Spisová značka:
ÚOHS-R0027/2020/VZ
Číslo jednací:
ÚOHS-13600/2020/323/PBl
Brno 7. května 2020
V řízení o rozkladu ze dne 11. 2. 2020 doručeném Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže téhož dne navrhovatelem –
DATALAN, a.s., reg. číslo 35810734, se sídlem Krasovského 14, 851 01 Bratislava, Slovenská republika, ve věci doručování do datové schránky zastoupena DATALAN, a.s., odštěpný závod, IČO 07397411, se sídlem Na Hlinách 1786/16, 182 00 Praha,
proti rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže sp. zn. ÚOHS-S0431/2019/VZ, č. j. ÚOHS-03049/2020/511/MMi ze dne 27. 1. 2020, vydanému ve správním řízení zahájeném dne 29. 11. 2019 na návrh navrhovatele ze dne 28. 11. 2019, ve věci přezkoumání úkonů zadavatele –
Nemocnice Pardubického kraje, a.s., IČO 27520536, se sídlem Kyjevská 44, 532 03 Pardubice,
učiněných při zadávání veřejné zakázky „Jednotný klinický informační systém KIS NPK“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 6. 3. 2019 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 8. 3. 2019 pod ev. č. zakázky Z2019-007575 a v Úředním věstníku Evropské unie uveřejněno dne 8. 3. 2019 pod zn. 2019/S 048-110277, ve znění oprav uveřejněných dne 1. 4. 2019, 4. 4. 2019, 8. 4. 2019, 8. 4. 2019, 8. 4. 2019 a 11. 4. 2019,
jsem podle § 152 odst. 6 písm. a) zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, ve spojení s § 90 odst. 1 písm. b) téhož zákona, na základě návrhu rozkladové komise jmenované podle § 152 odst. 3 téhož zákona, rozhodl takto:
Rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže sp. zn. ÚOHS-S0431/2019/VZ, č. j. ÚOHS-03049/2020/511/MMi ze dne 27. 1. 2020
r u š í m
a věc
v r a c í m
Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže k novému projednání.
Odůvodnění
I. Zadávací řízení realizované zadavatelem
1. Zadavatel Nemocnice Pardubického kraje, a.s., IČO 27520536, se sídlem Kyjevská 44, 532 03 Pardubice, (dále jen „zadavatel“) zahájil dne 6. 3. 2019 podle zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“)[1] odesláním oznámení o zahájení zadávacího řízení k uveřejnění otevřené řízení za účelem zadání veřejné zakázky „Jednotný klinický informační systém KIS NPK“ (dále jen „veřejná zakázka“); oznámení o zahájení zadávacího řízení bylo uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 8. 3. 2019 pod ev. č. zakázky Z2019-007575 a v Úředním věstníku Evropské unie dne 8. 3. 2019 pod zn. 2019/S 048-110277, ve znění oprav uveřejněných dne 1. 4. 2019, 4. 4. 2019, 8. 4. 2019, 8. 4. 2019, 8. 4. 2019 a 11. 4. 2019, (dále jen „zadávací řízení“).
2. Předmětem veřejné zakázky je dle bodu 2.1 dokumentu nazvaného „Zadávací podmínky“ (dále jen „zadávací dokumentace“ nebo „ZD“) „zhotovení resp. dodání licencí, zprovoznění, implementace a provozování (tj. servis, podpora a rozvoj systému) Jednotného klinického informačního systému KIS NPK (dále jen „systém“) v prostředí zadavatele …“, (dále jen „systém“).
3. Předpokládaná hodnota veřejné zakázky činí dle bodu 2.2 zadávací dokumentace 76 012 000 Kč bez DPH s tím, že byla stanovena jako náklady životního cyklu za dobu 48 měsíců.
4. Dne 29. 8. 2019 rozhodl zadavatel v rámci zadávacího řízení na veřejnou zakázku o výběru nabídky společnosti DATALAN, a.s., reg. číslo 35810734, se sídlem Krasovského 14, 851 01 Bratislava, Slovenská republika, (dále jen „navrhovatel“).
5. Jak vyplývá z „Oznámení o rozhodnutí zadavatele o vyloučení vybraného dodavatele ze zadávacího řízení“ ze dne 26. 10. 2019 (dále jen „oznámení o vyloučení“), zadavatel dne 17. 10. 2019 rozhodl dle § 48 odst. 8 zákona o vyloučení navrhovatele z účasti v zadávacím řízení (dále jen „rozhodnutí o vyloučení“) z důvodu, že jím předložený vzorek plnění nesplňoval všechny požadavky zadavatele uvedené v příloze E zadávací dokumentace nazvané „Požadavky na přehledovou prezentaci nabízeného systému KIS“ (dále jen „příloha E ZD“).
6. Navrhovatel podal proti rozhodnutí o vyloučení námitky ze dne 7. 11. 2019 (dále jen „námitky“), které zadavatel odmítl rozhodnutím ze dne 18. 11. 2019 (dále jen „rozhodnutí o námitkách“).
II. Správní řízení vedené Úřadem
7. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“), jako orgán příslušný k výkonu dozoru nad zadáváním veřejných zakázek a zvláštními postupy podle § 248 zákona, obdržel dne 29. 11. 2019 návrh navrhovatele ze dne 28. 11. 2019 podle § 250 odst. 1 písm. c) zákona proti vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení na veřejnou zakázku (dále jen „návrh“).
8. Dne 29. 11. 2019, kdy byl Úřadu návrh doručen, bylo podle § 249 zákona zahájeno správní řízení o přezkoumání úkonů zadavatele vedené Úřadem pod sp. zn. ÚOHS-S0431/2019/VZ (dále jen „správní řízení“), jehož účastníky jsou podle § 256 zákona zadavatel a navrhovatel.
9. Rozhodnutím sp. zn. ÚOHS-S0431/2019/VZ, č. j. ÚOHS-01633/2020/511/MMi ze dne 15. 1. 2020 nařídil Úřad z moci úřední předběžné opatření, jímž zadavateli zakázal uzavřít smlouvu v zadávacím řízení na veřejnou zakázku.
III. Napadené rozhodnutí Úřadu ze dne 27. 1. 2020
10. Dne 27. 1. 2020 vydal Úřad rozhodnutí sp. zn. ÚOHS-S0431/2019/VZ, č. j. ÚOHS-03049/2020/511/MMi (dále jen „napadené rozhodnutí“), jímž podle § 265 písm. a) zákona zamítl návrh navrhovatele, neboť nezjistil důvody pro uložení nápravného opatření.
11. V odůvodnění napadeného rozhodnutí Úřad předně konstatoval, že navrhovatel v návrhu pouze obecně uvedl, že zadavatel jeho námitky v rozhodnutí o námitkách dostatečně nevypořádal, aniž by blíže specifikoval, v čem konkrétně toto nedostatečné vypořádání spatřuje. Úřad v této souvislosti uvedl, že dle jeho názoru se zadavatel v rozhodnutí o námitkách dostatečně vyjádřil jak k obecné argumentaci navrhovatele, tak i k jeho konkrétním tvrzením vztahujícím se k jednotlivým důvodům vyloučení ze zadávacího řízení, a srozumitelně popsal, proč s nimi nesouhlasí, a proč navrhovatelem předložený vzorek systému dle jeho názoru daný požadavek nesplňoval. Úřad uzavřel, že zadavatel rozhodnutí o námitkách odůvodnil v souladu s § 245 odst. 1 zákona, a proto neshledal důvod pro uložení nápravného opatření dle § 263 odst. 5 zákona spočívajícího ve zrušení rozhodnutí o námitkách.
12. Úřad dále v obecné rovině uvedl, že pokud je vyloučení účastníka zadávacího řízení odůvodněno více důvody, k závěru o tom, že je toto vyloučení v souladu se zákonem, postačí zjištění, že alespoň jeden důvod vyloučení byl oprávněný. V šetřeném případě bylo jedním z důvodů vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení nesplnění požadavku č. P5.55 stanoveného v příloze E ZD. Úřad dospěl k závěru, že navrhovatel v návrhu nenapadl zadavatelem tvrzené nesplnění dílčí části tohoto požadavku spočívající v „možnosti použít symboly a nástroje ke grafickému znázornění poranění a poškození těla“, a tudíž Úřad nemohl tento důvod vyloučení v tomto správním řízení přezkoumat. Tento dílčí důvod vyloučení je proto dle Úřadu nutno považovat za existující a rozhodnutí o vyloučení ve vztahu k tomuto důvodu za souladné se zákonem.
13. I přesto, že závěr popsaný v předchozím odstavci odůvodnění tohoto rozhodnutí stačil dle Úřadu ke konstatování, že byl navrhovatel vyloučen ze zadávacího řízení oprávněně, vyjádřil se Úřad ještě k důvodu vyloučení, že navrhovatel při prezentaci vzorku systému nesplnil část požadavku č. P5.55 stanoveného v příloze E ZD spočívajícího v „možnosti do dokumentace vkládat multimediální data jako jsou obrázky, video, zvuk“. Úřad k tomuto požadavku uvedl, že ze striktně jazykového výkladu by šlo vyvodit, že k jeho splnění stačilo prosté vložení souboru, dle Úřadu je však třeba tento požadavek vykládat v širších souvislostech, a to zejména s ohledem na účel, k jakému má dodávaný systém zadavateli sloužit. Z podstaty zdravotnické dokumentace je dle Úřadu zřejmé, že tato nefunguje jako prosté úložiště datových souborů, ale jako nástroj, se kterým je v souvislosti s léčbou pacientů třeba dále pracovat, tj. nepochybně je nutné mít možnost si soubory vložené do dokumentace, včetně multimediálních dat, otevřít a seznámit se s jejich obsahem. Vzhledem k tomu souhlasil Úřad se zadavatelem, že pokud navrhovatel v rámci prezentace videosoubor do vzorku systému vložil, ale nebyl jej schopen přehrát, nelze předmětný požadavek považovat za splněný. V návaznosti na uvedené dospěl Úřad k závěru, že zadavatel vyloučil navrhovatele ze zadávacího řízení v souladu s § 48 odst. 2 písm. a) zákona.
IV. Rozklad navrhovatele ze dne 11. 2. 2020
14. Dne 11. 2. 2020 obdržel Úřad rozklad navrhovatele z téhož dne proti napadenému rozhodnutí (dále jen „rozklad“). Ze správního spisu vyplývá, že napadené rozhodnutí bylo navrhovateli doručeno dne 27. 1. 2020. Konec 15denní odvolací lhůty dle § 83 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“) připadl na úterý 11. 2. 2020. Navrhovatel tedy podal rozklad v zákonné lhůtě.
15. Navrhovatel v rozkladu namítá, že závěr Úřadu, že neshledal důvod pro uložení nápravného opatření spočívajícího ve zrušení rozhodnutí o námitkách, protože se v něm zadavatel konkrétně a srozumitelně vyjádřil ke všem skutečnostem uvedeným v námitkách, je nezákonný a v rozporu s reálnými skutečnostmi.
16. Navrhovatel nesouhlasí se závěrem Úřadu, že v návrhu nenapadl důvod vyloučení, že při prezentaci vzorku systému nesplnil část požadavku č. P5.55 spočívající v „možnosti použít symboly a nástroje ke grafickému znázornění poranění a poškození těla“. Navrhovatel uvádí, že tuto skutečnost v návrhu namítal prostřednictvím odkazu na text námitek, které učinil součástí návrhu. Úřad tak měl povinnost splnění tohoto dílčího požadavku přezkoumat, což neudělal.
17. Navrhovatel dále napadá závěr Úřadu, že při prezentaci vzorku systému nesplnil část požadavku č. P5.55 spočívající v „možnosti do dokumentace vkládat multimediální data jako jsou obrázky, video, zvuk“. Navrhovatel uvádí, že zadavatel požadoval pro prezentaci vložení souboru, nikoliv jeho přehrání, což splnil.
18. Navrhovatel rovněž uvádí, že se Úřad nevypořádal s namítaným porušením základních zásad zadávacího řízení, a to zásady transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace. Dle navrhovatele docházelo při prezentaci vzorku systému ze strany některých členů komise k zjevně tendenčnímu postupu vůči navrhovateli. Nejvíce ze strany člena komise MUDr. X. Y. (Pozn. předsedy Úřadu – v rozkladu i v návrhu je uvedeno celé jméno – z důvodu ochrany osobních údajů, a protože to není pro potřeby tohoto rozhodnutí nezbytné, bylo jméno příslušného člena komise v tomto rozhodnutí anonymizováno), který směřoval prezentaci mimo rozsah požadavků, které měly být předvedeny, a kladl zcela zaujaté otázky v neprospěch navrhovatele. Navrhovatel v této souvislosti odkazuje na audiovizuální záznam pořízený z průběhu prezentace.
Závěr rozkladu
19. Navrhovatel navrhuje, aby předseda Úřadu napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil Úřadu k novému projednání.
20. Dále navrhovatel navrhuje, aby předseda Úřadu zakázal zadavateli uzavřít do pravomocného skončení správního řízení smlouvu v zadávacím řízení na veřejnou zakázku, a to jednak podle § 263 odst. 8 zákona a jednak jako předběžné opatření ve smyslu § 61 správního řádu.
Vyjádření zadavatele ze dne 20. 2. 2020 k rozkladu
21. Dne 20. 2. 2020 doručil zadavatel Úřadu své vyjádření k rozkladu z téhož dne, v němž uvádí, že považuje napadené rozhodnutí za legitimní, souladné se zákonem, přezkoumatelné, věcně správné a plně se s ním ztotožňuje.
22. Zadavatel ve vyjádření mimo jiné uvádí, že navrhovatel argumentačně napřel svou pozornost na extrémně restriktivní, kazuistický a formalistický výklad zadávacích podmínek stran požadavků zadavatele na funkcionality vzorku nabízeného plnění. Pojmy a instituty užité v zadávacích podmínkách je dle zadavatele třeba vykládat s přihlédnutím k účelu, jež mají sledovat; účelem předvedení vzorku byla v konkrétním případě ukázka skutečných požadovaných funkcí klinického systému tak, aby jej mohli používat zdravotníci ke své práci.
23. Zadavatel souhlasí se závěrem Úřadu, že pokud navrhovatel návrhem konkrétně nenapadal důvod vyloučení spočívající v „možnosti použít symboly a nástroje ke grafickému znázornění poranění a poškození těla“, nemohl ho Úřad přezkoumat. Zadavatel se rovněž neztotožňuje s navrhovatelem namítaným tendenčním jednáním některých členů komise.
24. Zadavatel navrhuje, aby předseda Úřadu rozklad zamítl a řízení ve věci zastavil.
V. Řízení o rozkladu
25. Úřad po doručení rozkladu neshledal důvody pro zrušení nebo změnu napadeného rozhodnutí podle § 87 správního řádu, a proto podle § 88 odst. 1 téhož zákona předal spis se svým stanoviskem předsedovi Úřadu k rozhodnutí o rozkladu.
Stanovisko předsedy Úřadu
26. Po projednání rozkladu a veškerého spisového materiálu rozkladovou komisí jmenovanou podle § 152 odst. 3 správního řádu a po posouzení případu ve všech jeho vzájemných souvislostech jsem podle § 89 odst. 2 správního řádu přezkoumal soulad napadeného rozhodnutí a řízení, které jeho vydání předcházelo, s právními předpisy, a dále správnost napadaného rozhodnutí v rozsahu námitek uvedených v rozkladu a s přihlédnutím k návrhu rozkladové komise jsem dospěl k následujícímu závěru.
27. Napadené rozhodnutí je nezákonné z důvodu nesprávného právního posouzení věci a částečně nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů rozhodnutí.
28. V další části odůvodnění tohoto rozhodnutí jsou v podrobnostech rozvedeny důvody, pro které jsem přistoupil ke zrušení napadeného rozhodnutí a vrácení věci Úřadu k novému projednání. Současně je v tomto rozhodnutí vysloven závazný právní názor, kterým je Úřad při dalším projednání věci vázán.
VI. K důvodům zrušení napadeného rozhodnutí a vrácení věci Úřadu k novému projednání
Shrnutí relevantních skutečností
29. V zadávacím řízení na veřejnou zakázku rozhodl zadavatel podle § 122 odst. 1 zákona o výběru navrhovatele, protože jeho nabídka byla vyhodnocena jako ekonomicky nejvýhodnější. V návaznosti na to navrhovatele v souladu s čl. 10.1 zadávací dokumentace vyzval, aby jako jednu z podmínek pro uzavření smlouvy předložil podle § 104 písm. a) zákona vzorek nabídnutého předmětu plnění veřejné zakázky, tj. klinického informačního systému, a předvedl jeho jednotlivé funkcionality specifikované v příloze E ZD (dále jen „prezentace“ nebo „předvedení“).
30. Prezentace vzorku systému se uskutečnila ve dnech 12. 9. 2019 a 30. 9. 2019. Komise, kterou jmenoval zadavatel dne 15. 4. 2019 za účelem hodnocení a posouzení nabídek v zadávacím řízení na veřejnou zakázku, (dále jen „komise“), dospěla k závěru, že navrhovatel v průběhu prezentace nepředvedl všechny funkcionality vzorku systému stanovené v příloze E ZD. Zadavatel z tohoto důvodu vyloučil navrhovatele z účasti v zadávacím řízení dle § 48 odst. 8 zákona, podle něhož zadavatel vyloučí vybraného dodavatele z účasti v zadávacím řízení, pokud zjistí, že jsou naplněny důvody vyloučení podle § 48 odst. 2 zákona nebo může prokázat naplnění důvodů podle § 48 odst. 5 písm. a) až c) zákona. Aniž by to zadavatel v oznámení o vyloučení výslovně uvedl, je zřejmé, že navrhovatele vyloučil podle tohoto ustanovení zákona ve spojení s § 48 odst. 2 písm. a) zákona, podle něhož může zadavatel vyloučit účastníka zadávacího řízení, pokud údaje, doklady, vzorky nebo modely předložené účastníkem zadávacího řízení nesplňují zadávací podmínky nebo je účastník zadávacího řízení ve stanovené lhůtě nedoložil.
31. Zadavatel požadoval, aby vybraný dodavatel při prezentaci předvedl 102 funkcionalit nabídnutého systému specifikovaných v příloze E ZD a očíslovaných P5.1-P5.102. V oznámení o vyloučení zadavatel uvedl, že navrhovatelem předvedený vzorek systému nesplnil požadavky stanovené v příloze E ZD pod č. P5.28, P5.47, P5.52, P5.54, P5.55, P5.56, P5.58, P5.76, P5.82, P5.83, P5.84, P5.85, P5.86, P5.90, P5.95, P5.100 a P5.101. Odůvodnění těchto závěrů zadavatele, resp. komise bylo obsaženo v příloze oznámení o vyloučení nazvané „Zápis posouzení požadavků dle přílohy E ZP při předvedení vzorku plnění vybraným dodavatelem v prostorách zadavatele dle požadavků bodu 10.1. zadávacích podmínek Veřejná zakázka ‚Jednotný klinický informační systém KIS Nemocnice Pardubického kraje, a.s. ‘“ (dále jen „zápis posouzení požadavků“ nebo „příloha oznámení o vyloučení“).
32. Úřad v bodě 96 odůvodnění napadeného rozhodnutí správně uvedl, že pokud je vyloučení dodavatele odůvodněno více důvody, ke konstatování toho, že byl vyloučen oprávněně, postačí, když Úřad zjistí, že alespoň jeden z uvedených důvodů byl v souladu se zákonem. Vzhledem k tomu a z důvodu procesní ekonomie se Úřad v odůvodnění napadeného rozhodnutí zabýval pouze důvodem vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení, že jím předvedený vzorek systému nesplnil požadavek č. P5.55 stanovený v příloze E ZD „[m]ožnost do dokumentace vkládat multimediální data jako jsou obrázky, video, zvuk. Možnost do obrázků zakreslovat značky, popisky aj. a celé to ukládat v dokumentaci pacienta. K dispozici jsou nástroje a symboly ke grafickému znázornění poranění a poškození těla (rány, popáleniny, jizvy, zlomeniny) a používaných prostředků (invazivní vstupy – katetry, drény, …)“. Ve vztahu k tomuto důvodu vyloučení dospěl Úřad ke dvěma dílčím závěrům, a to že navrhovatel v návrhu nenapadl důvod vyloučení spočívající v nesplnění části požadavku č. P5.55 „možnost použít symboly a nástroje ke grafickému znázornění poranění a poškození těla“, a že navrhovatel nesplnil část požadavku č. P5.55 „možnost do dokumentace vkládat multimediální data jako jsou obrázky, video, zvuk“. V návaznosti na tyto dva dílčí závěry Úřad uzavřel, že zadavatel vyloučil navrhovatele ze zadávacího řízení v souladu se zákonem. Navrhovatel tento závěr Úřadu, spolu s dalšími (viz body 15 a 18 odůvodnění tohoto rozhodnutí), napadl rozkladem.
K námitce, že Úřad nesprávně posoudil přezkoumatelnost rozhodnutí o námitkách
33. Navrhovatel v rozkladu předně namítá, že závěr Úřadu, že neshledal důvod pro uložení nápravného opatření spočívajícího ve zrušení rozhodnutí o námitkách, protože se v něm zadavatel konkrétně a srozumitelně vyjádřil ke všem skutečnostem uvedeným v námitkách, je nezákonný a v rozporu s reálnými skutečnostmi.
34. Navrhovatel v rámci této námitky pouze obecně namítá, že argumenty zadavatele nebyly konkrétní a srozumitelné, aniž by blíže specifikoval, které konkrétní argumenty má na mysli, a ke kterým jeho námitkám se neměl zadavatel vyjádřit dostatečně podrobně a srozumitelně, a ve vztahu k nimž měl Úřad provést nesprávné právní posouzení. Navrhovatel v této souvislosti uvádí, proč je dle jeho názoru rozhodnutí o vyloučení v rozporu se zákonem, a že se Úřad nevypořádal s nepravdivými nebo zavádějícími informacemi od zadavatele. K tomu uvádím, že z námitky je patrné, že navrhovatel nerozlišuje mezi nesprávnými závěry vyjádřenými např. v rozhodnutí o námitkách a případnou nepřezkoumatelností takového rozhodnutí. Skutečnost, že je nějaké rozhodnutí věcně či právně nesprávné, sama o sobě neznamená, že je rovněž nepřezkoumatelné. Nesouhlas navrhovatele s odůvodněním a závěry rozhodnutí o námitkách tedy nezpůsobuje jeho nepřezkoumatelnost.
35. K námitce navrhovatele dále uvádím, že se Úřad přezkoumatelností rozhodnutí o námitkách zabýval v bodech 84-93 odůvodnění napadeného rozhodnutí. Jak Úřad správně konstatoval v bodě 84 odůvodnění napadeného rozhodnutí, navrhovatel ve vztahu k tvrzenému nedostatečnému vypořádání námitek zadavatelem uvedl v návrhu pouze obecné konstatování, aniž by specifikoval, které konkrétní námitky zadavatel dle jeho názoru dostatečně nevypořádal a v čem konkrétně navrhovatel toto nedostatečné vypořádání spatřoval. V návaznosti na to Úřad v bodech 86-92 odůvodnění napadeného rozhodnutí posoudil rozhodnutí o námitkách. Dle mého názoru Úřad toto posouzení provedl, vzhledem k obecnosti námitky navrhovatele, dostatečným způsobem, a v bodě 93 odůvodnění napadeného rozhodnutí dospěl ke správnému závěru, že se zadavatel v odůvodnění rozhodnutí o námitkách podrobně a srozumitelně vyjádřil ke všem skutečnostem uvedeným v námitkách. Jak jsem však již upozornil výše, tento závěr neznamená, že rozhodnutí o námitkách (a potažmo rozhodnutí o vyloučení) obsahuje závěry, kterou jsou věcně i právně správné.
36. Vzhledem k uvedenému shledávám námitku navrhovatele shrnutou v bodě 33 odůvodnění tohoto rozhodnutí nedůvodnou.
K námitce, že Úřad nesprávně posoudil obsah návrhu
37. Navrhovatel nesouhlasí se závěrem Úřadu, že v návrhu nenapadl důvod vyloučení, že při prezentaci vzorku systému nesplnil část požadavku č. P5.55 spočívající v „možnosti použít symboly a nástroje ke grafickému znázornění poranění a poškození těla“. Navrhovatel uvádí, že tuto skutečnost v návrhu namítal prostřednictvím odkazu na text námitek, které učinil součástí návrhu. Úřad tak měl povinnost splnění tohoto dílčího požadavku přezkoumat, což neudělal.
38. Úřad v bodech 105 a 107 odůvodnění napadeného rozhodnutí dospěl k závěru, že navrhovatel v návrhu nenapadl zadavatelem tvrzené nesplnění dílčí části požadavku č. P5.55 stanoveného v příloze E ZD „možnost použít symboly a nástroje ke grafickému znázornění poranění a poškození těla“, a proto Úřad nemohl splnění tohoto dílčího požadavku ve správním řízení přezkoumat, a tento důvod vyloučení je tedy dle Úřadu nutno považovat za existující a rozhodnutí o vyloučení navrhovatele ve vztahu k tomuto důvodu za souladné se zákonem.
39. Jak Úřad správně uvedl v bodě 102 odůvodnění napadeného rozhodnutí, navrhovatel v námitkách u požadavku č. P5.55 argumentačně oddělil jednotlivé dílčí požadavky a ke každému uvedl důvody, pro něž byl přesvědčen, že požadavek byl naplněn – srov. bod 81 odůvodnění napadeného rozhodnutí, v němž Úřad z příslušné části námitek citoval. Z námitek jednoznačně vyplývá, že v nich navrhovatel argumentoval i proti důvodu vyloučení, že nesplnil požadavek „možnost použít symboly a nástroje ke grafickému znázornění poranění a poškození těla“.
40. V návrhu navrhovatel k požadavku č. P5.55 uvedl, že „předvedl funkcionalitu dle zadání, k dokumentaci pacienta vložil video záznam, zvukový záznam a obrázek. Tím tak předvedl funkčnost pro vkládání multimediálních dat do systému, které se tak staly součástí dokumentace pacienta. Zadavatel však v Odmítnutí námitek uvedl, že Navrhovatel prokazatelně nepředvedl požadovanou funkcionalitu v rozsahu podle zadání, neboť ‚tento soubor Navrhovatel nebyl schopen na vzorku plnění přehrát. Pouhé vizuální uložení souboru nestačí k prokázání funkčnosti vzorku plnění. Navrhovatel provedl vložení obrazového souboru, který ale nebyl doplněn popisem a nenaplňoval tak předepsané náležitosti obrazové dokumentace‘. Navrhovatel ovšem v Námitce doložil jednoznačně screenshoty ze Systému, kterými požadavky Zadavatele uvedené v příloze E zadávacích podmínek naplnil“. Úřad z toho dovozuje, že navrhovatel v návrhu (na rozdíl od námitek – viz předchozí bod odůvodnění tohoto rozhodnutí) nikterak nenapadl zadavatelem tvrzené nesplnění dílčí části požadavku č. P5.55 „možnost použít symboly a nástroje ke grafickému znázornění poranění a poškození těla“. S tímto posouzením se z následujících důvodů neztotožňuji.
41. Jak uvedl sám Úřad v bodě 94 odůvodnění napadeného rozhodnutí, „[n]ávrh směřuje proti rozhodnutí o vyloučení, které navrhovatel považuje za nezákonné“. Konkrétně navrhovatel v návrhu např. uvedl, že se „domáhá přezkoumání … rozhodnutí o vyloučení ze zadávacího řízení“, „je přesvědčen, že jeho vyloučení bylo provedeno chybně a v rozporu se zákonem“, nebo že „[s]plnění funkcionalit uvedených v příloze E zadávacích podmínek Navrhovatel prokázal“. Návrh tedy směřoval proti rozhodnutí o vyloučení jako celku, tzn. proti všem důvodům vyloučení, včetně toho, že navrhovatel při prezentaci vzorku systému nesplnil požadavek č. P5.55. V této souvislosti lze podotknout, že by cokoliv jiného postrádalo smysl, protože pokud je vyloučení účastníka zadávacího řízení odůvodněno více důvody, stačí jediný zákonný důvod k tomu, aby bylo toto vyloučení oprávněné, jak uvedl ostatně i Úřad v bodě 96 odůvodnění napadeného rozhodnutí. Pokud tedy vyloučený účastník chce dosáhnout zrušení rozhodnutí o vyloučení, musí námitkami a následně návrhem napadnout všechny důvody vyloučení.
42. Navrhovatel dále v návrhu uvedl, že „[k] jednotlivým požadavkům a závěrům ze zápisu posouzení požadavků Navrhovatel uvedl svá vyjádření v Námitce, které tvoří přílohu tohoto Návrhu na řízení o přezkoumání úkonů Zadavatele a které ovšem Zadavatel dostatečně nevypořádal. Navrhovatel připojuje komentáře k některým vyjádřením Zadavatele uvedeným v Odmítnutí námitek dle jednotlivých bodů“. Navrhovatel tedy k návrhu připojil (jako jeho přílohu č. 4) námitky ze dne 7. 11. 2019 podané ve smyslu § 241 odst. 2 písm. a) zákona, a odkázal na v nich uvedená vyjádření k jednotlivým závěrům komise uvedeným v zápisu posouzení požadavků (tj. příloze oznámení o vyloučení, v níž jsou uvedeny jednotlivé důvody vyloučení) s tím, že v další části návrhu připojil komentáře k některým vyjádřeným zadavatele uvedeným v rozhodnutí o námitkách, a to zvlášť ke každému důvodu vyloučení.
43. Navrhovatel tedy koncipoval návrh tak, že místo toho, aby v něm opisoval argumentaci, kterou k jednotlivým důvodům vyloučení uvedl v námitkách, pouze na ni v návrhu odkázal, a námitky doručil Úřadu spolu s návrhem jako jeho přílohu č. 4. Tomuto způsobu zpracování návrhu nelze nic vytknout. To, že navrhovatel zvolil tento postup, je patrné rovněž z rozsahu a obsahu jeho vyjádření k předmětnému důvodu vyloučení č. P5.55 v námitkách na straně jedné a v návrhu na straně druhé – zatímco vyjádření navrhovatele je v námitkách oproti návrhu podstatně delší a podrobnější (blíže viz bod 39 odůvodnění tohoto rozhodnutí), v návrhu navrhovatel především reaguje na vyjádření zadavatele v rozhodnutí o námitkách (blíže viz bod 40 odůvodnění tohoto rozhodnutí).
44. Lze tedy uzavřít, že navrhovatel návrhem napadl rozhodnutí o vyloučení jako celek (tedy včetně důvodu vyloučení spočívajícího v nesplnění dílčí části požadavku č. P5.55 „možnost použít symboly a nástroje ke grafickému znázornění poranění a poškození těla“), a že součástí návrhu je argumentace navrhovatele, kterou k jednotlivým důvodům vyloučení uvedl v námitkách ze dne 7. 11. 2019. V návaznosti na tento závěr shledávám rozkladovou námitku navrhovatele shrnutou v bodě 37 odůvodnění tohoto rozhodnutí jako důvodnou.
K námitce, že Úřad nesprávně vyhodnotil posuzovaný důvod vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení
45. Navrhovatel dále v rozkladu napadá závěr Úřadu, že při prezentaci vzorku systému nesplnil část požadavku č. P5.55 „možnost do dokumentace vkládat multimediální data jako jsou obrázky, video, zvuk“. Navrhovatel uvádí, že zadavatel pro prezentaci požadoval vložení souboru, nikoliv jeho přehrání, což splnil.
46. Zadavatel v rámci požadavku č. P5.55 specifikovaného v příloze E ZD mimo jiné stanovil, že vybraný dodavatel je na vzorku nabídnutého systému povinen předvést funkcionalitu „možnost do dokumentace vkládat multimediální data jako jsou obrázky, video, zvuk“. Dokumentací se v tomto případě rozumí zdravotnická dokumentace, označovaná také jako dokumentace pacienta, což je ve smyslu čl. 3.3 přílohy B zadávací dokumentace „systematicky vedený soubor údajů a obrazových materiálů vztahující se ke konkrétnímu pacientovi a jeho zdravotnímu stavu“.
47. Z oznámení o vyloučení, ve spojení se zápisem posouzení požadavků, který je jeho přílohou, vyplývá, že nesplnění uvedeného požadavku „možnost do dokumentace vkládat multimediální data jako jsou obrázky, video, zvuk“ bylo jedním z důvodů vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení. Konkrétně komise v zápisu posouzení požadavků uvedla, že „[d]odavatel naznačil vložení souboru s videozáznamem a vložení souboru zvuku, avšak nedošlo k jejich funkčnímu předvedení“ a „[n]epřevedl funkčnost uloženého videa a zvuku do dokumentace pacienta“. Zadavatel k tomu v rozhodnutí o námitkách doplnil, že „[s]těžovatel (dokumentováno na audiovizuálním záznamu) nepředvedl funkčnost vloženého video souboru, neboť tento soubor stěžovatel nebyl schopen na vzorku plnění přehrát. Pouhé vizuální uložení souboru nestačí k prokázání funkčnosti vzorku plnění“.
48. Úřad k tomuto důvodu vyloučení uvedl v bodě 109 odůvodnění napadeného rozhodnutí, že ze zjištěných skutečností vyplývá, že navrhovatel v rámci prezentace videosoubor i zvukový soubor do systému vložil, ale nebyl jej schopen přehrát. V bodě 110 odůvodnění napadeného rozhodnutí dospěl Úřad k závěru, že „[b]yť skutečně požadavek uvedený v zadávacích podmínkách zněl na možnost vložení multimediálních dat do dokumentace a ze striktně jazykového výkladu by tedy šlo vyvodit, že ke splnění požadavku postačí prosté vložení souboru, dle Úřadu je třeba požadavek vykládat v širších souvislostech, a to zejména s ohledem na účel, k jakému má dodávaný systém zadavateli sloužit … Z podstaty zdravotnické dokumentace je zřejmé, že tato nefunguje jako prosté úložiště datových souborů, ale jako nástroj, se kterým je v souvislosti s léčbou pacientů třeba dále pracovat, tj. nepochybně je nutné mít možnost si soubory vložené do dokumentace, včetně multimediálních dat, otevřít a seznámit se s jejich obsahem. Úřad tedy souhlasí se zadavatelem, že ke splnění požadavku nepostačí prosté vizuální vložení souboru do informačního systému, tj. fakt, že se v systému zobrazí ikona či text naznačující, že došlo ke vložení souboru. Pokud tedy navrhovatel nebyl v rámci prezentace vzorku schopen ‚vložený‘ soubor přehrát (a tedy fakticky prokázat, že příslušný videosoubor v systému skutečně je), nelze dle Úřadu považovat předmětný požadavek za splněný“.
49. V zápisu posouzení požadavků předně komise uvedla, že navrhovatel „naznačil“ vložení, což evokuje, že při prezentaci vůbec audio ani video soubor do vzorku systému nevložil. Současně však komise ve stejném dokumentu uvedla, že navrhovatel nepředvedl funkčnost „uloženého“ videa a zvuku, z čehož naopak vyplývá, že navrhovatel do dokumentace pacienta audio i video soubor uložil, ale nepředvedl jejich funkčnost. V rozhodnutí o námitkách již zadavatel pouze píše o „vloženém video souboru“, který navrhovatel nebyl schopen přehrát, a že pouhé „uložení souboru“ nestačí k prokázání funkčnosti vzorku plnění. Co se týká Úřadu, ten si v tomto ohledu protiřečí, když v předposlední větě bodu 109 odůvodnění napadeného rozhodnutí uvedl, že navrhovatel v rámci prezentace videosoubor do systému vložil, zatímco v bodě 110 odůvodnění napadeného rozhodnutí napsal, že navrhovatel nebyl schopen v rámci prezentace prokázat, že příslušný videosoubor v systému skutečně je.
50. K tomu uvádím, že skutečnost, že navrhovatel v rámci prezentace audio i video soubor do vzorku systému vložil, dokládá snímek obrazovky obsažený v námitkách (a uvedený Úřadem v bodě 81 odůvodnění napadeného rozhodnutí). Zadavatel autenticitu tohoto snímku obrazovky v rozhodnutí o námitkách nezpochybnil, a navíc, jak vyplývá z předchozího bodu odůvodnění tohoto rozhodnutí, upustil od tvrzení, že navrhovatel vložení souborů pouze „naznačil“, a naopak setrval na tvrzení, že navrhovatel nepředvedl funkčnost vložených souborů jejich přehráním. Lze tedy dle mého názoru učinit dílčí závěr, že navrhovatel při prezentaci vzorku systému do dokumentace pacienta audio i video soubor vložil, ale nepřehrál je (což je skutečnost, kterou navrhovatel nerozporuje).
51. Zadavatel i Úřad dospěli k závěru, že navrhovatel byl při prezentaci vzorku systému povinen audio i video soubor do zdravotnické dokumentace nejen vložit, ale i přehrát, a protože tak neučinil (nepřehrál je), zadavatel byl navrhovatele, jakožto vybraného dodavatele, povinen z tohoto důvodu vyloučit z účasti v zadávacím řízení. S tímto závěrem se z následujících důvodů neztotožňuji.
52. V první řadě je třeba uvést, že předmětná část požadavku č. P5.55 zněla „možnost do dokumentace vkládat multimediální data jako jsou obrázky, video, zvuk“. Ze znění tohoto požadavku tedy jednoznačně vyplývá, že navrhovatel byl povinen při prezentaci prokázat, že vzorek systému umožňuje vložení multimediálních dat do zdravotnické dokumentace, nikoliv však již jejich přehrání. Jak je uvedeno výše, navrhovatel tento požadavek splnil, a proto nemohl být z tohoto důvodu vyloučen z účasti v zadávacím řízení.
53. Dle Úřadu je třeba předmětný požadavek vykládat s ohledem na účel, k jakému má dodávaný systém sloužit, s odůvodněním, že z podstaty zdravotnické dokumentace je zřejmé, že tato nefunguje jako prosté úložiště datových souborů, ale jako nástroj, v němž musí jít multimediální data otevřít a seznámit se s jejich obsahem. Zadavatel obdobně uvádí ve vyjádření k rozkladu, že„[p]okud např. má být do klinického informačního systému nahráno video, nebo obrázek, je logické, že účelem nahrání obrazu či videa je následná práce např. lékaře s takovým obrázkem či videem spočívající alespoň v jejich následném funkčním zobrazení. V opačném případě by uvedená funkcionalita neplnila svůj účel, pro který byla požadována“. S těmito tvrzeními by bylo možné souhlasit ve vztahu k hotovému systému (což však Úřadu v zásadě nepřísluší posuzovat), který má být v budoucnu dodán na základě smlouvy uzavřené na veřejnou zakázku, nikoliv však ve vztahu k vzorku systému, který měl být vybraným dodavatelem předveden jako podmínka pro uzavření smlouvy na veřejnou zakázku dle § 104 písm. a) zákona.
54. Podmínky pro uzavření smlouvy, které zadavatelé stanoví podle § 104 zákona jako součást zadávacích podmínek, je třeba vykládat v souladu se zásadou transparentnosti restriktivně a v zásadě v souladu s jejich výslovným zněním, aby se zamezilo libovůli ze strany zadavatelů, která by mohla vést k nerovnému zacházení s uchazeči o veřejnou zakázku a jejich vylučování z účasti v zadávacím řízení z důvodů, které jsou v rozporu se zásadami zadávání veřejných zakázek stanovenými v § 6 zákona. Rovněž případná nejednoznačnost těchto podmínek musí jít k tíži zadavatele, a to v souladu s § 36 odst. 3 zákona, podle něhož nesmí zadavatel přenášet odpovědnost za správnost a úplnost zadávacích podmínek na dodavatele.
55. Dle Úřadu důvod vyloučení navrhovatele z účasti v zadávacím řízení spočívající v tom, že navrhovatel audio ani video soubor vložený do vzorku systému při prezentaci nepřehrál, byl oprávněný, přestože požadavek na jeho přehrání nebyl v příloze E ZD výslovně stanoven, a to s odůvodněním, že je to v souladu s jeho účelem (obdobně argumentuje zadavatel ve vyjádření k rozkladu – viz citace v bodě 53 odůvodnění tohoto rozhodnutí). Takový způsob interpretace předmětné zadávací podmínky je netransparentní a naplňuje znaky libovůle, a proto je třeba ho odmítnout. Pokud bychom tento výklad připustili, příště by mohl být vybraný dodavatel vyloučen např. proto, že sice video soubor do vzorku systému vložil a rovněž ho i přehrál, ale pouze v jednom formátu video souboru (např. avi), přičemž mu mělo být jasné, že systém musí umožňovat uložení i přehrání dalších „obvyklých“ formátů video souborů.
56. Zadavatel měl možnost stanovit, že vybraný dodavatel je při prezentaci vzorku systému povinen audio a video soubor nejen vložit, ale i přehrát. Pokud tak neučinil, nemohl to po navrhovateli při prezentaci dodatečně požadovat, resp. ho kvůli tomu vyloučit ze zadávacího řízení. Je přitom irelevantní, zda soubor nebyl navrhovatelem přehrán proto, že to systém v té době neumožňoval, anebo proto, že navrhovatel s tímto požadavkem nepočítal a tuto funkcionalitu si pro prezentaci vzorku systému nepřipravil.
57. V této souvislosti je vhodné upozornit na to, že je třeba rozlišovat mezi prezentací vzorku systému a předáním hotového systému, ke kterému má v posuzovaném případě dojít až ve lhůtě 15 měsíců od nabytí účinnosti smlouvy uzavřené na veřejnou zakázku (podle čl. XX přílohy A zadávací dokumentace „Smlouva o dílo a smlouva o poskytnutí licence a souvisejících služeb“). To, že má hotový a předaný systém případně umožňovat přehrání vložených souborů, neznamená, že to musel umožňovat i vzorek tohoto systému. Zadavatel neměl právo očekávat, že navrhovatel na prezentaci představí kompletně hotový systém (to má právo očekávat až ve lhůtách dle smlouvy uzavřené na veřejnou zakázku), ale že předvede funkcionality stanovené v příloze E ZD. Předvedení vzorku systému nelze zaměňovat s přebíráním předmětu plnění veřejné zakázky. V návaznosti na vyjádření zadavatele k rozkladu (viz citace v bodě 53 odůvodnění tohoto rozhodnutí) je třeba podotknout, že lékaři nebudou používat vzorek systému, ale až systém dokončený a předaný na základě smlouvy uzavřené na veřejnou zakázku.
58. Je třeba si rovněž uvědomit, že dodavatelé si musí prezentaci dopředu připravit (v posuzovaném případě na základě požadavků stanovených v příloze E ZD) a v rámci toho mohou vzorek předmětu plnění zjednodušit, aby prezentace byla přehlednější atp. Pokud je předmětem veřejné zakázky dodání systému, který má umožňovat vložení a přehrání souborů, avšak vzorek systému měl umožňovat pouze vložení souborů, zadavatel nemůže z toho, že navrhovatel v rámci prezentace soubory nepřehrál, dovozovat, že nabídnutý systém tuto funkcionalitu nemá, anebo že ji při jeho předání a převzetí mít nebude.
59. Lze tedy shrnout, že pokud navrhovatel na snímku obrazovky doložil, resp. tato skutečnost ani není mezi účastníky řízení sporná, že při prezentaci vzorku systému předvedl vložení audio i video souboru do zdravotnické dokumentace, splnil část požadavku zadavatele č. P5.55 spočívající v možnosti do zdravotnické dokumentace vkládat video a zvuk. Důvod vyloučení navrhovatele z účasti v zadávacím řízení spočívající v tom, že při prezentaci vzorku systému vložený audio a video soubor nepřehrál, považuji, na rozdíl od Úřadu, za neoprávněný. Vzhledem k tomu shledávám rozkladovou námitku navrhovatele shrnutou v bodě 45 odůvodnění tohoto rozhodnutí jako důvodnou.
K námitce podjatosti člena komise
60. Navrhovatel v rozkladu rovněž namítá, že se Úřad nevypořádal s namítaným porušením základních zásad zadávacího řízení, a to zásady transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace. Dle navrhovatele při prezentaci vzorku systému docházelo ze strany některých členů komise k zjevně tendenčnímu postupu vůči navrhovateli. Nejvíce ze strany člena komise MUDr. X. Y., který směřoval prezentaci mimo rozsah požadavků, které měly být předvedeny, a kladl zcela zaujaté otázky v neprospěch navrhovatele. Navrhovatel v této souvislosti odkazuje na audiovizuální záznam pořízený z průběhu prezentace.
61. K tomu uvádím, že navrhovatel zcela identickou námitku jako v rozkladu vznesl již v návrhu a je pravdou, že Úřad se k ní v odůvodnění napadeného rozhodnutí vůbec nevyjádřil. Na jeho obhajobu je však třeba říci, že tato námitka byla a je velmi obecná. Navrhovatel v návrhu uvedl, že při prezentaci systému vůči němu konkrétní člen komise postupoval tendenčně, a odkázal přitom na mnohahodinový audiovizuální záznam pořízený z průběhu prezentace. Navrhovatel však v návrhu (ani nyní v rozkladu) vůbec nespecifikoval konkrétní jednání uvedeného člena komise a ani neoznačil konkrétní časové úseky v rámci pořízeného audiovizuálního záznamu, které by toto tvrzení dokládaly. Úřad za navrhovatele nemůže domýšlet a spekulovat, co myslel tím, že člen komise MUDr. X. Y. „směřoval prezentaci mimo rozsah požadavků, které měly být prezentovány, nevybíravým způsobem rozšiřoval požadavky na rozsah prezentace i kladl zcela zaujaté otázky v neprospěch Navrhovatele“. Vzhledem k tomu shledávám rozkladovou námitku navrhovatele, že se Úřad v odůvodnění napadeného rozhodnutí nevypořádal s jeho námitkou, že ze strany některých členů komise docházelo při prezentaci vzorku systému k zjevně tendenčnímu postupu vůči navrhovateli, jako nedůvodnou. Je to z toho důvodu, že se Úřad touto námitkou nemohl věcně zabývat pro její neurčitost.
62. Navrhovatel však současně v návrhu spatřoval porušení základních zásad zadávacího řízení v tom, že „zmiňovaný MUDr. X. Y. [Pozn. předsedy Úřadu – v návrhu je uvedeno jméno konkrétního člena komise] pravděpodobně úzce spolupracuje s dalším účastníkem v pořadí, kdy byl vyhodnocen jako vítěz nejkvalitnějších uživatelů společnosti STAPRO s.r.o. … nebo pracuje jako člen expertní skupiny a budoucí školitel národních norem kódování pro český systém DRG společnosti STAPRO s.r.o.“. Navrhovatel tedy v návrhu namítal podjatost konkrétního člena komise z důvodu jeho údajného vztahu k druhému účastníkovi zadávacího řízení a současně označil dva důkazy k prokázání svých tvrzení. Tato námitka již byla dostatečně konkrétní, a proto ji měl Úřad v odůvodnění napadeného rozhodnutí povinnost vypořádat, což však neučinil. Odůvodnění napadeného rozhodnutí shledávám z tohoto důvodu v této části nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů, a rozkladovou námitku navrhovatele, že se Úřad nevypořádal s namítaným porušením základních zásad zadávacího řízení, a to ve vztahu k tvrzené podjatosti konkrétního člena komise, jako důvodnou.
Shrnutí
63. Úřad v rámci nového projednání věci vypořádá návrh navrhovatele v souladu s výše uvedeným odůvodněním. V první řadě bude brát zřetel na to, že návrh navrhovatele ze dne 28. 11. 2019 směřoval proti rozhodnutí o vyloučení jako celku, tzn. proti všem důvodům vyloučení uvedeným v oznámení o vyloučení a jeho příloze, a že jeho součástí je argumentace navrhovatele k jednotlivým důvodům vyloučení uvedená v námitkách ze dne 7. 11. 2019, jež jsou přílohou č. 4 návrhu.
64. V rámci nového projednání věci se bude Úřad řídit závazným právním názorem předsedy Úřadu, že důvod vyloučení navrhovatele z účasti v zadávacím řízení spočívající v tom, že při prezentaci vzorku systému nesplnil část požadavku č. P5.55 stanoveného v příloze E ZD „možnost do dokumentace vkládat multimediální data jako jsou obrázky, video, zvuk“ z důvodu, že audio a video soubor nepřehrál, byl neoprávněný.
65. Požadavky stanovené v příloze E ZD, jejichž nesplnění vedlo zadavatele k vyloučení navrhovatele z účasti v zadávacím řízení, bude Úřad vykládat v souladu se zásadou transparentnosti a v případě jejich nejednoznačnosti k tíži zadavatele.
66. Úřad rovněž v rámci nového projednání věci vypořádá námitku podjatosti příslušného člena komise.
VII. K trvání zákazu uzavřít smlouvu v zadávacím řízení na veřejnou zakázku
67. V souvislosti se zrušením napadeného rozhodnutí tímto rozhodnutím o rozkladu upozorňuji zadavatele na skutečnost, že předběžné opatření, jímž mu Úřad zakázal uzavřít smlouvu v zadávacím řízení na veřejnou zakázku (blíže viz bod 9 odůvodnění tohoto rozhodnutí), doposud nepozbylo platnosti a účinnosti, a zákaz uzavřít smlouvu v zadávacím řízení na veřejnou zakázku trvá i po vydání tohoto rozhodnutí o rozkladu.
68. Účel správního řízení je tedy dostatečně zajištěn předběžným opatřením specifikovaným v bodě 9 odůvodnění tohoto rozhodnutí, a proto jsem návrhu navrhovatele uvedenému v bodě 20 odůvodnění tohoto rozhodnutí nevyhověl (návrh na nařízení předběžného opatření, který je součástí rozkladu, byl zamítnut rozhodnutím sp. zn. ÚOHS-R0027/2020/VZ, č. j. ÚOHS-05344/2020/321/VJu ze dne 17. 2. 2020).
VIII. Závěr
69. Po zvážení všech aspektů dané věci jsem dospěl k závěru, že napadené rozhodnutí je nezákonné z důvodu nesprávného právního posouzení věci a částečně nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů rozhodnutí. Protože nebylo možné tuto nezákonnost napravit přímo v řízení o rozkladu změnou napadeného rozhodnutí podle § 90 odst. 1 písm. c) správního řádu, dospěl jsem k závěru, že nastaly podmínky pro zrušení napadeného rozhodnutí a vrácení věci Úřadu k novému projednání ve smyslu § 152 odst. 6 písm. a) ve spojení s § 90 odst. 1 písm. b) téhož zákona. Úřad se v rámci nového projednání věci bude řídit závazným právním názorem uvedeným v tomto rozhodnutí.
Poučení
Proti tomuto rozhodnutí se nelze podle § 91 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, ve spojení s § 152 odst. 5 téhož zákona dále odvolat.
otisk úředního razítka
Ing. Petr Rafaj
předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže
Obdrží:
1. Nemocnice Pardubického kraje, a.s., Kyjevská 44, 532 03 Pardubice
2. DATALAN, a.s., odštěpný závod, Na Hlinách 1786/16, 182 00 Praha
Vypraveno dne:
viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy
[1] Pozn.: Pokud je v tomto rozhodnutí uveden odkaz na zákon, jedná se vždy o znění účinné ke dni zahájení šetřeného zadávacího řízení.
|
