Spisová značka:
ÚOHS-S0155/2020/VZ
Číslo jednací:
ÚOHS-11126/2020/512/JHé
Brno: 14. dubna 2020
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, který je podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, příslušný k výkonu dozoru nad dodržováním pravidel stanovených tímto zákonem a zadávacími podmínkami pro zadání podlimitní a nadlimitní veřejné zakázky, včetně koncese s výjimkou koncesí malého rozsahu podle § 178 citovaného zákona, a pro zvláštní postupy podle části šesté, ve věci spáchání přestupků podle § 269 odst. 2 citovaného zákona, jichž se dopustil
obviněný – obec Vyskytná nad Jihlavou, IČO 00286893, se sídlem 588 41 Vyskytná nad Jihlavou 67
v souvislosti se zadáváním veřejné zakázky „Opravy MK 2018“,
vydává podle ustanovení § 90 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů, tento
příkaz:
I.
Obviněný – obec Vyskytná nad Jihlavou, IČO 00286893, se sídlem 588 41 Vyskytná nad Jihlavou 67 – se dopustil přestupku při uveřejňování podle § 269 odst. 2 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, tím, že smlouvu o dílo na plnění veřejné zakázky „Opravy MK 2018“, kterou dne 24. 5. 2018 uzavřel s vybraným dodavatelem – KD stavby CZ s.r.o., IČO 04658663, se sídlem v Zahrádkách 5086/8, 586 01 Jihlava, neuveřejnil podle ustanovení § 219 odst. 1 citovaného zákona na profilu zadavatele ve lhůtě 15 dnů od jejího uzavření, tj. nejpozději do dne 8. 6. 2018, přičemž smlouvu o dílo uveřejnil na profilu zadavatele až dne 29. 6. 2018.
II.
Obviněný – obec Vyskytná nad Jihlavou, IČO 00286893, se sídlem 588 41 Vyskytná nad Jihlavou 67 – se dopustil přestupku při uveřejňování podle § 269 odst. 2 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, tím, že dodatek č. 1 ke smlouvě o dílo ze dne 24. 5. 2018 na plnění veřejné zakázky „Opravy MK 2018“, který dne 14. 8. 2018 uzavřel s vybraným dodavatelem – KD stavby CZ s.r.o., IČO 04658663, se sídlem v Zahrádkách 5086/8, 586 01 Jihlava, neuveřejnil podle ustanovení § 219 odst. 1 citovaného zákona na profilu zadavatele ve lhůtě 15 dnů od jeho uzavření, tj. nejpozději do dne 29. 8. 2018, přičemž citovaný dodatek uveřejnil až dne 29. 5. 2019.
III.
Obviněný – obec Vyskytná nad Jihlavou, IČO 00286893, se sídlem 588 41 Vyskytná nad Jihlavou 67 – se dopustil přestupku při uveřejňování podle § 269 odst. 2 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, tím, že dodatek č. 2 ke smlouvě o dílo ze dne 24. 5. 2018 na plnění veřejné zakázky „Opravy MK 2018“, který dne 14. 8. 2018 uzavřel s vybraným dodavatelem – KD stavby CZ s.r.o., IČO 04658663, se sídlem v Zahrádkách 5086/8, 586 01 Jihlava, neuveřejnil podle ustanovení § 219 odst. 1 citovaného zákona na profilu zadavatele ve lhůtě 15 dnů od jeho uzavření, tj. nejpozději do dne 29. 8. 2018, přičemž citovaný dodatek uveřejnil až dne 29. 5. 2019.
IV.
Za spáchání přestupků uvedených ve výroku I., II. a III. tohoto příkazu se obviněnému – obec Vyskytná nad Jihlavou, IČO 00286893, se sídlem 588 41 Vyskytná nad Jihlavou 67 – podle § 269 odst. 3 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ukládá
pokuta ve výši 30.000,- Kč (třicet tisíc korun českých).
Pokuta je splatná do jednoho měsíce od nabytí právní moci tohoto příkazu.
Odůvodnění
I. POSTUP OBVINĚNÉHO PŘI ZADÁVÁNÍ VEŘEJNÉ ZAKÁZKY MIMO ZADÁVACÍ ŘÍZENÍ
1. Obviněný – obec Vyskytná nad Jihlavou, IČO 00286893, se sídlem 588 41 Vyskytná nad Jihlavou 67 (dále jen „obviněný“ nebo „zadavatel“) – uzavřel dne 24. 5. 2018 na předmět plnění veřejné zakázky „Opravy MK 2018“ (dále jen „veřejná zakázka“), smlouvu o dílo ze dne 24. 5. 2018 (dále jen „smlouva o dílo“) s vybraným dodavatelem – KD stavby CZ s.r.o. IČO 04658663, se sídlem V Zahrádkách 5086/8, 586 01 Jihlava (dále jen „vybraný dodavatel“).
2. Předmět veřejné zakázky je dle čl. 1 Výzvy k předložení nabídek „Opravy MK 2018“ ze dne 20. 3. 2018 (dále jen „výzva k předložení nabídek“) stanoven následovně: „Předmětem vyhlášení jsou opravy místních komunikací v obci Vyskytná nad Jihlavou skládající se ze 3 úseků.“. Dále je pak ve výzvě k předložení nabídek popis úseků stanoven tak, že: „Cílem bude provedení oprav jednotlivých úseků.
č. 1 spodní ulička V.n.J. – vyčištění, 2x nátěr, 2x zadrcení
č. 2 u kaple Hlávkov – instalace obrubníků podél silnice III. tř. č. 13111
č. 3 cesta k hájovně – vyčištění, vyrovnávka a pokládka nového asfaltového koberce tl. 100 mm.“.
3. Dle čl. V „Cena díla“ smlouvy o dílo byla cena díla stanovena dohodou smluvních stran na částku 692 505,99 Kč bez DPH.
4. Dodatek č. 1 ke smlouvě o dílo uzavřel zadavatel s vybraným dodavatelem dne 14. 8. 2018 (dále jen „dodatek č. 1“).
5. Dne 14. 8. 2018 uzavřel zadavatel s vybraným dodavatelem také dodatek č. 2 ke smlouvě o dílo (dále jen „dodatek č. 2“), přičemž cena díla byla stanovena na částku 1 048 886, 69 Kč bez DPH.
II. POSTUP ÚŘADU
6. Úřad jako orgán příslušný podle § 248 zákona k výkonu dozoru nad dodržováním pravidel stanovených tímto zákonem a zadávacími podmínkami pro zadání podlimitní a nadlimitní veřejné zakázky, včetně koncese s výjimkou koncesí malého rozsahu podle § 178 zákona, a pro zvláštní postupy podle části šesté zákona, obdržel dne 19. 12. 2019 podnět k zahájení řízení z moci úřední podle § 42 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“) ve věci postupu zadavatele v souvislosti se zadáváním veřejné zakázky.
7. Dne 30. 12. 2019 obdržel Úřad od obviněného na základě žádosti o zaslání vyjádření k podnětu a další dokumentace ze dne 20. 12. 2019 č. j. ÚOHS-P0389/2019/VZ-35393/2019/512/KMo dokumentaci pořízenou v souvislosti s veřejnou zakázkou.
8. Dne 10. 1. 2020 obdržel Úřad od obviněného na základě opakované žádosti o zaslání dokumentace ze dne 6. 1. 2020 č. j. ÚOHS-00411/2020/512/KMo kompletní dokumentaci pořízenou v souvislosti s veřejnou zakázkou.
9. Dne 27. 1. 2020 obdržel Úřad od obviněného na základě žádosti o sdělení a zaslání dokladů ze dne 22. 1. 2020 č. j. ÚOHS-02500/2020/512/KMo vyjádření obviněného ze dne 24. 1. 2020 včetně dokladů prokazujících uveřejnění smlouvy o dílo a dodatků č. 1 a 2 na profilu zadavatele.
III. ZÁVĚRY ÚŘADU
10. Podle § 90 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o přestupcích“), správní orgán může o přestupku rozhodnout příkazem. Příkazem lze uložit správní trest napomenutí, pokuty, zákazu činnosti, nebo propadnutí věci nebo náhradní hodnoty.
11. Úřad konstatuje, že byly dostatečně zjištěny skutkové okolnosti pro vydání tohoto příkazu, kdy podle § 150 odst. 1 správního řádu lze povinnost v řízení z moci úřední a ve sporném řízení uložit formou písemného příkazu, přičemž příkaz může správní orgán vydat, považuje-li skutkové zjištění za dostatečné; vydání příkazu může být prvním úkonem v řízení. V tomto případě je vydání příkazu prvním úkonem ve správním řízení.
12. Ke svému rozhodnutí uvádí Úřad následující rozhodné skutečnosti.
K postavení zadavatele
13. Pro řádné prošetření případu považuje Úřad za rozhodné nejprve určení toho, pod kterou konkrétní kategorii zadavatelů upravenou v zákoně je třeba zadavatele podřadit, ve vztahu k čemuž uvádí následující skutečnosti.
14. Podle § 4 odst. 1 písm. d) zákona je veřejným zadavatelem územní samosprávný celek nebo jeho příspěvková organizace.
15. Podle čl. 99 ústavního zákona č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších předpisů, se Česká republika člení na obce, které jsou základními územními samosprávnými celky, a kraje, které jsou vyššími územními samosprávnými celky.
16. Podle § 1 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů, je obec základním územním samosprávným společenstvím občanů; tvoří územní celek, který je vymezen hranicí území obce. Z „Administrativního registru ekonomických subjektů“ (ARES) vyplývá, že statistická právní forma obviněného je „801 – Obec nebo městská část hlavního města Prahy“.
17. Z výše uvedeného plyne, že obviněný jakožto zadavatel je základním územním samosprávným celkem. Obviněný je tak v případě zadávání veřejné zakázky veřejným zadavatelem podle § 4 odst. 1 písm. d) zákona, pročež se na něj vztahují ustanovení zákona.
Relevantní ustanovení zákona a jiných právních předpisů
18. Podle § 6 odst. 1 zákona musí zadavatel při postupu podle zákona dodržovat zásady transparentnosti a přiměřenosti.
19. Podle § 27 zákona veřejnou zakázkou malého rozsahu je veřejná zakázka, jejíž předpokládaná hodnota je rovna nebo nižší v případě veřejné zakázky
a) na dodávky nebo na služby částce 2 000 000 Kč, nebo
b) na stavební práce částce 6 000 000 Kč.
20. Podle § 31 zákona zadavatel není povinen zadat v zadávacím řízení veřejnou zakázku malého rozsahu. Při jejím zadávání je však zadavatel povinen dodržet zásady podle § 6.
21. Podle § 219 odst. 1 zákona veřejný zadavatel uveřejní na profilu zadavatele smlouvu uzavřenou na veřejnou zakázku včetně všech jejích změn a dodatků, a to do 15 dnů od jejich uzavření nebo od konce každého čtvrtletí v případě veřejných zakázek zadávaných na základě rámcové dohody nebo v dynamickém nákupním systému. To neplatí pro
a. smlouvu na veřejnou zakázku, jejíž cena nepřesáhne 500 000 Kč bez daně z přidané hodnoty,
b. smlouvu na veřejnou zakázku, u které veřejný zadavatel postupoval v souladu s § 29 písm. a) až c) a písm. l) bod 2, § 30 písm. d) nebo § 191 odst. 2 písm. e) zákona,
c. pro zadavatele, který je zpravodajskou službou podle jiného právního předpisu, nebo
d. smlouvu uveřejněnou podle jiného právního předpisu.
22. Podle § 269 odst. 2 zákona se zadavatel dopustí přestupku při uveřejňování podle tohoto zákona tím, že neuveřejní uzavřenou smlouvu na veřejnou zakázku podle § 219 odst. 1 zákona.
23. Podle § 269 odst. 3 písm. a) zákona se za přestupek uloží pokuta do 1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle § 269 odstavce 2 zákona.
24. Podle § 270 odst. 1 zákona se má za to, že čin, který vykazuje formální znaky přestupku podle tohoto zákona, je společensky škodlivý.
25. Podle § 605 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „občanský zákoník“) lhůta nebo doba určená podle dnů počíná dnem, který následuje po skutečnosti rozhodné pro její počátek.
Zjištěné skutečnosti
26. Předmět veřejné zakázky je dle čl. 1 výzvy k předložení nabídek stanoven následovně: „Předmětem vyhlášení jsou opravy místních komunikací v obci Vyskytná nad Jihlavou skládající se ze 3 úseků.“. Dále je pak ve výzvě k předložení nabídek popis úseků stanoven tak, že: „Cílem bude provedení oprav jednotlivých úseků.
č. 1 spodní ulička V.n.J. – vyčištění, 2x nátěr, 2x zadrcení
č. 2 u kaple Hlávkov – instalace obrubníků podél silnice III. tř. č. 13111
č. 3 cesta k hájovně – vyčištění, vyrovnávka a pokládka nového asfaltového koberce tl. 100 mm.“.
27. Obviněný uzavřel dne 24. 5. 2018 s vybraným dodavatelem smlouvu o dílo, která byla uveřejněna na profilu zadavatele dne 29. 6. 2018.
28. Dle čl. V „Cena díla“ smlouvy o dílo byla cena díla stanovena dohodou smluvních stran na částku 692 505,99 Kč bez DPH.
29. Dodatek č. 1 uzavřel obviněný s vybraným dodavatelem dne 14. 8. 2018. Dodatek č. 1 byl uveřejněn na profilu zadavatele dne 29. 5. 2019.
30. Dne 14. 8. 2018 uzavřel obviněný s vybraným dodavatelem také dodatek č. 2, přičemž cena díla byla stanovena na částku 1 048 886, 69 Kč bez DPH. Dodatek č. 2 byl uveřejněn na profilu zadavatele taktéž dne 29. 5. 2019.
Právní posouzení
K výroku I. tohoto příkazu
31. Úřad obecně uvádí, že v dané věci je klíčovým ustanovením § 219 odst. 1 zákona, zakotvující princip publicity u smluv včetně všech jejích změn a dodatků uzavřených na veřejnou zakázku. Tento princip má sloužit široké veřejnosti, vedle přístupu k informacím o povaze subjektů vstupujících do smluvního vztahu, či jeho časového počátku, především k seznámení se s obsahem uzavřené smlouvy o dílo (v tomto směru je nanejvýš důležitá možnost porovnávání souladu smluvního vztahu se zadávacími podmínkami veřejné zakázky). Taková kontrola obsahu uzavřené smlouvy veřejností je jednou ze základních součástí požadavku na transparentnost jednání zadavatele v rámci zadávání veřejných zakázek.
32. Úřad dále uvádí, že povinnosti zadavatele týkající se uveřejňování dle § 219 zákona mají za cíl posilovat princip transparentnosti jednání zadavatele co do průběhu a výsledků zadávání veřejných zakázek s umožněním veřejného dohledu nad hospodárností při nakládání s veřejnými prostředky.
33. Pro naplnění požadavků dle § 219 odst. 1 zákona je nezbytné kumulativní splnění několika podmínek, a to jednak podmínky samotného uveřejnění smlouvy o dílo, jednak podmínky uveřejnění celého znění smlouvy o dílo (rovněž úplné znění příloh, které jsou součástí textu obsahu smluvních ujednání stran smlouvy), včetně dodatků a změn, dále její uveřejnění na místě k tomu určeném, tedy na profilu zadavatele, a v neposlední řadě splnění lhůty pro uveřejnění smlouvy o dílo v délce 15 dnů od jejího uzavření. Postup uveřejňování smluv dle § 219 odst. 1 zákona je dále upraven vyhláškou Ministerstva pro místní rozvoj č. 168/2016 Sb. Pokud zadavatel nesplní veškeré uvedené podmínky, nelze povinnosti stanovené v § 219 odst. 1 zákona považovat za splněné.
34. Úřad ke smlouvě o dílo uzavřené dne 24. 5. 2018 na plnění veřejné zakázky předně uvádí, že se na ni nevztahují zákonné výjimky z uveřejňovací povinnosti dle § 219 odst. 1 písm. a), b), c) ani d) zákona, jelikož obviněný smlouvu o dílo (s cenou plnění přesahující částku 500 000 Kč bez DPH) neuveřejnil podle jiného právního předpisu, a proto byl obviněný v roli zadavatele povinen příslušnou smlouvu včetně jejích příloh, změn a dodatků uveřejnit na profilu zadavatele v zákonné lhůtě 15 dnů od uzavření.
35. Z hlediska formální stránky přestupku je nutné naplnění skutkové podstaty dle § 269 odst. 2 zákona, na základě které se zadavatel dopustí přestupku tím, že neuveřejní uzavřenou smlouvu na veřejnou zakázku podle § 219 odst. 1 zákona.
36. Jak vyplývá z ustanovení § 270 odst. 1 zákona, pakliže jednání zadavatele naplňuje formální stránku přestupku dle § 269 odst. 2 zákona, má se za to, že je bez dalšího naplněna i materiální stránka (tj. společenská škodlivost) daného přestupku. Společenská škodlivost je dána již naplněním skutkové podstaty přestupku.
37. Úřad uvádí, že v šetřené veřejné zakázce zadavatel uzavřel smlouvu o dílo s vybraným dodavatelem dne 24. 5. 2018. Povinnost zadavatele uveřejnit na profilu zadavatele smlouvu měla být dle zákona splněna uplynutím 15 denní lhůty od jejího uzavření. Podle § 605 odst. 1 občanského zákoníku uvedená lhůta počala běžet dnem následujícím po dni uzavření smlouvy s vybraným dodavatelem, z čehož plyne, že zadavatel měl povinnost uveřejnit na profilu zadavatele smlouvu nejpozději ke dni 8. 6. 2018. Z dokumentace doručené Úřadu zadavatelem však vyplývá, že smlouva o dílo byla uveřejněna na profilu zadavatele dne 29. 6. 2018, přičemž zákonná lhůta 15 dnů od uzavření smlouvy o dílo, jak již Úřad uvedl, uplynula již dnem 8. 6. 2018. Z právě uvedeného je tak zřejmé, že obviněný nedostál své zákonné povinnosti stanovené v § 219 odst. 1 zákona týkající se uveřejnění smlouvy o dílo na profilu zadavatele nejpozději do 15 dnů od uzavření příslušné smlouvy.
38. Na základě výše uvedeného Úřad konstatuje, že se obviněný dopustil přestupku při uveřejňování podle § 269 odst. 2 zákona tím, že smlouvu o dílo na plnění veřejné zakázky, kterou dne 24. 5. 2018 uzavřel s vybraným dodavatelem, neuveřejnil podle ustanovení § 219 odst. 1 zákona na profilu zadavatele ve lhůtě 15 dnů od jejího uzavření, tj. nejpozději do dne 8. 6. 2018, přičemž smlouvu o dílo uveřejnil na profilu zadavatele až dne 29. 6. 2018. Proto Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto příkazu.
K výroku II. tohoto příkazu
39. Povinnost podle § 219 odst. 1 zákona patří mezi uveřejňovací povinnosti zadavatele, jejichž účelem je posilovat princip transparentnosti zadávání veřejných zakázek, princip veřejné publicity výsledků zadávacích řízení a v neposlední řadě také umožnit veřejný dohled na hospodárností nakládání s veřejnými prostředky prostřednictvím kontroly průběhu a výsledku zadávacího řízení (více k tomu viz výše body 31. a 32. odůvodnění tohoto příkazu).
40. Úřad taktéž opakovaně uvádí, že pro naplnění požadavků dle § 219 odst. 1 zákona je nezbytné kumulativní splnění několika podmínek, a to jednak podmínky samotného uveřejnění smlouvy o dílo, jednak podmínky uveřejnění celého znění smlouvy o dílo (rovněž úplné znění příloh, které jsou součástí textu obsahu smluvních ujednání stran smlouvy), včetně dodatků a změn, dále její uveřejnění na místě k tomu určeném, tedy na profilu zadavatele, a v neposlední řadě splnění lhůty pro uveřejnění smlouvy o dílo v délce 15 dnů od jejího uzavření. Postup uveřejňování smluv dle § 219 odst. 1 zákona je dále upraven vyhláškou Ministerstva pro místní rozvoj č. 168/2016 Sb. Pokud zadavatel nesplní veškeré uvedené podmínky, nelze povinnosti stanovené v § 219 odst. 1 zákona považovat za splněné.
41. Úřad uvádí, že v šetřené veřejné zakázce zadavatel s vybraným dodavatelem uzavřel dodatek č. 1 ke smlouvě o dílo, a to dne 14. 8. 2018. Povinnost zadavatele uveřejnit na profilu zadavatele dodatek č. 1 ke smlouvě o dílo měla být dle zákona splněna uplynutím 15 denní lhůty od jeho uzavření. Podle § 605 odst. 1 občanského zákoníku uvedená lhůta počala běžet dnem následujícím po dni uzavření daného dodatku s vybraným dodavatelem, z čehož plyne, že zadavatel měl povinnost uveřejnit na profilu zadavatele dodatek č. 1 ke smlouvě o dílo nejpozději ke dni 29. 8. 2018. Z dokumentace doručené Úřadu zadavatelem však vyplývá, že dodatek č. 1 byl uveřejněn na profilu zadavatele dne 29. 5. 2019, přičemž zákonná lhůta 15 dnů od jeho uzavření uplynula již dnem 29. 8. 2018. Z právě uvedeného je tak zřejmé, že obviněný nedostál své zákonné povinnosti stanovené v § 219 odst. 1 zákona týkající se uveřejnění dodatku č. 1 ke smlouvě o dílo na profilu zadavatele nejpozději do 15 dnů od jeho uzavření.
42. Na základě výše uvedeného Úřad konstatuje, že se obviněný dopustil přestupku při uveřejňování podle § 269 odst. 2 zákona tím, že dodatek č. 1 ke smlouvě o dílo na plnění veřejné zakázky, který dne 14. 8. 2018 uzavřel s vybraným dodavatelem, neuveřejnil podle ustanovení § 219 odst. 1 zákona na profilu zadavatele ve lhůtě 15 dnů od jeho uzavření, tj. nejpozději do dne 29. 8. 2018, přičemž citovaný dodatek uveřejnil až dne 29. 5. 2019. Proto Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto příkazu.
K výroku III. tohoto příkazu
43. Úřad uvádí, že v šetřené veřejné zakázce zadavatel s vybraným dodavatelem uzavřel dodatek č. 2 ke smlouvě o dílo, a to dne 14. 8. 2018. Povinnost zadavatele uveřejnit na profilu zadavatele dodatek č. 2 ke smlouvě o dílo měla být dle zákona splněna uplynutím 15 denní lhůty od jeho uzavření. Podle § 605 odst. 1 občanského zákoníku uvedená lhůta počala běžet dnem následujícím po dni uzavření daného dodatku s vybraným dodavatelem, z čehož plyne, že zadavatel měl povinnost uveřejnit na profilu zadavatele dodatek č. 2 ke smlouvě o dílo nejpozději ke dni 29. 8. 2018. Z dokumentace doručené Úřadu zadavatelem však vyplývá, že dodatek č. 2 byl uveřejněn na profilu zadavatele dne 29. 5. 2019, přičemž zákonná lhůta 15 dnů od jeho uzavření uplynula již dnem 29. 8. 2018. Z právě uvedeného je tak zřejmé, že obviněný nedostál své zákonné povinnosti stanovené v § 219 odst. 1 zákona týkající se uveřejnění dodatku č. 2 ke smlouvě o dílo na profilu zadavatele nejpozději do 15 dnů od jeho uzavření.
44. Na základě výše uvedeného Úřad konstatuje, že se obviněný dopustil přestupku při uveřejňování podle § 269 odst. 2 zákona tím, že dodatek č. 2 ke smlouvě o dílo na plnění veřejné zakázky, který dne 14. 8. 2018 uzavřel s vybraným dodavatelem, neuveřejnil podle ustanovení § 219 odst. 1 zákona na profilu zadavatele ve lhůtě 15 dnů od jeho uzavření, tj. nejpozději do dne 29. 8. 2018, přičemž citovaný dodatek uveřejnil až dne 29. 5. 2019. Proto Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku III. tohoto příkazu.
K výroku IV. tohoto příkazu – uložení pokuty
45. Úřad považuje ve smyslu ustanovení § 150 odst. 1 správního řádu v návaznosti na § 90 zákona o přestupcích skutková zjištění za dostatečná a s ohledem na výše uvedené považuje za prokázané, že se obviněný dopustil 3 přestupků při uveřejňování podle § 269 odst. 2 zákona, jak bylo konstatováno výše.
46. Podle § 270 odst. 5 zákona činí promlčecí doba 5 let, přičemž podle odst. 6 písm. a) téhož ustanovení zákona se promlčecí doba přerušuje oznámením o zahájení řízení o přestupku.
47. Podle § 31 odst. 1 zákona o přestupcích promlčecí doba počíná běžet dnem následujícím po dni spáchání přestupku; dnem spáchání přestupku se rozumí den, kdy došlo k ukončení jednání, kterým byl přestupek spáchán. Je-li znakem přestupku účinek, promlčecí doba počíná běžet dnem následujícím po dni, kdy takový účinek nastal.
48. V návaznosti na výše uvedené Úřad před uložením pokuty ověřil, zda je naplněna podmínka uvedená v ustanovení § 270 odst. 5 zákona. Ke spáchání přestupku uvedeného ve výroku I. tohoto příkazu došlo dne 9. 6. 2018, tedy den následující po dni, kdy marně uplynula lhůta k uveřejnění smlouvy o dílo na profilu zadavatele. Ke spáchání přestupku uvedeného ve výroku II. tohoto příkazu došlo dne 30. 8. 2018, tedy den následující po dni, kdy marně uplynula lhůta k uveřejnění dodatku č. 1 ke smlouvě o dílo na profilu zadavatele. Ke spáchání přestupku uvedeného ve výroku III. tohoto příkazu došlo dne 30. 8. 2018, tedy den následující po dni, kdy marně uplynula lhůta k uveřejnění dodatku č. 2 ke smlouvě o dílo na profilu zadavatele. Řízení o přestupku je pak zahájeno dnem doručení tohoto příkazu. Z uvedených údajů je zřejmé, že ve vztahu k projednávaným přestupkům dosud neuplynula promlčecí doba a odpovědnost obviněného za přestupky nezanikla.
49. K uložení pokuty za spáchání přestupků uvedených ve výrocích I. až III. tohoto příkazu Úřad předně uvádí, že při stanovení výše sankce je nutné postupovat v souladu se zásadou absorpce, která se uplatní při postihu souběhu přestupků a jejíž podstata tkví v absorpci sazeb (poena maior absorbet minorem – tedy přísnější trest pohlcuje mírnější). Jak již v minulosti dovodil Nejvyšší správní soud (např. v rozsudku č. j. 1 As 28/2009-62 ze dne 18. 6. 2009 nebo v rozsudku č. j. 5 Afs 9/2008-328 ze dne 31. 10. 2008), při trestání přestupků týmž správním orgánem se přiměřeně uplatní i principy ovládající souběh trestných činů. Nutnost aplikovat trestněprávní instituty i při trestání správním orgánem vyplývá z obecné potřeby použít ve prospěch obviněného analogii z trestního práva všude tam, kde vzhledem k neexistenci jednotného kodexu správního trestání v českém právním řádu nejsou výslovně upraveny některé základní zásady a instituty, jež by měly být zohledněny v případě jakéhokoliv veřejnoprávního deliktu. Použití analogie ve správním trestání je v omezeném rozsahu přípustné tehdy, pokud právní předpis, který má být aplikován, určitou otázku vůbec neřeší, a nevede-li výklad za pomocí analogie ani k újmě účastníka řízení, ani k újmě na ochraně hodnot, na jejichž vytváření a ochraně je veřejný zájem (viz rozsudky Nejvyššího správního soudu č. j. 1 As 27/2008 – 67 ze dne 16. 4. 2008 a č. j. 8 As 17/2007 – 135 ze dne 31. 5. 2007). Pro ukládání trestů za přestupky se proto musí uplatnit obdobné principy a pravidla jako pro ukládání trestů za trestné činy.
50. Úprava zákona je ve vztahu k trestání souběhu přestupků na rozdíl od úpravy trestněprávní neúplná. Zejména pak neřeší moment, do kdy je přestupky možno považovat za sbíhající se, jakož ani důsledky, není-li z jakýchkoli důvodů vedeno společné řízení. Souhrnné či úhrnné tresty, jimiž se postihuje souběh trestných činů, přitom představují pro pachatele výhodnější postup, neboť je v nich zohledněna skutečnost, že pachatel se dopustil dalšího trestného činu, aniž byl varován odsuzujícím rozsudkem týkajícím se dřívějšího trestného činu.
51. V souladu s již citovanou zásadou absorpce v rámci správněprávního trestání Úřad ve správním řízení uloží pokutu podle přísněji trestného přestupku, proto se Úřad nejprve zabýval otázkou, za který přestupek je možno v šetřeném případě uložit přísnější sankci (vyšší pokutu).
52. Podle § 269 odst. 3 písm. a) zákona lze za přestupek uložit pokutu do 1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle § 269 odst. 2 zákona.
53. V daném případě se obviněný dopustil celkem tří přestupků podle § 269 odst. 2 zákona. V případě přestupků podle § 269 odst. 2 zákona lze uložit pokutu do 1 000 000 Kč.
54. Vzhledem k tomu, že přestupky podle § 269 odst. 2 zákona, kterých se obviněný dopustil, mají stanovenu totožnou horní hranici zákonné sazby pro uložení pokuty, nelze v konkrétním případě v souladu se zásadou absorpce uložit sankci za závažnější ze spáchaných přestupků, jelikož všechny tři přestupky podle § 269 odst. 2 zákona, které obviněný spáchal, jsou z hlediska výše maximálního možného sankčního postihu stejně závažné. V daném případě je nutné uložit pokutu pouze za jeden ze spáchaných přestupků dle § 269 odst. 2 zákona a k dalším spáchaným přestupkům přihlédnout v rámci přitěžujících okolností.
55. V šetřeném případě tedy Úřad uložil sankci za přestupek uvedený ve výroku I. tohoto příkazu, a to zejména s ohledem na skutečnost, že smlouva o dílo je zásadním dokumentem upravujícím vztah obviněného, resp. zadavatele a vybraného dodavatele a princip publicity zakotvený v § 219 odst. 1 zákona dává široké veřejnosti možnost seznámit se s obsahem uzavřené smlouvy o dílo a porovnávání souladu smluvního vztahu se zadávacími podmínkami veřejné zakázky. Povinnost uveřejnit smlouvu o dílo také chronologicky předchází povinnosti uveřejnit dodatky č. 1 a č. 2, které samy o sobě pouze upravují původní znění smlouvy o dílo. Spáchání přestupků podle výroku II. a III. tohoto příkazu tedy vzal Úřad v úvahu jako přitěžující okolnosti při úvaze o určení výše pokuty uložené obviněnému ve spojitosti se spácháním přestupku uvedeného ve výroku I. tohoto rozhodnutí.
56. Podle § 37 písm. a) a c) zákona o přestupcích se při určení druhu správního trestu a jeho výměry přihlédne zejména k povaze a závažnosti přestupku a k přitěžujícím a polehčujícím okolnostem.
57. Podle § 38 zákona o přestupcích je povaha a závažnost přestupku dána zejména významem zákonem chráněného zájmu, který byl přestupkem porušen nebo ohrožen, dále významem a rozsahem následku přestupku a okolnostmi jeho spáchání (Úřad zde uvádí pouze ty skutečnosti citovaného ustanovení zákona o přestupcích, které jsou relevantní ve vztahu k posuzovanému případu).
58. Pokud jde o význam neurčitého právního pojmu „závažnost přestupku“, Úřad uvádí, že stupeň společenské škodlivosti přestupku (tedy závažnosti) je dán také konkrétní intenzitou naplnění znaků skutkové podstaty přestupku. Při posuzování závažnosti přestupku tedy není hlavním kritériem jeho skutková podstata, ale intenzita skutkových okolností, s jakou došlo k porušení právem chráněných hodnot a zájmů v konkrétním případě. Z hlediska určení výměry pokuty je proto nutno hodnotit nejen jaké následky byly přestupkem způsobeny, ale také jakou měly intenzitu (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu sp. zn. 1 Afs 106/2012 ze dne 6. 6. 2013).
59. Co se týče posouzení povahy a závažnosti spáchaného přestupku, Úřad konstatuje, že postupem obviněného došlo k ohrožení právem chráněného zájmu spočívajícího v možnosti zpětné kontroly veřejných zakázek a postupu obviněného ze strany veřejnosti, jež přispívá k hospodárnému vynakládání veřejných prostředků. Úřad dále v souvislosti s posouzením závažnosti spáchaného přestupku uvádí, že v daném případě se jedná o veřejnou zakázku malého rozsahu ve smyslu § 27 zákona. Jednalo se tedy o veřejnou zakázku malého objemu, přičemž s klesajícím objemem veřejné zakázky se snižuje i závažnost přestupku.
60. Co se týče následků spáchání přestupku, Úřad uvádí, že spáchání šetřeného přestupku dle § 269 odst. 2 zákona vedlo k dočasnému znemožnění účinné zpětné kontroly veřejné zakázky. Tento závěr se, jako jeden z faktorů, dále promítne do výše vyměřené pokuty.
61. V neprospěch obviněného Úřad zohlednil, že se obviněný dopustil dvou dalších přestupků při uveřejňování podle § 269 odst. 2 zákona tím, že dodatek č. 1 a č. 2 ke smlouvě o dílo na plnění veřejné zakázky, které dne 14. 8. 2018 uzavřel s vybraným dodavatelem, neuveřejnil podle ustanovení § 219 odst. 1 zákona na profilu zadavatele ve lhůtě 15 dnů od jejich uzavření, tj. nejpozději do dne 29. 8. 2018, přičemž citované dodatky uveřejnil až dne 29. 5. 2019.
62. Úřad neshledal žádné další polehčující ani přitěžující okolnosti případu.
63. Při určení výše pokuty Úřad přihlédl k majetkovým poměrům obviněného, neboť v určitém případě se pokuta, byť uložená v minimální výši, může jevit jako krajně „nespravedlivá“. Nepřípustné jsou pak takové pokuty, jež mají likvidační charakter. Ze schváleného rozpočtu obviněného na rok 2020 dostupného na internetové adrese https://www.vyskytnanadjihlavou.cz/uredni-deska?id=406&action=detail vyplývá, že obviněný předpokládá v roce 2020 celkové příjmy ve výši 22 575 000 Kč a schodek rozpočtu ve výši 17 000 000 Kč. Na základě výše uvedeného Úřad konstatuje, že vyměřenou výši pokuty nelze v tomto případě považovat za likvidační ani za nepřiměřeně zasahující do ekonomické podstaty obviněného (a v tomto smyslu nespravedlivou), neboť představuje naprosto marginální částku ve srovnání s prostředky, se kterými obviněný hospodaří.
64. V této souvislosti Úřad poznamenává, že pokuta uložená obviněnému za nedodržení postupu stanoveného zákonem má mj. splnit dvě základní funkce právní odpovědnosti, a to funkci represivní – postih za porušení povinností stanovených zákonem, a funkci preventivní, která směřuje k předcházení porušování zákona, resp. k jednání, které je se zákonem v souladu. Po zvážení všech okolností případu Úřad při určení výměry uložené pokuty preferoval preventivní charakter uložení sankce a stanovenou pokutu vzhledem k souvislostem případu posoudil jako dostačující. Úřad uložil pokutu ve výši 30 000 Kč, která dostatečně naplňuje obě funkce právní odpovědnosti.
65. S ohledem na výše uvedené Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku IV. tohoto příkazu.
66. Pokuta je splatná do jednoho měsíce od nabytí právní moci tohoto příkazu na účet Celního úřadu pro Jihomoravský kraj zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 3754-17721621/0710, variabilní symbol – IČO obviněného.
Poučení
Proti tomuto příkazu lze podle § 150 odst. 3 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, podat odpor ve lhůtě 8 dnů ode dne jeho oznámení, a to u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – Sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 1926/7, Černá Pole, 604 55 Brno. Lhůta pro podání odporu běží ode dne následujícího po dni doručení tohoto příkazu. Podáním odporu se příkaz ruší a řízení pokračuje. Lhůty pro vydání rozhodnutí začínají znovu běžet dnem podání odporu. Zpětvzetí odporu není přípustné. Příkaz, proti němuž nebyl podán odpor, se stává pravomocným a vykonatelným rozhodnutím.
otisk úředního razítka
JUDr. Eva Kubišová
místopředsedkyně
Obdrží:
obec Vyskytná nad Jihlavou, 588 41 Vyskytná nad Jihlavou 67
Vypraveno dne
viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy
|
