Spisová značka:
ÚOHS-R0024/2020/VZ
Číslo jednací:
ÚOHS-07764/2020/323/MPe
Brno: 9. března 2020
V řízení o rozkladu ze dne 7. 2. 2020 doručeném Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže téhož dne navrhovatelem –
Prameny Lipno s.r.o., IČO 24764698, se sídlem Dopravní 500/9, 10400 Praha 10,
proti usnesení Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže č. j. ÚOHS-03333/2020/532/MOn ze dne 30. 1. 2020 vydanému ve správním řízení vedeném pod sp.zn. ÚOHS-S0032/2020/VZ ve věci přezkoumání úkonů zadavatele –
KORID LK, spol. s.r.o., IČO27267351, se sídlem U Jezu 642/2a, 461 80 Liberec 2, ve správním řízení zastoupená na základě plné moci ze dne 16. 1. 2020 společností MT Legal s.r.o., advokátní kancelář, IČO 28305043, se sídlem Jakubská 121/1, 602 00 Brno,
učiněných při zadávání veřejné zakázky „ODBAVOVACÍ ZAŘÍZENÍ IDOL – MHD Česká Lípa“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 9. 10. 2019 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 14. 10. 2019 pod ev. č. Z2019-035520, ve znění opravy uveřejněné dne 11. 11. 2019 a v Úředním věstníku Evropské unie dne 14. 10. 2019 pod ev. č. 2019/S 198-482234, ve znění opravy uveřejněné dne 12. 11. 2019 pod ev. č. 2019/S 218-536354,
jsem podle § 152 odst. 6 písm. b) ve spojení s § 90 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, na základě návrhu rozkladové komise, jmenované podle § 152 odst. 3 téhož zákona, rozhodl takto:
Usnesení Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže č. j. ÚOHS-03333/2020/532/MOn ze dne 30. 1. 2020 vydané v řízení vedeném pod sp. zn. ÚOHS-S0032/2020/VZ
p o t v r z u j i
a podaný rozklad
z a m í t á m.
Odůvodnění
I. Zadávací řízení a správní řízení vedené Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže
1. Dne 15. 1. 2020 Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) jako orgán příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“[1]) k výkonu dozoru nad dodržováním pravidel stanovených tímto zákonem a zadávacími podmínkami pro zadání podlimitní a nadlimitní veřejné zakázky, včetně koncese s výjimkou koncesí malého rozsahu podle § 178 zákona, a pro zvláštní postupy podle části šesté zákona, obdržel návrh navrhovatele – Prameny Lipno s.r.o., IČO 24764698, se sídlem Dopravní 500/9, 10400 Praha 10, (dále jen „navrhovatel“) z téhož dne na zahájení správního řízení ve věci přezkoumání úkonů zadavatele – KORID LK, spol. s.r.o., IČO27267351, se sídlem U Jezu 642/2a, 461 80 Liberec 2, ve správním řízení zastoupená na základě plné moci ze dne 16. 1. 2020 společností MT Legal s.r.o., advokátní kancelář, IČO 28305043, se sídlem Jakubská 121/1, 602 00 Brno, (dále jen „zadavatel“) – učiněných při zadávání veřejné zakázky „ODBAVOVACÍ ZAŘÍZENÍ IDOL – MHD Česká Lípa“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 9. 10. 2019 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 14. 10. 2019 pod ev. č. Z2019-035520, ve znění opravy uveřejněné dne 11. 11. 2019 a v Úředním věstníku Evropské unie dne 14. 10. 2019 pod ev. č. 2019/S 198-482234, ve znění opravy uveřejněné dne 12. 11. 2019 pod ev. č. 2019/S 218-536354, (dále jen „veřejná zakázka“).
2. Dnem 15. 1. 2020, kdy Úřad obdržel návrh, bylo podle § 249 zákona ve spojení s § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), zahájeno správní řízení o přezkoumání úkonů zadavatele.
3. Návrh navrhovatele směřoval proti nastavení zadávacích podmínek, jež navrhovatel považoval za rozporné se zákonem, přičemž v důsledku takto stanovených podmínek vznikla navrhovateli újma spočívající v nemožnosti plnit veřejnou zakázku. Navrhovatel v návrhu brojil zejména proti tomu, že zadavatel učinil nezákonně z předmětné veřejné zakázky zakázku sektorovou a využíval tak úlevy s tím spojené. Návrh směřoval rovněž proti zadávacím podmínkám upravujícím část týkající se hodnocení předkládaných nabídek, přičemž hodnotící kritéria byla dle navrhovatele nastavena netransparentně. Stejně tak považoval navrhovatel za nezákonné stanovení termínu plnění dílčí objednávky služeb, za nezákonné shledal také podmínění přístupu k informacím s ohledem na ochranu důvěrnosti těchto informací, absenci lhůty pro připomínkování návrhu. Navrhovatel považoval stanovená sankční ujednání za nepřiměřená a v zadávacích podmínkách spatřoval i další nejasnosti ohledně samotného nastavení zadávacích podmínek.
4. Navrhovatel se proto v návrhu domáhal zrušení zadávacího řízení na předmětnou veřejnou zakázku.
II. Napadené usnesení
5. Dne 30. 1. 2020 vydal Úřad usnesení č. j. ÚOHS-03333/2020/535/MOn ve správním řízení vedeném pod sp. zn. ÚOHS-S0032/2020/VZ (dále jen „napadené usnesení“).
6. Úřad napadeným usnesením rozhodl tak, že správní řízení dle § 257 písm. e) zákona zastavil, neboť navrhovatel nedoručil Úřadu návrh na zahájení řízení ze dne 15. 1. 2020 ve lhůtě podle § 251 odst. 2 zákona, tedy nejpozději do 10 dnů ode dne, v němž navrhovatel obdržel rozhodnutí, kterým zadavatel odmítnul jeho námitky, tj. nejpozději do 9. 1. 2020, nikoliv až dne 15. 1. 2020.
7. V odůvodnění napadeného rozhodnutí Úřad uvedl, že po přezkoumání splnění zákonných podmínek vážících se k podání návrhu na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele dospěl k závěru, že navrhovatel nesplnil požadavky stanovené v § 251 odst. 2 zákona, když svůj návrh nedoručil Úřadu ve lhůtě tímto ustanovením stanovené. Úřad při svém hodnocení vycházel z § 211 odst. 6 zákona, dle kterého je při komunikaci uskutečňované prostřednictvím datové schránky dokument doručen již jeho dodáním do datové schránky. Tedy pokud bylo rozhodnutí o námitkách do datové schránky navrhovatele dodáno dne 30. 12. 2019, pak v souladu s § 251 odst. 2 zákona byl poslední den lhůty pro podání návrhu na zahájení správního řízení den 9. 1. 2020. Návrh ovšem Úřad obdržel do datové schránky až dne 15. 1. 2020, tedy až po marném uplynutí lhůty pro podání návrhu na zahájení správního řízení.
III. Námitky rozkladu
8. Dne 7. 2. 2020 podal navrhovatel Úřadu rozklad z téhož dne proti napadenému usnesení. Ze správního spisu vyplývá, že napadené usnesení bylo navrhovateli doručeno dne 30. 1. 2020. Rozklad byl podán v zákonné lhůtě.
9. Navrhovatel v rozkladu namítá, že nebyl dán důvod pro zastavení řízení, neboť návrh na zahájení řízení nebyl podán opožděně. Úřad dle navrhovatele zcela nesprávně aplikoval pravidlo vymezené v § 211 odst. 6 ZZVZ. Předmětné ustanovení lze totiž použít pouze na komunikaci mezi zadavatelem a dodavatelem v zadávacím řízení a nikoliv tedy v souvislosti s právní úpravou vyřizování námitek a následným podáním návrhu. Navrhovatel je toho názoru, že rozhodnutí o námitkách mu bylo doručeno až dne 6. 1. 2020, tedy okamžikem přihlášení oprávněné osoby do datové schránky, jak ostatně vyplývá z údajů uvedených na doručence. Navrhovatel nad rámec sděluje, že je třeba poskytnout ochranu jeho dobré víry, když při počátku běhu lhůty, jež se váže na datum doručení rozhodnutí o námitkách, vycházel z poučení uvedeného na doručence datové zprávy. Opačný postup by byl zcela v rozporu s principem právní jistoty. Výklad Úřadu týkající se doručování v předmětné věci dle navrhovatele následně umožňuje zadavateli neoprávněně ovlivňovat lhůtu pro podání návrhu, čímž je podstatně snížena možnost hájení práv navrhovatele. Rozhodnutí Úřadu shledává navrhovatel za rozporné s jeho dřívější rozhodovací praxí a tedy i principem legitimního očekávání. Navrhovatel proto shrnuje, že návrh podaný dne 15. 1. 2020 byl podán včas, tj. v souladu se lhůtou vymezenou § 251 odst. 2 ZZVZ.
Závěr rozkladu
10. Navrhovatel navrhuje, aby předseda Úřadu napadené usnesení o zastavení řízení zrušil a nařídil Úřadu projednání merita věci.
IV. Vyjádření zadavatele k rozkladu
11. Dne 12. 2. 2020 obdržel Úřad vyjádření zadavatele k rozkladu, ve kterém zadavatel sdělil, že považuje napadené usnesení za souladné se zákonem, neboť navrhovateli marně uplynula lhůta pro podání návrhu na zahájení správního řízení ve smyslu § 251 odst. 2 zákona. Dne 30. 12. 2019 zadavatel rozhodl o námitkách navrhovatele a téhož odeslal toto rozhodnutí, kterým podané námitky odmítl, prostřednictvím datové schránky. Rozhodnutí tak bylo dodáno do datové schránky navrhovatele dne 30. 12. 2019, přičemž v souladu s § 211 odst. 6 bylo tímto okamžikem předmětné rozhodnutí doručeno. Od okamžiku doručení rozhodnutí o námitkách je pak odvozen začátek běhu lhůty pro podání návrhu na zahájení správního řízení.
12. Předmětné ustanovení zákona je totiž speciální právní úpravou, dle které okamžik dodání do datové schránky je shodný s okamžikem doručení datové zprávy. Jedná se totiž o speciální právní úpravu, která má aplikační přednost před tou obecnou vymezenou v zákoně č. 300/2008 Sb. Pokud se tedy navrhovatel domnívá, že lhůta pro podání návrhu počala běžet až okamžikem, kdy si rozhodnutí o námitkách z datových stránek stáhl, tedy dne 6. 1. 2020, je tato úvaha nesprávná. Z tohoto důvodu považuje zadavatel postup Úřadu, kdy zastavil správní řízení pro opožděnost podaného návrhu, za souladný se zákonem.
13. Vzhledem k výše uvedenému zadavatel navrhuje podaný rozklad zamítnout.
V. Řízení o rozkladu
14. Úřad po doručení rozkladu neshledal podmínky pro postup podle § 87 a podle § 88 odst. 1 správního řádu předal spis se svým stanoviskem předsedovi Úřadu k rozhodnutí o rozkladu.
Stanovisko předsedy Úřadu
15. Po projednání rozkladu a veškerého souvisejícího spisového materiálu rozkladovou komisí jmenovanou podle § 152 odst. 3 správního řádu a po posouzení případu ve všech jeho vzájemných souvislostech jsem podle § 89 odst. 2 správního řádu přezkoumal soulad napadeného usnesení a řízení, které vydání usnesení předcházelo, s právními předpisy a jeho správnost v rozsahu námitek uvedených v rozkladu a s přihlédnutím k návrhu rozkladové komise jsem dospěl k následujícímu závěru.
16. Úřad tím, že napadeným usnesením rozhodl tak, jak je shora uvedeno, rozhodl správně a v souladu se zákonem. V další části odůvodnění tohoto rozhodnutí jsou v podrobnostech rozvedeny důvody, proč jsem přistoupil k potvrzení napadeného usnesení a zamítnutí podaného rozkladu.
VI. K námitkám rozkladu
17. Navrhovatel v rozkladu tedy namítá, že Úřad rozhodl v rozporu se zákonem, když zastavil předmětné správní řízení z důvodu marného uplynutí lhůty pro podání návrhu ve smyslu § 251 odst. 2 zákona, neboť k uplynutí této lhůty před datem podání návrhu nedošlo. Výklad Úřadu týkající se otázky doručování pak shledává navrhovatel za nesprávný. Je navíc nezbytné poskytnout ochranu dobré víry navrhovatele, který se při podání návrhu řídil poučením uvedeným na doručence datové zprávy.
18. Napadené usnesení je dle navrhovatele v rozporu s rozhodovací praxí Úřadu.
Relevantní ustanovení
19. Podle § 245 odst. 1 zákona odešle zadavatel do 15 dnů od doručení námitek rozhodnutí o námitkách stěžovateli. V rozhodnutí uvede, zda námitkám vyhovuje nebo je odmítá; součástí rozhodnutí musí být odůvodnění, ve kterém se zadavatel podrobně a srozumitelně vyjádří ke všem skutečnostem uvedeným stěžovatelem v námitkách. Pokud zadavatel námitkám vyhoví, sdělí v rozhodnutí současně, jaké provede opatření k nápravě.
20. Dle § 251 odst. 2 zákona musí být návrh, není-li stanoveno jinak, doručen Úřadu a ve stejnopisu zadavateli do 10 dnů ode dne, v němž stěžovatel obdržel rozhodnutí, kterým zadavatel námitky odmítnul.
21. Ve smyslu § 211 odst. 6 zákona je při komunikaci uskutečňované prostřednictvím datové schránky dokument doručen dodáním do datové schránky adresáta.
K otázce dodržení lhůty pro podání návrhu na zahájení správního řízení
22. Doručování prostřednictvím datové schránky mezi zadavatelem a dodavatelem je výslovně upraveno v zákoně, konkrétně v § 211 odst. 6 zákona. Předmětné ustanovení tedy staví najisto, že v případě komunikace mezi zadavatelem a dodavatelem, ať již při doručení námitek nebo rozhodnutí o nich, je okamžik doručení těchto dokumentů shodný s okamžikem dodání datové zprávy do datové schránky adresáta. Jedná se o speciální právní úpravu, jež má aplikační přednost před právní úpravou obecnou vymezenou v § 18a odst. 2 zák. č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů (dále jen „zákon o elektronických úkonech“).
23. Speciální právní úprava je pro oblast zadávání veřejných zakázek nezbytná. Pokud by se totiž okamžik doručení datové zprávy vázal na okamžik přihlášení se do datové schránky oprávněnou osobou dle obecné právní úpravy doručování do datové schránky ve smyslu zákona o elektronických úkonech, vedlo by to k nedůvodnému prodlužování zadávacího řízení. V konečném důsledku by takový postup mohl mít vliv i na samotný přezkum úkonů zadavatele v rámci správního řízení.
24. Obdobné vyplývá již z komentářové literatury k § 211 odst. 6 zákona, dle které toto ustanovení: „stanoví speciální úpravu doručování mezi zadavatelem a dodavatelem k zákonu č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, v platném znění. Za okamžik doručení dokumentu je při komunikaci uskutečňované mezi zadavatelem a dodavatelem prostřednictvím datové schránky považován okamžik dodání do datové schránky adresáta. Jsou tak oproti předchozí právní úpravě vyjasněny výkladové spory o okamžik doručení, a to ve prospěch speciality zakázkového předpisu.“ (MACEK, I., DERKOVÁ, R., BARTOŇ, D., KOŠŤÁL, K., MAREČKOVÁ, E., ZATLOUKAL, P. Zákon o zadávání veřejných zakázek. Praktický komentář s judikaturou. Praha: Leges, 2017. ISBN 978-80-7502-171-7. Komentář k § 211 odst. 6 zákona.).
25. K této problematice zaujal postoj i Nejvyšší správní soud například ve svém rozsudku ze dne 18. 7. 2019, č. j. 7 As 131/2019-31, kde uvádí, že: „Návazně pak krajskému soudu nelze vytknout, že uvedl, že na doručování námitek v projednávané věci je nutno aplikovat § 18 zákona o elektronických úkonech a námitky považovat za doručené již jejich dodáním do datové schránky osoby zúčastněné na řízení (k tomu viz usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 15. 7. 2010, č. j. 9 Afs 28/2010 - 79, publ. pod č. 2131/2010 Sb. NSS). Byl-li by přijat názor stěžovatele (že pro doručení námitek je nutné přihlášení oprávněné osoby), nastaly by v zásadě nežádoucí situace: zadavatel by byl schopen (nepřihlášením do své datové schránky) vyloučit následný veřejnoprávní přezkum jeho jednání; dodavatel by byl nucen podávat námitky ve zcela nereálných lhůtách, případně by nebyl schopen námitky ve lhůtě podat vůbec. Zákonná úprava totiž pro podání námitek stanoví lhůty 5, 10, 15 a 30 dnů. Bez relevance k věci pak není ani fakt, že podle aktuálně účinného znění § 211 odst. 6 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, platí, že při komunikaci mezi dodavatelem a zadavatelem uskutečňované prostřednictvím datové schránky je dokument doručen dodáním do datové schránky adresáta.“
26. Uvedené pak nepochybně platí i pro část vyřizování námitek, neboť dle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 7. 11. 2018, č. j. 9 As 369/2017-46 platí, že : „námitky zadavateli a jejich vypořádání v rozhodnutí zadavatele jsou jakousi ,předehrouʼ před samotným – ryze veřejnoprávním – přezkoumáním postupu zadavatele ze strany žalovaného a zadavatel s nimi musí zacházet v souladu s uvedenými principy.“
27. Navrhovatel tedy v projednávaném případě doručil dne 16. 12. 2019 námitky proti zadávacím podmínkám, o kterých zadavatel rozhodl svým rozhodnutím ze dne 30. 12. 2019 (dále jen „rozhodnutí o námitkách“). Z předložené dodejky datové zprávy vyplývá, že rozhodnutí o námitkách bylo navrhovateli dodáno do datové schránky téhož dne. S ohledem na § 211 odst. 6 bylo tímto okamžikem předmětné rozhodnutí o námitkách navrhovateli doručeno.
28. Bylo-li v předmětné věci doručeno rozhodnutí o námitkách dne 30. 12. 2019, pak dnem následujícím v souladu s § 40 odst. 1 písm. a) správního řádu počala běžet lhůta pro podání návrhu na zahájení správního řízení o přezkumu úkonů zadavatele stanovená v § 251 odst. 2 zákona. Lhůta dle předmětného ustanovení uplyne za 10 dní ode dne, kdy navrhovatel rozhodnutí o námitkách obdržel. Poslední den lhůty pro podání návrhu na zahájení správního řízení tedy s ohledem na výše uvedené připadl na den 9. 1. 2020. Úřad však obdržel návrh na zahájení správního řízení do datové schránky až dne 15. 1. 2020, tj. celkem 6 dní po marném uplynutí lhůty stanovené v § 251 odst. 2 zákona.
29. Pokud tedy navrhovateli bylo dodáno do datové schránky, resp. doručeno rozhodnutí o námitkách dne 30. 12. 2019, pak podáním návrhu na zahájení správního řízení až dne 15. 1. 2020 navrhovatel nedodržel zákonnou lhůtu pro jeho podání. Úřad proto správní řízení zahájené na návrh navrhovatele v souladu s § 257 písm. e) zákona z vážných procesních důvodů spočívajících v nenaplnění zákonné podmínky včasného podání návrhu na zahájení řízení zastavil.
30. Vzhledem k výše uvedenému proto nelze přisvědčit námitce navrhovatele, že podal návrh na zahájení správního řízení včas, resp. že mu rozhodnutí o námitkách bylo doručeno až dne 6. 1. 2020. Nelze v daném případě ani poskytnout ochranu dobré víry navrhovatele, který se řídil při určení počátku běhu lhůty pro podání návrhu poučením uvedeným na doručence, neboť zákon hovoří jasně.
31. Z výše uvedeného důvodu se nemohu ani ztotožnit s tvrzením navrhovatele, dle kterého Úřad svým výkladem zkrátil jeho práva, neboť umožnil zadavateli neoprávněně ovlivňovat reálnou lhůtu pro podání návrhu. Již ze samotného znění zákona přitom plyne, kdy je dokument doručen a Úřad tak postupoval zcela dle zákona. Nelze ani přisvědčit tvrzení navrhovatele, že nebylo možné vyzvednout datovou zprávu dříve s ohledem na trvající svátky. Pokud bych takovému tvrzení přitakal, umožnil bych postup směřující k umělému prodlužování lhůty pro podání návrhu. Zároveň považuji za nutné shrnout, že dne 31. 12. 2019 (a poté od 2. 1 2020) byl pracovní den.
32. Dodavatel navíc musel s ohledem na lhůtu pro vyřízení námitek dle § 245 odst. 1 zákona ze strany zadavatele počítat s tím, že k doručení rozhodnutí o námitkách nepochybně dojde během tohoto období. V daném případě bylo tedy zcela v rukou navrhovatele, jak s vyřízením námitek naloží, přičemž hodlal-li hájit svá práva, měl tak učinit včas. Nelze proto považovat námitku navrhovatele za důvodnou. V takovém případě totiž platí obecné tvrzení vigilantibus iura scripta sunt neboli bdělým náleží práva.
33. Na závěr je nezbytné odmítnout tvrzení navrhovatele, dle kterého Úřad rozhodoval v rozporu s jeho dosavadní praxí, neboť tomu tak není. Pokud by navrhovatel prostudoval rozhodovací praxi Úřadu řádně, dospěl by totiž k závěru, že Úřad rozhodl v projednávaném případě zcela v souladu se svojí ustálenou rozhodovací praxí. Příkladem můžeme uvést usnesení Úřadu ze dne 24. 10. 2019, č. j. ÚOHS-S0363/2019/VZ-28339/2019/522/KČe, jež bylo potvrzeno rozhodnutím předsedy Úřadu ze dne 19. 12. 2019, č. j. ÚOHS-R0201/2019/VZ-35214/2019/323/MPe nebo usnesení Úřadu ze dne 6. 12. 2017, č. j. ÚOHS-S0452/2017/VZ-35460/2017/541/MSc, které bylo potvrzeno rozhodnutím předsedy ze dne 6. 3. 2018, č. j. ÚOHS-R0229/2017/VZ-06677/2018/321/OMa. Gros napadených usnesení spočívalo rovněž v konstatované opožděnosti návrhu na zahájení správního řízení v důsledku neznalosti otázky doručování ve smyslu § 211 odst. 6 zákona. Nelze tedy v daném případě hovořit o narušení principu legitimního očekávání, neboť Úřad tak, jak rozhodl, rozhodl zcela nepřekvapivě a v souladu se svou dosavadní praxí. Stejně tak rozhodl v duchu konstantní judikatury soudů působících ve správním soudnictví.
34. S ohledem na vše výše uvedené proto shledávám napadené usnesení za správné a v souladu se zákonem.
VII. Závěr
35. Po zvážení všech aspektů dané věci a po zjištění, že Úřad postupoval v souladu se zákonem a správním řádem, jsem dospěl k závěru, že nenastaly podmínky pro zrušení nebo změnu napadeného usnesení z důvodu uváděných v rozkladu.
36. Vzhledem k výše uvedenému, když jsem neshledal důvody, pro které by bylo nutno napadené usnesení změnit nebo zrušit, a proto jsem rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí.
Poučení
Proti tomuto rozhodnutí se podle § 91 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, ve spojení s § 152 odst. 5 téhož zákona nelze dále odvolat.
otisk úředního razítka
Ing. Petr Rafaj
předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže
Obdrží
1. MT Legal s.r.o., advokátní kancelář, Jakubská 121/1, 602 00 Brno
2. Prameny Lipno s.r.o., Dopravní 500/9, 104 00 Praha 10
Vypraveno dne
viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy
[1] Je-li v tomto rozhodnutí uveden odkaz na zákon, jedná se vždy o znění účinné ke dni zahájení šetřeného zadávacího řízení.
|
