Spisová značka:
ÚOHS-S0401/2019/VZ
Číslo jednací:
ÚOHS-04397/2020/521/OPi
Brno: 7. února 2020
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ve správním řízení zahájeném dne 6. 11. 2019 na návrh z téhož dne, jehož účastníky jsou
zadavatel – Nemocnice České Budějovice, a.s., IČO 26068877, se sídlem B. Němcové 585/54, 370 01 České Budějovice,
navrhovatel – Medsol s.r.o., IČO 24201596, se sídlem Lužná 591/4, 160 00 Praha 6,
ve věci přezkoumání úkonů cit. zadavatele učiněných při zadávání veřejné zakázky „Klinický informační systém pro intenzívní neonatologickou péči“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 16. 9. 2019 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 18. 9. 2019 pod ev. č. zakázky Z2019-032347, ve znění oprav uveřejněných dne 30. 9. 2019, 7. 10. 2019, 29. 10. 2019, 11. 11. 2019, 25. 11. 2019, 9. 12. 2019, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 18. 9. 2019 pod ev. č. 2019/S 180-438029, ve znění dodatečných informací uveřejněných dne 30. 9. 2019 pod ev. č. 2019/S 188-457290, dne 9. 10. 2019 pod ev. č. 2019/S 195-473924, dne 28. 10. 2019 pod ev. č. 2019/S 208-507511, dne 11. 11. 2019 pod ev. č. 2019/S 217-532586, dne 25. 11. 2019 pod ev. č. 2019/S 227-557052 a dne 9. 12. 2019 pod ev. č. 2019/S 237-581385,
rozhodl takto:
I.
Zadavatel – Nemocnice České Budějovice, a.s., IČO 26068877, se sídlem B. Němcové 585/54, 370 01 České Budějovice – stanovil zadávací podmínky veřejné zakázky „Klinický informační systém pro intenzívní neonatologickou péči“ zadávané v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 16. 9. 2019 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 18. 9. 2019 pod ev. č. zakázky Z2019-032347, ve znění oprav uveřejněných dne 30. 9. 2019, 7. 10. 2019, 29. 10. 2019, 11. 11. 2019, 25. 11. 2019, 9. 12. 2019, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 18. 9. 2019 pod ev. č. 2019/S 180-438029, ve znění dodatečných informací uveřejněných dne 30. 9. 2019 pod ev. č. 2019/S 188-457290, dne 9. 10. 2019 pod ev. č. 2019/S 195-473924, dne 28. 10. 2019 pod ev. č. 2019/S 208-507511, dne 11. 11. 2019 pod ev. č. 2019/S 217-532586, dne 25. 11. 2019 pod ev. č. 2019/S 227-557052 a dne 9. 12. 2019 pod ev. č. 2019/S 237-581385, v rozporu s § 36 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ve spojení se zásadou přiměřenosti zakotvenou v § 6 odst. 1 cit. zákona, když v čl. 5.1. přílohy č. 1 „Smlouva o dílo a poskytování služeb“ zadávací dokumentace veřejné zakázky, stanovil termín pro plnění veřejné zakázky „do čtyř (4) měsíců od nabytí účinnosti této smlouvy, nejpozději však do 31. 12. 2019“, ve znění Vysvětlení zadávací dokumentace č. 1 ze dne 25. 9. 2019 a Vysvětlení zadávací dokumentace č. 3 ze dne 7. 10. 2019 „nejpozději do 31. 12. 2019“ a ve znění Sdělení zadavatele ze dne 4. 12. 2019 „do čtyř (4) měsíců od nabytí účinnosti této smlouvy“, tj. nepřiměřeně složitosti a rozsahu předmětu veřejné zakázky, a to zejména ve vztahu k požadavku zadavatele dle čl. 3.1.2. a 3.1.3. přílohy č. 1 „Smlouva o dílo a poskytování služeb“ zadávací dokumentace veřejné zakázky na implementaci klinického informačního systému do prostředí zadavatele (tj. mimo jiné dle „Části C. – Popis rozhraní mezi KISINP a NIS, LIS“ přílohy č. 3 „Technická specifikace“ zadávací dokumentace veřejné zakázky na propojení „s již používanými systémy v nemocni, NIS Stapro Akord a LIS OpenLims“) zahrnující migraci dat, čímž vytvořil bezdůvodné překážky hospodářské soutěže.
II.
Jako opatření k nápravě nezákonného postupu zadavatele – Nemocnice České Budějovice, a.s., IČO 26068877, se sídlem B. Němcové 585/54, 370 01 České Budějovice – uvedeného ve výroku I. tohoto rozhodnutí Úřad pro ochranu hospodářské soutěže podle § 263 odst. 3 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ruší zadávací řízení na veřejnou zakázku „Klinický informační systém pro intenzívní neonatologickou péči“ zadávanou v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 16. 9. 2019 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 18. 9. 2019 pod ev. č. zakázky Z2019-032347, ve znění oprav uveřejněných dne 30. 9. 2019, 7. 10. 2019, 29. 10. 2019, 11. 11. 2019, 25. 11. 2019, 9. 12. 2019, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 18. 9. 2019 pod ev. č. 2019/S 180-438029, ve znění dodatečných informací uveřejněných dne 30. 9. 2019 pod ev. č. 2019/S 188-457290, dne 9. 10. 2019 pod ev. č. 2019/S 195-473924, dne 28. 10. 2019 pod ev. č. 2019/S 208-507511, dne 11. 11. 2019 pod ev. č. 2019/S 217-532586, dne 25. 11. 2019 pod ev. č. 2019/S 227-557052 a dne 9. 12. 2019 pod ev. č. 2019/S 237-581385.
III.
Zadavateli – Nemocnice České Budějovice, a.s., IČO 26068877, se sídlem B. Němcové 585/54, 370 01 České Budějovice – se podle § 263 odst. 8 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, až do pravomocného skončení správního řízení vedeného Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže pod sp. zn. S0401/2019/VZ ve věci návrhu navrhovatele – Medsol s.r.o., IČO 24201596, se sídlem Lužná 591/4, 160 00 Praha 6 – ze dne 6. 11. 2019 na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele ukládá zákaz uzavřít smlouvu v zadávacím řízení na veřejnou zakázku „Klinický informační systém pro intenzívní neonatologickou péči“ zadávanou v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 16. 9. 2019 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 18. 9. 2019 pod ev. č. zakázky Z2019-032347, ve znění oprav uveřejněných dne 30. 9. 2019, 7. 10. 2019, 29. 10. 2019, 11. 11. 2019, 25. 11. 2019, 9. 12. 2019, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 18. 9. 2019 pod ev. č. 2019/S 180-438029, ve znění dodatečných informací uveřejněných dne 30. 9. 2019 pod ev. č. 2019/S 188-457290, dne 9. 10. 2019 pod ev. č. 2019/S 195-473924, dne 28. 10. 2019 pod ev. č. 2019/S 208-507511, dne 11. 11. 2019 pod ev. č. 2019/S 217-532586, dne 25. 11. 2019 pod ev. č. 2019/S 227-557052 a dne 9. 12. 2019 pod ev. č. 2019/S 237-581385.
IV.
Podle § 266 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, v návaznosti na § 1 vyhlášky č. 170/2016 Sb., o stanovení paušální částky nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele při zadávání veřejných zakázek, se zadavateli – Nemocnice České Budějovice, a.s., IČO 26068877, se sídlem B. Němcové 585/54, 370 01 České Budějovice – ukládá povinnost
uhradit náklady řízení ve výši 30 000,- Kč (třicet tisíc korun českých).
Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.
Odůvodnění
I. ZADÁVACÍ ŘÍZENÍ
1. Odesláním oznámení o zahájení zadávacího řízení k uveřejnění ve Věstníku veřejných zakázek zadavatel – Nemocnice České Budějovice, a.s., IČO 26068877, se sídlem B. Němcové 585/54, 370 01 České Budějovice (dále jen „zadavatel“) – dne 16. 9. 2019 zahájil otevřené řízení za účelem zadání veřejné zakázky „Klinický informační systém pro intenzívní neonatologickou péči“, přičemž oznámení o zahájení zadávacího řízení bylo uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 18. 9. 2019 pod ev. č. zakázky Z2019-032347, ve znění oprav uveřejněných dne 30. 9. 2019, 7. 10. 2019, 29. 10. 2019, 11. 11. 2019, 25. 11. 2019, 9. 12. 2019, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 18. 9. 2019 pod ev. č. 2019/S 180-438029, ve znění dodatečných informací uveřejněných dne 30. 9. 2019 pod ev. č. 2019/S 188-457290, dne 9. 10. 2019 pod ev. č. 2019/S 195-473924, dne 28. 10. 2019 pod ev. č. 2019/S 208-507511, dne 11. 11. 2019 pod ev. č. 2019/S 217-532586, dne 25. 11. 2019 pod ev. č. 2019/S 227-557052 a dne 9. 12. 2019 pod ev. č. 2019/S 237-581385 (dále jen „veřejná zakázka“ nebo „zadávací řízení“).
2. Předmětem plnění veřejné zakázky je podle oznámení o zahájení zadávacího řízení „poskytnutí licencí klinického informačního systému pro intenzívní neonatologickou péči (dále též jen ‚KISINP‘) na dobu neurčitou, provedení implementace KISINP a poskytování služeb správy, uživatelské podpory a údržby NIS[1] na dobu tří (3) roků po skončení záruční doby, to vše v souladu s platnou právní úpravou, zejména zákonem č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění, zákonem č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon), v platném znění, a v souladu s provozními předpisy Zadavatele, včetně případných veškerých souvisejících činností v rozsahu blíže vymezeném Zadávací dokumentací. Součástí veřejné zakázky je rovněž poskytnutí souvisejících služeb a vykonání souvisejících činností vybraným dodavatelem v rozsahu a za podmínek vymezených Zadávací dokumentací za účelem řádného splnění veřejné zakázky.“.
3. Zadavatel obdržel ve dnech 14. 10. 2019 a 15. 10. 2019 námitky navrhovatele – Medsol s.r.o., IČO 24201596, se sídlem Lužná 591/4, 160 00 Praha 6 (dále jen „navrhovatel“) – proti zadávacím podmínkám veřejné zakázky.
4. Zadavatel rozhodnutím ze dne 29. 10. 2019, které navrhovatel obdržel téhož dne, námitky navrhovatele ze dne 14. 10. 2019 a 15. 10. 2019 odmítl.
5. Vzhledem k tomu, že navrhovatel nepovažoval rozhodnutí zadavatele o námitkách za učiněné v souladu se zákonem č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), doručil Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) dne 6. 11. 2019 návrh na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele z téhož dne (dále jen „návrh“).
II. OBSAH NÁVRHU
6. Navrhovatel je názoru, že zadavatel „v původních zadávacích podmínkách stanovil dvojí a zároveň nereálný termín plnění veřejné zakázky a dále nereálnou a tedy nemožnou zadávací lhůtu“, čímž (1) nedostál povinnosti postupovat hospodárně, efektivně a účelně při vynakládání veřejných prostředků, (2) postupoval v rozporu s § 36 odst. 1 zákona, a (3) nepostupoval v souladu se zásadou transparentnosti a přiměřenosti dle § 6 odst. 1 zákona.
7. Navrhovatel rekapituluje, že dle původních zadávacích podmínek byla lhůta pro plnění veřejné zakázky stanovena v délce 4 měsíců od nabytí účinnosti smlouvy, nejpozději do 31. 12. 2019. Zadavatel zadávací podmínky změnil tak, že lhůta pro plnění byla nově stanovena do 31. 12. 2019. Navrhovatel uvádí, že „[j]iž v době zahájení zadávacího řízení bylo zřejmé, že lhůta plnění není objektivně splnitelná. Zadavatel nadto v zadávací dokumentaci nestanovil objektivním způsobem mechanismus pro prodloužení smluvního termínu plnění v návaznosti na datum ukončení zadávacího řízení (na datum uzavření smlouvy).“. Na podporu svého tvrzení odkazuje navrhovatel na dle jeho názoru obdobná zadávací řízení[2], z nichž vyplývá, že „obvyklá doba obdobného zadávacího řízení je delší než 5 měsíců.“. Navrhovatel rovněž rozporuje zadávací lhůtu stanovenou zadavatelem v délce 6 měsíců, po kterou požaduje složení jistoty ve výši 100 000,- Kč.
8. Argumentuje-li zadavatel tím, že lhůta plnění do 31. 12. 2019 je odůvodněna podmínkou čerpání dotačních prostředků, je dle navrhovatele „[o]bjektivně [] těžko představitelné, že by se Zadavatel o možné dotaci dozvěděl až v září 2019, kdy zahájil zadávací řízení. Celý projekt musel být chystán delší dobu, Zadavatel tedy o termínu čerpání dotace musel vědět již dávno. Je na zodpovědnosti Zadavatele jakožto příjemce dotačních prostředků zahájit relevantní zadávací řízení s dostatečným předstihem tak, aby nedocházelo k porušení ZZVZ a hospodářské soutěže tím, že stanoví nepřiměřeně krátkou lhůtu plnění (v tomto zadávacím řízení je nepochybné, že sám Zadavatel si již na počátku uvědomoval, že proces dodávky/implementace tak složitého software, kterým je klinický informační systém, může trvat 4 měsíce – již toto je velice krátká doba, jak je zjevné z původního znění zadávacích podmínek). Lhůta plnění má pak logicky přímý vliv na cenu (např. značné navýšení personálních nákladů). Nadto doposud není jasné, kolik dnů/týdnů bude reálná požadovaná lhůta plnění, neboť termín uzavření smlouvy je nejistý. (…) Zadavatel dále Navrhovateli v rámci vypořádání námitek sdělil, že požádal o prodloužení termínů projektu, a že zadávací lhůtu stanovil tak, aby zohledňovala též případné prodloužení lhůty ke splnění veřejné zakázky, o které Zadavatel požádal. Zadavatel tedy evidentně počítá s tím, že by plnění zakázky mohlo trvat déle, nicméně s tímto možné dodavatele transparentně neinformoval, ani ve smlouvě nestanovil objektivní podmínky pro prodloužení plnění.“.
9. V další části návrhu navrhovatel rozporuje požadavek zadavatele na technickou kvalifikaci dodavatele, kdy zadavatel požaduje, aby dodavatel prokázal, že v období posledních 3 roků před zahájením zadávacího řízení poskytoval alespoň 2 samostatná plnění jednomu objednateli, přičemž každé z těchto plnění musí představovat dodávku a implementaci klinického informačního systému nebo informačního systému, jehož součástí je klinický informační systém, v hodnotě nejméně 5 mil. Kč bez DPH.
10. Navrhovatel je přesvědčen, že „stanovení dvou referenčních zakázek pro jednoho objednatele je nedůvodn[é] a je diskriminační. Není objektivní důvod, proč by obě plnění měla být pro jednoho objednatele. Je zcela neobvyklé, aby jeden objednatel v rámci 3 let pořizoval klinický informační systém dvakrát. (…) na českém trhu existuje jediný dodavatel, který za poslední 3 roky dodával klinický informační systém o hodnotě min. 5 mil. Kč více než jednou. Je jím současný dodavatel NIS nemocnice České Budějovice Stapro s.r.o. Tento dodavatel je dále zvýhodněn tím, že ostatním možným dodavatelům stanovuje podmínky pro služby podpory a údržby pro integrační rozhraní NIS. Kombinace všech shora uvedených podmínek způsobuje, že došlo ke zvýhodnění současného dodavatele Stapro s.r.o., tedy že došlo k porušení zásady rovného zacházení a zákazu diskriminace. Dle námi provedeného průzkumu trhu a z veřejně dostupných smluv bylo za poslední tři roky realizováno více nákupu KIS avšak v hodnotě do 1,5 mil. Kč.“.
11. Navrhovatel dále namítá, že zadavatel stanovil, že „současný dodavatel NIS (Stapro s.r.o.) poskytne součinnost všem dodavatelům. Zadavatel však transparentně nezveřejnil podmínky součinnosti ze strany současného dodavatele, ani obchodní podmínky (včetně termínů a podmínek plnění, cen, odpovědností apod.), ani popis napojení na stávající NIS, přičemž každý možný dodavatel si měl podmínky sám sjednat se současným dodavatelem Stapro s.r.o.“. K tomu navrhovatel uvádí, že „oslovil současného dodavatele a obdržel dne 4. 10. 2019 toliko návrh smlouvy o smlouvě budoucí, nikoliv konkrétních obchodních podmínek budoucí smlouvy. Zároveň teprve s tím obdržel materiál popisující napojení na NIS (technicky nedostatečný materiál). Tyto materiály nebyly Zadavatelem doposud transparentně zveřejněny, ani nebyly doplněny o konkrétní podmínky spolupráce (obsah budoucí smlouvy). Podrobné podmínky spolupráce a podrobný popis napojení na NIS ze strany současného dodavatele Stapro s.r.o. jsou přitom naprosto zásadní pro plnění této zakázky. Mají vliv na nabídkovou cenu, jakožto i na reálné možnosti dodavatelů se zadávacího řízení účastnit a zakázku plnit.“.
12. Navrhovatel je názoru, že zadavatel
„zvýhodnil současného dodavatele NIS společnost Stapro s.r.o., neboť oproti jiným dodavatelům měla již od zahájení zadávacího řízení podrobné znalosti ohledně podrobností napojení na NIS, čímž porušil § 6 odst. 2 ZZVZ (porušil zásadu rovného zacházení)“,
„porušil § 96 ZZVZ, neboť nezveřejnil podmínky napojení na NIS jako součást zadávacích podmínek již ode dne zveřejnění oznámení o zahájení zadávacího řízení ve věstníku veřejných zakázek (tyto podmínky Zadavatel nezveřejnil doposud)“,
„porušil § 96 ZZVZ, neboť nezveřejnil obchodní podmínky současného dodavatele NIS jako součást zadávacích podmínek již ode dne zveřejnění oznámení o zahájení zadávacího řízení ve věstníku veřejných zakázek (konkrétní obchodní podmínky, tedy obsah smlouvy mezi společností Stapro s.r.o. a možným dodavatelem, nejsou nadto transparentně stanoveny a zveřejněny doposud)“,
„porušil § 36 odst. 3 ZZVZ, neboť nechává na jednotlivých možných dodavatelích individuální sjednání obchodních podmínek se současným dodavatelem Stapro s.r.o., čímž přenáší odpovědnost za správnost a úplnost zadávacích podmínek na dodavatele.“.
13. Navrhovatel se domáhá zrušení předmětného zadávacího řízení.
III. PRŮBĚH SPRÁVNÍHO ŘÍZENÍ
14. Podle § 249 zákona ve spojení s § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), bylo správní řízení o přezkoumání úkonů zadavatele zahájeno dnem 6. 11. 2019, kdy Úřad obdržel návrh navrhovatele.
15. Účastníky správního řízení podle § 256 zákona jsou:
zadavatel,
navrhovatel.
16. Zahájení správního řízení oznámil Úřad jeho účastníkům přípisem č. j. ÚOHS-S0401/2019/VZ-30358/2019/521/OPi ze dne 7. 11. 2019.
17. Dne 18. 11. 2019 obdržel Úřad prostřednictvím datové schránky vyjádření zadavatele z téhož dne k návrhu navrhovatele a dokumentaci o zadávacím řízení.
Vyjádření zadavatele ze dne 18. 11. 2019 k návrhu navrhovatele
18. Namítá-li navrhovatel délku lhůty pro plnění veřejné zakázky a zadávací lhůtu, shledává zadavatel návrh v této části za nedůvodný, jelikož navrhovatel „neidentifikoval[,] ani nevysvětlil, v čem by měl vytýkaný postup Zadavatele zakládat rozpor se Zákonem a jeho jednotlivými ustanoveními.“.
19. Zadavatel předně uvádí, že „[v]ytýká-li Navrhovatel, že Zadavatel neinformoval dodavatele o tom, že požádal příslušný orgán o prodloužení termínů v rámci projektu, prostřednictvím kterého má být plnění veřejné zakázky financováno, pak Zadavatel neměl dodavatele o čem informovat, protože informace o podání žádosti nemá pro přípravu nabídky žádný význam a k rozhodnutí o žádosti Zadavatele dosud nedošlo.“.
20. Ke lhůtě pro plnění předmětu veřejné zakázky pak zadavatel akcentuje, že bez poskytnutí příslušné dotace by o zadávání předmětné veřejné zakázky vůbec neuvažoval a je-li čerpání dotace „vázáno na splnění striktně definovaných podmínek, mezi které se řadí též lhůta, ve které musí být zakázka realizována a proplacena, pak je legitimním postupem, jestliže Zadavatel tyto podmínky promítl do podmínek zadávacích (…). Jak již Zadavatel uvedl v rozhodnutí o námitkách Navrhovatele, je vázán striktně stanovenou lhůtou do 31. 12. 2019, ve které musí být zakázka splněna a uhrazena, aby splnil závazné podmínky pro čerpání dotace, ze které mý být tato zakázka financována.“. K tomu zadavatel dodává, že „si byl při zahájení zadávacího řízení vědom, že může být z hlediska plynutí času komplikované ukončit zadávací řízení a stihnout samotnou realizaci veřejné zakázky v termínu do 31. 12. 2019, nicméně nedomnívá se, že by to od počátku bylo nesplnitelné. Zadavatel měl v úmyslu zahájením zadávacího řízení ‚otestovat‘ příslušný trh a dodavatele na něm působící z toho pohledu, zda pro ně bude splnění veřejné zakázky za daných podmínek, včetně časových, splnitelné či nikoliv.“. V této souvislosti zadavatel podotýká, že navrhovatel je jediným dodavatelem, který proti lhůtě pro plnění veřejné zakázky brojí.
21. Podporuje-li navrhovatel svoji argumentaci odkazy na jiná zadávací řízení, pak zadavatel namítá, že tato zadávací řízení jsou neporovnatelná s předmětným zadávacím řízením, jelikož ve většině případů se jedná o veřejné zakázky složitější a organizačně náročnější.
22. K námitce absence objektivního způsobu mechanismu pro prodloužení smluvního termínu v návaznosti na datum ukončení zadávacího řízení pak zadavatel uvádí, že zákon takovou povinnost zadavateli nestanoví. Stejně tak dle zadavatele ze zákona nevyplývá vzájemná podmíněnost mezi zadávací lhůtou a lhůtou pro plnění veřejné zakázky.
23. Jde-li o námitku navrhovatele proti požadavku na prokázání splnění technické kvalifikace (viz bod 9. odůvodnění tohoto rozhodnutí), pak zadavatel uvádí, že navrhovatel „významově zaměňuje slova ‚jeden‘ a ‚jediný‘, když obě slova mají v českém jazyce poněkud jiný význam. Slovo ‚jeden‘ je číslovkou, která vyjadřuje, že se má jednat o jednoho a nikoliv o dva či více objednatelů. Slovo ‚jediný‘ by pak v daném kontextu skutečně znamenalo, že se má jednat o alespoň dvě samostatná plnění pro jednoho a toho stejného objednatele, což by byl podle Zadavatele požadavek nelogický a obtížně obhajitelný, ale podstatné je, že takto Zadavatel danou podmínku slovně nevyjádřil.“.
24. Zadavatel rovněž odmítá, že by požadavky na technickou kvalifikaci stanovil s ohledem na společnost STAPRO s.r.o., IČO 13583531, se sídlem Pernštýnské náměstí 51, 530 02 Pardubice (dále jen „společnost STAPRO“), neboť zadavateli „ani není známo, zda tento dodavatel stanovené kvalifikační požadavky splňuje či nikoliv“, přičemž dodává, že navrhovatel danou námitku žádným způsobem neprokázal. Pokud navrhovatel namítá, že společnost STAPRO „má výhodu, protože ostatním možným dodavatelům stanovuje podmínky pro služby podpory a údržby pro integrační rozhraní NIS, pak musí Zadavatel znovu opakovat, že se nejedná o nedůvodnou výhodu, ale o fakt, který je dán tím, že uvedená společnost je dodavatelem nemocničního informačního systému, který Zadavatel používá pro řízení svých činností, a to na základě výsledku řádného zadávacího řízení, ve kterém byl tento dodavatel vybrán a na základě kterého pro Zadavatele nemocniční informační systém provozuje od roku 2011. Jedná se o skutečnost, na které Zadavatel nemůže nic změnit. Současně platí, že jde-li o objektivní skutečnost, která je výsledkem zákonného postupu Zadavatele, nemůže současně ta stejná skutečnost zakládat rozpor postupu Zadavatele s předpisy o zadávání veřejných zakázek aktuálně účinných.“.
25. Za neprokázané pak zadavatel považuje taktéž tvrzení navrhovatele, že za poslední tři roky bylo realizováno více nákupů klinických informačních systémů, avšak v hodnotě do 1,5 mil. Kč.
26. K námitce porušení povinnosti zveřejnit kompletní zadávací podmínky na profilu zadavatele zadavatel uvádí, že „stanovil svůj požadavek na zajištění oboustranné komunikace dotčených informačních systémů. Protože však Zadavatel nedisponuje technickou znalostí nemocničního informačního systému, který je u něj provozován, a nemá současně oprávnění do tohoto systému zasahovat a zkoumat jeho jádro, které je chráněno autorským právem, nebylo v jeho možnostech poskytnout dodavatelům informace a údaje, jichž se Navrhovatel dožaduje. Současně také nemá Zadavatel moc autoritativně nařizovat svému dodavateli, který pro něj provozuje nemocniční informační systém, za jakých podmínek má vstupovat do obchodních vztahů s jinými dodavateli. Požadavek Navrhovatele, aby Zadavatel stanovil obchodní podmínky spolupráce mezi dodavatelem STAPRO s.r.o. a ostatními dodavateli, resp. blíže neurčeným okruhem dodavatelů je absurdní a mimo reálné možnosti Zadavatele. Navrhovatel si toho musí být vědom. Současně nelze přehlédnout, že Navrhovatel netvrdí, že by neměl k dispozici všechny údaje a informace potřebné pro přípravu a vypracování své nabídky v zadávacím řízení, ale tvrdí toliko, že se mu nepodařilo vyjednat podmínky spolupráce s dodavatelem STAPRO s.r.o. Zadavateli nepřísluší hodnotit, proč se jeví Navrhovateli obchodní jednání s dodavatelem STAPRO s.r.o. jako neúspěšné, protože se jej neúčastnil a nemá o něm žádné informace, obecně však musí podotknout, že není vyloučeno, že neúspěch těchto jednání způsobil svým přístupem právě Navrhovatel, který si mohl klást nedůvodné či nesplnitelné podmínky.“.
27. Zadavatel trvá na tom, že „podmínky napojení na NIS a obchodní podmínky současného dodavatele NIS nejsou součástí zadávacích podmínek, protože Zadavatel tyto podmínky nestanovuje a ani nemá oprávnění je stanovovat. (…) Rovněž nemohlo dojít k porušení zásady rovného zacházení dle § 6 odst. 2 Zákona tím, že oproti jiným dodavatelům měla STAPRO s.r.o. již od zahájení zadávacího řízení podrobné znalosti ohledně podrobností napojení na NIS, jak se mylně domnívá Navrhovatel. Zadavatel již výše vysvětlil, že se jedná o objektivní důsledek skutečnosti, že STAPRO s.r.o. je současným dodavatelem NIS pro Zadavatele, a to na základě výsledku dříve provedeného zadávacího řízení.“.
28. Zmiňuje-li navrhovatel, že společnost STAPRO mohla (i přes to, že se v prohlášení o součinnosti ze dne 16. 9. 2019 zavázala poskytnout součinnost všem dodavatelům za identických a v daném místě a čase obvyklých podmínek, a to zejména cenových, dodacích a záručních každému z možných dodavatelů) ostatním dodavatelům stanovit jiné obchodní podmínky, pak taková eventualita musí být ve správním řízení řádně prokázána.
29. Zadavatel navrhuje, aby Úřad návrh navrhovatele podle § 265 písm. a) zákona zamítnul.
Další průběh správního řízení
30. Usnesením č. j. ÚOHS-S0401/2019/VZ-31928/2019/521/OPi ze dne 21. 11. 2019 určil Úřad zadavateli lhůtu k provedení úkonu – podání informace Úřadu o dalších úkonech, které zadavatel provede v šetřeném zadávacím řízení, a zaslání příslušné dokumentace o zadávacím řízení ve smyslu § 216 odst. 1 zákona pořízené v souvislosti s provedenými úkony.
31. Žádostmi č. j. ÚOHS-S0401/2019/VZ-33344/2019/521/OPi, ÚOHS-S0401/2019/VZ-33346/2019/521/OPi, ÚOHS-S0401/2019/VZ-33349/2019/521/OPi, ÚOHS-S0401/2019/VZ-33352/2019/521/OPi, ÚOHS-S0401/2019/VZ-33353/2019/521/OPi, ÚOHS-S0401/2019/VZ-33354/2019/521/OPi a ÚOHS-S0401/2019/VZ-33355/2019/521/OPi ze dne 3. 12. 2019 požádal Úřad společnosti S & T Plus s.r.o., IČO 25701576, se sídlem Novodvorská 994/138, 142 00 Praha 4 (dále jen „S & T Plus“), Medical Systems a.s., IČO 26853167, se sídlem Kotkova 384/4, 703 00 Ostrava (dále jen „Medical Systems“), STAPRO, ICZ a.s., IČO 25145444, se sídlem Na hřebenech II 1718/10, 140 00 Praha 4 (dále jen „ICZ“), NAVERTICA a.s., IČO 25585207, se sídlem Šumavská 416/15, 602 00 Brno (dále jen „NAVERTICA“), PROSOFT KROMĚŘÍŽ s.r.o., IČO 63492041, se sídlem Masarykovo náměstí 490/9, 767 01 Kroměříž (dále jen „PROSOFT KROMĚŘÍŽ“) a Medicalc software s.r.o., IČO 26350513, se sídlem Pod Švabinami 434/13, 312 00 Plzeň (dále jen „Medicalc software“) o zodpovězení následujících otázek[3]:
1.Jakým způsobem byste si vyložili požadavek zadavatele na doložení referencí osvědčujících dodání alespoň dvou samostatných plnění (představujících dodávku a implementaci klinického informačního systému nebo informačního systému, jehož součástí je klinický informační systém) jednomu objednateli?
Předmětný požadavek zadavatele byste si vykládali tak, že zadavatel požaduje předložení reference osvědčující dodání
a. alespoň dvou samostatných plnění jednomu a tomu samému (tj. pouze jedinému) objednateli, nebo
b. alespoň dvou samostatných plnění, přičemž každé z těchto plnění mohlo být dodáno jednomu dodavateli, tedy nikoliv dvěma či více různým objednatelům společně?
2. Kolik plnění zahrnujících dodávku a implementaci klinického informačního systému nebo informačního systému, jehož součástí je klinický informační systém, v hodnotě nejméně 5 mil. Kč bez DPH jste realizovali v průběhu posledních třech let?
32. Ve dnech 4. 12. 2019, 6. 12. 2019, 9. 12. 2019, 10. 12. 2019 a 12. 12. 2019 obdržel Úřad sdělení výše uvedených společností k žádostem Úřadu:
Společnost
Výklad požadavku zadavatele
Počet plnění
S & T Plus
Požadavek zadavatele na doložení referencí osvědčujících dodání alespoň dvou samostatných plnění jednomu objednateli není v zadávací dokumentaci dostatečně definován a umožňuje oba výklady navržené úřadem.
0
Medical Systems
Zde společnost Medical Systems a.s. nemá jednotný názor. Dle právníků v případě naší účasti bychom měli plnit přísnější variantu, tj. a), tu bychom ale neplnili. Otázkou však zůstává, proč by měl někdo požadovat dodávku 2 klinických systémů během 3 let.
3
STAPRO
Dle našeho názoru jde o dvě různé dodávky, kdy každá byla dodána samostatně jednomu objednateli. Pokud tedy varianta b) má znít: „alespoň dvou samostatných plnění, přičemž každé z těchto plnění mohlo být dodáno jednomu „objednateli“, tedy nikoliv dvěma či více různým objednatelům společně?“, tak se dle Vašeho výkladu ztotožňujeme s možností „b)“. Varianta „a)“ je také teoreticky možná, nicméně STAPRO s. r. o. takovou referenci nemá k dispozici.
5
ICZ
Požadavek zadavatele na doložení referencí osvědčujících dodání alespoň dvou samostatných plnění jednomu dodavateli si vykládáme tak, že zadavatel požaduje předložení alespoň dvou samostatných plnění jednomu a tomu samému objednateli (tj. pouze jedinému) – tedy písm. a)
0[4]
NAVERTICA
Předmětný požadavek bychom si vyložili dle vaší interpretace (a), tj. dvě samostatná plnění jedinému dodavateli.
0[5]
PROSOFT KROMĚŘÍŽ
alespoň dvou samostatných plnění jednomu a tomu samému (tj. pouze jedinému) objednateli
0
Medicalc software
Přiznám se, že požadavek uvedený v Zadávací dokumentaci je na první pohled trochu nesrozumitelný, možná i matoucí, protože dodávat 2 klinické systémy jednomu objednateli se zdá neobvyklé, pokud by nešlo o případ, kdy dodavatel dodá KIS a po méně než 3 letech jej nahradí a dodá nový KIS. To je sice silně neobvyklé, ale teoreticky možné. Když však tuto možnost vyloučím, napadá mě jediný možný případ, a to dodávka KIS holdingové organizaci, která vlastní více zdravotnických zařízení, takže potom dodávám KIS jednotlivým zdravotnickým zařízením/nemocnicím a objednatelem je holding (nebo i kraj), který je vlastníkem či zřizovatelem jednotlivých zařízení. Z tohoto pohledu se přikláním k výkladu a) předložení reference osvědčujících dodání alespoň dvou samostatných plnění jednomu a tomu samému objednateli.
2
33. Usnesením č. j. ÚOHS-S0401/2019/VZ-34534/2019/521/OPi ze dne 13. 12. 2019 určil Úřad zadavateli lhůtu k provedení úkonu – zaslání sdělení, v němž zadavatel uvede, které další společnosti pohybující se na relevantním trhu vyjma společností STAPRO, Medical Systems a Medicalc softwaresplňují požadavek zadavatele dle čl. 4.4.1. písm. a) zadávací dokumentace předmětné veřejné zakázky, podle kterého „dodavatel prokáže, že v období posledních 3 roků před zahájením zadávacího řízení za celé toto vymezené období poskytoval plnění takto: (i) alespoň dvě (2) samostatná plněníza poslední tři (3) roky před zahájením zadávacího řízení, přičemž každé z těchto plnění bylo poskytnuto jednomu objednateli a musí představovat dodávku a implementaci klinického informačního systému (KIS) nebo informačního systému, jehož součástí je KIS, v hodnotě nejméně 5.000.000,- Kč bez DPH; (…).“. Proti uvedenému usnesení podal zadavatel dne 23. 12. 2019 rozklad vedený pod sp. zn. R0232/2019/VZ.
34. Usnesením č. j. ÚOHS-S0401/2019/VZ-34538/2019/521/OPi ze dne 13. 12. 2019 určil Úřad navrhovateli lhůtu k provedení úkonu – zaslání sdělení, v němž navrhovatel identifikuje, které konkrétní informace či podklady nezbytné ke zpracování nabídky v rámci zadávacího řízení na předmětnou veřejnou zakázku nebyly navrhovateli poskytnuty společností STAPRO, příp. byly poskytnuty, avšak v nedostatečném rozsahu či podrobnostech, a uvede, k čemu konkrétně jsou dané informace/podklady nezbytné.
35. Žádostmi č. j. ÚOHS-S0401/2019/VZ-34541/2019/521/OPi, ÚOHS-S0401/2019/VZ-34545/2019/521/OPi, ÚOHS-S0401/2019/VZ-34546/2019/521/OPi, ÚOHS-S0401/2019/VZ-34547/2019/521/OPi, ÚOHS-S0401/2019/VZ-34548/2019/521/OPi, ÚOHS-S0401/2019/VZ-34549/2019/521/OPi a ÚOHS-S0401/2019/VZ-34550/2019/521/OPi ze dne 13. 12. 2019 požádal Úřad společnosti S & T Plus, Medical Systems, STAPRO, ICZ, NAVERTICA, PROSOFT KROMĚŘÍŽ a Medicalc software o zaslání sdělení, zda je dle jejich odborného názoru lhůta v délce 4 měsíců od nabytí účinnosti smlouvy na veřejnou zakázku reálná pro dokončení a předání předmětu plnění veřejné zakázky zadavateli.
36. Ve dnech 17. 12. 2019, 18. 12. 2019, 19. 12. 2019 a 20. 12. 2019 obdržel Úřad sdělení výše uvedených společností k žádostem Úřadu (v podrobnostech viz bod 99. odůvodnění tohoto rozhodnutí).
37. Rozhodnutím č. j. ÚOHS-S0401/2019/VZ-35057/2019/521/OPi ze dne 18. 12. 2019 Úřad nařídil podle § 61 odst. 1 správního řádu z moci úřední zadavateli předběžné opatření spočívající v zákazu uzavřít smlouvu v zadávacím řízení na předmětnou veřejnou zakázku. Proti uvedenému rozhodnutí podal zadavatel dne 23. 12. 2019 rozklad vedený pod sp. zn. R0231/2019/VZ.
38. Dne 23. 12. 2019 obdržel Úřad, v reakci na usnesení č. j. ÚOHS-S0401/2019/VZ-34534/2019/521/OPi ze dne 13. 12. 2019, vyjádření zadavatele ze dne 20. 12. 2019.
Vyjádření zadavatele ze dne 20. 12. 2019
39. Zadavatel v daném vyjádření jednak brojí proti povinnosti stanovené mu předmětným usnesením Úřadu (k tomu blíže bod 79. odůvodnění tohoto rozhodnutí), a taktéž uvádí, že dle jeho názoru „poptávané referenční plnění reálně na trhu nabízí čtyři až pět dodavatelů, které Úřad ve správním řízení oslovil. Jedná se o společnosti Medical Systems a.s., STAPRO s.r.o., ICZ a.s., Medicalc software s.r.o. a Medsol s.r.o.“.
40. Současně je zadavatel názoru, že společnosti NAVERTICA a PROSOFT KROMĚŘÍŽ nepůsobí v České republice v oblasti dodávek klinických informačních systémů, což dle zadavatele dokládají údaje uvedené ve sbírce listin vedených příslušnými rejstříkovými soudy. V této souvislosti zadavatel navrhuje důkaz listinami ve sbírce listin u rejstříkových soudů ve vztahu ke společnostem S & T Plus, Medical Systems, STAPRO, ICZ, NAVERTICA, PROSOFT KROMĚŘÍŽ, Medicalc software a ve vztahu k navrhovateli. Zadavatel rovněž navrhuje, aby si Úřad od oslovených společností vyžádal i smlouvy dokládající realizaci příslušného plnění.
41. Zadavatel dále uvádí, že z Věstníku veřejných zakázek lze zjistit, že společnosti NAVERTICA a PROSOFT KROMĚŘÍŽ se neúčastní zadávacích řízení a v posledních 3 letech nerealizovaly žádnou veřejnou zakázku a lze tedy dovodit, že obě společnosti neprovádějí dodávky klinických informačních systémů pro poskytovatele zdravotních služeb. Ve Věstníku veřejných zakázek nelze dle zadavatele ani dohledat, že by navrhovatel realizoval zakázku spočívající „v dodávce a implementaci klinického informačního systému nebo informačního systému, jehož součástí je klinický informační systém.“.
Další průběh správního řízení
42. Dne 27. 12. 2019 obdržel Úřad, v reakci na usnesení č. j. ÚOHS-S0401/2019/VZ-34538/2019/521/OPi ze dne 13. 12. 2019, vyjádření navrhovatele ze dne 23. 12. 2019.
Vyjádření navrhovatele ze dne 23. 12. 2019
43. Navrhovatel v předmětném vyjádření mj. uvádí, že materiál poskytnutý společností STAPRO „popisující napojení na NIS je technicky nedostatečný, protože je pouze obecný a pouze obecně uvádí použití datového standardu DASTA. Přestože se jedná o datový standard, jeho konkrétní implementace je do velké míry ovlivněna výrobcem daného informačního systému a bez detailní specifikace nelze toto rozhraní použít. Proto jsme společnost Stapro požádali o poskytnutí detailního popisu a uveden[í] konkrétních případů, které vycházejí ze zadávací dokumentace.“.
44. K tomu navrhovatel dodává, že „[s]tanovení přesných technických podmínek je přitom pro zpracování nabídky zásadní z následujících důvodů:
cena za provedení propojení s NIS je značně odlišná v případě různých technických aspektů propojení (je nutná kalkulace analytický[ch] a vývojářských činností), tato cena za provedení propojení je přitom nedílnou součástí celkové nabídkové ceny a navrhovatel tedy nebyl schopen ji kalkulovat;
rozsah implementace datového rozhraní má vliv nejen na cenu[,] ale i ovlivňuje i časovou náročnost těchto prací, tedy plnění harmonogramu projektu
posouzení technické možnosti vůbec propojení provést a případně jakými prostředky (pokud navrhovatel nezná technické podrobnosti, mohl by snadno dojít do situace, kdy podá nabídku a až v průběhu realizace zjistí, že určité komponenty vůbec není schopen propojit, popř. že k propojení je třeba zvláštního programového či technického vybavení, které nemá k dispozici[)]. Technické podrobnosti je tedy nutné znát již v době podání nabídky, protože jinak si dodavatel nemůže být jistý, zda dokáže zakázku vůbec splnit.“.
45. Navrhovatel dále uvádí, že ve vztahu k případnému smluvnímu vztahu mezi navrhovatelem a společností STAPRO je nezbytné vyjasnit alespoň tyto oblasti: (1) kupní cena poddodávky STAPRO, (2) podmínky akceptace díla, (3) splatnost ceny díla, (4) sankční podmínky, (5) lhůta dodání díla, (6) podmínky odstoupení od smlouvy a (7) podmínky řešení sporů.
Další průběh správního řízení
46. Usnesením č. j. ÚOHS-00416/2020/521/OPi ze dne 6. 1. 2020 určil Úřad navrhovateli lhůtu k provedení úkonu – zaslání všech dokumentů, zejména návrhu smlouvy o smlouvě budoucí a materiálu popisujícího napojení na stávající nemocniční informační systém zadavatele,které byly navrhovateli doručeny společností STAPRO, jakož i veškeré komunikace s uvedenou společností ve smyslu čl. 8.3.6. zadávací dokumentace předmětné veřejné zakázky, která doposud nebyla doručena Úřadu. Dne 8. 1. 2020 obdržel Úřad od navrhovatele návrh smlouvy o smlouvě budoucí a materiál popisující napojení na stávající nemocniční informační systém zadavatele.
47. Žádostí č. j. ÚOHS-00503/2020/521/OPi ze dne 7. 1. 2020 požádal Úřad společnost STAPRO o zaslání vyjádření k tvrzení navrhovatele a zaslání veškeré komunikace [včetně všech společností STAPRO poskytnutých dokumentů (zejména návrhu smlouvy a smlouvě budoucí a materiálu popisujícího napojení na stávající nemocniční informační systém zadavatele) v rámci dané komunikace], která proběhla mezi společností STAPRO a navrhovatelem ve smyslu čl. 8.3.6. zadávací dokumentace veřejné zakázky. Současně Úřad požádal společnost STAPRO o identifikaci všech ostatních dodavatelů, kteří oslovili společnost STAPRO za účelem poskytnutí součinnosti ve smyslu čl. 8.3.6. zadávací dokumentace veřejné zakázky, a zaslání veškeré komunikace s těmito dodavateli včetně všech společností STAPRO poskytnutých dokumentů v rámci dané komunikace. Dne 10. 1. 2020 obdržel Úřad předmětné vyjádření spolu s příslušnými přílohami.
48. Usnesením č. j. ÚOHS-02626/2020/521/OPi ze dne 23. 1. 2020 stanovil Úřad účastníkům řízení lhůtu, v níž se mohli vyjádřit k podkladům pro vydání rozhodnutí. Účastníci řízení se ve lhůtě stanovené Úřadem ani později k podkladům pro vydání rozhodnutí nevyjádřili.
IV. ZÁVĚRY ÚŘADU
49. Úřad přezkoumal na základě § 248 a násl. ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech a po zhodnocení všech podkladů, zejména dokumentace o zadávacím řízení, vyjádření účastníků řízení a na základě vlastního zjištění, rozhodl, že zadavatel stanovil zadávací podmínky předmětné veřejné zakázky v rozporu s § 36 odst. 1 zákona ve spojení se zásadou přiměřenosti zakotvenou v § 6 odst. 1 zákona, když v čl. 5.1. přílohy č. 1 „Smlouva o dílo a poskytování služeb“ zadávací dokumentace veřejné zakázky, stanovil termín pro plnění veřejné zakázky „do čtyř (4) měsíců od nabytí účinnosti této smlouvy, nejpozději však do 31. 12. 2019“, ve znění Vysvětlení zadávací dokumentace č. 1 ze dne 25. 9. 2019 a Vysvětlení zadávací dokumentace č. 3 ze dne 7. 10. 2019 „nejpozději do 31. 12. 2019“ a ve znění Sdělení zadavatele ze dne 4. 12. 2019 „do čtyř (4) měsíců od nabytí účinnosti této smlouvy“, tj. nepřiměřeně složitosti a rozsahu předmětu veřejné zakázky, a to zejména ve vztahu k požadavku zadavatele dle čl. 3.1.2. a 3.1.3. přílohy č. 1 „Smlouva o dílo a poskytování služeb“ zadávací dokumentace veřejné zakázky na implementaci klinického informačního systému do prostředí zadavatele (tj. mimo jiné dle „Části C. – Popis rozhraní mezi KISINP a NIS, LIS“ přílohy č. 3 „Technická specifikace“ zadávací dokumentace veřejné zakázky na propojení„s již používanými systémy v nemocni, NIS Stapro Akord a LIS OpenLims“) zahrnující migraci dat, čímž vytvořil bezdůvodné překážky hospodářské soutěže. Ke svému rozhodnutí Úřad uvádí následující rozhodné skutečnosti.
K postavení zadavatele
50. Podle § 4 odst. 1 písm. e) zákona je veřejným zadavatelem jiná právnická osoba, pokud
1. byla založena nebo zřízena za účelem uspokojování potřeb veřejného zájmu, které nemají průmyslovou nebo obchodní povahu, a
2. jiný veřejný zadavatel ji převážně financuje, může v ní uplatňovat rozhodující vliv nebo jmenuje nebo volí více než polovinu členů v jejím statutárním nebo kontrolním orgánu.
51. Podle § 4 odst. 4 zákona pokud zadavatel podle § 4 odst. 1 až 3 zákona zahájí zadávací řízení, i když k tomu nebyl povinen, je povinen ve vztahu k zadávané veřejné zakázce dodržovat tento zákon.
52. Podle § 4 odst. 5 zákona se za zadavatele považuje také jiná osoba, která zahájila zadávací řízení, ačkoliv k tomu nebyla povinna, a to ve vztahu k tomuto zadávacímu řízení a do jeho ukončení.
53. Zadavatel je právnickou osobou (akciovou společností), jejímž jediným akcionářem je Jihočeský kraj, IČO 70890650, se sídlem U Zimního stadionu 1952/2, 370 01 České Budějovice (dále jen „Jihočeský kraj“). Jihočeský kraj svoji činnost vykonává na základě zákona č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění pozdějších předpisů. Jihočeský kraj je tedy veřejným zadavatelem podle § 4 odst. 1 písm. d) zákona, neboť se jedná o územní samosprávný celek.
54. Za účelem zjištění, zda zadavatel vykonává činnosti spočívající v uspokojování potřeb veřejného zájmu, které nemají průmyslovou nebo obchodní povahu, vycházel Úřad z výpisu z obchodního rejstříku[6], z něhož vyplývá, že předmětem podnikání zadavatele je mj. „komplexní poskytování zdravotnických služeb“.
55. Úřad konstatuje, že mezi potřeby veřejného zájmu bezpochyby náleží i potřeby spočívající v poskytování zdravotní péče, resp. zdravotnických služeb. Právo na ochranu zdraví je ostatně garantováno v článku 31 Listiny základních práv a svobod. Jestliže je tedy předmětem podnikání zadavatele i poskytování zdravotnických služeb, není sporu o tom, že zadavatel byl založen za účelem uspokojování potřeb veřejného zájmu, které nemají průmyslovou nebo obchodní povahu.
56. S ohledem na výše uvedené a vzhledem k tomu, že zadavatel zahájil dne 16. 9. 2019 odesláním oznámení o zahájení zadávacího řízení k uveřejnění předmětné zadávací řízení, nemůže být v daném případě sporu o jeho povinnosti dodržovat ve vztahu k předmětné veřejné zakázce zákon, a to už jen s ohledem na znění § 4 odst. 4 a 5 zákona. Uvedená skutečnost pak není ani mezi účastníky řízení nijak sporná.
K výroku I. tohoto rozhodnutí
Relevantní ustanovení zákona
57. Podle § 6 odst. 1 zákona zadavatel při postupu podle tohoto zákona musí dodržovat zásady transparentnosti a přiměřenosti.
58. Podle § 6 odst. 2 zákona ve vztahu k dodavatelům musí zadavatel dodržovat zásadu rovného zacházení a zákazu diskriminace.
59. Podle § 28 odst. 1 písm. a) zákona se pro účely tohoto zákona rozumí zadávacími podmínkami veškeré zadavatelem stanovené
1. podmínky průběhu zadávacího řízení,
2. podmínky účasti v zadávacím řízení,
3. pravidla pro snížení počtu účastníků zadávacího řízení nebo snížení počtu předběžných nabídek nebo řešení,
4. pravidla pro hodnocení nabídek,
5. další podmínky pro uzavření smlouvy na veřejnou zakázku podle § 104 zákona.
60. Podle § 36 odst. 1 zákona zadávací podmínky nesmí být stanoveny tak, aby určitým dodavatelům bezdůvodně přímo nebo nepřímo zaručovaly konkurenční výhodu nebo vytvářely bezdůvodné překážky hospodářské soutěže.
61. Podle § 37 odst. 1 zákona podmínky účasti v zadávacím řízení může zadavatel stanovit jako
a) podmínky kvalifikace,
b) technické podmínky vymezující předmět veřejné zakázky včetně podmínek nakládání s právy k průmyslovému nebo duševnímu vlastnictví vzniklými v souvislosti s plněním smlouvy na veřejnou zakázku,
c) obchodní nebo jiné smluvní podmínky vztahující se k předmětu veřejné zakázky, nebo
d) zvláštní podmínky plnění veřejné zakázky, a to zejména v oblasti vlivu předmětu veřejné zakázky na životní prostředí, sociálních důsledků vyplývajících z předmětu veřejné zakázky, hospodářské oblasti nebo inovací.
62. Podle § 73 odst. 6 zákona pokud zadavatel požaduje prokázání ekonomické nebo technické kvalifikace, musí v zadávací dokumentaci přiměřeně vzhledem ke složitosti a rozsahu předmětu veřejné zakázky stanovit,
a) která kritéria ekonomické nebo technické kvalifikace požaduje a
b) minimální úroveň pro jejich splnění.
K postupu zadavatele
K požadavku na prokázání technického kvalifikačního požadavku – referenční zakázky
63. Navrhovatel v návrhu mj. brojí proti níže uvedenému požadavku zadavatele na prokázání splnění technického kvalifikačního požadavku (viz bod 67. odůvodnění tohoto rozhodnutí), přičemž je názoru, že „stanovení dvou referenčních zakázek pro jednoho objednatele je nedůvodn[é] a je diskriminační.“. Současně je navrhovatel názoru, že „na českém trhu existuje jediný dodavatel, který za poslední 3 roky dodával klinický informační systém o hodnotě min. 5 mil. Kč více než jednou. Je jím současný dodavatel NIS nemocnice České Budějovice Stapro s.r.o.“.
64. Úřad předně v obecné rovině uvádí, že zadávací dokumentace veřejné zakázky, kterou se dle § 28 odst. 1 písm. b) zákona rozumí veškeré písemné dokumenty obsahující zadávací podmínky, sdělované nebo zpřístupňované účastníkům zadávacího řízení při zahájení zadávacího řízení, včetně formulářů podle § 212 zákona a výzev uvedených v příloze č. 6 k zákonu, musí zpravidla obsahovat veškeré zadávací podmínky (v zadávacích řízeních umožňujících jednání mohou být účastníkům zadávacího řízení zadávací podmínky sdělovány také v rámci jednání, kdy dochází k postupnému upřesňování požadavků zadavatele na plnění nabízeného dodavateli), a je tak klíčovým zdrojem informací, na jejichž základě zvažují dodavatelé svoji účast v zadávacím řízení a zpracovávají své nabídky. Dle § 36 odst. 1 zákona je zadavatel v souladu mj. se zásadou zákazu diskriminace zakotvenou v § 6 odst. 2 zákona povinen stanovit zadávací podmínky takovým způsobem, aby určitým dodavatelům bezdůvodně přímo nebo nepřímo nezaručovaly konkurenční výhodu nebo nevytvářely bezdůvodné překážky hospodářské soutěže.
65. K výše zmíněné povinnosti zadavatele dodržovat při svém postupu zásadu zákazu diskriminace pak Úřad odkazuje např. na rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 1 Afs 20/2008-152 ze dne 5. 6. 2008, v němž citovaný soud mj. uvedl, že její zakotvení v zákoně především „směřuje k cíli samotného zákona o veřejných zakázkách, kterým je zajištění hospodárnosti, efektivnosti a účelnosti nakládání s veřejnými prostředky. Zákon tohoto cíle dosahuje především vytvářením podmínek pro to, aby smlouvy, jejichž plnění je hrazeno z veřejných prostředků, byly zadavateli uzavírány při zajištění hospodářské soutěže a konkurenčního prostředí mezi dodavateli (…).“.[7] Dosažení tohoto cíle je pak způsobilé znemožnit jak porušení zákazu diskriminace ve své zjevné (přímé) podobě, tedy situace, kdy zadavatel zaujme rozdílný přístup ke konkrétnímu dodavateli než k dodavatelům ostatním, tak porušení zákazu diskriminace v podobě skryté (nepřímé), tedy situace, kdy se zadavatel sice na první pohled chová ke všem dodavatelům stejně, ale výsledkem jeho jednání jsou obdobné právem zakázané důsledky (v oblasti práva veřejných zakázek tedy omezení hospodářské soutěže a konkurenčního prostředí mezi dodavateli) jako v případě diskriminace přímé.
66. Úřad dále uvádí, že účelem stanovení požadavků na prokázání splnění kvalifikace je objektivním, transparentním a nediskriminačním způsobem zajistit, aby zadavatel vybíral dodavatele veřejné zakázky pouze z okruhu subjektů, jež poskytují záruky o své schopnosti veřejnou zakázku řádně, včas a v odpovídající kvalitě realizovat. Požadavek na splnění minimální úrovně technické kvalifikace má pak zajistit, že se soutěže o přidělení veřejné zakázky zúčastní pouze ti dodavatelé, kteří jsou ve skutečnosti schopni po stránce technické a materiální tuto zakázku po jejím přidělení též plnit.
67. V šetřeném případě zadavatel v čl. 4.4.1. zadávací dokumentace veřejné zakázky mj. stanovil, že „[k] prokázání splnění technické kvalifikace dodavatele požaduje Zadavatel předložení těchto dokladů:
a) Seznam významných dodávek
Zadavatel požaduje po dodavatelích v souladu s § 79 odst. 2 písm. b) Zákona seznam významných dodávek poskytnutých za poslední 3 roky před zahájením zadávacího řízení včetně uvedení ceny a doby jejich poskytnutí a identifikace objednatele.
Zadavatel bude považovat tuto technickou kvalifikaci za splněnou, pokud dodavatel prokáže, že v období posledních 3 roků před zahájením zadávacího řízení za celé toto vymezené období poskytoval plnění takto:
(i) alespoň dvě (2) samostatná plnění za poslední tři (3) roky před zahájením zadávacího řízení jednomu objednateli, přičemž každé z těchto plnění musí představovat dodávku a implementaci klinického informačního systému (KIS) nebo informačního systému, jehož součástí je KIS, v hodnotě nejméně 5.000.000,- Kč bez DPH[8]; (…).“.
68. Ve vztahu k požadavku zadavatele, aby 2 požadovaná referenční plnění za poslední 3 roky před zahájením předmětného zadávacího řízení byla poskytnuta jednomu objednateli (navrhovatel je názoru, že danou podmínku je nutno vykládat tak, že zadavatel požaduje, aby obě plnění byla poskytnuta jednomu a tomu samému objednateli), Úřad uvádí, že z dokumentace o zadávacím řízení vyplývá, že zadavatel v rámci Sdělení ze dne 4. 12. 2019 dodavatele informoval mj. o tom, že „bylo upraveno znění bodu 4.4.1. písm. a) zadávací dokumentace (seznam významných dodávek), když došlo ke zpřesnění textace požadavku Zadavatele ohledně požadovaných referenčních plnění, neboť jeden z dodavatelů namítal diskriminační charakter původní dikce daného textu. Zadavatel dodává, že uvedenou námitku dodavatele neuznává, přesto se rozhodl provést tuto změnu v dikci zadávací dokumentace s cílem vyloučit jakoukoliv, byť účelově namítanou nejasnost zadávacích podmínek.“. Čl. 4.4.1. zadávací dokumentace veřejné zakázky tak nově zní následovně:
„K prokázání splnění technické kvalifikace dodavatele požaduje Zadavatel předložení těchto dokladů:
a) Seznam významných dodávek
Zadavatel požaduje po dodavatelích v souladu s § 79 odst. 2 písm. b) Zákona seznam významných dodávek poskytnutých za poslední 3 roky před zahájením zadávacího řízení včetně uvedení ceny a doby jejich poskytnutí a identifikace objednatele.
Zadavatel bude považovat tuto technickou kvalifikaci za splněnou, pokud dodavatel prokáže, že v období posledních 3 roků před zahájením zadávacího řízení za celé toto vymezené období poskytoval plnění takto:
(i) alespoň dvě (2) samostatná plnění za poslední tři (3) roky před zahájením zadávacího řízení, přičemž každé z těchto plnění bylo poskytnuto jednomu objednateli[9] a musí představovat dodávku a implementaci klinického informačního systému (KIS) nebo informačního systému, jehož součástí je KIS, v hodnotě nejméně 5.000.000,- Kč bez DPH; (…).“.
69. Namítá-li tedy navrhovatel, že „[n]ení objektivní důvod, proč by obě plnění měla být pro jednoho objednatele“, pak je zřejmé, že výše uvedenou změnou zadávací dokumentace zadavatel sám napravil navrhovatelem uváděnou interpretační nejistotu ohledně daného požadavku (tj. každé z referenčních plnění mělo být poskytováno jednomu objednateli), a je tak nyní již bezpředmětné se danou námitkou zabývat.
70. Navrhovatel dále tvrdí, že „na českém trhu existuje jediný dodavatel, který za poslední 3 roky dodával klinický informační systém o hodnotě min. 5 mil. Kč více než jednou“, a tímto dodavatelem je společnost STAPRO jakožto stávající provozovatel nemocničního informačního systému zadavatele. Současně navrhovatel poukazuje na skutečnost, že dle navrhovatelem „provedeného průzkumu trhu a z veřejně dostupných smluv bylo za poslední tři roky realizováno více nákupu KIS avšak v hodnotě do 1,5 mil. Kč.“.
71. K tomu Úřad nejdříve v obecné rovině uvádí, že z § 73 odst. 6 zákona zcela jednoznačně vyplývá povinnost zadavatele stanovit požadavky na technickou kvalifikaci dodavatele přiměřeně vzhledem ke složitosti a rozsahu předmětu veřejné zakázky.
72. V šetřeném případě není dle Úřadu sporu o tom, že s ohledem na předmět veřejné zakázky, jímž je – zjednodušeně řečeno – dodání klinického informačního systému v předpokládané hodnotě 21,5 mil. Kč bez DPH (dle Vysvětlení zadávací dokumentace č. 1 ze dne 25. 9. 2019), který má být propojen se stávajícím nemocničním systémem zadavatele, a vzhledem k tomu, že požadované reference musí prokazovat právě dodávku a implementaci klinického informačního systému, příp. informačního systému, jehož součástí je klinický informační systém, je požadavek na minimální hodnotu referenčních zakázek ve výši 5 mil. Kč bez DPH přiměřený složitosti a rozsahu předmětu veřejné zakázky.
73. Nicméně vyvstává zde otázka, zda zadavatelem stanovená minimální hodnota referenčních zakázek v kombinaci s požadavkem na jejich počet odpovídá rovněž situaci na relevantním trhu a zda se zadavatel případným nepřiměřeným nastavením požadavků na technickou kvalifikaci nedopustil skryté diskriminace dodavatelů (viz výše). Rozhodovací praxe Úřadu i judikatura správních soudů totiž dlouhodobě[10] stojí na závěru, že s ohledem na skutečnost, že smyslem regulace zadávání veřejných zakázek je zajištění co nejširší hospodářské soutěže o danou veřejnou zakázku, je diskriminačním (a tedy nezákonným) i takový požadavek na kvalifikaci, který sice je přiměřený předmětu poptávaného plnění, nicméně neodpovídá situaci na relevantním trhu, a to v tom smyslu, že by soutěž na něm nepřiměřeně omezoval či dokonce vylučoval.
74. Za účelem zjištění skutkového stavu věci Úřad provedl průzkum relevantního trhu (viz body 31. a 32. odůvodnění tohoto rozhodnutí) a zjistil, že ze 7 oslovených společností by byly schopny splnit daný požadavek celkem 3 společnosti – Medical Systems, STAPRO a Medicalc Software (resp. k pozdějšímu datu 4 společnosti, neboť společnost ICZ Úřadu sdělila, že v současné době „realizuje dodávku a implementaci tří klinických informačních systémů, tyto zakázky nejsou však ještě předány zákazníkům a jako referenční zakázky by nemohly být využity“), což Úřad shledává za dostatečně vypovídající o tom, že ačkoliv se v případě trhu nemocničních informačních systémů (resp. klinických informačních systémů) jedná o trh do jisté míry specifický, nejedná se o trh nový či natolik malý, aby byl např. ovládán pouze jedním subjektem (k tomu srov. již zmíněný rozsudek Krajského soudu v Brně č. j. 62 Ca 15/2009-71 ze dne 10. 3. 2011). Tvrzení navrhovatele ohledně jediného dodavatele, který by byl schopen doložit příslušné reference v minimální výši 5 mil. Kč bez DPH, tak shledává Úřad za nepřiléhavé a ničím nepodložené.
75. Lze tedy shrnout, že „nemalá“ část dodavatelů působících na relevantním trhu disponuje zadavatelem požadovanými referencemi, přičemž zbývá posoudit, jak již nastínil Úřad výše, zda se i přes tuto skutečnost zadavatel nedopustil skryté diskriminace. V tomto kontextu Úřad opětovně odkazuje na rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 1 Afs 20/2008-152 ze dne 5. 6. 2008, který k dané problematice judikoval, že „[k]líčovým problémem takto pojaté skryté diskriminace je tedy ‚zjevná nepřiměřenost‘ kvalifikačních předpokladů ve vztahu ke konkrétní veřejné zakázce. Tato zjevná nepřiměřenost není vymezitelná žádnou obecnou floskulí, nýbrž je nutno jí vykládat vždy se zřetelem na individuální kauzu. Má-li Nejvyšší správní soud parafrázovat své předchozí rozhodnutí, nelze předem a obecně stanovit s matematickou přesností - ostatně právo není matematika -, kdy je naplněna podmínka ‚zjevné nepřiměřenosti‘ kvalifikačních předpokladů ve vztahu ke konkrétní veřejné zakázce. Samotný pojem ‚zjevné nepřiměřenosti‘ se vyznačuje jistou obsahovou pružností, aby mohl reagovat na nekonečné množství životních situací, na něž nemůže ve své obecnosti konkrétněji formulovaná právní norma pamatovat (srov. rozsudek NSS ze dne 10. 11. 2005, č. j. 1 Afs 107/2004 - 48, publikováno jako č. 869/2006 Sb. NSS, který tuto myšlenku aplikoval na doktrínu zneužití práva v daňové oblasti). V každém případě musí správní soudy při aplikaci kritéria ‚zjevné nepřiměřenosti‘ poskytnout prostor pro legitimní ekonomickou úvahu zadavatele, a tedy shledání skryté diskriminace je přípustné tam, kde kvalifikační předpoklady jsou vskutku excesivní a jasně vybočují z oprávněných potřeb dané zakázky (…). K tomu Úřad dodává, že podstata zákazu „skryté“ diskriminace znemožňuje jakoukoliv mechanickou aplikaci. Není totiž dost dobře možné požadovat po zadavatelích, aby jimi stanovené požadavky mohli splnit všichni dodavatelé příslušného předmětu plnění. Takový požadavek by ostatně nebyl ani reálně možný a byl by v rozporu se smyslem a účelem zákona, kterým je zajistit právě to, aby nabídku sice mohlo podat široké spektrum dodavatelů, nicméně pouze těch, kteří jsou schopni předmět plnění řádně, v požadované specifikaci či parametrech dodat. Odvrácenou stranou stanovení určitých striktních zadávacích podmínek je tedy selekce těch dodavatelů, jež ke splnění veřejné zakázky způsobilí nejsou, přičemž o takovéto (legitimními ekonomickými zájmy podložené) selekci pak nelze hovořit jako o skryté diskriminaci.
76. Úřad veden úvahami Nejvyššího správního soudu (které lze bezpochyby aplikovat i na nyní účinnou právní úpravu zadávání veřejných zakázek) konstatuje, že neshledal, že by zadavatel postupoval „zjevně nepřiměřeně“, resp. že by překročil shora uvedené meze legitimní ekonomické úvahy, neboť daný kvalifikační požadavek koresponduje s předmětem plnění veřejné zakázky a žádným excesivním způsobem nevybočuje z rozsahu či složitosti předmětné veřejné zakázky (je přiměřený předmětu plnění), a taktéž je i přes „specifičnost“ poptávaného plnění splnitelný několika potenciálními dodavateli (nelze konstatovat, že by daný požadavek mohl splnit pouze jeden konkrétní dodavatel, jak se domnívá navrhovatel).
77. S ohledem na vše výše uvedené Úřad konstatuje, že v postupu zadavatele, který v čl. 4.4.1. zadávací dokumentace veřejné zakázky požadoval, aby dodavatelé k prokázání technické kvalifikace mj. předložili seznam významných dodávek obsahující alespoň 2 samostatná plnění poskytovaná za poslední 3 roky před zahájením předmětného zadávacího řízení, přičemž každé z těchto plnění bylo poskytnuto jednomu objednateli a představuje dodávku a implementaci klinického informačního systému nebo informačního systému, jehož součástí je klinický informační systém, v hodnotě nejméně 5 mil. Kč bez DPH, neshledal rozpor se zákonem.
78. Pro úplnost Úřad dodává, že zadavateli v souvislosti s výše řešenou problematikou usnesením č. j. ÚOHS-S0401/2019/VZ-34534/2019/521/OPi ze dne 13. 12. 2019 stanovil lhůtu, v níž měl Úřadu sdělit, které další společnosti vyjma společností Medical Systems, STAPRO a Medicalc Software splňují předmětný požadavek zadavatele na referenční zakázky. Zadavatel v rámci vyjádření ze dne 20. 12. 2019 Úřadu sdělil, že dle jeho názoru plnění poptávané zadavatelem na trhu v České republice reálně nabízí společnosti Medical Systems, STAPRO, Medicalc Software, ICZ a navrhovatel, což de facto potvrzuje i zjištění Úřadu (vyjma navrhovatele). Vzhledem k tomu, že Úřad dospěl k výše uvedenému závěru, považuje v této souvislosti již tvrzení zadavatele, že společnosti NAVERTICA a PROSOFT KROMĚŘÍŽ nepůsobí na trhu klinických informačních systémů, za bezpředmětné.
79. Byť zadavatel zaslal Úřadu požadované informace (identifikace dodavatelů splňujících dle jeho názoru požadavek zadavatele na technickou kvalifikaci), v rámci předmětného přípisu rovněž vyjádřil názor, že Úřad vydáním výše uvedeného usnesení a stanovením lhůty k provedení úkonu (viz bod 33. odůvodnění tohoto rozhodnutí) postupoval nepřiměřeně a v rozporu se zásadami správního řízení (§ 6 odst. 2 správního řádu). Zadavatel se dále domnívá, že „[p]řestože se v poučení, které se nachází v samém závěru Usnesení, uvádí, že proti Usnesení není podle § 262 písm. b) Zákona podání rozkladu přípustné, neboť se jedná o usnesení, kterým byla stanovena lhůta k provedení úkonu, (…) jde o poučení nesprávné. Ve skutečnosti totiž Usnesením není Zadavateli určena lhůta k provedení úkonu, ale je jím primárně ukládána povinnost ke sdělení určitých údajů a informací, jež jsou specifikovány ve výroku Usnesení a jež má Zadavatel pro Úřad obstarat, a stanovení lhůty ke splnění této povinnosti je pouze druhotným opatřením, které navazuje na stanovení primární povinnosti uložené Zadavateli k dodání Úřadem vyžádaných informací. Lhůtou k provedení úkonu dle § 262 písm. b) Zákona se rozumí toliko lhůta spojená s těmi úkony, jejichž provedení je účastníku správního řízení uloženo nebo umožněno právním předpisem (viz např. právo účastníka řízení vyjádřit se k podkladům pro vydání rozhodnutí). Zde ovšem Úřad ukládá Zadavateli Usnesením splnění povinnosti, kterou žádný právní předpis nezná, a ke splnění této povinnosti se současně Zadavateli stanovuje lhůta. Nejedná se tedy toliko o stanovení lhůty k provedení úkonu, jak se snaží Úřad v poučení naznačit, ale také o stanovení samotné povinnosti k provedení úkonu.“.
80. Úřad předně nesouhlasí s tím, že by zadavateli předmětným usnesením ukládal povinnost obstarávat či zjišťovat a následně doručit vyžadované informace. Úřad se zcela důvodně domníval, že zadavatel provedl před zahájením šetřeného zadávacího řízení průzkum trhu (za účelem ověření, zda jím nastavené zadávací podmínky veřejné zakázky odpovídají situaci na trhu relevantních dodavatelů) a Úřadem požadovanými informacemi tak disponuje. Správnost předpokladu Úřadu pak ostatně dokládá skutečnost, že zadavatel Úřadu příslušné informace ve stanovené lhůtě zaslal a ve svém vyjádření ze dne 18. 11. 2019 mj. uvedl, že „v roce 2019 Zadavatel provedl průzkum trhu, aby mohl stanovit předpokládanou hodnotu veřejné zakázky, a vedl konzultace s odborníky v oboru informačních technologií a v oboru zdravotnictví (…).“. V této souvislosti pak Úřadu není zřejmé, v čem by měla spočívat ona nepřiměřenost postupu Úřadu, vyžádal-li si Úřad informace, o kterých předpokládal, že jimi zadavatel disponuje, a k provedení daného úkonu stanovil zadavateli s ohledem na nadcházející vánoční svátky lhůtu v délce 7 pracovních dní ode dne doručení usnesení (zadavatel doručil Úřadu předmětné vyjádření 5. pracovní den). Stejně tak je Úřad přesvědčen, že postupoval zcela v souladu s § 6 odst. 2 správního řádu, tedy tak, aby nikomu nevznikaly zbytečné náklady, a dotčené osoby co možná nejméně zatěžoval, neboť, jak již bylo uvedeno výše, zadavatel nemusel obstarávat žádné informace, kterými by už nedisponoval (resp. by jimi měl disponovat), zadavateli byla pouze stanovena lhůta k provedení úkonu spočívajícího v jejich zaslání Úřadu. Nicméně, o rozkladu zadavatele proti předmětnému usnesení vedeném pod sp. zn. R0232/2019/VZ bude rozhodnuto předsedou Úřadu.
Ke lhůtě pro realizaci předmětu plnění veřejné zakázky
81. Navrhovatel v návrhu dále brojí proti zadavatelem stanovené lhůtě pro plnění předmětu veřejné zakázky, přičemž je názoru, že předmětná lhůta je i s ohledem na ostatní smluvní podmínky (viz níže) nereálná.
82. K tomu Úřad předně uvádí, že v rámci zadávacích podmínek je zadavatel mj. povinen vymezit podmínky účasti v zadávacím řízení veřejné zakázky, které může dle § 37 odst. 1 zákona stanovit jako (a) podmínky kvalifikace, (b) technické podmínky vymezující předmět veřejné zakázky včetně podmínek nakládání s právy k průmyslovému nebo duševnímu vlastnictví vzniklými v souvislosti s plněním smlouvy na veřejnou zakázku, (c) obchodní nebo jiné smluvní podmínky vztahující se k předmětu veřejné zakázky, nebo (d) zvláštní podmínky plnění veřejné zakázky, a to zejména v oblasti vlivu předmětu veřejné zakázky na životní prostředí, sociálních důsledků vyplývajících z předmětu veřejné zakázky, hospodářské oblasti nebo inovací. Stěžejní povinností zadavatele je pak s ohledem na zásadu transparentnosti zakotvenou v § 6 odst. 1 zákona vymezit podmínky účasti v podrobnostech nezbytných pro účast dodavatele v zadávacím řízení, tedy přesně a s potřebnou určitostí (§ 36 odst. 3 zákona). S ohledem na zásadu přiměřenosti dle § 6 odst. 1 zákona a zákazu diskriminace dle § 6 odst. 2 zákona pak takové zadávací podmínky nesmí být stanoveny tak, aby určitým dodavatelům bezdůvodně přímo nebo nepřímo zaručovaly konkurenční výhodu nebo vytvářely bezdůvodné překážky hospodářské soutěže (§ 36 odst. 1 zákona). Zadávací podmínky, za jejichž řádné zpracování leží odpovědnost plně na zadavateli, tak představují soubor dokumentů, údajů, požadavků a technických podmínek, na jejichž základě dodavatelé zpracovávají své nabídky.
83. Ke zmíněné zásadě přiměřenosti (o zásadě zákazu diskriminace, která je se zásadou přiměřenosti úzce spjata, bylo již pojednáno výše) Úřad uvádí, že tato základní zásada byla do zákona přejata z evropských zadávacích směrnic v souvislosti s přijetím nového zákona o zadávání veřejných zakázek (v dosavadní rozhodovací praxi obdobnou funkci plnila zásada zákazu diskriminace, a to zákazu diskriminace v její tzv. skryté formě). Explicitní zakotvení zásady přiměřenosti do zákona vychází ze skutečnosti, že zákon ponechává zadavatelům značnou míru diskrece ohledně volby konkrétního postupu v zadávacím řízení. V zadávacím řízení se přitom z povahy věci střetávají dva protichůdné principy, totiž omezení dodavatelů (způsobené zejména nastavením zadávacích podmínek zadavatelem, zejména ve vztahu k podmínkám účasti), mezi nimiž může proběhnout soutěž o nejvhodnější nabídku, pouze na ty, kteří splňují podmínky zadavatele a u nichž je tak dán předpoklad kvalitního plnění v budoucnu, a na druhé straně obecný zájem na co nejširším zachování hospodářské soutěže. Postup v souladu se zásadou přiměřenosti tedy primárně (nikoli však výlučně) spočívá v tom, že na jedné straně zadavateli poskytuje dostatečné záruky výběru dodavatele, který skutečně bude schopen veřejnou zakázku kvalitně a v požadovaných termínech realizovat, na druhou stranu se bude jednat o postup, který nad rámec garance výše uvedeného cíle nebude dále nedůvodně omezovat hospodářskou soutěž. Jedná se tak o zásadu, kterou by se měl zadavatel řídit ve všech fázích zadávacího řízení. Úřad uvádí, že tato zásada se však nejvíce uplatňuje při stanovení podmínek účasti v zadávacím řízení, typicky u podmínek kvalifikace či obchodních nebo smluvních podmínek, které přímo determinují okruh potenciálních dodavatelů, kteří by se mohli zúčastnit zadávacího řízení.
84. V kontextu šetřeného případu je pak třeba podotknout, že doba/lhůta pro realizaci předmětu plnění veřejné zakázky je beze sporu zadávací podmínkou ve smyslu § 28 odst. 1 písm. a) zákona, resp. § 37 odst. 1 písm. c) zákona a taktéž je jedním ze zásadních faktorů, který ovlivňuje rozhodnutí dodavatelů, zda se vůbec zúčastnit zadávacího řízení. Dodavatelé totiž musí zvážit, zda budou v zadavatelem stanoveném termínu vůbec disponovat volnými kapacitami pro dodání poptávaných dodávek/služeb/stavebních prací, tedy zda jsou vůbec schopni v dané lhůtě zadavateli dodat předmět plnění v požadovaném rozsahu a kvalitě dle zadávacích podmínek veřejné zakázky.
85. V šetřeném případě zadavatel v čl. 3.4.1. zadávací dokumentace veřejné zakázky stanovil, že „uzavře s vybraným dodavatelem smlouvu v termínech upravených Zákonem a vybraný dodavatel bude povinen plnit své závazky ve lhůtách stanovených smlouvou, kterou předloží dodavatel jako součást svojí nabídky. Předpokládaná doba zahájení plnění Veřejné zakázky je do sedmi (7) dnů od účinnosti smlouvy na plnění Veřejné zakázky, přičemž smlouva bude uzavřena na dobu vymezenou provedením dodávek a činností a splněním všech dalších povinností Zadavatele a vybraného dodavatele dle uzavřené smlouvy.“.
86. V oznámení o zahájení zadávacího řízení uveřejněném ve Věstníku veřejných zakázek dne 18. 9. 2019 (ev. č. formuláře F2019-032347) zadavatel stanovil v čl. II.2.7), že doba trvání zakázky činí 4 měsíce.
87. Zadavatel dále v čl. 3.4.3. zadávací dokumentace veřejné zakázky uvedl, že „[z]ávazný termín pro plnění Veřejné zakázky je vymezen ve smlouvě, která tvoří Přílohu č. 1 této Zadávací dokumentace“, přičemž v čl. 5.1. návrhu smlouvy o dílo a poskytování služeb zadavatel stanovil, že „[z]hotovitel se zavazuje Dílo dokončit a předat Objednateli (provést Dílo) do čtyř (4) měsíců od nabytí účinnosti této smlouvy, nejpozději však do 31. 12. 2019.“.
88. V čl. 5.7. návrhu smlouvy o dílo a poskytování služeb zadavatel stanovil, že „[v] případě nedostatku součinnosti, zejména Souběžné součinnosti a/nebo Předchozí součinnosti, se termín pro provedení Díla dle odst. 5.1. této smlouvy posouvá o přiměřenou dobu odpovídající době, ve které nebyla taková součinnost poskytována a která prokazatelně bránila Zhotoviteli v řádném provádění Díla, a to za následujících podmínek:
i) Zhotovitel předem s dostatečným předstihem Objednateli písemně sdělí potřebu takové konkrétní součinnosti (dále jen ‚Sdělení‘),
ii) ve Sdělení musí být přesně specifikováno, o jakou potřebu součinnosti se konkrétně jedná a musí být tato potřeba řádně odůvodněna, případně musí být uvedeno, do kdy je třeba součinnost poskytnout nebo zahájit její poskytování, včetně podmínek takového poskytování,
iii) v případě, že požadovaná součinnost dle Sdělení není skutečně včas poskytnuta, je Zhotovitel povinen na tuto skutečnost Objednatele bezodkladně upozornit (dále jen ‚Upozornění‘) s odkazem na předchozí Sdělení,
iv) nedostatek takové součinnosti je důvodem pro nemožnost dalšího provádění Díla Zhotovitelem,
v) doba termínu pro provedení Díla se prodlužuje maximálně o dobu od doručení Sdělení Objednateli do doby, kdy Objednatel oznámí Zhotoviteli, že byla součinnost poskytnuta nebo je Objednatel připraven zejména Souběžnou součinnost poskytnout nebo její poskytnutí Zhotoviteli zajistit.“.
89. V čl. 9.2. návrhu smlouvy o dílo a poskytování služeb zadavatel dále stanovil, že „[p]řejímací řízení může dle požadavku Objednatele trvat až pět (5) pracovních dnů, než Objednatel přistoupí k převzetí Díla, přičemž Objednatel je nejpozději poslední den této doby povinen Dílo převzít, pokud Zhotovitel doloží, že byly splněny následující podmínky:
(i) Zhotovitel plnil veškeré Dodávky, provedl Implementaci a poskytl Další služby, Dílo uvedl do provozu a zaškolil obsluhu.
(ii) Zhotovitel předal Objednateli Doklady a další dokumentaci dle této smlouvy k uskutečněným Dodávkám, Implementaci, Dalším službám, Uvedení Díla do provozu a Zaškolení obsluhy.
(iii) Zhotovitel Objednateli Dílo předvedl a Dílo je plně funkční a bez vad jako celek i ve svých jednotlivých částech, což bylo zejména osvědčeno na základě plně odsouhlaseného a podepsaného akceptačního protokolu, jak je vymezen v odst. 9.5. této smlouvy.
(iv) Dílo nevykazuje žádné vady a nefunkčnosti.“.
90. Dle čl. 9.7. návrhu smlouvy o dílo a poskytování služeb je „[z]hotovitel [] povinen přihlédnout ke lhůtám uvedeným v tomto čl. 9 smlouvy ve vztahu k dokončení Díla a termínu jeho provedení dle odst. 5.1. této smlouvy. Využití lhůt dle tohoto čl. 9 smlouvy Objednatelem není bez dalšího důvodem pro posunutí termínu pro provedení Díla dle odst. 5.1. této smlouvy.“.
91. V čl. 13.1. návrhu smlouvy o dílo a poskytování služeb zadavatel stanovil, že „[z]hotovitel je povinen zaplatit Objednateli smluvní pokutu ve výši 0,05 % z celkové Ceny bez DPH dle odst. 6.2. této smlouvy za každý započatý kalendářní den prodlení se splněním závazného termínu stanoveného v odst. 5.1. této smlouvy. V případě, že bude Zhotovitel v prodlení se splněním závazného termínu stanoveného v odstavci 5.1. této smlouvy po dobu delší než jeden (1) měsíc, zvyšuje se pro tuto další dobu prodlení smluvní pokuta dle předchozí věty na 0,2 % z celkové Ceny bez DPH dle odst. 6.2. této smlouvy za každý započatý kalendářní den této další doby prodlení se splněním závazného termínu stanoveného v odst. 5.1. této smlouvy.“.
92. V čl. 17.4. návrhu smlouvy o dílo a poskytování služeb zadavatel uvedl, že „[o]bjednatel je oprávněn odstoupit od smlouvy zejména v případě, že se Zhotovitel ocitne v situaci, ohrožující řádné plnění závazků ze smlouvy (zejména zrušení Zhotovitele bez právního nástupce, úpadek Zhotovitele). Objednatel je rovněž oprávněn odstoupit od smlouvy zejména (i) v případě, že Zhotovitel poruší svá prohlášení uvedená v odst. 2.1. této smlouvy, nebo že se některé z těchto prohlášení ukáže být nepravdivým, nepřesným či zavádějícím, (ii) v případě, že Zhotovitel bude v prodlení se splněním závazného termínu stanoveného v odst. 5.1. této smlouvy, nebo (iii) v případě, že Zhotovitel bude v prodlení se splněním některého jiného závazného termínu podle této smlouvy po dobu delší třiceti (30) dnů.“.
93. V rámci Vysvětlení zadávací dokumentace č. 1 ze dne 25. 9. 2019 pak zadavatel informoval dodavatele mj. o tom, že „se rozhodl dále provést změnu v oznámení o zahájení zadávacího řízení, které bylo uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek pod eviden. č. VZ Z2019-032347, a to v části II.2.7. tohoto oznámení, kde je uvedena doba trvání zakázky v délce čtyř (4) měsíců. V souladu se zněním odst. 5.1. smlouvy o dílo a poskytování služeb, která je přílohou č. 1 zadávací dokumentace a kde se stanoví, že dílo bude dokončeno a předáno do čtyř (4) měsíců od nabytí účinnosti této smlouvy, nejpozději však do 31. 12. 2019, opravuje Zadavatel údaj o době trvání veřejné zakázky tak, že konec trvání veřejné zakázky je stanoven na 31. 12. 2019 a údaj o době trvání zakázky v měsících se z oznámení vypouští.“.
94. V rámci Vysvětlení zadávací dokumentace č. 3 ze dne 7. 10. 2019 zadavatel provedl změnu čl. 5.1. návrhu smlouvy o dílo a poskytování služeb, který nově zní tak, že „[z]hotovitel se zavazuje Dílo dokončit a předat Objednateli (provést Dílo) nejpozději do 31. 12. 2019.“.
95. Sdělením zadavatele ze dne 4. 12. 2019 pak zadavatel informoval dodavatele o změně čl. 5.1. návrhu smlouvy o dílo a poskytování služeb, který tak po provedené změně zní: „Zhotovitel se zavazuje Dílo dokončit a předat Objednateli (provést Dílo) do čtyř (4) měsíců od nabytí účinnosti této smlouvy.“
96. Vzhledem k tomu, že navrhovatel v návrhu namítal původní lhůtu pro plnění veřejné zakázky stanovenou v oznámení o zahájení zadávacího řízení uveřejněném ve Věstníku veřejných zakázek dne 18. 9. 2019 v délce 4 měsíců[11], přičemž tato lhůta byla v průběhu zadávacího řízení měněna a v rámci Sdělení zadavatele ze dne 4. 12. 2019 opětovně stanovena v délce 4 měsíců od nabytí účinnosti smlouvy, zabýval se Úřad v rámci předmětného správního řízení otázkou, zda byla tato lhůta stanovena v souladu se zákonem.
97. Úřad ke zjištění stavu věci, resp. za účelem ověření tvrzení navrhovatele ohledně nereálnosti zadavatelem stanovené lhůty v délce 4 měsíců od nabytí účinnosti smlouvy pro dodání plnění veřejné zakázky provedl průzkum trhu, tj. dotázal se příslušných společností, zda je dle jejich odborného názoru předmětná lhůta v délce 4 měsíců reálná pro dokončení a předání předmětu plnění veřejné zakázky zadavateli.
98. Než Úřad přistoupí k posouzení níže uvedených sdělení oslovených společností, na tomto místě podotýká, že neshledal důvody, pro které by neměla být považována za relevantní i vyjádření společností NAVERTICA a PROSOFT KROMĚŘÍŽ ohledně zadavatelem stanovené lhůty v délce 4 měsíců pro plnění předmětu veřejné zakázky. Jak totiž vyplývá z veřejně dostupných zdrojů (výpisy z obchodního rejstříku a webové stránky společností), všechny Úřadem oslovené společnosti (včetně společností NAVERTICA a PROSOFT KROMĚŘÍŽ) bezpochyby podnikají/působí v oblasti IT, a jsou tedy zcela jistě schopny podat relevantní odborné vyjádření v dané věci. Namítá-li zadavatel, že společnost NAVETICA a PROSOFT KROMĚŘÍŽ nepůsobí na trhu klinických informačních systémů, pak společnost NAVERTICA v této věci v rámci sdělení ze dne 6. 12. 2019 uvedla, že „[k]linický systém máme ve svém produktovém portfoliu, rádi bychom ho dodávali, avšak vypisovaná zadávací řízení mají nastaveny takové kvalifikační podmínky ohledně předchozích referencí, že nově vyvinutý systém, byť podstatně kvalitnější než standardně dodávané a zastaralé, není možné za takto vypisovaných zadávacích řízení vůbec uvést na trh.“. V případě společnosti PROSOFT KROMĚŘÍŽ pak z jejích webových stránek http://www.prosoft.cz/ zcela jednoznačně vyplývá, že se pohybuje na trhu nemocničních informačních systémů, a je tedy též způsobilá podat odborné vyjádření (bez ohledu na výši dosaženého obratu v minulých letech). Úřadu tak nevznikla jakákoliv pochybnost o relevantnosti vyjádření zmíněných společností, a to ani s ohledem na tvrzení zadavatele, že z informací ve Věstníku veřejných zakázek vyplývá, že tyto společnosti (ani navrhovatel) nerealizovaly dodávky klinických informačních systémů, neboť tvrzená skutečnost (spočívající de facto v tom, že se nestaly vítězi proběhnuvších zadávacích řízení) ničeho nemění na tom, že tyto společnosti se pohybují v oblasti IT, resp. na trhu nemocničních informačních systémů. Vzhledem ke všemu výše uvedenému Úřad neprovedl zadavatelem navržené důkazy (viz body 40. a 41. odůvodnění tohoto rozhodnutí).
99. Úřad v reakci na výše uvedený průzkum trhu obdržel od oslovených společností následující odpovědi:
Společnost
Sdělení společnosti
S & T Plus
Jako jeden z dodavatelů klinických informačních systémů (dále jen „KIS“) nemůžeme generalizovat a předvídat náročnost implementačního procesu u ostatních dodavatelů. Za naši společnost (a námi nabízený KIS) považujeme navrženou lhůtu pro dokončení a předání předmětu plnění za nereálně krátkou. Za reálnou lhůtu přiměřenou složitosti poptávaného KIS považujeme 6 až 12 měsíců.
Medical Systems
Lhůta na dokončení a předání předmětu plnění veřejné zakázky v délce 4 měsíců je teoreticky splnitelná při absolutní součinnosti třetích stran nebo bez potřeby součinnosti třetích stran. Za problematické a v praxi nereálné ve lhůtě 4 měsíců vidíme plnění migrace dat a integraci s ostatními systémy dle Kapitoly C – Popis rozhraní mezi KISINP a NIS, LIS v Technické příloze, kdy zadavatel tyto náročné procesy popisuje vágně jako „poskytnutí plnění souvisejících služeb (např. migrace dat apod.)“.
STAPRO
Společnost STAPRO na žádost Úřadu o sdělení v dané věci nereagovala.
ICZ
Vzhledem k našim zkušenostem na trhu klinických informačních systémů se domníváme, že termín 4 měsíců na dokončení a předání předmětu plnění veřejné zakázky je především s ohledem na časovou náročnost implementace termínem vysoce hraničním, především z důvodu integrace na další systémy ve stávajícím prostředí Zadavatele. Společnost ICZ uvedené řešení v ČR dosud neimplementovala.
NAVERTICA
Dle našeho názoru je lhůta v délce 4 měsíce od nabytí účinnosti smlouvy pro dokončení předmětu plnění teoreticky možná, avšak jen za těchto podmínek:
a) Účastník má požadovaný systém již zcela vyvinutý v takovém rozsahu, že splňuje část B. Podrobná specifikace funkcionalit Přílohy č. 3 Technická specifikace. S ohledem na požadovanou lhůtu účastník nemůže předpokládat, že pro zadavatele bude něco vyvíjet v průběhu dodávky.
b) Zadavatel bude účastníkům garantovat na základě závazku firmy Stapro, příp. i jiných stávajících dodavatelů systému, takové podmínky spolupráce těchto dodavatelů, že lhůta 4 měsíce může být účastníkem splněna. Pokud taková garance nebude existovat, pak je požadovaná lhůta splnitelná pouze pro firmu Stapro, neboť stávající dodavatelé nemají žádné povinnosti vzhledem k účastníkovi.
c) Zadavatel bude účastníkům jasně a přesně specifikovat rozsah a podmínky své součinnosti s vybraným dodavatelem. Obvykle se totiž stává, zejména v ČR a zejména ve zdravotnictví, že zadavatel není připraven či ochoten poskytnout potřebnou součinnost, bez které nelze dodávku úspěšně uskutečnit. Tato součinnost zadavatele by měla zahrnovat pokrytí požadavků na správnost dat určených k migraci, na kapacity pracovníků zadavatele nutné pro školení apod., na testování, na rozsah asistence dodavatele po zahájení provozu, atd. Pokud zadavatel podmínky součinnosti nespecifikoval, pak účastník nemůže garantovat splnění ani požadované lhůty, ani ceny.
Z výše uvedeného vyplývá i náš názor, že požadovanou lhůtu může reálně splnit firma Stapro, zatímco pro ostatní účastníky by splnění lhůty bylo sice teoreticky možné, ale prakticky vysoce nepravděpodobné.
PROSOFT KROMĚŘÍŽ
Na základě požadavků zadavatele, specifikovaných v přiložené technické specifikaci se domníváme, že dodavatel, jehož produkt aktuálně neběží na jiném pracovišti / pracovištích zadavatele[,] není schopen dodávku specifikovaného rozsahu realizovat.
Odůvodnění:
1. Je požadováno napojení široké škály přístrojů. Pokud dodavatel již nemá realizovanou implementaci komunikačních protokolů pro uvedené přístroj[e], musí je vyrobit, otestovat a nasadit.
2. Dokumentace neuvádí, zda má zadavatel zajištěny pro dané přístroje licence[,] na jejichž základě přístroj přenáší data do "vnějšího světa" nebo zda uchazeč musí tyto licence s jednotlivými dodavateli přístrojů vyřídit.
3. Jsou požadovány integrace dat velkého rozsahu. Pokud dodavatel není obeznámen s prostředím zadavatele včetně již dříve realizovaných integrací dat na jiných pracovištích zadavatele, musí tyto integrace vyrobit, otestovat a nasadit.
4. Je požadováno nespecifikované množství tiskových sestav, které musí vyhovovat požadavkům zadavatele a interním předpisům zadavatele. Protože se jedná o provoz typu "intenzivní medicíny", lze předpokládat, že bude požadováno 50-100 tiskových sestav. Pokud dodavateli neběží jeho produkt na jiných pracovištích zadavatele, kde je již většina zadavatelem požadovaných tiskových sestav realizována, jedná se o práci velkého rozsahu. (zjistit potřeby a pravidla, sestavy vyrobit a odsouhlasit).
5. S ohledem na velmi přesnou specifikaci vlastností, vzhledu a způsobu použití musí mít potencionální dodavatel podstatnou část požadovaných funkcionalit vyvinutou tak, jak zadavatel požaduje. Pokud produkt zájemce specifikovaným podmínkám přesně nevyhovuje je jeho úprava/dovývoj a nasazení ve lhůtě 4 měsíců nereálný.
Medicalc software
Dle našeho názoru je lhůta 4 měsíců od nabytí účinnosti smlouvy na veřejnou zakázku pro dokončení a předání předmětu plnění téměř nereálná. Realizac[e] zakázky s rozsahem dle Přílohy č. 3 Technická specifikace v termínu 4 měsíců by dle našeho názoru byla možná minimálně za předpokladu, že:
• Před zahájením realizace uchazeč již provedl analýzu stávajícího stavu a požadavků dle Přílohy č. 3 u objednatele
• Uchazeči je známo a má prakticky ověřeno rozhraní všech přístrojů určených k on-line připojení uvedených v Příloze č.3
• Dodávaný KIS[I]NP je již notifikován jako zdravotnický prostředek a je na tento software vystaven certifikát toto dokládající.
100. Z obdržených odpovědí vyplývá, že de facto 3 společnosti považují lhůtu pro plnění veřejné zakázky v délce 4 měsíců za nereálnou (společnost Medical Systems shledává danou lhůtu teoreticky splnitelnou za určitých podmínek, nicméně v dané lhůtě považuje za nereálné splnění požadavku na migraci a integraci s ostatními systémy), společnost ICZ předmětnou lhůtu hodnotí jako vysoce hraniční a společnosti NAVERTICA a Medicalc software ji shledávají teoreticky „zvládnutelnou“, avšak pouze při kumulativním splnění několika podmínek (viz výše).
101. Považuje-li tedy polovina z celkového počtu společností, které odpověděly na dotaz Úřadu, stanovenou lhůtu za nereálnou, 1 společnost za vysoce hraniční a 2 společnosti za určitých podmínek za teoreticky splnitelnou, je Úřad názoru, že uvedené indikuje, že zadavatel nestanovil předmětnou lhůtu přiměřeně vzhledem ke složitosti a rozsahu předmětu veřejné zakázky, a to – jak vyplývá z výše uvedených sdělení – zejména ve vztahu k požadavku zadavatele na propojení klinického informačního systému s již používanými systémy zadavatele zahrnující migraci dat. Zadavatel totiž v čl. 3.1.2. a 3.1.3 přílohy č. 1 „Smlouva o dílo a poskytování služeb“ zadávací dokumentace veřejné zakázky stanovil, že předmět veřejné zakázky zahrnuje mj. „[p]rovedení umístění, zapojení, instalac[i] a implementac[i] Hardware a KISINP do prostředí Objednatele (…)“ a „[p]oskytnutí plnění souvisejících služeb, například pokud jde o migraci dat (…)“, a v „Části C. – Popis rozhraní mezi KISINP a NIS, LIS“ přílohy č. 3 „Technická specifikace“ zadávací dokumentace veřejné zakázky, že „[k]linický informační systém pro intenzivní neonatologickou péči bude propojen s již používanými systémy v nemocnici, NIS Stapro Akord a LIS OpenLims.“. V této souvislosti je tak beze sporu, že pokud byla původní lhůta zadavatelem v zadávací dokumentaci stanovena v délce 4 měsíců od nabytí účinnosti smlouvy, nejpozději však do 31. 12. 2019, a posléze byla změněna tak, že byla stanovena pouze do 31. 12. 2019, tj. reálně činila lhůta pro plnění zejména s ohledem na běh lhůty pro podání nabídek výrazně méně než 4 měsíce (předmětné zadávací řízení bylo zahájeno dne 16. 9. 2019 a lhůta pro podání nabídek byla stanovena do 17. 10. 2019, následně byla prodloužena do 21. 10. 2019, 25. 10. 2019, 8. 11. 2019), jednalo se o lhůtu fakticky nesplnitelnou, což ostatně nepřímo potvrzuje i zadavatel, který ve svém vyjádření ze dne 18. 11. 2019 k návrhu uvádí, že „si byl při zahájení zadávacího řízení vědom, že může být z hlediska plynutí času komplikované ukončit zadávací řízení a stihnout samotnou realizaci veřejné zakázky v termínu do 31. 12. 2019, nicméně nedomnívá se, že by to od počátku bylo nesplnitelné. Zadavatel měl v úmyslu zahájením zadávacího řízení ‚otestovat‘ příslušný trh a dodavatele na něm působící z toho pohledu, zda pro ně bude splnění veřejné zakázky za daných podmínek, včetně časových, splnitelné či nikoliv.“.
102. Dalším indikátorem nepřiměřeného postupu zadavatele je dle Úřadu následující skutečnost.
103. Zadavatel v čl. 8.3.6. zadávací dokumentace veřejné zakázky stanovil: „S ohledem na požadavek Zadavatele, aby dodavatelé, se kterými má být uzavřena smlouva na plnění Veřejné zakázky, zajistili integraci jimi dodávaného KISINP se stávajícím nemocničním informačním systémem AKORD PRO, provozovaným u Zadavatele, tak, aby byla zajištěna oboustranná komunikace mezi oběma těmito informačními systémy, a za účelem zajištění rovných podmínek v zadávacím řízení pro všechny dodavatele, kteří budou mít zájem podat nabídku v zadávacím řízení, zajistil Zadavatel prohlášení společnosti STAPRO s.r.o., která je dodavatelem nemocničního informačního systému AKORD PRO, ve kterém se tato společnost zavazuje poskytnout veškerou potřebnou součinnost všem dodavatelům, kteří podají nebo budou mít zájem podat nabídku v zadávacím řízení, jehož výsledkem má být uzavření smlouvy na plnění Veřejné zakázky. Předmětné prohlášení tvoří Přílohu č. 7 této Zadávací dokumentace.“
104. Přílohu č. 7 zadávací dokumentace veřejné zakázky představuje „Prohlášení o součinnosti při realizaci veřejné zakázky“, v němž se společnost STAPRO, jakožto provozovatel stávajícího nemocničního informačního systému zadavatele, zavázala „poskytnout veškerou potřebnou součinnost všem dodavatelům, kteří podají nebo budou mít zájem podat nabídku v zadávacím řízení, jehož výsledkem má být uzavření smlouvy na plnění výše uvedené veřejné zakázky. Tato součinnost bude spočívat v provedení integrace stávajícího nemocničního informačního systému NIS FONS AKORD, provozovaného u Zadavatele, s klinickým informačním systémem pro intenzívní neonatologickou péči těchto dodavatelů, a to za účelem splnění zadávací podmínky stanovené Zadavatelem v daném zadávacím řízení, jež spočívá v požadavku na oboustrannou komunikaci mezi oběma těmito informačními systémy.“.
105. Vzhledem k tomu, že navrhovatel v návrhu rovněž namítal mj. „liknavost“ společnosti STAPRO při komunikaci s navrhovatelem a nedostatečnost poskytnutých dokumentů pro zpracování nabídky, požádal Úřad společnost STAPRO mj. o identifikaci všech ostatních dodavatelů, kteří oslovili společnost STAPRO za účelem poskytnutí součinnosti ve smyslu čl. 8.3.6. zadávací dokumentace veřejné zakázky, a zaslání veškeré komunikace s těmito dodavateli včetně všech společností STAPRO poskytnutých dokumentů v rámci dané komunikace (viz bod 47. odůvodnění tohoto rozhodnutí).
106. Z vyjádření společnosti STAPRO ze dne 10. 1. 2020 mj. vyplývá, že kromě navrhovatele se společností STAPRO komunikovala za účelem dojednání součinnosti pouze společnost S & T Plus, která však nakonec nepodala nabídku v předmětném zadávacím řízení. Z obdržené dokumentace o zadávacím řízení vyplývá, že zadavatel ve lhůtě pro podání nabídek obdržel pouze jednu nabídku, a to nabídku společnosti STAPRO. Ostatní dodavatelé, kteří by byli dle zjištění Úřadu schopni i prokázat splnění požadavku na doložení referenčních zakázek, tj. společnosti Medical Systems a Medicalc Software (viz bod 32. odůvodnění tohoto rozhodnutí), nabídku zadavateli nepodali (ani nekomunikovali se společností STAPRO za účelem sjednání součinnosti této společnosti). Jak již Úřad přitom uvedl výše, společnost Medical Systems sdělila, že předmětná lhůta „je teoreticky splnitelná při absolutní součinnosti třetích stran nebo bez potřeby součinnosti třetích stran. Za problematické a v praxi nereálné ve lhůtě 4 měsíců vidíme plnění migrace dat a integraci s ostatními systémy (…).“. Společnost Medicalc Software v dané věci pak uvedla, že předmětnou lhůtu považuje za téměř nereálnou; její splnění je možné pouze za předpokladu, že (1) před zahájením realizace uchazeč provedl analýzu stávajícího stavu a požadavků dle přílohy č. 3 „Technická specifikace“ zadávací dokumentace u objednatele, (2) uchazeči je známo a má prakticky ověřeno rozhraní přístrojů určených k on-line připojení uvedených v příloze č. 3 „Technická specifikace“ zadávací dokumentace a (3) dodávaný KISINP je již notifikován jako zdravotnický prostředek a je na tento software vystaven certifikát toto dokládající. V této souvislosti tak nelze přisvědčit tvrzení zadavatele, že „jeden z možných dodavatelů (tj. Navrhovatel) namítá, že plnění veřejné zakázky za stanovených podmínek není možné, avšak ostatní dodavatelé působící na trhu proti zadávacím podmínkám včetně příslušných lhůt neprotestují, z čehož lze podle Zadavatele usuzovat, že pro ně jsou zadávací podmínky i v závazně stanovených lhůtách splnitelné.“.
107. Shrne-li Úřad zjištěné skutečnosti, tj. (1) oslovené společnosti považují dodací lhůtu plnění za nereálnou, hraniční či teoreticky splnitelnou jen za určitých podmínek, (2) nabídku podala v šetřeném zadávacím řízení pouze společnost STAPRO, která je stávajícím dodavatelem nemocničního informačního systému zadavatele (a nemusí si tedy sjednávat součinnost dle čl. 8.3.6. zadávací dokumentace), (3) společnosti, které by mohly s ohledem na získané reference plnit předmět veřejné zakázky, nepodaly nabídku v šetřeném zadávacím řízení, dochází k závěru, že zmíněné skutečnosti indikují a ve svém souhrnu dokládají, že zadavatel nestanovil dodací lhůtu předmětu plnění v délce 4 měsíců od nabytí účinnosti smlouvy přiměřeně ke složitosti a rozsahu předmětu veřejné zakázky (zejména ve vztahu k požadavku zadavatele na propojení klinického informačního systému s již používanými systémy zadavatele zahrnující migraci dat), čímž vytvořil bezdůvodné překážky hospodářské soutěže. K tomu Úřad pro úplnost dodává, že s ohledem na skutečnosti vyplývající z dokumentace o zadávacím řízení a na informace získané v rámci provedeného průzkumu relevantního trhu, považuje zjištěné skutečnosti za dostatečné/ucelené pro kvalifikovaný závěr ohledně postupu zadavatele. Úřad v dané věci neshledal potřebu dalšího zjišťování, např. prostřednictvím zadání znaleckého posudku, neboť posouzení dané problematiky není ve své podstatě otázkou technickou, nýbrž „pouze“ otázkou alokace zdrojů relevantních dodavatelů pro plnění veřejné zakázky, tj. zda je daný dodavatel schopen při využití svých volných kapacit dodat předmět plnění zadavateli v jím stanoveném rozsahu a kvalitě a v dané lhůtě. Úřad dále shledává irelevantními k šetřené věci odkazy navrhovatele na jiná, dle navrhovatele obdobná, zadávací řízení (viz bod 7. odůvodnění tohoto rozhodnutí), neboť každé zadávací řízení je specifické, předmětem tohoto správního řízení je „pouze“ přezkoumání předmětného zadávacího řízení a navíc navrhovatel v jejich souvislosti argumentuje délkou samotného zadávacího řízení, nikoli délkou lhůty pro plnění předmětu v rámci jednotlivých veřejných zakázek.
108. Zadavatel ve svém vyjádření ze dne 18. 11. 2019 k návrhu uvádí, že dodací lhůta (4 měsíce, nejpozději do 31. 12. 2019) byla stanovena s ohledem na skutečnost, že šetřená veřejná zakázka je vázána na čerpání dotace, kdy podmínkou čerpání dotace je vázáno lhůtou do 31. 12. 2019, kdy „musí být zakázka splněna a uhrazena“, přičemž zadavatel „se rozhodl realizovat tuto veřejnou zakázku pouze pod podmínkou, že bude na její plnění čerpat dotaci. Pokud by měla být zakázka financována výlučně z vlastních prostředků Zadavatele, pak by k zahájení tohoto zadávacího řízení Zadavatel nikdy nepřistoupil.“. Zadavatel Úřadu v rámci předmětného vyjádření rovněž sdělil, že „požádal orgán, jenž spravuje předmětný dotační projekt, aby Zadavateli prodloužil lhůtu, ve které má být veřejná zakázka splněna a finančně vypořádána. V současné době však o této žádosti ještě nebylo rozhodnuto. V případě, že dojde k prodloužení lhůty, pak Zadavatel odpovídajícím způsobem prodlouží lhůtu pro podání nabídek a rovněž lhůtu pro plnění veřejné zakázky.“. V rámci Sdělení ze dne 4. 12. 2019 pak zadavatel prodloužil lhůtu pro podání nabídek do 6. 1. 2020 a změnil lhůtu pro plnění veřejné zakázky na 4 měsíce od nabytí účinnosti smlouvy, přičemž mj. uvedl, že „[d]ůvod, pro který Zadavatel rozhodl o prodloužení lhůty pro podání nabídek, je ten, že Zadavatel předpokládá, že na základě jeho žádosti dojde k prodloužení lhůty, ve které má být veřejná zakázka splněna v souladu s podmínkami projektu, v rámci kterého má být veřejná zakázka financována.“.
109. Úřad předně uvádí, že odůvodňuje-li zadavatel délku lhůty plnění de facto pouze termínem pro splnění a uhrazení dotace, pak takovou argumentaci shledává za nedostatečnou/nepřiléhavou, neboť zadavatel spolu se stanovením veškerých podmínek a parametrů nese i odpovědnost za to, že veškeré požadavky vymezené v zadávacích podmínkách jsou ve vztahu k předmětu veřejné zakázky objektivní a přiměřené, přičemž čím náročněji (tj. pro dodavatele více omezujícím způsobem) budou zadávací podmínky vyspecifikovány, tím precizněji by je měl být zadavatel schopen odůvodnit. K výše uvedenému Úřad (mj. s odkazem na důvodovou zprávu k zákonu, dle které zadavatel musí nastavit parametry zadávacího řízení tak, aby byly přiměřené charakteru či předmětu veřejné zakázky) doplňuje, že obdobně je nezbytné dodržet zásadu přiměřenosti při stanovení lhůty pro plnění veřejné zakázky. Zadavatel při stanovení délky lhůty plnění musí přihlížet k rozsahu svých požadavků, zejména k rozsahu a složitosti předmětu veřejné zakázky, tj. stanovit danou zadávací podmínku tak, aby její nepřiměřeností nedošlo k bezdůvodnému omezení hospodářské soutěže. Odůvodnění délky lhůty plnění pouhým termínem pro splnění a uhrazení dotace tak samo osobě zcela jistě neobstojí. V tomto kontextu Úřad dále podotýká, že tvrdí-li zadavatel, že chtěl zahájením předmětného zadávacího řízení „otestovat“ trh mj. v tom smyslu, zda jsou potenciální dodavatelé schopni dodat plnění ve stanoveném čase, pak takové jednání ne zcela koresponduje se zásadami hospodárného a účelného vynakládání veřejných prostředků. K danému zjišťování lze jistě využít jiné prostředky, jako tzv. předběžné tržní konzultace dle § 33 zákona, který zadavateli přiznává právo či možnost před zahájením zadávacího řízení komunikovat s potenciálními dodavateli, příp. odborníky na danou oblast, o detailech připravovaného zadávacího řízení, tj. získat relevantní a objektivní informace, a to i např. ve vztahu k nezbytné délce lhůty pro plnění předmětu veřejné zakázky.
110. Vzhledem k tomu, že do doby vydání tohoto rozhodnutí zadavatel nepřistoupil ke zrušení předmětného zadávacího řízení, naopak prodloužil lhůtu pro podání nabídek do 6. 1. 2020 (tedy do doby po uplynutí nejzazšího termínu 31. 12. 2019 pro čerpání dotace), lze rozumně předpokládat, že příslušný dotační orgán prodloužil lhůtu pro čerpání dotace a zadavatelem tvrzené důvody pro stanovení délky lhůty plnění tak odpadly. Nicméně zadavatel v rámci Sdělení ze dne 4. 12. 2019 opětovně bez zjevného objektivního důvodu (tj. zadavatel žádným relevantním způsobem neprokázal opodstatněnost délky předmětné lhůty) stanovil lhůtu pro plnění veřejné zakázky v délce 4 měsíců od nabytí účinnosti smlouvy (byť již neohrazenou pevným datem), která je však dle zjištění Úřadu pro relevantní dodavatele (pravděpodobně vyjma společnosti STAPRO) de facto nereálná či nesplnitelná, a nelze vyloučit, že pokud by zadavatel stanovil předmětnou lhůtu delší, mohl obdržet nabídky i od jiných relevantních dodavatelů, než je společnost STAPRO (zde Úřad připomíná, že sám zadavatel uvedl, že poptávané plnění nabízí i jiné společnosti než společnost STAPRO – viz výše), čímž by byla zajištěna soutěž o veřejnou zakázku.
111. S ohledem na vše shora uvedené Úřad uzavírá, že zadavatel postupoval v rozporu se zákonem, když stanovil dodací lhůtu předmětu plnění veřejné zakázky nepřiměřeně složitosti a rozsahu předmětu veřejné zakázky, čímž vytvořil bezdůvodné překážky hospodářské soutěže.
K ostatním námitkám navrhovatele
112. Vzhledem k tomu, že Úřad konstatoval, že zadavatel nedodržel při zadávání předmětné veřejné zakázky pravidla stanovená v § 36 odst. 1 zákona ve spojení se zásadou přiměřenosti zakotvenou v § 6 odst. 1 zákona, Úřad se dalšími námitkami, jež navrhovatel zmiňuje ve svém návrhu (a tvrzení zadavatele s nimi spojenými), zejména pak námitkami vztahujícími se k poskytování dle navrhovatele nedostatečného technického popisu napojení na stávající nemocniční informační systém zadavatele společností STAPRO, nezabýval, a to s ohledem na zásadu procesní ekonomie a proporcionality (§ 6 odst. 2 správního řádu). Vypořádání těchto námitek, zejména pak zjištění skutkového stavu v kvalitě, kterou právní řád vyžaduje (§ 3 správního řádu), by mj. bezpochyby vyžadovalo znalosti (z oboru informačních technologií), jimiž úřední osoby Úřadu nedisponují, a s velkou mírou pravděpodobnosti by tak zahrnovalo znalecké dokazování, a tedy i vznik dalších nákladů. Je-li současně dán jeden důvod pro uložení nápravného opatření spočívajícího ve zrušení zadávacího řízení (viz výše), lze takové potenciální náklady jak na straně Úřadu, tak na straně účastníků řízení označit za zbytečné, neboť jakýkoli výsledek vypořádání právě uvedených námitek by totiž nemohl ovlivnit výsledek vedeného správního řízení.
Závěr
113. S ohledem na vše výše uvedené Úřad konstatuje, že zadavatel stanovil zadávací podmínky předmětné veřejné zakázky v rozporu s § 36 odst. 1 zákona ve spojení se zásadou přiměřenosti zakotvenou v § 6 odst. 1 zákona, když v čl. 5.1. přílohy č. 1 „Smlouva o dílo a poskytování služeb“ zadávací dokumentace veřejné zakázky, stanovil termín pro plnění veřejné zakázky „do čtyř (4) měsíců od nabytí účinnosti této smlouvy, nejpozději však do 31. 12. 2019“, ve znění Vysvětlení zadávací dokumentace č. 1 ze dne 25. 9. 2019 a Vysvětlení zadávací dokumentace č. 3 ze dne 7. 10. 2019 „nejpozději do 31. 12. 2019“ a ve znění Sdělení zadavatele ze dne 4. 12. 2019 „do čtyř (4) měsíců od nabytí účinnosti této smlouvy“, tj. nepřiměřeně složitosti a rozsahu předmětu veřejné zakázky, a to zejména ve vztahu k požadavku zadavatele dle čl. 3.1.2. a 3.1.3. přílohy č. 1 „Smlouva o dílo a poskytování služeb“ zadávací dokumentace veřejné zakázky na implementaci klinického informačního systému do prostředí zadavatele (tj. mimo jiné dle „Části C. – Popis rozhraní mezi KISINP a NIS, LIS“ přílohy č. 3 „Technická specifikace“ zadávací dokumentace veřejné zakázky na propojení„s již používanými systémy v nemocni, NIS Stapro Akord a LIS OpenLims“) zahrnující migraci dat, čímž vytvořil bezdůvodné překážky hospodářské soutěže, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí.
K výroku II. tohoto rozhodnutí – uložení nápravného opatření
114. Podle § 263 odst. 3 zákona stanoví-li zadavatel zadávací podmínky v rozporu s tímto zákonem, Úřad uloží nápravné opatření spočívající ve zrušení zadávacího řízení.
115. V šetřeném případě Úřad dospěl k závěru, že zadavatel stanovil zadávací podmínky veřejné zakázky v rozporu se zákonem, a proto tedy Úřad přistoupil ke zrušení předmětného zadávacího řízení a rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozhodnutí.
K výroku III. tohoto rozhodnutí – zákaz uzavřít smlouvu v zadávacím řízení
116. Podle § 263 odst. 8 zákona ukládá-li Úřad nápravné opatření s výjimkou zákazu plnění smlouvy, zakáže zároveň zadavateli až do pravomocného skončení řízení uzavřít v zadávacím řízení smlouvu; rozklad proti tomuto výroku nemá odkladný účinek.
117. Výše citované ustanovení zákona formuluje jako obligatorní součást rozhodnutí Úřadu o uložení nápravného opatření (s výjimkou zákazu plnění smlouvy) rovněž výrok o tom, že zadavatel až do pravomocného skončení správního řízení nesmí uzavřít smlouvu v zadávacím řízení, přičemž tento výrok je účinný dnem vydání rozhodnutí (a tedy i u nepravomocného rozhodnutí). Tento zákaz uzavřít smlouvu se ukládá z důvodu, aby se zadavatel nemohl vyhnout splnění uloženého nápravného opatření uzavřením smlouvy ještě před nabytím právní moci rozhodnutí.
118. Vzhledem k tomu, že Úřad tímto rozhodnutím ve výroku II. uložil nápravné opatření spočívající ve zrušení předmětného zadávacího řízení, uložil zároveň ve výroku III. tohoto rozhodnutí zadavateli zákaz uzavřít smlouvu v předmětném zadávacím řízení na veřejnou zakázku, a to až do pravomocného skončení tohoto správního řízení.
K výroku IV. tohoto rozhodnutí – náklady řízení
119. Podle § 266 odst. 1 zákona je součástí rozhodnutí Úřadu, kterým se ukládá nápravné opatření nebo zákaz plnění smlouvy, též rozhodnutí o povinnosti zadavatele uhradit náklady správního řízení. Náklady řízení se platí paušální částkou, kterou stanoví Ministerstvo pro místní rozvoj vyhláškou. Příslušná vyhláška č. 170/2016 Sb., o stanovení paušální částky nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele při zadávání veřejných zakázek, stanoví v § 1, že paušální částka nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele, kterou je povinen zadavatel uhradit v případě, že Úřad rozhodl o uložení nápravného opatření nebo zákazu plnění smlouvy, činí 30 000 Kč.
120. Vzhledem k tomu, že Úřad tímto rozhodnutím ve výroku II. uložil nápravné opatření spočívající ve zrušení předmětného zadávacího řízení, rozhodl Úřad o uložení povinnosti uhradit náklady řízení, jak je uvedeno ve výroku IV. tohoto rozhodnutí.
121. Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 19-24825621/0710, variabilní symbol 2019000401.
Poučení
Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dní ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 1926/7, Černá Pole, 604 55 Brno. Včas podaný rozklad proti výroku I., II. a IV. tohoto rozhodnutí má odkladný účinek. Rozklad proti výroku III. tohoto rozhodnutí nemá podle § 263 odst. 8 zákona odkladný účinek. Rozklad a další podání účastníků učiněná v řízení o rozkladu se podle § 261 odst. 1 písm. b) zákona zasílají Úřadu výhradně prostřednictvím datové schránky nebo jako datová zpráva podepsaná uznávaným elektronickým podpisem.
otisk úředního razítka
JUDr. Eva Kubišová
místopředsedkyně
Obdrží
1. Nemocnice České Budějovice, a.s., B. Němcové 585/54, 370 01 České Budějovice
2. Medsol s.r.o., Lužná 591/4, 160 00 Praha 6
Vypraveno dne
viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy
[1] Zadavatel v rámci vysvětlení zadávací dokumentace č. 1 ze dne 25. 9. 2019 provedl opravu písařské chyby následovně: „(…) uživatelské podpory a údržby KISINP na dobu (…).“
[2] Navrhovatel odkazuje na veřejné zakázky „Jednotný klinický informační systém KIS NPK“ (ev. č. zakázky Z2019-007575), „VN Brno – klinický informační systém“ (ev. č. zakázky Z2018-021819), „Nemocniční informační systém Královéhradeckého kraje – software včetně zajištění podpory“ (ev. č. zakázky Z2017-005540), „Nový nemocniční informační systém pro 21. století“ (ev. č. zakázky Z2018-040396), „Nemocniční informační systém“ (ev. č. zakázky Z2019-013081), „Nemocniční informační systém pro KNL“ (ev. č. zakázky Z2018-003773), „Informační systémy pro Městskou nemocnici Ostrava, p. o.“ (ev. č. zakázky Z2019-012914).
[3] Přípisem č. j. ÚOHS-S0401/2019/VZ-33350/2019/521/OPi ze dne 3. 12. 2019 požádal Úřad o zodpovězení příslušných otázek rovněž společnost PURO-KLIMA, a.s., IČO 00149331, se sídlem Počernická 272/96, 108 00 Praha 10, ta však Úřadu v rámci přípisu ze dne 9. 12. 2019 sdělila, že se již několik let nepohybuje na relevantním trhu, tudíž nemůže vyhovět žádosti Úřadu.
[4]Společnost ICZ a.s., jakožto významný dodavatel nemocničních informačních systémů na českém trhu, v rozhodném období nedodala ani jeden systém stejného rozsahu, neboť na trhu nebyly k tomuto příležitosti. V současné době společnost ICZ a.s. realizuje dodávku a implementaci tří klinických informačních systémů, tyto zakázky nejsou však ještě předány zákazníkům a jako referenční zakázky by nemohly být využity.
[5]V průběhu posledních tří let jsme nerealizovali vůbec žádnou dodávku a implementaci klinického informačního systému nebo informačního systému, jehož součástí je klinický informační systém. Klinický systém máme ve svém produktovém portfoliu, rádi bychom ho dodávali, avšak vypisovaná zadávací řízení mají nastaveny takové kvalifikační podmínky ohledně předchozích referencí, že nově vyvinutý systém, byť podstatně kvalitnější než standardně dodávané a zastaralé, není možné za takto vypisovaných zadávacích řízení vůbec uvést na trh.
[6] Dostupné na https://or.justice.cz/ias/ui/rejstrik-firma.vysledky?subjektId=158166&typ=PLATNY.
[7] Přestože se závěry soudu učiněné v daném rozsudku vztahují k zákonu č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, lze závěry soudu ohledně smyslu zakotvení zásady zákazu diskriminace v právní úpravě zcela jistě aplikovat rovněž i ve vztahu k zákonu č. 134/2016 Sb. – pozn. Úřadu
[8] Pozn.: zvýraznění doplněno Úřadem
[9] Pozn.: zvýraznění doplněno Úřadem
[10] srov. např. rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 10. 3. 2011 č. j. 62 Ca 15/2009-71
[11] Navrhovatel v návrhu mj. uvádí: „Je na zodpovědnosti Zadavatele jakožto příjemce dotačních prostředků zahájit relevantní zadávací řízení s dostatečným předstihem tak, aby nedocházelo k porušení ZZVZ a hospodářské soutěže tím, že stanoví nepřiměřeně krátkou lhůtu plnění (v tomto zadávacím řízení je nepochybné, že sám Zadavatel si již na počátku uvědomoval, že proces dodávky/implementace tak složitého software, kterým je klinický informační systém, může trvat 4 měsíce – již toto je velice krátká doba, jak je zjevné z původního znění zadávacích podmínek).“
|
