Spisová značka:
ÚOHS-R0089/2020/VZ
Číslo jednací:
ÚOHS-19726/2020/323/VVá
Brno 29. června 2020
Ve správním řízení o rozkladu ze dne 11. 5. 2020 doručeném Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže dne 10. 5. 2020, který podal navrhovatel –
FLAME System s.r.o., IČO 26846888, se sídlem Dr. Maye 468/3, Mariánské Hory, 709 00 Ostrava,
proti rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže ze dne 24. 4. 2020, č. j. ÚOHS-12289/2020/533/LHl vydanému ve správním řízení vedeném pod sp. zn. ÚOHS-S0106/2020/VZ ve věci přezkoumání úkonů zadavatele –
Nemocnice Třinec, příspěvková organizace, IČO 00534242, se sídlem Kaštanová 268, 739 61 Třinec, ve správním řízení zastoupeného na základě plné moci ze dne 9. 3. 2020 JUDr. Richardem Gürlichem, Ph.D., advokátem, ev. č. ČAK 03976, se sídlem Šafaříkova 201/17, 120 00 Praha,
učiněných při zadávání veřejné zakázky „Modernizace síťových prvků“ ve zjednodušeném podlimitním řízení zahájeném na základě výzvy k podání nabídek ze dne 28. 11. 2019, která byla na profilu zadavatele uveřejněna téhož dne,
jsem podle § 152 odst. 6 písm. b) ve spojení s § 90 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, na základě návrhu rozkladové komise, jmenované podle § 152 odst. 3 téhož zákona, rozhodl takto:
Rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže sp. zn. ÚOHS-S0106/2020/VZ, č. j. ÚOHS-12289/2020/533/LHl ze dne 24. 4. 2020
p o t v r z u j i
a podaný rozklad
z a m í t á m.
Odůvodnění
I. Zadávací řízení a správní řízení vedené Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže
1. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), obdržel dne 27. 2. 2020 návrh navrhovatele – FLAME System s.r.o., IČO 26846888, se sídlem Dr. Maye 468/3, Mariánské Hory, 709 00 Ostrava, (dále jen „navrhovatel“) – na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele – Nemocnice Třinec, příspěvková organizace, IČO 00534242, se sídlem Kaštanová 268, 739 61 Třinec, ve správním řízení zastoupeného na základě plné moci ze dne 9. 3. 2020 JUDr. Richardem Gürlichem, Ph.D., advokátem, ev. č. ČAK 03976, se sídlem Šafaříkova 201/17, 120 00 Praha, (dále jen „zadavatel“) – učiněných při zadávání veřejné zakázky „Modernizace síťových prvků“ ve zjednodušeném podlimitním řízení zahájeném na základě výzvy k podání nabídek ze dne 28. 11. 2019, která byla na profilu zadavatele uveřejněna téhož dne (dále jen „veřejná zakázka“).
2. Dnem obdržení předmětného návrhu bylo podle § 249 zákona ve spojení s § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), zahájeno správní řízení ve věci přezkoumání úkonů zadavatele (dále jen „správní řízení“).
II. Napadené rozhodnutí
3. Dne 24. 4. 2020 vydal Úřad rozhodnutí sp. zn. ÚOHS-S0106/2020/VZ, č. j. ÚOHS-12289/2020/533/LHl (dále jen „napadené rozhodnutí“).
4. Úřad zamítl návrh navrhovatele, neboť nezjistil důvody pro uložení nápravného opatření. Úřad uvedl, že zadavatel nepochybil, když v žádosti podle § 46 odst. 1 zákona nepožadoval doplnění absentující části nabídky, která byla jednou ze zadávacích podmínek, a tuto žádost využil pouze pro objasnění nejasné části, tedy aby zjistil, zda existuje více důvodů pro vyloučení navrhovatele. Úřad zdůraznil, že § 46 odst. 1 zákona nabízí zadavateli možnost, nikoliv povinnost a zadavatel není povinen opětovně žádat účastníky zadávacího řízení o objasnění nabídek. Pokud se však již rozhodne podle § 46 odst. 1 postupovat, musí tak činit s ohledem na zásadu rovného zacházení obdobně i vůči ostatním účastníkům. Zadavatel dle Úřadu není povinen postupem dle § 46 ZZVZ zhojit veškeré nedokonalosti nabídky. Na tom nemění ničeho ani skutečnost, že zadavatel o chybějících částech nabídky věděl od samého počátku.
5. Dále Úřad uvedl, že se zadavatel vypořádal se všemi námitkami navrhovatele. Úřad doplnil, že není příslušný k výkonu dozoru nad postupy zadavatelů, které odporují pravidlům plynoucím z jiných právních předpisů (typicky zásadám 3E).
III. Rozklad navrhovatele
6. Dne 10. 5. 2020 obdržel Úřad rozklad navrhovatele ze dne 11. 5. 2020. Ze správního spisu vyplývá, že napadené rozhodnutí bylo navrhovateli doručeno dne 24. 4. 2020. Rozklad byl tedy podán v zákonné lhůtě.
Námitky rozkladu
7. Dle navrhovatele založil zadavatel v navrhovateli legitimní očekávání, že nejasnosti v nabídce objasňuje komplexně, avšak později byl navrhovatel vyloučen za jiné nedostatky, které zadavatel objasnit nepožadoval. Navrhovatel uvádí, že zadavatel musí respektovat zásadu rovného zacházení a transparentnosti při využití institutu objasnění nebo doplnění nabídky. K tomu doplňuje judikaturu Krajského soudu v Brně, dle které zadavatel, který již jednou požádal o objasnění nejasné reference, musí tak učinit znovu i v případě ostatních nejasných referencí, neboť bylo založeno legitimní očekávání. Zadavatel tak dle navrhovatele založil pravidlo, že nejasnosti v nabídce objasňuje, přičemž toto pravidlo záhy porušil. Z uvedené judikatury vyplývá, že z fakultativního postupu se může stát postup obligatorní.
8. Zadavatel dle navrhovatele porušil zásadu transparentnosti, neboť nezajistil, aby zadávání veřejné zakázky proběhlo průhledným, právně korektním a předvídatelným způsobem za předem jasně a srozumitelně stanovených podmínek, které zadavatel pro vlastní postup sám sobě určil.
9. Navrhovatel dále namítá, že rozhodnutí o námitkách není přezkoumatelné, neboť zadavatel některé z námitek vypořádal toliko obecným sdělením. Dále se dle navrhovatele rozhodnutí o námitkách zakládá na nesprávné interpretaci zákona.
10. Navrhovatel dodává, že napadené rozhodnutí je částečně nepřezkoumatelné, když se Úřad nikterak nevypořádal s nepřezkoumatelností rozhodnutí o námitkách ve vztahu k možnosti doplnit seznam členů realizačního týmu a harmonogram v souladu s § 46 odst. 2 zákona.
Závěr rozkladu
11. Navrhovatel navrhuje, aby předseda Úřadu napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil Úřadu k novému projednání.
Vyjádření zadavatele k rozkladu
12. Zadavatel uvádí, že není možné se spoléhat na zadavatele, že bude v podaných nabídkách hledat všechny chyby, aby následně po jednotlivých účastnících zadávacího řízení žádal jejich odstranění. I s ohledem na to navrhovatel nemohl legitimně očekávat, že bude vyzván k odstranění všech vad podané nabídky, když byl předtím vyzván k objasnění údajů v nabídce. Naopak si měl být dle zadavatele navrhovatel vědom, že pokud podá neúplnou nabídku, může za to být vyloučen ze zadávacího řízení v souladu s § 48 odst. 2 písm. a) zákona.
13. Zadavatel dále nesouhlasí s navrhovatelovým tvrzením, že se nevypořádal s jeho rozsáhlou argumentací ohledně možnosti doplnit seznam členů realizačního týmu a harmonogram v souladu se zákonem. Zadavatel také uvádí nesouhlas s tvrzením navrhovatele o částečné nepřezkoumatelnosti napadeného rozhodnutí.
14. Pro výše uvedené zadavatel navrhuje, aby předseda Úřadu rozklad zamítnul.
IV. Řízení o rozkladu
15. Úřad po doručení rozkladu neshledal podmínky pro postup podle § 87 správního řádu a podle § 88 odst. 1 téhož zákona předal spis se svým stanoviskem předsedovi Úřadu k rozhodnutí o rozkladu.
Stanovisko předsedy Úřadu
16. Po projednání rozkladu a veškerého souvisejícího spisového materiálu rozkladovou komisí jmenovanou podle § 152 odst. 3 správního řádu a po posouzení případu ve všech jeho vzájemných souvislostech jsem podle § 89 odst. 2 správního řádu přezkoumal soulad napadeného rozhodnutí a řízení, které vydání rozhodnutí předcházelo, s právními předpisy a jeho správnost v rozsahu námitek uvedených v rozkladu a s přihlédnutím k návrhu rozkladové komise jsem dospěl k následujícímu závěru.
17. Úřad tím, že napadeným rozhodnutím rozhodl tak, jak je uvedeno v jeho výroku, rozhodl správně a v souladu se zákonem. V další části odůvodnění tohoto rozhodnutí budou v podrobnostech rozvedeny důvody, proč jsem nepřistoupil ke zrušení, případně změně napadeného rozhodnutí.
V. K námitkám rozkladu
Obecně k postupu dle § 46 zákona
18. Účastníci v zadávacím řízení předkládají své nabídky obsahující údaje, doklady, vzorky či modely k prokázání splnění požadované kvalifikace a zároveň dalších podmínek účasti stanovených zadavatelem v zadávací dokumentaci. Pokud se v nabídce ohledně těchto skutečností objeví nejasnosti, je zadavatel oprávněn využít postupu k jejich odstranění dle § 46 odst. 1 zákona a požádat o objasnění či doplnění těchto údajů, dokladů, vzorků nebo modelů.
19. Postup dle zmiňovaného ustanovení zákona je však fakultativní. Možnost žádat o objasnění nebo doplnění nabídky je oprávněním zadavatele a je tedy plně v jeho kompetenci, zda dané možnosti v situaci, kdy nabídka účastníka zadávacího řízení zcela neodpovídá zadávacím podmínkám, využije, anebo tohoto účastníka ze zadávacího řízení z důvodu nepředložení úplné a zadávacím podmínkám odpovídající nabídky vyloučí.
20. Je-li však na první pohled zřejmé, že se jedná o zcela zjevný a lehce vysvětlitelný vnitřní rozpor v nabídce, pak je namístě, aby zadavatel postupu dle § 46 odst. 1 zákona využil, neboť objasněním formálního nedostatku nabídky, jež mohl být zapříčiněn například administrativním pochybením v podobě zjevné chyby v psaní, počtech apod., by se zadavatel mohl připravit o nejvýhodnější nabídku. Obdobný závěr ostatně zastává také Krajský soud v Brně např. v rozsudku ze dne 6. 10. 2011, č. j. 62 Af 50/2010-104. Nutno podotknout, že ekonomický aspekt je sice klíčový pro výběr nejvhodnější nabídky, není však nutně aspektem nejdůležitějším.
21. Při posuzování splnění či nesplnění zadávacích podmínek je třeba mít na paměti, že „[o]dpovědnost za prokázání splnění podmínek účasti a odpovědnost za podanou nabídku (její úplnost a správnost) nese účastník zadávacího řízení“ (DVOŘÁK, David, MACHUREK, Tomáš, NOVOTNÝ, Petr a kol. Zákon o zadávání veřejných zakázek. Komentář. 1. vydání. Praha: Nakladatelství C. H. Beck, 2017, s. 284). Je tedy primárně na konkrétním uchazeči, aby předložil nabídku, která po formální i obsahové stránce odpovídá zadávacím podmínkám.
22. V praxi veřejného zadávání se však může stát, že „obsah (resp. výklad) nabídky či žádosti o účast nebude vždy zcela jasný anebo část relevantních dokladů nebude vůbec doložena. Ačkoli procedura zadávacího řízení je formalizovaná a splnění zadávacích podmínek by primárně mělo vyplynout již z podané žádosti o účast anebo nabídky, zadavatel se může rozhodnout, že požádá účastníka zadávacího řízení o objasnění nebo doplnění údajů, dokladů, vzorků nebo modelů, resp. ve vazbě na položkový rozpočet může být nabídka dokonce upravena. Účelem takového postupu je ověření, zda lze přesvědčivě učinit závěr, že vybraný účastník splňuje podmínky účasti v zadávacím řízení, pravidla stanovená zákonem a zadávací dokumentací. Jen takový dodavatel může být vybrán z účastníků zadávacího řízení a povolán k realizaci veřejné zakázky“ (DVOŘÁK, David, MACHUREK, Tomáš, NOVOTNÝ, Petr a kol. Zákon o zadávání veřejných zakázek. Komentář. 1. vydání. Praha: Nakladatelství C. H. Beck, 2017, s. 284). Je ovšem třeba znovu zdůraznit, že i přes výše uvedené je postup dle zmiňovaného ustanovení zcela fakultativní.
K vyloučení navrhovatele a námitce porušení zásady transparentnosti
23. Navrhovatel namítá, že v něm zadavatel založil legitimní očekávání, že nejasnosti v nabídce objasňuje komplexně, avšak později jej vyloučil za jiné nedostatky, které zadavatel objasnit nepožadoval. Navrhovatel uvádí, že zadavatel musí respektovat zásadu rovného zacházení a transparentnosti při využití institutu objasnění nebo doplnění nabídky. K tomu doplňuje judikaturu Krajského soudu v Brně, dle které zadavatel, který již jednou požádal o objasnění nejasné reference, musí tak učinit znovu i v případě ostatních nejasných referencí, neboť bylo založeno legitimní očekávání. Zadavatel tak dle navrhovatele založil pravidlo, že nejasnosti v nabídce objasňuje, přičemž toto pravidlo záhy porušil. Z uvedené judikatury vyplývá, že z fakultativního postupu se může stát postup obligatorní.
24. Nemohu souhlasit s argumentací navrhovatele týkající se založení legitimního očekávání, konkrétně s pasáží, ve které navrhovatel generalizuje, že pokud zadavatel žádal navrhovatele (dodavatele obecně) o objasnění či doplnění jednou, je povinen žádat o objasnění (doplnění) veškerých nedokonalostí nabídky.
25. Lze souhlasit s odkazem na rozhodnutí Krajského soudu v Brně č. j. 31 Af 42/2017- 162 ze dne 3. 4. 2019 do té míry, že pokud se založení legitimního očekávání vztahuje k jednomu konkrétnímu institutu, který zadavatel požadoval k objasnění, je zadavatel povinen žádat o jeho objasnění komplexně, (tedy pokud se v nabídce vyskytuje vícekrát totožná nejasnost) a nikoliv pouze jedné z částí, ve které se v nabídce objevuje. V uvedeném rozhodnutí Krajského soudu totiž byla stejná nejasnost přítomná ve více referencích a zadavatel žádal o objasnění pouze jedné z nich. Pokud zadavatel za nejasnost u ostatních referencí dodavatele vyloučil a již nepožadoval jejich objasnění, postupoval dle rozsudku nezákonně.
26. V tomto případě se však nejedná o totožnou situaci. Zadavatel požadoval doplnění informací dodávaného výrobku, konkrétně výrobce zařízení, název zařízení, typ/označení a druh licence. Výše uvedený rozsudek by byl přiléhavý například tehdy, pokud by zadavatel u dalšího výrobku objasnění takových informací nepožadoval a pro nesplnění podmínek zadávací dokumentace navrhovatele vyloučil. To se zde ale nestalo. Vyloučení navrhovatele se vztahovalo k chybějící části nabídky, konkrétně k chybějícímu harmonogramu plnění veřejné zakázky a seznamu členů realizačního týmu, u které zadavatel v návaznosti na své uvážení shledal, že zákonný důvod k vyloučení byl naplněn. Stejně tak na základě své úvahy rozhodl, že nebude navrhovatele žádat o její doplnění. Zadavatel tak pouze využil své oprávnění, které mu zákon dává v § 46.
27. Dodávám také citaci z výše uvedeného rozsudku, kde Krajský soud v Brně uvedl: „Přestože zadavatel obecně není povinen dodavatele požádat o objasnění či doplnění informací nebo dokladů prokazujících kvalifikaci, a dát mu tak možnost odstranit nedostatky v jím prokazované kvalifikaci, musí všechny své kroky činit předvídatelně – tj. volit v obdobných případech obdobný postup.“ Na rozdíl od navrhovatele neshledávám, že by objasnění nejasností ohledně dodávaných výrobků bylo obdobným případem k doplnění chybějící části nabídky.
28. Pro úplnost opakuji, že odpovědnost za prokázání splnění podmínek účasti v zadávacím řízení a odpovědnost za podanou nabídku nese účastník zadávacího řízení – v šetřeném případě tedy navrhovatel.
29. Nebyly v tomto případě naplněny ani podmínky pro konstatování porušení zásady transparentnosti, jak jsou konstantně uváděny v judikatuře správních soudů a jak je uvedl i navrhovatel v rozkladu. Nejvyšší správní soud je v rozsudku č. j. 1 Afs 45/2010-159 ze dne 15. 9. 2010 shrnul tak, že požadavek na dodržení zásady transparentnosti „není splněn tehdy, pokud jsou v zadavatelově postupu shledány takové prvky, jež by zadávací řízení činily nekontrolovatelným, hůře kontrolovatelným, nečitelným a nepřehledným nebo jež by vzbuzovaly pochybnosti o pravých důvodech jednotlivých kroků zadavatele“.
30. O porušení zásady transparentnosti tak nelze hovořit, neboť zadavatel veškerý svůj postup řádně zachytil a odůvodnil (i ve vztahu k navrhovateli v rozhodnutí o vyloučení a rozhodnutí o námitkách) a při využití § 46 zákona postupoval v zákonných mezích. Zadavatel zároveň i odůvodnil svůj postup vztahující se k námitce, že o chybějící části nabídky věděl již před žádostí o objasnění, a přesto navrhovatele k doplnění chybějící části nabídky nevyzval. Dle zadavatele tak bylo učiněno z toho důvodu, aby měl jasno o veškerých pochybeních, která navrhovatel v nabídce učinil a rozhodnutí o vyloučení tak bylo úplné. Takové odůvodnění zadavatelova postupu lze považovat za dostatečné a jeho postup neshledávám netransparentním (byť se z pohledu navrhovatele může jevit jako nestandardní; to z něj však nečiní postup nezákonný).
31. Shrnuji tedy, že nelze souhlasit s námitkou navrhovatele, že zadavatel „založil pravidlo, že nejasnosti v nabídce objasňuje, přičemž toto pravidlo záhy porušil“. Jak jsem již uvedl, zadavatel nezaložil obecné pravidlo, že objasňuje veškeré nesrovnalosti v nabídce, ale pouze jejich určitou výseč (judikatura, na kterou odkazuje navrhovatel, hovoří o referencích, zde se jedná o typové informace k dodávanému výrobku). Požadovat po zadavateli, aby (pokud již jednou využije § 46 zákona) dodavatele vyzýval k objasnění či doplnění veškerých nejasných či chybějících částí nabídky, by bylo neúměrným přenesením odpovědnosti za správnost nabídky na zadavatele a s tím souvisejícím zbavením této odpovědnosti navrhovatele (či dodavatelů obecně). Přistoupení na argumentaci navrhovatele by navíc znamenalo, že nekvalitně připravené nabídky (v tomto případě existovaly nejasnosti ohledně typu dodávaného zařízení a zcela chyběl seznam členů realizačního týmu a harmonogram plnění veřejné zakázky) zadavatel nemůže vyloučit, pokud stojí o to, aby bylo jeho rozhodnutí plně transparentní.
32. Pro výše uvedené je tak nutno námitku odmítnout.
K nepřezkoumatelnosti rozhodnutí o námitkách
33. Navrhovatel namítá, že rozhodnutí o námitkách není přezkoumatelné, neboť se zadavatel nevypořádal s namítaným rozporem jeho postupu se zásadou transparentnosti jinak než obecným sdělením a odkazem na judikaturu. Dle navrhovatele se rozhodnutí o námitkách zakládá na nesprávné interpretaci zákona.
34. Předmětnou námitkou navrhovatel brojil proti postupu zadavatele, který navrhovatele vyzval k objasnění nejasností v nabídce a následně jej bez další výzvy k objasnění vyloučil pro absenci jiných dokladů, čímž jednal nepředvídatelně. Takový postup podle navrhovatele postrádá jakýkoliv smysl a je v rozporu se zásadou transparentnosti.
35. Nemohu souhlasit s navrhovatelem ani v této námitce, neboť zadavatel se s namítaným porušením zásady transparentnosti vypořádal obsáhleji, než navrhovatel tvrdí. V prvé řadě totiž zadavatel vyložil okolnosti svého postupu a tento i vysvětlil a až poté přistoupil k závěru, že zásada transparentnosti nebyla porušena, který doložil odkazem na judikaturu Nejvyššího správního soudu shrnující podmínky pro konstatování porušení této zásady. Ve vypořádání této námitky zadavatelem tak nelze shledat jakýkoliv rozpor s požadavky dle § 245 zákona.
36. K namítané nesprávné interpretaci zákona uvádím, že i pokud by byly některé zadavatelovy závěry v rozhodnutí o námitkách nesprávné z hlediska interpretace zákona, nelze z této domnělé vady vyvozovat jakékoliv závěry, které by měly vliv na zákonnost rozhodnutí o námitkách. Rozhodnutí o námitkách reflektuje pohled zadavatele na navrhovatelem namítané skutečnosti. Pokud s tímto pohledem navrhovatel nesouhlasí, má právo (jehož i využil) podat návrh zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele k Úřadu.
37. Pro výše uvedené jsem neshledal námitku nepřezkoumatelnosti rozhodnutí o námitkách jako důvodnou, a proto ji odmítám.
K nepřezkoumatelnosti napadeného rozhodnutí
38. Navrhovatel namítá, že napadené rozhodnutí je částečně nepřezkoumatelné, když se Úřad nikterak nevypořádal s nepřezkoumatelností rozhodnutí o námitkách ve vztahu k možnosti doplnit seznam členů realizačního týmu a harmonogram v souladu s § 46 odst. 2 zákona.
39. Úřad se v napadeném rozhodnutí komplexně zabýval přezkumem námitek k rozhodnutí o námitkách, kde konkrétně v bodě 79 odůvodnění mimo jiné uvedl, že „[d]le Úřadu je zjevné, že zadavatel v citované pasáži osvětlil navrhovateli svůj právní názor na výklad § 46 odst. 1 zákona, když došel k závěru, že toto ustanovení nemusí vůbec užít a současně je pouze na jeho volbě kolikrát bude výzvu dle § 46 odst. 1 zákona aplikovat“.
40. Je pak zřejmé, že toto odůvodnění zadavatele a následně Úřadu v napadeném rozhodnutí se vztahuje k § 46 odst. 1, ale i obecně k § 46 zákona, tedy i k možnosti doplnit seznam členů realizačního týmu a harmonogram v souladu s § 46 odst. 2 zákona. Jak vyplývá z napadeného rozhodnutí, zadavatel tuto pasáž dostatečně osvětlil a Úřad neseznal, že by se ani s touto konkrétní námitkou nevypořádal, když posoudil vypořádání navrhovatelem namítaných částí v rozhodnutí o námitkách jako přezkoumatelné.
41. Nemohu se tak pro výše uvedené ztotožnit ani s touto námitkou navrhovatele, a proto je nutno ji odmítnout.
VI. Závěr
42. Po zvážení všech aspektů dané věci a po zjištění, že Úřad postupoval v souladu se zákonem a správním řádem, jsem dospěl k závěru, že nenastaly podmínky pro zrušení nebo změnu napadeného rozhodnutí z důvodů uváděných v rozkladu navrhovatele.
43. Vzhledem k výše uvedenému, když jsem neshledal důvody, pro které by bylo nutno napadené rozhodnutí změnit nebo zrušit, rozhodl jsem tak, jak je ve výroku tohoto rozhodnutí uvedeno.
44. S ohledem na zachování a utvrzení právní jistoty plynoucí z rozhodovací činnosti Úřadu na tomto místě uvádím, že v souladu s § 61 odst. 3 správního řádu právní mocí tohoto rozhodnutí o rozkladu nabývá právní moci i napadené rozhodnutí, v důsledku čehož pozbývají účinnosti veškerá předběžná opatření nařízená za účelem zajištění účelu tohoto správního řízení.
Poučení
Proti tomuto rozhodnutí se nelze podle § 91 odst. 1, ve spojení s § 152 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, dále odvolat.
otisk úředního razítka
Ing. Petr Rafaj
předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže
Obdrží:
1. JUDr. Richard Gürlich, Ph.D., advokát, Šafaříkova 201/17, 120 00 Praha
2. FLAME System s.r.o., Dr. Maye 468/3, Mariánské Hory, 709 00 Ostrava
Vypraveno dne:
viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy
|
