Č. j.: ÚOHS-S0236/2017/KD-10816/2019/852/HMa
Brno: 15. 4. 2019
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže ve správním řízení sp. zn. ÚOHS-S0236/2017/KD zahájeném dne 28. 6. 2017 z moci úřední ve smyslu § 46 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, ve spojení s § 21 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), ve znění pozdějších předpisů, ve věci možného porušení § 3 odst. 1 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), ve znění pozdějších předpisů, jehož účastníky jsou společnosti:
RPSC ideas s.r.o., se sídlem17. listopadu 1126/43, 779 00 Olomouc, IČO 28607368,
RENARDS, s.r.o., se sídlem Vídeňská 228/7, Štýřice, 639 00 Brno, IČO 25327275,
EUNICE CONSULTING a.s., se sídlem Praha 2, Belgická 642/15, PSČ 120 00, IČO 27073301,
ECONOMY RATING a.s.,se sídlemLidická 1869/28, Černá Pole, 602 00 Brno, IČO 27663761,
Erste Grantika Advisory, a.s., se sídlem Jánská 448/10, Brno-město, 602 00 Brno, IČO 25597001, zastoupená na základě plné moci společností Strelička & Partners, advokátní kancelář, s.r.o., se sídlem Veselá 163/12, 602 00 Brno, jejímž jménem jedná JUDr. Jan Strelička, advokát,
vydává v souladu s § 67 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, toto
ROZHODNUTÍ
I.
Účastníci řízení, společnosti
RPSC ideas s.r.o., se sídlem17. listopadu 1126/43, 779 00 Olomouc, IČO 28607368,
RENARDS, s.r.o., se sídlem Vídeňská 228/7, Štýřice, 639 00 Brno, IČO 25327275,
EUNICE CONSULTING a.s., se sídlem Praha 2, Belgická 642/15, PSČ 120 00, IČO 27073301,
Erste Grantika Advisory, a.s., se sídlem Jánská 448/10, Brno-město, 602 00 Brno, IČO 25597001,
tím, žev blíže neurčeném období přede dnem 19. 7. 2010 do 27. 7. 2010 koordinovali účast a nabídky do výběrového řízení pro veřejnou zakázku malého rozsahu „Zajištění přenosu dat a informací v územní samosprávě statutárního města Přerova“, vyhlášenou statutárním městem Přerovem, jejímž předmětem byla poradenská činnost při přípravě a realizaci projektu – zpracování studie proveditelnosti a žádosti pro podání projektu o finanční podporu a následný management po dobu realizace projektu v rámci Integrovaného operačního programu (výzva č. 9), s lhůtou pro podání nabídek dne 27. 7. 2010 v 10.00 hod., a to tak, aby z nich nejvýhodnější nabídku podala společnost RPSC ideas s.r.o., se sídlem17. listopadu 1126/43, 779 00 Olomouc, IČO 28607368, pro niž bude společnost EUNICE CONSULTING a.s., se sídlem Praha 2, Belgická 642/15, PSČ 120 00, IČO 27073301, v pozici subdodavatele a vlastní nabídku nepodá, a společnosti RENARDS, s.r.o., se sídlem Vídeňská 228/7, Štýřice, 639 00 Brno, IČO 25327275, a Erste Grantika Advisory, a.s., se sídlem Jánská 448/10, Brno-město, 602 00 Brno, IČO 25597001, podaly méně výhodné nabídky,
jednali ve vzájemné shodě, čímž ovlivnili výsledek uvedeného zadávacího řízení a narušili hospodářskou soutěž na trhu dotačního poradenstvív České republice,
a tím v období nejméně od 19. 7. 2010 do 27. 7. 2010 porušili zákaz stanovený v § 3 odst. 1 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), ve znění zákona č. 155/2009 Sb., a dopustili se správního deliktu dle § 22a odst. 1 písm. b) tohoto zákona.
II.
Ve správním řízení nebylo prokázáno porušení § 3 odst. 1 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), ve znění zákona č. 155/2009 Sb., účastníkem správního řízení společností ECONOMY RATING a.s.,se sídlemLidická 1869/28, Černá Pole, 602 00 Brno, IČO 27663761, jednáním ve shodě a/nebo uzavřením dohody týkající se výběrového řízení pro veřejnou zakázku malého rozsahu „Zajištění přenosu dat a informací v územní samosprávě statutárního města Přerova“, vyhlášenou statutárním městem Přerovem, jejímž předmětem byla poradenská činnost při přípravě a realizaci projektu – zpracování studie proveditelnosti a žádosti pro podání projektu o finanční podporu a následný management po dobu realizace projektu v rámci Integrovaného operačního programu (výzva č. 9), se lhůtou pro podání nabídek dne 27. 7. 2010 v 10.00 hod.
III.
Podle § 7 odst. 1 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), ve znění zákona č. 155/2009 Sb., se účastníkům řízení, společnostem
RPSC ideas s.r.o., se sídlem17. listopadu 1126/43, 779 00 Olomouc, IČO 28607368,
RENARDS, s.r.o., se sídlem Vídeňská 228/7, Štýřice, 639 00 Brno, IČO 25327275,
EUNICE CONSULTING a.s., se sídlem Praha 2, Belgická 642/15, PSČ 120 00, IČO 27073301,
Erste Grantika Advisory, a.s., se sídlem Jánská 448/10, Brno-město, 602 00 Brno, IČO 25597001,
plnění zakázaného a neplatného jednání ve vzájemné shodě specifikovaného ve výroku I. tohoto rozhodnutí do budoucna zakazuje.
IV.
Dle § 22a odst. 1 písm. b) a odst. 2 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), ve znění zákona č. 155/2009 Sb., se účastníku řízení, společnosti RPSC ideas s.r.o., se sídlem 17. listopadu 1126/43, 779 00 Olomouc, IČO 28607368, za správní delikt uvedený ve výroku I. ukládá pokuta ve výši 50.000,- Kč (slovy: padesát tisíc korun českých).Uložená pokuta je splatná do 90 dnů ode dne právní moci tohoto rozhodnutí.
V.
Dle § 22a odst. 1 písm. b) a odst. 2 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), ve znění zákona č. 155/2009 Sb., se účastníku řízení, společnosti RENARDS, s.r.o., se sídlem Vídeňská 228/7, Štýřice, 639 00 Brno, IČO 25327275, za správní delikt uvedený ve výroku I. ukládá pokuta ve výši 880.000,- Kč (slovy: osm set osmdesát tisíc korun českých).Uložená pokuta je splatná do 90 dnů ode dne právní moci tohoto rozhodnutí.
VI.
Dle § 22a odst. 1 písm. b) a odst. 2 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), ve znění zákona č. 155/2009 Sb., se účastníku řízení, společnosti EUNICE CONSULTING a.s., se sídlem Praha 2, Belgická 642/15, PSČ 120 00, IČO 27073301, za správní delikt uvedený ve výroku I. ukládá pokuta ve výši 94.000,- Kč (slovy: devadesát čtyři tisíc korun českých).
Uložená pokuta je splatná do 90 dnů ode dne právní moci tohoto rozhodnutí.
VII.
Dle § 22a odst. 1 písm. b) a odst. 2 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), ve znění zákona č. 155/2009 Sb., se účastníku řízení, společnosti Erste Grantika Advisory, a.s., se sídlem Jánská 448/10, Brno-město, 602 00 Brno, IČO 25597001, za správní delikt uvedený ve výroku I. ukládá pokuta ve výši 859.000,- Kč (slovy: osm set padesát devět tisíc korun českých).
Uložená pokuta je splatná do 90 dnů ode dne právní moci tohoto rozhodnutí.
VIII.
Dle § 79 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, ve spojení s § 6 vyhlášky č. 520/2005 Sb., o rozsahu hotových výdajů a ušlého výdělku, které správní orgán hradí jiným osobám, a o výši paušální částky nákladů řízení, se účastníkům řízení, společnostem
RPSC ideas s.r.o., se sídlem17. listopadu 1126/43, 779 00 Olomouc, IČO 28607368,
RENARDS, s.r.o., se sídlem Vídeňská 228/7, Štýřice, 639 00 Brno, IČO 25327275,
EUNICE CONSULTING a.s., se sídlem Praha 2, Belgická 642/15, PSČ 120 00, IČO 27073301,
Erste Grantika Advisory, a.s., se sídlem Jánská 448/10, Brno-město, 602 00 Brno, IČO 25597001,
ukládá, každému jednotlivě, povinnost uhradit náklady řízení paušální částkou 2.500 Kč (slovy: dva tisíce pět set korun českých).
Náklady řízení jsou splatné do 15 dnů ode dne právní moci tohoto rozhodnutí.
Odůvodnění
I Zahájení správního řízení a jeho dosavadní průběh
1. Dne 28. 6. 2017 zahájil Úřad pro ochranu hospodářské soutěže(dále též„Úřad“) správní řízení sp. zn. ÚOHS-S0236/2017/KD(dále též „správní řízení“) ve věci možného porušení § 3 odst. 1 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), ve znění pozdějších předpisů, se společnostmi RPSC ideas s.r.o., se sídlem17. listopadu 1126/43, 779 00 Olomouc, IČO 28607368 (dále též „RPSC“), RENARDS, s.r.o., se sídlem Vídeňská 228/7, Štýřice, 639 00 Brno, IČO 25327275 (dále též „RENARDS“), EUNICE CONSULTING a.s., se sídlem Praha 2, Belgická 642/15, PSČ 120 00, IČO 27073301 (dále též „EUNICE“), ECONOMY RATING a.s.,se sídlemLidická 1869/28, Černá Pole, 602 00 Brno, IČO 27663761 (dále též „ECONOMY“), Erste Grantika Advisory, a.s., se sídlem Jánská 448/10, Brno-město, 602 00 Brno, IČO 25597001, zastoupená na základě plné moci společností Strelička & Partners, advokátní kancelář, s.r.o., se sídlem Veselá 163/12, 602 00 Brno, jejímž jménem jedná JUDr. Jan Strelička, advokát (dále též „GRANTIKA“). Možné porušení zákona Úřad spatřoval v jednání ve vzájemné shodě a/nebo dohodě účastníků správního řízení spočívající v koordinaci účasti a/nebo nabídek ve výběrovém řízení k veřejné zakázce malého rozsahu „Zajištění přenosu dat a informací v územní samosprávě města Přerova“. Předmětem dané veřejné zakázky byla poradenská činnost při přípravě a realizaci projektu – zpracování studie proveditelnosti a žádosti pro podání projektu o finanční podporu a následný management po dobu realizace projektu v rámci Integrovaného operačního programu (výzva č. 9) se lhůtou pro podání nabídek dne 27. 7. 2010 v 10.00 hod. (dále též „zakázkaZajištění přenosu dat“). Zadavatelem veřejné zakázky bylo Statutární město Přerov; výzva k podání nabídek do předmětné zakázky byla schválena Radou města Přerova dne 7. 7. 2010.
2. Indicií pro zahájení správního řízení byly podklady předané Úřadu Policií České republiky, které se mj. vztahují k přípravě a zpracování nabídek do výběrového řízení k této zakázce.[1]
3. Dne 17. 7. 2018 byla účastníkům řízení zaslána výzva k možnosti využití procedury narovnání, s jejímž využitím však nesouhlasili někteří účastníci řízení a nebyla tak splněna zásadní podmínka pro aplikaci této procedury (souhlas všech).
4. Dne 15. 10. 2018 vydal Úřad Výhrady k dohodě (dále též „sdělení výhrad“).[2] Všem účastníkům řízení bylo po vydání sdělení výhrad umožněno seznámit se s podklady rozhodnutí a vyjádřit se k nim, případně navrhnout další dokazování. Poté Úřad obdržel od účastníků řízení vyjádření a návrhy na doplnění dokazování, k nimž se Úřad vyjadřuje v části VI tohoto rozhodnutí. Vzhledem k tomu, že společnost RENARDS v této fázi předložila některé nové skutečnosti, provedl Úřad další dokazování. Všem účastníkům řízení byly následně rozeslány kopie všech doplněných podkladů (a poskytnuta lhůta pro vyjádření se k nim), s informací o tom, že doplněné dokazování nezměnilo stanovisko a právní názor Úřadu v dané věci a nevydávalo se nové ani doplněné sdělení výhrad. Úřad nepovažoval za vhodné v průběhu řízení nařídit ústní jednání ani provést výslech svědka, přestože toto bylo v některých případech účastníky řízení navrhováno (odůvodnění viz část VI tohoto rozhodnutí).
5. Předmětné správní řízení bylo zahájeno dne 28. 6. 2017 dle zákona č. 143/2001 Sb., ve znění zákona č. 293/2016 Sb. Dle článku II zákona č. 293/2016 Sb., kterým se s účinností od 1. 10. 2016,[3]resp. 19. 10. 2016, změnil zákon č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), se řízení, která nebyla pravomocně skončena přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dokončí podle dosavadních právních předpisů. Dne 1. 7. 2017 nabyl účinnosti zákon č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich (dále též „nový přestupkový zákon“), který v § 112 odst. 4 stanoví, že zahájená řízení o přestupku a dosavadním jiném správním deliktu, s výjimkou řízení o disciplinárním deliktu, která nebyla pravomocně skončena přede dnem nabytí účinnosti nového přestupkového zákona, se dokončí podle dosavadních zákonů. Další novela zákona č. 143/2001 Sb. provedená s účinností od 1. 7. 2017 zákonem č. 183/2017 Sb. neobsahuje žádná přechodná ustanovení, a proto by měla být dle obecné zásady na procesní postup aplikována již od okamžiku své účinnosti; to však není možné s ohledem na logický a systematický výklad. Tato novela byla přijata v souvislosti s novým přestupkovým zákonem, tedy zejména aby sladila názvosloví a upravila některé instituty odchylně od přestupkového zákona. Úřad by postupoval dle procesní úpravy zákona č. 143/2001 Sb., ve znění zákona č. 183/2017 Sb., pouze v případě, pokud by zároveň procesně postupoval dle nového přestupkového zákona (zákon č. 183/2017 Sb. představuje lex specialis k novému přestupkovému zákonu a bez něj pozbývá smyslu). Poslední novelou, provedenou zákonem č. 262/2017 Sb., o náhradě škody v oblasti hospodářské soutěže a o změně zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), ve znění pozdějších předpisů (zákon o náhradě škody v oblasti hospodářské soutěže), byla částečně upravena ustanovení týkající se nahlížení do správního spisu a jeho zpřístupňování, přičemž tato novela rovněž neobsahuje přechodné ustanovení.
6. Úřad tedy postupuje v tomto správním řízení z hlediska procesního dle zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), ve znění zákona č. 293/2016 Sb., účinném do 30. 6. 2017, s přihlédnutím k novele provedené zákonem č. 262/2017 Sb. (dále též „ZOHS 293“); a dále dle zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění zákona č. 183/2017 Sb.
7. Protiprávnost jednání účastníků řízení z hlediska hmotněprávního je Úřadem posuzována podle zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), ve znění platném v době spáchání deliktu. V daném případě se protiprávnost konkrétního jednání posuzuje dle zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), ve znění zákona č. 155/2009 Sb., jak je dále vysvětleno v části V.1 Použité znění zákona.
8. Pro účely tohoto sdělení výhrad Úřad používá též označení „zákon o ochraně hospodářské soutěže“, pro principy zákazu (a neplatnosti) dohod narušujících hospodářskou soutěž (resp. zákazu a neplatnosti dohod, jejichž cílem nebo výsledkem je narušení hospodářské soutěže)[4], které nejsou, podobně jako koncept soutěžitele, v jednotlivých výše uvedených zněních tohoto zákona odlišné (tyto principy pak platí i dle současného znění zákona o ochraně hospodářské soutěže). Pokud je dále u citace české judikatury užito označení „zákon“, rozumí se jím znění zákona o ochraně hospodářské soutěže aplikované v soudem přezkoumávaném případě.
II Charakteristika účastníků řízení
II.1 Společnost RPSC
9. Společnost RPSC je obchodní společností zapsanou do obchodního rejstříku vedeného Krajským soudem v Ostravě, oddíl C, vložka 44400, dne 30. 11. 2009 (pod obchodní firmou RPSC ideas s.r.o.). Jejím jediným společníkem je od roku 2011 společnost Corporate investment fund a.s. (dále též „CIF“)[5], jejímž jediným akcionářem a předsedou představenstvaje Mgr. Roman Štěpánek – ten je zároveň jednatelem společnosti RPSC.[6]
10. V relevantním období (tj. v roce 2010) byla společnost RPSC vlastněna společně Ing. Pavlem Chroustem a Mgr. Romanem Štěpánkem s obchodními podíly ve výši 50 %.
11. Společnost CIF dále vlastní (resp. v roce 2018 vlastnila) 100% obchodní podíly v těchto společnostech: CIF energy s.r.o.,[7] CIF servisní s.r.o.,[8] PRESLEY s.r.o.[9] a Cestovní kancelář Goldman s.r.o.[10] Další obchodní podíly vlastní ve společnostech První jesenická farma – středisko praktického vyučování s.r.o. (obchodní podíl 66,67 %),[11] Frankly models s.r.o., v likvidaci (obchodní podíl 66/200).[12] Mgr. Roman Štěpánek figuruje jako statutární orgán také v těchto obchodních společnostech: CIF energy s.r.o.,CIF servisní s.r.o., PRESLEY s.r.o., Cestovní kancelář Goldman s.r.o. a První jesenická farma – středisko praktického vyučování s.r.o.
12. Společnost se zabývá komplexním poradenstvím při přípravě, zpracování a administraci projektů (tj. zejména komplementací a podáním příslušné žádosti, včetně následné administrace projektu v případě přidělení dotace). Dále společnost poskytuje konzultační a poradenské služby pro organizaci výběrových řízení. Společnost se dále zabývá marketingem a PR a organizací akcí. RPSC působí na celém území České republiky.[13]
13. Společnost RPSC tvoří pro účely vedeného správního řízeníjednoho soutěžitele se společnostmi CIF, PRESLEY s.r.o., CIF energy s.r.o., CIF servisní s.r.o., Cestovní kancelář Goldman s.r.o. a První jesenická farma – středisko praktického vyučování s.r.o. ve smyslu § 2 odst. 1 zákona o ochraně hospodářské soutěže(dále též „soutěžitel RPSC“).[14]
II.2 Společnost RENARDS
14. Společnost RENARDS je obchodní společností zapsanou do obchodního rejstříku vedeného Krajským soudem v Brně, oddíl C, vložka 25659, dne 4. 2. 1997 (pod obchodní firmou REST PLUS, s.r.o., k datu 27. 7. 2010 a k dnešnímu datu RENARDS, s.r.o.). Jejími společníky jsou Ing. Michal Běhan (obchodní podíl 795/4200), Mgr. Pavel Kostlán (obchodní podíl 1380/4200) a společnost KORMATON s.r.o. (obchodní podíl 2025/4200).[15] Jednatelem RENARDS je Ing. Karel Brunclík.
15. V relevantním období (tj. v roce 2010) byli vlastníky Ing. Dušan Fibingr, Ph.D. (obchodní podíl 47/140), Ing. Jiří Ciboch (obchodní podíl 31/140, resp. 78/140[16]), Ing. Michal Běhan (obchodní podíl 31/140) a Mgr. Pavel Kostlán (obchodní podíl 31/140).
16. V roce 2010 byl jednatelem společnosti Ing. Dušan Fibingr. Následně ve stejném roce Mgr. Pavel Kostlán.
17. Společnost RENARDS se zabývá řízením projektů v rámci území České republiky.[17]
18. Společnost RENARDS je majetkově a personálně propojená mj. se společností RENARDS dotační, s.r.o.[18](dále jen „RENARDS dotační“) a společností KORMATON s.r.o.[19]
19. Vzhledem k majetkové struktuře a personálnímu propojení Úřad konstatuje, že společnost RENARDS se společností RENARDS dotační tvořípro účely vedeného správního řízeníjednoho soutěžitele ve smyslu § 2 odst. 1 zákona o ochraně hospodářské soutěže (dále též„soutěžitel RENARDS“).[20]
II.3 Společnost EUNICE
20. Společnost EUNICE je obchodní společností zapsanou do obchodního rejstříku vedeného Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 8514, dne 7. 7. 2003 (pod obchodní firmou EUNICE CONSULTING a.s.). Statutárním orgánem (statutárním ředitelem) je v současné době Ing. Petr Hýbl.
21. V roce 2010 byl členem statutárního orgánu (představenstva) pan Ing. Petr Hýbl a pan Ing. Pavel Weiser a současně předsedou představenstva oprávněným podepisovat za společnost byl pan Bc. Michal Vrba.
22. Společnost EUNICE je akciovou společností s akciemi na jméno, kdy 90 % akcií vlastní společnost Maitland Marketing a.s.[21] a 10 % [Titul Jméno Příjmení].[22]
23. Společnost Maitland Marketing a.s. je vlastněná ze 40 % panem [ Titul Jméno Příjmení], ze 30 % panem [Titul Jméno Příjmení] a ze 30 % panem [Titul Jméno Příjmení].[23]
24. Společnost EUNICE se od roku 2004 zabývá zpracováním dokumentací pro projekty financované z Evropské unie. Dále se společnost od roku 2009 zaměřuje na IT poradenství pro soukromé i veřejné subjekty. Společnost působí na celém území České republiky.[24]
25. Pro účely vedeného správního řízení je soutěžitelem z pohledu § 2 odst. 1 zákona o ochraně hospodářské soutěže společnost EUNICE (dále též „soutěžitel EUNICE“).[25]
II.4 Společnost ECONOMY
26. Společnost ECONOMY je obchodní společností zapsanou do obchodního rejstříku vedeného Krajským soudem v Brně, oddíl B, vložka 4445, dne 2. 11. 2005 (pod obchodní firmou ECONOMY RATING a.s.). V současné době je statutárním orgánem (členem představenstva) paní Ing. Dagmar Jelínková.
27. V roce 2010 byla členem statutárního orgánu paní Ing. Dagmar Jelínková (předseda představenstva) a dalšími členy byly paní Jiřina Svobodová a pan Bc. Jan Hranička.
28. Společnost ECONOMY je akciovou společností s akciemi na jméno.[26]
29. Společnost je majetkově propojená s obchodní korporací NAVREA, družstvo,[27] kde vlastní podíl na základním kapitálu[28]a společnost je současně statutárním orgánem (předsedou) družstva.
30. Společnost ECONOMY poskytuje poradenství v rámci SFEU (dnes ESIF) při přípravě a realizaci projektů včetně dotačního managementu po dobu realizace čerpání dotace a její udržitelnosti pro klienty z programů OPPI/ OPPIK, IROP, OPŽP a OPLZZ/ OP vypisovaných příslušnými ministerstvy. Dále omezeně poskytuje školení v oblasti účetnictví, ekonomiky a řízení podniků. Společnost působí převážně na území Jihomoravského kraje.[29]
31. Společnost ECONOMY je pro účely vedeného správního řízení soutěžitelem z pohledu § 2 odst. 1 zákona o ochraně hospodářské soutěže (dále též „soutěžitel ECONOMY“).
II.5 Společnost GRANTIKA
32. Společnost GRANTIKA je obchodní společností zapsanou do obchodního rejstříku vedeného Krajským soudem v Brně, oddíl B, vložka 4100, dne 18. 4. 2000 (pod obchodní firmou k datu 27. 7. 2010 (viz dále) GRANTIKA České spořitelny, a.s., k dnešnímu dni Erste Grantika Advisory, a.s.). V současné době je statutárním orgánem pan Richard Lev.
33. V roce 2010 byl členem statutárního orgánu pan Ing. Karel Goldemund (předseda představenstva) a dalšími členy byli pan Ing. Lukáš Němec a Mgr. Zuzana Fibichová s datem zániku funkce ke dni 30. 7. 2010.
34. Společnost GRANTIKA je akciovou společností, kdy jediným akcionářem je společnost Česká spořitelna, a.s.[30] Společnost GRANTIKA nemá dle svého vyjádření […obchodní tajemství…]právnické osoby. Společnost GRANTIKA je členem Finanční skupiny České spořitelny, a.s.[31]
35. Společnost GRANTIKA působí v oblasti dotačního a strategického poradenství a dále v oblasti finanční a investiční analýzy. V oblasti dotačního poradenství se společnost zabývá posouzením a zpracováním žádostí o dotace na čerpání finančních prostředků z veřejných prostředků, včetně prostředků z fondů Evropské unie, na realizaci konkrétních projektů. Společnost k tomuto poskytuje i související poradenství. Společnost působí na celém území České republiky.[32]
36. Společnost GRANTIKA uvedla, že s mateřskou společností ani jinou společností z Finanční skupiny České spořitelny, a.s. netvoří jednoho soutěžitele;[33] Úřad konstatuje, že GRANTIKA nevyvrátila domněnku, že 100 % vlastněné dceřiné společnosti tvoří se svou mateřskou společností jednoho soutěžitele.[34]
37. Vzhledem k výše uvedenému Úřad konstatuje, že společnost GRANTIKA přinejmenším se společností Česká spořitelna, a.s. tvoří pro účely vedeného správního řízení jednoho soutěžitele ve smyslu § 2 odst. 1 zákona o ochraně hospodářské soutěže; tato skutečnost však v daném řízení nemá zásadní dopad, neboť […obchodní tajemství…]nepůsobí na věcném relevantním trhu dotčeném posuzovaným jednáním (dále též „soutěžitel GRANTIKA“).
III Zjištěné skutečnosti
38. Zadavatelem zakázky Zajištění přenosu dat bylo Statutární město Přerov. Tato zakázka byla vypsána na základě vyhlášení výzvy č. 09 k předkládání žádostí o dotaci na „Zajištění přenosu dat a informací v územní samosprávě“ (vyhlášení v dubnu 2010), a to v rámci Integrovaného operačního programu (dále též „IOP“) pro oblast zavádění informačních technologií ve veřejné správě, jehož zprostředkujícím subjektem bylo Ministerstvo vnitra.[35] V této souvislosti zástupci vedení města a pracovníci magistrátu uspořádali dne 21. 6. 2010 pracovní jednání, kde byly stanoveny požadavky a úkoly ve vztahu k přípravě projektu a následnému podání žádosti o dotaci. Vzhledem k obsáhlosti projektu a požadavkům dotačního titulu bylo dohodnuto zadat zpracování studie proveditelnosti, žádosti o dotaci a management při realizaci projektu externí poradenské společnosti.[36]
39. Výzva k podání nabídek na veřejnou zakázku malého rozsahu Zajištění přenosu dat byla schválena na schůzi Rady města Přerova konané dne 7. 7. 2010 (dále též „Výzva k podání nabídek“). Na této schůzi byli také schváleni budoucí „vyzvaní zájemci“.[37] Šlo o společnosti EUNICE, RENARDS, GRANTIKA, RPSC a ECONOMY. Současně byla ustanovena komise pro otevírání obálek, posouzení kvalifikace a posouzení a hodnocení nabídek ve složení: [Titul Jméno Příjmení] – primátor města, [Titul Jméno Příjmení] – náměstek primátora, [Titul Jméno Příjmení] – člen Rady města, [Titul Jméno Příjmení][38] – člen Rady města, [Titul Jméno Příjmení] – tajemník a [Titul Jméno Příjmení] – vedoucí odboru rozvoje.
40. Předmětem plnění veřejné zakázky dle Výzvy k podání nabídek byla poradenská činnost při přípravě a realizaci projektu – zpracování studie proveditelnosti a žádosti pro podání projektu o finanční podporu a následný management po dobu realizace projektu v rámci Integrovaného operačního programu (výzva č. 9), prioritní osa – 2. Zavádění ICT v územní veřejné správě, název výzvy – Zajištění přenosu dat a informací v územní samosprávě. V rámci předmětu plnění mělo být zajištěno kompletní zpracování studie proveditelnosti a žádosti o dotaci pro podání záměru v souladu s výzvou č. 9 a příslušnou dokumentací Integrovaného operačního programu a následný dotační management v případě přidělení dotace. V rámci dotačního managementu projektu mělo být zajištěno především zpracování průběžných monitorovacích zpráv, žádostí o platbu, závěrečné vyhodnocení, koordinace a organizace pracovního týmu žadatele, komunikace s poskytovatelem dotace. Celý projekt měl být financován z fondů Evropské unie prostřednictvím Integrovaného operačního programu. Předpokládaná hodnota této veřejné zakázky byla maximálně 800.000,- Kč bez DPH.[39] Lhůta pro podání nabídek byla stanovena do 27. 7. 2010 v 10:00 hod. Základním hodnotícím kritériem byla nejnižší nabídková cena v Kč bez DPH.
41. Následuje chronologický popis a hodnocení Úřadem použitých listinných důkazů získaných od Policie České republiky (Národní centrála proti organizovanému zločinu SKPV) založených ve správním spisu.[40]
42. Úřad má k dispozici poznámky pana [Jméno Příjmení], zajištěné při domovní prohlídce v domě pana [Jméno Příjmení],[41] které se vztahují k předmětné veřejné zakázce Zajištění přenosu dat. Poznámky nesou název (cit): „Prerov.Metropolitni sit.oblasti“ (konec citace). V textu dále (cit):
„1)Výzva IOP
a. Spoluúčast magistrátu 15%
b. RPSC – bude psát projekt(ztučněno Úřadem)
c. CÍL MĚSTA …“ (konec citace).
Poznámky jsou datovány k 31. 3. 2010. Datum poslední změny je 18. 4. 2010.[42]
43. Dne 16. 4. 2010 v 15:55 hod. odeslal [Titul Jméno Příjmení] (v té době mandatář společnosti EUNICE a osoba vystupující za společnost EUNICE) e-mail paní [Titul Jméno Příjmení] (vedoucí oddělení informatiky městského úřadu Přerov) s předmětem vyzva 09 znějící (cit): „ (…) už jste určitě zaregistrovala“ (konec citace) s informací o vyhlášení Výzvy k předkládání žádostí o finanční podporu v rámci IOP na „Zajištění přenosu dat a informací v územní samosprávě“.[43]
44. Dne 10. 5. 2010 v 10:36 hod. zaslal [Titul Jméno Příjmení] e-mail [Titul Jméno Příjmení][44] s předmětem dulezite znějící (cit): „Ta druha firma je Economy-rating“ (konec citace).[45]
45. Dne 15. 6. 2010 v 11:24 hod. zaslal [Titul Jméno Příjmení] e-mail [Jméno Příjmení][46] s předmětem IOP 6 a IOP9, ve kterém mimo jiné píše (cit): „Ohledně IOP č.09 v příloze zasílám stručný koncept možností realizace aktivit, který bude sloužit jako prvotní podkladový dokument pro snazší orientaci úředníků a politiků v Přerově. Naší prioritou je aktivita 1,2,5 a 8, proto prosím o Vaše sepsání několika bodů, které by šly v rámci aktivit 7 nebo 9 (příp. obou) z Vaší strany doplnit k nalezení optimálního funkčního řešení.“ (konec citace).[47]
46. Dne 20. 6. 2010 ve 14:37 hod. zaslal [Titul Jméno Příjmení] e-mail [Jméno Příjmení], [Jméno Příjmení], [Jméno Příjmení] ([Jméno.Příjmení]@autocont.cz), [Jméno Příjmení] ([Jméno .Příjmení]@autocont.cz) a [Jméno Příjmení] s předmětem IOP+OPLZZ MMPr a přílohami Zajištění přenosu dat a informací v územní samosprávě Statutárního města Přerov v2.doc, report_final 53_MMPr.pdf znějící (cit): „(…) a dále modifikovaný souhrn možností IOP č.09. Další materiály zašlu jakmile dostanu vše relevantní, stejně tak podám informace z pondělní schůzky.“ (konec citace).[48]
47. Dne 20. 6. 2010 ve 14:39 hod. zaslal [Titul Jméno Příjmení] e-mail na adresu m.[Příjmení]@cpsconsulting.cz s předmětem nová verze dokumentu IOP, ve kterém se mimo jiné píše (cit): „(…) Zasílám modifikovanou verzi materiálu dle připomínek a vyjádření MVČR, pošlete to prosím dále na město, vím, že mají mít zítra jednání k IOP, toto můžou brát jako hlavní přehled možností v rámci IOP 09.“ (konec citace).[49]
48. Dne 21. 6. 2010 (pondělí) proběhlo jednání v kanceláři primátora města Přerova, jehož se účastnil mimo jiné [Titul Jméno Příjmení] za společnost EUNICE. Téma jednání bylo (cit): „Informativní materiál k projektům výzvy 06 IOP a navazující výzvě 09 OP. Dohoda na dalším postupu k přípravě výzvy 09.“ (konec citace).[50]
49. Dne 23. 6. 2010 v 7:15 hod. zaslala [Titul Jméno Příjmení][51], vedoucí oddělení projektového manažera na Magistrátu města Přerova, [Titul Jméno Příjmení] e-mail s předmětem Přerov-průzkum trhu, kde mimo jiné stojí (cit): „ … potřebuji vypsat zadávací řízení ale nemám zatím tušení, v jakých cenových relacích bysme se mohli pohybovat, dělám tedy zatím průzkum trhu.(…)Pokud byste měli zájem, prosím o dodání předběžné cenové nabídky na tuto činnost: - přípravu projektu do výzvy č.09 IOP – zpracování studie proveditelnosti – zpracování žádosti o dotaci – management po dobu realizace projektu (např. komunikace s řídícím orgánem, zpracování potřebných dokladů, průběžných zpráv, žádostí o platbu a závěrečné žádosti o platbu a vyhodnocení)“ (konec citace). Tento e-mail byl [Titul Příjmení] interně přeposlán [Jméno Příjmení] (pracovník EUNICE) se žádostí o poskytnutí cen k položkám zmíněným v předmětném e-mailu [Titul Příjmení].
50. Dne 30. 6. 2010 v 18:51 hod. zaslal [Titul Jméno Příjmení] e-mail tehdejšímu členu Rady města Přerova [Titul Jméno Příjmení] s předmětem FW: vř, jehož přílohou byl vnitřní předpis vydaný Radou města Přerova s názvem Zásady postupu při zadávání veřejných zakázek malého rozsahu a tvorby registru akcí.[52] V textu e-mailu stálo (cit.): „Toto mi poslal K. a z toho jsem vycházel ... článek IV, bod 3 … S pozdravem. [Titul Jméno Příjmení]“ (konec citace).
51. Dne 30. 6. 2010 v 18:53 hod. zaslal [Titul Příjmení][Titul Příjmení] další e-mail s předmětem info, kde píše (cit.): „Ahoj, Zasílám požadované informace … RPSC ideas s.r.o., IČ 28607368, Olomouc, 17. Listopadu 1126/43, GRANTIKA České spořitelny, a.s., ič: 25597001, Brno-střed, Brno-město, Jakubské náměstí 127/5, ECONOMY RATING a.s., ič: 27663761, Brno-střed, Černá Pole, Lidická 1869/28 P.“ (konec citace).[53]
52. Dne 30. 6. 2010 v 23:54 hod. na e-mail s předmětem FW: vř reagoval [Titul Příjmení], když psal [Titul Příjmení] (cit.): „No a já vycházím z bodu 4 stejného článku. Je tam v podstatě to samé, jen 5 uchazečů. I.“ (konec citace). Další den, tj. 1. 7. 2010, následovala reakce [Titul Příjmení][54] (cit.): „Tak jsem to ještě jednou prošel a šlo by to i podle bodu 4, protože i v příručce IOP je slůvko nebo (do 2 mil – výzva minimálně 3 zájemcům k předložení nabídky nebo uveřejnění oznámení o zahájení výběrového řízení vhodným způsobem=webovky), takže by to mělo jít taky, mě tam totiž zmátlo, že to u stavebních zakázek musí být vyvěšeno na netu … takže optimálně nastavit malej základ plus procenta … S pozdravem. [Titul Jméno Příjmení]“ (konec citace).[55] Tato diskuse se týkala 3. resp. 4. bodu článku IV Zásad postupu při zadávání veřejných zakázek malého rozsahu a tvorby registru akcí – článek IV tohoto dokumentu stanovuje vnitřní postup při zadávání veřejných zakázek malého rozsahu, kdy konkrétně bod 3. písm. a) mj. popisuje, že u veřejných zakázek na dodávky a služby v hodnotě od 200.000,- Kč bez DPH do 800.000,- Kč bez DPH bude postupováno tak, že vyzváni budou nejméně tři dodavatelé (ztučněno Úřadem) k předložení cenové nabídky s vymezením požadovaného plnění a případně dalšími podmínkami plnění. Bod 4. písm. a) mj. popisuje, že u veřejných zakázek na dodávky a služby v hodnotě od 800.000,- Kč bez DPH do 2.000.000,- Kč bez DPH bude postupováno tak, že vyzváno bude nejméně pět dodavatelů (ztučněno Úřadem) k předložení nabídky v mezích požadavků zadavatele.
53. Úřad má k dispozici Předlohu pro 91. Schůzi Rady města Přerova, která se uskuteční dne 7. 7. 2010 ze dne 2. 7. 2010, jejímž předkladatelem byl tehdejší náměstek primátora [Titul Jméno Příjmení], kde je pod 4. bodem předvyplněna společnost EUNICE jako první budoucí schválený vyzvaný zájemce, kolonky pro druhého a třetího zájemce zůstaly nevyplněné.[56]
54. Dne 7. 7. 2010 se konala schůze Rady města Přerova, kde předkladatel [Titul Příjmení] navrhl doplnit vyzvané zájemce, a bylo schváleno, že Výzva k podání nabídek bude zaslána společnostem EUNICE, RENARDS, GRANTIKA, RPSC a ECONOMY.[57]
55. Dne 12. 7. 2010 v 21:53 hod. odeslal [Jméno Příjmení] e-mail [Jméno Příjmení] s předmětem smlouva o subdodávce, kde píše, že posílá slíbený návrh smlouvy o subdodávce pro Výzvu č. 09, s přílohou návrh smlouvy RPSC.doc. Stranami uvedeného návrhu smlouvy byly společnost RPSC ideas s.r.o. jako dodavatel a společnost EUNICE CONSULTING a.s. jako subdodavatel s předmětem plnění smlouvy (cit.): „(…) poradenství pro zakázku „Zpracování projektové žádosti o dotaci pro projekt (v textu vynechán název, pozn. Úřadu). Přesná specifikace jednotlivých prvků subdodávky bude dohodnuta dodatkem k této smlouvě. Rozsah subdodávky je dohodnut v objemu 30%.“ (konec citace).[58] Na tento návrh smlouvy reagoval [Titul Příjmení] e-mailem dne 13. 7. 2010 v 22:23 hod. s předmětem RE: smlouva o subdodavce, s tím, že posílá doplněný návrh smlouvy s komentáři, v nichž řeší rozsah subdodávky v objemu 30% - konkrétně (cit.): „Nějak nechápu stanovený objem.“ (konec citace).[59]
56. Následně dne 14. 7. 2010 v 15:56 hod. napsal [Titul Příjmení] [Jméno Příjmení] e-mail s předmětem RE: smlouva o subdodávce, kde pana [Příjmení] prosí o vyjádření ke komentářům ke smlouvě, s tím, že by mu případně předal kontakt na kolegu jednatele, který by s ním a případně i s panem [Příjmení] příští týden doladil detaily.[60]
57. Dne 16. 7. 2010 v 15:26 hod. odeslal [Titul Jméno Příjmení] e-mail [Titul Jméno Příjmení] s předmětem FW: smlouva o subdodavce, kde stojí (cit.): „Ahoj, tady jsou podklady k té smlouvě o subdodávce, řeš to prosím příští týden i přes Iva, musí se to uzavřít, dohoda byla 200 tis. Kč …“ (konec citace).[61]
58. Veškeré výše popsané listinné důkazy časově předcházely Výzvěk podání nabídek, která je ze dne 15. 7. 2010. Tato výzva byla zaslána společnosti GRANTIKA (dodejka ze dne 16. 7. 2010), ECONOMY (dodejka ze dne 16. 7. 2010), RPSC (dodejka ze dne 19. 7. 2010), RENARDS (dodejka ze dne 16. 7. 2010), EUNICE (dodejka ze dne 19. 7. 2010). Přílohou výzvy byla zadávací dokumentace.[62]
59. Dne 23. 7. 2010 v 15:24 hod. odeslal [Jméno Příjmení][63][Jméno Příjmení] ze společnosti EUNICE e-mail s předmětem Prerov, kde píše (cit.): „Potreboval bych [Příjmení] do pondeli poslat upravenou smlouvu o spolupraci. Pripominam – k zadne praci krome poradenske se nezavazujeme (jen jsem im slibil spolupraci na digitalizaci), chceme jen svoje procenta za to poradenstvi a pokud budou po nas chtit nejakou praci mimo dohodnuty rozsah (hlavne jde o dotacni management a vyplneni benefitu), tak nam to zaplati zvlast nad dohodnutou castku. F.“ (konec citace).
60. Dne 26. 7. 2010 v 8:42 hod. odeslal [Titul Jméno Příjmení][64] na e-mailovou adresu [Příjmení]@rpsc.cz[65] e-mail s předmětem Cisla a přílohou IMAG0014.jpg (dále bude tato příloha označována také jako „Čísla“)[66]. Příloha Čísla je obrázek ve formátu jpg. a jedná se o fotografii dokumentu s následujícím ručně psaným textem (cit.):
„RENARDS – VÍC NEŽ 2 MIL → ZAŘÍZENO
EUNICE - NEPODAJÍ
GRANTICA 750 1,2 MIL.
ECONOMY RATING 650 1,1 MIL.
RPSC 600 950 TIS.
ŽÁDOST + STUDIE PROV. DOTAČ. MANAG. (SF)
Vč. DPH“ (konec citace).
61. Zmíněná fotografie byla dle úředního záznamu Policie České republiky vyhotovena dne 19. 7. 2010 (datum obdržení Výzvy k podání nabídek společností RPSC) v 8:57 hod. [Titul Jméno Příjmení] na jeho mobilním telefonu.[67]
62. Dne 26. 7. 2010 v 9:36 hod. byla dle záznamů administrátora veřejné zakázky kurýrem doručena nabídka společnosti RENARDS do výběrového řízení s cenovou nabídkou za část veřejné zakázky příprava žádosti o dotaci včetně studie proveditelnosti ve výši 900.000,- Kč bez DPH (1.080.000,- Kč vč. DPH), za část dotační management projektu ve výši 1.050.000,- Kč bez DPH (1.260.000,- Kč vč. DPH), celkem tedy cenová nabídka ve výši 1.950.000,- Kč bez DPH (2.340.000,- Kč vč. DPH).
63. Dne 26. 7. 2010 v 9:38 hod. byla dle záznamů administrátora veřejné zakázky kurýrem doručena nabídka společnosti GRANTIKA[68] do výběrového řízení s cenovou nabídkou za část veřejné zakázky příprava žádosti o dotaci včetně studie proveditelnosti ve výši 750.000,- Kč bez DPH (900.000,- Kč vč. DPH), za část dotační management projektu ve výši 1.200.000,- Kč bez DPH (1.440.000,- Kč vč. DPH), celkem tedy cenová nabídka ve výši 1.950.000,- Kč bez DPH (2.340.000,- Kč vč. DPH).
64. Dne 26. 7. 2010 v 18:55 hod. odeslal [Titul Jméno Příjmení][69] e-mail [Jméno Příjmení] s předmětem RE: smlouva o subdodávce s přílohou návrh smlouvy RPSC (4).doc. Předmět subdodavatelské smlouvy dle tohoto e-mailu nově zní (cit.): „(…) poradenství pro zakázku malého rozsahu „Zajištění přenosu dat a informací v územní samosprávě města Přerova“. Přesná specifikace subdodávky spočívá v zajištění podkladů a přípravu relevantních textových pasáží souvisejících s tématickou oblastí „Digitalizace archivů a problematika document managementu“ dle podmínek výzvy č 09 IOP a dle pokynů objednatele (Statutárního města Přerova). Rozsah subdodávky je dohodnut v objemu maximálně 165 hodin.“ (konec citace).[70] Původní rozsah subdodávky byl navržen společností EUNICE v rozsahu 30 %, což však RPSC neakceptovala a navrhla konkrétnější vymezení rozsahem 165 hodin.[71]
65. Dne 27. 7. 2010 v 8:43 hod. odeslal [Jméno Příjmení] e-mail [Titul Jméno Příjmení] s předmětem RE: smlouva o subdodávce znějící (cit.): „Se smlouvou souhlasíme, můžeme ji kdykoliv podepsat.“ (konec citace).[72]
66. Dne 27. 7. 2010 v 9:15 hod. byla dle záznamů administrátora veřejné zakázky kurýrem doručena nabídka společnosti RPSC do výběrového řízení s cenovou nabídkou za část veřejné zakázky příprava žádosti o dotaci včetně studie proveditelnosti ve výši 541.600,- Kč bez DPH (649.920,- Kč vč. DPH), za část dotační management projektu ve výši 791.600,- Kč bez DPH (949.920,- Kč vč. DPH), celkem tedy cenová nabídka ve výši 1.333.200,- Kč bez DPH (1.599.840,- Kč vč. DPH).
67. V nabídce podané společností RPSC figuruje [Titul Jméno Příjmení] za společnost EUNICE v části nabídky nazvané „Předpokládané složení realizačního týmu“.[73]
68. Společnosti EUNICE a ECONOMY RATING nepodaly nabídku do daného výběrového řízení.
69. Dne 29. 7. 2010 v 10:30 hod proběhlo jednání hodnotící komise ve složení [Titul Jméno Příjmení], [Jméno Příjmení], [Titul Jméno Příjmení], [Titul Jméno Příjmení], [Titul Jméno Příjmení]. Základním hodnotícím kritériem pro zadání veřejné zakázky byla nejnižší nabídková cena v Kč bez DPH. Výsledkem hodnocení nabídek bylo následující pořadí uchazečů: 1. společnost RPSC (nabídková cena bez DPH 1.333.200,- Kč), 2. společnost RENARDS (nabídková cena bez DPH 1.950.000,-Kč), 3. společnost GRANTIKA (nabídková cena bez DPH 1.950.000,-Kč). Hodnotící komise doporučila zadavateli podpis smlouvy s uchazečem RPSC za nabídkovou cenu 1.333.200,- Kč bez DPH.
70. Dle Usnesení z 93. Schůze Rady města Přerova konané dne 11. 8. 2010 rozhodla Rada města Přerova o výběru nejvhodnější nabídky na poradenskou činnost při přípravě a realizaci projektu „Zajištění přenosu dat a informací v územní samosprávě města Přerova“ v rámci vyhlášené výzvy č. 09 Integrovaného operačního programu. Bylo konstatováno, že nejvhodnější nabídka byla předložena společností RPSC s nabídkovou cenou 1.599.840,- Kč (vč. DPH).[74] Rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky je datováno ke dni 13. 8. 2010.[75]
71. Dne 1. 9. 2010 došlo k podpisu Mandátní smlouvy mezi společností RPSC a statutárním městem Přerovem. Předmět plnění dle čl. II této smlouvy spočíval v poskytování poradenské činnosti při přípravě žádosti o dotaci včetně studie proveditelnosti a dotačního managementu projektu „Zajištění přenosu dat a informací v územní samosprávě města Přerova“.[76]
72. Dne 3. 9. 2010 v 9:55 hod. se [Jméno Příjmení] e-mailem [Titul Jméno Příjmení] dotázal na aktuální situaci ohledně veřejné zakázky, přičemž po odpovědi [Titul Příjmení][77][Jméno Příjmení] stejný den v 11:36 hod. napsal e-mail znějící (cit.): „Děkuji za info. Jakmile budete potřebovat začít spolupráci na digitalizaci, jsme připraveni.“ (konec citace).[78]
73. Dne 15. 9. 2010 v 1:42 hod. odeslal [Titul Jméno Příjmení] e-mail [Jméno Příjmení] (e-mailová adresa [Jméno.Příjmení]@severity.cz) s předmětem IOP 09, ve kterém mimo jiné píše (cit): „(…) Zasílám sken požadavků města Přerova a smlouvu o subdodávce, dále prosím o komentáře a o doplnění Vašich údajů a předmětu plnění do smlouvy, tak jak jsme se bavili na poslední schůzce, nevybavuji si přesně názvy těch jednotlivých úkonů z Vaší strany.“ (konec citace).[79] Přílohou tohoto e-mailu jsou dva soubory s názvem IOP 09 pozadavky mesto.pdf a návrh smlouvy RPSC-L.[Příjmení].doc. Obsahem souboru IOP 09 pozadavky mesto.pdf je (cit): „Informativní materiál k projektům výzvy 06 IOP a navazující výzvě 09 IOP. Dohoda na dalším postupu k přípravě výzvy 09.“ (konec citace). Z dokumentu vyplývá, že byl vytvořen pro schůzi dne 21. 6. 2010 konané v kanceláři primátora města Přerova.[80]
74. Obsahem druhé přílohy (návrh smlouvy RPSC-L.[Příjmení].doc) je Smlouva o poskytnutí subdodávky při plnění veřejné zakázky malého rozsahu „Zajištění přenosu dat a informací v územní samosprávě města Přerova“ v rámci výzvy č. 09 Integrovaného operačního programu. Předmětem plnění je tvorba podkladů a příprava relevantních textových pasáží studie proveditelnosti a jejich příloh. Cena za plnění je stanovena paušálně ve výši 200.000,‑ Kč vč. DPH.[81]
75. Dne 15. 9. 2010 v 15:35 hod. odpověděl [Jméno Příjmení] e-mailem [Titul Jméno Příjmení] s předmětem RE: IOP 09 znějícím (cit): „To je opravdu 200k včetně DPH?“ (konec citace).[82]
76. Dne 16. 9. 2010 v 19:44 hod. odpověděl [Titul Jméno Příjmení] e-mailem [Jméno Příjmení] s předmětem RE: IOP 09 znějícím (cit): „Koukal jsem do smlouvy a je to opravdu 650 včetně DPH, s tím, že k dělení je cca 400 včetně DPH….“ (konec citace).[83]
77. Společnost RPSC zpracovala Studii proveditelnosti k předmětnému projektu Zajištění přenosu dat a informací v územní samosprávě města Přerova ke dni 25. 11. 2010.[84]
78. Žádost o dotaci byla podána na Ministerstvo vnitra dne 19. 11. 2010. Oznámení Ministerstva vnitra o přidělení dotace bylo vydáno dne 26. 4. 2011.[85]
III.1 Podklady a informace zjištěné v průběhu správního řízení
79. Úřad zahájil správní řízení v den provedení místního šetření v sídle společnosti ECONOMY, a to dne 28. 6. 2017. Na tomto místním šetření Úřad nepřevzal žádné dokumenty.
80. V průběhu správního řízení se Úřad dotázal RPSC, které společnosti působily v rámci dané veřejné zakázky jako subdodavatelé společnosti RPSC (vítěze výběrového řízení pro danou veřejnou zakázku). Společnost RPSC Úřadu sdělila, že (cit.): „V rámci zakázky „Zajištění přenosu dat a informací v územní samosprávě města Přerov“ působil subdodavatel EUNICE CONSULTING a.s., (…) Subdodavatel poskytl poradenství v rozsahu 165 h, (…)“ (konec citace).[86]
81. Úřad se v průběhu řízení dotázal společnosti ECONOMY, z jakého důvodu společnost nepodala nabídku do výběrového řízení dané veřejné zakázky v situaci, kdy byla zadavatelem vyzvána k podání nabídky. Společnost ECONOMY odpověděla, že ve firemní evidenci nenašli informace o tom, že by se touto zakázkou zabývali nebo projednávali podrobnosti řešení této zakázky a že důvody nepodání tedy neznají.[87]
82. V průběhu řízení se Úřad společnosti EUNICE a ECONOMY mimo jiné dotázal, zda byli tito účastníci schopni v červenci 2010 realizovat danou veřejnou zakázku.
83. K tomuto dotazu společnost ECONOMY sdělila, že (cit.): „Naše společnost byla v roce 2010 schopna řešit s klienty zpracování žádostí o dotace vyplývajících z jejich záměrů dle podmínek příslušné výzvy. Neznáme sice podrobnosti, ale předpokládáme, že při jasném záměru žadatel a splnění podmínek dané výzvy pro podání žádosti o dotaci pro obec, by naše společnost byla schopná zajistit poradenskou činnost při přípravě a realizaci projektu tj. zpracování studie proveditelnosti, kompletaci vlastní žádosti pro podání projektu o finanční podporu s návazností na poskytnutí dotačního managementu. (…)“ (konec citace).[88]
84. Společnost EUNICE ke stejnému dotazu odpověděla (cit.): „Naše společnost byla schopna realizovat předmětnou zakázku po odborné i kvalifikační stránce. Veřejné zakázky malého rozsahu jsme se však nemohli účastnit z kapacitních důvodů, neboť jsme v té době řešili řadu jiných projektů, jak pro kraje, tak pro centrální orgány státní správy. (…) I proto jsem po oslovení Statutárního města Přerova zamítl účast ve veřejné zakázce, protože bychom na celkovou komplexní studii neměli prostor.“ (konec citace).[89]
85. Společnost EUNICE dne 10. 7. 2017 zaslala Úřadu Vyjádření k zahájení správního řízení, ve kterém uvedla, že dané veřejné zakázky se neúčastnila z kapacitních důvodů a dále (cit.): „(…)pouze náš mandatář [Titul Jméno Příjmení] byl osloven ve věci subdodávky pro jednu z částí studie proveditelnosti, a to pro oblast digitalizace. Oslovení bylo ze strany společnosti RPSC ideas s.r.o., pro kterou byla taktéž subdodávka později zpracována (…)“ (konec citace).[90]
86. K dotazu Úřadu ohledně předmětu a rozsahu prací realizovaných mandatářem a přibližné celkové hodnoty těchto prací společnost EUNICE odpověděla (cit.): „Na subdodávce se podílel náš tehdejší mandatář [Titul Jméno Příjmení], který jako jediný měl se společností RPSC ideas s.r.o. kontakt. Byl osloven ve věci subdodávky pro zajištění podkladů a vytvoření textových pasáží souvisejících s tematickou oblastí „Digitalizace archivů a problematika document managementu“, které se dlouhodobě věnoval i z důvodu spolupráce s knihovnami a s archivy. (…) Celková hodnota prací činila dle smlouvy 247.500 Kč a byla v rozsahu 165 hodin a [Titul Jméno Příjmení]naší společnosti fakturoval průběžně služby, které na subdodávce provedl na základě mandátní smlouvy, kterou měl s naší společností uzavřenou.“ (konec citace).[91]
87. Společnost EUNICE prostřednictvím [Titul Příjmení] realizovala pro společnost RPSC subdodávku v hodnotě 297.000,-Kč vč. DPH, což dokládá faktura ze dne 25. 3. 2011 s datem splatnosti 8. 4. 2011.[92]
88. Úřad provedl dne 1. 3. 2018 místní šetření v sídlech společností RPSC a RENARDS za účelem prověření obchodních záznamů a zajištění podkladů vztahujících se k vymezenému předmětu správního řízení. V rámci těchto místních šetření Úřad nepřevzal žádné dokumenty vztahující se k tomuto správnímu řízení.
89. Úřad odeslal dne 19. 3. 2018 účastníkovi řízení společnosti RPSC žádost o poskytnutí informací a podkladů, ve které účastníka žádal o vyjádření se k obsahu e-mailové korespondence vztahující se k dané veřejné zakázce a vedenému správnímu řízení. Předmětné e-maily jsou blíže popsány výše v textu v bodech 44, 51, 52 a 60. Společnost RPSC ve svém Vyjádření k zaslaným podkladům ze dne 29. 3. 2018 sdělila, že předmětné e-maily nedohledala a z toho důvodu nemůže poskytnout žádné relevantní vyjádření.
90. Úřad si vyžádal od statutárního města Přerov kopii uzavřené mandátní smlouvy se společností RPSC na poskytnutí poradenských služeb, které byly předmětem dané veřejné zakázky. Úřad si dále vyžádal tabulkový přehled plateb, které město Přerov zaplatilo společnosti RPSC za poskytnutí daných služeb.[93] Z odpovědi města Úřad zjistil, že za část veřejné zakázky označené „žádost o dotaci včetně studie proveditelnosti“ město zaplatilo celkem 649.920,- Kč a za část veřejné zakázky „dotační management“ pak 710.556,- Kč.[94]
91. Úřad si v souvislosti s hodnotou veřejné zakázky vyžádal informace od třech společností, které se zabývají dotačním poradenstvím, a to za účelem zjištění významu dané veřejné zakázky z hlediska ceny.[95] Dle zjištění Úřadu šlo o spíše významnější zakázku vzhledem k ceně a danému období.[96]
92. Společnost RPSC v průběhu řízení dále sdělila, že při tvorbě jednotlivých pasáží nevyužili poradenství externích fyzických či právnických osob (kromě společnosti EUNICE). Sjednáním subdodavatelské smlouvy se společností EUNICE pak dle jejich vyjádření prokazovali splnění technické kvalifikace seznamu významných dodávek.[97]Společnost RPSC ve vyjádření k podkladům rozhodnutí ze dne 23. 11. 2018 sdělila, že kromě společnosti EUNICE byla jejím subdodavatelem také společnost Severity a.s., která se jím stala v průběhu realizace zakázky. Tuto skutečnost společnost neuvedla dříve, neboť o ní údajně doposud neměla relevantní informace. O této spolupráci společnost nemá žádné záznamy a současný jednatel nedisponoval danými informacemi.[98]
93. Společnost RENARDS v přípise ze dne 14. 12. 2018 sdělila Úřadu, že mohla sdělit někomu z pracovníků města Přerov, že se bude ucházet o předmětnou zakázku a že mohla být v obecné rovině komunikována i předpokládaná cena.[99]
94. Dne 9. 1. 2019 Úřad od společnosti RENARDS obdržel přípis, jehož obsahem je sdělení, že tato se obrátila na p. [Jméno Příjmení], s dotazem, zda oslovil on nebo někdo z jeho kolegů společnost RENARDS v období května – července roku 2010 za účelem zjištění, zda je společnost RENARDS schopná a ochotná účastnit se předmětné veřejné zakázky, a pokud ano, za jakou cenu. [Titul Jméno Příjmení] sdělil, že si vybavuje, že (cit.): „ … s informací, že se budete ucházet daného výběrového řízení a jakou cenu předpokládáte přišel [Jméno Příjmení], a proto jsme společnost RENARDS následně oslovili,“ (konec citace). Pan [Jméno Příjmení] je dle sdělení RENARDS syn [Jméno Příjmení] (v té době náměstka primátora Přerova) a byl velmi dobře informačně vybaven a proto s ním v dané době komunikovali. V žádosti o vyjádření p. [Příjmení] se RENARDS odkazuje na fakt, že v dané době byli dlouhodobým a spolehlivým dodavatelem služeb pro Statutární město Přerov. Odpověď p. [Příjmení] dle RENARDS dokládá, že společnost RENARDS nevěděla, že někdo nekale nakládá s informacemi, které získá z běžného obchodního styku, a že se nekalé soutěže nijak vědomě neúčastnili. Společnost RENARDS uvádí, že nikdy žádnou informaci konkurenci nesdělili.[100]
95. Úřad oslovil dne 5. 2. 2019 [Titul Příjmení] pro ověření a doplnění výše uvedených skutečností. P. [Příjmení] dne 12. 3. 2019[101] Úřadu sdělil, že před obdržením nabídek společností RENARDS a GRANTIKA do výběrového řízení na předmětnou zakázku neměl informaci o tom, jestli se budou tyto společnosti ucházet o veřejnou zakázku, a neměl ani informaci, že by se se zástupci těchto společností někdo z jeho okolí setkával.
III.2 Nabídky účastníků řízení a dokument Čísla
96. Obsah dokumentu Čísla je popsán v bodu 60 výše. Úřad tento dokument v kontextu ostatních zjištěných skutečností interpretuje následujícím způsobem.
97. V textu dokumentu Čísla jsou uvedeny názvy RENARDS, EUNICE, GRANTIKA, ECONOMY RATING, RPSC a k nim vždy určitá poznámka – Úřad má za to, že jde o názvy společností, které mají dle těchto poznámek konat ve veřejné zakázce Zajištění přenosu dat. Současně zde Úřad poznamenává, že společnosti RENARDS, EUNICE, GRANTIKA, ECONOMY a RPSC byly Statutárním městem Přerov osloveny Výzvou k podání nabídek k veřejné zakázce Zajištění přenosu dat.
98. Konkrétně u slova RENARDS (bráno po řádcích) je v dokumentu Čísla uvedeno „více než 2 mil -> zařízeno“. Úřad má za to, že u účastníka řízení RENARDS bylo zařízeno, tj. bylo předjednáno, že tato společnost ve veřejné zakázce Zajištění přenosu dat podá cenovou nabídku převyšující částku 2.000.000,- Kč vč. DPH.[102] Cenová nabídka společnosti RENARDS činila 2.340.000,- Kč vč. DPH. Slovo „zařízeno“ vykládá Úřad tak, že byly podniknuty kroky pro to, aby společnost RENARDS podala cenovou nabídku ve výši více než 2 mil. Kč, resp. aby nepodala nabídku nižší. Úřad má za to, že společnost RENARDS postupovala v souladu s obsahem dokumentu Čísla.
99. V dalším řádku dokumentu Čísla stojí „EUNICE – NEPODAJÍ“. Společnost EUNICE obdržela Výzvu k podání nabídek. Společnost však nabídku nepodala, ale sjednala se společností RPSC subdodavatelskou smlouvu na část plnění zakázky Zajištění přenosu dat (viz výše), přitom tato smlouva byla dohodnuta ještě v době před rozesláním Výzvy k podání nabídek. Úřad má za to, že k rozhodnutí společnosti EUNICE nepodat nabídku do výběrového řízení došlo na základě vzájemné komunikace a výměny informací v době před rozesláním a doručením Výzvy k podání nabídek minimálně se společností RPSC.
100. V třetím řádku dokumentu Čísla stojí „GRANTICA 750 1,2 MIL.“ Číslo „750“ je ve sloupci označeném „žádost + studie proveditelnosti“ a údaj „1,2 MIL.“ ve sloupci „dotač. manag. (SF)“. Z uvedeného Úřad dovozuje, že se společností GRANTIKA bylo předjednáno, že tato do předmětné veřejné zakázky podá cenovou nabídku ve výši 750.000,- Kč vč. DPH za zpracování žádosti o dotaci a studie proveditelnosti a ve výši 1.200.000,- Kč vč. DPH za dotační management. Cenová nabídka reálně podaná společností GRANTIKA byla ve výši 900.000,- Kč vč. DPH za zpracování žádosti o dotaci a studie proveditelnosti a 1.440.000,- Kč vč. DPH za dotační management. Po odečtení zákonného DPH[103] od těchto částek, vychází částky 750.000,- Kč za zpracování žádosti o dotaci a studie proveditelnosti a 1.200.000,- Kč za dotační management. Společnost GRANTIKA podala své cenové nabídky přesně o 20 % vyšší (o daň z přidané hodnoty), než by odpovídalo dokumentu Čísla. Úřad má za to, že společnost GRANTIKA postupovala v souladu s obsahem dokumentu Čísla.
101. Ve čtvrtém řádku dokumentu Čísla je uvedeno „ECONOMY RATING 650 1,1 MIL.“. Číslo „650“ je ve sloupci označeném „žádost + studie proveditelnosti“ a údaj „1,1 MIL.“ ve sloupci „dotač. manag. (SF)“. Úřad má za to, že se společností ECONOMY bylo předjednáno, že cenová nabídka na zpracování žádosti o dotaci a studie proveditelnosti bude společností ECONOMY podána ve výši 650.000,- Kč a na dotační management ve výši 1.100.000,‑Kč. Společnost ECONOMY nabídku do daného výběrového řízení nepodala a nepostupovala tak předjednaným způsobem zachyceným v dokumentu Čísla.
102. V pátém řádku dokumentu Čísla je „RPSC 600 950 TIS.“. Číslo „600“ je ve sloupci označeném „žádost + studie proveditelnosti“ a údaj „950 TIS.“ ve sloupci „dotač. manag. (SF)“, z čehož má Úřad za to, že cenová nabídka společnosti RPSC ve veřejné zakázce Zajištění přenosu dat bude ve výši 600.000,- Kč vč. DPH za zpracování žádosti o dotaci a studie proveditelnosti a 950.000,- Kč vč. DPH za dotační management. Cenová nabídka podaná společností RPSC byla 649.920,-Kč vč. DPH za zpracování žádosti o dotaci a studie proveditelnosti a 949.920,- Kč vč. DPH za dotační management. I přes rozdíl částek obsažených v dokumentu Čísla a skutečně nabídnutých cen (rozdíl ve výši +49.920,- Kč resp. -80,- Kč), Úřad konstatuje, že společnost RPSC postupovala v souladu s dokumentem Čísla. Uvedený rozdíl je natolik malý, že vítězství RPSC nikterak neohrozil - nabídka společnosti RPSC byla nižší než předjednané nabídky ostatních uchazečů dle dokumentu Čísla.
103. Úřad nezjistil žádné obsahové ani grafické podobnosti jednotlivých nabídek účastníků řízení.
III.3 Shrnutí zjištěných skutečností
104. Role RPSC jako budoucího realizátora Zakázky zajištění přenosu dat byla dle názoru Úřadu předjednána již v průběhu dubna 2010, což vyplývá z poznámek pana [Příjmení] ze společnosti AutoCont CZ a.s.[104] To koresponduje se zjištěním, že zástupce společnosti RPSC [Titul Příjmení] konzultoval přinejmenším postup při přípravě na plnění veřejné zakázky Zajištění přenosu dat se zástupci budoucích uchazečů o navazující veřejnou zakázku (TESCO SW a.s. a AutoCont CZ a.s.), a to již v období předcházejícím schválení Výzvy k podání nabídek městem Přerov (viz e-maily z června 2010).
105. Zástupci účastníka RPSC a EUNICE si vzájemně sjednávali uzavření subdodavatelské smlouvy na plnění části veřejné zakázky Zajištění přenosu dat včetně objemu subdodávaných prací již před tím, než jim byla doručena Výzva k podání nabídek obsahující zadávací dokumentaci. Na základě této subdodavatelské smlouvy byla dohodnuta cena za služby společnosti EUNICE ve výši cca 250 tis. Kč (viz bod 55 a 634).
106. Úřad má za to, že role společnosti EUNICE byla v Úřadem posuzovaném jednání velmi významná a společnost EUNICE byla předem srozuměna se skutečností, že ve výběrovém řízení na zakázku Zajištění přenosu dat zvítězí RPSC, a to na základě řetězce následujících událostí. Zástupce účastníka EUNICE v dubnu 2010 upozornil pracovnici města Přerov na výzvu k předkládání žádostí o podporu v rámci výzvy Zajištění přenosu dat a informací v územní samosprávě. Zástupce účastníka EUNICE se dále účastnil schůze v červnu 2010 s představiteli města Přerova, jejímž účelem byla „dohoda na dalším postupu k přípravěvýzvy 09“ (viz bod 48). Společnost EUNICE byla následně oslovena ze strany města Přerov k předběžnému nacenění zakázky Zajištění přenosu dat. Společnost EUNICE byla přítomna od počátku projednávání předmětné veřejné zakázky na půdě města Přerov. Společnost figurovala předvyplněná v předloze pro schůzi Rady města Přerova ze dne 2. 7. 2010. EUNICE si sjednávala subdodávku se společností RPSC již v době před doručením Výzvy k podání nabídek, kdy teoreticky nemohla ani společnost EUNICE ani společnost RPSC vědět, co přesně je předmětem zakázky. Rozsah subdodávky navrhla společnost EUNICE nejprve obecně v objemu 30 % (k tomu také viz e-mail kde stojí „chceme jen svoje procenta“ - bod 59) a předmětem mělo být dle tohoto prvotního návrhu EUNICE obecně poradenství pro zakázku „Zpracování projektové žádosti o dotaci pro projekt …“ (v textu vynechán název, pozn. Úřadu). Přesná specifikace jednotlivých prvků subdodávky měla být dohodnuta později dodatkem ke smlouvě. Z uvedeného mj. vyplývá, že více než o konkrétní obsah subdodávky šlo o to, jakou částku dostane společnost EUNICE a jaká část zbude společnosti RPSC (viz e-mail popsaný v bodě 57 s textem „dohoda byla 200 tis. Kč“ rovněž z doby před doručením Výzvy k podání nabídek společnosti EUNICE a RPSC), resp. společnosti Severity a.s. (k tomu viz e-mail s textem psaným zástupcem Severity a.s. „To je opravdu 200k včetně DPH?“ - viz dále).
107. O schůzi v červnu 2010 byl zástupce účastníka RPSC předem informován a připravil pro tento účel informativní materiál „pro snazší orientaci úředníků a politiků v Přerově“ (viz bod 45), jehož verze komunikoval se zástupci společností TESCO SW a.s. a AutoCont CZ a.s.,[105] kdy společnost TESCO SW a.s. byla jedním z pozdějších realizátorů navazující veřejné zakázky. Uvedené opět podporuje závěr Úřadu o tom, že o společnosti RPSC jako o budoucím realizátoru zakázky Zajištění přenosu dat bylo v této době již rozhodnuto.
108. Z popsané e-mailové komunikace (viz body 50-52) je zřejmé, že tehdejší jednatel společnosti RPSC [Titul Příjmení] řešil s tehdejším členem Rady města Přerova a pozdějším členem komise pro otevírání obálek a hodnocení nabídek na předmětnou zakázku [Titul Jméno Příjmení] - v době předcházející rozhodnutí o tom, které společnosti budou obeslány Výzvou k podání nabídky na zakázku Zajištění přenosu dat - počty dodavatelů, které mají být výzvou osloveny, a rovněž poskytl [Titul Příjmení] identifikační údaje společností GRANTIKA a ECONOMY, které byly později (spolu s dalšími účastníky řízení) vyzvány k podání nabídek k předmětné zakázce. Identifikační údaje společnosti EUNICE nebyly [Jméno Příjmení] dle názoru Úřadu zaslány proto, že byly zástupcům města Přerov dobře známy. Uvedené platí i pro společnost RENARDS (viz bod 94).
109. Způsob zapojení zástupce města Přerov do stanovení obeslaných společností a rovněž do řešení obsahu subdodávky mezi společností EUNICE a RPSC (viz e-mail p. [Příjmení] p. [Příjmení] s textem „… i s panem [Příjmení] příští týden doladil detaily“ nebo vnitrofiremní e-mail RPSC „řeš to prosím příští týden i přes [Jméno]“) vede Úřad k přesvědčení, že někteří zástupci města Přerov (min. [Jméno Příjmení]) museli být předem přinejmenším informováni o roli RPSC jako budoucího vítěze zakázky a EUNICE jako jejího subdodavatele, přičemž z titulu své funkce znali rovněž ostatní budoucí schválené uchazeče, ještě před tím, než o nich bylo oficiálně rozhodnuto; tato skutečnost může vysvětlovat, jakým způsobem mohlo dojít k transferu informací o budoucí účasti a ceně společnosti RENARDS ke společnosti RPSC, kdy zástupci města Přerov mohli sehrát roli prostředníka. Společnost RENARDS, která uvedla, že ona sama mohla sdělit zástupci města Přerova, že se bude ucházet o předmětnou zakázku a že mohla být v obecné rovině komunikována i předpokládaná cena, nemohla nevědět, že sdělovat nabídkovou cenu, byť hrubý odhad (nota bene v situaci, kdy nabídková cena je jediným kritériem výběru) před oficiálním otevřením obálek s nabídkami, není běžnou praxí a že tato informace může být využita pro ovlivnění výsledku výběrového řízení.
110. Dokument Čísla byl vypracován před koncem lhůty pro podání nabídek a současně před doručením jednotlivých nabídek účastníků řízení, kteří nabídku podali. Fotografie tohoto dokumentu byla pořízena zástupcem budoucí „vítězné“ společnosti RPSC. Dle Úřadu dokument Čísla obsahoval informace o postupu účastníků řízení ve výběrovém řízení, a to zejména o výši cenové nabídky, příp. účasti/neúčasti konkrétních účastníků řízení. Dokument Čísla tak spolu s ostatními skutečnostmi (zejména skutečně podanými nabídkami, komunikací mezi zástupci účastníků řízení RPSC, EUNICE a představiteli města Přerova) dle Úřadu prokazuje koordinaci jednání společností RPSC, RENARDS, EUNICE, GRANTIKAa ECONOMY spočívající v předjednání účasti/neúčasti v daném výběrovém řízení a výše jejich cenových nabídek za účelem sjednání výhody (resp. vítězství) účastníka RPSC s tím, že v případě společnosti RENARDS mohla koordinace proběhnout nepřímo – prostřednictvím zástupce města Přerov. Kromě toho společnosti RPSC, RENARDS, GRANTIKA a EUNICE postup dle dokumentu Čísla realizovaly.
111. Úřad zjistil, že účastník RPSC sjednával v průběhu září 2010 subdodavatelskou smlouvu se společností Severity a.s.,[106] jejímž předmětem bylo zpracování části studie proveditelnosti.[107] Zástupce účastníka RPSC komunikoval se zástupcem společnosti Severity a.s. ohledně sjednané ceny za plnění (Dotaz p. [Příjmení]ze Severity a.s.: „To je opravdu 200k včetně DPH?“ s odpovědí p. [Příjmení]z RPSC: „Koukal jsem do smlouvy a je to opravdu 650 včetně DPH, s tím, že k dělení je cca 400 včetně DPH….“).[108] Město Přerov zaplatilo společnosti RPSC za část veřejné zakázky označené „žádost o dotaci včetně studie proveditelnosti“ na základě mandátní smlouvy celkem 649.920,- Kč.[109] Se společností EUNICE si RPSC dohodla cenu za subdodávku EUNICE ve výši cca 250 tis. Kč. Z uvedeného má Úřad za to, že cena za část veřejné zakázky označené „žádost o dotaci včetně studie proveditelnosti“ zaplacená městem Přerovem byla nadhodnocená.
112. Společnost ECONOMY nabídku do daného výběrového řízení nepodala. Zástupci společnosti sdělili, že důvod nepodání nabídky jim není znám. Na místním šetření u této společnosti Úřad nepřevzal žádné dokumenty. Úřad nezjistil žádnou relevantní komunikaci ani jiné vzájemné jednání mezi společností ECONOMY a ostatními účastníky správního řízení.[110]
IV Vymezení relevantního trhu
113. K tomu, aby Úřad mohl věc posoudit, je nezbytné vymezit relevantní trh, na kterém se projevovaly účinky jednání účastníků řízení. Trhem se obecně rozumí prostorový a časový souběh nabídky a poptávky po takových výrobcích či službách, které jsou z hlediska uspokojování určitých potřeb uživatelů těchto výrobků a služeb shodné nebo vzájemně zastupitelné. Relevantním trhem je podle § 2 odst. 2 zákona o ochraně hospodářské soutěže[111] trh zboží[112], které je z hlediska charakteristiky, ceny a zamýšleného použití shodné, porovnatelné nebo vzájemně zastupitelné, a to na území, na němž jsou soutěžní podmínky dostatečně homogenní a zřetelně odlišitelné od sousedících území. Relevantní trh se vymezuje z hlediska věcného (výrobkového), geografického a časového.[113] Z hlediska času se relevantní trh zkoumá pouze v případě, když v konkrétním okamžiku nebo období jsou soutěžní podmínky výrazně odlišné než v jiných obdobích.
114. Při vymezení relevantního trhu vycházel Úřad z předmětu správního řízení a hodnotil, jakého trhu (příp. trhů) zboží (věcně i geograficky) se posuzované jednání účastníků řízení týkalo.
IV.1 Věcné vymezení relevantního trhu
115. Posuzované jednání účastníků řízení se v daném případě týkalo veřejné zakázky v oblasti dotačního poradenství. Jejím předmětem byla poradenská činnost při přípravě a realizaci projektu – zpracování studie proveditelnosti a žádosti pro podání projektu o finanční podporu a následný management po dobu realizace projektu v rámci Integrovaného operačního programu. V rámci předmětu plnění mělo být zajištěno kompletní zpracování studie proveditelnosti a žádosti o dotaci pro podání záměru v souladu s předmětnou výzvou a příslušnou dokumentací Integrovaného operačního programu. V rámci dotačního managementu projektu mělo být zajištěno především zpracování průběžných monitorovacích zpráv, žádostí o platbu, závěrečné vyhodnocení, koordinace a organizace pracovního týmu žadatele, komunikace s poskytovatelem dotace. Celý projekt měl být financován z fondů Evropské unie prostřednictvím Integrovaného operačního programu.
116. Žádost o čerpání dotace je souborem veškerých dokumentů, určených řídícím orgánem, jejichž účelem je co nejvíce přiblížit a objasnit projektový záměr žadatele o dotaci. Mezi tyto dokumenty patří například studie proveditelnosti, přílohy podle konkrétního typu programu, internetová žádost a další podklady. Kromě samotného vyhotovení žádosti o dotaci společnosti působící v tomto oboru obvykle poskytují související poradenství (ohledně pravidel dotačního programu apod.).
117. Studie proveditelnosti bývá nedílnou součástí např. projektových žádostí o dotace z programů EU či žádostí o větší úvěry v bankách. Je nejvyšším stupněm analýzy investičního záměru nebo podnikatelského záměru. Součástí studie proveditelnosti je: textová analýza projektu, analýza efektivnosti investice, předpověď stability projektu v čase v závislosti na změnách parametrů – citlivostní analýza, předpověď stability investora nebo žadatele o úvěr většinou v určitém časovém rámci. Přesná osnova Studie proveditelnosti pro účely žádosti o dotaci je vždy uvedena u konkrétního dotačního programu v metodických pokynech pro žadatele.
118. Do oblasti dotačního managementu spadá řízení schválených projektů.Po podpisu smlouvy o dotaci začíná fáze administrace dotace. V průběhu realizace projektu podporovaného prostředky z evropských fondů se průběžně komunikuje s řídícím orgánem, především za účelem doložení postupu projektu, proplacení již vyfakturovaných úkonů v rámci realizace projektu, vypracovávají se pravidelné monitorovací zprávy, závěrečné monitorovací zprávy aj.
119. Vzhledem k výše uvedenému vymezil Úřad pro účely daného správního řízení relevantní trh z hlediska věcného jako trhdotačního poradenství.
IV.2 Geografické a časové vymezení relevantního trhu
120. Geografický relevantní trh zahrnuje území, kde jsou soutěžní podmínky dostatečně homogenní a zřetelně odlišitelné od sousedících území.
121. Úřad v souladu s vlastní konstantní rozhodovací praxí, vymezil geografický relevantní trh jako území České republiky. Úřad neshledal žádné důvody pro členění území České republiky na menší celky či oblasti, které by ve vztahu k dotačnímu poradenství a v souladu s uvedenou zákonnou definicí relevantního trhu vykazovaly natolik specifické podmínky (ve srovnání s jinými územími), aby je bylo potřeba vymezovat jako samostatné geografické trhy. Úřad se též v souladu se zavedenou praxí nedomnívá, že by byl dotčený relevantní trh širší než území České republiky.
122. Po stránce časové jde o trh pravidelně se opakujících dodávek, tedy o trh trvalý.
IV.3 Dopad na relevantní trh
123. V posuzovaném případě se jedná o dohodu, jejímž cílem je narušení hospodářské soutěže (viz níže), u takových dohod se presumuje jejich potenciálně negativní dopad na soutěž; pro účely deklarace její protiprávnosti Úřad tedy nemusí zkoumat její skutečný negativní dopad na relevantní trh. Úřad však má za prokázaný negativní dopad této dohody spočívající i ve skutečném narušení hospodářské soutěže. Účastníkům řízení se v předmětné veřejné zakázce podařilo mezi sebou zcela vyloučit soutěž; ovlivnili rovněž výsledek výběrového řízení o veřejnou zakázku. Úřad vnímá dopad této dohody jako zvlášť závažný a projev posuzovaného jednání hodnotí jako pro soutěž zvlášť nebezpečný případ bid-riggingu (viz dále).
V Právní posouzení
V.1 Použité znění zákona
124. Protiprávnost určitého jednání se posuzuje dle právní normy účinné v době spáchání deliktu, není-li pozdější právní úprava pro účastníka řízení příznivější. Za dobu spáchání deliktu se pak považuje okamžik jeho dokonání. V posuzovaném případě došlo k dokonání správního deliktu realizací sladěného záměru účastníků řízení na trhu (podáním nabídek) dne 27. 7. 2010.
125. V době spáchání deliktu byl účinný zákon č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), ve znění zákona č. 155/2009 Sb.; uvedené znění zákona platilo do 14. 7. 2011. Od spáchání deliktu dosud nabylo účinnosti 6 novel zákona o ochraně hospodářské soutěže, a to zákon č. 188/2011 Sb., zákon č. 360/2012 Sb., zákon č. 135/2016 Sb., zákon č. 293/2016 Sb., zákon č. 183/2017 Sb. a zákon č. 262/2017 Sb. Od 1. 7. 2017 je rovněž účinný nový přestupkový zákon, který je třeba při posuzování příznivosti právní úpravy rovněž vzít v úvahu (viz dále). Úřad se tedy zabýval tím, zda některá z uvedených pozdějších právních úprav je pro účastníky řízení příznivější či nikoli.
126. Prvně je třeba uvést, že žádná z uvedených pozdějších právních úprav se nedotkla vymezení skutkové podstaty správního deliktu spočívajícího v uzavření zakázané dohody (§ 3 odst. 1), podmínek platných pro vymezení dohod zanedbatelného dopadu na soutěž, jež nejsou považovány za dohody zakázané, podmínek, při jejichž naplnění se zákaz na dohody nevztahuje nebo jsou ze zákazu vyňaty na základě blokových výjimek,[114] ani zákonné maximální výše pokut za správní delikty.
127. Novela zákonem č. 188/2011 Sb., nepřinesla žádnou změnu hmotněprávního posouzení jednání vytýkaného Úřadem a nedošlo ani k jiné úpravě práv a povinností soutěžitelů, která by mohla mít vliv na správní řízení vedené Úřadem. Na základě uvedeného je možné konstatovat, že novela provedená zákonem č. 188/2011 Sb., neobsahuje příznivější právní úpravu.
128. Zákonem č. 360/2012 Sb., jenž nabyl účinnosti dne 1. 12. 2012, došlo k rozšíření kritérií pro ukládání pokut, kdy Úřad může přihlédnout i k jednání právnické osoby v průběhu řízení a k její snaze odstranit škodlivé následky správního deliktu. Novela v tomto směru však nepřinesla faktickou změnu v již dříve aplikované správní praxi Úřadu, neboť Úřad při ukládání pokut i před citovanou novelou zohledňoval dle Zásad postupu Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže při stanovování výše pokut podle § 22 odst. 2 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže, v platném znění, uveřejněných Úřadem v měsíci dubnu roku 2007 (dále též „Zásady při stanovování výše pokut“ nebo „Zásady“),[115] jako polehčující okolnost jednání účastníka řízení.
129. Zákonem č. 360/2012 Sb. byl dále zaveden nový druh správní sankce (viz § 22a odst. 4 a 5), kdy se za delikty dle § 3 odst. 1 spáchané v souvislosti se zadávacím řízením, uzavíráním smlouvy na plnění veřejné zakázky malého rozsahu nebo koncesním řízením spolu s pokutou uloží zákaz plnění veřejných zakázek, resp. zákaz plnění koncesní smlouvy na dobu 3 let. Jde o nový druh sankce ukládaný za delikty ve veřejných zakázkách vedle pokuty. Vzhledem k tomu, že posuzovaný delikt byl spáchán v souvislosti se zadáním veřejné zakázky, je tato změna právní úpravy pro účastníky řízení výrazně méně příznivá.
130. Zbývající změny jsou procesního charakteru a netýkají se hmotněprávního posouzení vytýkaného jednání Úřadem. Ze všech výše uvedených skutečností Úřad konstatuje, že změny provedené zákonem č. 360/2012 Sb. nelze považovat za právní úpravu pro účastníky řízení příznivější.
131. Novelami provedenými zákonem č. 135/2016 Sb. a zákonem č. 293/2016 Sb. došlo k úpravě ustanovení týkajících se uložení zákazu účasti ve veřejných zakázkách. Zákon č. 135/2016 Sb., kterým se změnily některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o zadávání veřejných zakázek, upravil terminologii v § 20a odst. 4 a zrušil odst. 5 týkající se uložení této sankce za delikt spáchaný v souvislosti s koncesním řízením. Novela zákona č. 293/2016 pak upravila ustanovení týkající se zákazu plnění veřejných zakázek, kdy původně obligatorní povinnost Úřadu tento zákaz uložit na 3 roky změnila na možnost jeho uložení až na dobu 3 let. Další změny provedené zákonem č. 293/2016 Sb. jsou procesní povahy, příp. se týkají dozoru nad orgány veřejné správy a spojení soutěžitelů. Ani jedna z těchto pozdějších úprav není pro účastníky řízení s ohledem na nemožnost uložit tuto sankci dle právní úpravy v době spáchání posuzovaného deliktu příznivější.
132. Novela provedená zákonem č. 183/2017Sb. účinná od 1. 7. 2017 byla přijata v souvislosti s novým přestupkovým zákonem, který je třeba při posuzování příznivosti právní úpravy vzít rovněž v úvahu. Úřad při aplikaci hmotněprávních ustanovení zákona přihlíží zejména k § 112 nového přestupkového zákona. Dle nového přestupkového zákona se na přestupky a dosavadní jiné správní delikty, s výjimkou disciplinárních deliktů, hledí ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona jako na přestupky. Odpovědnost za ně se pak posoudí podle dosavadních zákonů, pokud k jednání zakládajícímu odpovědnost došlo přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona; podle nového přestupkového zákona se posoudí jen tehdy, jestliže to je pro pachatele příznivější. Je-li to pro pachatele výhodnější, použijí se rovněž ustanovení o určení druhu a výměry správního trestu.
133. Vzhledem k tomu, že nový přestupkový zákon je v postavení subsidiarity ve vztahu k zákonu o ochraně hospodářské soutěže, je třeba posuzovat jednotlivá ustanovení nového přestupkového zákona v korektivu novely provedené zákonem č. 183/2017 Sb., která aplikaci některých jeho ustanovení vylučuje či odlišně upravuje.
134. Po posouzení veškerých aspektů z hlediska trestnosti Úřad dospěl k závěru, že novela č. 183/2017 Sb. není příznivější. Sohledem na § 112 odst. 2 nového přestupkového zákona však Úřad část zákona týkající se změny promlčecí doby při aplikaci zákona zohledňuje. Promlčecí doba dle § 23 zákona č. 183/2017 Sb. činí 10 let a počíná běžet dnem následujícím po dni spáchání přestupku a přerušuje se ze zákonem stanovených důvodů, například oznámením o zahájení řízení o přestupku. Současně platí, že byla-li promlčecí doba přerušena, odpovědnost za přestupek zanikne nejpozději uplynutím 14 let od jeho spáchání. Dle právní úpravy účinné v době spáchání deliktu odpovědnost za správní delikt zanikla, jestliže správní orgán o něm nezahájil řízení do 5 let ode dne, kdy se o něm správní orgán dozvěděl, nejpozději však do 10 let ode dne, kdy byl spáchán. V případě včasného zahájení řízení Úřadem promlčecí doba podle zákona účinného v době spáchání deliktu neuplynula nikdy. Novela č. 183/2017 Sb. zavádí časově ohraničenou promlčecí dobu, kterou tímto v souladu s § 112 odst. 2 přestupkové zákona Úřad zohledňuje.V posuzovaném případě nicméně Úřad konstatuje, že dosud žádná ze lhůt zavedená novelou č. 183/2017 Sb. ode dne spáchání přestupku neuplynula.
135. Zákonem č. 262/2017 Sb., o náhradě škody v oblasti hospodářské soutěže a o změně zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), ve znění pozdějších předpisů (zákon o náhradě škody v oblasti hospodářské soutěže), bylo pouze nově upraveno nahlížení do spisu, respektive vyloučení z nahlížení i žádosti o snížení pokuty dle § 22ba odst. 6, a zpřístupnění informací obsažených ve spise, jde o změny procesní povahy, které nemají žádný vliv na hmotněprávní posouzení vytýkaného jednání (viz bod 5 sdělení výhrad). Tato pozdější právní úprava není rovněž pro účastníky řízení příznivější.
136. Z hlediska hmotněprávního postupuje Úřad dle zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), ve znění zákona č. 155/2009 Sb. (dále též „ZOHS 155“).
V.2 Zákonná a judikatorní východiska
137. Ustanovení § 1 odst. 1 zákona o ochraně hospodářské soutěže upravuje ochranu hospodářské soutěže na trhu výrobků a služeb (dále jen „zboží“) proti jejímu vyloučení, omezení, jinému narušení nebo ohrožení (dále jen „narušení“) dohodami soutěžitelů, zneužitím dominantního postavení soutěžitelů, spojením soutěžitelů.
138. Soutěžitelem se dle § 2 odst. 1 zákona o ochraně hospodářské soutěže rozumí fyzické a právnické osoby, jejich sdružení, sdružení těchto sdružení a jiné formy seskupování, a to i v případě, že tato sdružení a seskupení nejsou právnickými osobami, pokud se účastní hospodářské soutěže nebo ji mohou svou činností ovlivňovat, i když nejsou podnikateli. Dle ustálené judikatury a v kontextu práva hospodářské soutěže pojem „soutěžitel“ zahrnuje jakýkoliv subjekt vykonávající hospodářskou činnost nezávisle na právním postavení tohoto subjektu a způsobu jeho financování. Hospodářskou činností je jakákoli činnost spočívající v nabízení zboží nebo poskytování služeb na daném trhu.[116]
139. Dle § 3 odst. 1 zákona o ochraně hospodářské soutěže dohody mezi soutěžiteli, rozhodnutí jejich sdružení a jednání soutěžitelů ve vzájemné shodě (dále jen „dohody“)[117], jejichž cílem nebo výsledkem je narušení hospodářské soutěže, jsou zakázané a neplatné, pokud tento nebo zvláštní zákon nestanoví jinak nebo pokud Úřad nepovolí prováděcím právním předpisem z tohoto zákazu výjimku.[118]
140. Zakázané jsou zejména dohody výslovně uvedené v § 3 odst. 2 písm. a) až f) zákona o ochraně hospodářské soutěže, jako např. dohody o přímém nebo nepřímém určení cen, rozdělení trhu, uplatňování rozdílných podmínek apod. Dohodou v užším smyslu (dohodou stricto sensu) je jakékoli ujednání (konsensuální akt), z něhož vyplývá shoda projevů vůle dotčených soutěžitelů určitým způsobem v budoucnu jednat, a tedy omezit své vlastní soutěžní rozhodování a svobodu jednání.[119] U protisoutěžních dohod stricto sensu proto není vyžadována konkrétní forma či jiné formální náležitosti vztahující se k projevení vůle účastníků dohody navenek, ilustrativní je v tomto smyslu rozhodnutí Evropské komise ve věci Polypropylene, kde bylo k této otázce výslovně konstatováno, že „…dohoda existuje tehdy, jestliže se strany dohodnou na plánu, který omezuje nebo je pravděpodobně s to omezit jejich obchodní svobodu tím, že určí směry jejich vzájemného jednání nebo zdržení se určitého jednání na trhu. Nejsou zapotřebí ani smluvní sankce ani donucovací postupy…“[120]
141. Pod legislativní zkratku „dohoda“ řadí § 3 odst. 1 zákona o ochraně hospodářské soutěže také tzv. jednání soutěžitelů ve vzájemné shodě. Jednání ve vzájemné shodě oproti dohodě v užším smyslu představuje formu koordinace mezi soutěžiteli, kteří, aniž by dosáhli stádia uzavření dohody, vědomě nahrazují rizika vzájemné konkurence praktickou kooperací, a to v rozporu s požadavky na hospodářskou nezávislost.[121] Nejvyšší správní soud k tomu v rozsudku ve věci Kartel pekařů[122] konstatoval, že konsenzus (shoda projevu vůle jako nutný předpoklad uzavření dohody v užším smyslu): „… je nahrazen „slaďováním“ (koordinací), které může mít rozmanitou formu: od zpracování společného plánu až po pouhou výměnu informací.“ Pro kvalifikaci jednání jako jednání ve vzájemné shodě však není dle Nejvyššího správního soudu nezbytné zjištění, že byl vypracován plán společného postupu, postačí, pokud soutěžitelé pouze komunikují nebo se účastní jednání, které usnadňuje koordinaci jejich obchodní politiky. Jinými slovy za jednání ve vzájemné shodě se tedy považuje určitý společně koordinovaný postup soutěžitelů, kterému předcházejí jak přímé, tak nepřímé vzájemné kontakty mezi těmito soutěžiteli a jejich nezávislé soutěžní jednání je nahrazeno praktickou kooperací, jejímž cílem je preventivní odstranění nejistoty o budoucím chování konkurentů.
142. K tomu též Nejvyšší správní soud poznamenal, že na právní postavení soutěžitelů nemá skutečnost, zda správní orgán jejich jednání kvalifikoval jako dohodu v užším smyslu nebo jako jednání ve vzájemné shodě, žádný praktický vliv. Obě kategorie soutěžního jednání jsou stejným způsobem zakázány a obě podléhají stejné sankci.
143. Úřad má vzhledem k výše uvedené judikatuře za to, že jednání ve vzájemné shodě představuje takový způsob jednání na trhu, který předpokládá vzájemné slaďování jednání (záměr jednat) mezi soutěžiteli, následné jednání (realizace sladěného záměru) soutěžitelů na trhu a příčinnou souvislost mezi těmito dvěma prvky. Jednání ve shodě tedy v sobě zahrnuje nejprve koordinaci stran odstraňující vzájemné pochybnosti o jejich budoucím soutěžním chování, dále faktický projev této koordinace na trhu a kauzální nexus je spojující. V praxi však často dochází k situacím, kdy se tyto dva prvky mohou i dále prolínat, kdy v průběhu realizace sladěného záměru pokračují delikventi ve vzájemných kontaktech a výměně informací za účelem dalšího slaďování svého postupu.
144. V případě jednání ve vzájemné shodě musí být především prokázána existence kontaktů mezi soutěžiteli, jejichž důsledkem je jednání na trhu, nebo prokázáno takové jejich jednání na trhu, které nelze racionálně zdůvodnit jinak než předchozím kontaktem. Úřad tak při prokazování jednání ve vzájemné shodě musí buď prokázat, že mezi soutěžiteli probíhala soutěžně-protiprávní komunikace, jejímž důsledkem je jednání soutěžitelů na trhu determinované tímto slaďováním, nebo že došlo ke shodnému či nápadně podobnému jednání, jež není racionálně jinak zdůvodnitelné než jednáním ve vzájemné shodě; v posléze uvedené variantě se pak presumují předchozí soutěžně relevantní kontakty.[123]
145. K tomu, aby určitá dohoda byla považována za zakázanou, musí být kromě naplnění formálních znaků, naplněny i materiální podmínky protisoutěžního charakteru dohody. Z unijní i české judikatury vyplývá, že zakázané jsou dohody, které mají za cíl (účel) narušení soutěže (aniž by takového cíle bylo třeba byť jen částečně dosaženo a aniž by byl stranami zamýšlen), a dohody, které mají nebo mohou mít protisoutěžní následek (a to zásadně bez ohledu na to, zda byl takový následek stranami zamýšlen), pokud se vyznačují takovými znaky mířícími na způsobení negativního efektu na trhu, které snesou kritérium „dostatečnosti“ či „podstatnosti“ a z pohledu způsobení protisoutěžního efektu též reálnosti. Má-li dohoda protisoutěžní cíl (účel), není již nutné zjišťovat její skutečné účinky na relevantním trhu. Je pouze na soutěžním úřadu, zda se bude při posuzování protisoutěžního charakteru dohody zabývat primárně jejím cílem či jejími následky. Soutěžní úřady budou tedy v prvé řadě své úsilí směřovat k prokázání protisoutěžního cíle, neboť máli dohoda protisoutěžní cíl, není nutné zjišťovat její účinky na relevantním trhu.[124]
146. Vzhledem ke svému cíli jsou protisoutěžní především takzvané dohody s tvrdým jádrem (hard-core). To jsou takové dohody, které jsou již ze své podstaty způsobilé narušit hospodářskou soutěž. Jedná se zejména o horizontální dohody o určování cen, rozdělení trhu, rozdělení zákazníků a omezování produkce.[125] Dohody s tvrdým jádrem nelze dle Oznámení Úřadu o dohodách de minimis považovat za dohody, jejichž dopad na soutěž je zanedbatelný.
147. Speciálním typem zakázaných dohod s tvrdým jádrem, jsou dohody směřující k ovlivnění výsledků veřejných soutěží a výběrových řízení skrze předem dohodnutou účast, případně neúčast některých uchazečů, nebo prostřednictvím obsahově sladěného podání nabídek, zejména co se nabídkových cen týče, tzv. dohody typu bid-rigging. Nebezpečí těchto dohod spočívá ve vyvolání dojmu skutečné a férové soutěže mezi uchazeči o zakázku, přičemž poptávající/zadavatel má zpravidla omezené možnosti detekce takových ujednání, kterými je de facto popřen smysl a přínos výběrového řízení, především v podobě „vysoutěžené“ nižší ceny. Tyto dohody patří k nejnebezpečnějším praktikám narušujícím hospodářskou soutěž.
148. Dohody typu bid-rigging zpravidla zahrnují jak prvky dohody o rozdělení trhu, tak dohody cenové, tedy dva typy nejzávažnějších hard-core omezení hospodářské soutěže, jelikož podstatou těchto dohod je vyloučení vzájemné hospodářské soutěže mezi uchazeči o zakázku resp. o trh/jeho část (koordinace postupu směřující k získání zakázky předem zamýšleným vítězem – tj. dělení trhu) a popření tak vlastního smyslu výběrového řízení (jehož účelem je nalezení dodavatele za nejvýhodnějších – zejména cenových - podmínek). K narušení hospodářské soutěže dochází již samotnou koordinací mezi soutěžiteli při účasti na výběrovém řízení (týkající se např. okruhu účastníků soutěže, nabídkové ceny apod.), jež je následně realizována, neboť tak dochází ke zkreslení hospodářské soutěže, a to bez ohledu na to, jaká je konkrétní výše sladěných nabídkových cen. Vzhledem k tomu, že dohody typu bid-rigging bývají pravidelně zaměřeny na veřejné zakázky (tj. zakázky zadavatelů hospodařících s veřejnými rozpočty či dotacemi), narůstá jejich společenská škodlivost i tím, že mají přímý negativní dopad na veřejné rozpočty, když ilegálním způsobem odčerpávají zdroje jinak využitelné pro veřejné účely. Tento typ dohod je považován za dohody s protisoutěžním cílem.[126]
149. Dle § 3 odst. 4 zákona o ochraně hospodářské soutěže jsou ze zákazu dohod ve smyslu § 3 odst. 1 téhož zákona vyňaty dohody splňující kumulativně tyto podmínky: a) přispějí ke zlepšení výroby nebo distribuce zboží nebo k podpoře technického či hospodářského rozvoje a vyhrazují spotřebitelům přiměřený podíl na výhodách z toho plynoucích, b) neuloží soutěžitelům omezení, která nejsou nezbytná k dosažení cílů podle písmene a), a c) neumožní soutěžitelům vyloučit hospodářskou soutěž na podstatné části trhu zboží, jehož dodávka nebo nákup je předmětem dohody.[127]
V.3 Právní posouzení jednání účastníků řízení
150. Úřad kvalifikuje jednání účastníků řízení týkající se veřejné zakázky Zajištění přenosu dat jako zakázanou dohodu spočívající v koordinaci činnosti konkurentů při tendrech (bid-rigging) s prvky dohody o rozdělení trhu a cenové dohody ve smyslu § 3 odst. 1 a odst. 2 písm. a) a c) ZOHS 155. Tuto dohodu uzavřeli účastníci řízení společnosti RPSC, RENARDS, EUNICE a GRANTIKA, a realizovali ji prostřednictvím vzájemného krytí tak, aby nabídka společnosti RPSC v daném zadávacím řízení byla výhodnější v porovnání s nabídkami společností RENARDS a GRANTIKA (viz dále). Úřad při posouzení formy zakázané dohody týkající se veřejné zakázky Zajištění přenosu dat dospěl k závěru, že účastníci řízení RPSC, RENARDS, EUNICE a GRANTIKA jednali ve vzájemné shodě. Vůči účastníkovi řízení společnosti ECONOMY nebylo jednání ve vzájemné shodě prokázáno.
151. Při posuzování jednání účastníků RPSC, RENARDS, EUNICE, ECONOMY, GRANTIKA v rámci veřejné zakázky Zajištění přenosu dat Úřad nejprve zkoumal fázi vzájemného slaďování jednání účastníků řízení (záměru jednat), tj. zda výše uvedení účastníci řízení zkoordinovali svůj postup ve výběrovém řízení v rámci této veřejné zakázky.
152. Z řetězce důkazů shrnutých v části III. 3 Shrnutí zjištěných skutečností má Úřad za prokázané, že v době před podáním cenových nabídek byla předpřipravena (za účasti společnosti EUNICE i za účasti minimálně jednoho zástupce města Přerov) půda pro to, aby se RPSC stala vítězem veřejné zakázky Zajištění přenosu dat a společnost EUNICE byla jejím subdodavatelem. K tomuto záměru byla potřeba součinnost ostatních uchazečů o veřejnou zakázku. Tato součinnost byla předjednána buď přímými kontakty, nebo přes zástupce města Přerov. Zkoordinování budoucího postupu muselo se společnostmi ECONOMY a GRANTIKA započít nejpozději v době, kdy byly společností RPSC poskytnuty jejich identifikační údaje zástupci města Přerov, a Úřad usuzuje, že tyto kontakty proběhly napřímo mezi RPSC a ECONOMY, resp. mezi RPSC a GRANTIKOU. Koordinace se společností RENARDS mohla proběhnout i přes zástupce města Přerov. V případě společnosti EUNICE proběhla komunikace přímo se společností RPSC.
153. Úřad se zabýval podanými cenovými nabídkami účastníků řízení, tedy nabídkami RPSC, RENARDS, GRANTIKA. Porovnáním podaných nabídek uvedených účastníků řízení a dokumentu Čísla Úřad zjistil, že nabídky ve skutečnosti podané do daného výběrového řízení odpovídají cenám uvedeným v ručně psaném dokumentu Čísla, který byl vytvořen v období před doručením Výzvy k podání nabídek a byl přílohou e-mailu zajištěného Policií ČR z počítače a e-mailové adresy [Titul Jméno Příjmení], tehdejšího jednatele společnosti RPSC.[128]
154. Účastníci řízení EUNICE a ECONOMY nabídku do daného výběrového řízení nepodali.
155. Dokument Čísla, dle kterého účastník EUNICE nepodá („nepodají“) nabídku do výběrového řízení Zajištění přenosu dat, dle Úřadu prokazuje koordinaci jednání účastníků řízení spočívající v neúčasti společnosti EUNICE v daném výběrovém řízení za účelem sjednání výhody (potažmo vítězství) účastníka RPSC.
156. Mezi účastníky řízení EUNICE a RPSC došlo ke sjednání subdodavatelské smlouvy na dodávky, či služby k předmětné veřejné zakázce Zajištění přenosu dat (viz např. bod 55). Úřad má za to, že toto jednání účastníků EUNICE a RPSC mohlo být částečnou kompenzací za sjednání výhry RPSC v daném výběrovém řízení a neúčast společnosti EUNICE ve výběrovém řízení. To však nemá vliv na právní posouzení Úřadem.
157. Úřad má za to, že výše popsaná podobnost nabídkových cen uvedených v zajištěném dokumentu Čísla a skutečných cenových nabídek účastníků řízení a dále neúčast společnosti EUNICE v daném výběrovém řízení, není jinak rozumně zdůvodnitelná než předchozí vzájemnou komunikací, výměnou informací, kooperací či jiným projevem slaďování postupu účastníků řízení RPSC, RENARDS, EUNICE a GRANTIKA.
158. Co se týče společnosti ECONOMY Úřad konstatuje, že tato se s vysokou pravděpodobností účastnila slaďovací fáze jednání účastníků řízení. Nejenže byly identifikační údaje této společnosti poskytnuty účastníkem RPSC zástupci města Přerov pro účely jejího zařazení mezi budoucí oslovené zájemce o veřejnou zakázku, ale především figurovala v dokumentu Čísla i s konkrétními částkami, které má ve výběrovém řízení nabídnout (viz bod 101 tohoto rozhodnutí). Úřad však nezjistil žádné další skutečnosti vztahující se k jejímu zapojení do koordinace jednání účastníků řízení v rámci daného výběrového řízení.
159. Na základě výše uvedeného Úřad uzavírá, že účastníci řízení RPSC, RENARDS, EUNICE a GRANTIKA slaďovali svůj postup ve výběrovém řízení k veřejné zakázce Zajištění přenosu dat. Prokazatelný počátek slaďování záměru mezi účastníky řízení nelze přesně stanovit, došlo k němu v blíže neurčeném období před podáním nabídek, nejpozději ke dni 19. 7. 2010 (datum pořízení fotografie ručně psaného dokumentu Čísla). Ukončení slaďování je pak dne 27. 7. 2010, což je datum podání poslední ze vzájemně sladěných nabídek.[129] Úřad dobu trvání slaďování společného záměru účastníků řízení vymezil v blíže neurčeném období před 19. 7. 2010 do 27. 7. 2010.
160. Úřad následně posuzoval, zda na základě slaďování záměru došlo ke společnému postupu na trhu, tedy zda byl sladěný záměr účastníků řízení realizován, a rovněž příčinnou souvislost mezi oběma fázemi zakázané dohody, a to fází realizační a slaďovací.
161. Úřad má za prokázané, že účastníci řízení RPSC, RENARDS, EUNICE a GRANTIKA realizovali svůj záměr ovlivnit výsledek veřejné zakázky Zajištění přenosu dat. Společnosti RENARDS a GRANTIKA podaly vědomě tzv. krycí nabídku do daného výběrového řízení, která neměla konkurovat nabídce společnosti RPSC. Nezávislost vypracování obsahu nabídek, zejména cenové části nabídky, byla jen zdánlivá. Společnost EUNICE vědomě nepodala nabídku do daného výběrového řízení, aby společnosti RPSC nekonkurovala a současně si sjednala s vítěznou společností RPSC subdodavatelskou smlouvu na dodávky, či služby pro dané výběrové řízení. Společnost RPSC proto danou zakázku získala.
162. Doručením poslední z nabídek došlo k dokončení realizace sladěného záměru, proto Úřad považuje den 27. 7. 2010 za datum realizace sladěného záměru účastníků řízení.
163. Příčinnou souvislost mezi slaďováním postupu účastníků řízení a jeho následnou realizací má Úřad také za prokázanou. Jednání účastníků řízení bylo bezpochyby výsledkem předchozího slaďování nabídek a jednání mezi účastníky řízení, kdy nahradili své nezávislé chování v soutěži o zakázku praktickou kooperací vedoucí k zamýšlenému cíli. Tímto jednáním ovlivnili hodnocení nabídek a vzhledem k vítězství společnosti RPSC v dané zakázce i výsledek výběrového řízení.
164. Účastníci řízení si dle Úřadu vzájemně zprostředkovali informace o svém budoucím záměru ohledně postupu při účasti a podání nabídek ve výběrovém řízení k veřejné zakázce Zajištění přenosu dat, čímž mezi sebou odstranili nejistotu o budoucím chování v soutěži na trhu. Účastníci řízení se vzájemně ať už přímo či nepřímo informovali o tom, jak se zachovají v daném výběrovém řízení (podání krycích nabídek či nepodání nabídky), aby v dané zakázce vyloučili konkurenci svých nabídek ve prospěch uchazeče RPSC.
165. Vzájemně sladěný záměr účastníků řízení postupovat ve výběrovém řízení ve veřejné zakázce Zajištění přenosu dat tak, že společnosti RENARDS a GRANTIKA podají krycí nabídky k nabídce společnosti RPSC a společnost EUNICE nepodá žádnou nabídku, a vyloučit tak soutěž o zakázku mezi nimi, tito účastníci řízení také následně realizovali, čímž splnili předpoklady potřebné k naplnění skutkové podstaty jednání soutěžitelů ve vzájemné shodě. Uvedené nelze konstatovat ve vztahu ke společnosti ECONOMY - Úřad nemá důkazy o tom, že by se společnost ECONOMY účastnila realizační fáze.
166. Úřad konstatuje, že s ohledem na skutečnost, že posuzované jednání účastníků řízení týkající se veřejné zakázky Zajištění přenosu dat představuje hardcore dohodu a cílové narušení hospodářské soutěže, neuplatní se u něj (bez ohledu na velikost tržních podílů účastníků dohody) pravidlo de minimis, resp. nespadá mezi dohody, jejichž dopad na soutěž je zanedbatelný (jež nejsou považovány za zakázané). Úřad dále konstatuje, že posuzované jednání účastníků řízení nesplňuje podmínky pro vynětí ze zákazu dohod dle § 3 odst. 4 ZOHS 155; účastníci řízení ani důkazy pro takové vynětí nepředložili. Posuzované jednání účastníků řízení rovněž nesplňuje podmínky pro uplatnění žádné blokové výjimky přijaté na základě nařízení Evropské komise nebo Rady Evropské unie.
167. Úřad se také zabýval otázkou, zda posuzované jednání soutěžitelů mohlo mít vliv na obchod mezi členskými státy, neboť v případě protisoutěžního jednání, jež má podstatný vliv na obchod mezi členskými státy, tj. je u něj splněna podmínka existence unijního prvku, aplikuje Úřad hmotné právo podle čl. 101 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „SFEU“).
168. Úřad vyloučil, že by předmětné jednání bylo přímo, nebo nepřímo, skutečně, či potenciálně způsobilé ovlivnit obchod mezi členskými státy Evropské unie, resp. mělo unijní rozměr, a neaplikoval na ně proto článek 101 SFEU.
VI Vyjádření Úřadu ke stanoviskům účastníků řízení předloženým v průběhu správního řízení, k podkladům rozhodnutí a ke sdělení výhrad
VI.1 RPSC
169. Společnost RPSC předložila námitky vůči postupu Úřadu již v průběhu správního řízení. Rovněž se vyjádřila ke sdělení výhrad a podkladům rozhodnutí.
170. Úřad obdržel dne 3. 8. 2018 vyjádření účastníka řízení RPSC, ve kterém účastník řízení zpochybnil pravost e-mailu popsaného výše v bodě 60 a dále navrhnul přerušení správního řízení dle § 64 správního řádu.[130]
171. K pravosti předmětného e-mailu Úřad sděluje, že zajistil od Policie České republiky (Národní centrály proti organizovanému zločinu) příkazy k domovním prohlídkám, protokoly z domovních prohlídek a úřední záznamy o vyhodnocení zajištěných e-mailových schránek, příp. výpočetní techniky, ze kterých vyplývá kdy, u koho a jakým způsobem byl předmětný e-mail (společně s dalšími dokumenty) zajištěn.[131] Návrhu účastníka na přerušení řízení nebylo vyhověno z důvodu nesplnění zákonných podmínek, o čemž byl účastník řízení informován odůvodněným sdělením Úřadu.[132]
172. Úřad dále obdržel přípis účastníka řízení RPSC ze dne 17. 8. 2018, ve kterém účastník řízení vyjádřil nesouhlas s vyjádřením Úřadu o nepřerušení řízení, opětovně zpochybnil pravost výše uvedeného e-mailu a dále navrhnul provedení důkazu svědeckou výpovědí pana [Titul Jméno Příjmení] a [Titul Jméno Příjmení], kteří byli jednateli společnosti RPSC v roce 2010.
173. K tomu Úřad účastníkovi sdělil přípisem ze dne 27. 8. 2018, že důkaz svědeckou výpovědí neprovede a tuto skutečnost odůvodnil tak, že v souladu se zásadou vyšetřovací není vázán návrhy účastníků na provedení důkazů a nadto provedení důkazu svědeckou výpovědí nepovažuje za potřebné pro zjištění/doplnění skutkového stavu věci.[133]
174. Ve vyjádření ke sdělení výhrad[134] společnost RPSC odmítá, že by se dopustila jakéhokoli závadného jednání a uvádí, že nikdy nejednala ve vzájemné shodě a/nebo dohodě s ostatními účastníky řízení a nekoordinovala účast a nabídky do výběrového řízení pro veřejnou zakázku Zajištění přenosu dat. Účastník řízení má pochybnosti o validitě některých dokumentů předaných Policií České republiky Úřadu (ne všechny dokumenty měly číselné označení). Účastník řízení uvádí, že neexistuje komunikace mezi účastníkem a odbory města ve vztahu k nominování uchazečů k oslovení v předmětné veřejné zakázce.
175. K tomu Úřad uvádí, že případná neexistence číselného označení dokumentu nezakládá pro Úřad důvod pro pochybnosti o validitě dokumentu. Komunikace mezi účastníkem a p. [Příjmení] (v té době radní města Přerov a člen komise pro otevírání obálek v předmětné zakázce) je popsána v bodech 50, 51 a 52 tohoto rozhodnutí.
176. K poznámkám pana [Příjmení] účastník řízení uvádí, že tyto jsou pouhým odhadem, tipem či přáním, neboť objektivně tyto skutečnosti nebyly nikomu známy a upozorňuje, že vyhlášení výzvy proběhlo dne 15. 4. 2010, přitom poznámky p. [Příjmení]jsou datovány ke dni 30. 3. 2010.
177. K tomu Úřad uvádí, že o zdroji informací pro poznámky p. [Příjmení] nebude spekulovat, ale tyto byly nalezeny v počítači při domovní prohlídce u p. [Příjmení] v Poznámkovém bloku OneNote, ve složce VYZVA č. 09 a záložce 09.PREROV, s datem 31. 3. 2010 15:38 hod. a datem poslední změny 18. 4. 2010 ve 22:21 hod.[135] Úřad na základě ostatních okolností případu popsaných v části III.3 Shrnutí zjištěných skutečností a způsobu formulace („RPSC – bude psát projekt“) vylučuje, že by šlo o odhad, tip či přání.
178. E-mail ze dne 10. 5. 2010, který zaslal [Titul Příjmení][Titul Příjmení] znějící (cit): „Ta druha firma je Economy-rating“ působí na účastníka řízení nejasně a má za to, že je vytržen z kontextu a nesouvisí se zakázkou Zajištění přenosu dat, a to ani časově.
179. Dle názoru Úřadu předmětný e-mail v kontextu ostatních důkazů se zakázkou souviset může jak časově tak obsahově.
180. K e-mailu ze dne 15. 6. 2010 mezi [Titul Příjmení] a [Jméno Příjmení], kde v příloze je posílán „prvotní podkladový dokument pro snazší orientaci úředníků a politiků v Přerově“, účastník řízení uvádí, že obecně zpracovatel musí udělat předběžné posouzení trhu, aby případně (v případě pozvání na jednání např. na nějaký městský úřad) dokázal vysvětlit, co je obsahem výzvy, jaké konkrétní aktivity je možné realizovat atd. a odkazuje na tzv. předběžné tržní konzultace nebo průzkumy trhu dle nynějšího zákona o zadávání veřejných zakázek. Z těchto důvodů byli osloveni potencionální dodavatelé z okolí.
181. K tomu Úřad uvádí, že předběžné tržní konzultace dle platného zákona o zadávání veřejných zakázek se vztahují k oprávněním zadavatele při přípravě zadávacích podmínek, nevztahují se ke vzájemné komunikaci mezi potenciálními uchazeči o veřejnou zakázku a navazující veřejnou zakázku. Společnost RPSC však nebyla oslovena zadavatelem pro zpracování předběžného posouzení trhu, s potencionálními dodavateli komunikovala z vlastní iniciativy a navíc výsledek komunikace (onen „prvotní podkladový dokument“) sama nechala prostřednictvím administrátora veřejné zakázky předat na město Přerov pro účely schůzky dne 21. 6. 2010.
182. K e-mailu ze dne 20. 6. 2010 zaslanému [Titul Příjmení] [Jméno Příjmení], jehož přílohou byl „prvotní podkladový dokument“ (viz výše) v modifikované verzi, RPSC uvádí, že se jedná o interní dokument, který měl sloužit jako podklad pro oslovení potencionálních klientů, výstupy jsou obecného charakteru, řešení jsou přizpůsobitelná více dodavatelům.
183. Úřad nepovažuje dokument za interní, když byl sdílen se zástupci minimálně dvou dalších společností a co se týče údajného účelu pro oslovení potencionálních klientů, Úřad uvádí, že jeho účel je zřejmý, když byl zpracován a poskytnut jako podkladový dokument pro úředníky a politiky v Přerově pro jejich jednání dne 21. 6. 2010 ohledně výzvy č. 9., kdy současně [Titul Příjmení] přislíbil poskytnout zástupcům těchto dalších společností informace z předmětného jednání.
184. K e-mailu ze dne 30. 6. 2010, 18:53 hod. od [Titul Příjmení][Titul Příjmení] s předmětem info (poslány identifikační údaje společností RPSC, GRANTIKA a ECONOMY), účastník řízení uvádí, že v textu e-mailu chybí společnost RENARDS a že e-mail nemá hlavičku, předmět, působí nejasně a nevyplývá z něj vazba na daný případ.
185. Úřad uvádí, že při hodnocení tohoto e-mailu v kontextu s dalšími okolnostmi případu tento e-mail má vazbu k předmětné zakázce a jeho účelem bylo mj. poskytnout identifikační údaje uvedených společností, přičemž společnosti zde uvedené jsou dle názoru Úřadu bezpochyby těmi, které byly zapojeny do protisoutěžní koordinace (i když se nejedná o vyčerpávající výčet). Jeho vypovídací hodnota je významnáať už s uvedením společnosti RENARDS či bez ní. E-mail má hlavičku i předmět.
186. Ke komunikaci radního [Příjmení] s [Titul Příjmení] ohledně počtu uchazečů (viz bod 52 tohoto rozhodnutí) RPSC uvádí, že předpokládá, že cílem bylo zjistit názor odborníka na to, aby pravidla města Přerova byla v souladu s příručkou IOP.
187. Úřad setrvává na názoru vyjádřeném v bodě 108 tohoto rozhodnutí – komunikace řešila počty dodavatelů, kteří mají být výzvou osloveni.
188. K dohodě o subdodávce se společností EUNICE RPSC uvádí, že dohoda se týkala jen dílčí části studie, protože společnost EUNICE neměla dostatek kapacity k napsání celé studie. Dále uvádí, že RPSC zároveň uzavřela smlouvu o subdodávce se společností Severity a.s. a že dělení práce bylo: 1/3 práce, tomu odpovídá 1/3 odměny pro každou společnost.
189. K tomu Úřad sděluje, že subdodávka se společností Severity a.s. byla dle e-mailu, který má Úřad k dispozici, sjednávána až v průběhu září 2010. Přestože společnost RPSC ve vyjádření k podkladům rozhodnutí uvedla, že společnost Severity a.s. se stala dalším subdodavatelem až v průběhu realizace zakázky,[136] sama uvádí, že zároveň s EUNICE uzavřela smlouvu o subdodávce se společností Severity a.s. s dělbou práce a odměny „na třetiny“. K rozdělení práce mezi zúčastněné společnosti se Úřad již vyjadřoval v předchozím textu (viz bod 106 tohoto rozhodnutí), nicméně opakuje, že společnost EUNICE navrhla rozsah subdodávky ještě v době před doručením Výzvy k podání nabídek ve výši 30 %, kdy ještě ani společnost RPSC ani společnost EUNICE nedisponovala zadávací dokumentací. Zmíněný argument společnosti RPSC koresponduje se závěrem Úřadu, že více než o konkrétní obsah subdodávky šlo o to, jakou částku dostane společnost EUNICE a jaká část zbude společnosti RPSC resp. společnosti Severity a.s.
190. RPSC namítá, že Úřad jednou posuzuje částky s DPH a jindy bez DPH a nedbá na rozdíly; Úřad částky používá tak, aby mu zapadaly do „příběhu“ a jde pouze o domýšlení si skutečností. Interpretace Úřadu je chybná, spíše návodná. Kdyby existovala kooperace mezi účastníky, ceny by se lišily minimálně, ale jasné cenové rozdíly značí odlišnou cenovou politiku jednotlivých firem. Společnost ECONOMY není postihována – pokud by existovala koordinace, musely by být zapojeny všechny společnosti. Nabídky se liší ve 4 z 5 částí oproti dokumentu Čísla.
191. Úřad konstatuje, že při uvádění částek důsledně dbal na to, aby bylo zřejmé, zda je uvedena částka s DPH nebo bez. Úřad zásadně odmítá, že by důkazy interpretoval účelově. Cenový rozdíl mezi nabídkou RPSC a nabídkou RENARDS resp. GRANTIKY (kdy podaná cenová nabídka RENARDS a GRANTIKY byla v součtu shodná), může odrážet odlišnou cenovou politiku společností – tento fakt však nekoliduje se závěry Úřadu o protisoutěžní koordinaci. Obecně lze totiž konstatovat, že jestliže uchazeči podají cenové nabídky (předem protisoutěžně zkoordinované) v souladu s jejich dlouhodobou cenovou politikou, může to být dle okolností zcela záměrné, aby tito uchazeči mohli argumentovat v případě podezření na zkoordinování nabídek, že se drželi svých cenových politik. Společnost ECONOMY není postihována z důvodů popsaných v právním hodnocení (realizační fáze se neúčastnila). Nabídky se od dokumentu Čísla lišily v jednom případě (případ ECONOMY, která nabídku nakonec nepodala, k ostatním nabídkám viz část III.2 Nabídky účastníků řízení a dokument Čísla). Důkaz Čísla i ostatní důkazy Úřad posuzoval ve vzájemných souvislostech. Jak vyplývá z ustálené judikatury Evropského soudního dvora,[137]je běžné, že činnosti, se kterými jsou spojeny protisoutěžní jednání a dohody, se odehrávají tajně, schůzky se konají tajně a související dokumentace je omezena na minimum. Z toho vyplývá, že i když Komise objeví písemnosti výslovně prokazující protiprávní kontakty mezi hospodářskými subjekty, jsou tyto obvykle útržkovité a rozptýlené, takže se často ukazuje jako nezbytné rekonstruovat některé podrobnosti dedukcí. Proto ve většině případů musí být existence protisoutěžního jednání nebo dohody vyvozena z určitého počtu shodujících se skutečností a nepřímých důkazů, které ve svém celku mohou představovat, pokud neexistuje jiné logické vysvětlení, důkaz porušení pravidel hospodářské soutěže.
192. Ke konstatování Úřadu obsaženému ve Sdělení výhrad, že Úřad nezjistil žádné obsahové ani grafické podobnosti jednotlivých nabídek účastníků, společnost RPSC uvedla, že z toho je patrné, že každý uchazeč zpracovával nabídku samostatně a nezávisle na ostatních s cílem uspět v soutěži.
193. K tomu Úřad uvádí, že obsahová a grafická rozdílnost nabídek není v žádném případě důkazem o samostatném a nezávislém zpracování.
194. K tomu, že společnost RPSC společnost Severity a.s. v době před vydáním Sdělení výhrad jako svého subdodavatele neuvedla, účastník řízení doplňuje, že Úřad neměl zájem si dané ověřit navrhovanými výslechy. Současný jednatel [Titul Příjmení] si na informaci nevzpomněl (jedná se o starou záležitost).
195. Úřad uvádí, že skutečnost, že společnost RPSC na přímý dotaz na subdodavatele společnost Severity a.s. neuvedla, nebyla účastníku řízení jakkoliv přičtena k tíži. Úřad poznamenává, že účastník řízení měl možnost kdykoliv nahlédnout do správního spisu, kde je předmětná komunikace se společností Severity a.s. založena.
196. Ke geografickému vymezení relevantního trhu účastník řízení namítá, že pro něj byl geograficky relevantní trh Olomouckého a Jihomoravského kraje, na jiná geograficky vzdálenější místa nabídky nepodával. Zdá se mu nepravděpodobné, že koordinované jednání účastníků řízení bylo uskutečněno pouze pro tento jediný případ.
197. Úřad poznamenává, že při vymezení relevantního trhu z geografického hlediska vycházel mj. z informací od účastníků řízení, kdy sama společnost RPSC uvedla, že působí na celém území České republiky (stejně jako společnost RENARDS, GRANTIKA a EUNICE). I kdyby se jednalo o trh lokální, neměla by tato skutečnost vliv na právní posouzení případu.
198. Účastník řízení namítá, že nelze hovořit o jednání ve vzájemné shodě, neboť soutěžitele vybrala Rada města Přerova, která dotyčné osoby sama oslovila k podání nabídky. E-mailová komunikace mezi soutěžiteli dostatečně neprokazuje koordinaci postupů v rozporu s požadavky hospodářské soutěže. Odmítá, že by jeho jednání vedlo k narušení hospodářské soutěže. Z důkazů shromážděných Úřadem dle RPSC nelze dovodit, že všech pět účastníků se střetlo a diskutovalo nad daným postupem. Chybí komunikace mezi RENARDS a GRANTIKOU. RPSC se domnívá, že racionálně zdůvodnila jednotlivé e-maily. Výsledek výběrového řízení nebyl ovlivněn předcházející útržkovitou komunikací. Výběr vítěze byl proveden na základě soutěže s výlučným vlivem pouze zadavatele.
199. K tomu Úřad uvádí, že konstatování Úřadu o jednání ve vzájemné shodě není v rozporu se skutečností, že Rada města Přerova stanovila okruh vyzvaných zájemců. Dle názoru Úřadu bylo stanovení okruhu zájemců ovlivněno přinejmenším ze strany RPSC, ale obecně lze konstatovat, že i v případech, kdy okruh budoucích oslovených subjektů je zadavatelem stanoven zcela nezávisle a autonomně, může následně dojít k protisoutěžní koordinaci. V ostatním Úřad plně odkazuje na právní hodnocení případu.
200. Účastník řízení namítá, že nebyla naplněna materiální podmínka protisoutěžního charakteru dohody. Nabídkové ceny byly obvyklé, Úřad nezpochybnil, že by byly uměle sníženy či navýšeny. Pokud by účastník řízení připustil, že dokument Čísla souvisí s výběrovým řízením, tak se lze maximálně domnívat, že ceny zde uvedené tvoří pouhý odhad nabídkových cen oslovených účastníků, neboť při srovnání s reálně podanými nabídkami nepanuje téměř žádná shoda.
201. K tomu Úřad uvádí, že k obvyklosti cen se nevyjadřoval, stejně tak nekonstatoval, že by ceny byly uměle sníženy. Podstatou bid riggingu je vyloučení vzájemné hospodářské soutěže mezi uchazeči o zakázku a popření smyslu výběrového řízení, kterým je nalezení dodavatele za nejvýhodnějších – zejména cenových – podmínek, a to bez ohledu na to, jaká je konkrétní výše sladěných nabídkových cen (viz bod 139 sdělení výhrad resp. bod 148 tohoto rozhodnutí). V bodu 102 Sdělení výhrad Úřad vyjádřil přesvědčení, že cena za část veřejné zakázky byla nadhodnocená. Ke shodě nabídkových cen s dokumentem Čísla Úřad plně odkazuje na část rozhodnutí III.2 Nabídky účastníků řízení a dokument Čísla.
202. Ve Sdělení výhrad Úřad konstatoval, že společnost EUNICE vědomě nepodala nabídku do daného výběrového řízení, aby společnosti RPSC nekonkurovala a současně si sjednala s vítěznou společností RPSC subdodavatelskou smlouvu. Společnost RPSC k tomuto namítá, že společnost EUNICE nepodala nabídku z důvodu, že již byla zasmluvněným subdodavatelem účastníka.
203. Úřad uvádí, že je mu známo, že dodavatel, který podal nabídku v zadávacím řízení, nesměl být současně subdodavatelem jiného dodavatele v tomtéž zadávacím řízení. Úřad však připomíná, že subdodávka se společností EUNICE byla předjednána ještě v době před doručením Výzvy k podání nabídky osloveným společnostem.
204. K závěrečnému shrnutí účastníka řízení, že (úmyslné) jednání ve shodě nepovažuje za prokázané, a že důkazy považuje za vágní a navrhuje zastavení správního řízení, Úřad konstatuje, že setrvává na svých závěrech a odkazuje na výše uvedené.
VI.2 RENARDS
205. Společnost RENARDS přípisem ze dne 18. 7. 2018[138] předložila Úřadu podklady, které mají dokládat, že to, že byla uchazečem s nejvyšší nabídkovou cenou, není neobvyklé, neboť společnost patří mezi nejdražší společnosti v oboru.
206. K tomu Úřad uvádí, že výše nabídkové ceny společnosti RENARDS sama o sobě nevedla Úřad k žádným závěrům o nezákonnosti postupu tohoto uchazeče – Úřad se k ne/přiměřenosti ceny nabídnuté společností RENARDS ve sdělení výhrad ani v tomto rozhodnutí nevyjadřuje. Snaha společnosti RENARDS prokázat, že uplatňuje politiku vyšších cen je proto irelevantní. Pouze pro upřesnění Úřad dodává, že společnost RENARDS nabídla stejnou cenou jako GRANTIKA.
207. V průběhu správního řízení a ve vyjádření k podkladům rozhodnutí doručeným Úřadu dne 14. 12. 2018[139] společnost RENARDS uvedla, že se neúčastnila žádné zakázané dohody na trhu dotačního poradenství. Společnost dále uvedla, že ve sdělení výhrad je RENARDS zmiňován okrajově a nebyl předložen důkaz o tom, že by se společnost RENARDS aktivně či vědomě podílela na čemkoliv protiprávním.
208. Jako jeden z hlavních argumentů společnost RENARDS uvádí, že nebyla na seznamu společností, které [Titul Příjmení] uvedl ve svém e-mailu adresovaném [Titul Příjmení],[140] tedy nebyla „žádanou“ ani organizovanou firmou do „křoví“, což je důkaz, že společnost RENARDS nebyla součástí zkoumané dohody.
209. K tomu Úřad uvádí, že s takovým konstatováním se neztotožňuje – okruh společností zapojených do protisoutěžního jednání nelze omezit pouze na ty, které figurují v předmětném e-mailu. Společnosti zde uvedené jsou dle názoru Úřadu bezpochyby těmi, které jsou zapojeny do protisoutěžní koordinace, nicméně tento výčet nelze brát jako vyčerpávající. Účelem e-mailu je mj. předložit identifikační údaje uvedených společností. Identifikační údaje společnosti RENARDS mohl mít zástupce města Přerov k dispozici vzhledem k dřívější spolupráci se společností RENARDS, na kterou sám účastník poukázal.[141]
210. Společnost RENARDS poukazuje na fakt, že Úřad na místním šetření v sídle společnosti nepřevzal žádné dokumenty vztahující se k tomuto správnímu řízení. Tento fakt považuje za důkaz, že neexistuje žádné relevantní propojení mezi RENARDS a ostatními šetřenými společnostmi.
211. Úřad obecně konstatuje, že skutečnost, že někde nebyly o určitém skutku nalezeny důkazy, neznamená, že takové důkazy neexistují, nebo že se skutek nestal. Konkrétně v tomto případě by bylo spíše s podivem, kdyby Úřad po cca osmi letech od zadání předmětné veřejné zakázky našel relevantní dokumenty u účastníka řízení. Místní šetření proběhlo pro to, aby Úřad využil veškeré možnosti, které mohou přispět k řádnému zjištění skutkového stavu věci.
212. RENARDS uvádí, že Úřad nezmiňuje žádný okamžik, kdy by se společnost RENARDS aktivně zapojila do údajné zakázané dohody (oproti řadě doložených komunikací ze strany společnosti RPSC či EUNICE).
213. Úřad uvádí, že takový okamžik ve sdělení výhrad skutečně nezmiňuje. Úřad nedisponuje přímými písemnými důkazy o tom, že by společnost RENARDS aktivně komunikovala ohledně zakázky Zajištění přenosu dat s ostatními účastníky řízení.
214. Společnost RENARDS dále ve svém vyjádření k podkladům rozhodnutí podává vysvětlení, jakým způsobem došlo k tomu, že jméno této společnosti a slova „více než 2 mil -> zařízeno“ se dostaly do dokumentu Čísla. Společnost RENARDS popisuje dlouhodobé dobré vztahy se Statutárním městem Přerov včetně skutečnosti, že v dané době pro město Přerov aktivně pracovala, a zařazení společnosti RENARDS mezi budoucí oslovené zájemce o zakázku Zajištění přenosu dat považuje za logické. Společnost RENARDS připouští, že mohla sdělit někomu z pracovníků města Přerov, že se bude ucházet o předmětnou zakázku a že mohla být v obecné rovině komunikována i předpokládaná cena. Úřad se dle RENARDS nezabýval variantou, že někdo z pracovníků města Přerov tuto informaci mohl sdělit RPSC. Společnost RENARDS poukazuje na přátelské vazby mezi [Titul Příjmení] a zástupci společnosti RPSC (s odkazem mj. na fotografii založenou ve spisu, na níž je zachycen prezident [Jméno Příjmení], [Titul Příjmení], [Titul Příjmení] a manželka [Titul Příjmení]), o nichž v době výběrového řízení nevěděla.
215. K tomu Úřad uvádí, že variantu, kdy někdo z pracovníků města Přerov informaci o účasti a předpokládané ceně společnosti RENARDS sdělil RPSC, připouští a vyjadřuje se k ní např. v bodech 109 a 110 tohoto rozhodnutí.
216. K dokumentu Čísla společnost RENARDS předkládá interpretaci, že slovo „zařízeno“ znamená, že někdo „zařídil“ (např. právě pracovník města), aby RENARDS nabídku podal a nekonkrétní údaj „víc než 2 mil“ tvrzení o neúčasti RENARDS v zakázané dohodě podporuje. Společnost RENARDS považuje za nelogické - pokud by se účastnila zakázané dohody - aby podávala stejnou cenu jako GRANTIKA.
217. Úřad konstatuje, že v dokumentu Čísla je „RENARDS – VÍC NEŽ 2 MIL → ZAŘÍZENO“, což Úřad interpretuje tak, že u RENARDS bylo zařízeno, tj. bylo předjednáno, že tato společnost ve veřejné zakázce Zajištění přenosu dat podá cenovou nabídku převyšující částku 2.000.000,- Kč vč. DPH (viz část III.2 tohoto rozhodnutí). Údaj „víc než 2 mil“ nelze považovat za nekonkrétní – obecně platí, že při bid-riggingu budoucímu vítězi postačí znalost cen pod které ostatní uchazeči „nepůjdou“. Co se týče shodné výše výsledných cenových nabídek společností RENARDS a GRANTIKA, Úřad uvádí, že celková nabídková cena byla dvousložková a jednotlivé složky se u obou společností lišily. V součtu pak byly celkové nabídkové ceny skutečně stejné, ale mohlo jít o pouhou shodu okolností - s RENARDS nebyl postup předjednán zcela konkrétně (viz „víc než 2 mil“), s GRANTIKOU sice konkrétně předjednán byl, ale tato společnost podala finální nabídku vyšší o částku odpovídající DPH (čímž však vítězství RPSC nebylo ohroženo). Totožná výše krycích nabídek není nijak v rozporu s podstatou kartelu typu bid-rigging.
218. Dle RENARDS Úřad nezkoumal autorství a účel dokumentu Čísla, RENARDS zpochybňuje jeho relevanci, neboť údaje u tří společností z uvedených pěti neodpovídají výsledné realitě.
219. Úřad uvádí, že nezná autora předlohy dokumentu Čísla (tj. autora ručně psaného dokumentu, jehož fotografii vyhotovil [Titul Příjmení]), nicméně autora dokumentu Čísla zná ([Titul Příjmení]). Účel dokumentu Čísla, který obsahoval informace o postupu účastníků řízení ve výběrovém řízení, a to zejména o výši cenové nabídky, příp. účasti/neúčasti konkrétních účastníků řízení, není třeba podrobněji specifikovat. Ke shodě nabídkových cen s dokumentem Čísla Úřad plně odkazuje na část rozhodnutí III.2 Nabídky účastníků řízení a dokument Čísla.
220. Společnost RENARDS poukazuje na fakt, že společnost RPSC dobrovolně podala nabídku o 616.800,- Kč bez DPH nižší, než byla druhá nejlevnější nabídka a domnívá se, že tento krok nesvědčí o tom, že by si RPSC byla jista hodnotou všech očekávaných nabídek, spíše to odpovídá situaci, kdy se do skupiny očekávaných nabídek zařadí i nabídka „nekontrolovaná“, tedy bez zakázané dohody.
221. Úřad k tomu uvádí, že ve Výzvě k podání nabídek byla předpokládaná hodnota veřejné zakázky Zajištění přenosu dat maximálně 800.000,- Kč bez DPH.[142] Cena, s níž společnost RPSC vyhrála výběrové řízení na předmětnou zakázku, činila 1.333.200,- Kč bez DPH. Byla tedy „vysoutěžena“ cena o 533.200,- Kč vyšší oproti předpokládané hodnotě zakázky.
222. Společnost RENARDS požaduje, aby se Úřad vypořádal s následujícími otázkami: a) V čem je popis případu předložený společností RENARDS v rozporu se zjištěnými fakty ze strany Úřadu, b) v čem spatřuje Úřad pochybení ze strany společnosti RENARDS? V kterém okamžiku se měl RENARDS zachovat jinak?, c) Jaké jsou konkrétní důkazy o vině společnosti RENARDS?, d) Na základě jakého provinění má být RENARDS postižen nejvyšší pokutou ze všech účastníků řízení (na rozdíl od společností, které prokazatelně v dané věci komunikovaly, zakázku následně plnily a své práce fakturovaly).
223. V rámci přípisu společnosti RENARDS ze dne 9. 1. 2019, jehož obsahem je mj. sdělení [Titul Příjmení], že (cit.): „ … s informací, že se budete ucházet daného výběrového řízení a jakou cenu předpokládáte přišel [Jméno Příjmení], a proto jsme společnost RENARDS následně oslovili,“ (konec citace), společnost RENARDS sdělila, že odpověď p. [Příjmení] dokládá, že společnost RENARDS nevěděla, že někdo nekale nakládá s informacemi, které získá z běžného obchodního styku, a že se nekalé soutěže nijak vědomě neúčastnili. Společnost RENARDS uvádí, že nikdy žádnou informaci konkurenci nesdělili.[143]
224. K otázkám pod bodem 222 písmeny a), b), c) Úřad uvádí, že odpovědi na ně vyplývají z předchozího textu a k tomu doplňuje, že vyjádření p. [Příjmení] nepotvrdilo, že by měl informaci o budoucím jednání společnosti RENARDS, naopak na přímý dotaz Úřadu sdělil, že před obdržením nabídky společnosti RENARDS neměl informaci o tom, jestli se bude tato společnost ucházet o veřejnou zakázku, a neměl ani informaci, že by se se zástupci této společnosti někdo z jeho okolí setkával. Zda a proč společnosti RENARDS původně sdělil jinou informaci, Úřad nehodnotí. Úřad však připouští, že přes osobu na straně zadavatele, se mohla informace o budoucím postupu a nabídkové ceně společnosti RENARDS dostat do dokumentu Čísla, ale účastník řízení měl vědět, že tyto citlivé informace nemá nikomu sdělovat a nemůže se tak zprostit odpovědnosti za následky svého jednání.
225. K dotazu v bodě 222 pod písm. d) vztahujícímu se k výši pokuty Úřad uvádí, že pokuta je vyčíslována na základě tzv. hodnoty prodejů – tj. obratu soutěžitele z prodeje zboží či služeb, jichž se narušení soutěže přímo nebo nepřímo týká (na vymezeném geografickém trhu) v průběhu ukončeného účetního období v délce jednoho roku, v němž se dotyčný soutěžitel zúčastnil protisoutěžního jednání. Z tohoto obratu Úřad vycházel u všech pokutovaných účastníků řízení. Soutěžitel RENARDS dosáhl v roce 2010 nejvyšší hodnotu prodejů v porovnání s ostatními účastníky řízení.
226. Společnost RENARDS navrhovala po sdělení výhrad uskutečnění ústního jednání, k čemuž Úřad uvádí, že v souladu se zásadou vyšetřovací není vázán návrhy účastníků na provedení důkazů a nadto provedení důkazu ústním jednáním se zástupcem společnosti RENARDS nepovažoval za potřebné pro zjištění/doplnění skutkového stavu věci, zvláště když v souladu se správním řádem by k takovému ústnímu jednání musel přizvat i všechny ostatní účastníky řízení.
227. Společnost RENARDS zaslala dne 5. 4. 2019 Úřadu vyjádření k podkladům správního řízení,[144] v němž opakovaně popírá dohodu na trhu dotačního poradenství, s tím, že Úřad nepředložil žádný důkaz o aktivním či vědomém protiprávním jednání společnosti RENARDS. Společnost RENARDS vyjadřuje nespokojenost se skutečností, že neproběhla osobní jednání, která společnost opakovaně navrhovala řediteli odboru kartelů, přičemž RENARDS odkazuje na postup předsedy Úřadu, který takováto setkání dle tiskové zprávy Úřadu považuje za standardní.
228. Úřad odkazuje na svá vyjádření k námitkám společnosti RENARDS výše. K tomu, že se ředitel odboru kartelů [Titul Jméno Příjmení] odmítl sejít s účastníkem řízení, Úřad uvádí, že správní řízení je ovládáno zásadou písemnosti. K osobnímu styku s účastníky slouží institut ústního jednání, které se nařizuje s přizváním všech účastníků řízení. Jeho nařízení na žádost společnosti RENARDS Úřad neuznal za potřebné. Předseda Úřadu není v dané věci oprávněnou úřední osobou, představuje druhostupňový orgán.
VI.3 EUNICE
229. Společnost EUNICE v průběhu správního řízení namítala, že s žádným účastníkem správního řízení nikdy nespolupracovala, kromě jediné výjimky, kdy poskytla subdodávku RPSC prostřednictvím [Titul Příjmení] a že město Přerov po oslovení informovala, že se zakázky Zajištění přenosu dat nezúčastní.[145]
230. Společnost EUNICE doručila dne 14. 12. 2018 Úřadu své vyjádření k podkladům rozhodnutí,[146] v němž vyjádřila nesouhlas se závěry šetření Úřadu, neboť dle jejího názoru důkazní prostředky uvedené ve spise neprokazují, že by se EUNICE účastnila nějaké dohody.
231. Společnost EUNICE uvádí, že pracovníci EUNICE komunikovali v roce 2010 s pracovníky města Přerov v souvislosti s výzvou č. 6 IOP. Za společnost EUNICE jednal mj. [Titul Příjmení], který byl osloven i ve věci předložení cenové nabídky na zpracování studie proveditelnosti a dotačního managementu na projektu do výzvy číslo 9 (pozn. Úřadu: společnost EUNICE má na mysli výzvu č. 09 k předkládání žádostí o dotaci na „Zajištění přenosu dat a informací v územní samosprávě“). Dle EUNICE již v červnu 2010 měla tato společnost informaci o tom, že město Přerov bude vypisovat zakázku na studii proveditelnosti do výzvy č. 9; tuto informaci stejně tak mohly získat i další firmy. EUNICE sdělila, že dále ve věci výzvy č. 9 s městem Přerov nijak nejednala.
232. K tomu Úřad uvádí, že e-mail ze dne 23. 6. 2010, kterým [Titul Příjmení] z Magistrátu města Přerov oslovila [Titul Příjmení] je podrobně popsán v bodě 49 tohoto rozhodnutí – jednalo se o žádost o předběžné nacenění pro účely vypsání zadávacího řízení, s velmi obecným popisem předmětu zakázky. Pokud informaci o tom, že město Přerov bude vypisovat zakázku na studii proveditelnosti do výzvy č. 9, měly i další firmy, nepovažuje Úřad tuto skutečnost za nikterak zásadní.
233. Společnost EUNICE namítá, že z e-mailové korespondence ze dne 30. 6. 2010 mezi [Titul Příjmení] a [Titul Příjmení] (pozn. Úřadu: jde o e-mail, v němž [Titul Příjmení] přeposlal [Titul Příjmení] identifikační údaje společností RPSC, GRANTIKA a ECONOMY) vyplývá, že EUNICE neměla být ze strany města Přerov vůbec oslovena, což má vyplývat i z dalších dokumentů ve spise. EUNICE uvádí, že neměla žádný vliv na to, zda bude městem Přerov oslovena a ani o to nijak neusilovala.
234. Úřad uvádí, že skutečnost, že EUNICE nefigurovala ve zmíněném e-mailu, neznamená, že neměla být oslovena a už vůbec ne, že se neúčastnila protisoutěžní koordinace – k tomu se Úřad vyjadřuje výše (viz bod 209).
235. Společnost EUNICE uvádí, že ze skutečnosti, že jednala o subdodávce ještě před vyhlášením soutěže, je patrné, že nikdy ani nepředpokládala podání samostatné nabídky do veřejné zakázky a nepředpokládala jiný vztah než subdodavatelský a pokud následně zástupci RPSC pracují s informací, že EUNICE nemá zájem účastnit se přípravy projektu do výzvy č. 9, tak vycházejí z toho, že už před vyhlášením výzvy uzavřeli smlouvu na poskytnutí subdodávky.
236. K tomu Úřad uvádí, že skutečnost, že EUNICE nepředpokládala jiný vztah než subdodavatelský, zcela koresponduje se zjištěními Úřadu. K uzavření subdodavatelské smlouvy před vyhlášením výzvy se Úřad vyjadřuje zejména v části III.3 Shrnutí zjištěných skutečností (bod 106) a plně na ni odkazuje.
237. Společnost EUNICE dále namítá, že od počátku Úřadu sděluje, že mimo RPSC s žádným jiným subjektem nikdy nespolupracovala a ani je nezná; to potvrzuje spis, ve kterém žádná taková komunikace není.
238. Úřad uvádí, že pro konstatování zakázané dohody typu bid-rigging není třeba, aby se všechny zapojené subjekty navzájem znaly a přímo spolu komunikovaly.
239. Společnost EUNICE označuje dokument Čísla za pochybný – domnívá se, že by mohl být cenným důkazem pro Úřad, pokud by údaje v něm odpovídaly skutečnosti. Nepodání nabídky nemůže být důkazem zakázané dohody.
240. Úřad nesouhlasí, že údaje v dokumentu Čísla neodpovídají skutečnosti (až na případ společnosti ECONOMY, která však nepodáním výsledek výběrového řízení neohrozila), k čemuž se již opakovaně vyjádřil. Úřad souhlasí, že nepodání nabídky může být odůvodněné (např. nedostatek kapacit), ale komunikace mezi konkurenty – uchazeči o jednu veřejnou zakázku o budoucím záměru nepodat nabídku není přípustná. Dále Úřad odkazuje na své vyjádření v bodě 203 tohoto rozhodnutí.
241. Společnost EUNICE se domnívá, že Úřad „vyrobil“ z číselných údajů v dokumentu Čísla důkaz neregulérním postupem – k ceně společnosti RENARDS dopočítal DPH, aby dosáhl „žádoucí“ částky nad 2 mil. Kč (tento údaj je neurčitý a nic neprokazující), naopak cenu společnosti GRANTICA Úřad porovnává v úrovni bez DPH. Společnost EUNICE upozorňuje, že v levém dolním rohu je poznámka „vč. DPH“. Z toho je dle EUNICE zřejmé, že Úřad manipuluje s důkazy a takovou manipulací by se dala téměř vždy prokázat nějaká dohoda.
242. Úřad k těmto námitkám uvádí, že vždy jak ve sdělení výhrad tak v tomto rozhodnutí důsledně rozlišuje, zda uvádí částky s DPH či bez. Sám výslovně uvedl, že v dokumentu Čísla stojí „Vč. DPH“; k nabídkové ceně RENARDS nebyl důvod cokoli dopočítávat - společnost podala nabídku ve výši 2.340.000,- Kč vč. DPH (viz příslušné odstavce sdělení výhrad a tohoto rozhodnutí). K namítané neurčitosti částky se Úřad vyjádřil v bodě 217 výše. Ohledně nabídky společnosti GRANTIKA Úřad odkazuje na bod 100 tohoto rozhodnutí, kde je nabídka i interpretace Úřadu podrobně popsána.
243. Společnost EUNICE vyjadřuje přesvědčení, že nemůže být trestána za to, že se rozhodla neúčastnit veřejné zakázky z kapacitních důvodů, a že přislíbila subdodávku jiné firmě, když v dané době nevěděla, že bude městem Přerov oslovena. Společnost EUNICE uvádí, že s RPSC pouze uskutečnila povolenou dohodu o subdodávce, což není možno považovat za porušení zákona a k plnění subdodávky nakonec i došlo. Společnost apeluje na Úřad, aby znovu provedl hodnocení důkazů.
244. K této námitce Úřad odkazuje na výše uvedené.
245. Dne 29. 3. 2019 Úřad obdržel vyjádření společnosti EUNICE k podkladům, s nimiž byla společnost po doplnění dokazování Úřadem dodatečně seznámena. EUNICE uvádí, že tvrzení Úřadu o koordinování nabídky s ostatními společnostmi není pravdivé; pokud někde mohlo dojít k pochybení, pak na straně města Přerov, které mělo zrušit výběrové řízení, neboť chyběl dostatečný počet nabídek. Z podané nabídky od společnosti RPSC bylo zřejmé, že EUNICE bude subdodávat. Společnost nerozumí stanovisku Úřadu.
246. Úřad odkazuje na shrnutí zjištěných skutečností, zejm. odst. 106, právní hodnocení a vyjádření Úřadu k námitkám společnosti EUNICE.
VI.4 GRANTIKA
247. Společnost GRANTIKA předložila v průběhu správního řízení námitky vůči postupu Úřadu. Úřad obdržel dne 11. 8. 2017 Stížnost proti postupu Úřadu ve správním řízení ve smyslu ust. § 175 odst. 1 správního řádu podanou účastníkem řízení společností GRANTIKA prostřednictvím svého právního zástupce JUDr. Jana Streličky, advokáta. Účastník řízení ve své stížnosti brojí proti postupu Úřadu, který spočívá v tom, že Úřad zahájil správní řízení výlučně na základě podnětu Policie České republiky, ze kterého podle účastníka žádným způsobem nevyplývá podezření vůči společnosti GRANTIKA. Zahájení i následné vedení správního řízení je tak vůči účastníkovi GRANTIKA nutno považovat za nezákonné a mělo by být vůči němu bez zbytečného odkladu zastaveno.[147]
248. Stížnost byla předsedou Úřadu shledána dne 11. 10. 2017 nedůvodnou. Úřad uvedl, že správní řízení jsou ve věci možného porušení § 3 odst. 1 zákona o ochraně hospodářské soutěže zahajována vždy z moci úřední, pokud na základě předběžného šetření Úřad dospěje k závěru, že je dáno důvodné podezření ze spáchání protisoutěžního deliktu dle zákona. K tomuto podezření může Úřad dospět na základě výkonu své dozorové činnosti a/nebo na základě prověřování podnětu, ať již fyzické či právnické osoby, jiného správního orgánu či jakéhokoli orgánu veřejné moci.[148]
249. Účastník řízení GRANTIKA v rámci své odpovědi ze dne 5. 9. 2017[149] na žádost Úřadu o poskytnutí informací a podkladů odkázal na své stanovisko z výše uvedené stížnosti účastníka proti postupu Úřadu ze dne 11. 8. 2017 co do nezákonnosti správního řízení a návrhu na zastavení řízení vůči účastníkovi.
250. Účastník řízení GRANTIKA zaslal prostřednictvím svého právního zástupce Úřadu dne 15. 3. 2018 Doplňující vyjádření účastníka řízení spojené s návrhem na provedení důkazů a návrhem na zastavení řízení vůči účastníku řízení. Účastník v tomto vyjádření setrvává na svém předcházejícím stanovisku ohledně nezákonnosti správního řízení a opětovně navrhuje zastavení řízení.[150] Navrhuje provedení důkazů čestnými prohlášeními osob odpovědných za zpracování a podání nabídky, příp. za obchodní a výkonné vedení GRANTIKY, ze kterých má vyplývat, že tyto se nepodílely na Úřadem tvrzeném protiprávním jednání. Rovněž navrhuje provést jejich svědecké výpovědi. Návrh na zastavení řízení učinila společnost GRANTIKA dále také v přípisech ze dne 24. 5. 2018[151] a ze dne 10. 8. 2018.[152]
251. Dle Úřadu došlo k dostatečnému vypořádání se s námitkami účastníka GRANTIKA již v přípise Úřadu ze dne 11. 10. 2017, ve kterém předseda Úřadu shledal stížnost účastníka proti postupu Úřadu za nedůvodnou. Úřad na tomto místě pouze doplňuje, že správní řád ve svém § 66 odst. 2 taxativně vymezuje důvody k zastavení řízení. Žádnou z námitek účastníka řízení nelze pod tyto důvody podřadit. Co se týče navrhovaných důkazů čestnými prohlášeními, nelze tyto připustit jako důkaz – z protisoutěžních praktik soutěžitele se nelze vyvinit čestným prohlášením, zvláště když shromážděné důkazy svědčí o opaku.
252. V přípise ze dne 24. 5. 2018 společnost GRANTIKA uvedla, že je třeba ji považovat za samostatného soutěžitele. GRANTICE je známo údajnédílčí východisko zmíněné v rozsudku Akzo Nobel,[153] že „u 100% vlastněných dceřiných společností existuje vyvratitelná domněnka, že se svou mateřskou společností tvoří jednoho soutěžitele“. Úřad však dle GRANTIKY opomíjí, že jednoho soutěžitele tvoří jen ty osoby, které se účastní aktivit relevantních pro předmětné protisoutěžní jednání.[154] GRANTIKA sdělila, že účast ve výběrovém řízení na předmětnou zakázku spadala do její výlučné kompetence. Na trhu dotačního poradenství […obchodní tajemství…] – proto vnímat ostatní členy této skupiny jako jednoho soutěžitele spolu s GRANTIKOU by odporovalo základním principům unijního soutěžního práva. Mimo to účastník řízení uvádí, že své soutěžní chování ve vztahu k předmětnému výběrovému řízení určoval […obchodní tajemství…], které by mohlo jakkoliv ovlivnit soutěžní jednání GRANTIKY.
253. Úřad k výše uvedenému uvádí, že pokud má z citovaného názoru Prof. Pelikánové vyplývat, že subjekty, které lze zahrnout pod jednoho soutěžitele, musí působit na shodném relevantním trhu, Úřad se s tímto názorem neztotožňuje. Z žádné judikatury takový závěr nevyplývá. U mateřské společnosti, která je ze 100 % vlastníkem své dceřiné společnosti, dle ustálené a zatím stále nepřekonané unijní judikatury platí vyvratitelná domněnka, že mateřská společnost vykonává rozhodující vliv.[155] Přitom není podstatné, zdali ho reálně vykonává, ale postačuje, že má možnost ovlivňovat rozhodování o obchodní politice dceřiné společnosti na relevantním trhu, a to i v případě, kdy zbytek holdingu v tomto oboru na relevantním trhu vůbec nepodniká. Obchodní politikou se nicméně nerozumí pouze cenová politika, výrobní a distribuční aktivity, prodejní cíle, marže, prodejní náklady, cash flow, zásoby a marketing, ale jak uvádí sama GRANTIKA, také všechny faktory týkající se hospodářských, organizačních a právních vazeb. Těmito jsou objektivní skutečnosti, jako např. právo jmenovat členy orgánů společnosti, zejména představenstva a dozorčí rady nebo právo svolávat schůze akcionářů a odvolávat jednotlivé členy orgánů společnosti, či přijímání pravidelných aktualizovaných informací a měsíčních zpráv.[156] Přitom ze stanov GRANTIKY[157] a § 421 odst. 2 písm. e) a f) zák. č. 90/2012 Sb., zákon o obchodních korporacích, ve znění pozdějších předpisů, vyplývá, že těmito právy disponuje právě mateřská společnost a může tedy ovlivňovat obchodní politiku GRANTIKY a vykonávat nad ní přímou kontrolu[158]. Dle stanov účastníka řízení je navíc dozorčí rada povinna předkládat valné hromadě jedenkrát ročně zprávu o své činnosti. Judikatura nepožaduje, aby mateřská společnost udělovala společnosti pokyny, ale stačí, aby vykonávala rozhodující vliv na obecnou obchodní politiku dceřiné společnosti.[159] Takové důkazy a podklady, které by vyvracely rozhodující vliv České spořitelny, a.s., však Úřadu předloženy nebyly, proto Úřad nepovažuje domněnku za vyvrácenou a nadále považuje mateřskou a dceřinou společnost za jednoho soutěžitele.
254. Dne 14. 12. 2018 byl Úřadu doručen od společnosti GRANTIKA dokument obsahující vyjádření účastníka řízení k podkladům rozhodnutí, návrh na provedení důkazů a návrh na zastavení řízení vůči společnosti GRANTIKA.[160]
255. Společnost GRANTIKA setrvává na svých dříve prezentovaných tvrzeních a na důkazních návrzích nadále trvá.
256. Společnost GRANTIKA poukazuje na neúměrnou délku doby od okamžiku, kdy mělo k protisoutěžnímu jednání dojít, do okamžiku zahájení správního řízení (téměř sedm let). Vzhledem k této prodlevě lze dle GRANTIKY důvodně pochybovat o relevantnosti Úřadem shromážděných důkazů. Společnost také poukazuje na dobu trvání správního řízení, která je podle něj nepřiměřená a představuje nedůvodný a nepřiměřený zásah do její pověsti.
257. Úřad uvádí, že nelze bez dalšího konstatovat, že čím delší je časová prodleva mezi spácháním skutku a jeho odhalením (či potrestáním), tím menší je relevantnost shromážděných důkazů – záleží na okolnostech případu a charakteru důkazů. Délka správního řízení je přiměřená složitosti případu.
258. GRANTIKA namítá, že (i) Úřad se dosud nezabýval tím, zda tato společnost věděla o tom, že bude oslovena za účelem podání nabídky do zadávacího řízení před doručením Výzvy k podání nabídek, resp. zda věděla o tom, že její identifikační údaje mají být posílány mezi třetími osobami, a (ii) nedisponuje k tomu důkazy.
259. Úřad uvádí, že stanovení přesného okamžiku, kdy se společnost GRANTIKA dozvěděla o tom, že bude oslovena Výzvou k podání nabídky, není relevantní, stejně tak není pro závěry Úřadu relevantní, zda společnost GRANTIKA věděla, že její identifikační údaje byly poskytnuty zástupci města Přerov.
260. Společnost GRANTIKA namítá, že Úřad nedisponuje důkazem o tom, že se tato společnost dopustila aktivního kontaktu s ostatními účastníky správního řízení. Úřad dle GRANTIKY vychází pouze z jednoho nepřímého důkazu (dokument Čísla) - prokazování účasti GRANTIKY na zakázané dohodě jediným nepřímým důkazem není možné. K dokumentu Čísla účastník řízení uvádí, že se o jeho existenci dozvěděl až po jeho založení do spisu a neví, kdo, kdy a proč jej vytvořil. Úřad vychází ze své domněnky, že podobnost částek uvedených v dokumentu Čísla a skutečných cenových nabídek GRANTIKY v daném výběrovém řízení není jinak rozumně zdůvodnitelná než předchozím vzájemným slaďováním postupu – použití takové domněnky je dle účastníka řízení možné ve výjimečných situacích. Postup Úřadu dle Účastníka řízení snižuje důkazní standard, vysoký standard musí Úřad dodržet i ohledně vypovídací schopnosti a hodnověrnosti důkazu. Účastník řízení uvádí, že platí zásada in dubio pro reo, závěr o porušení soutěžního práva musí být přesvědčivý mimo veškerou rozumnou pochybnost, a že důkazní břemeno nese Úřad. Dle GRANTIKY není konstatování o vině tohoto účastníka řízení založeno na řetězci logicky na sebe navazujících nepřímých důkazů nad veškerou pochybnost prokazujících vinu a naplnění znaků skutkové podstaty. Účastník řízení připojuje odkazy na související judikaturu.
261. Úřad k tomu uvádí, že přímým důkazem o aktivním kontaktu společnosti GRANTIKA s některým z účastníků řízení nedisponuje. Úřad nesouhlasí, s tím, že by vycházel pouze z jednoho nepřímého důkazu – Úřad vychází ze všech dokumentů popsaných ve zjištěných skutečnostech. Tyto dokumenty spolu s dokumentem Čísla dle přesvědčení Úřadu představují ucelený řetězec na sebe navazujících důkazů neponechávajících prostor pro jakoukoliv pochybnost o tom, že byl spáchán delikt dle výroku tohoto rozhodnutí. Není podstatné, že GRANTIKA neví, kdo, kdy a proč vytvořil dokument Čísla – podstatné je, že GRANTIKA poskytla informace o své budoucí účasti ve výběrovém řízení na zakázku Zajištění přenosu dat a budoucí nabídkové ceně způsobem, který zajistil budoucí vítězství společnosti RPSC.
262. Dokument Čísla považuje společnost GRANTIKA z několika důvodů za nepoužitelný důkaz. Tyto jsou popsány níže.
263. Dle GRANTIKY nebylo prokázáno, že dokument Čísla pochází z doby před podáním nabídek. GRANTIKA nesouhlasí se závěry Policie ČR obsaženými v úředním záznamu Policie ČR, který vyhodnocuje původ a datum vyhotovení dokumentu Čísla, a to z těchto důvodů: a) formulace použitá Policií ČR je vágní, když tato uvedla (cit.): „ … lze s největší pravděpodobností konstatovat, že předmětnou fotografii „Cisla“, kde jsou informace o budoucím chování ostatních soutěžitelů a jejich nabídkových cenách, vyhotovil dne 19. 7. 2010 v 8:57h [Titul Jméno Příjmení]na svém mobilním telefonu značky HTC Desire.“; b) na základě pouhého porovnání vlastností elektronických souborů vyšetřujícím policistou nelze činit závěry; c) nebylo zkoumáno, zda nedošlo k případné manipulaci s datovými soubory, na základě úředního záznamu nelze přezkoumat, kdo, kdy a jak dospěl k závěru zaznamenanému v úředním záznamu; d) úřední záznam trpí dalšími zásadními vadami, pro které je nepoužitelný, např. konstatování policisty, že v dokumentu „Cisla“ jsou informace o budoucím chování ostatních soutěžitelů. Na základě uvedeného společnost GRANTIKA nesouhlasí s konstatováním Úřadu, že dokument Čísla byl vyhotoven dne 19. 7. 2010 v 8:57 hod. Společnost GRANTIKA navrhuje, aby Úřad nechal zpracovat znalecký posudek k zjištění a prokázání kdy, jak a kým byl vyhotoven dokument Čísla.
264. Úřad uvádí, že vyhodnocení vlastností elektronických souborů považuje Úřad za legitimní způsob stanovení doby jejich vzniku, sám Úřad tento způsob ve své praxi používá. Úřad nemá jakékoliv indicie o tom, že mohlo dojít k manipulaci s datovými soubory; Policie ČR v daném případě dle názoru Úřadu použila standardní metody postupu. Úřad nemá důvod pochybovat o závěru Policie ČR, co se týče autorství a doby vzniku dokumentu Čísla. Jiné závěry Policie ČR Úřad v potaz nebral. Úřad nepovažuje provedení důkazu znaleckým posudkem za potřebné.
265. GRANTIKA namítla, že argumentace Úřadu postrádá vysvětlení, proč byl dokument Čísla odeslán e-mailem až dne 26. 7. 2010, když měl být vytvořen již dne 19. 7. 2010 – tato prodleva je nelogická.
266. Úřad uvádí, že nevyvozuje žádné závěry z této prodlevy, která je dle jeho názoru zcela irelevantní. I kdyby byla delší (nebo kratší), nemá vliv na závěry Úřadu ohledně protisoutěžní koordinace dotčených účastníků řízení.
267. Dle GRANTIKY nebyla prokázána pravost ani autentičnost dokumentu Čísla. GRANTIKA poukazuje na vyjádření společnosti RPSC, která v průběhu správního řízení k e-mailu ze dne 26. 7. 2010 v 8:42 hod., kterým byl dokument Čísla poslán [Titul Příjmení][Titul Příjmení], uvedla, že daný e-mail neidentifikovala a [Titul Příjmení]si není vědom, že by e-mail odesílal, ani za jakým účelem by mohl být odeslán, v jaké věci, čeho se týkal a co se jím sledovalo. GRANTIKA se domnívá, že je takto zdůvodněna pravost a pravdivost e-mailu a navrhuje výslech [Titul Příjmení]a [Titul Příjmení].
268. Úřad odmítá, že by vyjádření RPSC znamenalo zpochybnění pravosti a pravdivosti e-mailu – pokud by Úřad přistoupil na takovou argumentaci, pak by v budoucnu vždy všechny „nepohodlné“ důkazy účastníci řízení tímto způsobem „zpochybnili“. Předmětný e-mail nalezla Policie ČR na základě domovní prohlídky u [Titul Příjmení].[161] S ohledem na uvedené se Úřad nedomnívá, že by navržené výslechy byly potřebné.
269. Společnost GRANTIKA dále namítá, že obsah dokumentu Čísla neodpovídá jí podané cenové nabídce a v případě společnosti ECONOMY Úřad z dokumentu Čísla vyvozuje, že bylo předjednáno, že tato podá cenové nabídky v určité výši, ale společnost ECONOMY nabídku nepodala. Dle GRANTIKY dokument Čísla nezachycuje žádnou dohodu společnosti GRANTIKA s jinými účastníky správního řízení, nýbrž maximálně domněnky či odhady možné nabídkové ceny. Společnost GRANTIKA rozporuje, že by se dokument Čísla vůbec vztahoval k zakázce Zajištění přenosu dat.
270. K odlišnosti nabídky podané společností GRANTIKA od dokumentu Čísla Úřad odkazuje na bod 100 tohoto rozhodnutí, k nepodání nabídky společností ECONOMY viz body 101, 158 a 165. K námitce, že dokument Čísla se nevztahuje k zakázce Zajištění přenosu dat, Úřad uvádí, že je běžnou praxí, že účastníci řízení před vydáním rozhodnutí rozporují maximum podkladů, z nichž Úřad vychází - dokument Čísla se bezpochyby vztahuje k této zakázce např. proto, že byl vytvořen zástupcem vítězné firmy v době, kdy město Přerov spustilo zadávací řízení na zakázku Zajištění přenosu dat a obsahuje jména společností obeslaných Výzvou k podání nabídky.
271. Dle GRANTIKY existuje pro podobnost mezi dokumentem Čísla a skutečným jednáním účastníka několik jiných logických vysvětlení než účast společnosti na zakázané dohodě a je na Úřadu, aby prokázal, že tomu tak nebylo a v tomto smyslu doplnil dokazování. Úřad se dle GRANTIKY dalšími rozumně zdůvodnitelnými alternativami nezabýval, přitom jich údajně existuje celá řada. Tři z nich GRANTIKA předkládá.
272. První alternativa dle účastníka řízení spočívá v tom, že nabídka společnosti GRANTIKA nebyla doručena v Úřadem tvrzený čas a mohlo dojít k otevření nabídky dříve. K tomu společnost GRANTIKA podrobně popisuje, proč považuje Úřadem ve sdělení výhrad uvedené datum a čas doručení nabídky společnosti GRANTIKA (26. 7. 2010 v 9:38 hod.) za neprůkazné (společnost napadá věrohodnost listin Seznam doručených nabídek[162] a Potvrzení o osobním převzetí nabídky,[163] kdy uvádí, že s nimi není spojen jednoznačný identifikátor dle zákona o archivnictví spojující listinu s nabídkou, neobsahují identifikaci, podpis ani potvrzení doručující osoby o skutečném čase doručení, neobsahuje bližší identifikaci osoby, která měla nabídku převzít, ani jejího oprávnění k převzetí; Úřad nevysvětlil, proč tyto listiny pokládá za pravdivé). Dle GRANTIKY mohla třetí osoba po doručení nabídky, ke kterému mohlo dojít dříve než 26. 7. 2010, tuto otevřít, zjistit její obsah a následně jej komunikovat osobám, které měly zájem na tom, aby byla vybrána jiná nabídka, nebo osobě, která vypracovala dokument Čísla. Tuto alternativu podporuje podle účastníka skutečnost, že administrátor zakázky zajištění přenosu dat společnost CPS Consulting je v likvidaci a že tato společnost v minulosti postupovala v zadávacím řízení, kde bylo město Přerov zadavatelem, v rozporu se zájmy zadavatele i se zákonem. K prokázání těchto skutečností navrhuje účastník řízení konkrétní důkazy.
273. K této verzi událostí Úřad uvádí, že vylučuje možnost, že by případným dřívějším otevřením nabídky společnosti GRANTIKA mohlo dojít k tomu, že se údaje z této nabídky následně dostaly do dokumentu Čísla – nabídka společnosti GRANTIKA byla zadavateli (resp. administrátorovi) poslána dne 23. 7. 2010[164] a dokument Čísla vznikl nejpozději dne 19. 7. 2010.
274. Jako druhou verzi událostí GRANTIKA předkládá, že třetí osoba mající povědomí o dění a cenách na trhu dotačního poradenství mohla nezávisle na vůli společnosti GRANTIKA přibližně odhadnout její nabídkovou cenu (touto osobou mohl být např. bývalý zaměstnanec), uvedenému nasvědčuje i fakt, že dokument Čísla neobsahuje přesné cenové údaje z nabídky GRANTIKY.
275. K tomu Úřad uvádí, že v případě společnosti GRANTIKA jsou v dokumentu Čísla zaznamenána konkrétní čísla („750 1,2 mil.“) s rozlišením na část zpracování žádosti o dotaci a studie proveditelnosti a za dotační management a dle poznámky „Vč. DPH“ tato čísla mají zahrnovat i DPH. Skutečně podaná nabídka společnosti GRANTIKA byla ve výši těchto konkrétních čísel zvýšených přesně o DPH (ať už k tomuto zvýšení došlo z jakékoliv příčiny) a Úřad tak má za to, že společnost GRANTIKA jednala v souladu s účelem dokumentu Čísla, který neobsahuje odhadní hodnoty, ale konkrétní údaje o budoucím postupu dotčených společností.
276. Třetí alternativní verzí událostí předloženou společností GRANTIKA je, že se někdo mohl protiprávně dostat k obsahu připravované nabídky (přes existující program „compliance“) a informace o nabídkové ceně mohly být následně předány třetí osobě, která je mohla zneužít při zpracování dokumentu Čísla; vzhledem k dlouhému intervalu mezi předmětným výběrovým řízením a nynějším řízením již nelze dohledat údaje o všech konkrétních zaměstnancích GRANTIKY, případně o dalších osobách, kteří mohli přijít do styku s informacemi o připravované nabídce.
277. Úřad k tomu uvádí, že pokud došlo popsaným způsobem k vyzrazení citlivých informací o budoucí účasti a cenové nabídce společnosti GRANTIKA, nemůže tato skutečnost liberovat tohoto účastníka řízení a před Úřadem nese plnou zodpovědnost za způsobené následky.
278. Účastník řízení uvádí, že v rámci svých preventivních opatření […obchodní tajemství…]. Uvádí dále, že příslušní zaměstnanci, spolupracovníci i členové volených orgánů byli a jsou […obchodní tajemství…]. GRANTIKA sdělila, že […obchodní tajemství…], a že vynakládala veškeré úsilí, které po ní lze spravedlivě požadovat, aby nedošlo k žádnému protisoutěžnímu jednání. I přes program „compliance“ však dle GRANTIKY nelze vyloučit případné protiprávní jednání tehdejších zaměstnanců, spolupracovníků účastníka či třetích osob v souvislosti s veřejnou zakázkou Zajištění přenosu dat. GRANTIKA se domnívá, že takové jednání jí nelze přičítat k tíži (odkazuje na ustanovení obsažené v § 22b odst. 1 ZOHS 155[165] a obdobné ustanovení nového přestupkového zákona a rovněž na materiál Nejvyššího státního zastupitelství k aplikaci § 8 odst. 5 zákona o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim[166]). Účastník řízení se domnívá, že je na místě, aby existence programu „compliance“ byla zohledněna jako významná polehčující okolnost (odkazuje na informační list Úřadu, jehož obsah byl z webu Úřadu pro neaktuálnost stažen, ale údajně založil legitimní očekávání, že funkční „compliance“ program je polehčující okolnost). Účastník řízení navrhuje důkazy […obchodní tajemství…].
279. K otázce „vyvinění se“ Úřad uvádí, že toto je možné aplikovat jen ve zcela mimořádných případech, kdy šlo o mimořádné vnější okolnosti, které účastník řízení nemohl ovlivnit (např. přírodní katastrofy a další specifické případy), přičemž důvody liberace jsou objektivní, nikoliv subjektivní a prokazuje je podezřelý ze správního deliktu (Úřad posuzuje pouze relevanci předložených důvodů pro liberaci, aktivně je nevyhledává). Úřad připomíná, že pojem „vynaložení veškerého úsilí“ nezahrnuje pouhé formální přijetí určitých pravidel (např. etický kodex, compliance program či pravidelná školení zaměstnanců) - dodržování přijatých pravidel musí být kontrolováno a případná porušení musí být sankcionována, např. prostředky pracovního práva. Je to komplexní soubor nezbytných opatření, jejichž povaha a rozsah jsou závislé na povaze činnosti, o níž jde, zejména s ohledem na možné nebezpečí, které může vyvolat. „Vynaložení veškerého úsilí“ Úřad posuzuje vždy ve vztahu ke konkrétní právnické osobě. Jinou míru „veškerého úsilí“ je schopno vynaložit malé sdružení, a jinou obchodní společnost s tisíci zaměstnanci. Po prostudování účastníkem řízení předložených podkladů Úřad nenalezl pádný důkaz o tom, že příslušné osoby byly v relevantní době proškolovány v problematice soutěžního práva a kartelových dohod, ani o tom, že GRANTIKA v dané době pravidelně kontrolovala dodržování programu „compliance“, ani to, že by jeho součástí byl zákaz kontaktů s konkurenty v souvislosti s přípravou nabídek ve výběrových řízeních.[167] S ohledem na uvedené a dále s ohledem na míru úsilí, které je schopna společnost GRANTIKA vynaložit jako akciová společnost a současně jako řízená osoba z koncernu Finanční skupina České spořitelny, konstatuje Úřad, že navrhované důkazy pro prokázání „vynaložení veškerého úsilí“ nepostačují. Společnost GRANTIKA se za těchto okolností nemůže zprostit své odpovědnosti odkazem na porušení povinnosti vlastními zaměstnanci, případně spolupracovníky či třetími osobami - připuštěním navrhovaných liberačních důvodů by mohlo být liberační ustanovení aplikováno ve velkém množství případů, a ztratilo by tak povahu výjimky z obecného pravidla, což by znamenalo ohrožení veřejného zájmu.
280. Ohledně uznání existence programu „compliance“ jako polehčující okolnosti Úřad uvádí, že Úřad ve své praxi samotnou existenci „compliance“ programu nepovažuje za polehčující okolnost – situace, kdy soutěžitel měl zaveden „compliance“ program, ale přesto došlo k protisoutěžnímu jednání a Úřad o něm následně vedl správní řízení, jsou těmi případy, kdy „compliance“ program selhal a nebyl nastaven efektivně. Úřad se nedomnívá, že by měl soutěžitele „odměnit“ uznáním polehčující okolnosti za existenci „compliance“ programu, který nebyl efektivní a selhal; v tomto konkrétním případě soutěžitel GRANTIKA navíc nepřesvědčil Úřad, že opatření, která na svou obhajobu prezentuje, byla dostatečná a efektivní, a mohla zabránit spáchání předmětného správního deliktu.
281. Společnost GRANTIKA namítá, že Úřad neprokázal tvrzený úmysl účastníka řízení, za nějž mu navýšil pokutu o 20 %. Dle GRANTIKY není možné tvrzený úmysl využít k navýšení pokuty, když úmysl je již součástí skutkové podstaty deliktu, jež je Úřadem kladen GRANTICE za vinu (z povahy věci nelze dohodu utajovat z nedbalosti). Tento postup je navíc dle účastníka řízení diskriminační, neboť ve srovnatelných případech bid-riggingu (odkaz na případ Rekonstrukce podlah kantýn[168]) v rámci procedury narovnání Úřad formu zavinění nezkoumal, což je nezákonné.
282. Úřad k tomu uvádí, že dle jím vydaných metodik pro výpočet výše pokut[169] je úmyslné porušení zákona o ochraně hospodářské soutěže bráno jako jedna z hlavních přitěžujících okolností. Tento přístup Úřad aplikuje dlouhodobě a konzistentně. Úmyslné spáchání deliktu v případech bid-riggingu Úřad nepovažuje za nezbytné dokazovat zvláštními důkazními prostředky, když zakázanou dohodu v drtivé většině případů nelze uzavřít a plnit nedbalostně. K nezapočítání úmyslného zavinění do výše pokuty v rámci procedury narovnání Úřad odkazuje na svou konstantní rozhodovací praxi, která dokládá, že formu zavinění v těchto případech Úřad nezkoumá, resp. snižuje částku pokuty o 20 % z částky nezahrnující přitížení za úmyslné porušení zákona. Pokud by se např. v tomto správním řízení aplikovala procedura narovnání, postupoval by Úřad obdobným způsobem.[170]
283. Účastník řízení dále opakovaně namítá, že pro účely správního řízení je jej třeba považovat za samostatného soutěžitele (netvoří jednoho soutěžitele se společností Česká spořitelna, a.s. a odkazuje na svou dřívější argumentaci (zejm. přípis ze dne 24. 5. 2018[171]), se kterou se Úřad dle jeho názoru dosud nevypořádal.
284. K tomu Úřad odkazuje na své vyjádření výše v bodě 252.
285. Účastník řízení se domnívá, že celé řízení je zatíženo vadou, když Úřad k provádění listinných důkazů nepřizval žádného z účastníků řízení – tento postup má být v rozporu s rozhodovací praxí soudů a rozhodnutí Úřadu o vině GRANTIKY bude protiprávní a nelze je učinit.
286. Úřad je toho názoru, že není povinen vyrozumět účastníka řízení o provádění důkazů mimo ústní jednání, jde-li o provedení důkazu listinou.[172] Práva účastníka řízení jsou zachována tím, že účastník řízení má možnost seznámit se s veškerými listinami a podklady při nahlížení do spisu. Přizvání účastníka řízení k přečtení listiny je neúčelné a nemá žádnou přidanou hodnotu ve vztahu k právům a oprávněným zájmům účastníka řízení.
287. Účastník řízení navrhuje, aby toto předmětné správní řízení bylo ve vztahu k němu bez zbytečných odkladů zastaveno a v případě, že k tomu nedojde, navrhuje, aby Úřad vůči němu v konečném rozhodnutí konstatoval, že nebylo prokázáno, že porušil zákon o ochraně hospodářské soutěže.
288. Dne 1. 4. 2019 Úřad obdržel vyjádření společnosti GRANTIKA k podkladům, s nimiž byla společnost po doplnění dokazování Úřadem dodatečně seznámena. GRANTIKA v tomto vyjádření odkazuje na svá dřívější vyjádření a trvá na provedení navržených důkazů. Kromě toho navrhuje čtyři další výslechy. GRANTIKA považuje správní řízení za nezákonné a nedůvodné, domnívá se, že Úřad nedisponuje důkazem prokazujícím pochybení ze strany GRANTIKY a požaduje zastavení správního řízení.
289. Úřad provedení navržených důkazů nepovažuje za nezbytné pro zjištění/doplnění skutkového stavu věci a setrvává na svých závěrech.
VII Odpovědnost účastníků řízení
290. Adresátem právních norem českého soutěžního práva je soutěžitel. Definice pojmu soutěžitel je chápána velmi extenzivně – je legislativní zkratkou pro prakticky jakékoli entity, které se (alespoň nepřímo) účastní hospodářské soutěže.[173] Obdobnou úlohu plní v evropském soutěžním právu pojem podnik. V rozsudku Nejvyššího správního soudu Česká rafinérská[174] tento soud konstatoval, že pojem „soutěžitel“ použitý v zákoně odpovídá pojmu „podnik“ ve Smlouvě o fungování Evropské unie. Při výkladu pojmu soutěžitel z hlediska aplikace zákona tak lze vycházet i z unijní judikatury.
291. Z unijní judikatury vyplývá, že pojmem podnik je v soutěžním právu třeba rozumět hospodářskou jednotku, i když se po právní stránce příslušná hospodářská jednotka sestává z několika osob, ať již fyzických či právnických.[175] Obdobně je vymezen obsah pojmu podnik např. v rozhodnutí Tribunálu ve věci Shell,[176]kde soud uvedl, že pojem podnik směřuje na hospodářské jednotky sestávající z jednotné organizace osobních, hmotných a nehmotných prvků, které dlouhodobě sledují specifický hospodářský cíl a mohou přispět ke spáchání porušení práva, o kterém hovoří článek 81 odst. 1 Smlouvy o založení Evropského společenství (nyní čl. 101 odst. 1 SFEU).
292. Přestože adresátem norem soutěžního práva je soutěžitel, resp. podnik, je nutné přisuzovat porušení soutěžních pravidel vždy určité fyzické nebo právnické osobě způsobilé mít práva a povinnosti (právní osobnost), neboť pouze s ní je možné vést správní řízení. Jak uvádí unijní judikatura: „… pro účely uplatnění a výkonu rozhodnutí Komise v oblasti práva hospodářské soutěže je nezbytné označit jako osobu, jíž je rozhodnutí určeno, entitu s právní subjektivitou.“[177]
293. Základním pravidlem je princip osobní odpovědnosti,[178] jehož podstatou je přičtení odpovědnosti za protiprávní jednání té fyzické nebo právnické osobě, která provozuje podnik podílející se na kartelové dohodě.[179]
294. Vzhledem k výše uvedenému Úřad činí odpovědnými za jednání ve vzájemné shodě spočívající v koordinaci činnosti konkurentů v zadávacím řízení na veřejnou zakázku Zajištění přenosu dat společnosti RPSC, RENARDS, EUNICE a GRANTIKA, neboť tyto společnosti se přímo dopustily zakázaného jednání.[180]
VIII Subjektivní stránka deliktu
295. Odpovědnost za protisoutěžní jednání spočívající v uzavření zakázané dohody narušující soutěž je odpovědností objektivní. Zákon o ochraně hospodářské soutěže tedy Úřadu neukládá, aby u všech soutěžitelů, tj. jak u fyzických, tak u právnických osob, které hodlá za porušení hmotněprávních ustanovení zákona o ochraně hospodářské soutěže sankcionovat, zkoumal zavinění.[181] Úřad nicméně posouzení zavinění, tj. subjektivní stránky jednání účastníků řízení považuje za důležitou součást svých úvah o výši ukládané pokuty, neboť jde o aspekt ovlivňující náhled na závažnost posuzovaného jednání.
296. Zaviněním se rozumí psychický vztah toho, kdo se určitým způsobem chová, k výsledku jeho chování. I v soutěžním právu je třeba rozlišovat dvě základní formy zavinění: úmysl a nedbalost. Při zkoumání formy subjektivní stránky správního deliktu je třeba vycházet ze vztahu intelektuální a volní složky k objektu deliktu, jímž je právem chráněný zájem, proti němuž jednání směřuje, v daném případě zájem na existenci a řádném fungování soutěže na trhu zboží a služeb. Při posuzování formy zavinění Úřad též přihlédl k judikatuře evropských soudů, z níž vyplývá, že pro konstatování úmyslného porušení soutěžního práva není nezbytné, aby si soutěžitelé byli vědomi toho, že porušují zákaz stanovený soutěžními pravidly Smlouvy o založení Evropského společenství, resp. Smlouvy o fungování Evropské unie; je dostačující, aby si nemohli být nevědomi toho, že vytýkané jednání mělo za cíl nebo mohlo mít za následek narušení hospodářské soutěže na společném trhu.[182]
297. Při posuzování subjektivní stránky jednání, jež je předmětem správního řízení, vycházel Úřad z toho, že účastníci řízení koordinovali jednání vůči zadavateli veřejné zakázky Zajištění přenosu dat, čímž vědomě eliminovali rizika vyplývající ze vzájemné konkurence. Úřad konstatuje, že tito účastníci řízení si museli být vědomi nezákonného charakteru svého jednání a rovněž si museli být vědomi toho, že jejich jednání může mít za následek ovlivnění výsledku veřejné zakázky, tedy narušení hospodářské soutěže. Úřad proto dospěl k závěru, že účastníci řízení RPSC, EUNICE, RENARDS a GRANTIKA zaviněně porušili ZOHS 155, a to ve formě úmyslu.[183]
IX Odůvodnění pokut
298. Za uzavření dohody v rozporu s § 3 odst. 1 ZOHS 155 se podle § 22a odst. 1 písm. b) a odst. 2 téhož zákona uloží pokuta do 10 000 000 Kč nebo do výše 10 % z čistého obratu dosaženého soutěžitelem za poslední ukončené účetní období.
299. Při stanovení výše pokut Úřad postupuje dle pravidel obsažených v dokumentu Zásady při stanovování výše pokut.
300. Stanovení výše pokuty v mezích zákona je věcí správního uvážení Úřadu,[184] které se odvíjí od posouzení skutkových okolností daného případu. Dle judikatury českých soudů[185] musí konkrétní forma postihu a jeho výše působit natolik silně, aby od podobného jednání odradila i jiné nositele obdobných zákonných povinností, jaké svědčí účastníkům řízení. Zároveň musí být postih dostatečně znatelný v materiální sféře účastníků řízení, resp. soutěžitelů, aby v něm byla obsažena jeho represivní funkce, aniž by však byl pro soutěžitele likvidační. Uložená pokuta by tedy měla plnit jak funkci represivní, tak funkci preventivní.
301. Při stanovování konkrétní výše pokuty Úřad předně vychází ze zákonem předepsaných kritérií, která má v sobě tato pokuta odrážet, a to ze závažnosti deliktu, délky jeho trvání a případného opakování protisoutěžního jednání účastníků správního řízení. Rovněž Úřad zohledňuje i další specifika případu, která jsou vzhledem ke svému charakteru pro stanovení výše pokuty relevantní.[186]
302. Základním východiskem pro stanovení pokut v přiměřené výši je skutečnost, že trest by měl odpovídat povaze a závažnosti správního deliktu, za nějž je ukládán. Při určení konkrétních výší pokut je třeba zohlednit jak typovou, tak konkrétní závažnost jednání, jež je předmětem správního řízení. Při posouzení konkrétní neboli individuální závažnosti deliktu je třeba přihlédnout k řadě skutečností, jejichž povaha a význam se mění dle okolností specifických danému případu, a hodnocení individuální závažnosti deliktu se tak může lišit. Obecně se pak závažnost deliktu a riziko jeho negativního dopadu na soutěž a spotřebitele nepochybně zvyšuje s délkou trvání porušení zákona, u dohod typu bid-rigging může závažnost deliktu souviset i s hodnotou veřejné zakázky. Při stanovení pokut v řízení s více účastníky je třeba rovněž dodržet princip spravedlivého a proporcionálního rozložení pokuty mezi všechny delikventy.
303. Tímto rozhodnutím je účastníkům řízení vytýkáno porušení § 3 odst. 1 ZOHS 155 v zadávacím řízení na veřejnou zakázku Zajištění přenosu dat, neboť dle zjištění Úřadu soutěžitelé jednali ve vzájemné shodě spočívající v koordinaci činnosti konkurentů při tendru (bid-rigging) s prvky dohody o rozdělení trhu a dohody cenové. Tyto praktiky spadají do kategorie tzv. kartelů s tvrdým jádrem a představují nejzávažnější porušení soutěžního zákona, které dle Zásad při stanovování výše pokut[187] spadají do kategorie velmi závažných porušení zákona o ochraně hospodářské soutěže. Za tyto delikty ukládá Úřad nejpřísnější pokuty. Při výpočtu pokuty u nejzávažnějších deliktů se dle Zásad stanoví výchozí podíl do 3 % hodnoty prodejů. Účastníci řízení mezi sebou vyloučili hospodářskou soutěž a ovlivnili výsledek výběrového řízení a stejně tak i výši ceny zakázky.
304. Základní částky pokut pro jednotlivé účastníky řízení jsou dle Zásad proporcionálně stanovovány s přihlédnutím k závažnosti a délce posuzovaného jednání na základě obratů z prodeje zboží, jehož se narušení soutěže přímo nebo nepřímo týká, a to na vymezeném geografickém trhu (hodnoty prodejů). Při stanovení výše pokuty pro jednotlivé účastníky řízení Úřad vychází z hodnot prodejů dosažených daným soutěžitelem (jehož je účastník řízení součástí) na trhu dotačního poradenstvív České republice za poslední ukončené účetní období, v němž u jednotlivých účastníků řízení došlo k zakázanému jednání ve shodě. Dále Úřad zohlednil specifika daného případu a pro jednotlivé účastníky řízení individuálně zvážil případné přitěžující nebo polehčující okolnosti.
305. Účastníci řízení se dopustili jednoho správního deliktu v souvislosti se zadávacím řízením na veřejnou zakázku Zajištění přenosu dat. Při určování výše základní částky pokuty Úřad vycházel nejen z typové závažnosti stanovené Zásadami, ale rovněž také z individuální závažnosti deliktu, která odráží veškeré relevantní skutečnosti vztahující se k deliktu posuzovanému v tomto správním řízení.
306. Úřad v rámci individuální závažnosti zohlednil, že posuzované jednání se vztahovalo k jedné veřejné zakázce a nepostihlo území celé České republiky. Co se týče samotné povahy dotčené veřejné zakázky, obecně lze říci, že se z hlediska hodnoty zakázky se v dané době jednalo o větší veřejnou zakázku v oblasti dotačního poradenství.
307. S ohledem na výše uvedené skutečnosti dospěl Úřad k závěru, že je na místě stanovit za závažnost deliktu v souvislosti s danou veřejnou zakázkou základní částku pokuty ve výši […obchodní tajemství…] % hodnoty prodejů na trhu dotačního poradenstvív České republice za poslední ukončené účetní období, v němž u jednotlivých účastníků řízení došlo k zakázanému jednání ve shodě (v roce 2010).
308. Zakázaná dohoda mezi společnostmi RPSC, RENARDS, EUNICE a GRANTIKA trvala nejméně od 19. 7. 2010 do 27. 7. 2010. Délka trvání porušení zákona o ochraně hospodářské soutěže na daném relevantním trhu nebyla delší než 1 rok, proto Úřad nezvýšil koeficient času a stanovil ho ve výši 1.[188]
309. Dále Úřad zohlednil individuálně u každého účastníka řízení přitěžující a polehčující okolnosti ve vazbě k tomuto deliktu. Úřad shledal jako přitěžující okolnost a důvod pro zvýšení pokuty u všech účastníků řízení skutečnost, že se posuzovaného protisoutěžního jednání ve vzájemné shodě dopustili úmyslně (viz část VIII Subjektivní stránka deliktu), což Úřad zohlednil navýšením základní částky pokuty o 20 %.
310. Úřad při stanovování konečné výše pokuty přihlédl rovněž k aktuální finanční a majetkové situaci soutěžitelů, aby pro ně pokuta nebyla likvidační, a posoudil také, zda výsledná výše pokuty nepřesahuje zákonnou maximální výši 10 % z celkového čistého obratu dosaženého soutěžitelem za poslední ukončené účetní období.
IX.1 RPSC
311. Při stanovení výše pokuty ukládané soutěžiteli RPSC postupoval Úřad dle pravidel obsažených v dokumentu Zásady při stanovování výše pokut (viz výše).
312. Soutěžitel RPSC dosáhl v roce 2010 na trhu dotačního poradenstvív České republice hodnoty prodejů […obchodní tajemství…].[189] Celkový čistý obrat soutěžitele za rok 2017 činil […obchodní tajemství…].[190] Základní částka pokuty za závažnost deliktu činí pro soutěžitele RPSC 1,7 % hodnoty prodejů, což představuje (i po zohlednění časového faktoru koeficientem ve výši 1) částku […obchodní tajemství…] Kč.
313. Dále Úřad s ohledem na skutečnost, že se soutěžitel RPSC dopustil posuzovaného protisoutěžního jednání ve vzájemné shodě úmyslně, přitížil účastníkovi řízení o 20 %. Úřad neshledal žádné další přitěžující ani polehčující okolnosti, na jejichž základě by mohl zvýšit, resp. snížit základní částku pokuty soutěžiteli RPSC.
314. Výsledná částka pokuty (zaokrouhlená na celé tisíce dolů) po zohlednění polehčujících a přitěžujících okolností tak pro soutěžitele RPSC činí 25.000,- Kč. Tato částka představuje […obchodní tajemství…] celkového čistého obratu dosaženého soutěžitelem RPSC v roce 2017. Uložená pokuta by měla mít dostatečně odstrašující účinek, případně zbavit sankcionované subjekty majetkového prospěchu, který nezákonným jednáním získaly, měla by proto být citelná a plnit represivní a preventivní funkci. Úřad se proto rozhodl navýšit dosud vypočtenou částku pokuty, aby činila alespoň […obchodní tajemství…] % celkového čistého obratu soutěžitele za rok 2017.[191]
315. Konečná částka pokuty pro soutěžitele RPSC tedy činí 50.000,- Kč. Pokuta v této výši nepřevyšuje 10 % z celkového čistého obratu dosaženého soutěžitelem za poslední ukončené účetní období. S přihlédnutím k finanční a majetkové situaci soutěžitele Úřad konstatuje, že pokuta není pro soutěžitele RPSC likvidační.
IX.2 RENARDS
316. Při stanovení výše pokuty ukládané soutěžiteli RENARDS postupoval Úřad dle pravidel obsažených v dokumentu Zásady při stanovování výše pokut (viz výše).
317. Soutěžitel RENARDS dosáhl v roce 2010 na trhu dotačního poradenstvív České republice hodnoty prodejů 43.159.716,- Kč.[192] Celkový čistý obrat soutěžitele za rok 2017 činil 35.068.000,- Kč.[193] Základní částka pokuty za závažnost deliktu činí pro soutěžitele RENARDS 1,7 % hodnoty prodejů, což představuje (i po zohlednění časového faktoru koeficientem ve výši 1) částku 733.715,- Kč.
318. Dále Úřad s ohledem na skutečnost, že se soutěžitel RENARDS dopustil posuzovaného protisoutěžního jednání ve vzájemné shodě úmyslně, přitížil účastníkovi řízení o 20 %. Úřad neshledal žádné další přitěžující ani polehčující okolnosti, na jejichž základě by mohl zvýšit, resp. snížit základní částku pokuty soutěžiteli RENARDS.
319. Výsledná částka pokuty (zaokrouhlená na celé tisíce dolů) tak pro soutěžitele RENARDS činí 880.000,- Kč. Pokuta v této výši nepřevyšuje 10 % z celkového čistého obratu dosaženého soutěžitelem za poslední ukončené účetní období. S přihlédnutím k finanční a majetkové situaci soutěžitele Úřad konstatuje, že pokuta není pro soutěžitele RENARDS likvidační.
IX.3 EUNICE
320. Při stanovení výše pokuty ukládané soutěžiteli EUNICE postupoval Úřad dle pravidel obsažených v dokumentu Zásady při stanovování výše pokut (viz výše).
321. Soutěžitel EUNICE dosáhl v roce 2010 na trhu dotačního poradenstvív České republice hodnoty prodejů 12.811.924,- Kč.[194] Celkový čistý obrat soutěžitele za rok 2017 činil 940.689,- Kč.[195] Základní částka pokuty za závažnost deliktu činí pro soutěžitele EUNICE 1,7 % hodnoty prodejů, což představuje (i po zohlednění časového faktoru koeficientem ve výši 1) částku 217.803,- Kč.
322. Dále Úřad s ohledem na skutečnost, že se soutěžitel EUNICE dopustil posuzovaného protisoutěžního jednání ve vzájemné shodě úmyslně, přitížil účastníkovi řízení o 20 %. Úřad neshledal žádné další přitěžující ani polehčující okolnosti, na jejichž základě by mohl zvýšit, resp. snížit základní částku pokuty soutěžiteli EUNICE.
323. Výsledná částka pokuty (zaokrouhlená na celé tisíce dolů) tak pro soutěžitele EUNICE činí 261.000,- Kč. Tato částka představuje 28 % celkového čistého obratu dosaženého soutěžitelem EUNICE v roce 2017 a pokuta v této výši tak převyšuje 10 % z celkového čistého obratu dosaženého soutěžitelem za poslední ukončené účetní období. Úřad proto výslednou částku pokuty (zaokrouhlenou na celé tisíce dolů) pro soutěžitele EUNICE stanovil ve výši 94.000,- Kč, tj. ve výši, která odpovídá 10 % z celkového čistého obratu dosaženého soutěžitelem za poslední ukončené účetní období. S přihlédnutím k finanční a majetkové situaci společnosti EUNICE Úřad konstatuje, že pokuta není pro soutěžitele EUNICE likvidační.
IX.4 GRANTIKA
324. Při stanovení výše pokuty ukládané soutěžiteli GRANTIKA postupoval Úřad dle pravidel obsažených v dokumentu Zásady při stanovování výše pokut (viz výše).
325. Soutěžitel GRANTIKA dosáhl v roce 2010 na trhu dotačního poradenstvív České republice hodnoty prodejů […obchodní tajemství…].[196] Celkový čistý obrat společnosti (účastníka řízení) GRANTIKA za rok 2017 činil 44.710.000,- Kč.[197] Celkový čistý obrat soutěžitele GRANTIKA za rok 2017 Úřadu není znám, nicméně z logiky věci přesahuje uvedenou částku 44 mil. Kč.[198] Základní částka pokuty za závažnost deliktu činí pro soutěžitele GRANTIKA […obchodní tajemství…] % hodnoty prodejů, což představuje (i po zohlednění časového faktoru koeficientem ve výši 1) částku […obchodní tajemství…].
326. Dále Úřad s ohledem na skutečnost, že se soutěžitel GRANTIKA dopustil posuzovaného protisoutěžního jednání ve vzájemné shodě úmyslně, přitížil účastníkovi řízení o […obchodní tajemství…] %. Úřad neshledal žádné další přitěžující ani polehčující okolnosti, na jejichž základě by mohl zvýšit, resp. snížit základní částku pokuty soutěžiteli GRANTIKA.
327. Výsledná částka pokuty (zaokrouhlená na celé tisíce dolů) tak pro soutěžitele GRANTIKA činí 859.000,- Kč. Pokuta v této výši nepřevyšuje 10 % z celkového čistého obratu dosaženého soutěžitelem za poslední ukončené účetní období.[199] S přihlédnutím k finanční a majetkové situaci soutěžitele Úřad konstatuje, že pokuta není pro soutěžitele GRANTIKA likvidační.
IX.5 Úhrada pokuty
328. Účastníci řízení provedou úhradu pokuty na účet Celního úřadu pro Jihomoravský kraj, číslo účtu 3754-17721621/0710, jako variabilní symbol se uvede identifikační číslo účastníka řízení. Uložené pokuty jsou splatné do 90 dnů ode dne právní moci tohoto rozhodnutí.
IX.6 Opatření k nápravě
329. Úřad účastníkům řízení neuložil opatření k nápravě, neboť zejména s ohledem na povahu deliktu a jejich minulostní charakter nelze dosáhnout nápravy porušeného stavu.
IX.7 Zákaz plnění dohod
330. V souladu s § 7 odst. 1 ZOHS 155 Úřad uložil zákaz plnění dohody popsané ve výrokové části I. tohoto rozhodnutí do budoucna, jak je uvedeno ve výrokové části III. tohoto rozhodnutí.
X Náklady řízení
331. Vzhledem k tomu, že Úřad v rámci správního řízení dospěl k závěru, že účastníci řízení RPSC, RENARDS, EUNICE a GRANTIKA porušili § 3 odst. 1 ZOHS 155, tedy porušili zákaz neuzavírat zakázané dohody narušující hospodářskou soutěž, je tak splněna podmínka v § 79 odst. 5 správního řádu nutná k uložení náhrady nákladů těmto účastníkům řízení. S ohledem na délku a rozsah provedeného dokazování má Úřad za to, že se jednalo o zvlášť složitý případ, a proto určil paušální částku nákladů řízení, jež je každý z těchto účastníků povinen uhradit, ve výši 2.500,-Kč.
332. Náklady řízení je každý účastník řízení povinen uhradit do 15 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí. Náklady řízení se hradí na účet Úřadu vedený u České národní banky v Brně, číslo účtu 19-24825621/0710, konstantní symbol 1148, číslo variabilního symbolu je pro každého účastníka řízení odlišné, pro účastníka řízení: i) RPSC:2017010236 ii) RENARDS: 2017020236, iii) EUNICE: 2017030236, iv) GRANTIKA: 2017040236.
XI Závěr
333. Ze všech shora podaných důvodů Úřad konstatuje, že bylo prokázáno spáchání správního deliktu dle ZOHS 155, spočívajícího v uzavření zakázané dohody narušující hospodářskou soutěž a tedy v rozporu s § 3 odst. 1 tohoto zákona, a proto rozhodl v souladu s § 67 odst. 1 správního řádu, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí.
Poučení
334. Proti tomuto rozhodnutí může účastník řízení dle § 152 odst. 1 a odst. 4 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, ve spojení s § 83 odst. 1 a § 85 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, podat do 15 dnů od jeho doručení rozklad, o kterém rozhoduje předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. Rozklad se podává u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. Včas podaný a přípustný rozklad má odkladný účinek.
otisk úředního razítka
JUDr. Hynek Brom
I. místopředseda Úřadu
Obdrží
RPSC ideas s.r.o.
17. listopadu 1126/43
779 00 Olomouc
RENARDS, s.r.o.
Vídeňská 228/7
639 00 Brno
EUNICE CONSULTING a.s.
Belgická 642/15
120 00 Praha 2
ECONOMY RATING a.s.
Lidická 1869/28
602 00 Brno
Strelička & Partners, advokátní kancelář, s.r.o. (právní zástupce Erste Grantika Advisory, a.s.)
Veselá 163/12
602 00 Brno
Vypraveno dne
viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy
[1] Policie České republiky přípisem ze dne 31. 10. 2016 informovala Úřad o podezření z uzavření zakázaných dohod mj. v souvislosti s veřejnou zakázkouZajištění přenosu dat (viz l.č. 4 a násl. správního spisu sp. zn. ÚOHS-S0236/2017/KD (dále též „spis“)).
[2] Viz l.č. 869 a násl. spisu.
[3] Viz ustanovení § 22a odst. 4 až 6, § 22b odst. 2, § 22 ba odst. 3, jež nabyla účinnosti 1. 10. 2016.
[4] Viz znění § 3 odst. 1 zákona o ochraně hospodářské soutěže platné od 1. 9. 2009.
[5] Společnost se sídlem 17. listopadu 1126/43, 779 00 Olomouc, IČO 29384737.
[6] Do 20. 12. 2011 tuto funkci vykonával společně s Ing. Pavlem Chroustem.
[7] Společnost se sídlem 17. listopadu 1126/43, 779 00 Olomouc, IČO03468411.
[8] Společnost se sídlem 17. listopadu 1126/43, 779 00 Olomouc, IČO 02882540.
[9] Společnost se sídlem 17. listopadu 1126/43, 779 00 Olomouc, IČO 28811682.
[10] Společnost se sídlem 17. listopadu 1126/43, 779 00 Olomouc, IČO 29394724.
[11] Se sídlem Horní Heřmanice 47, 790 57 Bernartice, IČO 03400212.
[12] Společnost se sídlem 17. listopadu 1126/43, 779 00 Olomouc, IČO02104865 – datum výmazu z obchodního rejstříku je 30. 10. 2018.
[13] Viz l.č. 404 a násl. spisu.
[14] Viz l.č. 476 a násl. spisu.
[15] Společnost se sídlem se sídlem Vídeňská 228/7, Brno, IČO 04333136.
[16]Od 16. 1. 2008 do 13. 9. 2010 s podílem 31/140 a od 13. 9. 2010 do 8. 9. 2014 s podílem 78/140.
[17] Vyjádření společnosti RENARDS ze dne 4. 9. 2017, l.č. 369 a násl. spisu.
[18] Společnost se sídlem se sídlem Vídeňská 228/7, Brno, IČO 28337361.
[19] Vyjádření společnosti RENARDS ze dne 20. 4. 2018, l.č. 462 a násl. spisu.
[20] Úřad konstatuje, že společnost RENARDS mohla vzhledem k majetkové struktuře a personálnímu propojení tvořit jednoho soutěžitele s dnes již zaniklou společností RENARDS protender, s.r.o., nicméně s ohledem na to, že tato společnost v roce 2010 nerealizovala obrat na trhu dotačního poradenství a zanikla v roce 2016, nemá tato skutečnost v daném řízení zásadní dopad.
[21] Společnost se sídlem Kubelíkova 1224/42, Praha, IČO 26510120.
[22] Vyjádření společnosti EUNICE ze dne 28. 8. 2017, l.č. 366 a násl. spisu a l.č. 515 spisu.
[23] Vyjádření společnosti EUNICE ze dne 28. 8. 2017, l.č. 366 a násl. spisu.
[24] Vyjádření společnosti EUNICE ze dne 28. 8. 2017, l.č. 366 a násl. spisu.
[25] Úřad konstatuje, že společnost EUNICE může vzhledem k majetkové struktuře a personálnímu propojení tvořit jednoho soutěžitele se společností Maitland Marketing a.s., nicméně s ohledem na to, že tato společnost v letech 2010-2017 nerealizovala žádnou aktivitu a neměla žádný obrat, nemá tato skutečnost v daném řízení zásadní dopad.
[26] Vyjádření společnosti ECONOMY ze dne 30. 8. 2017, l.č. 363 a násl. spisu.
[27] Družstvo se sídlem Dukelská třída 39/11, Brno, IČO 27695174.
[28] Vyjádření společnosti ECONOMY ze dne 30. 8. 2017, l.č. 363 a násl. spisu.
[29] Ibid.
[30] Společnost se sídlem Olbrachtova 1929/62 Praha, IČO 45244782.
[31] Vyjádření společnosti GRANTIKA ze dne 5. 9. 2017, l.č. 372 a násl. spisu.
[32] Ibid.
[33] Vyjádření společnosti GRANTIKA ze dne 24. 5. 2018, l.č. 537 a násl. spisu.
[34] Viz rozsudek Soudního dvora C-508/11 P ze dne 8. 5. 2013 ve věci Eni SpA v. Komise; rozsudek Tribunálu T-64/06 ze dne 6. 3. 2012 ve věci FLS Plast A/S v. Komise.
[35] Výzva byla určena pouze pro statutární města s termínem přijímání žádostí do 1. 12. 2010. Minimální výše dotace na projekt byla 8,5 mil. Kč. Maximální výše dotace byla 85 mil. Kč.
[36] Organizačním zajištěním výběru této externí poradenské společnosti (zadávacím řízením) byla pověřena společnost CPS Consulting, s.r.o. v likvidaci, IČO 27391566, se sídlem Tusarova 1152/36, PSČ 170 00, Praha. Viz l.č. 22 spisu.
[37] Viz l.č. 33 spisu.
[38] Na některých místech je pan [Jméno Příjmení] uveden s titulem Ing., který dle informací Úřadu nyní drží.
[39] Oznámením zadavatele ze dne 22. 7. 2010 vyzvaným uchazečům bylo vypuštěno slovo „maximální“.
[40] Úřední záznamy a protokoly s podrobnými informacemi o datu a způsobu zajištění dokumentů se nachází na l.č. 779 a násl. spisu.
[41] Pan [Jméno Příjmení] byl dle podání Policie České republiky (viz l.č. 4-8 spisu) osobou jednající za společnost AutoCont CZ a.s. (IČO 47676795, se sídlem Hornopolní 3322/34, Ostrava). Tato společnost byla uchazečem o navazující veřejnou zakázku Zajištění přenosu dat a informací v územní samosprávě města Přerova s datem uveřejnění 17. 3. 2014.
[42] Viz l.č. 833 a násl. spisu a dále Úřední záznam k vyhodnocení dat nalezených ve výpočetní technice [Jméno Příjmení], l.č. 835 a násl. spisu.
[43] E-mail byl odeslán z e-mailové adresy [Příjmení]@zln.cz. Viz l.č. 543 spisu.
[44][Titul Příjmení] byl v té době jednatelem a společníkem společnosti RPSC, stejně jako [Titul Příjmení].E-mail byl odeslán z e-mailové adresy [Příjmení]@ [JménoPříjmení].eu.
[45] Viz l.č. 14 spisu.
[46][Jméno Příjmení] a [Jméno Příjmení] (zmíněn v textu dále) jsou zástupci společnosti TESCO SW a.s. (IČO 25892533, se sídlem tř. Kosmonautů 1288/1, Olomouc). Tato společnost ve sdružení se společností O2 Czech Republic a.s. (dříve Telefónica Czech Republic, a.s., IČO 60193336 se sídlem Za Brumlovkou 266/2, 14022 Praha) získala navazující veřejnou zakázku Zajištění přenosu dat a informací v územní samosprávě města Přerova s datem uveřejnění 17. 3. 2014.
[47] E-mail byl odeslán z e-mailové adresy [JménoPříjmení]@ [JménoPříjmení].eu. Viz l.č. 544 spisu.
[48] E-mail byl odeslán z e-mailové adresy [JménoPříjmení]@ [JménoPříjmení].eu. Viz l.č. 552 a násl. spisu.
[49] Společnost CPS Consulting, s.r.o. v likvidaci byla pověřena zadávacím řízením na výběr poradenské společnosti. E-mail byl odeslán z e-mailové adresy [JménoPříjmení]@ [JménoPříjmení].eu. Viz l.č. 559 a násl. spisu.
[50] Viz l.č. 578 a násl. spisu a také bod 38 tohoto rozhodnutí.
[51] E-mail byl odeslaný z e-mailové adresy [Jméno.Příjmení]@mu-prerov.cz. Viz l.č. 15 spisu.
[52] E-mail byl odeslán z e-mailové adresy [JménoPříjmení]@[JménoPříjmení].eu. Viz l.č. 16 spisu.
[53] E-mail byl odeslán z e-mailové adresy p[Příjmení]@centrum.cz. Viz l.č. 20 spisu.
[54][Titul Příjmení] psal z e-mailové adresy [JménoPříjmení]@[JménoPříjmení].eu.
[55] Viz l.č. 21 spisu a l.č. 16-19 spisu.
[56] Viz l.č. 22 spisu.
[57] Viz také bod 39 tohoto rozhodnutí.
[58] E-mail byl odeslán z e-mailové adresy [Příjmení]@zln.cz na e-mailovou adresu [Příjmení]@rpsc.cz. Viz l.č. 36 a 37 spisu.
[59] Viz l.č. 39 a 40 spisu.
[60] Viz l.č. 38 spisu.
[61] Viz l.č. 39 spisu.
[62] Viz l.č. 165 a násl. spisu.
[63] E-mail byl odeslán z e-mailové adresy [Příjmení]@zln.cz (viz l.č. 42 spisu).
[64] E-mail byl odeslán z e-mailové adresy [Příjmení]@r[JménoPříjmení].eu.
[65]Úřad opakovaně připomíná, že [Titul Jméno Příjmení] byl tehdejší jednatel a společník společnosti RPSC, [Titul Jméno Příjmení] byl v té době také jednatelem a společníkem společnosti RPSC.
[66] Dokument Čísla viz l.č. 44 spisu a dále Úřední záznam l.č. 801 spisu.
[67] Úřední záznam Policie České republiky vyhodnocující původ fotografie viz l.č. 801 a násl. spisu.
[68] K poštovní přepravě byla nabídka podána dne 23. 7. 2010 v 15:49 hod. – viz l.č. 231 spisu.
[69] E-mail byl odeslán z e-mailové adresy [Příjmení]@rpsc.cz. Viz l.č. 46 a 47 spisu.
[70] Úřad má k dispozici uvedenou Smlouvu o poskytnutí subdodávky (l.č. 368 spisu) od společnosti EUNICE na základě vyžádání informací ze dne 16. 8. 2017 (viz l.č. 347 spisu). Ze smlouvy vyplývá, že hodinová sazba byla dohodnuta ve výši 1500,- Kč, což při objemu práce 165 hodin činí 247.500,- Kč.
[71] Viz l.č. 40 a 46 spisu.
[72] E-mail byl odeslán z e-mailové adresy [Příjmení]@zln.cz. Viz l.č. 53 spisu.
[73] Viz l.č. 277 spisu.
[74] Viz l.č. 76 spisu.
[75] Oznámení o výběru nejvhodnější nabídky zadavatele ze dne 19. 8. 2010 bylo doručeno společnosti RPSC dne 23. 8. 2010, společnosti RENARDS dne 20. 8. 2010 a společnosti GRANTIKA dne 20. 8. 2010. Viz l.č. 206 a násl. spisu.
[76] Viz čl. II bod 1) a 2) Mandátní smlouvy.
[77] E-mail byl odeslán z e-mailové adresy [Příjmení]@rpsc.cz. Viz l.č. 78 spisu.
[78] E-mail byl odeslán z e-mailové adresy [Příjmení]@zln.cz. Viz l.č. 79 spisu.
[79] E-mail byl odeslán z e-mailové adresy [JménoPříjmení]@ [JménoPříjmení].eu. Viz l.č. 578 a násl. spisu.
[80] Viz l.č. 578 a násl. spisu.
[81] Viz l.č. 582 spisu.
[82] E-mail byl odeslán z e-mailové adresy [Jméno.Příjmení]@severity.cz. Viz l.č. 583 spisu
[83] E-mail byl odeslán z e-mailové adresy [JménoPříjmení]@ [JménoPříjmení].eu. Viz l.č. 583 spisu
[84] Viz l.č. 93 spisu. Studie proveditelnosti viz l.č. 90-164 spisu.
[85] Viz l.č. 505 spisu.
[86] Viz l.č. 406 spisu.
[87] Viz l.č. 365 spisu.
[88] Viz l.č. 362 spisu.
[89] Viz l.č. 367 spisu.
[90] Viz l.č. 336 spisu.
[91] Viz l.č. 367 spisu.
[92] Viz l.č. 448 spisu.
[93] Viz l.č. 483 spisu.
[94] Viz Odpověď města Přerova na l.č. 504 a násl. spisu.
[95] Viz l.č. 672 spisu.
[96] Viz l.č. 677-678, 692-693, 698-700 spisu.
[97] Viz l.č. 665 spisu.
[98] Viz l.č. 928 spisu.
[99] Viz l.č. 977 spisu.
[100] Viz l.č. 991-993 spisu.
[101] Viz l.č. 1023 spisu.
[102] Viz text dokumentu Čísla, kde je na konci „vč. DPH“.
[103] DPH ve výši 20 %.
[104] Společnost AutoCont CZ a.s. se ucházela o navazující veřejnou zakázku Zajištění přenosu dat a informací v územní samosprávě města Přerova uveřejněnou dne 17. 3. 2014 (dále jen „navazující veřejná zakázka“).
[105] S Bc. Josefem Tesaříkem a Davidem Tesaříkem za spol. TESCO SW a.s. a s Josefem Szturcem, Radimem Frendlem a Petrem Kantorem za AutoCont CZ a.s. Viz l.č. 544-558 spisu a l.č. 772 a násl. spisu.
[106] Společnost se sídlem Husinecká 10, Praha, IČO 25670026.
[107] „(…) tvorba podkladů a příprava relevantních textových pasáží studie proveditelnosti a jejich příloh“ viz l.č. 578 a násl. spisu a body 69 a násl. tohoto rozhodnutí.
[108] Viz l.č. 583 spisu.
[109] Viz l.č. 504 a násl. spisu.
[110] V dalším textu při popisu jednání účastníků řízení rozumí Úřad těmito účastníky pouze společnosti RPSC, RENARDS, EUNICE a GRANTIKA, pokud není výslovně zmíněna i společnost ECONOMY.
[111] Definice relevantního trhu obsažená v § 2 odst. 2 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), je od doby účinnosti tohoto zákona, tj. od 1. 7. 2001, až dosud beze změn.
[112] Legislativní zkratka „zboží" je konkretizována v § 1 odst. 1 zákona o ochraně hospodářské soutěže; zahrnuje výrobky a služby.
[113] Srov. též Sdělení Evropské komise o definici relevantního trhu pro účely práva hospodářské soutěže Společenství publikované v Úředním věstníku C 372/5 ze dne 9. 12. 1997.
[114] Jde o blokové výjimky přijaté na základě čl. 103 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále též „SFEU“) k provedení čl. 101 odst. 3 SFEU příslušnými nařízeními Evropské Komise nebo Rady (EU), unijní blokové výjimky, či výjimky pro oblast zemědělství.
[115] Viz internetové stránky Úřadu https://www.uohs.cz/cs/legislativa/hospodarska-soutez/ceska-republika.html.
[116] Pojem soutěžitel může označovat i hospodářskou jednotku skládající se z několika osob, právnických či fyzických (např. mateřských a dceřiných společností), viz například rozsudek Soudního dvora C-189-02 P, C-202/02 P, C-205/02 P až C-208/02 P a C-213/02 P ze dne 28. 6. 2005 ve věci Dansk Rorindustri a další v. Komise (odst. 112 a násl.).
[117] Dohody též označované jako „dohody v širším smyslu“.
[118]Zákaz uvedený v § 3 odst. 1 zákona je shodný se zákazem vyjádřeným v čl. 101 odst. 1 SFEU, pro výklad tohoto ustanovení je proto relevantní i unijní judikatura.
[119] Viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ve věci Stavební spořitelny, sp. zn. 1 Afs 78/2008 ze dne 25. 2. 2009, odst. 47.
[120] Viz rozhodnutí Evropské komise č. IV/31.149 ze dne 23. 4. 1986 ve věci Polypropylene [1986], OJ L 230, bod 81.
[121] Srov. rozsudek Soudního dvora Evropské unie C 40 až 48, 50, 54 až 56, 111, 113, 114/73 ze dne 16. 12. 1975 ve věci Coöperatieve Vereniging "Suiker Unie" UA [1975] ECR 1663, odst. 26.
[122] Rozsudek Nejvyššího správního soudu ve věci Kartel pekařů, sp. zn. 5 Afs 40/2007 ze dne 30. 9. 2008, str. 213.
[123] Viz rozsudek Krajského soudu v Brně ve věci Litoměřice, sp. zn. 62 Af 61/2011 ze dne 12. 6. 2013, str. 14.
[124] Viz např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ve věci Stavební spořitelny sp. zn. 1 Afs 78/2008 ze dne 25. 2. 2009, odst. 19, rozsudek Soudního dvora Evropské unie C-49/92 P ze dne 8. 7. 1999 ve věci Anic Partecipazioni SpA [1999], ECR I-04125, odst. 99, nebo rozsudek Soudního dvora Evropské unie C-56 a 58-64 ze dne 13. 7. 1966 ve věci Consten a Grundig [1966], ECR-00429, odst. 342.
[125] Viz body 21 a 23 Oznámení Komise, Pokyny o použitelnosti čl. 81 odst. 3 Smlouvy, publikované v Úředním věstníku číslo C 101, 27. 4. 2004, str. 97-118.
[126] Srov. rozhodnutí Evropské komise č. IV/35.691/E-4 ze dne 21. 10. 1998 ve věci Pre-insulated Pipe Cartel [1999], OJ L24, odst. 165, a rozhodnutí č. IV/26.918 ze dne 2. 2. 1973 European Sugar Industry [1973], OJ L140, str. 42, ze kterých plyne, že procedura veřejných zakázek předpokládá konkurenční nabídková řízení, v nichž veřejní zadavatelé mají právo očekávat, že navržené nabídky ve výběrovém řízení nebudou výsledkem koluze mezi uchazeči o zakázku. V systému zadávání zakázek je existence soutěže mezi uchazeči o zakázku podstatná. Pokud předložená nabídka není výsledkem individuálního ekonomického výpočtu, ale znalosti nabídky jiného uchazeče nebo sladěného postupu mezi nimi, je soutěž vyloučena, či přinejmenším omezena a narušena.
[127] Podle § 21d odst. 1 zákona o ochraně hospodářské soutěže však leží důkazní břemeno tvrzení o aplikovatelnosti výjimky dle § 3 odst. 4 tohoto zákona na účastnících řízení.
[128] Viz body 60 a 61.
[129] Poslední nabídka byla dne 27. 7. 2010 podána společností RPSC.
[130] Vyjádření společnosti RPSC ze dne 3. 8. 2018, l.č. 740 a násl. spisu.
[131] Viz l.č. 779 a násl. spisu.
[132] Sdělení Úřadu o nevyhovění žádosti o přerušení řízení ze dne 7. 8. 2018, l.č. 748 a násl. spisu.
[133] Vyjádření Úřadu k přípisu účastníka ze dne 27. 8. 2018, č.j. ÚOHS-S0236/2017/KD-24946/2018/851/PTv, l.č. 838 spisu.
[134] Viz l.č. 925 a násl. spisu.
[135] Viz l.č. 834 spisu.
[136] Viz l.č. 928 spisu.
[137] Viz např. rozsudek Evropského soudního dvora C-403/04 P a C-405/04 P ze dne 25. 1. 2007 ve věci Sumitomo Metal Industries a Nippon Steel v. Komise.
[138] Viz l.č. 718 a násl. spisu.
[139] Viz l.č. 974 a násl. spisu.
[140] Jde o e-mail ze dne 30. 6. 2010, jímž byly poslány identifikační údaje společností RPSC, GRANTIKA a ECONOMY - viz bod 51 sdělení výhrad.
[141] Viz bod 94 a 214 tohoto rozhodnutí.
[142] Oznámením zadavatele ze dne 22. 7. 2010 vyzvaným uchazečům bylo vypuštěno slovo „maximální“.
[143] Viz l.č. 991-993 spisu.
[144] Viz l.č. 1268 spisu.
[145] Viz l.č. 515 spisu.
[146] Viz l.č. 981 a násl. spisu.
[147] Vyjádření společnosti GRANTIKA ze dne 11. 8, 2017, l.č. 338 a násl. spisu.
[148] Vyrozumění k vyřízení stížnosti podle § 175 odst. 1 správního řádu ze dne 11. 10. 2017, l.č. 409 spisu.
[149] Vyjádření společnosti GRANTIKA ze dne 5. 9. 2017, l.č. 372 a násl. spisu.
[150] Vyjádření společnosti GRANTIKA ze dne 15. 3. 2018, l.č. 427 a násl. spisu.
[151] Vyjádření společnosti GRANTIKA ze dne 24. 5. 2018, l.č. 537 a násl. spisu.
[152] Vyjádření společnosti GRANTIKA ze dne 10. 8. 2018, l.č. 759 a násl. spisu.
[153] Rozsudek SD EU C-97/08 P Akzo Nobel.
[154] GRANTIKA odkazuje na názor Prof. JUDr. Ireny Pelikánové, DrSc., že „Podnik ve smyslu unijního soutěžního práva je ve skutečnosti extrahován ze skupiny společností a jí řízených závodů jenom ohledně těch částí, které se zabývají určitým produkčním segmentem a relevantním s ohledem na konkrétní protisoutěžní jednání. Musí jít nejenom o hospodářskou činnost […], ale navíc půjde jenom o relevanci toho směru činnosti, která má význam pro soutěžní vztahy, jež byly omezeny protiprávním jednáním. To ovšem znamená, že podnik je účelově pohyblivým pojmem a zdaleka neoznačuje nějakou pevnou strukturu, kterou bychom mohli připodobnit právnické osobě.“
[155] Bod 2 rozsudku Soudního dvora Evropské unie T-112/05 ze dne 12. 12. 2007 ve věci Komise v. Akzo Nobel NV a další.
[156] Srov. bod 86 rozsudku Soudního dvora Evropské unie T-419/14 ze dne 12. 7. 2018 ve věci Komise v. The Goldman Sachs Group, Inc. a další.
[157] Dostupných na https://or.justice.cz/ias/ui/vypis-sl-detail?dokument=15952068&subjektId=708963&spis=685755.
[158] Srov. Bod 52 rozsudku Soudního dvora Evropské unie T-112/05 ze dne 12. 12. 2007 ve věci Komise v. Akzo Nobel NV a další, bod 91 rozsudku Soudního dvora Evropské unie T-419/14 ze dne 12. 7. 2018 ve věci Komise v. The Goldman Sachs Group, Inc. a další.
[159] Bod 47 rozsudku Soudního dvora Evropské unie T-112/05 ze dne 12. 12. 2007 ve věci Komise v. Akzo Nobel NV a další.
[160] Viz l.č. 941 a násl.
[161] Viz l.č. 823 spisu.
[162] Viz l.č. 198 spisu.
[163] Viz l.č. 230 spisu.
[164] Viz l.č. 231 spisu.
[165] Podle § 22b odst. 1 ZOHS 155 právnická osoba za správní delikt neodpovídá, jestliže prokáže, že vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby porušení právní povinnosti zabránila.
[166] Účastník řízení odkazuje na část, kde je uvedeno, že smyslem právní úpravy není trestat dobře spravované a řízené právnické osoby, nýbrž motivovat právnické osoby k tomu, aby vyvinuly maximální úsilí a přijaly adekvátní opatření pro zabránění nebo alespoň minimalizaci rizika spáchání protiprávního činu.
[167] Úřad poznamenává, že prokazovat tyto skutečnosti pouze prostřednictvím čestných prohlášení není možné.
[168] Rozhodnutí Úřadu ze dne 1. 10. 2018 sp. zn. S0412/2017/KD.
[169] Viz Zásady při stanovování výše pokut (účinné do 23. 4. 2018) a dále Postup při stanovení výše pokut ukládaných za porušení zákona o ochraně hospodářské soutěže dostupné na https://www.uohs.cz/cs/legislativa/hospodarska-soutez/ceska-republika.html (účinnost od 24. 4. 2018 – použije se pro správní řízení zahájená po tomto datu).
[170] Viz např. rozhodnutí Úřadu ve věci Rybí sádky, č.j. ÚOHS-S0421/2016/KD-15763/2018/852/LDu ze dne 29. 5. 2018.
[171] Vyjádření společnosti GRANTIKA ze dne 24. 5. 2018, l.č. 537 a násl. spisu.
[172] Rozsudek Nejvyššího správního soudu č.j. 1 As 157/2012-40 ze dne 13. 3. 2013 a dále rozsudek Nejvyššího správního soudu č.j. 1 As 80/2016-30 ze dne 24. 8. 2016.
[173] Viz rozsudek Krajského soudu v Brně ve věci Česká lékařská komora, sp. zn. 29 Ca 110/2003 ze dne 31. 3. 2005, str. 51.
[174] Rozsudek Nejvyššího správního soudu ve věci Česká rafinérská, sp. zn. 5 As 61/2005 ze dne 29. 10. 2007,str. 192.
[175] Viz rozsudek Soudního dvora Evropské unie 170/83 ze dne 12. 7. 1984 ve věci Hydrotherm [1984], ECR-2999, odst. 11.
[176] Rozsudek Tribunálu T-11/89 ze dne 10. 3. 1992 ve věci Shell [1992], ECR II-757, odst. 311.
[177] Srov. např. rozsudek Tribunálu T-112/05 ze dne 12. 12. 2007 ve věci Akzo Nobel [2007], ECR II-05049, odst. 59.
[178] Viz rozsudek Soudního dvora Evropské unie C-280/06 ze dne 11. 12. 2007 ve věci ETI SpA [2007], ECR I-10893, odst. 39.
[179] Viz rozsudek Soudního dvora Evropské unie C-49/92 P ze dne 8. 7. 1999 ve věci Anic Partecipazioni [1999], ECR-I-4125, odst. 78 a 145.
[180] Blíže viz část V.3 Právní posouzení jednání účastníků řízení.
[181]Pozn. Tento postup Úřadu je aprobován zákonem o ochraně hospodářské soutěže ode dne 1. 9. 2009, kdy nabyla účinnosti novela zákona o ochraně hospodářské soutěže provedená zákonem č. 155/2009 Sb., kterým se mění zákon č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), ve znění pozdějších předpisů. Předchozí znění zákona o ochraně hospodářské soutěže předpokládala možnost uložení pokuty či opatření k nápravě za protisoutěžní delikt pouze tehdy, jestliže k porušení zákona docházelo zaviněně, resp. úmyslně nebo z nedbalosti.
[182] Srov. např. rozsudek Tribunálu v případě T-65/89 ze dne 1. 4. 1993 ve věci Industrie and British Gypsum [1993], ECR II-389, bod 165.
[183] Úřad zde upouští od podrobnějšího rozlišování mezi úmyslem přímým a nepřímým, neboť v dané souvislosti je to irelevantní a nijak by se nepromítlo do výpočtu sankce.
[184] Srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu sp. zn. 7 As 15/2013 ze dne 11. 7. 2013, str. 59.
[185] Srov. rozsudek Krajského soudu v Brně sp. zn. 62 Ca 27/2006 ze dne 6. 4. 2007 ve věci ČSAD Liberec, str. 182, potvrzený rozsudkem Nejvyššího správního soudu sp. zn. 8 Afs 48/2007 ze dne 26. 4. 2010, str. 249.
[186] Srov. rozsudek Krajského soudu v Brně sp. zn. 62 Ca 20/2006 ze dne 29. 5. 2007 ve věci Telefónica O2, str. 72.
[187] Srovnej bod 22 Zásad při stanovování výše pokut.
[188] Srov. Bod 31 Zásad při stanovování výše pokut.
[189] Viz l.č. 530 a násl. spisu.
[190] Viz l.č. 696 a násl. spisu, 740 a násl. spisu a 865 spisu.
[191] Viz Rozhodnutí Úřadu ve věci Litoměřice č.j. ÚOHS-S159/2009/KD/4325/2010/850 ze dne 14. 7. 2010, později potvrzené rozhodnutím předsedy Úřadu i Krajským soudem v Brně. Dále též rozhodnutí Úřadu ve věci Komunální technika č.j. ÚOHS-S123/2012/KD-24736/2014/852/DSv ze dne 21. 11. 2014.
[192] Viz l.č. 848 spisu.
[193] Viz l.č. 585 spisu.
[194] Viz l.č. 515 a násl. spisu.
[195] Ibid.
[196] Viz l.č. 537 a násl. spisu.
[197] Ibid.
[198] K vymezení soutěžitele GRANTIKA viz bod 37 tohoto sdělení výhrad.
[199] Toto konstatování Úřad činí přesto, že nezná přesnou výši čistého obratu soutěžitele za rok 2017 - vzhledem k tomu, že vypočtená pokuta nepřesahuje 10 % z celkového čistého obratu dosaženého účastníkem řízení GRANTIKA za poslední ukončené účetní období, nemůže přesahovat ani 10 % z celkového čistého obratu dosaženého celým soutěžitelem.
|
