českou republiku je společnost BCE s.r.o., IČO 27069630, se sídlem Pražská 1569, 252 10 Mníšek pod Brdy (dále jen „společnost BCE“). 
                6.             Ve výroku II napadeného rozhodnutí Úřad konstatoval, že zadavatel nedodržel pravidlo dle § 245 odst. 1 zákona tím, že se v odůvodnění rozhodnutí o námitkách navrhovatele nevyjádřil podrobně k námitce týkající se údajného porušení zásady zákazu diskriminace ve vztahu k nastavení technických podmínek v bodě 9 výzvy k podání nabídek, a to takovým způsobem, že je může splnit pouze společnost BCE, čímž se rozhodnutí o námitkách stalo nepřezkoumatelným pro nedostatek důvodů.
                7.             Ve výroku III napadeného rozhodnutí Úřad podle § 257 písm. h) zákona zastavil správní řízení v části návrhu týkající se technických podmínek specifikovaných v bodu 9 výzvy k podání nabídek v části „Legislativa“ s požadavkem na „možnost homologace pro provoz na pozemních komunikacích“, kdy zadavatel v bodu 3 „Vysvětlení zadávací dokumentace č. 1“ ze dne 21. 6. 2019 uvedl: »Čtyřkolky pro Horskou službu spadají dle platné legislativy pod homologaci s označením „Z“«, neboť této části návrhu nepředcházely řádně a včas podané námitky. 
                8.             Ve výroku IV napadeného rozhodnutí Úřad podle § 263 odst. 5 zákona jako opatření k nápravě nezákonného postupu zadavatele konstatovaného ve výrocích I a II napadeného rozhodnutí zrušil rozhodnutí zadavatele o námitkách navrhovatele.
                9.             Ve výroku V napadeného rozhodnutí Úřad podle § 263 odst. 8 zákona uložil zadavateli zákaz uzavřít smlouvu v zadávacím řízení až do pravomocného skončení správního řízení vedeného pod sp. zn. S0284/2019/VZ.  
                10.         Ve výroku VI napadeného rozhodnutí Úřad podle § 266 odst. 1 zákona v návaznosti na § 1 vyhlášky č. 170/2016 Sb., o stanovení paušální částky nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele při zadávání veřejných zakázek uložil zadavateli povinnost uhradit náklady řízení.
                III.           Námitky rozkladu
                11.         Dne 16. 10. 2019 podal navrhovatel rozklad proti napadenému rozhodnutí. Ze správního spisu vyplývá, že napadené rozhodnutí bylo navrhovateli doručeno dne 1. 10. 2019. Rozklad byl podán v zákonné lhůtě.
                12.         Navrhovatel v rozkladu namítá, že se Úřad v napadeném rozhodnutí nevypořádal s návrhem navrhovatele (a s ním související argumentací) požadujícím uložení nápravného opatření spočívajícího ve zrušení zadávacího řízení, a to z důvodu navrhovatelem tvrzeného rozporu zadávací dokumentace s § 36 odst. 1 a § 89 odst. 5 písm. a) zákona. 
                13.         Navrhovatel má tudíž za to, že napadené rozhodnutí nesplňuje náležitosti zakotvené v § 68 odst. 2 a 3 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), když ve výrokové části napadeného rozhodnutí není uvedeno „…řešení otázky, která je předmětem řízení…“, tj. řešení návrhu navrhovatele na zrušení zadávacího řízení a v odůvodnění není uvedena „informace o tom, jak se správní orgán vypořádal s návrhy a námitkami účastníků…“, tj. informace o tom, jakým způsobem se vypořádal s návrhem na zrušení zadávacího řízení.
                Závěr rozkladu
                14.         Navrhovatel navrhuje, aby předseda Úřadu napadené rozhodnutí změnil tak, že jej doplní o výrok, kterým se ukládá nápravné opatření spočívající ve zrušení zadávacího řízení nebo aby napadené rozhodnutí zrušil.
                Vyjádření zadavatele k rozkladu navrhovatele
                15.         Dne 23. 10. 2019 bylo Úřadu doručeno podání z předcházejícího dne, v němž zadavatel poskytuje své vyjádření k rozkladu, kde mimo jiné uvádí, že po obdržení napadeného rozhodnutí uznal své pochybení a dne 8. 10. 2019 zaslal navrhovateli nové rozhodnutí o námitkách. Zadavatel ve vyjádření k rozkladu rovněž poukazuje na skutečnost, že navrhovatel dle jeho názoru podal rozklad proti napadenému rozhodnutí po marném uplynutí lhůty k podání rozkladu. 
                IV.          Řízení o rozkladu
                16.         Úřad po doručení rozkladu neshledal podmínky pro postup podle § 87 správního řádu a podle § 88 odst. 1 správního řádu předal spis se svým stanoviskem předsedovi Úřadu k rozhodnutí o rozkladu.
                17.         Dne 21. 11. 2019 odeslal předseda Úřadu zadavateli usnesení č. j. ÚOHS-R0189/2019/VZ-31782/2019/323/PMo z téhož dne, v němž mu určil lhůtu k doložení „nového“ rozhodnutí o námitkách ze dne 7. 10. 2019, učiněného v zadávacím řízení.
                18.         Dne 22. 11. 2019 Úřad obdržel podání zadavatele, v jehož příloze bylo přiloženo „nové“ rozhodnutí o námitkách ze dne 7. 10. 2019, které zadavatel vydal na základě nepravomocného napadeného rozhodnutí. 
                19.         Dne 27. 11. 2019 odeslal Úřad zadavateli přípis č. j. ÚOHS-32585/2019/323/PMo, v rámci něhož zadavatele vyzval, aby Úřadu poskytl informace, jaké další úkony po vydání napadeného rozhodnutí, kromě „nového“ rozhodnutí o námitkách ze dne 7. 10. 2019, v šetřeném zadávacím řízení učinil.
                20.         Dne 2. 12. 2019 předseda Úřadu obdržel podání zadavatele ze dne 29. 11. 2019 (dále jen „podání ze dne 29. 11. 2019“), v rámci něhož Úřad informoval o tom, že dne 27. 11. 2019 zrušil „nové“ rozhodnutí o námitkách ze dne 7. 10. 2019 včetně oznámení o výběru dodavatele ze dne 25. 10. 2019. Tento svůj postup zadavatel odůvodnil tím, že „nové“ rozhodnutí o námitkách ze dne 7. 10. 2019 vydal předčasně, neboť napadené rozhodnutí bylo dne 16. 10. 2019 napadeno rozkladem, pročež nenabylo právní moci. Nově vydané úkony zadavatele („nové“ rozhodnutí o námitkách i oznámení o výběru dodavatele) tedy samotný zadavatel označil za tzv. nicotné akty ve smyslu § 77 správního řádu. 
                21.         Předseda Úřadu usnesením č. j. ÚOHS-R0189/2019/VZ-33876/2019/323/PMo ze dne 10. 12. 2019 určil účastníkům řízení lhůtu, ve které se mohli vyjádřit k výše uvedeným novým podkladům rozhodnutí. 
                22.         Úřad dne 18. 12. 2019 obdržel podání zadavatele ze dne 17. 12. 2019, v němž shrnul některé skutečnosti, které již dříve uplatnil v rámci podání učiněných v daném správním řízení. Navrhovatel se v Úřadem stanovené lhůtě k novým podkladům rozhodnutí nevyjádřil.   
                Stanovisko předsedy Úřadu
                23.         Po projednání rozkladu a veškerého spisového materiálu rozkladovou komisí jmenovanou podle § 152 odst. 3 správního řádu a po posouzení případu ve všech jeho vzájemných souvislostech jsem podle § 89 odst. 2 správního řádu přezkoumal soulad napadeného rozhodnutí a řízení, které jeho vydání předcházelo, s právními předpisy a dále správnost napadeného rozhodnutí v rozsahu námitek uvedených v rozkladu a s přihlédnutím k návrhu rozkladové komise jsem dospěl k následujícímu závěru.  
                24.         Úřad tím, že napadeným rozhodnutím rozhodl tak, jak je shora uvedeno, rozhodl správně a v souladu se zákonem. V další části odůvodnění tohoto rozhodnutí jsou v podrobnostech rozvedeny důvody, proč jsem přistoupil k potvrzení napadeného rozhodnutí a zamítnutí podaného rozkladu. 
                25.         V průběhu řízení o rozkladu jsem zjistil, že zadavatel vydal „nové“ rozhodnutí o námitkách ze dne 7. 10. 2019. S ohledem na to, že zadavatel „nové“ rozhodnutí o námitkách rozhodnutím ze dne 27. 11. 2019 zrušil, tato skutečnost nemá vliv na přezkum dané věci.   
                V.            K námitkám rozkladu
                K zákonnosti výroků I a II napadeného rozhodnutí – k přezkoumatelnosti rozhodnutí o námitkách
                26.         Nejprve je nutno říct, že předmětem správního řízení ve vztahu k výrokům I a II napadeného rozhodnutí byl přezkum rozhodnutí o námitkách, tedy zda se zadavatel ve svém odůvodnění rozhodnutí o námitkách vypořádal se všemi argumenty navrhovatele, jak byly obsaženy v námitkách.
                27.         Podle § 245 odst. 1 zákona zadavatel do 15 dnů od doručení námitek odešle rozhodnutí o námitkách stěžovateli. V rozhodnutí uvede, zda námitkám vyhovuje nebo je odmítá; součástí rozhodnutí musí být odůvodnění, ve kterém se zadavatel podrobně a srozumitelně vyjádří ke všem skutečnostem uvedeným stěžovatelem v námitkách. Pokud zadavatel námitkám vyhoví, sdělí v rozhodnutí současně, jaké provede opatření k nápravě.
                28.         Z výše uvedeného vyplývá, že rozhodnutí o námitkách musí být podloženo odpovídajícím a komplexním odůvodněním. Rozhodnutí o námitkách musí zadavatel odůvodnit přezkoumatelným způsobem, tj. rozhodnutí musí být srozumitelné a musí být opřeno o dostatek relevantních důvodů, z nichž je zřejmé, proč zadavatel námitky odmítl. V odůvodnění rozhodnutí o námitkách je zadavatel povinen vypořádat veškeré stěžejní argumenty a skutečnosti uvedené stěžovatelem v námitkách. Pokud námitky obsahují irelevantní argumenty a skutečnosti, je zadavatel povinen se k takovým argumentům a skutečnostem vyjádřit, a to alespoň v tom rozsahu, že s daným zadávacím řízením a postupem zadavatele v něm nesouvisí, a konstatovat, že proto nejsou předmětem dalšího podrobnějšího vypořádání ze strany zadavatele. Naopak argumenty a skutečnosti obsažené v námitkách, které se vztahují k danému zadávacímu řízení a postupu zadavatele v něm, je zadavatel povinen vypořádat tak, že se k nim jednotlivě vyjádří a vypořádá je v adekvátně podrobném rozsahu. Zadavatel zejména uvede, zda se s jednotlivým relevantním argumentem stěžovatele ztotožňuje, či nikoli a tento svůj závěr řádně odůvodní. 
                29.         V posuzovaném případě navrhovatel v námitkách mj. uvedl, že »z hlediska Technických podmínek, části „Pohonná jednotka/motor, převodovka, podvozek, rám/" požadavek „motor čtyřtaktní o objemu minimálně 970 cm3 konstrukce motoru do V“ splňují pouze výrobky značky CAN-AM, jejichž výhradním dovozcem pro Českou republiku je společnost BCE"«. Podrobnější rekapitulace obsahu námitek je obsažena v bodech 99 – 108 odůvodnění napadeného rozhodnutí.
                30.         Výše uvedená námitka navrhovatele tedy byla konstruovaná jasně a srozumitelně a zcela jistě souvisí se zadávacím řízením. Účelem institutu námitek je, aby se stěžovatel primárně dozvěděl názor zadavatele na veškeré jím vznesené připomínky k jeho postupu v zadávacím řízení. Z toho důvodu by měla být argumentace zadavatele uvedená v rozhodnutí o námitkách pokud možno co nejvíce komplexní a měla by reagovat na veškerý jejich podstatný obsah. Úvahy zadavatele musí být přezkoumatelné jak co do důvodů, tak do srozumitelnosti.
                31.         Zadavatel se však v rozhodnutí o námitkách nezabýval otázkou týkající se nastavení technických podmínek s požadavkem na „motor čtyřtaktní o objemu minimálně 970 cm3“. Přesněji řečeno, zadavatel se sice v rozhodnutí o námitkách vyjádřil k dílčí námitce týkající se požadavku zadavatele na konstrukci motoru do tvaru písmene „V“, avšak v této souvislosti se nevyjádřil k další dílčí námitce týkající se požadavku zadavatele na čtyřtaktní motor o objemu minimálně 970 cm3. Jak Úřad správně zdůraznil v bodě 119 odůvodnění napadeného rozhodnutí, odpověď na tuto otázku, resp. na námitku navrhovatele týkající se požadavku na motor čtyřtaktní o objemu minimálně 970 cm3, nevyplývá ani ze zadavatelova vysvětlení zadávací dokumentace č. 1 ze dne 21. 6. 2019, na které explicitně odkázal v rozhodnutí o námitkách. Detailní rekapitulace obsahu rozhodnutí o námitkách je obsažena v bodech 109 – 116 odůvodnění napadeného rozhodnutí.
                32.         Vzhledem k výše uvedenému a s ohledem na skutečnosti obsažené v odůvodnění napadeného rozhodnutí je zřejmé, že zadavatel nikde v odůvodnění rozhodnutí o námitkách neuvedl konkrétní odpověď na konkrétně formulovanou námitku navrhovatele týkající se diskriminačního nastavení technických podmínek v bodu 9 výzvy k podání nabídek, v části „Pohonná jednotka/motor, převodovka, podvozek, rám/ s požadavkem na „motor čtyřtaktní o objemu minimálně 970 cm3 konstrukce motoru do V“. Zadavatel tak neučinil ani v rámci správního řízení, když ani zde neposkytl konkrétní vysvětlení jím stanovených technických podmínek.
                33.         Výše uvedené platí i ve vztahu k námitce navrhovatele poukazující na údajné porušení zásady zákazu diskriminace ve vztahu k nastavení technických podmínek specifikovaných v bodě 9 výzvy k podání nabídek, a to takovým způsobem, že je může splnit pouze společnost BCE, když zadavatel v rozhodnutí o námitkách pouze uvedl, že „[i] zde byla zásada zákazu diskriminace naplněna", blíže viz body 125 až 132 odůvodnění napadeného rozhodnutí.
                34.         Výroky I a II napadeného rozhodnutí jsem tedy posoudil z hlediska zákonnosti, přičemž mám za to, že jsou v souladu se zákonem. 
                K zákonnosti výroku III napadeného rozhodnutí 
                35.         Jak jsem ověřil ve spisové dokumentaci, navrhovatel v námitkách brojil proti zadávacím podmínkám, konkrétně proti nastavení technických podmínek. Navrhovatel poukazoval na personální propojení zadavatele a společnosti BCE (tedy na střet zájmů), dále na diskriminační nastavení technických podmínek.
                36.         Na základě komparace obsahu návrhu a námitek navrhovatele jsem dospěl k závěru, že Úřad správně zjistil, že námitky týkající se požadavku zadavatele na „možnost homologace pro provoz na pozemních komunikacích“, který zadavatel upřesnil ve Vysvětlení zadávací dokumentace č. 1 ze dne 21. 6. 2019 tak, že „Čtyřkolky pro Horskou službu spadají dle platné legislativy pod homologaci s označením Z“, byly uvedeny pouze v části VIII návrhu (nazvané „K ABSENCI VYJÁDŘENÍ ZADAVATELE K FAKTICKÝM DŮSLEDKUM TECHNICKÝCH PODMÍNEK“), avšak nikoli v samotných námitkách. Úřad proto správně zastavil v této části návrhu správní řízení podle § 257 písm. h) zákona, podle kterého Úřad zahájené řízení usnesením zastaví, jestliže návrhu nepředcházely řádně a včas podané námitky; to neplatí pro návrhy podle § 254 zákona.
                37.         Primární důvod, pro který bylo správní řízení ve vztahu k předmětné části návrhu ve výroku III napadeného rozhodnutí zastaveno, spočívá v procesních okolnostech – předmětné části návrhu navrhovatele nepředcházely řádně a včas podané námitky, pročež ve vztahu k výše uvedené části návrhu nebyly dodrženy základní procesní podmínky pro vedení správního řízení.
                38.         Dle § 263 odst. 5 zákona platí, že okamžikem nabytí právní moci napadeného rozhodnutí byly navrhovatelem podány nové námitky s totožným obsahem. Zadavatel následně musí o původně podaných námitkách navrhovatele znovu rozhodnout, a to způsobem souladným s § 245 odst. 1 zákona. V této souvislosti podotýkám, že zadavatel tuto povinnost nemá ve vztahu k námitce, o které Úřad rozhodl výrokem III napadeného rozhodnutí, protože tato námitka není součástí námitek navrhovatele ze dne 3. 7. 2019.
                39.         Jak bylo výše konstatováno, k meritornímu posouzení věci v této části návrhu mohlo dojít až po splnění podmínek vedení správního řízení, a k tomu v tomto případě nedošlo. Vzhledem k tomu, že předmětné části návrhu nepředcházely řádně a včas podané námitky, jejichž řádné a včasné podání je zákonnou podmínkou pro podání návrhu na přezkoumání úkonů zadavatele v téže věci, uzavírám, že navrhovatel nesplnil zákonnou podmínku pro podání předmětné části návrhu, a Úřad tak podle § 257 písm. h) zákona správní řízení v příslušné části zastavil v souladu se zákonem.
                K námitce poukazující na porušení § 68 odst. 2 a 3 správního řádu ze strany Úřadu 
                40.         Navrhovatel v rozkladu namítá, že se Úřad nevypořádal s jeho návrhem (a související argumentací) požadujícím uložení nápravného opatření spočívajícího ve zrušení zadávacího řízení, a to z důvodu navrhovatelem tvrzeného rozporu zadávací dokumentace s § 36 odst. 1 a § 89 odst. 5 písm. a) zákona. Navrhovatel má tudíž za to, že napadené rozhodnutí nesplňuje náležitosti zakotvené v § 68 odst. 2 a 3 správního řádu.
                41.         K tomu uvádím, že Úřad nejprve posoudil navrhovatelem namítanou nepřezkoumatelnost rozhodnutí o námitkách. V návaznosti na to dal Úřad ve výrocích I a II napadeného rozhodnutí navrhovateli za pravdu a výrokem IV napadeného rozhodnutí zrušil rozhodnutí o námitkách.
                42.         Jak Úřad uvedl v bodě 151 odůvodnění napadeného rozhodnutí, ve smyslu § 263 odst. 5 zákona platí, že okamžikem nabytí právní moci napadeného rozhodnutí byly navrhovatelem podány nové námitky s totožným obsahem. Zadavatel následně musí o původně podaných námitkách navrhovatele znovu rozhodnout, a to způsobem souladným s § 245 odst. 1 zákona.
                43.         V současné době nelze předjímat obsah nového rozhodnutí o námitkách a následnou reakci navrhovatele. Zadavatel např. může námitkám vyhovět, nebo jim sice nevyhoví, ale v novém odůvodnění přesvědčí navrhovatele o správnosti svého postupu. Za této situace, kdy bude zadavatel znovu rozhodovat o námitkách navrhovatele, by proto bylo předčasné, aby se Úřad věcně zabýval zákonností technických podmínek.
                44.         Pokud by zadavatel opětovně nevyřídil námitky v souladu s představami navrhovatele, navrhovatel může znovu podat návrh k Úřadu a namítat nezákonnost zadávacích podmínek (v rozsahu námitek ze dne 3. 7. 2019) a požadovat uložení nápravného opatření.
                45.         V této souvislosti rovněž podotýkám, že jak Úřad přiléhavě akcentoval v bodě 149 odůvodnění napadeného rozhodnutí, správní orgán není ve smyslu § 263 odst. 1 zákona vázán návrhem, pokud jde o ukládané nápravné opatření. V obecné rovině je tak třeba uvést, že nápravné opatření uložené Úřadem může být mírnější i přísnější, než které bylo požadováno navrhovatelem v návrhu. Úřad musí, pokud se jedná o nápravná opatření, respektovat princip proporcionality a uložit takové nápravné opatření, které je nezbytné k účelnému zhojení chybného postupu zadavatele. Úřad je tak mj. oprávněn uložit mírnější nápravné opatření, pokud navrhovatel požaduje zrušení zadávacího řízení jako celku, avšak nápravy lze dosáhnout jen zrušením určitého úkonu, viz Dvořák, D., Machurek, T., Novotný P., Šebesta, M. a kolektiv. Zákon o zadávání veřejných zakázek. Komentář. 1. vydání. Praha: Nakladatelství C. H. Beck, 2017, 1320 s.
                46.         Lze tedy shrnout, že se Úřad výroky I-III napadeného rozhodnutí vypořádal s celým návrhem navrhovatele a svůj postup řádně odůvodnil – viz předchozí části odůvodnění tohoto rozhodnutí. Dle mého názoru tak byly naplněny náležitosti zakotvené v § 68 odst. 2 a 3 správního řádu, a proto předmětnou námitku navrhovatele shledávám nedůvodnou.
                K zákonnosti výroků IV, V a VI napadeného rozhodnutí
                47.         Jak bylo výše konstatováno, Úřad ve výroku IV napadeného rozhodnutí zadavateli uložil nápravné opatření spočívající ve zrušení rozhodnutí o námitkách. To bylo v dané situaci zcela přiměřené povaze předmětného pochybení zadavatele, jelikož v důsledku zrušení rozhodnutí o námitkách vznikla zadavateli povinnost o námitkách opětovně rozhodnout. 
                48.         Ve vztahu k výroku V napadeného rozhodnutí konstatuji následující. S ohledem na to, že Úřad ve výroku IV napadeného rozhodnutí uložil zadavateli výše specifikované nápravné opatření, postupoval zcela správně a v souladu s právními předpisy, když učinil součástí napadeného rozhodnutí rovněž výrok, kterým zadavateli uložil zákaz uzavřít smlouvu v zadávacím řízení. V ustanovení § 263 odst. 8 zákona je stanoveno, že „[u]kládá-li Úřad nápravné opatření s výjimkou zákazu plnění smlouvy, zakáže zároveň zadavateli až do pravomocného skončení řízení uzavřít v zadávacím řízení smlouvu“.
                49.         Pokud jde o výrok VI napadeného rozhodnutí, s ohledem na jeho znění konstatuji, že způsob, jakým Úřad v tomto výroku rozhodl o nákladech řízení, tedy že podle § 266 odst. 1 zákona v návaznosti na § 1 vyhlášky č. 170/2016 Sb., o stanovení paušální částky nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele při zadávání veřejných zakázek uložil zadavateli povinnost uhradit náklady řízení ve výši 30 000 Kč, je v souladu s právními předpisy.
                Shrnutí
                50.         Napadené rozhodnutí jsem přezkoumal z hlediska zákonnosti, načež shrnuji, že jsem dospěl k závěru, že Úřad rozhodl v souladu se zákonem a dalšími právními předpisy. K zákonnosti napadeného rozhodnutí poukazuji, že Úřad v napadeném rozhodnutí zjistil skutkový stav, o němž nejsou důvodné pochybnosti, a na zjištěný skutkový stav aplikoval relevantní ustanovení zákona, která interpretoval ve světle příslušné judikatury. Úřad řádně označil všechny podklady, z nichž při vydání napadeného rozhodnutí vycházel, načež uvedl závěry, které z těchto podkladů zjistil a na jejichž základě dospěl k závěru, že jsou splněny podmínky pro zastavení správního řízení dle § 257 písm. h) zákona a rovněž pro uložení nápravného opatření spočívajícího ve zrušení rozhodnutí o námitkách dle § 263 odst. 5 zákona v důsledku porušení § 245 odst. 1 zákona zadavatelem. Úřad uvedl všechny právní normy, které v dané věci aplikoval, řádně odůvodnil jejich použití a výsledné napadené rozhodnutí mám za logické, srozumitelné a plně přezkoumatelné. Současně konstatuji, že jsem nezjistil procesní vadu, která by mohla mít za následek nezákonnost napadeného rozhodnutí.
                51.         K výše uvedenému uzavírám, že napadenému rozhodnutí nelze po formální ani obsahové stránce nic vytknout a že se s jeho výroky, jakož i s odůvodněním, zcela ztotožňuji.
                52.         Ve vztahu k tvrzení zadavatele obsaženému v jeho vyjádření k rozkladu, v němž podotýká, že navrhovatel podal rozklad po marném uplynutí zákonné lhůty, je třeba uvést následující. Jak jsem ověřil ve spisové dokumentaci, napadené rozhodnutí bylo navrhovateli doručeno dne 1. 10. 2019, přičemž navrhovatel podal rozklad dne 16. 10. 2019, tedy poslední den zákonem stanovené lhůty. Předmětné tvrzení vznesené zadavatelem ve vyjádření k rozkladu je tudíž nedůvodné. 
                VI.          Závěr
                53.         Po zvážení všech aspektů dané věci a po zjištění, že Úřad postupoval v souladu se zákonem, jsem dospěl k závěru, že nenastaly podmínky pro zrušení nebo změnu napadeného rozhodnutí z důvodů uváděných v rozkladu navrhovatele. 
                54.         Vzhledem k výše uvedenému jsem rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí. 
                 
                  
                Poučení
                Proti tomuto rozhodnutí se nelze podle § 91 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů ve spojení s § 152 odst. 5 téhož zákona dále odvolat.
                 
                otisk úředního razítka
                 
                 
                 
                Ing. Petr Rafaj
                předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže
                 
                 
                 
                 
                 
                 
                 
                Obdrží:
                1.         Horská služba ČR, o.p.s., č.p. 260, 543 51 Špindlerův Mlýn 
                2.         Meteor Motor Tech CR, s.r.o., Na Pomezí 2387, 252 63 Roztoky 
                 
                Vypraveno dne:
                viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy