Spisová značka:
                
                
                 
                
                
                 
                
                
                
                
                ÚOHS-S0429/2019/VZ
                
                
                 
                
                
                 
                
                
                
                
                Číslo jednací:
                
                
                 
                
                
                 
                
                
                
                
                ÚOHS-00716/2020/522/PKř
                
                
                 
                
                
                Brno: 8. ledna 2020
                
                
                
                
                 
                
                
                 
                
                
                 
                
                
                
                
                
                 
                 
                Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ve správním řízení zahájeném dne 26. 11. 2019 na návrh z téhož dne, jehož účastníky jsou
                
                
                zadavatel – Fakultní nemocnice v Motole, IČO 00064203, se sídlem V úvalu 84/1, 150 00 Praha – Motol,
                
                
                navrhovatel – HARTMANN – RICO a.s., IČO 44947429, se sídlem Masarykovo náměstí 77, 664 71 Veverská Bítýška,  
                
                
                ve věci přezkoumání úkonů cit. zadavatele učiněných v otevřeném řízení zahájeném za účelem uzavření rámcové dohody „FN Motol – rámcová dohoda na alkoholové dezinfekční přípravky pro hygienickou a chirurgickou dezinfekci rukou“, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 21. 6. 2019 a ve Věstníku veřejných zakázek uveřejněno dne 24. 6. 2019 pod ev. č. zakázky Z2019-020991, ve znění oprav uveřejněných dne 28. 6. 2019, dne 15. 7. 2019, dne 15. 8. 2019 a dne 16. 8. 2019, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 25. 6. 2019 pod ev. č. 2019/S 120-293483, ve znění oprav uveřejněných dne 28. 6. 2019 pod ev. č. 2019/S 123-300259, dne 15. 7. 2019 pod ev. č. 2019/S 134-329488 a dne 16. 8. 2019 pod ev. č. 2019/S 157-387760,
                rozhodl takto:
                I.
                Zadavatel – Fakultní nemocnice v Motole, IČO 00064203, se sídlem V úvalu 84/1, 150 00 Praha – Motol – nedodržel v otevřeném řízení zahájeném za účelem uzavření rámcové dohody „FN Motol – rámcová dohoda na alkoholové dezinfekční přípravky pro hygienickou a chirurgickou dezinfekci rukou“, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 21. 6. 2019 a ve Věstníku veřejných zakázek uveřejněno dne 24. 6. 2019 pod ev. č. zakázky Z2019-020991, ve znění oprav uveřejněných dne 28. 6. 2019, dne 15. 7. 2019, dne 15. 8. 2019 a dne 16. 8. 2019, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 25. 6. 2019 pod ev. č. 2019/S 120-293483, ve znění oprav uveřejněných dne 28. 6. 2019 pod ev. č. 2019/S 123-300259, dne 15. 7. 2019 pod ev. č. 2019/S 134-329488 a dne 16. 8. 2019 pod ev. č. 2019/S 157-387760, postup stanovený v § 245 odst. 1 zákonač. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, tím, že o řádně a včas podaných námitkách stěžovatele – HARTMANN – RICO a.s., IČO 44947429, se sídlem Masarykovo náměstí 77, 664 71 Veverská Bítýška – ze dne 1. 11. 2019, jež byly cit. zadavateli doručeny téhož dne, nerozhodl ve lhůtě dle výše uvedeného ustanovení cit. zákona, tedy do 15 dnů ode dne doručení námitek, tj. nejpozději do 18. 11. 2019, ale až dne 19. 11. 2019.   
                II.
                Jako opatření k nápravěnezákonného postupu zadavatele – Fakultní nemocnice v Motole, IČO 00064203, se sídlem V úvalu 84/1, 150 00 Praha – Motol – uvedeného ve výroku I. tohoto rozhodnutí Úřad pro ochranu hospodářské soutěže podle § 263 odst. 6 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ruší rozhodnutí o vyloučení navrhovatele – HARTMANN – RICO a.s., IČO 44947429, se sídlem Masarykovo náměstí 77, 664 71 Veverská Bítýška – z účasti v otevřeném řízení zahájeném za účelem uzavření rámcové dohody „FN Motol – rámcová dohoda na alkoholové dezinfekční přípravky pro hygienickou a chirurgickou dezinfekci rukou“, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 21. 6. 2019 a ve Věstníku veřejných zakázek uveřejněno dne 24. 6. 2019 pod ev. č. zakázky Z2019-020991, ve znění oprav uveřejněných dne 28. 6. 2019, dne 15. 7. 2019, dne 15. 8. 2019 a dne 16. 8. 2019, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 25. 6. 2019 pod ev. č. 2019/S 120-293483, ve znění oprav uveřejněných dne 28. 6. 2019 pod ev. č. 2019/S 123-300259, dne 15. 7. 2019 pod ev. č. 2019/S 134-329488 a dne 16. 8. 2019 pod ev. č. 2019/S 157-387760, a všechny následné úkony, které cit. zadavatel v předmětném zadávacím řízení učinil.
                III.
                Zadavateli – Fakultní nemocnice v Motole, IČO 00064203, se sídlem V úvalu 84/1, 150 00 Praha – Motol – se podle § 263 odst. 8 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, až do pravomocného skončení správního řízení vedeného Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže pod sp. zn. S0429/2019/VZ ve věci návrhu navrhovatele – HARTMANN – RICO a.s., IČO 44947429, se sídlem Masarykovo náměstí 77, 664 71 Veverská Bítýška – ze dne 26. 11. 2019 na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů cit. zadavatele ukládá zákaz uzavřít smlouvu v otevřeném řízení zahájeném za účelem uzavření rámcové dohody „FN Motol – rámcová dohoda na alkoholové dezinfekční přípravky pro hygienickou a chirurgickou dezinfekci rukou“, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 21. 6. 2019 a ve Věstníku veřejných zakázek uveřejněno dne 24. 6. 2019 pod ev. č. zakázky Z2019-020991, ve znění oprav uveřejněných dne 28. 6. 2019, dne 15. 7. 2019, dne 15. 8. 2019 a dne 16. 8. 2019, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 25. 6. 2019 pod ev. č. 2019/S 120-293483, ve znění oprav uveřejněných dne 28. 6. 2019 pod ev. č. 2019/S 123-300259, dne 15. 7. 2019 pod ev. č. 2019/S 134-329488 a dne 16. 8. 2019 pod ev. č. 2019/S 157-387760.
                IV.
                Podle § 266 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, v návaznosti na § 1 vyhlášky č. 170/2016 Sb., o stanovení paušální částky nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele při zadávání veřejných zakázek, se zadavateli – Fakultní nemocnice v Motole, IČO 00064203, se sídlem V úvalu 84/1, 150 00 Praha – Motol – ukládá povinnost
                 uhradit náklady řízení ve výši 30 000,- Kč (třicet tisíc korun českých).
                 Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.
                 
                Odůvodnění
                I.              ZADÁVACÍ ŘÍZENÍ
                1.             Zadavatel – Fakultní nemocnice v Motole, IČO 00064203, se sídlem V úvalu 84/1, 150 00 Praha – Motol (dále jen „zadavatel“) – jako veřejný zadavatel dle § 4 odst. 1 písm. c) zákona č.  134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“ nebo „ZZVZ“), zahájil dne 21. 6. 2019 odesláním oznámení o zahájení zadávacího řízení k uveřejnění otevřené řízení za účelem uzavření rámcové dohody „FN Motol – rámcová dohoda na alkoholové dezinfekční přípravky pro hygienickou a chirurgickou dezinfekci rukou“; oznámení o zahájení zadávacího řízení bylo uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 24. 6. 2019 pod ev. č. zakázky Z2019-020991, ve znění oprav uveřejněných dne 28. 6. 2019, dne 15. 7. 2019, dne 15. 8. 2019 a dne 16. 8. 2019, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 25. 6. 2019 pod ev. č. 2019/S 120-293483, ve znění oprav uveřejněných dne 28. 6. 2019 pod ev. č. 2019/S 123-300259, dne 15. 7. 2019 pod ev. č. 2019/S 134-329488 a dne 16. 8. 2019 pod ev. č. 2019/S 157-387760 (dále jen „zadávací řízení“).
                2.             V čl. 2.2.1. zadávací dokumentace ze dne 21. 6. 2019 (dále jen „zadávací dokumentace“) je uvedeno, že „[ú]čelem této nadlimitní veřejné zakázky (…) je vybrat dva dodavatele k uzavření rámcové dohody, na jejímž základě budou realizovány opakující se dodávky do FN Motol, jejichž předmět je vymezen v odst. 2.3.1 této zadávací dokumentace.“ Podle čl. 2.3.1. zadávací dokumentace jsou „[p]ředmětem plnění této veřejné zakázky (…) dodávky alkoholových dezinfekčních přípravků pro hygienickou a chirurgickou dezinfekci rukou. (...)“
                3.             V čl. 2.2.3. zadávací dokumentace zadavatel stanovil předpokládanou hodnotu ve výši 8 487 687 Kč bez DPH.
                4.             Dne 22. 10. 2019 zadavatel rozhodl o vyloučení účastníka – HARTMANN – RICO a.s., IČO 44947429, se sídlem Masarykovo náměstí 77, 664 71 Veverská Bítýška (dále jen „navrhovatel“) – ze zadávacího řízení (dále jen „rozhodnutí o vyloučení“) s odůvodněním, že jednotkové ceny uvedené v nabídce neodpovídají celkové nabídkové ceně. Téhož dne, tj. 22. 10. 2019 bylo navrhovateli prostřednictvím elektronického nástroje doručeno „OZNÁMENÍ O VYLOUČENÍ ÚČASTNÍKA ZADÁVACÍHO ŘÍZENÍ“ z téhož dne spolu s rozhodnutím o vyloučení.
                5.             Dne 1. 11. 2019 navrhovatel dodal do datové schránky zadavatele námitky proti rozhodnutí o vyloučení z téhož dne (dále jen „námitky“).
                6.             Zadavatel námitky navrhovatele rozhodnutím ze dne 19. 11. 2019 (dále jen „rozhodnutí o námitkách“), které bylo navrhovateli doručeno téhož dne, odmítl.
                7.             Navrhovatel podal dne 26. 11. 2019 k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) návrh na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele z téhož dne (dále jen „návrh“). Zadavatel obdržel stejnopis návrhu téhož dne, tj. 26. 11. 2019.
                II.            OBSAH NÁVRHU
                8.             Navrhovatel předně poukazuje na skutečnost, že zadavatel rozhodl o odmítnutí jeho námitek opožděně. Dále pak v návrhu brojí proti svému vyloučení ze zadávacího řízení, které dle jeho názoru bylo v rozporu se zákonem i relevantní judikaturou. 
                9.             Navrhovatel úvodem konstatuje, že jeho nabídka obsahuje početní chybu, neboť „jednotkové ceny nebyly zřejmě správně pronásobeny předpokládanými spotřebami, a tato chybná (vyšší) ‚celková nabídková cena‘ byla poté přenesena na tzv. krycí list nabídky.“ Dle navrhovatele však zadavatel postupoval v rozporu se zákonem, když jej pro rozpor mezi výpočtem na základě jednotkových cen a „uváděnou,chybně vypočtenou, celkovou hodnotou nabídky“, bez dalšího vyloučil s odkazem na ustanovení § 48 odst. 2 písm. c) zákona. 
                10.         Dle názoru navrhovatele zadavatel chybně posoudil skutkový stav, resp. nezohlednil specifika konkrétní veřejné zakázky, neboť měl vzít v potaz zejména ty skutečnosti, že zadávací řízení je vedeno elektronicky, kdy neexistuje „veřejné“ otevírání obálek, a rozpor v cenách tak nemůže vyvolat narušení zásady transparentnosti, a rovněž že zadavatel v zadávacím řízení využívá elektronickou aukci, čímž je rozhodující úloha celkové nabídkové ceny dle názoru navrhovatele odstraněna.
                11.         Nezákonnost rozhodnutí o vyloučení navrhovatel rovněž spatřuje v tom, že zadavatel chybně provedl právní posouzení nastalé situace, neboť dle názoru navrhovatele zřejmě vycházel z již překonané rozhodovací praxe, která uvedení rozdílných cenových údajů v rámci nabídky spojovala s nezhojitelným porušením zásady transparentnosti. Navrhovatel v této souvislosti odkazuje zejména na rozsudky Nejvyššího správního soudu č. j. 10 As 202/2014-42 ze dne 14. 1. 2015 a č. j. 6 As 172/2018-44 ze dne 11. 9. 2018. 
                12.         V další části návrhu se navrhovatel vyjadřuje k argumentaci zadavatele obsažené v rozhodnutí o námitkách, kdy tuto označuje v obecné rovině za správnou, nicméně při zohlednění skutkových okolností případu se dle navrhovatele jeví spíše absurdně či účelově a je v rozporu s účelem zákona a jeho základními zásadami. Navrhovatel rovněž zadavateli vytýká, že si rozpor v nabídkových cenách nenechal vysvětlit.
                13.         Navrhovatel uzavírá, že zadavatel porušil zákon, když rozhodl o vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení, neboť podle jeho názoru postupoval příliš formalisticky, nezohledňoval relevantní judikaturu a nerespektoval skutková specifika dané veřejné zakázky. Na základě uvedeného se navrhovatel domáhá především zrušení rozhodnutí o vyloučení ze zadávacího řízení.
                III.         PRŮBĚH SPRÁVNÍHO ŘÍZENÍ
                14.         Úřad obdržel návrh navrhovatele dne 26. 11. 2019 a tímto dnem bylo podle § 249 zákona ve spojení s § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), zahájeno správní řízení ve věci přezkoumání úkonů zadavatele.
                15.         Účastníky řízení podle § 256 zákona jsou:
                
                
                zadavatel,
                
                
                navrhovatel.
                
                
                16.         Zahájení správního řízení oznámil Úřad jeho účastníkům přípisem č. j. ÚOHS-S0429/2019/VZ-32787/2019/522/PKř ze dne 28. 11. 2019.
                17.         Dne 6. 12. 2019 Úřad obdržel od zadavatele prostřednictvím datové schránky část dokumentace o zadávacím řízení a vyjádření k návrhu z téhož dne (dále jen „vyjádření zadavatele k návrhu“). Zbylou část dokumentace o zadávacím řízení Úřad obdržel dne 10. 12. 2019 na technickém nosiči dat.
                Vyjádření zadavatele k návrhu
                18.         Zadavatel předně odmítá argumentaci navrhovatele obsaženou v návrhu. Zadavatel uvádí, že nemůže určit, zda chyba v nabídkové ceně navrhovatele nastala v celkové nabídkové ceně nebo v cenách jednotkových, a dodává, že mu nepřináleží, aby upravoval nabídkové ceny jednotlivých účastníků v případě, že jsou zatíženy chybou, navzájem si odporují nebo se minimálně neshodují. Zadavatel s odkazem na ustanovení § 121 odst. 1 písm. a) a b) zákona konstatuje, že postupoval v souladu se zákonem, když ověřil skutečnost týkající se nabídkové ceny navrhovatele před provedením elektronické aukce, neboť mu zákon ukládá před zahájením elektronické aukce provést posouzení a hodnocení došlých nabídek a následně vyloučit ty účastníky zadávacího řízení, u nichž je zjištěn důvod pro vyloučení. Zadavatel konstatuje, že dle ustanovení § 46 zákona nesmí nechat účastníky zadávacího řízení měnit, doplňovat údaje, které budou předmětem hodnocení, neboť tím by se dopustil porušení zákona. Z uvedeného důvodu tak nemohl nechat navrhovatele změnit nabídkovou cenu. Argumentaci navrhovatele, která dle zadavatele směřuje k přenesení odpovědnosti za jím podanou nabídku, tj. včetně nabídkových cen, na zadavatele, označuje za nepřípustnou a účelovou.
                19.         K odkazům navrhovatele na konkrétní judikaturu zadavatel uvádí, že skutkový stav šetřeného případu neodpovídá skutkovým okolnostem uváděným v citovaných rozsudcích, proto jejich aplikaci na šetřený případ nelze připustit. Rovněž podotýká, že v současné době rozhodovací praxe Úřadu neuvádí výklad příslušných ustanovení zákona v tom smyslu, že by zadavatel mohl dle § 46 zákona nechat účastníky zhojit ty skutečnosti, které budou hodnoceny podle hodnotících kritérií a dále že by institut elektronické aukce dle § 121 zákona sloužil ke korekci nabídkových cen jednotlivých účastníků v případě, že by byly v jejich nabídkách uvedeny rozporné informace o těchto cenách.
                20.         Závěrem svého vyjádření zadavatel nerozporuje, že jeho rozhodnutí o námitkách bylo navrhovateli zasláno po zákonem stanovené lhůtě, vyjadřuje však přesvědčení, že tato skutečnost nemá na obsahovou stránku rozhodnutí o námitkách vliv.
                 
                Další průběh správního řízení
                21.         Usnesením č. j. ÚOHS-S0429/2019/VZ-34110/2019/522/PKř  ze dne 10. 12. 2019 určil Úřad zadavateli lhůtu k podání informace o dalších úkonech, které v průběhu správního řízení v zadávacím řízení provede.
                22.         Usnesením č. j. ÚOHS-S0429/2019/VZ-34444/2019/522/PKř ze dne 12. 12. 2019 určil Úřad navrhovateli lhůtu k předložení dokladu, ze kterého bude vyplývat, kdy byl zadavateli doručen stejnopis návrhu.
                23.         Dne 13. 12. 2019 navrhovatel předložil Úřadu doklad, ze kterého vyplývá datum doručení stejnopisu návrhu zadavateli.
                24.         Rozhodnutím č. j. ÚOHS-S0429/2019/VZ-34961/2019/522/PKř ze dne 17. 12. 2019 Úřad zamítl návrh navrhovatele na vydání předběžného opatření.
                25.         Usnesením č. j. ÚOHS-S0429/2019/VZ-35145/2019/522/PKř ze dne 18. 12. 2019 stanovil Úřad účastníkům řízení lhůtu, ve které se mohli vyjádřit k podkladům rozhodnutí.
                26.         Účastníci řízení se ve lhůtě určené k vyjádření k podkladům rozhodnutí ani později v průběhu správního řízení již dále nevyjádřili.
                IV.         ZÁVĚRY ÚŘADU
                27.         Úřad přezkoumal na základě § 248 a následujících ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech a po zhodnocení všech podkladů, zejména obdržené dokumentace o zadávacím řízení, vyjádření účastníků řízení a na základě vlastních zjištění konstatuje, že zadavatel v předmětném zadávacím řízení nepostupoval v souladu se zákonem. Ke svému rozhodnutí uvádí Úřad následující rozhodné skutečnosti.
                Relevantní ustanovení právních předpisů
                28.         Podle § 48 odst. 11 zákona zadavatel odešle bezodkladně účastníkovi zadávacího řízení oznámení o jeho vyloučení s odůvodněním.
                29.         Podle § 211 odst. 6 zákona při komunikaci uskutečňované prostřednictvím datové schránky je dokument doručen dodáním do datové schránky adresáta.
                30.         Podle § 242 odst. 2 zákona námitky proti úkonům oznamovaným v dokumentech, které je zadavatel povinen podle tohoto zákona uveřejnit či odeslat stěžovateli, musí být doručeny zadavateli do 15 dnů od jejich uveřejnění či doručení stěžovateli.
                31.         Podle § 245 odst. 1 zákona zadavatel do 15 dnů od doručení námitek odešle rozhodnutí o námitkách stěžovateli. V rozhodnutí uvede, zda námitkám vyhovuje nebo je odmítá; součástí rozhodnutí musí být odůvodnění, ve kterém se zadavatel podrobně a srozumitelně vyjádří ke všem skutečnostem uvedeným stěžovatelem v námitkách. Pokud zadavatel námitkám vyhoví, sdělí v rozhodnutí současně, jaké provede opatření k nápravě.
                32.         Podle § 245 odst. 5 zákona pokud zadavatel o námitkách nerozhodne ve lhůtě podle § 245 odst. 1 zákona, platí pro účely podání návrhu podle § 250 odst. 1 zákona, že námitky odmítl.
                33.         Podle § 250 odst. 1 zákona lze návrh podat proti všem úkonům i opomenutím zadavatele, které nejsou v souladu s tímto zákonem a v jejichž důsledku vznikla nebo hrozí újma na právech navrhovatele, a to zejména proti
                a) zadávacím podmínkám,
                b) dobrovolnému oznámení,
                c) vyloučení účastníka zadávacího řízení,
                d) rozhodnutí o výběru dodavatele,
                e) volbě druhu zadávacího řízení, nebo
                f) postupu zadavatele, který směřuje k zadání veřejné zakázky mimo zadávací řízení. 
                34.         Podle § 251 odst. 2 zákona návrh musí být, není-li stanoveno jinak, doručen Úřadu a ve stejnopisu zadavateli do 10 dnů ode dne, v němž stěžovatel obdržel rozhodnutí, kterým zadavatel námitky odmítnul.
                35.         Podle § 251 odst. 3 zákona pokud zadavatel o námitkách ve lhůtě podle § 245 odst. 1 zákona nerozhodl, musí být návrh podle § 250 odst. 1 zákona doručen Úřadu a zadavateli nejpozději do 25 dnů ode dne odeslání námitek stěžovatelem.
                36.         Podle § 257 písm. h) zákona Úřad zahájené řízení usnesením zastaví, jestliže návrhu nepředcházely řádně a včas podané námitky; to neplatí pro návrhy podle § 254 zákona.
                37.         Podle § 263 odst. 6 zákona pokud Úřad v průběhu řízení o návrhu zjistí, že zadavatel ve lhůtě podle § 245 odst. 1 zákona nerozhodl ve smyslu § 245 odst. 5 zákona o námitkách, které mu předcházely, uloží nápravné opatření spočívající podle povahy věci ve zrušení úkonu, proti kterému námitky směřovaly, a všech následných úkonů zadavatele učiněných v zadávacím řízení, nebo ve zrušení celého zadávacího řízení.
                K výroku I. tohoto rozhodnutí
                38.         S ohledem na skutkové okolnosti případu se Úřad při posouzení postupu zadavatele v zadávacím řízení primárně zabýval jeho postupem při vyřizování námitek navrhovatele.
                Obecně k institutu námitek
                39.         Úřad nejprve v obecné rovině uvádí, že námitky jsou procesní institut, který představuje primární ochranu dodavatelů před nezákonným postupem zadavatele. Jsou-li námitky podány, je zadavatel podle § 245 odst. 1 zákona povinen ve lhůtě do 15 dnů od doručení námitek odeslat stěžovateli rozhodnutí o námitkách, přičemž v tomto rozhodnutí uvede, zda námitkám vyhovuje nebo je odmítá, a zároveň toto své rozhodnutí odůvodnit, a to v souladu se zásadou transparentnosti (§ 6 odst. 1 zákona), tedy tak, aby rozhodnutí zadavatele bylo zpětně přezkoumatelné. Zadavatel má povinnost přistoupit k vypořádání námitek podaných příslušným stěžovatelem s náležitou mírou pečlivosti, čehož dokladem je právě fakt, že jej stíhá povinnost podrobně a srozumitelně vypořádat všechny skutečnosti uvedené v námitkách. Zadavatel přitom musí své rozhodnutí o podaných námitkách odeslat stěžovateli do 15 dnů ode dne, kdy mu byly tyto námitky doručeny. Zákonodárce tak prostřednictvím shora citovaného ustanovení zákona povinuje zadavatele k tomu, aby k vypořádání námitek přistoupil patřičně zodpovědně již „na první pokus“, tj. aby v odůvodnění rozhodnutí o námitkách předestřel všechny své argumenty, proč se rozhodl námitky odmítnout či jim vyhovět.
                40.         Shora popsané nároky na postup zadavatele při vyřízení námitek přitom nejsou v žádném případě samoúčelné, neboť se na něj váží další konkrétní postupy a lhůty upravené zákonem a práva dodavatelů s nimi spojená. Na shora řečené, tj. na povinnost zadavatele vyjádřit se v rozhodnutí o námitkách podrobně a srozumitelně ke všem namítaným skutečnostem, a toto rozhodnutí do 15 dnů ode dne doručení námitek odeslat stěžovateli, totiž § 246 odst. 1 písm. c) zákona váže tzv. blokační lhůtu, v níž zadavatel nesmí uzavřít smlouvu s dodavatelem. Jestliže totiž zadavatel podané námitky svým rozhodnutím odmítne, pak dle posledně citovaného ustanovení zákona nesmí uzavřít smlouvu s dodavatelem před uplynutím lhůty pro podání návrhu na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele, kdy lhůty pro podání návrhu upravuje ustanovení § 251 odst. 2 a 3 zákona. Pakliže tedy stěžovatel nepovažuje rozhodnutí zadavatele, kterým byly jeho námitky odmítnuty, za učiněné v souladu se zákonem, je oprávněn podat návrh na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele, kdy s tímto postupem § 246 odst. 1 písm. d) zákona spojuje další blokační lhůtu, neboť zadavatel nesmí s dodavatelem uzavřít smlouvu ve lhůtě 60 dnů ode dne zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele, pokud byl návrh na zahájení řízení podán včas.
                41.         Významným determinujícím faktorem při rozhodování o námitkách stěžovatele je skutečnost, že provedení tohoto úkonu je časově limitováno; zákon explicitně zadavateli stanovuje lhůtu, ve které je povinen o námitkách rozhodnout, resp. lhůtu, v níž je povinen rozhodnutí o námitkách odeslat.
                42.         Úřad rovněž upozorňuje, že řízení před Úřadem má předcházet řádné „námitkové řízení“, tj. stěžovatel (navrhovatel) má právo na to, aby byl před podáním návrhu k Úřadu (resp. v okamžiku, kdy podání takového návrhu zvažuje) seznámen s přezkoumatelnou argumentací zadavatele, která reaguje na jím podané námitky. Význam rozhodnutí o námitkách je třeba shledávat v tom, že jeho prostřednictvím zadavatel stěžovatele seznamuje se svým pohledem na stěžovatelem vznesené argumenty, což může mít zásadní význam pro rozhodnutí stěžovatele o jeho dalším postupu, tj. zejména též o tom, zda bude proti postupu zadavatele, který jeho námitky odmítl, brojit návrhem u Úřadu či nikoliv, kdy nelze přehlížet ani to, že s podáním návrhu je spojena i povinnost složit peněžitou kauci. Zadavatel má tedy ze zákona povinnost v rozhodnutí o námitkách podrobně a srozumitelně vypořádat všechny námitky navrhovatele. Úřad doplňuje, že zákon ukládá zadavateli povinnost rozhodnout rovněž o námitkách, které nejsou podány oprávněnou osobou podle § 241 zákona, které jsou podány opožděně, nebo které nesplňují náležitosti podle § 244 zákona, a to tak, že takové námitky odmítne.
                43.         Lze tedy uzavřít, že každý dodavatel pohybující se na relevantním trhu má právo na transparentní a nediskriminační postup zadavatele v zadávacím řízení a právo na nezávislý přezkum úkonů či rozhodnutí zadavatele poté, co se u něj dotčený uchazeč neúspěšně bránil námitkami dle zákona (k tomuto závěru srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 29. 4. 2008, č. j. 5 As 50/2006-137). Právě k plnohodnotnému naplnění tohoto práva pak směřuje úprava v § 245 odst. 1 a v § 263 odst. 6 zákona. Jestliže stěžovatel podá zadavateli námitky, musí se jimi zadavatel zabývat s veškerou pečlivostí. Je tomu tak především proto, že prostřednictvím rozhodnutí o námitkách zadavatel stěžovatele seznamuje se svým pohledem na stěžovatelem vznesené argumenty, což může mít zásadní význam pro rozhodnutí stěžovatele o jeho dalším postupu, tj. zejména též o tom, zda bude proti postupu zadavatele, který jeho námitky odmítl, brojit návrhem u Úřadu či nikoliv. V případě, že se stěžovatel rozhodne návrh podat, jsou pak z povahy věci skutečnosti uvedené zadavatelem v rozhodnutí o námitkách významným podkladem pro náležitou formulaci a odůvodnění takového návrhu. V situaci, kdy zadavatel svůj postup (zpochybňovaný podanými námitkami) konkrétním způsobem nezdůvodňuje, je stěžovatel, chce-li hájit své právo na transparentní postup zadavatele, de facto nucen podávat návrh k Úřadu (přičemž nelze přehlížet, že s jeho podáním je spojena i povinnost složit peněžitou kauci) toliko na základě svých domněnek, tj. aniž by znal argumentaci, na jejímž základě zadavatel pokládá jeho tvrzení za nesprávná či irelevantní.
                44.         Ze všech shora uvedených důvodů tak Úřad nahlíží na institut námitek jako na zcela stěžejní z hlediska naplnění samotného cíle a smyslu právní úpravy zadávání veřejných zakázek, tedy zajištění co nejširší férové soutěže o veřejné zakázky, jejímž prostřednictvím je chráněno hospodárné vynakládání veřejných prostředků.
                K vyřízení námitek zadavatelem
                45.         Jak již bylo uvedeno výše, zadavatel oznámil navrhovateli jeho vyloučení z další účasti v zadávacím řízení dne 22. 10. 2019 přípisem z téhož dne (viz bod 4. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Z dokumentace o zadávacím řízení vyplývá, že námitky navrhovatele ze dne 1. 11. 2019 směřující proti rozhodnutí o jeho vyloučení ze zadávacího řízení byly do datové schránky zadavatele dodány a ve smyslu § 211 odst. 6 zákona rovněž doručeny téhož dne, tj. 1. 11. 2019 (viz bod 5. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Námitky navrhovatele proti rozhodnutí o vyloučení tedy byly podány ve lhůtě dle § 242 odst. 2 zákona.
                46.         Ve smyslu § 245 odst. 1 zákona měl zadavatel povinnost o námitkách rozhodnout a odeslat toto rozhodnutí navrhovateli nejpozději v pondělí 18. 11. 2019 (s ohledem na obecná pravidla počítání času – připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty pracovní den nejblíže následující).
                47.         Z dokumentace o zadávacím řízení však vyplývá, že zadavatel o námitkách navrhovatele rozhodl až dne 19. 11. 2019 a téhož dne bylo navrhovateli toto rozhodnutí doručeno (viz bod 6. odůvodnění tohoto rozhodnutí).
                48.         Z právě uvedeného je tedy zřejmé, že zadavatel rozhodl o námitkách navrhovatele proti rozhodnutí o jeho vyloučení po zákonem stanovené lhůtě. Výše uvedený závěr Úřadu ostatně nerozporuje ani sám zadavatel ve svém vyjádření (viz bod 20. odůvodnění tohoto rozhodnutí).
                49.         S poukazem na shora uvedené Úřad konstatuje, že zadavatel nedodržel v průběhu zadávacího řízení postup stanovený v § 245 odst. 1 zákona tím, že o řádně a včas podaných námitkách navrhovatele, které mu byly doručeny dne 1. 11. 2019, nerozhodl ve lhůtě podle výše uvedeného ustanovení zákona, tedy do 15 dnů ode dne doručení námitek, tj. nejpozději do 18. 11. 2019, ale až dne 19. 11. 2019.
                50.         S ohledem na výše uvedené skutečnosti Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí.
                K dalším v návrhu namítaným skutečnostem
                51.         Navrhovatel ve svém návrhu tvrdí několik případných pochybení, kterých se měl zadavatel dopustit v souvislosti s jeho vyloučením z účasti v zadávacím řízení. Úřad k tomu uvádí, že výše uvedená navrhovatelem namítaná pochybení zadavatele nijak nepřehlíží, nicméně považuje za nadbytečné se těmito dalšími námitkami navrhovatele zabývat, jelikož má za to, že šetření dalších skutečností uvedených v návrhu by nemohlo mít na výsledek rozhodnutí vliv. Úřad tak postupuje v souladu s konstantní rozhodovací praxí, podle níž zkoumání dalších důvodů pro uložení nápravného opatření je nadbytečné, existuje-li alespoň jeden oprávněný důvod. Takový postup v rámci přezkumu je nejen v souladu s rozhodovací praxí Úřadu a správních soudů, ale je zejména v souladu se zásadou procesní ekonomie zakotvenou v § 6 odst. 2 správního řádu. Je tedy neúčelné, aby se Úřad věcně zabýval všemi možnými důvody pro uložení nápravného opatření a k prokázání či vyvrácení jejich existence prováděl rozsáhlé dokazování, jež neúměrně zatíží účastníky řízení i Úřad, a případně též nedůvodně pozdrží průběh zadávacího řízení. Pokud tedy Úřad dospěl k závěru, že důvod pro uložení nápravného opatření existuje, je zkoumání existence dalších důvodů, jež by případně vedly k přijetí téhož nápravného opatření, nadbytečné. I kdyby totiž existence ostatních důvodů pro uložení nápravného opatření byla vyvrácena, popř. potvrzena, nemohla by tato skutečnost nic změnit na tom, že zadavatel v rozporu se zákonem nerozhodl o námitkách navrhovatele ve lhůtě stanovené zákonem, a je tudíž nezbytné uložit nápravné opatření spočívající ve zrušení úkonu, proti kterému tyto námitky směřovaly, tedy rozhodnutí o vyloučení navrhovatele z účasti v zadávacím řízení, a všech následných úkonů zadavatele učiněných v zadávacím řízení.
                K výroku II. tohoto rozhodnutí – k uložení nápravného opatření
                52.         Podle § 263 odst. 6 zákona pokud Úřad v průběhu řízení o návrhu zjistí, že zadavatel ve lhůtě podle § 245 odst. 1 nerozhodl ve smyslu § 245 odst. 5 o námitkách, které mu předcházely, uloží nápravné opatření spočívající podle povahy věci ve zrušení úkonu, proti kterému námitky směřovaly, a všech následných úkonů zadavatele učiněných v zadávacím řízení, nebo ve zrušení celého zadávacího řízení.
                53.         Úřad ve výroku I. tohoto rozhodnutí konstatoval, že zadavatel v zadávacím řízení nedodržel postup stanovený v § 245 odst. 1 zákona tím, že o námitkách stěžovatele (navrhovatele) ze dne 1. 11. 2019, jež byly zadavateli doručeny téhož dne, nerozhodl ve lhůtě dle výše citovaného ustanovení zákona, tedy do 15 dní dnů od jejich doručení, tj. do 18. 11. 2019, ale až dne 19. 11. 2019. Došlo tedy k naplnění podmínky dle § 263 odst. 6 zákona a Úřad je povinen rozhodnout o uložení nápravného opatření.
                54.         Vzhledem k tomu, že námitky navrhovatele směřovaly proti rozhodnutí o jeho vyloučení z účasti v zadávacím řízení, rozhodl Úřad dle § 263 odst. 6 zákona o uložení nápravného opatření spočívajícího ve zrušení rozhodnutí o vyloučení navrhovatele z účasti v zadávacím řízení a všech následných úkonů zadavatele učiněných v zadávacím řízení, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozhodnutí.
                K výroku III. tohoto rozhodnutí – k zákazu uzavřít smlouvu v zadávacím řízení
                55.         Podle § 263 odst. 8 zákona ukládá-li Úřad nápravné opatření s výjimkou zákazu plnění smlouvy, zakáže zároveň zadavateli až do pravomocného skončení řízení uzavřít v zadávacím řízení smlouvu; rozklad proti tomuto výroku nemá odkladný účinek.
                56.         Výše citované ustanovení zákona formuluje jako obligatorní součást rozhodnutí Úřadu o uložení nápravného opatření (s výjimkou zákazu plnění smlouvy) rovněž výrok o tom, že zadavatel až do pravomocného skončení správního řízení nesmí uzavřít smlouvu v zadávacím řízení, přičemž tento výrok je účinný dnem vydání rozhodnutí, a tedy je účinný i u nepravomocného rozhodnutí. Tento zákaz uzavřít smlouvu se ukládá z důvodu, aby se zadavatel nemohl vyhnout splnění uloženého nápravného opatření uzavřením smlouvy ještě před nabytím právní moci rozhodnutí.
                57.         Vzhledem k tomu, že Úřad tímto rozhodnutím ve výroku II. uložil nápravné opatření spočívající ve zrušení rozhodnutí o vyloučení navrhovatele z účasti v zadávacím řízení a všech následných úkonů zadavatele učiněných v zadávacím řízení, zakázal zároveň ve výroku III. tohoto rozhodnutí zadavateli uzavřít smlouvu v předmětném zadávacím řízení, a to až do pravomocného skončení tohoto správního řízení.
                K výroku IV. tohoto rozhodnutí – k uložení úhrady nákladů řízení
                58.         Podle § 266 odst. 1 zákona je součástí rozhodnutí Úřadu, kterým se ukládá nápravné opatření nebo zákaz plnění smlouvy, též rozhodnutí o povinnosti zadavatele uhradit náklady správního řízení. Náklady řízení se platí paušální částkou, kterou stanoví Ministerstvo pro místní rozvoj vyhláškou. Příslušná vyhláška č. 170/2016 Sb., o stanovení paušální částky nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele při zadávání veřejných zakázek, stanoví v § 1, že paušální částka nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele, kterou je povinen zadavatel uhradit v případě, že Úřad rozhodl o uložení nápravného opatření nebo zákazu plnění smlouvy, činí 30 000 Kč.
                59.         Vzhledem k tomu, že Úřad tímto rozhodnutím ve výroku II. uložil nápravné opatření spočívající ve zrušení rozhodnutí o vyloučení navrhovatele z účasti v zadávacím řízení a všech následných úkonů zadavatele učiněných v zadávacím řízení, rozhodl Úřad o uložení povinnosti uhradit náklady řízení, jak je uvedeno ve výroku IV. tohoto rozhodnutí.
                60.         Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 19-24825621/0710, variabilní symbol 2019000429.
                 
                Poučení
                Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dnů ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – Sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 1926/7, Černá Pole, 604 55 Brno. Včas podaný rozklad proti výroku I., II., a IV. tohoto rozhodnutí má odkladný účinek. Rozklad proti výroku III. tohoto rozhodnutí nemá podle § 263 odst. 8 zákona odkladný účinek. Rozklad a další podání účastníků učiněná v řízení o rozkladu se podle § 261 odst. 1 písm. b) zákona činí výhradně prostřednictvím datové schránky nebo jako datová zpráva podepsaná uznávaným elektronickým podpisem.
                 
                 
                otisk úředního razítka
                 
                JUDr. Eva Kubišová
                místopředsedkyně
                 
                 
                 
                Obdrží
                1. Fakultní nemocnice v Motole, V úvalu 84/1, 150 00 Praha – Motol
                2. HARTMANN – RICO a.s., Masarykovo náměstí 77, 664 71 Veverská Bítýška
                 
                Vypraveno dne
                viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy