Spisová značka:
                
                
                 
                
                
                 
                
                
                
                
                ÚOHS-S0012/2020/VZ
                
                
                 
                
                
                 
                
                
                
                
                Číslo jednací:
                
                
                 
                
                
                 
                
                
                
                
                ÚOHS-06889/2020/522/PKř
                
                
                 
                
                
                                   Brno: 2. března 2020
                
                
                
                
                 
                
                
                 
                
                
                 
                
                
                
                
                
                 
                Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ve správním řízení zahájeném dne 6. 1. 2020 na návrh[1], jehož účastníky jsou
                
                centrální zadavatel – Nemocnice Středočeského kraje a.s., IČO 07992106, se sídlem Zborovská 81/11, Smíchov, 150 00 Praha 5,
                
                navrhovatel – HARTMANN – RICO a.s., IČO 44947429, se sídlem Masarykovo náměstí 77, 664 71 Veverská Bítýška,
                
                
                ve věci přezkoumání úkonů cit. centrálního zadavatele učiněných v otevřeném řízení zahájeném za účelem uzavření rámcové dohody „Dodávka inkontinenčních kalhotek pro dospělé a podložek“, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 25. 10. 2019 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek  dne 29. 10. 2019 pod ev. č. zakázky Z2019-038398, ve znění oprav uveřejněných dne 26. 11. 2019 a dne 2. 12. 2019, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 30. 10. 2019 pod ev. č. 2019/S 210-512679, ve znění oprav uveřejněných dne 27. 11. 2019 pod ev. č. 2019/S 229-562065 a dne 4. 12. 2019 pod ev. č. 2019/S 234-573679,
                rozhodl takto:
                 
                I.
                Správní řízení ve věci návrhu navrhovatele – HARTMANN – RICO a.s., IČO 44947429, se sídlem Masarykovo náměstí 77, 664 71 Veverská Bítýška – na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů centrálního zadavatele – Nemocnice Středočeského kraje a.s., IČO 07992106, se sídlem Zborovská 81/11, Smíchov, 150 00 Praha 5 – učiněných v otevřeném řízení zahájeném za účelem uzavření rámcové dohody „Dodávka inkontinenčních kalhotek pro dospělé a podložek“, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 25. 10. 2019 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 29. 10. 2019 pod ev. č. zakázky Z2019-038398, ve znění oprav uveřejněných dne 26. 11. 2019 a dne 2. 12. 2019, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 30. 10. 2019 pod ev. č. 2019/S 210-512679, ve znění oprav uveřejněných dne 27. 11. 2019 pod ev. č. 2019/S 229-562065 a dne 4. 12. 2019 pod ev. č. 2019/S 234-573679, se v části vztahující se k části 1„inkontinenční kalhotky síťované elastické, plena vložená“uvedenéhootevřeného řízení podle § 257 písm. g) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, zastavuje, neboť centrální zadavatel „ROZHODNUTÍM O ZRUŠENÍ ZADÁVACÍHO ŘÍZENÍ“ ze dne 21. 12. 2019 uvedenou část 1 otevřeného řízení zrušil.
                II.
                Centrální zadavatel – Nemocnice Středočeského kraje a.s., IČO 07992106, se sídlem Zborovská 81/11, Smíchov, 150 00 Praha 5 – nedodržel v části 2 „inkontinenčních kalhotky natahovací prodyšné“ otevřeného řízení zahájeného za účelem uzavření rámcové dohody „Dodávka inkontinenčních kalhotek pro dospělé a podložek“, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 25. 10. 2019 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 29. 10. 2019 pod ev. č. zakázky Z2019-038398, ve znění oprav uveřejněných dne 26. 11. 2019 a dne 2. 12. 2019, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 30. 10. 2019 pod ev. č. 2019/S 210-512679, ve znění oprav uveřejněných dne 27. 11. 2019 pod ev. č. 2019/S 229-562065 a dne 4. 12. 2019 pod ev. č. 2019/S 234-573679, postup stanovený v § 99 odst. 2 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, když prostřednictvím vysvětlení zadávací dokumentace č. 4 ze dne 29. 11. 2019 změnil zadávací podmínky obsažené v zadávací dokumentaci tak, že zmírnil původně stanovenou minimální úroveň kritéria technické kvalifikace podle § 79 odst. 2 písm. b) zákona, neboť v „Seznamu významných zakázek“ poskytnutých za poslední 3 roky měl dodavatel uvést realizaci alespoň 1 zakázky v minimálním finančním objemuve výši ¾ předpokládané hodnoty části 2 zadávacího řízení, tj. částky 417 498,60 Kč bez DPH, namísto původně požadovaného minimálního finančního objemu ve výši předpokládané hodnoty části 2 zadávacího řízení, tj. částky 556 664,80 Kč bez DPH, a současně umožnil prokázat splnění uvedené minimální úrovně předmětného kritéria technické kvalifikace předložením seznamu více realizovaných významných zakázek, jejichž cena bude v součtu činit požadovaný finanční objem, ačkoliv původně požadoval uvedení pouze jedné významné zakázky o (původně) požadovaném finančním objemu, aniž by současně prodloužil lhůtu pro podání nabídek tak, aby od uveřejnění změny zadávací dokumentace činila nejméně celou svou původní délku, tj. 38 dní, tedy minimálně do 6. 1. 2020, ale prodloužil ji pouze do 16. 12. 2019, přestože se jednalo o změnu zadávací dokumentace, která mohla rozšířit okruh možných účastníků zadávacího řízení,přičemž uvedený postup centrálního zadavatele mohl ovlivnit výběr dodavatele a dosud nedošlo k uzavření smlouvy.   
                 
                III.
                Centrální zadavatel – Nemocnice Středočeského kraje a.s., IČO 07992106, se sídlem Zborovská 81/11, Smíchov, 150 00 Praha 5 – nedodržel v části 3 „inkontinenčních kalhotky absorpční zalepovací prodyšné, inkontinenčních kalhotky absorpční zalepovací částečně prodyšné“ otevřeného řízení zahájeného za účelem uzavření rámcové dohody „Dodávka inkontinenčních kalhotek pro dospělé a podložek“, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 25. 10. 2019 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek  dne 29. 10. 2019 pod ev. č. zakázky Z2019-038398, ve znění oprav uveřejněných dne 26. 11. 2019 a dne 2. 12. 2019, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 30. 10. 2019 pod ev. č. 2019/S 210-512679, ve znění oprav uveřejněných dne 27. 11. 2019 pod ev. č. 2019/S 229-562065 a dne 4. 12. 2019 pod ev. č. 2019/S 234-573679, postup stanovený v § 99 odst. 2 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, když prostřednictvím vysvětlení zadávací dokumentace č. 4 ze dne 29. 11. 2019 změnil zadávací podmínky obsažené v zadávací dokumentaci tak, že zmírnil původně stanovenou minimální úroveň kritéria technické kvalifikace podle § 79 odst. 2 písm. b) zákona, neboť v „Seznamu významných zakázek“ poskytnutých za poslední 3 roky měl dodavatel uvést realizaci alespoň 1 zakázky v minimálním finančním objemuve výši ¾ předpokládané hodnoty části 3 zadávacího řízení, tj. částky 7 582 593,06 Kč bez DPH, namísto původně požadovaného minimálního finančního objemu ve výši předpokládané hodnoty části 3 zadávacího řízení, tj. částky 10 110 124,08 Kč bez DPH, a současně umožnil prokázat splnění uvedené minimální úrovně předmětného kritéria technické kvalifikace předložením seznamu více realizovaných významných zakázek, jejichž cena bude v součtu činit požadovaný finanční objem, ačkoliv původně požadoval uvedení pouze jedné významné zakázky o (původně) požadovaném finančním objemu, aniž by současně prodloužil lhůtu pro podání nabídek tak, aby od uveřejnění změny zadávací dokumentace činila nejméně celou svou původní délku, tj. 38 dní, tedy minimálně do 6. 1. 2020, ale prodloužil ji pouze do 16. 12. 2019, přestože se jednalo o změnu zadávací dokumentace, která mohla rozšířit okruh možných účastníků zadávacího řízení,přičemž uvedený postup centrálního zadavatele mohl ovlivnit výběr dodavatele a dosud nedošlo k uzavření smlouvy.
                IV.
                Centrální zadavatel – Nemocnice Středočeského kraje a.s., IČO 07992106, se sídlem Zborovská 81/11, Smíchov, 150 00 Praha 5 – nedodržel v části 4 „inkontinenční podložka“ otevřeného řízení zahájeného za účelem uzavření rámcové dohody „Dodávka inkontinenčních kalhotek pro dospělé a podložek“, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 25. 10. 2019 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek  dne 29. 10. 2019 pod ev. č. zakázky Z2019-038398, ve znění oprav uveřejněných dne 26. 11. 2019 a dne 2. 12. 2019, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 30. 10. 2019 pod ev. č. 2019/S 210-512679, ve znění oprav uveřejněných dne 27. 11. 2019 pod ev. č. 2019/S 229-562065 a dne 4. 12. 2019 pod ev. č. 2019/S 234-573679, postup stanovený v § 99 odst. 2 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, když prostřednictvím vysvětlení zadávací dokumentace č. 4 ze dne 29. 11. 2019 změnil zadávací podmínky obsažené v zadávací dokumentaci tak, že zmírnil původně stanovenou minimální úroveň kritéria technické kvalifikace podle § 79 odst. 2 písm. b) zákona, neboť v „Seznamu významných zakázek“ poskytnutých za poslední 3 roky měl dodavatel uvést realizaci alespoň 1 zakázky v minimálním finančním objemuve výši ¾ předpokládané hodnoty části 4 zadávacího řízení, tj. částky 5 855 378,61 Kč bez DPH, namísto původně požadovaného minimálního finančního objemu ve výši předpokládané hodnoty části 4 zadávacího řízení, tj. částky 7 807 171,48 Kč bez DPH, a současně umožnil prokázat splnění uvedené minimální úrovně předmětného kritéria technické kvalifikace předložením seznamu více realizovaných významných zakázek, jejichž cena bude v součtu činit požadovaný finanční objem, ačkoliv původně požadoval uvedení pouze jedné významné zakázky o (původně) požadovaném finančním objemu, aniž by současně prodloužil lhůtu pro podání nabídek tak, aby od uveřejnění změny zadávací dokumentace činila nejméně celou svou původní délku, tj. 38 dní, tedy minimálně do 6. 1. 2020, ale prodloužil ji pouze do 16. 12. 2019, přestože se jednalo o změnu zadávací dokumentace, která mohla rozšířit okruh možných účastníků zadávacího řízení, přičemž uvedený postup centrálního zadavatele mohl ovlivnit výběr dodavatele a dosud nedošlo k uzavření smlouvy.
                V.
                Centrální zadavatel – Nemocnice Středočeského kraje a.s., IČO 07992106, se sídlem Zborovská 81/11, Smíchov, 150 00 Praha 5 – stanovil zadávací podmínky v části 3 „inkontinenčních kalhotky absorpční zalepovací prodyšné, inkontinenčních kalhotky absorpční zalepovací částečně prodyšné“ otevřeného řízení zahájeného za účelem uzavření rámcové dohody „Dodávka inkontinenčních kalhotek pro dospělé a podložek“, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 25. 10. 2019 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 29. 10. 2019 pod ev. č. zakázky Z2019-038398, ve znění oprav uveřejněných dne 26. 11. 2019 a dne 2. 12. 2019, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 30. 10. 2019 pod ev. č. 2019/S 210-512679, ve znění oprav uveřejněných dne 27. 11. 2019 pod ev. č. 2019/S 229-562065 a dne 4. 12. 2019 pod ev. č. 2019/S 234-573679, v rozporu s § 36 odst. 3 zákonač. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, když v příloze č. 1 „Formulář nabídkové ceny včetně specifikace plnění“ zadávací dokumentace u velikosti XXL neuvedl požadovaný rozměr absorpčních kalhotek, ačkoliv u ostatních požadovaných velikostí dodavatelé informacemi o požadovaných rozměrech disponovali, v důsledku čehož není zřejmé, jaké plnění mají potenciální dodavatelé pro velikost XXL nabídnout, a tedy cit. centrální zadavatel nestanovil a neposkytl zadávací podmínky v podrobnostech nezbytných pro účast dodavatele v zadávacím řízení.
                VI.
                Centrální zadavatel – Nemocnice Středočeského kraje a.s., IČO 07992106, se sídlem Zborovská 81/11, Smíchov, 150 00 Praha 5 – stanovil v části 2 „inkontinenčních kalhotky natahovací prodyšné“ otevřeného řízení zahájeného za účelem uzavření rámcové dohody „Dodávka inkontinenčních kalhotek pro dospělé a podložek“, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 25. 10. 2019 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 29. 10. 2019 pod ev. č. zakázky Z2019-038398, ve znění oprav uveřejněných dne 26. 11. 2019 a dne 2. 12. 2019, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 30. 10. 2019 pod ev. č. 2019/S 210-512679, ve znění oprav uveřejněných dne 27. 11. 2019 pod ev. č. 2019/S 229-562065 a dne 4. 12. 2019 pod ev. č. 2019/S 234-573679, zadávací podmínky v rozporu s § 36 odst. 3 zákonač. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, v návaznosti na zásadu transparentnosti zakotvenou v § 6 odst. 1 cit. zákona, neboť zadávací podmínky vztahující se k hodnocení nabídek nestanovil jasně a jednoznačně, když stanovil, že u předložených vzorků bude „posouzena kvalita“, resp.  že „[h]odnotící komise bude u předložených vzorků posuzovat a hodnotit: zda vzorky splnily parametry požadované velikosti, zda splnily požadavek na minimální stanovenou savost a manipulaci s lepítky, gumičky kolem nohou“ a že „požadovaná savost, parametry splnění požadované velikosti a manipulace s lepítky u vzorků budou následně hodnoceny za podmínek reálného provozu v Oblastních nemocnicích Středočeského kraje“, ačkoliv současně jako jediné kritérium hodnocení stanovil nejnižší nabídkovou cenu, v důsledku čehož mohla potenciálním dodavatelům vzniknout nejistota v tom, jakým způsobem zpracovat nabídku, aby byla hodnocena jako nejvýhodnější, a tedy nestanovil a neposkytl zadávací podmínky v podrobnostech nezbytných pro účast dodavatelů v zadávacím řízení.
                VII.
                Centrální zadavatel – Nemocnice Středočeského kraje a.s., IČO 07992106, se sídlem Zborovská 81/11, Smíchov, 150 00 Praha 5 – stanovil v části 3 „inkontinenčních kalhotky absorpční zalepovací prodyšné, inkontinenčních kalhotky absorpční zalepovací částečně prodyšné“ otevřeného řízení zahájeného za účelem uzavření rámcové dohody „Dodávka inkontinenčních kalhotek pro dospělé a podložek“, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 25. 10. 2019 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek  dne 29. 10. 2019 pod ev. č. zakázky Z2019-038398, ve znění oprav uveřejněných dne 26. 11. 2019 a dne 2. 12. 2019, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 30. 10. 2019 pod ev. č. 2019/S 210-512679, ve znění oprav uveřejněných dne 27. 11. 2019 pod ev. č. 2019/S 229-562065 a dne 4. 12. 2019 pod ev. č. 2019/S 234-573679, zadávací podmínky v rozporu s § 36 odst. 3 zákonač. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, v návaznosti na zásadu transparentnosti zakotvenou v § 6 odst. 1 cit. zákona, neboť zadávací podmínky vztahující se k hodnocení nabídek nestanovil jasně a jednoznačně, když stanovil, že u předložených vzorků bude „posouzena kvalita“, resp.  že „[h]odnotící komise bude u předložených vzorků posuzovat a hodnotit: zda vzorky splnily parametry požadované velikosti, zda splnily požadavek na minimální stanovenou savost a manipulaci s lepítky, gumičky kolem nohou“ a že „požadovaná savost, parametry splnění požadované velikosti a manipulace s lepítky u vzorků budou následně hodnoceny za podmínek reálného provozu v Oblastních nemocnicích Středočeského kraje“, ačkoliv současně jako jediné kritérium hodnocení stanovil nejnižší nabídkovou cenu, v důsledku čehož mohla potenciálním dodavatelům vzniknout nejistota v tom, jakým způsobem zpracovat nabídku, aby byla hodnocena jako nejvýhodnější, a tedy nestanovil a neposkytl zadávací podmínky v podrobnostech nezbytných pro účast dodavatelů v zadávacím řízení.
                VIII.
                Centrální zadavatel – Nemocnice Středočeského kraje a.s., IČO 07992106, se sídlem Zborovská 81/11, Smíchov, 150 00 Praha 5 – stanovil v části 4 „inkontinenční podložka“ otevřeného řízení zahájeného za účelem uzavření rámcové dohody „Dodávka inkontinenčních kalhotek pro dospělé a podložek“, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 25. 10. 2019 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek uveřejněno dne 29. 10. 2019 pod ev. č. zakázky Z2019-038398, ve znění oprav uveřejněných dne 26. 11. 2019 a dne 2. 12. 2019, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 30. 10. 2019 pod ev. č. 2019/S 210-512679, ve znění oprav uveřejněných dne 27. 11. 2019 pod ev. č. 2019/S 229-562065 a dne 4. 12. 2019 pod ev. č. 2019/S 234-573679, zadávací podmínky v rozporu s § 36 odst. 3 zákonač. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, v návaznosti na zásadu transparentnosti zakotvenou v § 6 odst. 1 cit. zákona, neboť zadávací podmínky vztahující se k hodnocení nabídek nestanovil jasně a jednoznačně, když stanovil, že u předložených vzorků bude „posouzena kvalita“, resp.  že „[h]odnotící komise bude u předložených vzorků posuzovat a hodnotit: zda vzorky splnily parametry požadované velikosti, zda splnily požadavek na minimální stanovenou savost a manipulaci s lepítky, gumičky kolem nohou“ a že „požadovaná savost, parametry splnění požadované velikosti a manipulace s lepítky u vzorků budou následně hodnoceny za podmínek reálného provozu v Oblastních nemocnicích Středočeského kraje“, ačkoliv současně jako jediné kritérium hodnocení stanovil nejnižší nabídkovou cenu, v důsledku čehož mohla potenciálním dodavatelům vzniknout nejistota v tom, jakým způsobem zpracovat nabídku, aby byla hodnocena jako nejvýhodnější, a tedy nestanovil a neposkytl zadávací podmínky v podrobnostech nezbytných pro účast dodavatelů v zadávacím řízení.
                IX.
                Jakoo patření k nápravěne zákonného postupu centrálního zadavatele – Nemocnice Středočeského kraje a.s., IČO 07992106, se sídlem Zborovská 81/11, Smíchov, 150 00 Praha 5 – uvedeného ve výrocích II. a VI. tohoto rozhodnutí Úřad pro ochranu hospodářské soutěže podle § 263 odst. 2 a§ 263 odst. 3 zákonač. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ruší část 2 „inkontinenčních kalhotky natahovací prodyšné“ otevřeného řízení zahájeného za účelem uzavření rámcové dohody „Dodávka inkontinenčních kalhotek pro dospělé a podložek“, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 25. 10. 2019 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 29. 10. 2019 pod ev. č. zakázky Z2019-038398, ve znění oprav uveřejněných dne 26. 11. 2019 a dne 2. 12. 2019, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 30. 10. 2019 pod ev. č. 2019/S 210-512679, ve znění oprav uveřejněných dne 27. 11. 2019 pod ev. č. 2019/S 229-562065 a dne 4. 12. 2019 pod ev. č. 2019/S 234-573679.
                X.
                Jako opatření k nápravě nezákonného postupu centrálního zadavatele – Nemocnice Středočeského kraje a.s., IČO 07992106, se sídlem Zborovská 81/11, Smíchov, 150 00 Praha 5 – uvedeného ve výrocích III., V. a VII. tohoto rozhodnutí Úřad pro ochranu hospodářské soutěže podle § 263 odst. 2 a§ 263 odst. 3 zákonač. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ruší část 3 „inkontinenčních kalhotky absorpční zalepovací prodyšné, inkontinenčních kalhotky absorpční zalepovací částečně prodyšné“ otevřeného řízení zahájeného za účelem uzavření rámcové dohody „Dodávka inkontinenčních kalhotek pro dospělé a podložek“, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 25. 10. 2019 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 29. 10. 2019 pod ev. č. zakázky Z2019-038398, ve znění oprav uveřejněných dne 26. 11. 2019 a dne 2. 12. 2019, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 30. 10. 2019 pod ev. č. 2019/S 210-512679, ve znění oprav uveřejněných dne 27. 11. 2019 pod ev. č. 2019/S 229-562065 a dne 4. 12. 2019 pod ev. č. 2019/S 234-573679.
                XI.
                Jako opatření k nápravě nezákonného postupu centrálního zadavatele – Nemocnice Středočeského kraje a.s., IČO 07992106, se sídlem Zborovská 81/11, Smíchov, 150 00 Praha 5 – uvedeného ve výrocích IV. a VIII. tohoto rozhodnutí Úřad pro ochranu hospodářské soutěže podle § 263 odst. 2 a § 263 odst. 3 zákonač. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ruší část 4 „inkontinenční podložka“ otevřeného řízení zahájeného za účelem uzavření rámcové dohody „Dodávka inkontinenčních kalhotek pro dospělé a podložek“, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 25. 10. 2019 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 29. 10. 2019 pod ev. č. zakázky Z2019-038398, ve znění oprav uveřejněných dne 26. 11. 2019 a dne 2. 12. 2019, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 30. 10. 2019 pod ev. č. 2019/S 210-512679, ve znění oprav uveřejněných dne 27. 11. 2019 pod ev. č. 2019/S 229-562065 a dne 4. 12. 2019 pod ev. č. 2019/S 234-573679.
                XII.
                Centrálnímu zadavateli – Nemocnice Středočeského kraje a.s., IČO 07992106, se sídlem Zborovská 81/11, Smíchov, 150 00 Praha 5 – se podle § 263 odst. 8 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, až do pravomocného skončení správního řízení vedeného Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže pod sp. zn. S0012/2020/VZ ve věci návrhu navrhovatele – HARTMANN – RICO a.s., IČO 44947429, se sídlem Masarykovo náměstí 77, 664 71 Veverská Bítýška – na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů centrálního zadavatele ukládá zákaz uzavřít smlouvuv části 2 „inkontinenčních kalhotky natahovací prodyšné“ otevřeného řízení zahájeného za účelem uzavření rámcové dohody „Dodávka inkontinenčních kalhotek pro dospělé a podložek“, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 25. 10. 2019 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 29. 10. 2019 pod ev. č. zakázky Z2019-038398, ve znění oprav uveřejněných dne 26. 11. 2019 a dne 2. 12. 2019, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 30. 10. 2019 pod ev. č. 2019/S 210-512679, ve znění oprav uveřejněných dne 27. 11. 2019 pod ev. č. 2019/S 229-562065 a dne 4. 12. 2019 pod ev. č. 2019/S 234-57367.
                XIII.
                Centrálnímu zadavateli – Nemocnice Středočeského kraje a.s., IČO 07992106, se sídlem Zborovská 81/11, Smíchov, 150 00 Praha 5 – se podle § 263 odst. 8 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, až do pravomocného skončení správního řízení vedeného Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže pod sp. zn. S0012/2020/VZ ve věci návrhu navrhovatele – HARTMANN – RICO a.s., IČO 44947429, se sídlem Masarykovo náměstí 77, 664 71 Veverská Bítýška – na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů centrálního zadavatele ukládá zákaz uzavřít smlouvuv části 3 „inkontinenčních kalhotky absorpční zalepovací prodyšné, inkontinenčních kalhotky absorpční zalepovací částečně prodyšné“ otevřeného řízení zahájeného za účelem uzavření rámcové dohody „Dodávka inkontinenčních kalhotek pro dospělé a podložek“, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 25. 10. 2019 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 29. 10. 2019 pod ev. č. zakázky Z2019-038398, ve znění oprav uveřejněných dne 26. 11. 2019 a dne 2. 12. 2019, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 30. 10. 2019 pod ev. č. 2019/S 210-512679, ve znění oprav uveřejněných dne 27. 11. 2019 pod ev. č. 2019/S 229-562065 a dne 4. 12. 2019 pod ev. č. 2019/S 234-57367.
                XIV.
                Centrálnímu zadavateli – Nemocnice Středočeského kraje a.s., IČO 07992106, se sídlem Zborovská 81/11, Smíchov, 150 00 Praha 5 – se podle § 263 odst. 8 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, až do pravomocného skončení správního řízení vedeného Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže pod sp. zn. S0012/2020/VZ ve věci návrhu navrhovatele – HARTMANN – RICO a.s., IČO 44947429, se sídlem Masarykovo náměstí 77, 664 71 Veverská Bítýška – na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů centrálního zadavatele ukládá zákaz uzavřít smlouvuv části 4 „inkontinenční podložka“ otevřeného řízení zahájeného za účelem uzavření rámcové dohody „Dodávka inkontinenčních kalhotek pro dospělé a podložek“, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 25. 10. 2019 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 29. 10. 2019 pod ev. č. zakázky Z2019-038398, ve znění oprav uveřejněných dne 26. 11. 2019 a dne 2. 12. 2019, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 30. 10. 2019 pod ev. č. 2019/S 210-512679, ve znění oprav uveřejněných dne 27. 11. 2019 pod ev. č. 2019/S 229-562065 a dne 4. 12. 2019 pod ev. č. 2019/S 234-57367.
                XV.
                Podle § 266 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, v návaznosti na § 1 vyhlášky č. 170/2016 Sb., o stanovení paušální částky nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele při zadávání veřejných zakázek, se centrálnímu zadavateli – Nemocnice Středočeského kraje a.s., IČO 07992106, se sídlem Zborovská 81/11, Smíchov, 150 00 Praha 5 – ukládá povinnost
                 uhradit náklady řízení ve výši 30 000,- Kč (třicet tisíc korun českých).
                 Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.
                 
                Odůvodnění
                I.              ZADÁVACÍ ŘÍZENÍ
                1.             Centrální zadavatel – Nemocnice Středočeského kraje a.s., IČO 07992106, se sídlem Zborovská 81/11, Smíchov, 150 00 Praha 5 (dále jen „zadavatel“ nebo „centrální zadavatel“) – jako veřejný zadavatel dle § 4 odst. 1 písm. e) zákona č.  134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“ nebo „ZZVZ“), zahájil dne 25. 10. 2019 odesláním oznámení o zahájení zadávacího řízení k uveřejnění otevřené řízení za účelem uzavření rámcové dohody „Dodávka inkontinenčních kalhotek pro dospělé a podložek“; oznámení o zahájení zadávacího řízení bylo uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek 29. 10. 2019 pod ev. č. zakázky Z2019-038398, ve znění oprav uveřejněných dne 26. 11. 2019 a dne 2. 12. 2019, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 30. 10. 2019 pod ev. č. 2019/S 210-512679, ve znění oprav uveřejněných dne 27. 11. 2019 pod ev. č. 2019/S 229-562065 a dne 4. 12. 2019 pod ev. č. 2019/S 234-573679 (dále jen „zadávací řízení“ nebo „rámcová dohoda“).
                2.             Podle čl. I. „Identifikační údaje“ zadávací dokumentace ze dne 29. 10. 2019 (dále jen „zadávací dokumentace“) jsou pověřující zadavatelé, tj. zadavatelé, pro které je centralizované zadávání prováděno, tito:
                
                
                Oblastní nemocnice Příbram, a.s., IČO 27085031, se sídlem Gen. R. Tesaříka 80, 261 01 Příbram,
                
                
                Oblastní nemocnice Kolín, a.s., nemocnice Středočeského kraje, IČO 27256391, se sídlem Žižkova 146, 280 02 Kolín,
                
                
                Oblastní nemocnice Mladá Boleslav, a.s., nemocnice Středočeského kraje, IČO 27256456, se sídlem třída Václava Klementa 147, 293 01 Mladá Boleslav,
                
                
                Oblastní nemocnice Kladno, a.s., nemocnice Středočeského kraje, IČO 27256537, se sídlem Vančurova 1548, 272 59 Kladno,
                
                
                Nemocnice Rudolfa a Stefanie Benešov, a.s., nemocnice Středočeského kraje, IČO 27253236, se sídlem Máchova 400, 256 01 Benešov (společně dále jen „nemocnice Středočeského kraje“)
                
                
                3.             V tomtéž článku zadávací dokumentace je uvedeno, že „[u]vedený zadavatel, Nemocnice Středočeského kraje, a.s., je centrálním zadavatelem a tato veřejná zakázka je zadávána v rámci centralizovaného zadávání ve smyslu ust. § 9 zákona. Centrální zadavatel provádí centralizované zadávání dle ust. § 9 odst. 1 písm. b) zákona spočívající v tom, že provádí zadávací řízení, v nichž pověřující zadavatelé, kteří jsou uvedeni výše, pořizují dodávky pouze pro sebe. Centrální zadavatel v rámci tohoto zadávacího řízení administruje veřejnou zakázku na dodávky pro pověřující zadavatele dle smlouvy o centralizovaném zadávání (...).“
                4.             Podle čl. II. bodu 6. „Předpokládaná hodnota veřejné zakázky“ zadávací dokumentace „[s]ouhrnná předpokládaná hodnota veřejné zakázky činí 18.560.207,40,- Kč bez DPH. Předpokládaná hodnota jednotlivých částí veřejné zakázky je specifikována v čl. 3.2 této zadávací dokumentace. Předpokládaná hodnota jednotlivých částí veřejné zakázky je stanovená jako maximální a nepřekročitelná. (…).“
                5.             Podle čl. III. „Vymezení předmětu plnění veřejné zakázky“ bodu 1 zadávací dokumentace jsou „[p]ředmětem veřejné zakázky průběžné dodávky inkontinenčních kalhotek pro dospělé a podložek do oblastních nemocnic Středočeského kraje na základě dílčích objednávek po dobu 48 měsíců. Podrobná specifikace inkontinenčních kalhotek pro dospělé a podložek je uvedena v příloze č. 1 zadávací dokumentace. (…) Účelem této veřejné zakázky je uzavření 5 rámcových dohod s jedním vybraným dodavatelem (v každé části veřejné zakázky bude uzavřena jedna rámcová dohoda). (…).“
                6.             Podle čl. III. bodu 2 zadávací dokumentace je plnění rozděleno „na 4 částí dle § 101 zákona na:
                
                
                Část 1 – inkontinenční kalhotky síťované elastické, plena vložená: 86.247,04 Kč bez DPH za 4 roky (dále jen „část 1“ – pozn. Úřadu)
                
                
                Část 2 – inkontinenčních kalhotky natahovací prodyšné: 556.664,80 Kč bez DPH za 4 roky (dále jen „část 2“ – pozn. Úřadu)
                
                
                Část 3 – inkontinenčních kalhotky absorpční zalepovací prodyšné, inkontinenčních kalhotky absorpční zalepovací částečně prodyšné: 10.110.124,08 Kč bez DPH za 4 roky (dále jen „část 3“ – pozn. Úřadu)
                
                
                Část 4 – inkontinenční podložka: 7.807.171,48 Kč bez DPH za 4 roky (dále jen „část 4“ – pozn. Úřadu) [.]
                
                
                Dodavatel je oprávněn podat nabídku na všechny či některé části veřejné zakázky nebo jen na jednu část veřejné zakázky. (…)“.
                7.             Dne 13. 12. 2019 byly zadavateli doručeny námitky dodavatele – HARTMANN – RICO a.s., IČO 44947429, se sídlem Masarykovo náměstí 77, 664 71 Veverská Bítýška (dále jen „navrhovatel“) – z téhož dne, které směřovaly proti zadávacím podmínkám předmětného zadávacího řízení (dále jen „námitky“). Centrální zadavatel námitky navrhovatele rozhodnutím ze dne 27. 12. 2019 (dále jen „rozhodnutí o námitkách“), které bylo navrhovateli prostřednictvím elektronického nástroje doručeno téhož dne, odmítl.
                8.             Vzhledem k tomu, že se navrhovatel s obsahem rozhodnutí o námitkách neztotožnil, podal dne 6. 1. 2020 k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) nedatovaný návrh na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele (dále jen „návrh“).
                II.            OBSAH NÁVRHU
                9.             Z obsahu návrhu vyplývá, že navrhovatel brojí proti zadávacím podmínkám předmětného zadávacího řízení.
                10.         Navrhovatel jako první námitku uvádí skutečnost, že centrální zadavatel opakovaně postupoval v rozporu s ust. § 99 odst. 2 zákona, když vysvětleními zadávací dokumentace měnil zadávací podmínky tak, aby vyhověl tazatelům, kteří namítali příliš úzce vymezené požadavky na předmět plnění, resp. na kvalifikaci znemožňující jim účast v zadávacím řízení, tedy takovým způsobem, kterým jednoznačně rozšířil okruh potenciálních dodavatelů, aniž by však centrální zadavatel dostál povinnosti dle výše uvedeného ustanovení zákona a prodloužil lhůtu pro podání nabídek o celou její původní délku. V této souvislosti navrhovatel zmiňuje zejména odpověď centrálního zadavatele na dotaz č. 1 ve Vysvětlení zadávací dokumentace č. 4 ze dne 29. 11. 2019 (dále jen „vysvětlení zadávací dokumentace č. 4“), v rámci níž centrální zadavatel dle navrhovatele umožnil nejen předložení referenční zakázky s požadovanou hodnotou sníženou na ¾ původně požadované hodnoty, ale nadto oproti původnímu znění zadávací dokumentace nově připustil i akceptaci „naplnění“ tohoto požadavku součtem více referenčních zakázek nižší hodnoty. Navrhovatel uvádí, že centrální zadavatel v návaznosti na tuto změnu zadávací dokumentace prodloužil lhůtu pro podání nabídek pouze o 4 kalendářní dny, což by dle jeho názoru bylo značně nepřiměřené i v případě, kdy by zákon v ust. § 99 odst. 2 neobsahoval speciální úpravu pro případ rozšíření okruhu možných účastníků. Navrhovatel podotýká, že dané pochybení se dotýká stejnou měrou všech částí zadávacího řízení.
                11.         Dále navrhovatel upozorňuje na skutečnost, že centrální zadavatel přistoupil ke specifikaci požadovaného plnění způsobem, který dle jeho názoru vzbuzuje pochybnosti nejen z pohledu jeho věcné správnosti, ale rovněž z pohledu souladu požadavků centrálního zadavatele se zákonem. Navrhovatel uvádí, že centrální zadavatel specifikoval požadované plnění v rámci tabulek v Microsoft Office Excel, jejichž primárním účelem bylo poskytnout formulář pro vyplnění nabídkových (jednotkových i celkových) cen za nabízené plnění. Navrhovatel upozorňuje, že centrální zadavatel např. v části 3 zadávacího řízení, jejíž předpokládaná hodnota činí více než 10 milionů Kč bez DPH, definoval poptávané plnění pouze prostřednictvím parametrů „Minimální savost ml“ a „Velikost cm“, přičemž rozsah obvodu pasu definoval pouze pro velikosti S až XL, nikoliv však pro velikost XXL. Navrhovatel v této souvislosti rovněž uvádí, že centrální zadavatel v rámci Vysvětlení zadávací dokumentace č. 1 ze dne 30. 10. 2019 (dále jen „vysvětlení zadávací dokumentace č. 1“) upravil požadavek na minimální savost z hodnoty 2 900 ml na rozpětí 1 700 ml až 2 000 ml, aniž by však jakkoliv prodloužil lhůtu pro podání nabídek. Dle navrhovatele pak byly obdobně zkratkovitě definovány požadavky i pro další, méně nákladné části veřejné zakázky. O neobvykle vágní specifikaci předmětu plnění ze strany centrálního zadavatele pak dle navrhovatele svědčí skutečnost, že centrální zadavatel v rámci Vysvětlení zadávací dokumentace č. 3 ze dne 23. 11. 2019 (dále jen „vysvětlení zadávací dokumentace č. 3“) potvrdil, že nemá žádné další požadavky na předmět plnění nad rámec uvedený v zadávací dokumentaci, aby pak v rozporu s předchozí informací vysvětlením zadávací dokumentace č. 4 doplnil požadovaný parametr „gumičky kolem nohou, nebo technologicky podobné řešení“.
                12.         Navrhovatel dále napadá jako zcela nepřiměřené a diskriminační požadavky na savost v části 2 zadávacího řízení, kde centrální zadavatel stanovil požadovanou savost pro plenky velikosti M 2 050 ml, pro plenky velikosti L 2 250 ml a pro plenky velikosti XL 2 450 ml, a rovněž v části 4 zadávacího řízení, kde centrální zadavatel u rozměru podložky 90x170 cm požadoval savost 2 000 ml. Navrhovatel uvádí, že centrálním zadavatelem požadované savosti jsou velice nadstandardní a ve skutečnosti nikdy nemůže dojít k jejich faktickému využití. Navrhovatel pak tyto nepřiměřeně vysoké požadavky na savost dává do souvislosti s podmínkou centrálního zadavatele na zastropování maximální možné nabídkové ceny, přičemž tuto kombinaci označuje z hlediska možného okruhu dodavatelů za silně limitující. Navrhovatel tedy v této souvislosti uzavírá, že se v tomto případě zcela jednoznačně jedná o požadavky, které nemají v rámci celkových podmínek zadávacího řízení reálné opodstatnění a jsou způsobilé značně omezit hospodářskou soutěž. Podle navrhovatele je tak naplněna judikaturou a rozhodovací praxí vymezená definice nepřímé diskriminace, kterou následně cituje.
                13.         Navrhovatel rovněž upozorňuje na pochybení centrálního zadavatele související s absencí přesného popisu postupu, průběhu, délky, způsobu a rozsahu posouzení a vyhodnocení výsledků testování, která dle něj spolu s výše popsanou vágností a opakovanými změnami požadavků na poptávané plnění překračuje jakoukoli přípustnou nejasnost zadávacích podmínek a znamená pro dodavatele absolutní nejistotu v tom, jaké plnění bude ze strany centrálního zadavatele nakonec akceptováno a jaké řešení bude ve výsledku považovat za přijatelné. Navrhovatel v této souvislosti připomíná, že testování je klíčovým prvkem posouzení splnění podmínek účasti v zadávacím řízení, přičemž jeho výsledek je s to bez dalšího přivodit vyloučení dodavatele a zásadně tak ovlivnit výsledek zadávacího řízení. Dle navrhovatele pak centrální zadavatel svým postupem v zadávacím řízení přivodil situaci, kdy dodavatelé nejsou schopni s očekávatelnou mírou jistoty zjistit, zda jimi nabízené plnění bude centrálním zadavatelem posouzeno jako vyhovující, přičemž takový stav je v přímém rozporu se zásadou transparentnosti. Navrhovatel pak v této souvislosti cituje relevantní rozhodovací praxi a doplňuje, že tento nedostatek postihuje všechny části zadávacího řízení.
                14.         Navrhovatel dále uvádí, že v obchodních podmínkách je několik požadavků centrálního zadavatele, které jsou dle jeho názoru značně nevyvážené a vychylují rovnováhu smluvního vztahu nepřiměřeně na stranu centrálního zadavatele. Navrhovatel konkrétně zmiňuje 48hodinovou dodací lhůtu pro objednané zboží, jejíž dodržení je zajištěno poměrně vysokou smluvní pokutou, aniž by však obchodní podmínky specifikovaly frekvenci objednávek nebo jejich minimální či maximální velikost. Dle názoru navrhovatele taková situace vytváří prostředí potenciálně diskriminační, značně nejisté a netransparentní, neboť dodavatel nemůže s dostatečnou mírou jistoty předpokládat, jakým způsobem budou dodávky fakticky realizovány. Kromě toho jsou pak dle navrhovatele takto nastavené zadávací podmínky i zcela zřejmě nepřiměřené. Navrhovatel podotýká, že uvedený nedostatek postihuje všechny části zadávacího řízení.
                15.         Navrhovatel konstatuje, že všechny výše uvedené a centrálnímu zadavateli vytýkané skutečnosti, pokud jsou vnímány ve vzájemné souvislosti, ukazují na značnou zmatečnost zadávacího řízení, neboť zadávací řízení je stiženo množstvím nejasností, návrhy rámcových dohod jsou opakovaně upravovány, minimální požadavky na plnění jsou opakovaně zpochybňovány, zmírňovány a rozšiřovány, přičemž centrální zadavatel trvale ignoruje povinnost řádným, resp. přiměřeným způsobem prodloužit lhůtu pro podání nabídek. Navrhovatel je přesvědčen, že zmatečnost zadávacího řízení dosáhla úrovně, která by sama o sobě zakládala důvod pro zrušení zadávacího řízení z důvodů porušení zásady transparentnosti. 
                16.         Navrhovatel s ohledem na výše uvedené uzavírá, že centrální zadavatel porušil zákon, když neprodloužil lhůtu pro podání nabídek tak, aby vyhověl požadavkům ustanovení § 99 odst. 2 zákona, dále pak že centrální zadavatel stanovil zadávací podmínky diskriminačně a netransparentně, přičemž netransparentní se dle navrhovatele jeví rovněž průběh zadávacího řízení. Navrhovatel se proto domáhá toho, aby bylo zadávací řízení zrušeno.
                III.         PRŮBĚH SPRÁVNÍHO ŘÍZENÍ
                17.         Úřad obdržel návrh navrhovatele dne 6. 1. 2020 a tímto dnem bylo podle § 249 zákona ve spojení s § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), zahájeno správní řízení ve věci přezkoumání úkonů zadavatele.
                18.         Účastníky řízení podle § 256 zákona jsou:
                
                
                zadavatel,
                
                
                navrhovatel.
                
                
                19.         Zahájení správního řízení oznámil Úřad jeho účastníkům přípisem č. j. ÚOHS-00637/2020/522/PKř ze dne 8. 1. 2020.
                20.         Dne 9. 1. 2020 obdržel Úřad přípis navrhovatele z téhož dne, v němž konstatuje, že návrh neobsahuje obchodní tajemství ani informace, na které by se vztahovala zákonem uložená povinnost mlčenlivosti.
                21.         Dne 14. 1. 2020 Úřad obdržel od centrálního zadavatele prostřednictvím datové schránky dokumentaci o zadávacím řízení a vyjádření k návrhu z téhož dne (dále jen „vyjádření k návrhu“).
                Vyjádření k návrhu
                22.         Centrální zadavatel úvodem svého vyjádření uvádí, že navrhovatel do zadávacího řízení nepodal nabídku. Dodává, že ačkoliv tato skutečnost z právního hlediska nijak nebrání podání návrhu, jeví se mu dosavadní postup navrhovatele spíše jako snaha vmanipulovat centrálního zadavatele do úpravy zadávacích podmínek podle specifických požadavků a možností navrhovatele, čímž by zároveň byli vyloučeni ostatní dodavatelé, kteří s takto (dle navrhovatele) definovaným zbožím nedisponují. Centrální zadavatel k tomu dodává, že jeho zájem je právě opačný, tedy aby se zadávacího řízení účastnil co nejširší okruh možných dodavatelů, k čemuž směřovaly veškeré jeho kroky v zadávacím řízení.
                23.         Centrální zadavatel k námitce chybného postupu při změně zadávacích podmínek uvádí, že se s argumentací navrhovatele neztotožňuje, považuje ji za nesprávnou a zcela účelovou. Dále uvádí, že vysvětlením zadávací dokumentace č. 1 upravil požadovanou minimální savost pro zalepovací kalhotky velikosti „S“ tak, aby vyhověl tazateli, který jej upozornil, že u takto malých kalhotek je požadovaná savost nepřiměřená. Centrální zadavatel k tomu dodává, že tento postup byl nediskriminační a zvýhodnil všechny účastníky zadávacího řízení, včetně navrhovatele. Centrální zadavatel dle svého vyjádření v této souvislosti lhůtu pro podání nabídek neprodloužil, neboť do konce lhůty pro podání nabídek zbývala zákonem předvídaná minimální požadovaná lhůta, tedy minimálně 30 dní, přičemž k rozšíření okruhu možných dodavatelů dle jeho názoru nedošlo. K vysvětlení zadávací dokumentace č. 2 centrální zadavatel uvádí, že neopomněl postup stanovený v § 99 odst. 2 zákona, avšak vyhodnotil, že povaha doplnění tolerance rozměrů nevyžaduje prodloužení lhůty pro podání nabídek. Ve vztahu k vysvětlení zadávací dokumentace č. 3 centrální zadavatel objasňuje jím provedené doplnění či změny zadávací dokumentace, přičemž zdůrazňuje, že na dotaz dodavatele upřesnil postup posouzení předložených vzorků, tj. že vzorky budou použity k praktickému posouzení kvalitativních vlastností, tedy k posouzení shody se zadavatelem požadovanou technickou specifikací. Centrální zadavatel dále uvádí, že současně upřesnil, že „hodnotící komise bude u předložených vzorků v rámci technické kvalifikace (...)posuzovat a hodnotit: zda vzorky splnily parametry požadované velikosti, zda splnily požadavek na minimální stanovenou savost, manipulaci s lepítky, gumičky kolem nohou“. Centrální zadavatel dodává, že na dotaz dodavatele opakovaně uvedl, že „účastník zadávacího řízení, který ve své nabídce prokáže splnění kvalifikace požadované centrálním zadavatelem v čl. V. Zadávací dokumentace, včetně výše uvedené technické kvalifikace (dle § 79 odst. 2 písm. k) ZZVZ postoupí do hodnocení nabídek.“ K požadavku na „maximální ceny“ plnění centrální zadavatel uvádí, že tyto byly předloženy nemocnicemi Středočeského kraje a jsou stanovené na základě dlouhodobých obchodních kontraktů realizovaných dotčenými nemocnicemi. Centrální zadavatel vyjadřuje přesvědčení, že stanovení maximálně přípustných cen bylo provedeno v souladu se zákonnými požadavky a že limitace maximálních přípustných cen je uvedena v zadávací dokumentaci oprávněně, odpovídá jak současné situaci na trhu, tak také rozsahu a složitosti předmětu veřejné zakázky a objemu finančních prostředků, jimiž zadavatel disponuje pro účely úhrady za požadované plnění. Centrální zadavatel v této souvislosti uzavírá, že požadavek maximálních cen nevedl k omezení hospodářské soutěže.
                24.         Centrální zadavatel ve vztahu k vysvětlení zadávací dokumentace č. 4 sděluje, že při posouzení obsahu tohoto vysvětlení došel k závěru, že povaha znění naplňuje požadavky § 99 odst. 2 zákona, a proto rozhodl o přiměřeném prodloužení lhůty pro podání nabídek do 16. 12. 2019. Centrální zadavatel je přesvědčen, že v této souvislosti dostál všem svým zákonným povinnostem, přičemž dodává, že prodloužení lhůty pro podání nabídek je v dané situaci pouze fakultativním požadavkem, nikoli požadavkem obligatorním, a je tedy pouze na úvaze zadavatele, zda přistoupí k prodloužení lhůty pro podání nabídek o celou její původní délku. Centrální zadavatel je pak ve vztahu k šetřenému případu přesvědčen, že není naplněna hypotéza předjímaná navrhovatelem, tedy že by uvedeným postupem centrálního zadavatele skutečně došlo k rozšíření okruhu možných účastníků zadávacího řízení. Centrální zadavatel pak v této souvislosti s odkazem na rozsudek Krajského soudu v Brně č. j. 62 Af 20/2016-72 ze dne 8. 8. 2017 dodává, že v šetřeném případě byl účastníkům zadávacího řízení poskytnut rozumný prostor k úpravě jejich nabídek.
                25.         Centrální zadavatel dále ve svém vyjádření opakovaně uvádí, že při stanovení požadavků na plnění, které navrhovatel v návrhu označuje jako diskriminační, neúčelné atp., byly ze strany centrálního zadavatele brány v potaz nejen principy 3E, nýbrž také interní zvyklosti jednotlivých nemocnic, pro které centrální zadavatel plnění poptává. K námitce nejasnosti a nepřiměřenosti zadávacích podmínek, které dle navrhovatele mohly nést diskriminační potenciál, obecně centrální zadavatel uvádí, že je oprávněn v souladu s principem efektivního, účelného a hospodárného vynakládání finančních prostředků vymezit své potřeby a vyžadovat takové plnění, jež uspokojí všechny jeho požadavky bez neúměrných a nesmyslných překážek. Dodává, že z hlediska právní úpravy veřejných zakázek je pouze na zadavateli, aby vymezil předmět veřejné zakázky, včetně s ním spojené struktury nabídkové ceny, na základě svých potřeb. Dle centrálního zadavatele vyjadřuje plnění specifikované v zadávacích podmínkách potřeby a požadavky pověřujících zadavatelů, přičemž toto zcela odpovídá nejen zákonu, ale i dalším právním předpisům, kterými je centrální zadavatel povinen se řídit. Centrální zadavatel je přesvědčen, že navrhovateli nepřísluší, aby po centrálním zadavateli požadoval rezignaci na jeho skutečné potřeby nejen ve vztahu k předmětu veřejné zakázky, ale také ve vztahu ke způsobu stanovení nabídkové ceny. Centrální zadavatel v této souvislosti odkazuje na rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 5 Afs 77/2010-148 ze dne 19. 10. 2011. Centrální zadavatel rovněž uvádí, že ani Úřadu nepřísluší posuzovat vhodnost, přiměřenost nebo vymahatelnost podmínek vymezených zadavatelem, přičemž odkazuje na rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 9 Afs 21/2013-39 ze dne 30. 4. 2014.
                26.         Centrální zadavatel – shodně s rozhodnutím o námitkách – dále uvádí, že navrhovatel žádným způsobem nepopsal, jak se ho vytýkané vady zadávacího řízení konkrétně týkají. Dodává, že vůči navrhovateli neučinil žádný přímý právní úkon, pro nějž by byl navrhovatel oprávněn podávat námitky dle ust. § 241 zákona nebo návrh na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele a pro nějž by se měl centrální zadavatel vůči navrhovateli dopustit nepřímé diskriminace. Dle názoru centrálního zadavatele navrhovatelem napadaný postup v konečném důsledku naopak diskriminaci eliminuje, „protože zadavatel danými kroky splnil zásadu rovného zacházení a zákazu diskriminace (...) a jednal s účastníky zadávacího řízení nediskriminačním způsobem podle § 61 odst. 9.“
                27.         Centrální zadavatel konstatuje, že při zpracování zadávacích podmínek dostál všem svým zákonným povinnostem, a tedy že zadávací podmínky obsahují všechny informace, údaje a podmínky vymezující předmět plnění v souladu se zákonem. Centrální zadavatel opakuje, že v zadávacím řízení neučinil nic, co by diskriminovalo dodavatele, když „napadeným postupem zadavatele nebyl žádný účastník zadávacího řízení znevýhodněn nebo ze zadávacího řízení vyloučen.“ Centrální zadavatel odmítá tvrzení navrhovatele, že by postup zadavatele umožňoval dvojí výklad, čímž by došlo k porušení zásady transparentnosti. Centrální zadavatel uzavírá, že návrh navrhovatele považuje za nedůvodný a navrhuje, „aby Úřad (…) rozhodl v souladu s ustanovením § 257 ZZVZ, že se řízení zastavuje“.
                Další průběh správního řízení
                28.         Usnesením č. j. ÚOHS-01596/2020/522/PKř  ze dne 16. 1. 2020 Úřad určil zadavateli lhůtu k podání informace o dalších úkonech, které zadavatel v průběhu správního řízení v zadávacím řízení provede.
                29.         Rozhodnutím č. j. ÚOHS-02680/2020/787/522/PKř ze dne 23. 1. 2020 Úřad zamítl návrh navrhovatele na vydání předběžného opatření.
                30.         Usnesením č. j. ÚOHS-04807/2020/522/PKř ze dne 11. 2. 2020 stanovil Úřad účastníkům řízení lhůtu, ve které se mohli vyjádřit k podkladům rozhodnutí.
                31.         Dne 14. 2. 2020 obdržel Úřad přípis centrálního zadavatele z téhož dne (bez přílohy), kterým sděloval, že v příloze zasílá vyjádření k podkladům rozhodnutí. Dne 17. 2. 2020 Úřad obdržel od centrálního zadavatele prostřednictvím datové schránky již samotné vyjádření k podkladům rozhodnutí, ve kterém uvedl, že veškerá jeho argumentace je obsažena již v rozhodnutí o námitkách a ve vyjádření k návrhu.
                32.         Rozhodnutími č. j. ÚOHS-06825/2020/522/PKř ze dne 2. 3. 2020, č. j. ÚOHS-06826/2020/522/PKř ze dne 2. 3. 2020, č. j. ÚOHS-06829/2020/522/PKř ze dne 2. 3. 2020, č. j. ÚOHS-06832/2020/522/PKř ze dne 2. 3. 2020 a č. j. ÚOHS-06834/2020/522/PKř ze dne 2. 3. 2020 Úřad nařídil jednotlivým nemocnicím Středočeského kraje předběžná opatření podle § 61 odst. 1 správního řádu spočívající v zákazu uzavřít smlouvy v části 2, části 3 a části 4 zadávacího řízení.
                33.         Navrhovatel se ve lhůtě určené k vyjádření k podkladům rozhodnutí ani později v průběhu správního řízení již dále nevyjádřil.
                IV.         ZÁVĚRY ÚŘADU
                34.         Úřad přezkoumal na základě § 248 a následujících ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech a po zhodnocení všech podkladů, zejména obdržené dokumentace o zadávacím řízení a vyjádření účastníků řízení rozhodl o zastavení správního řízení v části vztahující se k části 1 předmětného zadávacího řízení a dále rozhodl, že centrální zadavatel v části 2, části 3 a části 4 předmětného zadávacího řízení nedodržel postup stanovený v § 99 odst. 2 zákona a také v těchto částech zadávacího řízení stanovil zadávací podmínky v rozporu se zákonem. Ke svému rozhodnutí uvádí Úřad následující rozhodné skutečnosti.
                K aktivní legitimaci navrhovatele podat námitky
                35.         Úřad považuje za nutné předně vypořádat tvrzení centrálního zadavatele týkající se údajné nedostatečné aktivní legitimace navrhovatele k podání námitek proti zadávacím podmínkám předmětného zadávacího řízení. Centrální zadavatel v rozhodnutí o námitkách a následně i ve vyjádření k návrhu uvádí, že centrální zadavatel vůči stěžovateli, resp. navrhovateli neučinil žádné přímé právní jednání, pro nějž by byl navrhovatel oprávněn podat námitky podle § 241 zákona (viz blíže bod 26. odůvodnění tohoto rozhodnutí).
                36.         Úřad k výše uvedenému uvádí, že námitky je podle § 241 odst. 1 zákona oprávněn podat každý dodavatel, kterému postupem zadavatele souvisejícím se zadáváním podlimitní nebo nadlimitní veřejné zakázky, včetně koncese s výjimkou koncesí malého rozsahu podle § 178 zákona nebo se zvláštními postupy podle části šesté zákona hrozí nebo vznikla újma. Podmínky aktivní legitimace k podání námitek jsou tedy uvedeny ve shora citovaném ustanovení zákona. V daném případě se musí jednat o dodavatele dle § 5 zákona a tento musí zároveň specifikovat újmu, která mu postupem zadavatele hrozí či vznikla. Stěžovatele (tj. osobu, která je oprávněna k podání námitek) lze tedy s ohledem na zákonnou úpravu definovat jako dodavatele, kterému v důsledku domnělého porušení zákona úkonem zadavatele hrozí nebo vznikla újma na jeho právech.
                37.         Úřad dále uvádí, že námitky se dle § 241 odst. 2 zákona podávají písemně a lze je podat mimo jiné i proti všem úkonům nebo opomenutím zadavatele v zadávacím řízení, včetně stanovení zadávacích podmínek, přičemž stěžovatel (tj. dodavatel) je dle ustanovení § 244 zákona povinen v námitkách uvést kdo je podává, v čem je spatřováno porušení tohoto zákona zadavatelem a čeho se stěžovatel domáhá a v případě námitek proti zadávacím podmínkám také uvést, jaká újma stěžovateli vznikla či hrozí (viz k tomu § 244 odst. 3 zákona). Lhůta pro podání námitek je přitom upravena v ustanovení § 242 zákona, přičemž v odst. 4 tohoto ustanovení je uvedeno, že pokud je v zadávacím řízení stanovena lhůta pro podání nabídek, musí být námitky proti zadávací dokumentaci doručeny zadavateli nejpozději do skončení této lhůty.
                38.         Úřad ve vztahu k šetřenému případu nejprve uvádí, že podmínkou aktivní legitimace k podání námitek podle § 241 zákona není konkrétní právní jednání zadavatele vůči stěžovateli, neboť pro legitimní podání námitek je zákonem vyžadováno pouze to, aby stěžovatel byl dodavatelem ve smyslu § 5 zákona a aby v námitkách specifikoval újmu, která mu postupem zadavatele hrozí či vznikla újma.
                39.         Úřad nicméně pro vyloučení všech pochybností posoudil podmínky aktivní legitimace navrhovatele k podání námitek ve smyslu § 241 odst. 1 zákona a konstatuje, že navrhovatel je nepochybně dodavatelem ve smyslu § 5 zákona, neboť jakožto dodavatel zdravotnického materiálu se pravidelně účastní zadávacích řízení s obdobným předmětem plnění[2], a rovněž že v námitkách specifikoval svou újmu, když uvedl, že „v případě zachování předmětných protizákonných požadavků (mu) hrozí újma v podobě nemožnosti efektivně se účastnit veřejné zakázky a reálně usilovat o její získání.“
                40.         Úřad tedy závěrem konstatuje, že navrhovatel splnil podmínky aktivní legitimace k podání námitek dle § 241 odst. 1 zákona, a námitky tak byly podány oprávněnou osobou podle § 241 zákona, přičemž není pochyb o tom (a ani zadavatel toto nerozporuje), že byly splněny i ostatní zákonem stanovené podmínky pro podání námitek.
                K výroku I. tohoto rozhodnutí
                41.         Společně s dokumentací o zadávacím řízení Úřad obdržel od centrálního zadavatele „ROZHODNUTÍ O ZRUŠENÍ ZADÁVACÍHO ŘÍZENÍ“ ze dne 21. 12. 2019 (dále jen „rozhodnutí ze dne 21. 12. 2019“), kterým zadavatel dle § 127 odst. 1 zákona zrušil část 1 předmětného zadávacího řízení.
                42.         Uvedená skutečnost, tj. zrušení části 1 zadávacího řízení vyplývá rovněž z formuláře „Oznámení o výsledku zadávacího řízení“ uveřejněného ve Věstníku veřejných zakázek pod ev. č. formuláře F2019- 045911 dne 27. 12. 2019.
                43.         Podle § 257 písm. g) zákona Úřad zahájené řízení usnesením zastaví, jestliže zadavatel zrušil zadávací řízení.
                44.         Vzhledem k tomu, že centrální zadavatel rozhodnutím ze dne 21. 12. 2019 zrušil část 1 předmětného zadávacího řízení a nastala tak skutečnost předvídaná v § 257 písm. g) zákona, rozhodl Úřad o zastavení správního řízení v části vztahující se k části 1 předmětného zadávacího řízení tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí.
                Relevantní ustanovení zákona k výrokům II. až VIII. tohoto rozhodnutí
                45.         Podle § 6 odst. 1 zákona musí zadavatel při postupu podle tohoto zákona dodržovat zásady transparentnosti a přiměřenosti.
                46.         Podle § 28 odst. 1 písm. a) zákona se pro účely tohoto zákona rozumí zadávacími podmínkami veškeré zadavatelem stanovené
                1.           podmínky průběhu zadávacího řízení
                2.           podmínky účasti v zadávacím řízení,
                3.           pravidla pro snížení počtu účastníků zadávacího řízení nebo snížení počtu předběžných nabídek nebo řešení,
                4.           pravidla pro hodnocení nabídek,
                5.           další podmínky pro uzavření smlouvy na veřejnou zakázku podle § 104 zákona.
                47.         Podle § 28 odst. 1 písm. b) zákona se pro účely tohoto zákona rozumí zadávací dokumentací veškeré písemné dokumenty obsahující zadávací podmínky, sdělované nebo zpřístupňované účastníkům zadávacího řízení při zahájení zadávacího řízení, včetně formulářů podle § 212 zákona a výzev uvedených v příloze č. 6 k tomuto zákonu.
                48.         Podle § 36 odst. 2 zákona zadavatel uvede zadávací podmínky v zadávací dokumentaci nebo je sdělí účastníkům zadávacího řízení při jednání.
                49.         Podle § 36 odst. 3 zákona zadavatel zadávací podmínky stanoví a poskytne dodavatelům v podrobnostech nezbytných pro účast dodavatele v zadávacím řízení. Zadavatel nesmí přenášet odpovědnost za správnost a úplnost zadávacích podmínek na dodavatele.
                50.         Podle § 37 odst. 1 zákona podmínky účasti v zadávacím řízení může zadavatel stanovit jako
                a)           podmínky kvalifikace,
                b)           technické podmínky vymezující předmět veřejné zakázky včetně podmínek nakládání s právy k průmyslovému nebo duševnímu vlastnictví vzniklými v souvislosti s plněním smlouvy na veřejnou zakázku,
                c)           obchodní nebo jiné smluvní podmínky vztahující se k předmětu veřejné zakázky, nebo
                d)           zvláštní podmínky plnění veřejné zakázky, a to zejména v oblasti vlivu předmětu veřejné zakázky na životní prostředí, sociálních důsledků vyplývajících z předmětu veřejné zakázky, hospodářské oblasti nebo inovací.
                51.         Podle § 39 odst. 1 zákona zadavatel postupuje v zadávacím řízení podle pravidel stanovených tímto zákonem a je přitom povinen dodržet stanovené zadávací podmínky. Pokud pravidla pro průběh zadávacího řízení tento zákon nestanoví, určí je zadavatel v souladu se zásadami podle § 6 zákona.
                52.         Podle § 39 odst. 2 zákona v průběhu zadávacího řízení zadavatel vybírá z účastníků zadávacího řízení vybraného dodavatele na základě
                a)           posouzení splnění podmínek účasti v zadávacím řízení,
                b)           snížení počtu účastníků zadávacího řízení nebo snížení počtu předběžných nabídek nebo řešení, pokud je tímto zákonem pro zvolený druh zadávacího řízení připuštěno a zadavatel si je vyhradil,
                c)           hodnocení nabídek.
                53.         Podle § 39 odst. 5 zákona posouzení splnění podmínek účasti nebo hodnocení kritérií podle odstavce 3 zadavatel provede na základě údajů, dokladů, vzorků nebo modelů poskytnutých účastníkem zadávacího řízení. Zadavatel může ověřovat věrohodnost poskytnutých údajů, dokladů, vzorků nebo modelů a může si je opatřovat také sám. Vzorky může zadavatel podrobovat zkouškám a vycházet z výsledků těchto zkoušek.
                54.         Podle § 56 odst. 1 zákona zadavatel zahajuje otevřené řízení odesláním oznámení o zahájení zadávacího řízení k uveřejnění způsobem podle § 212 zákona, kterým vyzývá neomezený počet dodavatelů k podání nabídky.
                55.         Podle § 57 odst. 1 věta první zákona zadavatel stanoví lhůtu pro podání nabídek v otevřeném řízení na nejméně 30 dnů od zahájení zadávacího řízení.
                56.         Podle § 73 odst. 6 zákona pokud zadavatel požaduje prokázání ekonomické nebo technické kvalifikace, musí v zadávací dokumentaci přiměřeně vzhledem ke složitosti a rozsahu předmětu veřejné zakázky stanovit,
                a)           která kritéria ekonomické nebo technické kvalifikace požaduje a
                b)           minimální úroveň pro jejich splnění.
                57.         Podle § 79 odst. 1 zákona zadavatel stanoví kritéria technické kvalifikace za účelem prokázání lidských zdrojů, technických zdrojů nebo odborných schopností a zkušeností nezbytných pro plnění veřejné zakázky v odpovídající kvalitě. Zadavatel může považovat technickou kvalifikaci za neprokázanou, pokud prokáže, že dodavatel má protichůdné zájmy, které by mohly negativně ovlivnit plnění veřejné zakázky.
                58.         Podle § 79 odst. 2 písm. b) zákona zadavatel může požadovat k prokázání kritérií technické kvalifikace seznam významných dodávek nebo významných služeb poskytnutých za poslední 3 roky před zahájením zadávacího řízení včetně uvedení ceny a doby jejich poskytnutí a identifikace objednatele; zadavatel může stanovit, že budou zohledněny doklady i za dobu delší než poslední 3 roky před zahájením zadávacího řízení, pokud je to nezbytné pro zajištění přiměřené úrovně hospodářské soutěže.
                59.         Podle § 79 odst. 2 písm. k) zákona zadavatel může k prokázání kritérií technické kvalifikace požadovat vzorky, popisy nebo fotografie výrobků určených k dodání.
                60.         Podle § 79 odst. 2 písm. l) zákona zadavatel může k prokázání kritérií technické kvalifikace požadovat doklad prokazující shodu požadovaného výrobku s požadovanou technickou normou nebo technickým dokumentem.
                61.         Podle § 89 odst. 1 zákona technické podmínky jsou požadavky na vlastnosti předmětu veřejné zakázky, které zadavatel stanoví prostřednictvím
                a)           parametrů vyjadřujících požadavky na výkon nebo funkci, popisu účelu nebo potřeb, které mají být naplněny,
                b)           odkazu na normy nebo technické dokumenty, nebo
                c)           odkazu na štítky.
                62.         Podle § 98 odst. 5 zákona pokud by spolu s vysvětlením zadávací dokumentace zadavatel provedl i změnu zadávacích podmínek, postupuje dle § 99 zákona.
                63.         Podle § 99 odst. 1 zákona zadávací podmínky obsažené v zadávací dokumentaci může zadavatel změnit nebo doplnit před uplynutím lhůty pro podání žádosti o účast, předběžných nabídek nebo nabídek. Změna nebo doplnění zadávací dokumentace podmínek musí být uveřejněna nebo oznámena dodavatelům stejným způsobem jako zadávací podmínka, která byla změněna nebo doplněna.
                64.         Podle § 99 odst. 2 zákona pokud to povaha doplnění nebo změny zadávací dokumentace vyžaduje, zadavatel současně přiměřeně prodlouží lhůtu pro podání žádostí o účast, předběžných nabídek nebo nabídek. V případě takové změny nebo doplnění zadávací dokumentace, která může rozšířit okruh možných účastníků zadávacího řízení, prodlouží zadavatel lhůtu tak, aby od odeslání změny nebo doplnění zadávací dokumentace činila nejméně celou svou původní délku.
                65.         Podle § 114 odst. 1 zákona zadavatel v zadávací dokumentaci stanoví, že nabídky budou hodnoceny podle jejich ekonomické výhodnosti.
                66.         Podle § 114 odst. 2 zákona ekonomická výhodnost nabídek se hodnotí na základě nejvýhodnějšího poměru nabídkové ceny a kvality včetně poměru nákladů životního cyklu a kvality. Zadavatel může ekonomickou výhodnost nabídek hodnotit také podle nejnižší nabídkové ceny nebo nejnižších nákladů životního cyklu.
                67.         Podle § 115 odst. 1 zákona zadavatel musí v zadávací dokumentaci stanovit pravidla pro hodnocení nabídek, která zahrnují
                a)      kritéria hodnocení,
                b)      metodu vyhodnocení nabídek v jednotlivých kritériích a
                c)      váhu nebo jiný matematický vztah mezi kritérii.
                68.         Podle § 131 odst. 1 zákona rámcovou dohodou mezi sebou jeden nebo více zadavatelů a jeden nebo více dodavatelů ujednávají rámcové podmínky týkající se zejména ceny nebo jiných podmínek plnění veřejné zakázky, které jsou závazné po dobu trvání rámcové dohody.
                69.         Podle § 132 odst. 1 zákona se pro postup v zadávacím řízení, jehož cílem je uzavření rámcové dohody, použijí pravidla pro podlimitní nebo nadlimitní režim, není-li stanoveno v části šesté zákona jinak.
                K výrokům II. až IV. tohoto rozhodnutí
                70.         K výrokům II. až IV. tohoto rozhodnutí se Úřad vyjádří souhrnně, neboť právní posouzení postupu centrálního zadavatele v části návrhu týkající se chybného postupu centrálního zadavatele při změně zadávacích podmínek je pro část 2, část 3 a část 4 předmětného zadávacího řízení shodné.
                Skutečnosti vyplývající z dokumentace o zadávacím řízení
                71.         Podle čl. I. „Identifikační údaje“ zadávací dokumentace lhůta pro podání nabídek měla končit dne 2. 12. 2019 ve 14:00 hod.
                72.         Podle bodu 5.4.1 zadávací dokumentace centrální zadavatel požaduje „splnění technické kvalifikace podle ustanovení § 79 odst. 2 písm. b) zákona, tzn. že požadavky splňuje dodavatel, který předloží: Seznam významných zakázek realizovaných za poslední 3 roky před zahájením zadávacího řízení včetně uvedení ceny a doby jejich poskytnutí a identifikace objednatele. (...)“
                73.         V tomtéž bodě zadávací dokumentace je v části „Požadovaná minimální úroveň kvalifikace“ dále uvedeno, že „[d]odavatel splňuje technickou kvalifikaci, pokud v Seznamu významných zakázek, poskytnutých za poslední 3 roky uvede, že realizoval alespoň 1 zakázku identického objemu, z hlediska množství, jejichž předmětem byla dodávka inkontinenčních kalhotek pro dospělé/podložek v minimálním finančním objemu ve výši předpokládané hodnoty části veřejné zakázky, pro kterou podává dodavatel nabídku.“
                74.         Vysvětlením zadávací dokumentace č. 3, které bylo uveřejněno na profilu zadavatele[3] dne 23. 11. 2019, byla lhůta pro podání nabídek prodloužena do 12. 12. 2019 do 13:00 hod.
                75.         Ve vysvětlení zadávací dokumentace č. 4, které bylo uveřejněno na profilu zadavatele dne 29. 11. 2019, k „Dotazu č. 1“, který zněl následovně:
                „Zadavatel v zadávací dokumentaci v technické kvalifikaci uvádí: ‚Dodavatel splňuje technickou kvalifikaci, pokud v Seznamu významných zakázek, poskytnutých za poslední 3 roky uvede, že realizoval alespoň 1 zakázku identického objemu, z hlediska množství, jejichž předmětem byl dodávka inkontinenčních kalhotek pro dospělé/podložek v minimálním finančním objemu ve výši předpokládané hodnoty části veřejné zakázky, pro kterou podává dodavatel [nabídku]‘. Jelikož se jedná o sdruženou veřejnou zakázku pro více nemocnic, je téměř nereálné doložit zakázku stejného rozsahu za jeden subjekt. Žádáme zadavatele o přehodnocení výše požadovaných referencí pro jednotlivé části zakázky nebo umožnění doložit reference součtem více realizovaných zakázek v požadované hodnotě. Má být dokládaná hodnota realizovaných zakázek ve výši ¾ minimálního rozsahu zakázky? Pokud je například v části 3- inkontinenční kalhotky absorpční zalepovací prodyšné uvedena hodnota zakázky 10.110.124,08 Kč bez DPH za 4 roky, musí dodavatel doložit zakázku za poslední 3 roky v hodnotě 7.582.593,06 Kč bez DPH, tj. ¾ z 10 mil. Kč?“
                centrální zadavatel sdělil následující:
                „Centrální zadavatel v zadávací dokumentaci požadoval splnění technické kvalifikace podle ustanovení § 79 odst. 2 písm. b) zákona:
                Požadovaná minimální úroveň kvalifikace:
                Dodavatel splňuje technickou kvalifikaci, pokud v Seznamu významných zakázek, poskytnutých za poslední 3 roky uvede, že realizoval alespoň 1 zakázku identického objemu, z hlediska množství, jejichž předmětem byl dodávka inkontinenčních kalhotek pro dospělé/podložek v minimálním finančním objemu ve výši předpokládané hodnoty části veřejné zakázky, pro kterou podává dodavatel nabídku.
                Zadavatel ke splnění minimální úrovně technické kvalifikace uzná doložení hodnoty realizovaných zakázek ve výši ¾ minimálního rozsahu zakázky. To znamená, že pokud je v části 3. inkontinenční kalhotky absorpční zalepovací prodyšné uvedena hodnota zakázky 10.110.124,08 Kč bez DPH za 4 roky, bude za splnění minimální úrovně kvalifikace uznáno, když dodavatel doloží zakázku na poslední 3 roky v hodnotě 7.582.593,06 Kč bez DPH, t.j[.] ¾ z uvedené hodnoty 10.110.124,08 Kč bez DPH.
                Centrální zadavatel uzná i doložení referencí součtem více realizovaných zakázek v požadované hodnotě.“
                76.         Závěrem vysvětlení zadávací dokumentace č. 4 centrální zadavatel uvedl, že lhůtu pro podání nabídek přiměřeně prodlužuje a to do 16. 12. 2019 do 13:00 hod.  
                Právní posouzení
                77.         Úřad v obecné rovině nejprve uvádí, že zadávacími podmínkami ve smyslu § 28 odst. 1 písm. a) zákona jsou míněny veškeré podmínky stanovené zadavatelem týkající se průběhu zadávacího řízení na veřejnou zakázku, účasti v zadávacím řízení a také další podmínky pro uzavření smlouvy. Prostřednictvím zadávacích podmínek je zadavatel především povinen popsat podmínky účasti v zadávacím řízení veřejné zakázky včetně podmínek kvalifikace a technických podmínek. Za součást zadávacích podmínek je tedy třeba považovat i vysvětlení zadávací dokumentace podle § 98 zákona a rovněž změnu nebo doplnění zadávací dokumentace podle § 99 zákona. Řádné stanovení zadávacích podmínek je jednou ze základních povinností zadavatele v zadávacím řízení a má výrazný dopad na jeho další průběh, neboť zadávací podmínky poskytují potenciálním dodavatelům stěžejní informace, na jejichž základě tito zvažují svoji účast v zadávacím řízení a na jejichž základě následně zpracovávají své nabídky. 
                78.         Z ustálené rozhodovací praxe vyplývá, že vysvětlením zadávací dokumentace lze pouze vysvětlovat nejasnosti vyplývající ze zadávací dokumentace, či upřesňovat nekonkrétní a neurčité údaje, nebo údaje připouštějící více různých výkladů, které brání dodavateli v řádném zpracování nabídky, ale nemůže docházet ke změně nebo doplňování zadávacích podmínek (k tomu např. rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 6 As 4/2015-51 ze dne 30. 9. 2015, jehož závěry, ač se vztahují k předchozí právní úpravě, jsou použitelné i za účinnosti zákona). Pokud zadavatel spolu s vysvětlením zadávací dokumentace provede i změnu zadávacích podmínek, musí v souladu s ustanovením § 98 odst. 5 zákona postupovat podle ustanovení § 99 zákona. Takový závěr lze dovodit i z komentářové literatury, na kterou např. v rozhodnutí č. j. ÚOHS-R0147/2018/VZ-31756/2018/321/EDy ze dne 21. 11. 2018 odkazuje také předseda Úřadu: „Vysvětlení zadávací dokumentace by tedy nemělo mít charakter změny zadávacích podmínek, jejichž neznalost v okamžiku oznámení zadávacího řízení, resp. v okamžiku poskytnutí zadávací dokumentace, by mohla dodavatele ovlivnit v rozhodnutí, zda se zúčastní zadávacího řízení, resp. v jejich úsudku, zda jsou schopni podat řádnou nabídku. V opačném případě by se totiž již jednalo o změnu či doplnění zadávací dokumentace, kterýžto institut (a nezbytné postupy zadavatele s tím spojené) je zakotven v § 99“ (Dvořák, D., Machurek, T., Novotný P., Šebesta, M. a kolektiv. Zákon o zadávání veřejných zakázek. Komentář. 1. vydání. Praha: Nakladatelství C. H. Beck, 2017. Systém Beck-online).
                79.         Z ustanovení § 99 odst. 1 zákona pak vyplývá, že zadavatel je oprávněn změnit či doplnit zadávací podmínky obsažené v zadávací dokumentaci, a to za předpokladu, že ještě nedošlo k uplynutí lhůty pro podání žádostí o účast, předběžných nabídek nebo nabídek. Zadavatel je však povinen takovou změnu vždy uveřejnit nebo oznámit dodavatelům stejným způsobem jako původní (tj. doplňovanou, měněnou) zadávací podmínku.
                80.         Z dikce ustanovení § 99 odst. 2 zákona věty první pak dále vyplývá, že zadavatel prodlouží lhůtu pro podání žádostí o účast, předběžných nabídek nebo nabídek, a to za předpokladu, že změnil nebo doplnil zadávací podmínky a povaha této změny nebo doplnění prodloužení těchto lhůt vyžaduje. Zadavatel je tedy povinen vždy zkoumat povahu provedené úpravy a podle toho přiměřeně provést prodloužení lhůty pro podání žádostí o účast nebo lhůty pro podání nabídek. Z předmětného ustanovení dále plyne, že jestliže zadavatel dojde k závěru, že jím provedená změna zadávacích podmínek je způsobilá rozšířit okruh možných účastníků zadávacího řízení (oproti stavu před změnou zadávacích podmínek), je povinen prodloužit dotčenou lhůtu tak, aby od okamžiku změny činila nejméně celou původní délku lhůty pro podání žádosti o účast nebo pro podání nabídek stanovenou zadavatelem.
                81.         Dále Úřad v obecné rovině dodává, že účelem požadavků na prokázání kvalifikace je objektivním, přiměřeným, transparentním a nediskriminačním způsobem zajistit, aby zadavatel vybíral dodavatele pouze z okruhu subjektů, jež poskytují záruky o své schopnosti veřejnou zakázku řádně, včas a v odpovídající kvalitě realizovat.
                82.         V šetřeném případě centrální zadavatel v zadávací dokumentaci stanovil požadavek, aby dodavatelé, kteří chtějí prokázat splnění technické kvalifikace dle § 79 obst. 2 písm. b) zákona, předložili seznam významných dodávek za poslední 3 roky, který zadavatel nazývá „Seznam významných zakázek“, ve kterém uvedou, že v tomto období realizovali (minimálně) jednu zakázku, resp. dodávku odpovídající předmětem poptávanému plnění v příslušné části zadávacího řízení (tj. inkontinenční kalhotky pro dospělé či podložky) v minimálním finančním objemu ve výši předpokládané hodnoty části zadávacího řízení, do které dodavatel podává nabídku (viz body 72. a 73. odůvodnění tohoto rozhodnutí).
                83.         Ve vysvětlení zadávací dokumentace č. 4 pak centrální zadavatel uvedl, že pro splnění minimální úrovně technické kvalifikace bude postačovat reference ve výši ¾ původního požadovaného minimálního rozsahu zakázky, přičemž tuto referenci lze doložit součtem více realizovaných zakázek (viz bod 75. odůvodnění tohoto rozhodnutí).
                84.         Důsledkem vysvětlení zadávací dokumentace č. 4 tedy bylo, že centrální zadavatel pro část 2 zadávacího řízení požadoval v „Seznamu významných zakázek“ uvést realizaci dodávky, resp. dodávek nikoli o původním finančním objemu 556 664,80 Kč bez DPH, ale nově ve výši 417 498,60 Kč bez DPH, pro část 3 zadávacího řízení namísto původní výše 10 110 124,08 Kč bez DPH nově ve výši 7 582 593,06 Kč bez DPH a pro část 4 zadávacího řízení namísto původní výše 7 807 171,48 Kč bez DPH nově ve výši 5 855 378,61 Kč bez DPH. Kromě právě uvedeného centrální zadavatel již nepožadoval pouze jednu referenci v dané výši (pro tu kterou konkrétní část zadávacího řízení), nýbrž připustil, aby dodavatel, který nedisponuje referencí o tak vysokém finančním objemu, uvedl v „Seznamu významných zakázek“ více referencí o nižším objemu tak, aby tyto ve svém součtu činily minimální požadovaný finanční objem.
                85.         Ze shora uvedeného je jednoznačně zřejmé, že se v tomto případě nemohlo jednat o vysvětlení zadávací dokumentace, neboť nedošlo pouze k vysvětlení nejasností, ani k upřesnění nekonkrétních a neurčitých údajů. Úřad k tomu dodává, že i pokud by v čistě teoretické rovině bylo lze se domnívat, že požadavek na minimální finanční objem „ve výši ¾ původního požadovaného minimálního rozsahu zakázky“ bylo možno dovodit ze skutečnosti, že rámcová dohoda má být uzavřena na 4 roky, přičemž centrální zadavatel požaduje reference za poslední 3 roky, tedy že se jedná pouze o jakési vysvětlení/objasnění původního požadavku zadavatele, dle přesvědčení Úřadu tomu tak není. Původní znění zadávací dokumentace (srov. bod 73. odůvodnění tohoto rozhodnutí) jednoznačně svědčí o tom, že centrální zadavatel požadoval referenční zakázku právě v hodnotě odpovídající výši předpokládané hodnoty jednotlivých částí zadávacího řízení („v minimálním finančním objemu ve výši předpokládané hodnoty části veřejné zakázky“). Ohledně možnosti „skládat“ za účelem prokázání daného kritéria kvalifikace více menších referenčních zakázek dohromady, která v původním znění zadávací dokumentace nebyla vůbec zmíněna, pak nemohou panovat jakékoli pochybnosti. Centrální zadavatel tedy vysvětlením zadávací dokumentace č. 4 změnil zadávací podmínky obsažené v zadávací dokumentaci, když nově stanovil jinou (nižší) minimální úroveň kritéria technické kvalifikace. Vzhledem k tomu, že uvedeným krokem centrálního zadavatele tedy nepochybně došlo k významnému zmírnění podmínek kvalifikace, je nutno rovněž konstatovat, že touto změnou zadávacích podmínek centrální zadavatel mohl rozšířit okruh možných účastníků zadávacího řízení, jelikož se jej – po provedené změně – mohli zúčastnit i ti dodavatelé, kteří buď disponují referencemi v nově požadované výši, ačkoliv referencemi v původní požadované výši nedisponovali, či disponují dostatkem referencí o nižším finančním objemu za dané období.
                86.         Úřad uvádí, že uvedený závěr je v souladu s rozhodovací praxí Úřadu. Ten se k otázce možného rozšíření okruhu dodavatelů v důsledku změny vymezení minimální úrovně kvalifikačního předpokladu vyjádřil např. v rozhodnutí č. j. ÚOHS-S0443/2015/VZ-27278/2015/543/MPr ze dne 8. 9. 2015, ve kterém uvedl, že „[v] původně vymezené minimální úrovni předmětného kvalifikačního předpokladu zadavatel významnou dodávku specifikoval jako dodávku s obdobným předmětem plnění jako předmět veřejné zakázky, jejíž minimální hodnota činila částku ve výši 2 000 000 Kč. Po podané žádosti o dodatečné informace zadavatel následně na základě dodatečných informací č. 1 ze dne 19. 12. 2013 zmírnil výše specifikovaný požadavek tak, že k prokázání předmětných technických kvalifikačních předpokladů nově požadoval doložení dodávek dosahujících částky 2 000 000 Kč, přičemž se již nemuselo nutně jednat výhradně o jednu dodávku, ale i o více dílčích dodávek, jejichž součet by dosahoval alespoň hodnoty 2 000 000 Kč, tzn., mohlo se kupříkladu jednat o dvě dodávky v hodnotě 1 000 000 Kč (...). Touto úpravou zadávacích podmínek se nepochybně rozšířil okruh možných dodavatelů předmětu plnění veřejné zakázky. K rozšíření okruhu možných dodavatelů došlo zmírněním požadavku na prokázání zkušenosti dodavatele s dodávkou s obdobným předmětem plnění.“
                87.         Obdobně se vyjadřuje již výše citovaná komentářová literatura, která výslovně uvádí, že „[p]okud má však provedená úprava zadávací dokumentace potenciál rozšířit okruh možných dodavatelů (například zmírnění kritérií kvalifikace, zúžení rozsahu předmětu plnění, změna technických podmínek, výraznější zásah do obchodních podmínek apod.), je zadavatel povinen prodloužit dotčenou lhůtu tak, aby od odeslání změny nebo doplnění zadávací dokumentace činila celou původní délku prodlužované lhůty.“
                88.         Úřad k tomu uvádí, že výše uvedený závěr o možném rozšíření okruhu možných účastníků zadávacího řízení ostatně připouští i sám centrální zadavatel, když ve svém vyjádření k návrhu uvádí, že má zájem, „aby se zadávacího řízení účastnil co nejširší okruh možných dodavatelů, přičemž veškeré jeho kroky v zadávacím řízení směřovaly tímto směrem“ (viz bod 22. odůvodnění tohoto rozhodnutí).
                89.         Úřad konstatuje, že výše uvedené zmírnění kritérií technické kvalifikace tedy mohlo mít vliv na rozhodnutí potenciálních dodavatelů o jejich účasti v zadávacím řízení, přičemž Úřad má za to, že výše popsaná změna zadávací dokumentace byla způsobilá rozšířit okruh účastníků zadávacího řízení (viz předchozí odůvodnění tohoto rozhodnutí), a centrální zadavatel byl tedy povinen za účelem vyloučení možné diskriminace některých potenciálních dodavatelů (kteří měli nově možnost podat nabídku a prokázat splnění „nižších“ požadavků na kvalifikaci) prodloužit lhůtu pro podání nabídek v souladu s ustanovením § 99 odst. 2 zákona tak, aby od uveřejnění změny zadávací dokumentace na profilu zadavatele (tj. od 29. 11. 2019) činila nejméně celou svou původní délku, tedy o 38 dní (zadávací řízení bylo zahájeno dne 25. 10. 2019 a lhůta pro podání nabídek původně končila dne 2. 12. 2019), tj. centrální zadavatel měl povinnost prodloužit lhůtu pro podání nabídek minimálně do dne 6. 1. 2020.
                90.         V šetřeném případě však centrální zadavatel lhůtu pro podání nabídek v souvislosti s provedenou změnou zadávací dokumentace prodloužil pouze o 4 kalendářní dny, přičemž tato již dále nebyla prodloužena (např. v důsledku dalších změn v zadávacích podmínkách), což znamená, že zákonné povinnosti podle ustanovení § 99 odst. 2 zákona nedostál.
                91.         Úřad dodává, že účelem ustanovení § 99 odst. 2 zákona v případě povinnosti zadavatele prodloužit lhůtu pro podání nabídek o celou její původní délku, došlo-li k takové změně zadávacích podmínek, která by mohla rozšířit okruh možných dodavatelů, je poskytnout (potenciálním) dodavatelům, kteří by začali zvažovat účast v zadávacím řízení až následně, dostatečný časový prostor pro učinění rozhodnutí o podání nabídky, resp. na její přípravu; konkrétně se musí jednat o stejný časový prostor, jaký byl původně vyhrazen těm dodavatelům, kteří byli schopni podat nabídku podle původních zadávacích podmínek. Úřad podotýká, že je vždy na zadavateli, aby provedenou změnu kvalifikovaně posoudil a přijal patřičná opatření, tj. lhůtu přiměřeně prodloužil, resp. prodloužil o celou její původní délku v případě, kdy by provedená změna mohla mít za následek účast nových dodavatelů v zadávacím řízení. Na tomto místě Úřad uzavírá, že centrální zadavatel byl povinen prodloužit lhůtu pro podání nabídek o celou její původní délku, což však neučinil. Úřad uvádí, že nová lhůta pro podání nabídek (po vysvětlení zadávací dokumentace č. 4) byla pouze 17 dnů, a nečinila tedy celou původní délku lhůty pro podání nabídek. Pro úplnost pak Úřad uvádí, že dodavatelé od okamžiku změny zadávacích podmínek neměli pro podání nabídek ani minimální lhůtu ve smyslu § 57 odst. 1 zákona (tj. 30 dnů).
                Shrnutí
                92.         Úřad konstatuje, že centrální zadavatel v části 2 zadávacího řízení nedodržel postup stanovený v § 99 odst. 2 zákona, když prostřednictvím vysvětlení zadávací dokumentace č. 4 ze dne 29. 11. 2019 změnil zadávací podmínky obsažené v zadávací dokumentaci tak, že zmírnil původně stanovenou minimální úroveň kritéria technické kvalifikace podle § 79 odst. 2 písm. b) zákona, neboť v „Seznamu významných zakázek“ poskytnutých za poslední 3 roky měl dodavatel uvést realizaci alespoň 1 zakázky v minimálním finančním objemuve výši ¾ předpokládané hodnoty části 2 zadávacího řízení, tj. částky 417 498,60 Kč bez DPH, namísto původně požadovaného minimálního finančního objemu ve výši předpokládané hodnoty části 2 zadávacího řízení, tj. částky 556 664,80 Kč bez DPH, a současně umožnil prokázat splnění uvedené minimální úrovně předmětného kritéria technické kvalifikace předložením seznamu více realizovaných významných zakázek, jejichž cena bude v součtu činit požadovaný finanční objem, ačkoliv původně požadoval uvedení pouze jedné významné zakázky o (původně) požadovaném finančním objemu, aniž by současně prodloužil lhůtu pro podání nabídek tak, aby od uveřejnění změny zadávací dokumentace činila nejméně celou svou původní délku, tj. 38 dní, tedy minimálně do 6. 1. 2020, ale prodloužil ji pouze do 16. 12. 2019, přestože se jednalo o změnu zadávací dokumentace, která mohla rozšířit okruh možných účastníků zadávacího řízení, přičemž uvedený postup centrálního zadavatele mohl ovlivnit výběr dodavatele a dosud nedošlo k uzavření smlouvy.
                93.         Centrální zadavatel rovněž v části 3 zadávacího řízení nedodržel postup stanovený v § 99 odst. 2 zákona, když prostřednictvím vysvětlení zadávací dokumentace č. 4 ze dne 29. 11. 2019 změnil zadávací podmínky obsažené v zadávací dokumentaci tak, že zmírnil původně stanovenou minimální úroveň kritéria technické kvalifikace podle § 79 odst. 2 písm. b) zákona, neboť v „Seznamu významných zakázek“ poskytnutých za poslední 3 roky měl dodavatel uvést realizaci alespoň 1 zakázky v minimálním finančním objemuve výši ¾ předpokládané hodnoty části 3 zadávacího řízení, tj. částky 7 582 593,06 Kč bez DPH, namísto původně požadovaného minimálního finančního objemu ve výši předpokládané hodnoty části 3 zadávacího řízení, tj. částky 10 110 124,08 Kč bez DPH, a současně umožnil prokázat splnění uvedené minimální úrovně předmětného kritéria technické kvalifikace předložením seznamu více realizovaných významných zakázek, jejichž cena bude v součtu činit požadovaný finanční objem, ačkoliv původně požadoval uvedení pouze jedné významné zakázky o (původně) požadovaném finančním objemu, aniž by současně prodloužil lhůtu pro podání nabídek tak, aby od uveřejnění změny zadávací dokumentace činila nejméně celou svou původní délku, tj. 38 dní, tedy minimálně do 6. 1. 2020, ale prodloužil ji pouze do 16. 12. 2019, přestože se jednalo o změnu zadávací dokumentace, která mohla rozšířit okruh možných účastníků zadávacího řízení, přičemž uvedený postup centrálního zadavatele mohl ovlivnit výběr dodavatele a dosud nedošlo k uzavření smlouvy.
                94.         Konečně pak centrální zadavatel v části 4 zadávacího řízení nedodržel postup stanovený v § 99 odst. 2 zákona, když prostřednictvím vysvětlení zadávací dokumentace č. 4 ze dne 29. 11. 2019 změnil zadávací podmínky obsažené v zadávací dokumentaci tak, že zmírnil původně stanovenou minimální úroveň kritéria technické kvalifikace podle § 79 odst. 2 písm. b) zákona, neboť v „Seznamu významných zakázek“ poskytnutých za poslední 3 roky měl dodavatel uvést realizaci alespoň 1 zakázky v minimálním finančním objemuve výši ¾ předpokládané hodnoty části 4 zadávacího řízení, tj. částky 5 855 378,61 Kč bez DPH, namísto původně požadovaného minimálního finančního objemu ve výši předpokládané hodnoty části 4 zadávacího řízení, tj. částky 7 807 171,48 Kč bez DPH, a současně umožnil prokázat splnění uvedené minimální úrovně předmětného kritéria technické kvalifikace předložením seznamu více realizovaných významných zakázek, jejichž cena bude v součtu činit požadovaný finanční objem, ačkoliv původně požadoval uvedení pouze jedné významné zakázky o (původně) požadovaném finančním objemu, aniž by současně prodloužil lhůtu pro podání nabídek tak, aby od odeslání změny zadávací dokumentace činila nejméně celou svou původní délku, tj. 38 dní, tedy minimálně do 6. 1. 2020, ale prodloužil ji pouze do 16. 12. 2019, přestože se jednalo o změnu zadávací dokumentace, která mohla rozšířit okruh možných účastníků zadávacího řízení, přičemž uvedený postup centrálního zadavatele mohl ovlivnit výběr dodavatele a dosud nedošlo k uzavření smlouvy.
                95.         S ohledem na výše uvedené skutečnosti Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výrocích II. až IV. tohoto rozhodnutí.
                 
                K výroku V. tohoto rozhodnutí
                Skutečnosti vyplývající z dokumentace o zadávacím řízení
                96.         V Příloze č. 1 „Formulář nabídkové ceny včetně specifikace plnění“ zadávací dokumentace[4] (dále jen „příloha č. 1 zadávací dokumentace“) pro část 3 zadávacího řízení centrální zadavatel uvedl následující požadované velikosti včetně rozměrů pro „kalhotky absor[p]ční zalepovací prodyšné“:
                
                
                Velikost S – rozměr 50-80 cm
                
                
                Velikost M – rozměr 75-110 cm
                
                
                Velikost L – rozměr 100-150 cm
                
                
                Velikost XL – rozměr 130-170 cm
                
                
                Velikost XXL (rozměr neuveden – pozn. Úřadu).
                
                
                Právní posouzení
                97.         Jak již Úřad uvedl výše, zadavatel je prostřednictvím zadávacích podmínek povinen popsat podmínky účasti v zadávacím řízení, a to včetně technických podmínek a obchodních nebo jiných smluvních podmínek, které se vztahují k předmětu veřejné zakázky, jejichž hlavním účelem je vymezení požadavků zadavatele na předmět veřejné zakázky. Stěžejní povinností zadavatele tedy je vymezit podmínky účasti (zejména v části vymezující předmět veřejné zakázky) v podrobnostech nezbytných pro účast dodavatele v zadávacím řízení, tedy s potřebnou určitostí a dostatečně jednoznačně. Řádné stanovení zadávacích podmínek je – jak již bylo uvedeno výše – jednou ze základních povinností zadavatele v rámci zadávacího řízení. Odpovědnost za nastavení zadávacích podmínek leží plně na zadavateli, přičemž tento nesmí přenášet odpovědnost za správnost a úplnost zadávacích podmínek na dodavatele, jak ostatně explicitně plyne z ustanovení § 36 odst. 3 zákona. Zákon pak rozlišuje mezi pojmem „zadávací dokumentace“ definovaným v zákoně v § 28 odst. 1 písm. b) a pojmem „zadávací podmínky“. Zadávací dokumentací jsou veškeré písemné dokumenty obsahující zadávací podmínky, sdělované nebo zpřístupňované účastníkům zadávacího řízení při zahájení zadávacího řízení. Zadávací dokumentaci, jež v sobě obsahuje zadávací podmínky, je nutno považovat za soubor dokumentů, údajů, požadavků a technických podmínek, které tvoří nejvýznamnější dokument, na jehož základě dodavatelé nejen zvažují svoji účast v zadávacím řízení, ale rovněž zpracovávají své nabídky, a proto musí být zpracována dostatečně konkrétně a podrobně tak, aby dodavatelé mohli podat vzájemně porovnatelné nabídky (viz k tomu např. rozsudek Krajského soudu v Brně č. j. 62 Ca 33/2007-175 ze dne 20. 3. 2008).
                98.         Není tedy přípustné, aby zadavatel uvedl informace nedostatečné, vnitřně rozporné, případně aby byl obsah zadávací dokumentace neurčitý tak, že by mohly vzniknout pochybnosti o výkladu určitého požadavku zadavatele. Úřad v tomto smyslu odkazuje např. na rozsudek Krajského soudu v Brně č. j. 62 Af 40/2013-127 ze dne 18. 9. 2014, kde soud v odůvodnění uvedl, že „při zpracování nabídky musí být jednotlivým uchazečům mimo jiné zřejmé, jak má být nabídka zpracována, aby vyhověla požadavkům zadavatele (…) nemůže obstát taková zadávací dokumentace, z níž zadavatelovy požadavky na zpracování nabídky nevyplývají jasně, přesně, srozumitelně a jednoznačně, tj. která v těchto ohledech objektivně připouští rozdílný výklad.“ Úřad předesílá, že byť se citovaný rozsudek týkal předchozí právní úpravy, tj. zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách (dále také jako ZVZ), jsou závěry v něm vyjádřené plně aplikovatelné i na současnou právní úpravu, tj. na zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, neboť smysl a účel nastavení zadávacích podmínek (zadávací dokumentace) je shodný (viz § 44 předchozí právní úpravy a § 36 zákona). Uvedené přitom platí i ve vztahu k navazující odkazované judikatuře.
                99.         Jak již bylo výše uvedeno, centrální zadavatel v části 3 zadávacího řízení poptával „kalhotky absor[p]ční zalepovací prodyšné“ velikostí S, M, L, XL a XXL s různými rozměry. Konkrétně centrální zadavatel tedy požadoval, aby velikost S měla rozměr 55-80 cm, velikost M 75-110 cm, velikost L 100-150 cm, velikost XL 130-170 cm, přičemž u velikosti XXL požadovaný rozměr uveden nebyl (viz bod 96. odůvodnění tohoto rozhodnutí). 
                100.     Úřad v této souvislosti opětovně zdůrazňuje, že z pohledu zákona může obstát pouze taková zadávací dokumentace, která poskytuje jednoznačný a srozumitelný zdroj informací. Je nepřípustné, aby zadávací dokumentace obsahovala údaje zavádějící, rozporné či některé z  informací nezbytných pro zpracování nabídky úplně absentovaly. V takovém případě totiž na straně dodavatele vzniká interpretační nejistota, protože neví, s jakými parametry má při přípravě nabídky pracovat, což má pro jeho účast v zadávacím řízení zásadní význam, neboť jakékoliv pochybení pro něj může mít fatální dopad v podobě vyloučení ze zadávacího řízení.
                101.     Pokud tedy zadávací dokumentace neobsahuje jednoznačný požadavek centrálního zadavatele na rozměr kalhotek velikosti XXL, resp. pokud u velikosti XXL (oproti ostatním velikostem) není požadovaný rozměr vůbec uveden, přičemž tato skutečnost jednoznačně mohla na straně dodavatelů založit nejistotu ohledně tohoto požadavku centrálního zadavatele, lze konstatovat, že zadávací dokumentace nebyla dodavatelům poskytnuta v podrobnostech nezbytných pro jejich účast v zadávacím řízení, neboť po dodavatelích nelze spravedlivě požadovat, aby obsah požadavků centrálního zadavatele stanovených v zadávací dokumentaci domýšleli pouze dle svého uvážení, navíc bez poskytnutí jakéhokoli vodítka ze strany centrálního zadavatele. Lze tedy uzavřít, že dodavatelé neměli v případě této části předmětu plnění (tedy u kalhotek velikosti XXL) dostatek relevantních informací pro zpracování konkurenceschopné nabídky. Úřad dále konstatuje, že nemá ani za to, že tyto informace jsou z pohledu dodavatelů nepodstatné, marginálního charakteru a z pohledu dodavatele, který by měl být odborníkem v této oblasti, jde o informace, které by mu měly být obecně známy, neboť pokud je Úřadu známo, v současné době neexistuje jednotný systém klasifikace velikostí, o čemž ostatně svědčí i ta skutečnost, že u ostatních požadovaných velikostí zadavatel konkrétní rozměry uvádí.
                Shrnutí
                102.     Úřad konstatuje, že centrální zadavatel stanovil zadávací podmínky v části 3 zadávacího řízení v rozporu s § 36 odst. 3 zákona, když v příloze č. 1 zadávací dokumentace u velikosti XXL neuvedl požadovaný rozměr absorpčních kalhotek, ačkoliv u ostatních požadovaných velikostí dodavatelé informacemi o požadovaných rozměrech disponovali, v důsledku čehož není zřejmé, jaké plnění mají potenciální dodavatelé pro velikost XXL nabídnout, a tedy centrální zadavatel nestanovil a neposkytl zadávací podmínky v podrobnostech nezbytných pro účast dodavatele v zadávacím řízení.
                103.     S ohledem na výše uvedené skutečnosti Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku V. tohoto rozhodnutí.
                K výrokům VI. až VIII. tohoto rozhodnutí
                104.     K výrokům VI. až VIII. tohoto rozhodnutí se Úřad vyjádří souhrnně, neboť právní posouzení postupu centrálního zadavatele v části návrhu týkající se stanovení zadávacích podmínek v rozporu se zásadou transparentnosti je pro část 2, část 3 a část 4 předmětného zadávacího řízení shodné.
                Skutečnosti vyplývající z dokumentace o zadávacím řízení
                105.     Podle čl. 5.4.2 zadávací dokumentace „[c]entrální zadavatel požaduje splnění technické kvalifikace podle ustanovení § 79 odst. 2 písm. k) zákona, tzn., že požadavky splňuje dodavatel, který předloží 25 ks vzorků od každého zboží určeného k dodání. (…). Centrální zadavatel hodlá uhradit hodnotu poskytnutých vzorů, a to z důvodu ponechání vzorků pro následné posouzení kvality a parametru předložených vzorků.“
                106.     Podle čl. 5.4.3 zadávací dokumentace „[c]entrální zadavatel požaduje splnění technické kvalifikace podle ustanovení § 79 odst. 2 písm. l) zákona, tzn., že požadavky splňuje dodavatel, který předloží:
                1)           Prohlášení o shodě v souladu se směrnicí o zdravotnických prostředcích č. 93/42/EHS, ve znění pozdějších předpisů, nebo označení shody CE (shoda výrobku s příslušnou směrnicí EU).
                2)           Předložení certifikátu ISO z nezávislé laboratoře nebo jiné certifikované instituce prokazují[cí] reálnou savost plenkových kalhotek pro dospělé. Centrální zadavatel bude akceptovat certifikáty ISO z jakékoliv akreditované certifikační instituce.“
                107.     Podle čl. IX. bodu 1. zadávací dokumentace je základním hodnotícím kritériem nejnižší nabídková cena, tzn. celková nabídková cena v Kč bez DPH za 4 roky.
                108.     V čl. IX. bodu 2. zadávací dokumentace je uvedeno, že „[n]abídky pro každou část veřejné zakázky budou dle § 114 odst. 1 zákona hodnoceny podle jejich ekonomické výhodnosti, stanovené na základě nejvýhodnější nabídkové ceny. (…).“
                109.     V příloze č. 1 zadávací dokumentace v části 2 zadávacího řízení centrální zadavatel stanovil ve vztahu k předmětu plnění následující požadavky:
                
                
                „velikost“ v členění M, L a XL s uvedením konkrétních rozměrů pro každou velikost,
                
                
                „savost ml, kapky“ uvedenou pro každou z velikostí v ml.
                
                
                110.     V příloze č. 1 zadávací dokumentace v části 3 zadávacího řízení centrální zadavatel stanovil ve vztahu k předmětu plnění následující požadavky:
                
                
                „velikost cm“ v členění S, M, L, XL a XXL s uvedením konkrétních rozměrů pro každou velikost (kromě velikosti XXL – pozn. Úřadu),
                
                
                „minimální savost ml“ uvedenou pro každou z velikostí v ml.
                
                
                111.     V příloze č. 1 zadávací dokumentace v části 4 zadávacího řízení centrální zadavatel stanovil ve vztahu k předmětu plnění následující požadavky:
                
                
                „rozměr v cm“ v členění 60x60cm, 40x60cm, 60x90cm a 90x170cm,
                
                
                „savost ml, kapky“ uvedenou pro každý z rozměrů v ml.
                
                
                112.     Pro část 2, část 3 a část 4 zadávacího řízení tedy centrální zadavatel stanovil ve vztahu k předmětu plnění požadavky na velikost, resp. rozměr v cm a savost v ml.
                113.     Ve vysvětlení zadávací dokumentace č. 3 k „Dotazu č. 2“, který zněl následovně:
                „Článek 5.4.2. ZD mluví o ‚ponechání vzorků pro následné posouzení kvality a parametrů předložených vzorků‘. Pokud zadavatel požaduje předložení vzorků dle §79 odst. 2 [písm.] k) [zákona] k prokázání kritérií technické kvalifikace, tak jak je výslovně uvedeno v zákoně (ZZVZ), žádáme o sdělení, jaká konkrétní kritéria má dodavatel svými vzorky prokázat? Pokud požaduje zadavatel vzorky ‚pro následné posouzení kvality a parametrů předložených vzorků‘[,] žádáme o informaci, zda budou vzorky předmětem hodnocení kvality? Jaké parametry u jednotlivých produktů a jakým způsobem bude zadavatel posuzovat? Jak bude kvalita vzorků zohledněna při hodnocení?“
                centrální zadavatel sdělil následující:
                „Centrální zadavatel v článku 5.4.2 ZD požaduje splnění technické kvalifikace podle ustanovení § 79 odst. 2 písm. k) ZZVZ.
                Předložené vzorky budou použity k praktickému posouzení kvalitativních vlastností, tedy k posouzení shody se zadavatelem požadovanou technickou specifikací a parametry uvedenými v Příloze č. 1 – Formulář nabídkové ceny – ceník zboží.
                Hodnotící komise bude u předložených vzorků posuzovat a hodnotit:
                
                
                zda vzorky splnily parametry požadované velikosti
                
                
                zda splnily požadavek na minimální stanovenou savost
                
                
                manipulaci s lepítky, gumičky kolem nohou [.]
                
                
                Účastník zadávacího řízení, který ve své nabídce prokáže splnění kvalifikace požadované centrálním zadavatelem v čl. V. Zadávací dokumentace, včetně výše uvedené technické kvalifikace (dle § 79 odst. 2 písm. k) ZZVZ postoupí do hodnocení nabídek. 
                Způsob hodnocení nabídek stanovil Centrální zadavatel v čl. IX. Zadávací dokumentace:
                1.           Základním hodnotícím kritériem je nejnižší nabídková cena, tzn. celková nabídková cena v Kč bez DPH za 4 roky (...).
                2.           Nabídky pro každou část veřejné zakázky budou dle § 114 odst. 1 zákona hodnoceny podle jejich ekonomické výhodnosti, stanovené na základě nejvýhodnější nabídkové ceny. Rozhodující bude celková výše nabídkové ceny v součtu všech jednotlivých položek plnění, za předpokládané odebrané množství, za 48 měsíců, pro každou část veřejné zakázky samostatně.
                Zakázka bude zadána dodavateli, který splní všechny podmínky stanovené v zadávací dokumentaci a jehož nabídka bude hodnocena jako ekonomicky nejvýhodnější.“
                114.     Ve vysvětlení zadávací dokumentace č. 4 k „Dotazu č. 5“, který zněl následovně:
                „K vysvětlení zadávací dokumentace č. 3 zadavatel sděluje, že hodnotící komise bude u předložených vzorků posuzovat a hodnotit:
                
                
                zda vzorky splnily parametry požadované velikosti
                
                
                zda splnily požadavek na minimální stanovenou savost
                
                
                manipulaci s lepítky, gumičky kolem nohou
                
                
                a)      Dovolujeme si požádat o upřesnění. Jaká metoda bude použita pro hodnocení minimální požadované savosti u zaslaných vzorků – ISO nebo ABL? Za jakých podmínek? Je možné, aby byl uchazeč přítomen při testování?
                b)      Jak budou hodnoceny parametry splnění požadované velikosti?
                c)      Jak bude posuzována a hodnocena manipulace s lepítky? V reálném provozu? Na kolika pacientech? Co je žádoucím výsledkem?“
                centrální zadavatel sdělil následující:
                „K bodu a), b) a c) (…):
                Při posuzování a hodnocení předložených vzorků bude postupováno následujícím způsobem:
                1.           Účastníci zadávacího řízení budou písemně pozvání k prezentaci doručených vzorků. Z této prezentace bude proveden písemný záznam.
                2.           Následně bez účasti účastníků zadávacího řízení členové komise posoudí, zda požadované parametry souhlasí s certifikáty předloženými dodavateli, které zadavatel požaduje v zadávací dokumentaci v bodě 5.4.3.
                3.           Ověření deklarovaných parametrů[,] tj. požadovaná savost, parametry splnění požadované velikosti a manipulace s lepítky u vzorků budou následně hodnoceny za podmínek reálného provozu v Oblastních nemocnicích Středočeského kraje na více pacientech.
                Centrální zadavatel ve zprávě o posouzení nabídek detailně popíše výsledek posouzení vzorků všech účastníků zadávacího řízení. O výsledku posouzení splnění podmínek účasti v zadávacím řízení budou písemně informováni všichni účastníci zadávacího řízení. (…).
                d)         Gumičky kolem nohou. Prosíme o přesnou informaci, zda jsou nebo nejsou požadovány? Z uvedeného popisu to nevyplývá“
                Ano, zadavatel požaduje gumičky kolem nohou, nebo technologicky podobné řešení.“
                Právní posouzení
                115.     Úřad předně zdůrazňuje, že zákonodárce záměrně zadávací řízení konstruuje jako formalizovaný proces a zadavatel je tak povinen v celém průběhu zadávacího řízení postupovat striktně podle požadavků zákona.  Je tedy zřejmé, že postup zadavatele nesmí být v rozporu s právními předpisy, jakožto ani v rozporu se zásadami, na nichž stojí zákon o zadávání veřejných zakázek, přičemž jednou z těchto zásad je zásada transparentnosti. 
                116.     Zásada transparentnosti je vedle zásady přiměřenosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace jednou ze základních zásad, která musí být zadavatelem bezvýhradně dodržována v průběhu celého zadávacího řízení. Otázkou zásady transparentnosti se ve své judikaturní činnosti již opakovaně zabývaly soudy a taktéž Úřad. Například v rozsudku Krajského soudu v Brně č. j. 62 Af 50/2011-72 ze dne 15. 2. 2012 bylo řečeno, že „úkolem zásady transparentnosti je zajištění toho, aby zadávání veřejných zakázek probíhalo průhledným, právně korektním a předvídatelným způsobem za předem jasně a srozumitelně stanovených podmínek. Transparentnost procesu zadávání veřejných zakázek je nejen podmínkou existence účinné hospodářské soutěže mezi jednotlivými dodavateli v postavení uchazečů, ale také nezbytným předpokladem účelného a efektivního vynakládání veřejných prostředků. Porušením této zásady pak je jakékoli jednání zadavatele, které způsobuje nečitelnost zadávacího řízení.“
                117.     Požadavek transparentnosti je tedy považován za nesplněný v případě, že jsou v zadavatelově postupu shledány takové prvky, které by zadávací řízení činily nekontrolovatelným, hůře kontrolovatelným, nečitelným a nepřehledným, nebo jež by vzbuzovaly pochybnosti o pravých důvodech jednotlivých kroků zadavatele. K tomu Úřad dodává, že za netransparentní lze podle rozsudku Krajského soudu v Brně č. j. 62 Ca 77/2008-45 ze dne 4. 11. 2010 považovat jakékoli jednání zadavatele, které způsobuje nečitelnost zadávacího řízení.
                118.     Jak již bylo uvedeno výše, zadávací dokumentace musí být jednoznačná, konkrétní a přesná, přičemž tento požadavek plyne rovněž z obecné zásady transparentnosti postupu zadavatele zakotvené v § 6 odst. 1 zákona. Úřad v této souvislosti odkazuje např. na rozsudek Krajského soudu v Brně č. j. 62 Af 30/2017-357 ze dne 20. 9. 2018, kde je uvedeno, že „[p]ožadavek na jednoznačnost, konkrétnost a přesnost zadávací dokumentace plyne z obecné zásady transparentnosti zakotvené v § 6 ZVZ. Tato zásada spolu se zásadou zákazu diskriminace a zásadou stejného zacházení se všemi uchazeči musí být zadavatelem dodržována v rámci celého zadávacího řízení. Smyslem zásady transparentnosti je zajištění toho, aby zadávání veřejných zakázek probíhalo průhledným, právně korektním a předvídatelným způsobem za předem jasně a srozumitelně stanovených podmínek.“
                119.     Účelem zásady transparentnosti stanovené v § 6 odst. 1 zákona tedy je, aby zadávací řízení proběhlo korektním způsobem, za předem jasně a srozumitelně daných podmínek. Porušením této zásady v  kontextu posuzovaného případu je situace, kdy zadávací dokumentace neobsahuje jednoznačně formulované zadávací podmínky či dokonce obsahuje zadávací podmínky rozporné, čímž vzniká interpretační nejistota ohledně údajů (tedy požadavků zadavatele), které obsahuje. Neurčitost, nejasnost či vnitřní rozpornost zadávacích podmínek pak nemůže jít nikterak k tíži účastníků zadávacího řízení, neboť povinnost stanovit zadávací podmínky přesně a jednoznačně stíhá výlučně zadavatele.
                120.     Úřad dále v obecné rovině uvádí, že zadavatel je povinen v zadávacím řízení postupovat nejen podle pravidel stanovených v zákoně, ale rovněž je povinen postupovat v souladu se zadávacími podmínkami, tedy mj. v souladu s podmínkami průběhu zadávacího řízení, které sám stanoví. 
                121.     Pokud jde o postup zadavatele v zadávacím řízení po podání nabídek, ten se rozpadá do několika dílčích kroků ve smyslu § 39 odst. 2 zákona, přičemž rozhodujícími fázemi zadávacího řízení předcházející výběru dodavatele, potažmo uzavření smlouvy je posouzení splnění podmínek účasti v zadávacím řízení a hodnocení nabídek. 
                122.     Na tomto místě je nutné upozornit na zásadní rozdíl mezi posouzením splnění podmínek účasti týkajících se předmětu veřejné zakázky a hodnocením nabídek dle hodnotících kritérií. Ve fázi posouzení splnění podmínek účasti v zadávacím řízení, mezi které lze zařadit rovněž podmínky kvalifikace a technické podmínky vymezující předmět veřejné zakázky [srov. § 37 odst. 1 písm. a) a b) zákona], je zadavatel povinen zkoumat pouze naplnění zadávacích podmínek, jež si sám stanovil, a to binární technikou v tom smyslu, že výsledkem musí být jednoznačný a nezpochybnitelný závěr zadavatele, zda nabídka dodavatele zadávací podmínky veřejné zakázky splňuje či nikoli. V této fázi není prostor pro posouzení „míry vhodnosti“ nabízeného řešení ve vztahu k potřebám zadavatele (obdobně se vyjádřil i předseda Úřadu ve svém rozhodnutí č. j. ÚOHS-R0279/2016/VZ-08567/2017/321/OHo ze  dne 10. 3. 2017). Oproti tomu při hodnocení nabídek již zadavatel rozhoduje, který dodavatel mu nabídl „nejvhodnější“ plnění. Pravidla pro hodnocení nabídek, tedy to, jakým způsobem bude samotné hodnocení probíhat, však musí zadavatel stanovit již v zadávací dokumentaci. I pravidla pro hodnocení nabídek, tedy i popis postupu zadavatele při hodnocení nabídek, musí být – stejně jako ostatní zadávací podmínky – stanovena v souladu se zásadou transparentnosti. 
                123.     V šetřeném případě centrální zadavatel stanovil v zadávací dokumentaci následující požadavky na předmět plnění – pro část 2 a část 3 zadávacího řízení „velikost“ plenkových kalhotek, resp. pro část 4 zadávacího řízení „rozměr“ podložky, a pro části 2, 3 a 4 zadávacího řízení „savost“ (viz body 109. až 111. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Vysvětlením zadávací dokumentace č. 4 pak doplnil pro části 2 a 3 zadávacího řízení požadavek na gumičky kolem nohou, nebo „technologicky podobné řešení“. V zadávací dokumentaci pak centrální zadavatel dále stanovil, že dodavatelé pro splnění technické kvalifikace ve smyslu § 79 odst. 2 písm. k) zákona předloží 25 ks vzorků od každého zboží, tj. od každého „typu“ požadovaného plnění, přičemž centrální zadavatel si tyto vzorky ponechá pro následné posouzení kvality a parametrů předložených vzorků (viz bod 105. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Kromě toho centrální zadavatel dále v zadávací dokumentaci stanovil, že nabídky budou hodnoceny podle jejich ekonomické výhodnosti, na základě nejvýhodnější nabídkové ceny (viz bod 108. odůvodnění tohoto rozhodnutí).
                124.     Dle názoru Úřadu již v tomto okamžiku, tedy po prostudování zadávacích podmínek obsažených v zadávací dokumentaci (ze dne 29. 10. 2019) musela dodavatelům s ohledem vyvstat jistá míra pochybnosti o dalším průběhu zadávacího řízení, resp. o postupu centrálního zadavatele v zadávacím řízení, a to konkrétně jakým způsobem bude ze strany centrálního zadavatele probíhat posouzení splnění podmínek účasti v zadávacím řízení a dále jak bude probíhat hodnocení, neboť centrální zadavatel v čl. 5.4.2 zadávací dokumentace uvedl, že poskytnuté vzorky si ponechá „pro posouzení kvality a parametru předložených vzorků“ a současně v čl. IX. bodu 1. zadávací dokumentace uvedl, že hodnotit bude pouze celkovou nabídkovou cenu. Jak již Úřad uvedl výše, ve fázi posouzení splnění podmínek účasti zadávacího řízení nemá zadavatel možnost posuzovat míru vhodnosti, resp. nevhodnosti řešení s ohledem na další aspekty, představy zadavatele apod., nýbrž je nutné binární technikou dospět k závěru o splnění/nesplnění konkrétní podmínky. Jakékoliv hodnocení kvalitativních aspektů plnění pak přichází v úvahu až ve fázi hodnocení nabídek a to na základě tzv. „kvalitativních“ hodnotících kritérií, která si zadavatel předem vyhradí v zadávací dokumentaci. Nutno podotknout, že v šetřeném případě centrální zadavatel žádná kvalitativní hodnotící kritéria nestanovil.
                125.     Právě nastíněnou pochybnost ve vztahu k zadávacím podmínkám zajisté nerozptýlily ani odpovědi na dotazy v rámci jednotlivých vysvětlení zadávací dokumentace. Např. ve vysvětlení zadávací dokumentace č. 3 centrální zadavatel uvedl, že vzorky předložené jednotlivými dodavateli budou použity k praktickému posouzení kvalitativních vlastností, tedy k posouzení shody s požadovanou technickou specifikací a parametry uvedenými v příloze č. 1 zadávací dokumentace, přičemž dodal, že hodnotící komise bude u předložených vzorků hodnotit, zda vzorky splnily parametry požadované velikosti, zda splnily požadavek na minimální stanovenou savost, manipulaci s lepítky, gumičky kolem nohou. Současně však opakuje způsob hodnocení stanovený v čl. IX. zadávací dokumentace, podle nějž je hodnotícím kritériem pouze nabídková cena (viz bod 113. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Ve vysvětlení zadávací dokumentace č. 4 pak centrální zadavatel uvedl, že při posuzování a hodnocení předložených vzorků bude postupováno tak, že mj. „ověření deklarovaných parametrů[,] tj. požadovaná savost, parametry splnění požadované velikosti a manipulace s lepítky u vzorků budou následně hodnoceny za podmínek reálného provozu v Oblastních nemocnicích Středočeského kraje na více pacientech,“ přičemž dále nově stanovil požadavek na gumičky kolem nohou nebo technologicky obdobné řešení (viz bod 114. odůvodnění tohoto rozhodnutí).
                126.     Z výše uvedeného dle Úřadu není z uvedených zadávacích podmínek jasné, jakým způsobem hodlá centrální zadavatel v zadávacím řízení dále postupovat, resp. co by mělo být dle centrálního zadavatele předmětem posouzení splnění podmínek účasti v zadávacím řízení a co by mělo být předmětem hodnocení, resp. jak bude hodnocení nabídek probíhat, když ve vysvětleních zadávací dokumentace centrální zadavatel uvedl, že hodnotící komise bude u předložených vzorků „posuzovat a hodnotit“, zda vzorky splnily parametry požadované velikosti, zda splnily požadavek na minimální stanovenou savost, „manipulaci s lepítky, gumičky kolem nohou“ (ve vysvětlení zadávací dokumentace č. 3), resp. že „při posuzování a hodnocení“ členové komise posoudí, zda požadované parametry souhlasí s předloženými certifikáty a dojde k ověření deklarovaných parametrů, tj. že požadovaná savost, velikost a manipulace s lepítky budou hodnoceny za podmínek reálného provozu (ve vysvětlení zadávací dokumentace č. 4), ačkoliv jediným hodnotícím kritériem, které centrální zadavatel v zadávací dokumentaci stanovil, byla nejnižší nabídková cena, a centrální zadavatel tak není oprávněn jakékoliv kvalitativní aspekty plnění zohledňovat.
                127.     Vyjde-li Úřad ze znění dotčených ustanovení zákona a bude-li hledat možný smysl zadávacích podmínek, lze si představit výklad, že centrální zadavatel ve fázi posouzení splnění podmínek účasti v zadávacím řízení může posuzovat splnění technických podmínek „velikost“, resp. „rozměr“ a „savost“, případně nově doplněnou technickou podmínku „gumičky kolem nohou, nebo technologicky podobné řešení“ (uvedená podmínka s ohledem na předmět plnění přichází v úvahu pro část 2 a 3 zadávacího řízení, nicméně sám zadavatel ve vysvětlení zadávací dokumentace žádné „rozčlenění“ neuvádí), neboť u těchto parametrů lze jednoznačně určit, zda nabízené plnění požadavky centrálního zadavatele splňuje či nikoli. Pokud však jde o „manipulaci s lepítky“, Úřad si jen těžko dovede představit, jak by centrální zadavatel mohl posoudit požadavek na „manipulaci s lepítky“ ve smyslu „splnil“ nebo „nesplnil“. Dle názoru Úřadu tento aspekt plnění nepochybně spadá do fáze hodnocení nabídek, neboť jeho výsledkem by měl být závěr centrálního zadavatele o tom, které nabízené plnění je pro potřeby zadavatele nejvhodnější, přičemž právě uvedené dle názoru Úřadu vyplývá rovněž z vysvětlení zadávací dokumentace. Na tomto místě Úřad opětovně opakuje, že centrální zadavatel byl s ohledem na stanovené zadávací podmínky oprávněn posoudit splnění technických podmínek stanovených v zadávací dokumentaci ve smyslu posouzení stanovených požadavků jako „splnil“ –  „nesplnil“, nemohl však tyto parametry žádným způsobem hodnotit, neboť si tuto skutečnost předem nevyhradil v zadávacích podmínkách jako kvalitativní kritéria hodnocení. Bez ohledu na právě uvedené však nelze přehlédnout tu skutečnost, že je to právě sám centrální zadavatel, kdo opakovaně (tj. jak v samotné zadávací dokumentaci, tak následně ve vysvětlení zadávací dokumentace č. 3 i č. 4) uvádí, že bude „posuzovat“, tj. hodnotit kvalitu předložených vzorků, tj. nabízeného plnění, a to ve vztahu k velikosti, savosti, gumičkám i manipulaci s lepítky.
                128.     Vše výše uvedené tedy dle názoru Úřadu způsobuje značnou míru nejistoty ohledně postupu centrálního zadavatele v průběhu zadávacího řízení. Úřad se domnívá, že ani samotný centrální zadavatel si není jistý, jakým způsobem by zadávací řízení mělo dále probíhat, resp. jak on sám bude postupovat, když na jednu stranu konstatuje, že ve fázi posouzení splnění podmínek účasti v zadávacím řízení „posoudí“ shodu vzorků s požadovanou technickou specifikací a parametry, aby hned vzápětí uvedl, že bude „hodnotit“, zda vzorky splnily všechny centrálním zadavatelem požadované parametry.
                129.     Úřad s ohledem na uvedené konstatuje, že v rámci předmětných částí zadávacího řízení mohl centrální zadavatel nepochybně v zadávacích podmínkách popsat postup při posouzení splnění podmínek účasti v zadávacím řízení, kdy mělo jít, jak již bylo zmíněno, o pouhé binární posouzení požadavků centrálního zadavatele jako „splnil“ či „nesplnil“. Na takto stanovené zadávací podmínky má zadavatel plné právo. Když však takovýmto způsobem konstruuje zadávací podmínky, musí je definovat precizně, aby předešel situaci, kdy např. hodlá posuzovat podmínky účasti, které vůbec nestanovil, příp. namísto posouzení splnění podmínek účasti v zadávacím řízení popíše postup odpovídající hodnocení kvality požadovaného plnění. 
                130.     Úřad na tomto místě připomíná, že je to právě zadavatel, kdo v návaznosti na své potřeby formuluje v zadávací dokumentaci požadavky, které by měl poptávaný předmět plnění splňovat, přičemž má rovněž možnost určit, zda tyto budou předmětem hodnocení, či nikoliv. Pokud však předmětem hodnocení nejsou, jako je tomu ostatně i v právě projednávaném případě, pak není možné určit žádnou „míru splnění“ daného požadavku zadavatele. Zadavatel pak (obvykle) dostane právě to řešení, resp. plnění, jež splňuje přesně ty požadavky, které uvedl v zadávacích podmínkách.
                131.     Úřad dále dodává, že každou informaci obsaženou v zadávacích podmínkách dodavatelé zvažující účast v zadávacím řízení pečlivě analyzují a připisují jí konkrétní význam, jelikož musí předpokládat, že zadavatel danou informaci uvádí z určitého důvodu. Jak bylo dovozeno již výše, dodavatel si přitom musí být vědom toho, že v podstatě jakékoliv pochybení může vyvolat fatální dopady v podobě jeho vyloučení. Je tedy nesporné, že i informace o budoucím postupu zadavatele v zadávacím řízení, je-li nejasná, nejednoznačná či přímo vnitřně rozporná, může ve svém důsledku způsobit situaci, kdy potenciálnímu dodavateli nebude zřejmé ani to, jaké plnění má zadavateli nabídnout, aby bylo hodnoceno jako nejlepší a nejvhodnější. Úřad s odkazem na shora citovanou judikaturu správních soudů připomíná, že z pohledu zákona může obstát pouze taková zadávací dokumentace, resp. zadávací podmínky, které poskytují jasný, jednoznačný a srozumitelný zdroj informací. Je tedy nepřípustné, aby zadávací podmínky obsahovaly údaje nejednoznačné, zavádějící či zcela nesprávné.
                Shrnutí
                132.     Úřad s ohledem na výše uvedené uzavírá, že centrální zadavatel stanovil v části 2, části 3 a části 4 zadávacího řízení zadávací podmínky v rozporu s § 36 odst. 3 zákona v návaznosti na zásadu transparentnosti zakotvenou v § 6 odst. 1 zákona, neboť zadávací podmínky vztahující se k hodnocení nabídek nestanovil jasně a jednoznačně, když v zadávací dokumentaci shodně pro všechny tři uvedené části zadávacího řízení stanovil, že u předložených vzorků bude „posouzena kvalita“, resp. že „[h]odnotící komise bude u předložených vzorků posuzovat a hodnotit: zda vzorky splnily parametry požadované velikosti, zda splnily požadavek na minimální stanovenou savost a manipulaci s lepítky, gumičky kolem nohou (v případě části 2 a 3 zadávacího řízení – pozn. Úřadu)“ a že „požadovaná savost, parametry splnění požadované velikosti a manipulace s lepítky u vzorků budou následně hodnoceny za podmínek reálného provozu v Oblastních nemocnicích Středočeského kraje“, ačkoliv současně jako jediné kritérium hodnocení stanovil nejnižší nabídkovou cenu, v důsledku čehož mohla potenciálním dodavatelům vzniknout nejistota v tom, jakým způsobem zpracovat nabídku, aby byla hodnocena jako nejvýhodnější, a tedy nestanovil a neposkytl zadávací podmínky v podrobnostech nezbytných pro účast dodavatelů v zadávacím řízení.
                133.     S ohledem na výše uvedené skutečnosti Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výrocích VI. až VIII. tohoto rozhodnutí.
                K dalším namítaným skutečnostem
                134.     Vzhledem k výše uvedenému považuje Úřad za nadbytečné zabývat se rovněž dalšími námitkami navrhovatele, které směřují proti zadávacím podmínkám, jelikož Úřad má za to, že šetření dalších skutečností uvedených v návrhu by nemohlo mít na výsledek rozhodnutí Úřadu vliv. Úřad tak postupuje v souladu s ustálenou rozhodovací praxí, z níž lze vyvodit, že zkoumání dalších důvodů pro uložení nápravného opatření je nadbytečné, existuje-li alespoň jeden oprávněný důvod. Takový postup v rámci přezkumu je nejen v souladu s rozhodovací praxí Úřadu a správních soudů, ale je též v souladu se zásadou procesní ekonomie. Je neúčelné, aby se Úřad věcně zabýval všemi důvody pro uložení nápravného opatření a k prokázání či vyvrácení jejich existence prováděl rozsáhlé dokazování, jež neúměrně zatíží účastníky řízení i Úřad a případně též nedůvodně pozdrží průběh správního řízení. Pokud tedy Úřad dospěje k závěru, že alespoň jeden důvod pro uložení nápravného opatření existoval, je zkoumání existence dalších důvodů nadbytečné. I kdyby totiž existence ostatních důvodů pro uložení nápravného opatření byla vyvrácena, popř. potvrzena, nemohla by tato skutečnost nic změnit na tom, že centrální zadavatel nepostupoval při zadávání šetřené veřejné zakázky v souladu se zákonem, a je tudíž nezbytné uložit nápravné opatření spočívající ve zrušení zadávacího řízení.
                135.     Obiter dictum Úřad uvádí, že nepřehlédl skutečnost, že se centrální zadavatel v rozhodnutí o námitkách nevyjádřil podrobně a srozumitelně ke všem námitkám navrhovatele, jak požaduje ust. § 245 odst. 1 zákona. Úřad nicméně za situace, kdy má za jednoznačně prokázané, že centrální zadavatel stanovil zadávací podmínky v rozporu se zákonem, a uložil tak centrálnímu zadavateli nápravné opatření spočívající ve zrušení zadávacího řízení, nepovažoval za účelné v tomto správním řízení přistoupit ke zrušení rozhodnutí o námitkách. Právě uvedené však nic nemění na tom, že pokud by Úřad tuto neměl jistotu, že centrální zadavatel postupoval v rozporu se zákonem, pak by předmětné rozhodnutí o námitkách zrušil. Pro úplnost Úřad dodává, že se může pochybením centrálního zadavatele souvisejícím s vyřízením námitek navrhovatele zabývat v případném jiném samostatném správním řízení zahájeném z moci úřední.
                K argumentům centrálního zadavatele
                136.     Centrální zadavatel ve svém vyjádření k návrhu uvádí, že při stanovení zadávacích podmínek byly z jeho strany brány v potaz principy 3E (viz bod 25. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Úřad ve vztahu k argumentu centrálního zadavatele v prvé řadě uvádí, že zákon o zadávání veřejných zakázek chrání veřejné prostředky zejména tím, že zajišťuje co nejširší hospodářskou soutěž mezi dodavateli coby výchozí předpoklad pro efektivní vynakládání veřejných prostředků. Zadavatel je tak povinen vždy při poptávání plnění, které je předmětem veřejné zakázky, postupovat striktně podle požadavků zákona tak, aby byly splněny základní zásady vyjádřené v ustanovení § 6 zákona. Úřad dále uvádí, že princip hospodárnosti je spolu s principy efektivnosti a účelnosti (dohromady „pravidla 3E“) vymezen § 2 písm. m) zákona č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě, a o změně některých zákonů (zákon o finanční kontrole). Úřad v této souvislosti odkazuje na rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 3 As 18/2015-32 ze dne 25. 11. 2015 a konstatuje, že zásada hospodárnosti (potažmo žádné z pravidel 3E) nemůže mít automaticky aplikační přednost před postupem souladným se zákonem, respektive v daném případě před vymezením zadávacích podmínek ze strany zadavatele v souladu se zákonem. Úřad tak shrnuje, že zadavatel nemůže s poukazem na pravidla 3E stanovit zadávací podmínky v rozporu se zákonem.
                137.     Centrální zadavatel dále ve vyjádření konstatuje, že vymezení předmětu veřejné zakázky představuje oprávnění, které přísluší výhradně zadavateli (viz bod 25. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Úřad s touto argumentací centrálního zadavatele částečně souhlasí, když k tomu uvádí, že zadavatel je skutečně oprávněn veškeré požadavky na předmět plnění stanovit na základě svých potřeb s ohledem na poptávané plnění. Obratem však dodává, že veškeré zadavatelem stanovené požadavky však musí vždy vycházet z jeho objektivně zdůvodnitelných potřeb. I při existenci konkrétní potřeby, na základě které zadavatel specifikuje určitý technický parametr výrobku, stavební práce nebo poptávané služby, kterým provádí kvalitativní vymezení předmětu veřejné zakázky, musí zadavatel dodržet základní zásady zadávacího řízení, jež nachází své vyjádření v ustanovení § 6 zákona, aby bylo dosaženo účelu předpokládaného zákonem, a to uskutečnění soutěže o konkrétní veřejnou zakázku za splnění základních zásad veřejného zadávání, a to zásad transparentnosti, nediskriminace, přiměřenosti a rovného zacházení. Jinými slovy, předmět veřejné zakázky musí být vymezen takovým způsobem, aby nedocházelo k omezování hospodářské soutěže v rozporu se zákonem.
                138.     Centrální zadavatel se domnívá, že Úřadu nepřísluší posuzovat vhodnost, přiměřenost nebo vymahatelnost podmínek vymezených zadavatelem (viz bod 25. odůvodnění tohoto rozhodnutí), přičemž na podporu své argumentace odkazuje na rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 9 Afs 21/2013-39 ze dne 30. 4. 2014. Úřad výše uvedenou argumentaci centrálního zadavatele považuje za nepřiléhavou, neboť závěry Nejvyššího správního soudu se vztahovaly k posouzení vhodnosti, přiměřenosti či vymahatelnosti soukromoprávní podmínky, tedy obchodní nebo smluvní podmínky vztahující se k předmětu veřejné zakázky stanovené zadavatelem v zadávací dokumentaci. Úřad k tomu uvádí, že obchodní podmínky obsažené v rámcové dohodě představují specifickou část zadávacích podmínek, která reflektuje potřeby zadavatele a působí zpravidla vůči všem dodavatelům stejně. S tím souvisí i omezená přezkumná pravomoc Úřadu ve vztahu k obchodním podmínkám. Úkolem Úřadu skutečně není hodnotit vhodnost a správnost stanovených obchodních podmínek nebo kontrolovat či korigovat vyváženost těmito podmínkami definovaného smluvního vztahu, nicméně Úřad při výkonu své pravomoci přezkoumává soulad postupu zadavatele v zadávacím řízení se zákonem, tedy i to, zda jsou zadávací podmínky ve smyslu § 28 odst. 1 písm. a) zákona stanoveny v souladu se zákonem.
                K výrokům IX. až XI. tohoto rozhodnutí – k uložení nápravných opatření
                139.     Podle § 263 odst. 2 zákona nedodrží-li zadavatel pravidla stanovená pro zadání veřejné zakázky nebo pro zvláštní postup podle části šesté, přičemž tím ovlivní nebo může ovlivnit výběr dodavatele nebo výběr návrhu, a dosud nedošlo k uzavření smlouvy, Úřad zruší zadávací řízení nebo soutěž o návrh nebo jen jednotlivý úkon zadavatele.
                140.     Podle § 263 odst. 3 zákona stanoví-li zadavatel zadávací podmínky v rozporu s tímto zákonem, Úřad uloží nápravné opatření spočívající ve zrušení zadávacího řízení. V případě, že jsou zadávací podmínky stanoveny v rozporu se zákonem, tedy není možné k dosažení nápravy protiprávního stavu uložit jiné nápravné opatření, než nápravné opatření spočívající ve zrušení zadávacího řízení.
                141.     Vycházeje z výše uvedených závěrů Úřad konstatuje, že centrální zadavatel v části 2, části 3 a části 4 zadávacího řízení nedodržel pravidla stanovená v ust. § 99 odst. 2 zákona, a to způsobem, který je popsán ve výrocích II. až IV. tohoto rozhodnutí. Úřad má rovněž za to, že uvedený postup centrálního zadavatele mohl ovlivnit výběr dodavatele, neboť pokud by současně se změnou zadávacích podmínek prodloužil lhůtu pro podání nabídek tak, aby činila nejméně celou svou původní délku, nelze vyloučit, že by obdržel nabídky od jiných dodavatelů (srov. bod 89. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Úřad tedy dodává, že podmínka pro uložení nápravného opatření spočívající v existenci alespoň potenciálního vlivu na výběr dodavatele je v daném případě naplněna. 
                142.     Pokud jde o třetí podmínku, Úřad konstatuje, že zadavatel ani pověřující zadavatelé dosud neuzavřeli v předmětných částech zadávacího řízení smlouvy, resp. rámcové dohody. Jsou tak naplněny všechny zákonné podmínky k tomu, aby Úřad mohl uložit nápravné opatření ve smyslu § 263 odst. 2 zákona.
                143.     V souvislosti s pochybeními centrálního zadavatele, která spočívají v neprodloužení lhůty pro podání nabídek v části 2, části 3 i části 4 zadávacího řízení v souladu s § 99 odst. 2 zákona v úvahu přichází jediné nápravné opatření ve smyslu § 263 odst. 2 zákona, a to zrušení předmětných částí zadávacího řízení, neboť zadávací řízení se v části 2, části 3 i části 4 nachází ve fázi po podání nabídek, přičemž v této fázi zadávacího řízení již není možné k dosažení nápravy protiprávního stavu uložit jiné nápravné opatření.
                144.     Vycházeje z výše uvedených závěrů Úřad rovněž konstatuje, že centrální zadavatel stanovil zadávací podmínky pro část 2, část 3 a část 4 zadávacího řízení v rozporu se zákonem, a to způsobem, který je popsán ve výrocích V. až VIII. tohoto rozhodnutí. 
                145.     Vzhledem k tomu, že došlo k naplnění podmínky dle § 263 odst. 3 zákona, je Úřad povinen rozhodnout o uložení nápravného opatření spočívajícího ve zrušení zadávacího řízení. 
                146.     S ohledem na výše uvedené skutečnosti rozhodl Úřad o uložení nápravných opatření tak, jak je uvedeno ve výrocích IV. až VI. tohoto rozhodnutí.
                K výrokům XII. až XIV. tohoto rozhodnutí – k zákazu uzavřít smlouvu v zadávacím řízení
                147.     Podle § 263 odst. 8 zákona ukládá-li Úřad nápravné opatření s výjimkou zákazu plnění smlouvy, zakáže zároveň zadavateli až do pravomocného skončení řízení uzavřít v zadávacím řízení smlouvu; rozklad proti tomuto výroku nemá odkladný účinek.
                148.     Výše citované ustanovení formuluje jak obligatorní součást rozhodnutí Úřadu o uložení nápravného opatření (s výjimkou zákazu plnění smlouvy) rovněž výrok o tom, že zadavatel až do pravomocného skončení správního řízení nesmí uzavřít smlouvu v zadávacím řízení, přičemž tento výrok působí právní účinky již dnem vydání tohoto rozhodnutí (a tedy i u nepravomocného rozhodnutí). Tento zákaz uzavřít smlouvu se ukládá z důvodu, aby se zadavatel nemohl vyhnout splnění uloženého nápravného opatření uzavřením smlouvy ještě před nabytím právní moci rozhodnutí.
                149.     Vzhledem k tomu, že Úřad tímto rozhodnutím ve výrocích IX. až XI. uložil nápravná opatření spočívající ve zrušení příslušných částí zadávacího řízení, zakázal zároveň ve výrocích XII. až XIV. tohoto rozhodnutí centrálnímu zadavateli až do pravomocného skončení tohoto správního řízení uzavřít smlouvu v části 2, části 3 a části 4 zadávacího řízení.
                K výroku XV. tohoto rozhodnutí – k uložení úhrady nákladů řízení
                150.     Podle § 266 odst. 1 zákona je součástí rozhodnutí Úřadu, kterým se ukládá nápravné opatření nebo zákaz plnění smlouvy, též rozhodnutí o povinnosti zadavatele uhradit náklady správního řízení. Náklady řízení se platí paušální částkou, kterou stanoví Ministerstvo pro místní rozvoj vyhláškou. Příslušná vyhláška č. 170/2016 Sb., o stanovení paušální částky nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele při zadávání veřejných zakázek, stanoví v § 1, že paušální částka nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele, kterou je povinen zadavatel uhradit v případě, že Úřad rozhodl o uložení nápravného opatření nebo zákazu plnění smlouvy, činí 30 000 Kč.
                151.     Vzhledem k tomu, že Úřad tímto rozhodnutím ve výrocích IX. až XI. uložil nápravná opatření spočívající ve zrušení příslušných částí zadávacího řízení, rozhodl Úřad o uložení povinnosti uhradit náklady řízení, jak je uvedeno ve výroku XV. tohoto rozhodnutí.
                152.     Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 19-24825621/0710, variabilní symbol 2020000012.
                 
                Poučení
                Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dnů ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – Sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 1926/7, Černá Pole, 604 55 Brno. Včas podaný rozklad proti výrokům I. až XI. a XV. tohoto rozhodnutí má odkladný účinek. 
                Rozklad proti výrokům XII. až XIV. tohoto rozhodnutí nemá podle § 263 odst. 8 zákona odkladný účinek. 
                Rozklad a další podání účastníků učiněná v řízení o rozkladu se podle § 261 odst. 1 písm. b) zákona činí výhradně prostřednictvím datové schránky nebo jako datová zpráva podepsaná uznávaným elektronickým podpisem.
                 
                otisk úředního razítka
                 
                 
                JUDr. Eva Kubišová
                místopředsedkyně
                 
                 
                 
                 
                 
                Obdrží
                1. Nemocnice Středočeského kraje a.s., Zborovská 81/11, Smíchov, 150 00 Praha 5
                2. HARTMANN – RICO a.s., Masarykovo náměstí 77, 664 71 Veverská Bítýška
                 
                Vypraveno dne
                viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy
                 
                 
                
                
                [1] Návrh nebyl datován – pozn. Úřadu
                
                
                [2] Tato skutečnost je Úřadu známa z vlastní úřední činnosti – pozn. Úřadu
                
                
                [3] dostupný na https://www.tenderarena.cz/profil/zakazka/seznamDokumentu.jsf?id=288679
                
                
                [4] ve znění vysvětlení zadávací dokumentace č. 1