Spisová značka:
                
                
                 
                
                
                 
                
                
                
                
                ÚOHS-S0422/2019/VZ
                
                
                 
                
                
                 
                
                
                
                
                Číslo jednací:
                
                
                 
                
                
                 
                
                
                
                
                ÚOHS-03695/2020/542/VSv
                
                
                 
                
                
                Brno: 3. února 2020
                
                
                
                
                 
                
                
                 
                
                
                 
                
                
                
                
                
                 
                 
                 
                Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ve správním řízení zahájeném dne 21. 11. 2019 na návrh z téhož dne, jehož účastníky jsou
                
                
                zadavatel – Oblastní nemocnice Mladá Boleslav, a.s., nemocnice Středočeského kraje, IČO 27256456, se sídlem tř. Václava Klementa 147/23, 293 01 Mladá Boleslav,
                
                
                navrhovatel – VIVACOM s.r.o., IČO 27127231, se sídlem K Botiči 1453/6, 101 00 Praha 10,
                
                
                ve věci přezkoumání úkonů zadavatele učiněných při zadávání veřejné zakázky „Dodávky odběrových vaků včetně zápůjčky automatických extraktorů krevních složek“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 3. 9. 2019 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 5. 9. 2019 pod ev. č. Z2019-030773, ve znění oprav uveřejněných dne 27. 9. 2019, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 5. 9. 2019 pod ev. č. 2019/S 171-417161, ve znění oprav uveřejněných dne 27. 9. 2019 pod ev. č. 2019/S 187-454705,
                rozhodl takto:
                I.
                Zadavatel – Oblastní nemocnice Mladá Boleslav, a.s., nemocnice Středočeského kraje, IČO 27256456, se sídlem tř. Václava Klementa 147/23, 293 01 Mladá Boleslav – postupoval při zadávání veřejné zakázky „Dodávky odběrových vaků včetně zápůjčky automatických extraktorů krevních složek“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 3. 9. 2019 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 5. 9. 2019 pod ev. č. Z2019-030773, ve znění oprav uveřejněných dne 27. 9. 2019, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 5. 9. 2019 pod ev. č. 2019/S 171-417161, ve znění oprav uveřejněných dne 27. 9. 2019 pod ev. č. 2019/S 187-454705, v rozporu s ustanovením § 79 odst. 2 písm. b) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ve spojení s ustanovením § 73 odst. 4 citovaného zákona, když neoprávněně požadoval dle čl. 5.7 bodu 3. zadávací dokumentace v rámci prokázání kritérií technické kvalifikace „předložení protokolu o úspěšně provedené validační studii na referenčních pracovištích v rozsahu:
                -          4 – vaky s inline filtrem: 30 hodnocených odběrů
                -          hodnocené parametry: parametry ERD a plazmy – objem, obsah erytrocytů, leukocytů a trombocytů
                -          kritéria studie: kvalitativní parametry: odebraný odběr a parametry jednotlivých TO musí splňovat požadavky normy (Guide to the preparation, use and quality assurance of blood components 17. vydání), buffy coat musí umožňovat výrobu kvalitních TBSD ze 4 kusů TU buffy co s výsledným obsahem PLT v poolu 2x10 na 11/Tuatu,“ 
                přičemž tímto postupem stanovil zadávací podmínky v rozporu s citovaným zákonem. 
                II.
                Jako opatření k nápravě nezákonného postupu zadavatele – Oblastní nemocnice Mladá Boleslav, a.s., nemocnice Středočeského kraje, IČO 27256456, se sídlem tř. Václava Klementa 147/23, 293 01 Mladá Boleslav – uvedeného ve výroku I. tohoto rozhodnutí, Úřad pro ochranu hospodářské soutěže podle § 263 odst. 3 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ruší zadávací řízení na veřejnou zakázku „Dodávky odběrových vaků včetně zápůjčky automatických extraktorů krevních složek“ zadávanou v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 3. 9. 2019 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 5. 9. 2019 pod ev. č. Z2019-030773, ve znění oprav uveřejněných dne 27. 9. 2019, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 5. 9. 2019 pod ev. č. 2019/S 171-417161, ve znění oprav uveřejněných dne 27. 9. 2019 pod ev. č. 2019/S 187-454705.
                III.
                Zadavateli – Oblastní nemocnice Mladá Boleslav, a.s., nemocnice Středočeského kraje, IČO 27256456, se sídlem tř. Václava Klementa 147/23, 293 01 Mladá Boleslav – se podle § 263 odst. 8 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ukládá zákaz uzavřít smlouvu v zadávacím řízení na veřejnou zakázku „Dodávky odběrových vaků včetně zápůjčky automatických extraktorů krevních složek“ zadávanou v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 3. 9. 2019 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 5. 9. 2019 pod ev. č. Z2019-030773, ve znění oprav uveřejněných dne 27. 9. 2019, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 5. 9. 2019 pod ev. č. 2019/S 171-417161, ve znění oprav uveřejněných dne 27. 9. 2019 pod ev. č. 2019/S 187-454705, a to až do pravomocného skončení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele vedeného Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže pod sp. zn. S0422/2019/VZ.
                IV.
                Podle § 266 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, v návaznosti na § 1 vyhlášky č. 170/2016 Sb., o stanovení paušální částky nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele při zadávání veřejných zakázek, se zadavateli – Oblastní nemocnice Mladá Boleslav, a.s., nemocnice Středočeského kraje, IČO 27256456, se sídlem tř. Václava Klementa 147/23, 293 01 Mladá Boleslav – ukládá povinnost
                uhradit náklady řízení ve výši 30 000,- Kč (třicet tisíc korun českých).
                Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí. 
                 
                Odůvodnění
                I.               PRŮBĚH ZADÁVACÍHO ŘÍZENÍ
                1.             Zadavatel – Oblastní nemocnice Mladá Boleslav, a.s., nemocnice Středočeského kraje, IČO 27256456, se sídlem tř. Václava Klementa 147/23, 293 01 Mladá Boleslav (dále jen „zadavatel“) – zahájil podle zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“) dne 3. 9. 2019 odesláním oznámení o zahájení zadávacího řízení k uveřejnění otevřené řízení za účelem zadání veřejné zakázky „Dodávky odběrových vaků včetně zápůjčky automatických extraktorů krevních složek“, přičemž oznámení bylo uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 5. 9. 2019 pod ev. č. Z2019-030773, ve znění oprav uveřejněných dne 27. 9. 2019, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 5. 9. 2019 pod ev. č. 2019/S 171-417161, ve znění oprav uveřejněných dne 27. 9. 2019 pod ev. č. 2019/S 187-454705 (dále jen „veřejná zakázka“).
                2.             Předmětem plnění veřejné zakázky jsou dle čl. 2 zadávací dokumentace průběžné dodávky krevních vaků pro Hematologicko – transfuzní oddělení. Specifikace odběrových vaků je uvedena v příloze č. 1 zadávací dokumentace. Součástí předmětu plnění je též výpůjčka 4 kusů automatických extraktorů krevních složek dle uvedené technické specifikace. Předpokládaná hodnota veřejné zakázky činí 18 065 550,- Kč bez DPH za dobu plnění 60 měsíců.
                3.             Dle přílohy č. 1 zadávací dokumentace „Specifikace předmětu plnění/Cenová nabídka“ zadavatel mezi další požadavky na technické podmínky poptávaných odběrových vaků zahrnul též požadavek, že „[v]šechny vyrobené transfuzní přípravky musí splňovat parametry uvedené vyhláškou 143/2008 Sb. O stanovení bližších požadavků pro zajištění jakosti a bezpečnosti lidské krve a jejích složek ve znění pozdějších předpisů.“
                4.             Požadavky na kvalifikaci dodavatelů stanovil zadavatel v čl. 5 „Kvalifikace dodavatelů“ zadávací dokumentace tak, že kvalifikaci splní dodavatel, který splní požadavky na a) základní způsobilost dle § 74 zákona, b) profesní způsobilost dle § 77 zákona, c) technickou kvalifikaci v souladu s § 79 zákona. Konkrétně pak dle čl. 5.7 zadávací dokumentace nadepsaného „Technická kvalifikace“ zadavatel k prokázání kritérií technické kvalifikace požaduje: 
                1)      Seznam významných dodávek poskytnutých za posledních 5 let před zahájením zadávacího řízení včetně uvedení doby jejich poskytnutí a identifikace objednatele. Významnou dodávkou (dále též referencí) se pro potřeby této Zadávací dokumentace rozumí dodávka obdobná předmětu plnění veřejné zakázky (výpůjčka nebo dodávka extraktoru) a dodávky spotřebního materiálu (vaků) s obratem nad 1 000 000,- Kč bez DPH ročně. Vyžaduje se předložení seznamu minimálně 3 referencí.
                2)      Na výzvu zadavatele předložení vzorku minimálně 6 vaků s ukázkou vkládání do kyvet před centrifugací.
                3)      Dodavatel předloží protokol o úspěšně provedené validační studii na referenčních pracovištích v rozsahu:
                -          4 – vaky s inline filtrem: 30 hodnocených odběrů
                -          hodnocené parametry: parametry ERD a plazmy – objem, obsah erytrocytů, leukocytů a trombocytů
                -          kritéria studie: kvalitativní parametry: odebraný odběr a parametry jednotlivých TO musí splňovat požadavky normy (Guide to the preparation, use and quality assurance of blood components 17. vydání), buffy coat musí umožňovat výrobu kvalitních TBSD ze 4 kusů TU buffy co s výsledným obsahem PLT v poolu 2x10 na 11/Tuatu.
                5.             Dne 11. 9. 2019 zadavatel obdržel námitky dodavatele MEDISTA spol. s.r.o. Námitkám uvedeného stěžovatele zadavatel vyhověl svým rozhodnutím ze dne 23. 9. 2019 a jako opatření k nápravě zadavatel původně stanovenou lhůtu pro podání nabídek prodloužil do 29. 10. 2019 10:00 hodin a současně upravil znění zadávacích podmínek, a to konkrétně technickou specifikaci požadovaných vaků uvedenou v článku 2 zadávací dokumentace a v její příloze č. 1. Jak zadavatel oznamuje v dokumentu „Vysvětlení, změny nebo doplnění Zadávací dokumentace č. 2“ ze dne 24. 9. 2019, nově bude akceptovat „dodávky vaků od více výrobců, které splní parametry uvedené vyhláškou 143/2008 Sb., o stanovení bližších požadavků pro zajištění jakosti a bezpečnosti lidské krve a jejich složek, ve znění pozdějších předpisů.“
                6.             Dne 14. 10. 2019 zadavatel obdržel od navrhovatele – VIVACOM s.r.o., IČO 27127231, se sídlem K Botiči 1453/6, 101 00 Praha 10 (dále jen „navrhovatel“) – žádost o vysvětlení zadávací dokumentace z téhož dne, ve které upozorňuje zadavatele (a žádá o upuštění od něj), že požadavek na technickou kvalifikaci uvedený v čl. 5.7 bodu 3. zadávací dokumentace na předložení „validační studie z referenčního pracoviště“, dle názoru navrhovatele, neodpovídá principu institutu technické kvalifikace, též v konkrétní rovině tento požadavek nenaplňuje ani jednu z možných kategorií dle § 79 odst. 2 zákona a je tudíž v rozporu se zákonem. Zároveň navrhovatel doplňuje, že tento požadavek neobstojí ani jako technický parametr, neboť takto formulovaný vybočuje ze „zákonných mantinelů“ ve smyslu § 89 a násl. zákona a rovněž ani nelze, po praktické stránce, žádné referenční pracoviště nutit k tomu, aby provedlo validační studii, potažmo aby poskytlo její výsledky externímu subjektu.
                7.             Na uvedenou žádost odpověděl zadavatel dokumentem „Vysvětlení, změny nebo doplnění zadávací dokumentace č. 3“ ze dne 17. 10. 2019, ve kterém změnu zadávacích podmínek odmítl a setrval na původních kritériích technické kvalifikace. Zadavatel svůj postoj odůvodnil svým právním názorem, že zákon „stanovuje, co zadavatel může požadovat, současně nevylučuje možnost požadovat i jiné oprávněné požadavky. Jedním z takových požadavků je i prokázání odborné schopnosti a zkušenosti s nastavením extraktorů krevních složek v kombinaci s vaky dodávanými v budoucnu.“ Dále zadavatel deklaroval, že jeho cílem je vyvarovat se „déletrvajícímu“ nastavování extraktorů krevních složek, současně s tím, aby „nabízené řešení již bylo odladěno a správné nastavení extraktorů krevních složek se tak nemusel provádět až namístě od úplného začátku.“ S tím by údajně bylo spojeno zničení velkého množství krve.
                8.             Z dokumentu „Protokol o otevírání obálek s nabídkami“ ze dne 29. 10. 2019, který zachycuje jednání zadavatelem ustanovené komise pro otevírání nabídek/hodnotící komise z téhož dne, vyplývá, že zadavatel obdržel celkem čtyři elektronické nabídky na veřejnou zakázku, včetně nabídky navrhovatele. Dle dalšího „Protokolu o jednání komise“ ze dne 29. 10. 2019, který zachycuje výsledek hodnocení nabídek, jako ekonomicky nejvýhodnější nabídka byla vybrána nabídka dodavatele Medista spol. s.r.o.; nabídka navrhovatele se umístila jako druhá v pořadí, přičemž jediným hodnotícím kritériem byla v souladu se zadávacími podmínkami stanovena výše nabídkové ceny bez DPH.
                9.             Dne 28. 10. 2019 byly zadavateli doručeny námitky navrhovatele z téhož dne směřující proti zadavatelem stanoveným zadávacím podmínkám veřejné zakázky. Zadavatel námitky odmítl svým rozhodnutím ze dne 12. 11. 2019, které bylo doručeno navrhovateli dne 12. 11. 2019.
                10.         Vzhledem k tomu, že navrhovatel nesouhlasil s důvody uvedenými v rozhodnutí zadavatele o námitkách, podal dne 21. 11. 2019 návrh na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele a návrh na vydání předběžného opatření zákazu uzavření smlouvy z téhož dne k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“). Návrh byl dne 21. 11. 2019 ve stejnopise doručen rovněž zadavateli.
                II.             OBSAH NÁVRHU
                11.         Navrhovatel ve svém návrhu ze dne 21. 11. 2019 brojí proti zadávacím podmínkám veřejné zakázky a proti postupu zadavatele, přičemž se domáhá zrušení zadávacího řízení. Konkrétně navrhovatel napadá požadavek zadavatele na prokázání technické kvalifikace stanovený v čl. 5.7 zadávací dokumentace spočívající v doložení „validační studie z referenčního pracoviště“. Nezákonnost tohoto požadavku navrhovatel spatřuje jak v samotném stanovení zmíněného požadavku zadavatelem, tak i ve způsobu a formě, kterak zadavatel učinil. Svým postupem měl zadavatel svévolně rozšiřovat kvalifikační požadavky nad rámec vymezený zákonem a měl se tak dopustit nejen porušení zákonných ustanovení týkajících se technické kvalifikace (výslovně § 73 odst. 4 zákona ve spojení s § 79 odst. 2 zákona), ale stejně tak rovněž porušení zásad dle § 6 zákona, a to zásady přiměřenosti, zákazu diskriminace a transparentnosti, přičemž svá tvrzení v podrobnostech opírá o následující důvody.
                12.         Navrhovatel nejdříve předestírá, že námitky proti zadávacím podmínkám podal v návaznosti na uveřejněné vysvětlení zadávací dokumentace č. 3 ze dne 17. 10. 2019. Tedy opětovně brojil proti tomu, že zadavatel požaduje v rámci technické kvalifikace dle čl. 5.7 zadávací dokumentace v bodě 3. „předložení protokolu o úspěšně provedené validační studii na referenčních pracovištích“, a to s dále přesně a zevrubně, dle navrhovatele, stanovenými parametry, které by taková studie měla splňovat. Již ve výše zmíněné žádosti o vysvětlení zadávací dokumentace měl navrhovatel upozornit zadavatele, že tento požadavek je v rozporu se zákonem, neboť nenaplňuje ani jednu z možných kategorií na požadovanou technickou kvalifikaci dle § 79 odst. 2 zákona a v obecné rovině neodpovídá principu institutu technické kvalifikace, kterým by měla být, jak uvádí navrhovatel, ověřována způsobilost dodavatele plnit předmět plnění veřejné zakázky, nikoliv technické řešení nebo výkony nabízeného plnění jako takového. Dále také, že takový požadavek nutně předpokládá součinnost referenčního pracoviště, které by validační studii muselo provést (byť se nemá jednat o zákonem ani vyhláškou požadovanou proceduru) a poskytnout její výsledek k dalšímu uveřejnění.
                13.         Navrhovatel dále rekapituluje, že nemohl souhlasit s výše citovaným vysvětlením zadávací dokumentace č. 3 ze dne 17. 10. 2019 a rozhodl se podat námitky ze dne 28. 10. 2019, kde rozporoval předmětný požadavek na technickou kvalifikaci pro jeho rozpornost s § 73 odst. 4 ve spojení s § 79 odst. 2 zákona, neboť, jak uvádí navrhovatel, tento požadavek technické kvalifikace není subsumovatelný pod žádnou z kategorií dle § 79 odst. 2 písm. a) až l) zákona, přičemž se jedná o taxativní (úplný) výčet přípustných požadavků, jež nemůže zadavatel libovolně rozšiřovat, a současně v nadlimitním limitu platí, že nemohou být použita jiná kritéria než ta, která jsou uvedena v § 79 odst. 2 zákona. Dále měl navrhovatel v podaných námitkách upozornit na diskriminační podstatu požadavku, neboť tento omezuje možný okruh dodavatelů a způsob, jak tak zadavatel učinil, má být zřejmě nepřiměřený, neboť by zadavatel deklarovaným cílům (tedy vyhnutí se ladění systému až na místě a z toho vyplývající ztráty množství drahocenné krve) bylo možno dosáhnout i jiným způsobem, který by nicméně a priori neomezoval okruh potenciální dodavatelů. Navrhovatel se tak námitkami domáhal vypuštění daného požadavku, či zrušení celého zadávacího řízení.
                14.         V odůvodnění svého odmítavého rozhodnutí ze dne 12. 11. 2019 se zadavatel, jak dodává navrhovatel, „náhle rozpomenul“, že požadavek na validační studii z referenčního pracoviště je fakticky specifikací technického kvalifikačního požadavku dle § 79 odst. 2 písm. b) zákona, tedy že zadavatel „pod bodem 3 specifikuje, jaký doklad má být k prokázání tohoto kritéria technické kvalifikace předložen.“ Zadavatel měl také zopakovat k výkladu § 79 odst. 2 písm. b) zákona údajně neobhajitelné stanovisko, že „ZZVZ žádným způsobem nevymezuje, jakými konkrétními údaji, doklady, vzorky či modely má být technická kvalifikace prokázána nebo jaké maximální hodnoty referencí může zadavatel požadovat.“ To navrhovatel vyvrací s odkazem na rozhodnutí Úřadu č. j. ÚOHS-S0193/2018/VZ-21379/2018/522/KČe, z něhož má vyplývat, že na půdorysu „nového“ zákona už není možné nad rámec „seznamu referencí“ požadovat ani osvědčení objednatele. Z tohoto pohledu se navrhovateli jeví požadavek zadavatele na předložení validační studie dle obsáhle a detailně stanovených parametrů jako naprostý exces z mantinelů zákona.
                15.         Navrhovatel rovněž kritizuje argument zadavatele použitý v jeho rozhodnutí o námitkách, totiž zadavatelovo připomenutí, že pokud by nebyl navrhovatel schopen požadovaný doklad předložit, mohl by v souladu s § 45 odst. 2 zákona předložit jiný rovnocenný doklad a v takovém případě zadavatel doporučuje, aby navrhovatel vznesl na zadavatele dotaz, zdali bude konkrétní jiný doklad akceptovat jako rovnocenný. Navrhovatel takovou argumentaci však odmítá, neboť podobné doporučení učiněné dva týdny po konci lhůty pro podání nabídek spíše chápe tak, že si zadavatel ve skutečnosti byl vědom možností, jak lépe formulovat zadávací podmínky nebo je i fakticky rozšířit, nicméně tak neudělal a následně postupoval již jen tak, že setrvával na svém požadavku, přičemž postupně měnil svou odpověď a právní posouzení věci tak, jak považoval zrovna za vhodné (resp. únosné), aby daný požadavek v rámci kvalifikace udržel. Jak navrhovatel uvádí, nabídku podal, přičemž pro účely validace poskytl kontakt na referenční pracoviště, avšak to je, dle jeho slov, spíše třeba považovat za výraz bezradnosti a bezvýchodnosti situace, kterou zadavatel vytvořil svým postupem mimo mantinely zákona.
                16.         K údajné netransparentnosti průběhu zadávacího řízení navrhovatel dále podotýká, že když se zadávací řízení pohybuje v mezích zákona, poskytuje záruky rovného přístupu, transparentního průběhu zadávacího řízení a umožňuje účastníkům jednat dle oprávněných očekávání. To nicméně není tento případ, jak vysvětluje navrhovatel.
                17.         Navrhovatel shledává taxativnost výčtu kvalifikačních předpokladů dle zákona za obranu dodavatelů před tím, aby si zadavatel svévolně extenzivně nepřidával další, nové kategorie kvalifikačních požadavků. V tomto případě je nejistota dodavatelů, a určitý prostor pro libovůli, jak uvádí navrhovatel, dále rozšířena zadavatelem odkazovanou možností akceptovat srovnatelné dokumenty. Zde již navrhovatel „pozbyl poslední kousek pevné půdy pod nohama, a je zcela na pospas (arbitrárnímu) uvážení zadavatele.“ Takovou situaci shledává navrhovatel z hlediska „principů“ zákona, zejména principu transparentnosti, za neudržitelnou a ničím neobhajitelnou.
                18.         Z hlediska „určité přiměřenosti“ požadavku zadavatele (deklarované cílem „vyhnout se nějaké neblahé situaci“), navrhovatel tvrdí, že zadavatel mohl zvolit způsoby přiměřenější (konkrétně jmenuje smluvní podmínky), ale především zákonem předvídané a mající jednoznačná pravidla.
                19.         Navrhovatel též dodává, že pokud zadavatel bere tento požadavek jako součást nebo prohloubení referencí, pak mu jistě nic nebrání, aby v rámci řádných referencí uvedená pracoviště kontaktoval a referenci si ověřil a přijal pouze v případě potvrzení objednatele o řádném plnění, neboť zadavatel má právo odmítnout referenci, pokud nebylo poskytnuto řádné plnění.
                20.         Navrhovatel uzavírá, že považuje za prokázané, že zadavatel v rámci technické kvalifikace stanovil předmětný požadavek v rozporu s ustanoveními § 73 odst. 4 zákona ve spojení s § 79 odst. 2 zákona, resp. zcela mimo zákonné vymezení ustanovení § 79 odst. 2 písm. b) zákona. Požadavek dále považuje za nepřiměřený a diskriminační, přičemž způsob, jakým zadavatel v průběhu zadávacího řízení na uvedené výtky reagoval a svůj požadavek „objasnil“, shledává, vzhledem k jakékoli absenci zákonné opory pro (zadavatelův) další postup či posuzování stran jeho splnění, v rozporu se zásadou transparentnosti. Navrhovatel z výše uvedených důvodů požaduje, aby Úřad zrušil zadávací řízení. Současně žádá rovněž o vydání předběžného opatření spočívajícího v uložení zadavateli zákazu uzavřít v zadávacím řízení smlouvu na veřejnou zakázku.
                III.           VYJÁDŘENÍ ZADAVATELE K NÁVRHU
                21.         K návrhu navrhovatele se vyjádřil zadavatel ve svém vyjádření ze dne 2. 12. 2019, v němž odmítá navrhovatelova tvrzení, neboť je přesvědčen, že požadavek technické kvalifikace na předložení protokolu o úspěšně provedené validační studii na referenčních pracovištích stanovený v čl. 5.7 zadávací dokumentace není v rozporu se zákonem, neodporuje ustanovení § 79 odst. 2 zákona, ani není v rozporu se zákazem diskriminace dle § 6 zákona.
                22.         Zadavatel rovněž zopakoval jím deklarovaný cíl takového požadavku. Zadavatel, dle svých slov, zcela legitimně požaduje, aby nabízené řešení bylo odzkoušené a bylo způsobilé k okamžitému nasazení. Zadavatel se tímto snaží zabránit situaci, kdy by sice měl dodané přístroje, které splňují požadované technické parametry, ale současně nemohl tyto přístroje využívat k zamýšlenému účelu. A to z toho důvodu, že výstupy z těchto přístrojů, tj. transfúzní přípravky z lidské krve neodpovídají z důvodu neověřeného nastavení přístrojů stanoveným legislativním požadavkům (avšak nikterak neuvádí jakým legislativním požadavkům). „Hledání“ správného nastavení přístrojů až na pracovišti zadavatele, by kromě času pracovníků vedlo ke ztrátě „značného“ množství krve.
                23.         Zadavatel připouští, že daný požadavek na technickou kvalifikaci je svou podstatou „relativně diskriminační“, neboť znemožňuje přístup k plnění veřejné zakázky těm dodavatelům, kteří předmětný požadavek nesplní. Tato relativní diskriminace však má být odůvodněna legitimním ekonomickým zájmem zadavatele na hospodárnosti a účelnosti vynaložené investice. V daném případě je to požadavek zadavatele na zajištění řádné zdravotní péče. Zadavatel obdržel v rámci zadávacího řízení nabídky od celkem čtyř dodavatelů, včetně nabídky od navrhovatele. Zadávacího řízení se tak vzhledem ke spektru potenciálních dodavatelů v daném segmentu trhu účastní, dle názoru navrhovatele, dostatečný počet dodavatelů.
                24.         Zadavatel rovněž podotýká, že za problematický požadavek na předložení protokolu o validační studii označil výhradně navrhovatel. Ostatní účastníci zadávacího řízení ani jiní potenciální dodavatelé tento požadavek žádným způsobem nerozporovali ani se na validační studii nedotazovali. Zadavatel předesílá, že skutečnost, že některý z dodavatelů není schopen požadované kritérium technické kvalifikace splnit, nemůže sama o sobě svědčit o diskriminační povaze zadávacích podmínek.
                25.         K otázce, pod které z možných kritérií dle výčtu uvedeného v § 79 odst. 2 zákona předmětný požadavek na technickou kvalifikaci podřazuje, se zadavatel vyjádřil tak, že zákon v ustanovení § 79 odst. 2 stanoví taxativní výčet kritérií technické kvalifikace, jejichž prokázání může zadavatel požadovat. Zákon současně žádným způsobem nevymezuje, jakými konkrétními údaji, doklady, vzorky či modely má být technická kvalifikace prokázána nebo jaké maximální hodnoty referencí může zadavatel požadovat. Účelem zadavatelem požadovaného dokladu není nic jiného, než ověření odborných schopností a zkušeností dodavatele splnit předmět veřejné zakázky v dostatečné kvalitě. V daném případě prokázat, že dodavatel má dostatečné odborné schopnosti a zkušenosti s nastavením extraktorů krevních složek v kombinaci s vaky dodávanými v budoucnu. Zadavatel shodně se svým rozhodnutím o námitkách uvádí, že požadavek na předložení validační studie na referenčních pracovištích je nutno podřadit pod § 79 odst. 2 písm. b) zákona, tj. jedná se o doklad k prokázání reference účastníka. Požadavek na předložení validační studie nepředstavuje další kritérium technické kvalifikace, které by si zadavatel stanovil nad rámec zákona. Jedná se o doklad, kterým má účastník jedno z těchto kritérií prokázat. V navrhovatelem citovaném rozhodnutí č. j. ÚOHS-S0193/2018/VZ-21379/2018/522/KČe se údajně nikde nehovoří o tom, jaké doklady zadavatel může, resp. nemůže k prokázání referencí požadovat.
                26.         Na navrhovatelovu námitku ohledně těžko naplnitelného předpokladu nutnosti součinnosti referenčního pracoviště zadavatel připouští možnost, že referenční pracoviště nemusí být skutečně ochotno požadovanou studii poskytnout. Žádný právní předpis nestanoví odběratelům zboží či služeb povinnost potvrzovat reference jiným zadavatelům veřejných zakázek. Zákon přesto institut referencí výslovně připouští, přičemž předpokládá i jejich prověřování. Z vyjádření navrhovatele nadto žádným způsobem nevyplývá, že by se o získání zadavatelem požadovaného dokladu vůbec pokusil.
                27.         Zadavatel se rovněž znovu vyjádřil k jeho tvrzení o možnosti předložit jiný rovnocenný doklad dle § 45 odst. 2 zákona. Jak tvrdí zadavatel, pokud by některý z dodavatelů skutečně nebyl, z důvodů, které mu nelze přičítat (tj. musel by se o to alespoň pokusit), schopen zadavatelem požadovaný doklad předložit, bylo by s ohledem na ustanovení § 45 odst. 2 zákona na místě předložit jiný rovnocenný doklad. Zadavatel přitom nemůže předjímat, o jaký jiný doklad nahrazující validační studii by se mělo jednat, ani to, zda by takový doklad přijal jako rovnocenný. Zadavatel rovněž nemůže dávat potenciálním dodavatelům doporučení, jaké jiné doklady mohou předkládat. K tomu zadavatel dodává, že by bylo vhodné, aby dodavatel, který objektivně není schopen požadovaný doklad získat, se zadavatele postupem dle § 98 zákona dotázal, zdali bude případně akceptovat jiný dodavatelem zamýšlený doklad. Zadavatel dodává, že jediným hodnotícím kritériem byla ekonomická výhodnost nabídky, a to podle nejnižší nabídkové ceny. Zadavatel provedl hodnocení nabídek, přičemž nabídka navrhovatele se umístila jako druhá v pořadí. Zadavatel dosud neprovedl posouzení splnění podmínek účasti v zadávacím řízení u účastníka s nabídkou, která se umístila první v pořadí. Otázkou splnění podmínek účasti v zadávacím řízení, včetně splnění podmínek technické kvalifikace, ze strany navrhovatele, se zadavatel v dané fázi zadávacího řízení nezabýval a ani zabývat nemohl. Nemůže proto vyloučit, že by navrhovatelem předložený doklad přijal.
                28.         Závěrem zadavatel navrhuje, aby z výše uvedených důvodů Úřad podaný návrh zamítl.
                IV.          PRŮBĚH SPRÁVNÍHO ŘÍZENÍ
                29.         Úřad obdržel návrh navrhovatele dne 21. 11. 2019 a tímto dnem bylo podle § 249 zákona ve spojení s § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), zahájeno správní řízení o přezkoumání úkonů zadavatele.
                30.         Účastníky správního řízení podle § 256 zákona jsou: 
                
                
                zadavatel,
                
                
                navrhovatel.
                
                
                31.         Zahájení správního řízení oznámil Úřad účastníkům řízení přípisem č. j. ÚOHS-S0422/2019/VZ-32084/2019/542/VSv ze dne 22. 11. 2019, jehož přílohou byl výše uvedený návrh.
                32.         Usnesením č. j. ÚOHS-S0422/2019/VZ-32085/2019/542/VSv ze dne 22. 11. 2019 Úřad určil zadavateli lhůtu k provedení úkonu – podání informace Úřadu o dalších úkonech, které zadavatel provede v šetřeném zadávacím řízení v průběhu správního řízení a zaslání příslušné dokumentace o zadávacím řízení.
                33.         Rozhodnutím č. j. ÚOHS-S0422/2019/VZ-32951/2019/542/VSv ze dne 29. 11. 2019 Úřad zamítl návrh na vydání předběžného opatření.
                34.         Dne 2. 12. 2019 obdržel Úřad zmiňované vyjádření zadavatele z téhož dne a část dokumentace o zadávacím řízení. K zaslání zbývající části dokumentace o zadávacím řízení byl zadavatel Úřadem vyzván usnesením č. j. ÚOHS-S0422/2019/VZ-33583/2019/542/VSv ze dne 5. 12. 2019. Kompletní dokumentace o zadávacím řízení byla posléze doručena Úřadu dne 11. 12. 2019.
                35.         Usnesením č. j. ÚOHS-00511/2020/542/VSv ze dne 7. 1. 2020 Úřad určil účastníkům lhůtu 7 dnů ode dne doručení tohoto usnesení, ve které se mohli vyjádřit ke shromážděným podkladům rozhodnutí.
                36.         Dne 9. 1. 2020 vydal Úřad rozhodnutí č. j. ÚOHS-00789/2020/542/VSv z téhož dne, jímž zadavateli nařídil z moci úřední předběžné opatření spočívající v uložení zákazu uzavřít smlouvu v zadávacím řízení na veřejnou zakázku.
                V.            ZÁVĚRY ÚŘADU
                37.         Úřad příslušný podle § 248 zákona po zhodnocení všech podkladů, zejména obdržené dokumentace o zadávacím řízení a stanovisek předložených účastníky řízení a na základě vlastních zjištění dospěl k následujícím závěrům.
                38.         Úřad konstatuje, že zadavatel nedodržel při zadání veřejné zakázky postup souladný se zákonem. Jako opatření k nápravě Úřad ruší zadávací řízení na veřejnou zakázku. Ke svému rozhodnutí uvádí Úřad následující rozhodné skutečnosti.
                K postavení zadavatele
                39.         Úřad se nejprve zabýval posouzením, zda zadavatel naplňuje definici zadavatele dle § 4 zákona.
                40.         Podle § 4 odst. 4 zákona pokud zadavatel podle § 4 odst. 1 až 3 zákona zahájí zadávací řízení, i když k tomu nebyl povinen, je povinen ve vztahu k zadávané veřejné zakázce dodržovat tento zákon.
                41.         Podle § 4 odst. 5 zákona se za zadavatele považuje také jiná osoba, která zahájila zadávací řízení, ačkoliv k tomu nebyla povinna, a to ve vztahu k tomuto zadávacímu řízení a do jeho ukončení.
                42.         Vzhledem k tomu, že zadavatel (Oblastní nemocnice Mladá Boleslav, a.s., nemocnice Středočeského kraje) zahájil dne 3. 9. 2019, odesláním oznámení o zahájení zadávacího řízení k uveřejnění způsobem podle § 212, předmětné zadávací řízení, nemůže být v daném případě sporu o jeho povinnosti dodržovat ve vztahu k předmětné veřejné zakázce zákon, a to už jen s ohledem na znění ustanovení § 4 odst. 4 a odst. 5 zákona.
                Relevantní ustanovení zákona
                43.         Podle § 28 odst. 1 písm. c) zákona se kvalifikací rozumí způsobilost a schopnost dodavatele plnit veřejnou zakázku.
                44.         Podle § 36 odst. 1 zákona nesmí být zadávací podmínky stanoveny tak, aby určitým dodavatelům přímo či nepřímo zaručovaly konkurenční výhodu nebo vytvářely bezdůvodné překážky hospodářské soutěže.
                45.         Podle § 36 odst. 3 zákona zadávací podmínky zadavatel stanoví a poskytne dodavatelům v podrobnostech nezbytných pro účast dodavatele v zadávacím řízení. Zadavatel nesmí přenášet odpovědnost za správnost a úplnost zadávacích podmínek na dodavatele.
                46.         Podle § 37 odst. 1 zákona může zadavatel podmínky účasti v zadávacím řízení stanovit jako
                a)      podmínky kvalifikace,
                b)      technické podmínky vymezující předmět veřejné zakázky včetně podmínek nakládání s právy k průmyslovému nebo duševnímu vlastnictví vzniklými v souvislosti s plněním smlouvy na veřejnou zakázku,
                c)      obchodní nebo jiné smluvní podmínky vztahující se k předmětu veřejné zakázky, nebo
                d)      zvláštní podmínky plnění veřejné zakázky, a to zejména v oblasti vlivu předmětu veřejné zakázky na životní prostředí, sociálních důsledků vyplývajících z předmětu veřejné zakázky, hospodářské oblasti nebo inovací.
                47.         Podle § 73 odst. 3 zákona v nadlimitním režimu může zadavatel požadovat prokázání
                a)      ekonomické kvalifikace podle § 78 zákona nebo
                b)      technické kvalifikace podle § 79 zákona.
                48.         Podle § 73 odst. 4 zákona není zadavatel v nadlimitním režimu oprávněn požadovat prokázání jiné kvalifikace, než která je uvedena v odstavcích 1 až 3; tím není dotčen § 48 odst. 5 až 7 zákona.
                49.         Podle § 73 odst. 5 zákona je zadavatel povinen v zadávací dokumentaci stanovit, které údaje, doklady, vzorky nebo modely k prokázání splnění požadovaných kritérií kvalifikace požaduje.
                50.         Podle § 73 odst. 6 zákona v případě, že zadavatel požaduje prokázání ekonomické nebo technické kvalifikace, musí v zadávací dokumentaci přiměřeně vzhledem ke složitosti a rozsahu předmětu veřejné zakázky stanovit,
                a)      která kritéria ekonomické nebo technické kvalifikace požaduje a
                b)      minimální úroveň pro jejich splnění.
                51.         Podle § 79 odst. 1 zákona zadavatel stanoví kritéria technické kvalifikace za účelem prokázání lidských zdrojů, technických zdrojů nebo odborných schopností a zkušeností nezbytných pro plnění veřejné zakázky v odpovídající kvalitě. Zadavatel může považovat technickou kvalifikaci za neprokázanou, pokud prokáže, že dodavatel má protichůdné zájmy, které by mohly negativně ovlivnit plnění veřejné zakázky.
                52.         Podle § 79 odst. 2 zadavatel může k prokázání kritérií technické kvalifikace požadovat
                a)      seznam stavebních prací poskytnutých za posledních 5 let před zahájením zadávacího řízení včetně osvědčení objednatele o řádném poskytnutí a dokončení nejvýznamnějších z těchto prací; zadavatel může stanovit, že budou zohledněny doklady i za dobu delší než posledních 5 let před zahájením zadávacího řízení, pokud je to nezbytné pro zajištění přiměřené úrovně hospodářské soutěže,
                b)      seznam významných dodávek nebo významných služeb poskytnutých za poslední 3 roky před zahájením zadávacího řízení včetně uvedení ceny a doby jejich poskytnutí a identifikace objednatele; zadavatel může stanovit, že budou zohledněny doklady i za dobu delší než poslední 3 roky před zahájením zadávacího řízení, pokud je to nezbytné pro zajištění přiměřené úrovně hospodářské soutěže,
                c)      seznam techniků nebo technických útvarů, které se budou podílet na plnění veřejné zakázky, a to zejména těch, které zajišťují kontrolu kvality nebo budou provádět stavební práce, bez ohledu na to, zda jde o zaměstnance dodavatele nebo osoby v jiném vztahu k dodavateli,
                d)      osvědčení o vzdělání a odborné kvalifikaci vztahující se k požadovaným dodávkám, službám nebo stavebním pracem, a to jak ve vztahu k fyzickým osobám, které mohou dodávky, služby nebo stavební práce poskytovat, tak ve vztahu k jejich vedoucím pracovníkům,
                e)      popis technického vybavení, popis opatření dodavatele k zajištění kvality nebo popis zařízení pro výzkum,
                f)       přehled o řízení dodavatelského řetězce a systémy sledování dodavatelského řetězce, které dodavatel bude moci uplatnit při plnění veřejné zakázky,
                g)      provedení kontroly technické kapacity zadavatelem nebo jeho jménem příslušným úředním orgánem v zemi sídla dodavatele, a je-li to nutné, také provedení kontroly opatření týkajících se zabezpečení jakosti a výzkumu, a to vše za předpokladu, že služby, které mají být poskytnuty, jsou složité nebo jsou požadovány pro zcela zvláštní účely,
                h)      opatření v oblasti řízení z hlediska ochrany životního prostředí, která bude dodavatel schopen použít při plnění veřejné zakázky,
                i)            přehled průměrného ročního počtu zaměstnanců dodavatele nebo počtu vedoucích zaměstnanců dodavatele nebo osob v obdobném postavení za poslední 3 roky,
                j)            přehled nástrojů nebo pomůcek, provozních nebo technických zařízení, které bude mít dodavatel při plnění veřejné zakázky k dispozici,
                k)      vzorky, popisy nebo fotografie výrobků určených k dodání, nebo
                l)           doklad prokazující shodu požadovaného výrobku s požadovanou technickou normou nebo technickým dokumentem.
                53.         Podle § 79 odst. 5 zákona je rovnocenným dokladem k prokázání kritéria podle odstavce 2 písm. a) a b) zejména smlouva s objednatelem a doklad o uskutečnění plnění dodavatele.
                54.         Podle § 80 odst. 1 zákona, jestliže zadavatel pro účely prokázání kritéria technické kvalifikace podle § 79 odst. 2 písm. e) požaduje splnění norem pro zajištění jakosti včetně norem týkajících se přístupnosti pro osoby se zdravotním postižením, odkáže na systémy zajišťování jakosti založené na příslušné řadě evropských norem, které jsou osvědčeny akreditovanými subjekty.
                55.         Podle § 263 odst. 3 zákona stanoví-li zadavatel zadávací podmínky v rozporu se zákonem, Úřad uloží nápravné opatření spočívající ve zrušení zadávacího řízení.
                K výroku I. rozhodnutí – právní posouzení
                56.         Úřad uvádí, že v rámci šetřené veřejné zakázky, která je zadávána v otevřeném řízení, zadavatel v rámci technické kvalifikace specifikované v čl. 5 zadávací dokumentace stanovuje požadavek na předložení protokolu o úspěšně provedené validační studii na referenčních pracovištích, a to v jím blíže rozvedeném rozsahu (viz bod 4. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Z návrhu navrhovatele vyplývá, že brojí právě proti výše uvedenému požadavku konkretizovanému v čl. 5.7 bodě 3. zadávací dokumentace. Zadavatel požaduje po dodavatelích v rámci prokázání technické kvalifikace do nabídky přiložit doklad (výslovně protokol) o úspěšně provedené validační studii na referenčních pracovištích. Předmětem sporu mezi navrhovatelem a zadavatelem se stala primárně otázka, zda zadavatel postupoval v rozporu se zákonem, když stanovil v zadávací dokumentaci jako jednu z podmínek pro prokázání splnění technické kvalifikace povinnost k nabídce přiložit právě zmíněný „protokol o úspěšně provedené validační studii“ (v rozsahu a způsobem uvedeným výše), eventuálně zda-li zadavatel nepostupoval v rozporu se zákonem (zejména se zásadou transparentnosti zakotvenou v ust. § 6 odst. 1 zákona) v dalším  průběhu zadávacího řízení, když vysvětloval svůj požadavek účastníkům zadávacího řízení nebo reagoval na navrhovatelem přednášené námitky. Úřad se tedy ve vztahu k předmětné podmínce účasti v zadávacím řízení bude nejprve zabývat oprávněností daného požadavku v rámci kritéria technické kvalifikace dle § 79 odst. 2 zákona, k jehož prokázání jej zadavatel stanovil, tedy otázkou, zda zadavatel stanovením předmětné zadávací podmínky neporušil zákon.
                57.         Nutno předem podotknout, že svou právní argumentaci ohledně toho, k prokázání jakého kritéria technické kvalifikace předložení sporného dokladu zadavatel požaduje, bez bližšího vysvětlení v průběhu zadávacího řízení zadavatel výrazně změnil, což samo o sobě vzbuzuje pochybnosti o věrohodnosti postupu zadavatele v průběhu zadávacího řízení. Z dokumentace o zadávacím řízení vyplývá, že zadavatel nejdříve ve svém vysvětlení zadávací dokumentace č. 3 ze dne 17.  10. 2019 k výtce navrhovatele, že předmětný požadavek nenaplňuje ani jedno z možných kritérií technické kvalifikace dle § 79 odst. 2 zákona, zaujal názor, že zákon sice „stanovuje, co zadavatel může požadovat, současně nevylučuje možnost požadovat i jiné oprávněné požadavky.“ Následně, a to konkrétně poprvé v rámci rozhodnutí o navrhovatelových námitkách ze dne 12. 11. 2019, zadavatel svou argumentaci upravil v tom smyslu, že si je vědom taxativnosti výčtu možných kritérií technické kvalifikace, tak jak jej upravuje ustanovení § 79 odst. 2 zákona, současně je nicméně zadavatel toho názoru, že zákon „žádným způsobem nevymezuje, jakými konkrétními údaji, doklady, vzorky či modely má být technická kvalifikace prokázána nebo jaké maximální hodnoty referencí může zadavatel požadovat.“ Zadavatel tak, dle svých slov, požadavkem na předložení validační studie pouze specifikuje, jaký doklad má být předložen k prokázání seznamu významných dodávek (referencí) za posledních 5 let, jenž požaduje v čl. 5.7 bodě 1. zadávací dokumentace, tudíž tento požadavek není v rozporu se zákonem. Úřad nepovažuje takový postup zadavatele za zcela transparentní, avšak pro účely přezkumu, bez ohledu na argumentaci zadavatele, se zabýval reálným charakterem stanoveného požadavku, přičemž Úřad dospěl k závěru, že se svou povahou a účelem jedná o požadavek na prokázání (resp. předložení dokladů k prokázání) osvědčení objednatele o řádném poskytnutí a dokončení tzv. referenčních zakázek (podrobněji níže). 
                58.         Úřad v obecné rovině k postupu zadavatele v zadávacím řízení uvádí, že tento je povinen postupovat v souladu se základními zásadami zadávacího řízení uvedenými v § 6 odst. 1 a 2 zákona. Tyto zásady se pak prolínají do ostatních ustanovení zákona, neboť na nich samotný zákon stojí. V rámci stanovení zadávacích podmínek dle § 36 odst. 1 zákona jsou základní zásady vyjádřeny dikcí tohoto ustanovení a stejný dopad mají základní zásady i do stanovení podmínek účasti vyjádřených v § 37 zákona. Nejprve je vhodné uvést, co se rozumí zadávacími podmínkami, kdy podle § 28 odst. 1 zákona se zadávacími podmínkami rozumí veškeré zadavatelem stanovené podmínky průběhu zadávacího řízení, podmínky účasti v zadávacím řízení, pravidla pro snížení počtu účastníků zadávacího řízení, pravidla pro hodnocení nabídek a v neposlední řadě další podmínky pro uzavření smlouvy na veřejnou zakázku podle § 104 zákona.
                59.         Mezi zadávací podmínky, jak jsou vymezeny v § 28 odst. 1 písm. a) zákona, patří mimo jiné podmínky účasti v zadávacím řízení. Podmínky účasti v zadávacím řízení jsou pak vymezeny ustanovením § 37 zákona. Dle § 37 odst. 1 zákona jsou podmínky účasti v zadávacím řízení rozděleny do čtyř okruhů. Jedná se o podmínky kvalifikace, technické podmínky vymezující předmět veřejné zakázky včetně podmínek nakládání s právy k průmyslovému nebo duševnímu vlastnictví vzniklými v souvislosti s plněním smlouvy na veřejnou zakázku, dále obchodní nebo jiné smluvní podmínky vztahující se k předmětu veřejné zakázky a zvláštní podmínky plnění veřejné zakázky, a to zejména v oblasti vlivu předmětu veřejné zakázky na životní prostředí, sociálních důsledků vyplývajících z předmětu veřejné zakázky, hospodářské oblasti nebo inovací. Pojem kvalifikace definuje ustanovení § 28 odst. 1 písm. c) zákona jako způsobilost a schopnost dodavatele plnit veřejnou zakázku.
                60.         Při vymezení požadavků na kvalifikaci dodavatelů u veřejných zakázek v nadlimitním režimu zákonodárce restriktivně omezil prostor pro svobodné uvážení zadavatele, neboť ustanovením § 73 odst. 4 (věta před středníkem) zákona výslovně stanovil, že zadavatel není v nadlimitním režimu oprávněn požadovat prokázání jiné způsobilosti a kvalifikace, než která je uvedena v odstavcích 1 až 3 tohoto ustanovení, tedy včetně technické kvalifikace podle § 79 zákona, jak vyplývá ze znění ustanovení § 73 odst. 3 písm. b) zákona. Tímto ustanovením tudíž zákonodárce v nadlimitním režimu omezil okruh možných požadavků na technickou kvalifikaci dodavatelů výlučně na jím předem aprobovaná kritéria a způsoby jejich dokládání uvedená v ustanovení § 79 zákona, a to pro všechny veřejné zakázky zadávané v nadlimitním režimu. Je tak nutné odmítnout jako nesprávný zadavatelův názor vyjádřený již v jeho rozhodnutí o námitkách ze dne 12. 11. 2019, že vzhledem k „rozmanitosti zadávacích řízení není ani dost dobře možné, aby zákon vymezoval, kterými konkrétními údaji, doklady, vzorky či modely mát být technická kvalifikace prokázána nebo jaké maximální hodnoty referencí může zadavatel požadovat.“ Naopak uvedené zákon striktním způsobem (viz taxativní výčet dle § 79 odst. 2 zákona) určuje, byť možná někdy obecnými výrazy, což představuje v případě nadlimitních veřejných zakázek, jak tomu je v šetřeném případě, jednu z významných odlišností oproti podlimitnímu režimu, kde zákon výslovně stanovuje z výše řečeného výjimku a v souladu s ustanovením § 53 odst. 4 zákona je zadavatel oprávněn použít i jiná kritéria technické kvalifikace, než ta uvedená v části čtvrté pro nadlimitní režim. Jinou kvalifikaci, než je uvedena v části čtvrté zákona pro nadlimitní režim, může zadavatel požadovat nejen v případě veřejných zakázek zadávaných v zjednodušeném podlimitním řízení, nýbrž rovněž u veřejných zakázek zadávaných ve zjednodušeném režimu podle části páté zákona, sektorových veřejných zakázek zadávaných dle části sedmé zákona a při zadávání koncesí dle části osmé zákona. I v těchto případech je však zadavatel při stanovení požadavků na kvalifikaci omezen základními zásadami dle § 6 zákona. Ani o jednu z těchto veřejných zakázek se však v tomto případě nejednalo.
                61.         Jak již Úřad výše uvedl, zadávací řízení musí být ve všech svých okolnostech ovládáno základními zásadami pro zadávání veřejných zakázek, uvedené pak rozhodně platí i pro samotné stanovení podmínek účasti v zadávacím řízení, včetně toho, když zadavatel požaduje prokázání technické kvalifikace. Za konkretizaci základních zásad dle § 6 zákona lze bezesporu považovat i další pravidlo zakotvené v ustanovení § 73 odst. 6 zákona, dle něhož, jestliže se zadavatel rozhodne po dodavatelích požadovat prokázání ekonomické nebo technické kvalifikace, je povinen v zadávací dokumentaci přiměřeně vzhledem ke složitosti a rozsahu předmětu veřejné zakázky stanovit, která kritéria kvalifikace požaduje a minimální úroveň pro jejich splnění. Zároveň se musí vyvarovat situaci, aby jím stanovené zadávací podmínky určitým dodavatelům bezdůvodně přímo nebo nepřímo zaručovaly konkurenční výhodu nebo vytvářely bezdůvodné překážky hospodářské soutěže (viz § 36 odst. 1 zákona). V nejobecnější rovině lze shledat účel institutu technické kvalifikace v tom, aby zadavatel přiměřeným, transparentním a nediskriminačním způsobem zajistil, že bude vybírat dodavatele veřejné zakázky pouze z okruhu subjektů, jež poskytnou dostatečné, tedy zákonné, záruky svých schopností předmět veřejné zakázky v odpovídající kvalitě zrealizovat a veřejnou zakázku řádně a včas plnit (srov. ustanovení § 79 odst. 1 zákona). Rovněž těmito zákonnými imperativy je zadavatel omezen ve své úvaze, co může a v jakém rozsahu po dodavatelích požadovat k prokázání splnění technické kvalifikace.
                62.         Konečně již k samotnému ustanovení § 79 odst. 2 zákona, jehož obsahem zákonodárce učinil výčet, v současnosti platném a účinném znění zákona čítající od písm. a) až po písm. l), informací či dokladů, které je přípustné (zákonné) požadovat v nadlimitním režimu k prokázání kritérií technické kvalifikace. Je nutné dát za pravdu navrhovateli, a posléze s určitou výhradou i zadavateli (viz bod 61. odůvodnění tohoto rozhodnutí), že tento výčet je stanoven taxativním způsobem, tj. úplným výčtem. Fakultativnost je tudíž v nadlimitním režimu ponechána výlučně v otázce, zda zadavatel vůbec bude po zadavatelích prokázání splnění technické kvalifikace požadovat, nikoliv již následně v otázce, když tak učiní, jaké informace či doklady může žádat pro prokázání kritérií technické kvalifikace. Rovněž je třeba poukázat na skutečnost, že zákonodárce, na rozdíl od předchozí právní úpravy, zásadně nečiní rozdíl mezi možnými technickými kvalifikačními požadavky podle druhu veřejných zakázek, tedy pro veřejné zakázky na dodávky, služby nebo stavební práce. Opak však může vyplývat přímo ze znění konkrétního ustanovení určujícího jednotlivé kritérium, tedy že určité kritérium se použije pouze ve vztahu k některým druhům veřejných zakázek.
                63.         Takovým kritériem je též prokazování technické kvalifikace cestou dokládání tzv. „referenčních zakázek“ v souladu s ustanoveními § 79 odst. 2 písm. a) a b) zákona, kdy dodavatel předkládá seznam poskytnutých stavebních prací, nebo významných dodávek či služeb, přičemž nad rámec seznamu je u veřejných zakázek na stavební práce zákonem vyžadováno předložení osvědčení objednatele o řádném poskytnutí a dokončení nejvýznamnějších z těchto prací. U veřejných zakázek na dodávky či služby je zákonem vyžadováno doplnění seznamu významných dodávek či služeb o údaje o ceně, době plnění a o údaje identifikující objednatele. V případě veřejných zakázek na stavební práce se toto kritérium technické kvalifikace prokazuje zásadně předložením obou těchto dokumentů. Naopak v případě veřejných zakázek na dodávky či služby, jak tomu je v šetřeném případě, nad rámec seznamu referencí (s určenými základními obsahovými náležitostmi), analyzované ustanovení § 79 odst. 2 písm. b) zákona svou dikcí jednoznačně znemožňuje zadavateli požadovat po dodavatelích předložení osvědčení objednatele referenční zakázky o její řádné realizaci. Způsob prokazování splnění minimální úrovně zvoleného kritéria technické kvalifikace tudíž v případě tzv. referencí přímo stanovuje zákon. Zadavatel nesmí v souladu se zákazem diskriminace a bezdůvodného omezení hospodářské soutěže vyžadovat k prokázání nezbytně více či doklady „náročnější formy“. Úřad uvádí, že tyto dva typy dokumentů, tedy seznam referencí a osvědčení o jejich řádném plnění, je nutné navzájem odlišovat, neboť jsou zákonem kladeny rozdílné nároky na způsob jejich vypracování i obsahové náležitosti, byť jsou jejich identifikující znaky v řešeném ustanovení definovány spíše obecně, přesto lze z aktuálního znění zákona zřetelně identifikovat alespoň signifikantní vlastnosti těchto typů dokumentů.
                64.         U seznamu prokazovaných referencí vždy postačí, když je vypracován samotným dodavatelem, a to bez nutné součinnosti dalšího subjektu (svou formou se jedná v podstatě o čestné prohlášení). Osvědčení objednatele o řádné realizaci zakázek ze seznamu však lze označit za doklad s vyšší mírou garance prokazovaných skutečností. Vyšší míra důkazní hodnoty vyplývá z faktu, že osvědčení musí být podepsáno osobou odlišnou od dodavatele. Opatření osvědčení podpisem třetího subjektu tudíž zvyšuje legitimitu předpokladu, že tam uvedená tvrzení odpovídají skutečnosti. Zároveň se tím ale fakticky zvyšuje „náročnost“ pro dodavatele, neboť si tento dokument nemůže opatřit pouze vlastním přičiněním. V tomto je nutno dát za pravdu zadavateli, že žádný právní předpis nestanovuje povinnost objednatelů tato osvědčení o řádném plnění vystavovat, přesto zákon s institutem referencí pracuje. Ovšem je nutné podotknout, že ze stejného důvodu zákonodárce zřejmě činí významný rozdíl mezi tím, který z těchto dvou typů dokladů je zadavatel u jednotlivých druhů veřejných zakázek k prokázání těchto referencí oprávněn požadovat již přímo v nabídce, argumentum a contrario co již oprávněn požadovat není. Požadavky zadavatele na kvalifikaci nesmí s ohledem na pravidlo vyplývající z § 73 odst. 4 zákona překračovat mantinely zákonné úpravy. Jak bylo řečeno již v navrhovatelem citovaném rozhodnutí Úřadu č. j. ÚOHS-S0193/2018/VZ-21379/2018/522/KČe ze dne 20. 7. 2018,[1] v případě veřejných zakázek na dodávky či služby, jak tomu je v šetřené věci, „zákon v § 79 odst. 2 písm. b) nepožaduje v souvislosti s předložením seznamu významných dodávek předložení osvědčení objednatele o jejich řádném poskytnutí a dokončení již přímo v nabídce. Uvedené má za cíl z pohledu dodavatelů zvažujících účast v zadávacím řízení zjednodušit podávání nabídek v případě veřejných zakázek na služby a dodávky. Zadavateli je však zákonem nepochybně ponechán prostor, aby konkrétní skutečnosti uváděné účastníkem ověřoval tak, aby byl naplněn výše uvedený smysl kvalifikace. Ostatně proč by jinak zákon v citovaném ustanovení požadoval, aby součástí předkládaného seznamu významných dodávek či služeb byla i identifikace objednatele referenční zakázky, než aby si tak zadavatel mohl okolnosti poskytnutí významné dodávky či služby řádně ověřit u konkrétního objednatele.“ Kvalita poskytovaného – referenčního − plnění samozřejmě hraje roli i u veřejných zakázek na dodávky či služby, ale v těchto případech není zadavatel oprávněn vyžadovat předložení dokladu typu osvědčení autorizovaného třetí osobou již jako nezbytnou součást řádně podané nabídky, nýbrž si zadavatel může okolnosti poskytnutých referencí ověřit, a za některých okolností dokonce musí, posléze jinou zákonem předvídanou cestou, a to zejména za využití institutu objasnění ve smyslu § 46 zákona nebo je zadavatel oprávněn si věrohodnost v nabídce předložených dokladů ověřovat i sám v souladu s § 39 odst. 5 zákona. Ostatně kromě rozhodovací praxe Úřadu učiněný názor výslovně potvrzuje i důvodová zpráva k zákonu nebo komentářová literatura.[2]
                65.         Zákon tak v případě kritéria tzv. referencí u technické kvalifikace jednoznačně určuje, jakým způsobem se prokazují. Jinými slovy, zákon stanovuje, předložení jakých dokladů k prokázání tohoto kritéria technické kvalifikace je zadavatel oprávněn požadovat po dodavatelích již při podávání jejich nabídek. V tomto směru zákonodárce zřejmě záměrně činí rozdíl mezi veřejnými zakázkami na stavební práce a na druhé straně veřejnými zakázkami na dodávky či služby. Současně platí, že zákon i v případě prokazování technické kvalifikace výslovně připouští možnost dodavatelů (rozhodně nikoliv právo zadavatele požadovat) prokázání jejich reference rovněž jinými rovnocennými doklady obecně ve smyslu § 45 odst. 2 zákona, uvedené je pak ve vztahu ke kritériu referencí dále vyloženo ustanovením § 79 odst. 5 zákona. Úřad uvádí, že zmíněná ustanovení je ve vztahu ke konkrétním okolnostem šetřeného případu nutné vykládat v tom smyslu, že dodavatel má právo z vlastní vůle ve své nabídce potřebný seznam referenčních zakázek nahradit jinými rovnocennými doklady. Opět je však nutné zdůraznit pravidlo, že u nadlimitních veřejných zakázek na dodávky či služby zadavatel není v případě požadavků na nabídky dodavatelů oprávněn nad rámec seznamu referencí požadovat k prokázání tzv. referenčních zakázek nic více, tudíž ani jiný jemu rovnocenný či nějaký další doklad. Zadavatel poté musí posoudit, zda považuje či nepovažuje prokázání splnění požadovaného kritéria technické kvalifikace takovýmto způsobem za dostatečné a s ohledem na zásadu transparentnosti musí být schopen tento svůj závěr dostatečně odůvodnit. Ovšem klíčové je zopakovat základní pravidlo, že v zadávacích podmínkách zadavatel po dodavatelích k prokázání splnění kritéria technické kvalifikace, včetně tzv. referencí dle § 79 odst. 2 písm. b) zákona, není oprávněn požadovat více, resp. něco jiného než stanovuje zákon.
                66.         Úřad konstatuje, že v šetřeném případě zadavatel v zadávacích podmínkách k prokázání kritérií technické kvalifikace stanovil požadavek na předložení „protokolu o úspěšně provedené validační studii na referenčních pracovištích“. Jak doslova uvádí sám zadavatel ve svém vyjádření k návrhu, jeho „požadavek na předložení validační studie na referenčních pracovištích je nutno podřadit pod § 79 odst. 2 písm. b) zákona, tj. jedná se o doklad k prokázání reference účastníka. Požadavek na předložení validační studie nepředstavuje další kritérium technické kvalifikace, které by si zadavatel stanovil nad rámec zákona. Jedná se o doklad, kterým má účastník jedno z těchto kritérií prokázat.“ V takovém případě zadavatel v šetřené věci stanovil k prokázání kritéria technické kvalifikace podle § 79 odst. 2 písm. b) zákona, vedle předložení seznamu významných dodávek, podmínku předložení ještě dalšího dokladu, k čemuž nebyl v souladu s výše vyloženým zněním zákona oprávněn. Nad to je zřejmé již z toho, že zadavatel měl potřebu požadavek na tento doklad stanovit vedle požadovaného seznamu referencí, že svými znaky a náležitostmi se nemůže jednat pouze o doklad rovnocenný tomuto seznamu. Jak již bylo řečeno, u seznamu významných dodávek nebo služeb, zadavatel nesmí po dodavatelích žádat, aby byly tyto reference osvědčeny u  objednatelů. V šetřeném případě zadavatel svůj požadavek na předložení protokolu o úspěšně provedené validační studii na referenčních pracovištích, co se týká obsahových náležitostí jím žádaného dokladu, dále upřesnil pouze řadou požadovaných technických parametrů, které by měla provedená validační studie splňovat, je však očividné, že tento doklad (protokol) by v každém případě mělo vypracovat vždy dané referenční pracoviště, tedy objednatel referenční zakázky (na rozdíl od seznamu referencí si tedy dodavatel tento dokument nemůže vystavit sám, nýbrž je nezbytná součinnost dalšího subjektu), přičemž by z obsahu protokolu měl vyplývat závěr, že konečné výstupy z dodavatelem dodaných produktů splňují stanovené kvalitativní parametry, tedy stvrzovat v určitém aspektu řádné plnění referenční zakázky. Tudíž tyto pojmové znaky požadovaného dokladu a jeho minimální náležitosti typově odpovídají „klasickému“ osvědčení reference, ať už by se mělo v případě předmětného protokolu o validační studii jednat o doklad rovnocenný „klasickému“ osvědčení objednatele ve smyslu § 79 odst. 5 zákona, nebo o „specifický“ typ osvědčení objednatele svého druhu (sui generis). V každém případě zadavatel nebyl ke stanovení předmětného požadavku v zadávacích podmínkách oprávněn, jak vyplývá z výše řečeného, a porušil tak ustanovení § 79 odst. 2 písm. b) zákona ve spojení s § 73 odst. 4 zákona. 
                67.         Vzhledem k Úřadem učiněnému závěru o porušení ustanovení § 79 odst. 2 zákona, lze ve vztahu k další navrhovatelově argumentaci ve smyslu nepřiměřenosti a diskriminačnímu charakteru předmětného požadavku na validační studii vyslovit závěr, že se skutečně jedná o nepřiměřenou a nepřípustně diskriminační podmínku, neboť zadavatel jejím stanovením porušil pravidla pro zadávání veřejných zakázek, resp. podle § 79 odst. 2 zákona zákonné mantinely toho, co v souvislosti s prokazováním kritérií technické kvalifikace označil za přiměřené a opodstatněné omezení hospodářské soutěže již zákonodárce. Úřad dodává, že nelze vyloučit, že někteří dodavatelé nepodali do zadávacího řízení nabídku právě z toho důvodu, že nemohli tento požadavek naplnit, tudíž uvedeným postupem zadavatel mohl omezit hospodářskou soutěž, byť se jedná o podmínku, kterou zákon k uložení nápravného opatření dle § 263 odst. 3 zákona nevyžaduje.
                68.         Dále Úřad považuje za vhodné sdělit, že učiněným závěrem o protiprávnosti zadavatelova postupu se nikterak nevyjadřuje k legitimitě jím opakovaně deklarovaného cíle, kterého se stanovením předmětného požadavku na technickou kvalifikaci měl snažit dosáhnout, jak tvrdí, tedy aby dodavateli nabízené řešení bylo odzkoušené a bylo způsobilé k okamžitému nasazení, přičemž v neposlední řadě by „hledání“ správného nastavení přístrojů až na pracovišti zadavatele údajně vedlo, kromě ztráty času pracovníků, rovněž ke ztrátě „značného“ množství krve. K tomu Úřad uvádí, že je pouze odpovědností a rozhodnutím každého zadavatele, vymezit své vlastní potřeby, včetně toho, jaká řešení bude po dodavatelích poptávat k uspokojení těchto svých potřeb, resp. ve smyslu ustanovení § 36 odst. 3 zákona, jaké stanoví zadávací podmínky, samozřejmě vždy s respektem k omezením plynoucím ze zákona. Každý zadavatel by měl bezesporu při veřejném zadávání postupovat mj. s tím účelem, aby na konci zadávacího procesu obdržel poptávané plnění v odpovídající kvalitě, avšak zůstává výhradním právem, a zároveň odpovědností, každého zadavatele zvážit vhodný výběr nástrojů, které mu platná právní úprava poskytuje, jak řečeného dosáhnout, tedy zda a v jaké podobě využije například institut prokazování technické kvalifikace či některé jiné podmínky účasti v zadávacím řízení nebo například stanovení přesnějších technických podmínek předmětu poptávaného plnění nebo si stanoví příslušné obchodní podmínky či se rozhodne kvalitu zahrnout do předmětu hodnocení podaných nabídek. 
                69.         K výhradě zadavatele, že navrhovatel byl jediný z účastníků zadávacího řízení, kdo s předmětným požadavkem na validační studii měl problém, Úřad uvádí, že tato skutečnost nemá žádnou vypovídající hodnotu o tom, zda zadavatel v tomto případě postupoval v souladu se zákonem. Obdobně by neměla žádnou vypovídající hodnotu o správnosti zadavatelova postupu případně ta skutečnost, že existují jiná zadávací řízení, kde zadavatelé postupovali podobným způsobem.
                70.         V uvedeném případě Úřad konstatuje, že zadavatel porušil zákon, když stanovením předmětné podmínky účasti v zadávacím řízení učinil jako nezbytnou součást nabídek dodavatelů k prokázání technické kvalifikace rovněž předložení dokladu, který nebyl oprávněn vyžadovat. V současnosti platná a účinná zákonná úprava pravidel zadávání veřejných zakázek zadavatelem použitý postup u veřejných zakázek na dodávky zakazuje. Zadavatel tudíž pochybil takovým způsobem, že Úřad nemohl v daném případě rozhodnout jinak, byť připouští, že zadavatel mohl být veden výhradně dobrými úmysly ověřit kvalitu dodavateli poskytovaného plnění. Přesto zůstává zadavatelovou povinností vždy postupovat podle zákona a zvolit jiné nástroje a instituty, které zákon připouští, což však zadavatel v daném případě neučinil. Pokud chtěl zadavatel případně ověřovat kvalitu plnění u referenčních zakázek, jako vhodná zákonná cesta se nabízí například využití institutu objasnění dle § 46 či si mohl v souladu s § 39 odst. 5 věta druhá zákona opatřit potřebné doklady sám. Zadavatel však i v takovém případě musí dbát na to, aby stále postupoval nediskriminačně, transparentně a zacházel rovně se všemi účastníky zadávacího řízení. To znamená, že zadavatel při postupu dle ust. § 39 odst. 5 věty druhá zákona nebude oprávněn např. přihlédnout k údajům ohledně části nabídky určitého účastníka získaným z veřejně dostupných zdrojů, aniž by ověřil správnost těchto údajů a zároveň nepostupoval obdobným způsobem i u ostatních účastníků zadávacího řízení.
                71.         Vzhledem k výše uvedenému Úřad rozhodl, že zadavatel postupoval v rozporu s ustanovením § 79 odst. 2 písm. b) zákona ve spojení s ustanovením § 73 odst. 4 zákona, když neoprávněně požadoval dle čl. 5.7 bodu 3. zadávací dokumentace v rámci prokázání kritérií technické kvalifikace „předložení protokolu o úspěšně provedené validační studii na referenčních pracovištích“, přičemž tímto postupem stanovil zadávací podmínky v rozporu se zákonem, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí.
                 
                K výroku II. rozhodnutí – uložení nápravného opatření
                72.         Podle § 263 odst. 3 zákona stanoví-li zadavatel zadávací podmínky v rozporu s tímto zákonem, Úřad uloží nápravné opatření spočívající ve zrušení zadávacího řízení.
                73.         V případě, že jsou zadávací podmínky stanoveny v rozporu se zákonem, není v dané situaci možné k dosažení nápravy protiprávního stavu uložit jiné nápravné opatření, než nápravné opatření spočívající ve zrušení zadávacího řízení.
                74.         Úřad ve výroku I. tohoto rozhodnutí konstatoval, že zadavatel postupoval v rozporu s ustanovením § 79 odst. 2 písm. b) zákona ve spojení s ustanovením § 73 odst. 4 zákona, když neoprávněně požadoval dle čl. 5.7 bodu 3. zadávací dokumentace v rámci prokázání kritérií technické kvalifikace „předložení protokolu o úspěšně provedené validační studii na referenčních pracovištích“, přičemž tímto postupem stanovil zadávací podmínky v rozporu se zákonem.
                75.         Vzhledem k tomu, že došlo k naplnění podmínky dle § 263 odst. 3 zákona, je Úřad povinen rozhodnout o uložení nápravného opatření. Vzhledem k tomu, že nabídky do zadávacího řízení již byly podány, nelze uložit jiné nápravné opatření než zrušení zadávacího řízení. S ohledem na výše uvedené tak rozhodl Úřad o uložení nápravného opatření tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozhodnutí.
                K výroku III. rozhodnutí – zákaz uzavřít smlouvu v zadávacím řízení
                76.         Podle § 263 odst. 8 zákona ukládá-li Úřad nápravné opatření s výjimkou zákazu plnění smlouvy, zakáže zároveň zadavateli až do pravomocného skončení řízení uzavřít v zadávacím řízení smlouvu; rozklad proti tomuto výroku nemá odkladný účinek.
                77.         Výše citované ustanovení formuluje jako obligatorní součást rozhodnutí Úřadu o uložení nápravného opatření (s výjimkou zákazu plnění smlouvy) rovněž výrok o tom, že zadavatel až do pravomocného skončení správního řízení nesmí uzavřít smlouvu v zadávacím řízení, přičemž tento výrok je účinný dnem vydání rozhodnutí, a tedy je účinný i u nepravomocného rozhodnutí. Tento zákaz uzavřít smlouvu se ukládá z důvodu, aby se zadavatel nemohl vyhnout splnění uloženého nápravného opatření uzavřením smlouvy ještě před nabytím právní moci rozhodnutí.
                78.         Vzhledem k tomu, že Úřad tímto rozhodnutím ve výroku II. uložil nápravné opatření spočívající ve zrušení zadávacího řízení, zakázal zároveň ve výroku III. tohoto rozhodnutí zadavateli až do pravomocného skončení tohoto správního řízení uzavřít v zadávacím řízení smlouvu na veřejnou zakázku.
                K výroku IV. rozhodnutí – uložení úhrady nákladů řízení
                79.         Podle § 266 odst. 1 zákona je součástí rozhodnutí Úřadu, kterým se ukládá nápravné opatření nebo zákaz plnění smlouvy, též rozhodnutí o povinnosti zadavatele uhradit náklady správního řízení. Náklady řízení se platí paušální částkou, kterou stanoví Ministerstvo pro místní rozvoj vyhláškou. Příslušná vyhláška č. 170/2016 Sb., o stanovení paušální částky nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele při zadávání veřejných zakázek, stanoví v § 1, že paušální částka nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele, kterou je povinen zadavatel uhradit v případě, že Úřad rozhodl o uložení nápravného opatření nebo zákazu plnění smlouvy, činí 30 000,- Kč.
                80.         Vzhledem k tomu, že Úřad tímto rozhodnutím ve výroku II. uložil nápravné opatření spočívající ve zrušení zadávacího řízení, rozhodl Úřad o uložení povinnosti uhradit náklady řízení, jak je uvedeno ve výroku IV. tohoto rozhodnutí.
                81.         Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 19-24825621/0710, variabilní symbol 2019000422. 
                 
                Poučení
                Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dnů ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 1926/7, Černá Pole, 604 55 Brno. Včas podaný rozklad proti výroku I., II. a IV. tohoto rozhodnutí má odkladný účinek. Včas podaný rozklad proti výroku III.  tohoto rozhodnutí nemá podle § 263 odst. 8 zákona odkladný účinek. Rozklad a další podání účastníků učiněná v řízení o rozkladu se podle § 261 odst. 1 písm. b) zákona zasílají Úřadu výhradně prostřednictvím datové schránky nebo jako datová zpráva podepsaná uznávaným elektronickým podpisem.
                 
                otisk úředního razítka
                 
                 
                 
                JUDr. Eva Kubišová
                místopředsedkyně
                 
                 
                 
                 
                 
                 
                Obdrží:
                1.             Oblastní nemocnice Mladá Boleslav, a.s., nemocnice Středočeského kraje; tř. Václava Klementa 147/23, 293 01 Mladá Boleslav 
                2.             VIVACOM s.r.o., K Botiči 1453/6, 101 00 Praha 10 
                 
                Vypraveno dne
                viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy
                
                
                [1] V citovaném rozhodnutí byla klíčová pro konečné rozhodnutí ve věci skutečně poněkud odlišná otázka právního posouzení, tedy skutečnost, zda byl zadavatel vzhledem k možným důvodným pochybnostem o řádném plnění referenčních zakázek povinen ověřit jejich pravost a úplnost, přesto jsou v tomto rozhodnutí Úřadem učiněné a zde citované další dílčí právní závěry stále platné a plně aplikovatelné rovněž na zde šetřený případ.
                
                
                [2] Například: „[P]okud by bylo záměrem zákonodárce umožnit zadavatelům požadovat osvědčení k významným dodávkám či službám, nepochybně by tak učinil výslovně jako v případě stavebních prací.“ Viz PODEŠVA V., SOMMER L., VOTRUBEC J., FLAŠKÁR M., HARNACH J., MĚKOTA J. a JANOUŠEK M.; Zákon o zadávání veřejných zakázek. Komentář k ustanovení § 79 odst. 2 písm. b) zákona. Wolters Kluwer (ČR). Praha. 2016. In: ASPI [právní informační systém].