Snadné přidání nového datasetu

Rozhodnutí UOHS 16787


Číslo jednací 20263/2020/513/IHl
Instance I.
Věc
Zajištění dopravní obslužnosti veřejnou linkovou dopravou v oblasti Jablonecka
Účastníci statutární město Jablonec nad Nisou
Autobusová doprava s.r.o. Podbořany
ABOUT ME s.r.o.
Typ řízení Veřejná zakázka
Typ rozhodnutí Veřejná zakázka
Nabytí právní moci 23.07.2020
Související řízení
Zdroj na UOHS http://www.uohs.cz/cs/verejne-zakazky/sbirky-rozhodnuti/detail-16787.html
Rozhodnutí
                          
Spisová značka: ÚOHS-S0191/2020/VZ Číslo jednací: ÚOHS-20263/2020/513/IHl Brno: 2. července 2020 Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ve správním řízení zahájeném dne 15. 5. 2020 na návrh z téhož dne, jehož účastníky jsou zadavatel – statutární město Jablonec nad Nisou, IČO 00262340, se sídlem Mírové náměstí 3100/19, 466 01 Jablonec nad Nisou, ve správním řízení zastoupené na základě plné moci ze dne 9. 4. 2020 Mgr. Andrejem Gundelem, advokátem, ev. č. ČAK 13380, se sídlem Anenská 58/26, 602 00 Brno, navrhovatel – Autobusová doprava s.r.o. Podbořany, IČO 61325759, se sídlem Dělnická 946, 441 01 Podbořany, ve správním řízení zastoupená na základě plné moci ze dne 21. 5. 2020 Mgr. Janem Seidelem, advokátem, ev. č. ČAK 15976, se sídlem Přístavní 531/24, 170 00 Praha 7, vybraný dodavatel – ABOUT ME s.r.o., IČO 29006007, se sídlem Křenova 438/7, 162 00 Praha 6 - Veleslavín, ve věci přezkoumání úkonů zadavatele učiněných při zadávání veřejné zakázky „Zajištění dopravní obslužnosti veřejnou linkovou dopravou v oblasti Jablonecka“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo do Věstníku veřejných zakázek odesláno dne 9. 1. 2020 a uveřejněno dne 10. 1. 2020 pod ev. č. zakázky Z2020-000966 a do Úředního věstníku Evropské unie bylo odesláno dne 9. 1. 2020 a uveřejněno dne 10. 1. 2020 pod č. 2020/S 007-011558, rozhodl takto: I. Zadavatel – statutární město Jablonec nad Nisou, IČO 00262340, se sídlem Mírové náměstí 3100/19, 466 01 Jablonec nad Nisou – nedodržel v otevřeném řízení na veřejnou zakázku „Zajištění dopravní obslužnosti veřejnou linkovou dopravou v oblasti Jablonecka“, jehož oznámení bylo do Věstníku veřejných zakázek odesláno dne 9. 1. 2020 a uveřejněno dne 10. 1. 2020 pod ev. č. zakázky Z2020-000966 a do Úředního věstníku Evropské unie bylo odesláno dne 9. 1. 2020 a uveřejněno dne 10. 1. 2020 pod č. 2020/S 007-011558, pravidlo stanovené v § 245 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, když ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení námitek stěžovatele – Autobusová doprava s.r.o. Podbořany, IČO 61325759, se sídlem Dělnická 946, 441 01 Podbořany – ze dne 21. 4. 2020 zadavateli, tedy do 6. 5. 2020, nerozhodl o výše uvedených námitkách ve smyslu § 245 odst. 5 citovaného zákona, neboť rozhodnutí o námitkách neodeslal ve lhůtě 15 dnů od doručení námitek uvedenému stěžovateli. II. Jako opatření k nápravě nezákonného postupu zadavatele – statutární město Jablonec nad Nisou, IČO 00262340, se sídlem Mírové náměstí 3100/19, 466 01 Jablonec nad Nisou – uvedeného ve výroku I. tohoto rozhodnutí Úřad pro ochranu hospodářské soutěže podle § 263 odst. 6 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ruší úkon zadavatele, proti kterému námitky směřovaly, a to oznámení a rozhodnutí o výběru dodavatele ze dne 6. 4. 2020, a všechny následné úkony, které zadavatel učinil v zadávacím řízení na veřejnou zakázku „Zajištění dopravní obslužnosti veřejnou linkovou dopravou v oblasti Jablonecka“ zadávanou v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo do Věstníku veřejných zakázek odesláno dne 9. 1. 2020 a uveřejněno dne 10. 1. 2020 pod ev. č. zakázky Z2020-000966 a do Úředního věstníku Evropské unie bylo odesláno dne 9. 1. 2020 a uveřejněno dne 10. 1. 2020 pod č. 2020/S 007-011558. III. Zadavateli – statutární město Jablonec nad Nisou, IČO 00262340, se sídlem Mírové náměstí 3100/19, 466 01 Jablonec nad Nisou – se podle § 263 odst. 8 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ukládá zákaz uzavřít smlouvu v zadávacím řízení na veřejnou zakázku „Zajištění dopravní obslužnosti veřejnou linkovou dopravou v oblasti Jablonecka“ zadávanou v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo do Věstníku veřejných zakázek odesláno dne 9. 1. 2020 a uveřejněno dne 10. 1. 2020 pod ev. č. zakázky Z2020-000966 a do Úředního věstníku Evropské unie bylo odesláno dne 9. 1. 2020 a uveřejněno dne 10. 1. 2020 pod č. 2020/S 007-011558, a to až do pravomocného skončení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele vedeného Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže pod sp. zn. S0191/2020/VZ. IV. Podle § 266 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, v návaznosti na § 1 vyhlášky č. 170/2016 Sb., o stanovení paušální částky nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele při zadávání veřejných zakázek, se zadavateli – statutární město Jablonec nad Nisou, IČO 00262340, se sídlem Mírové náměstí 3100/19, 466 01 Jablonec nad Nisou – ukládá povinnost uhradit náklady řízení ve výši 30 000,- Kč (třicet tisíc korun českých). Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí. Odůvodnění I. Zadávací řízení 1. Zadavatel – statutární město Jablonec nad Nisou, IČO 00262340, se sídlem Mírové náměstí 3100/19, 466 01 Jablonec nad Nisou (dále jen „zadavatel“) – jako veřejný zadavatel podle § 4 odst. 1 písm. d) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), zahájil dne 9. 1. 2020 odesláním Oznámení o zahájení zadávacího řízení veřejné zakázky „Zajištění dopravní obslužnosti veřejnou linkovou dopravou v oblasti Jablonecka“ v otevřeném řízení; Oznámení o zahájení zadávacího řízení bylo ve Věstníku veřejných zakázek uveřejněno dne 10. 1. 2020 pod ev. č. zakázky Z2020-000966, do Úředního věstníku Evropské unie bylo odesláno dne 9. 1. 2020 a uveřejněno dne 10. 1. 2020 pod č. 2020/S 007-011558 (dále jen „veřejná zakázka“). 2. Podle formuláře Oznámení o zahájení zadávacího řízení se jedná o veřejnou zakázku na služby v předpokládané hodnotě 742 167 500 Kč bez DPH. Předmětem plnění má být poskytování přepravních služeb ve veřejné linkové dopravě s cílem zajistit dopravní obslužnost v oblasti Jablonecka. 3. Dne 21. 4. 2020 byly zadavateli doručeny námitky navrhovatele – Autobusová doprava s.r.o. Podbořany, IČO 61325759, se sídlem Dělnická 946, 441 01 Podbořany (dále jen „navrhovatel“) – ze dne 21. 4. 2020 směřující proti rozhodnutí o výběru dodavatele. 4. Dne 15. 5. 2020 podal navrhovatel návrh na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele z téhož dne k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“). II. Průběh správního řízení 5. Úřad obdržel návrh navrhovatele dne 15. 5. 2020 a tímto dnem bylo podle § 249 zákona ve spojení s § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), zahájeno správní řízení sp. zn. S0191/2020/VZ ve věci přezkoumání úkonů zadavatele. 6. Účastníky správního řízení podle § 256 zákona jsou zadavatel – statutární město Jablonec nad Nisou, IČO 00262340, se sídlem Mírové náměstí 3100/19, 466 01 Jablonec nad Nisou, ve správním řízení zastoupené na základě plné moci ze dne 9. 4. 2020 Mgr. Andrejem Gundelem, advokátem, ev. č. ČAK 13380, se sídlem Anenská 58/26, 602 00 Brno, navrhovatel – Autobusová doprava s.r.o. Podbořany, IČO 61325759, se sídlem Dělnická 946, 441 01 Podbořany, ve správním řízení zastoupená na základě plné moci ze dne 21. 5. 2020 Mgr. Janem Seidelem, advokátem, ev. č. ČAK 15976, se sídlem Přístavní 531/24, 170 00 Praha 7, vybraný dodavatel – ABOUT ME s.r.o., IČO 29006007, se sídlem Křenova 438/7, 162 00 Praha 6 - Veleslavín (dále jen „vybraný dodavatel“). 7. Zahájení správního řízení oznámil Úřad jeho účastníkům dopisem č. j. ÚOHS-14697/2020/513/EŠt ze dne 19. 5. 2020. 8. Dokumentaci o zadávacím řízení zaslal zadavatel pro souběžně vedené správní řízení sp. zn. S0152/2020/VZ ve věci téže veřejné zakázky. Úřad od zadavatele obdržel i další dokumenty pořízené v souvislosti s následnými úkony provedenými zadavatelem v zadávacím řízení. 9. Vyjádření zadavatele k návrhu bylo Úřadu doručeno dne 25. 5. 2020. 10. Doklad o doručení stejnopisu návrhu zadavateli Úřad obdržel od navrhovatele dne 20. 5. 2020. 11. Úřad umožnil nahlížení do správního spisu zástupci zadavatele dne 11. 6. 2020. Následně Úřad vydal usnesení, jímž částečně nevyhověl žádosti navrhovatele o nahlédnutí do správního spisu sp. zn. S0191/2020/VZ, a to v rozsahu částí dokumentace o zadávacím řízení, které nejsou podkladem pro vydání rozhodnutí. Obsah návrhu ze dne 15. 5. 2020 12. Navrhovatel v návrhu nejprve rekapituluje dosavadní průběh zadávacího řízení, kdy dne 6. 4. 2020 obdržel oznámení zadavatele o výběru dodavatele z téhož dne, jehož přílohou byla zpráva o hodnocení nabídek ze dne 3. 4. 2020. Navrhovatel poté dne 21. 4. 2020 odeslal zadavateli námitky proti rozhodnutí o výběru dodavatele, jež byly zadavateli doručeny téhož dne prostřednictvím Národního elektronického nástroje (dále jen „NEN“) a datové schránky. Navrhovatel uvádí, že v námitkách napadl posouzení mimořádně nízké nabídkové ceny vybraného dodavatele; druhým důvodem námitek bylo, že vybraný dodavatel uvedl nepravdivé údaje k prokázání své technické kvalifikace. Zadavatel se tak podle tvrzení navrhovatele obsaženého v jeho námitkách dopustil porušení § 113 odst. 1 a 4 zákona, § 48 odst. 2 a 8 zákona, § 39 odst. 4 a § 6 odst. 1 zákona. 13. Navrhovatel v návrhu předně poukazuje na fakt, že zadavatel dosud o jeho námitkách nerozhodl, neboť navrhovateli nebylo doručeno žádné rozhodnutí o námitkách. Proto podotýká, že podává návrh ve lhůtě podle § 251 odst. 3 zákona počítané jako 25 dní ode dne odeslání námitek. Navrhovatel má za to, že o jeho návrhu lze rozhodnout podle § 263 odst. 6 zákona již jen na základě toho, že zadavatel nerozhodl o námitkách. 14. V dalším textu návrhu se navrhovatel zabývá nabídkovou cenou vybraného dodavatele, kterou považuje za mimořádně nízkou, a nezákonným posouzením této ceny zadavatelem. Napadá rovněž zadavatelem provedené hodnocení splnění podmínek účasti vybraného dodavatele v zadávacím řízení. Podle navrhovatele vybraný dodavatel uvedl nepravdivé údaje k prokázání své technické kvalifikace, a to a) označení významných služeb jako autobusové dopravy, b) uvedení organizace ROPID jako objednatele a c) sloučení několika samostatných veřejných služeb do jedné významné služby. 15. Podle navrhovatele zadavatel tímto jednáním porušil § 113 odst. 1 a 4, § 48 odst. 2 a 8, § 39 odst. 4 věty druhé a § 6 odst. 1 zákona. Navrhovatel v závěru navrhuje, aby Úřad uložil zadavateli nápravné opatření spočívající ve zrušení rozhodnutí zadavatele o výběru dodavatele veřejné zakázky ze dne 6. 4. 2020 a všech následných úkonů zadavatele učiněných v tomto zadávacím řízení. Vyjádření zadavatele k návrhu 16. Zadavatel ve svém vyjádření k návrhu ze dne 25. 5. 2020 (doručeno Úřadu téhož dne) úvodem potvrzuje, že obdržel návrh navrhovatele k přezkoumání úkonů zadavatele dne 15. 5. 2020. Zadavatel se nejprve vyjadřuje k rozhodnutí o námitkách navrhovatele a k jeho doručení. Uvádí, že o námitkách rozhodl dne 27. 4. 2020 a to tak, že námitkám nevyhověl. Následující den 28. 4. 2020, tedy v zákonné lhůtě, rozhodnutí o námitkách řádně navrhovateli odeslal přes systém NEN. Zadavatel v této souvislosti odkazuje na dokument rozhodnutí o námitkách a na snímek o jejich odeslání přes systém NEN, jež má Úřad k dispozici. V návaznosti na tvrzení navrhovatele v návrhu, že mu rozhodnutí o námitkách nebylo doručeno, zadavatel sděluje, že prověřoval přes helpdesk systému NEN, zda rozhodnutí o námitkách skutečně nebylo navrhovateli doručeno. Zadavatel dále k této věci uvádí: „Dosavadním výsledkem šetření je, že došlo k dosud nespecifikované chybě a log k doručení Rozhodnutí o Námitkách Navrhovateli chybí, tedy prima facie se jeví, že Rozhodnutí o Námitkách z důvodu technické chyby systému NEN nebylo doručeno Navrhovateli. Dle informace z helpdesku systému NEN ze dne 21. 5. 2020 a 25. 5. 2020 byl šetřený požadavek Zadavatele předán k sepsání vyjádření metodické podpoře systému NEN, z kterého jednoznačně plyne, že nestandardní stav při odesílání Rozhodnutí o Námitkách Zadavatelem přes systém NEN byl způsoben technickou chybou systému NEN. Navíc, je objektivně prokázáno, že o Námitkách Navrhovatele Zadavatel rozhodl v zákonné lhůtě dle ZZVZ a v zákonné lhůtě taky Rozhodnutí o Námitkách řádně odeslal Navrhovateli. Skutečnost, že z důvodu technické chyby systému NEN, kterou vzhledem k standardnímu průběhu odesílání Rozhodnutí o Námitkách přes systém NEN Zadavatel neměl důvod předpokládat a také ani nepředpokládal, zřejmě nedošlo k doručení Rozhodnutí o Námitkách Navrhovateli, nemožno dle názoru Zadavatele připsat Zadavateli k jakékoliv újmě.“ Jako důkaz zadavatel zaslal Úřadu e-maily týkající se incidentu v NEN. 17. Zadavatel uvádí, že ponechává na posouzení Úřadu, kdy navrhovateli začala plynout lhůta pro podání návrhu a jestli byl návrh podán včas. Zadavatel má za to, že o návrhu nelze rozhodnout podle § 263 odst. 6 zákona, neboť nejsou splněny podmínky pro aplikaci daného ustanovení. 18. K věcné stránce návrhu zadavatel konstatuje, že návrh je zcela shodný s námitkami, proto uvádí argumentaci, kterou již použil v rozhodnutí o námitkách, a ze které je patrné, že návrh (a rovněž námitky) není důvodný. Ohledně údajně mimořádně nízké nabídkové ceny vybraného dodavatele zadavatel shledal, že o takovou cenu se nejednalo a že nabídková cena vybraného dodavatele koresponduje s obdobnými zakázkami na trhu. Proto nebyl důvod vyzývat vybraného dodavatele k vysvětlení mimořádně nízké nabídkové ceny a nebyl důvod k jeho vyloučení. Ohledně hodnocení splnění podmínek účasti vybraného dodavatele v zadávacím řízení zadavatel jednotlivě rozebírá a vyvrací každé z tvrzení navrhovatele týkající se údajně nepravdivých údajů k prokázání technické kvalifikace. 19. Závěrem svého stanoviska zadavatel navrhuje, aby Úřad návrh v celém rozsahu zamítl, neboť je nedůvodný. III. Závěry Úřadu 20. Úřad přezkoumal na základě § 248 a následujících ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech a po zhodnocení všech podkladů, vyjádření účastníků řízení a na základě vlastních zjištění dospěl k závěru, že zadavatel ve zkoumaném zadávacím řízení nepostupoval v souladu se zákonem, neboť nedodržel pravidlo stanovené v § 245 odst. 1 zákona, když ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení námitek navrhovatele ze dne 21. 4. 2020 zadavateli, tedy do 6. 5. 2020, nerozhodl o námitkách ve smyslu § 245 odst. 5 zákona, protože rozhodnutí o námitkách neodeslal navrhovateli ve lhůtě 15 dnů od doručení námitek. 21. Ke svému rozhodnutí uvádí Úřad následující rozhodné skutečnosti. Relevantní ustanovení zákona 22. Podle § 245 odst. 1 zákona zadavatel do 15 dnů od doručení námitek odešle rozhodnutí o námitkách stěžovateli. V rozhodnutí uvede, zda námitkám vyhovuje nebo je odmítá; součástí rozhodnutí musí být odůvodnění, ve kterém se zadavatel podrobně a srozumitelně vyjádří ke všem skutečnostem uvedeným stěžovatelem v námitkách. Pokud zadavatel námitkám vyhoví, sdělí v rozhodnutí současně, jaké provede opatření k nápravě. 23. Podle § 245 odst. 5 zákona platí, že pokud zadavatel o námitkách nerozhodne ve lhůtě podle odstavce 1, platí pro účely podání návrhu podle § 250 odst. 1, že námitky odmítl. 24. Podle § 251 odst. 2 zákona návrh musí být, není-li stanoveno jinak, doručen Úřadu a ve stejnopisu zadavateli do 10 dnů ode dne, v němž stěžovatel obdržel rozhodnutí, kterým zadavatel námitky odmítnul. 25. Podle odstavce 3 téhož ustanovení pokud zadavatel o námitkách ve lhůtě podle § 245 odst. 1 nerozhodl, musí být návrh podle § 250 odst. 1 doručen Úřadu a zadavateli nejpozději do 25 dnů ode dne odeslání námitek stěžovatelem. 26. Pokud Úřad v průběhu řízení o návrhu zjistí, že zadavatel ve lhůtě podle § 245 odst. 1 nerozhodl ve smyslu § 245 odst. 5 o námitkách, které mu předcházely, uloží nápravné opatření spočívající podle povahy věci ve zrušení úkonu, proti kterému námitky směřovaly, a všech následných úkonů zadavatele učiněných v zadávacím řízení, nebo ve zrušení celého zadávacího řízení (§ 263 odst. 6 zákona) 27. Podle § 263 odst. 8 zákona ukládá-li Úřad nápravné opatření s výjimkou zákazu plnění smlouvy, zakáže zároveň zadavateli až do pravomocného skončení řízení uzavřít v zadávacím řízení smlouvu; rozklad proti tomuto výroku nemá odkladný účinek. K výroku I. rozhodnutí 28. S ohledem na skutkové okolnosti případu se Úřad při posouzení postupu zadavatele v zadávacím řízení primárně zabýval jeho postupem při vyřizování námitek navrhovatele. Zjištěné skutečnosti 29. Z dokumentace o zadávacím řízení vyplývá, že navrhovatel podal zadavateli námitky proti rozhodnutí o výběru dodavatele ze dne 21. 4. 2020, které byly téhož dne doručeny prostřednictvím NEN (a rovněž datovou schránkou) zadavateli. Zadavatel doručení námitek nikterak nezpochybnil. 30. Součástí dokumentace o zadávacím řízení zaslané zadavatelem je dokument nadepsaný jako „Rozhodnutí zadavatele o námitkách proti úkonu zadavatele podaných podle § 241 odst. 2 písm. a) § 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek“. Dokument je datován dnem 27. 4. 2020 a je podepsán primátorem zadavatele. V textu rozhodnutí o námitkách se uvádí, že zadavateli byly dne 21. 4. 2020 doručeny námitky stěžovatele a zadavatel rozhodl v souladu s § 245 odst. 2 zákona tak, že podaným námitkám nevyhovuje. V odůvodnění rozhodnutí o námitkách zadavatel reagoval na oba okruhy námitek navrhovatele, tedy na argumenty týkající se mimořádně nízké nabídkové ceny i na argumenty týkající se hodnocení splnění podmínek účasti vybraného dodavatele. 31. Pokud jde o odeslání rozhodnutí o námitkách navrhovateli, zadavatel jako doklad o odeslání doložil snímek ze systému NEN (formulář Oznámení o rozhodnutí o námitce) a e-mailovou komunikaci mezi zadavatelem a technickou podporou (helpdesk) systému NEN. Zadavatel se k okolnostem odeslání rozhodnutí o námitkách podrobně vyjádřil rovněž ve svém stanovisku k návrhu ze dne 25. 5. 2020 (viz výše). 32. Ze zadavatelem zaslaného snímku/formuláře z NEN (jako dokladu o odeslání rozhodnutí o námitkách) je zřejmé, že se týká Oznámení o rozhodnutí o námitce, že je aktivována volba odeslání dokumentu „Prostřednictvím systému“, že adresátem dokumentu je právní zástupce navrhovatele a že datum odeslání je „28. 4. 2020 00:00“. 33. Z e-mailové korespondence mezi zadavatelem a podporou systému NEN vyplývá, že dne 18. 5. 2020 helpdesk NEN oznámil zadavateli, že požadavek s názvem „Neodeslání vyřízení námitky“ je řešen jako incident. V e-mailu z 25. 5. 2020 pak zadavatel popisuje problém takto: „…Když se podívám do elektronického logu, odeslání vypořádání tam uvedeno není. V podsložce k námitce je ale uvedeno, že vypořádání bylo odesláno. … Jak je možné, že je v systému uvedeno, že bylo vypořádání odesláno, když o tom není záznam v logu?“ Zadavatel v tomto e-mailu dále žádá o potvrzení pro řízení před Úřadem, pokud se jedná o chybu systému. Téhož dne operátor podpory NEN situaci v návazném e-mailu vysvětlil tak, že v případě odeslání zprávy prostřednictvím systému, systém NEN uvádí datum včetně hodin a minut. Při zvolení způsobu odeslání „Prostřednictvím systému“ má být pole „Datum odeslání“ needitační a uživatel by měl odeslat pomocí volby „Odeslat“ na daném formuláři. Operátor podpory NEN dále vysvětlil, že: „Uživatel v tomto případě ale díky „pomalejší reakci“ systému NEN na vložený způsob odeslání umožnil vyplnit datum odeslání, čímž dal systému NEN signál, jako by odeslání dané zprávy pouze evidoval a systém tedy ani nenabídl volbu „Odeslat“ a vyhodnotil danou situaci jako korektní.“ V dalším e-mailu odeslaném zadavateli později téhož dne operátor podpory NEN své předchozí vyjádření doplnil o dva možné způsoby práce se zprávami v NEN: „Odeslat zprávu elektronicky prostřednictvím NEN nebo Zaevidovat do NEN odeslání zprávy, která byla odeslána mimo NEN. Ad 1: Uživatel v tomto případě zprávu odesílá akcí Odeslat, systém následně vyplní datum odeslání s přesností na minuty. Ad 2: Uživatel v tomto případě pouze eviduje datum odeslání zprávy, typicky den odeslání. … systém uživateli chybně umožnil zvolit způsob odeslání prostřednictvím systému (1. způsob) a současně zaevidovat datum odeslání (mělo být umožněno pouze v 2. způsobu).“ Operátor NEN uzavírá, že chyba se projevila pouze tomuto uživateli a bude opravena. 34. Součástí dokumentace o zadávacím řízení zaslané zadavatelem byl rovněž soupis elektronických úkonů provedených v systému NEN (tzv. logy). V tomto dokumentu datum odeslání/příjem rozhodnutí o námitkách dne 28. 4. 2020 (jak tvrdí zadavatel) a ani později zaznamenáno není. Právní posouzení 35. Úřad nejprve obecně k námitkovému řízení uvádí, že námitky jsou procesní institut, který představuje primární ochranu dodavatelů před nezákonným postupem zadavatele. Jsou-li námitky podány, je zadavatel podle § 245 odst. 1 zákona povinen ve lhůtě do 15 dnů od doručení námitek odeslat stěžovateli rozhodnutí o námitkách, přičemž v tomto rozhodnutí uvede, zda námitkám vyhovuje nebo je odmítá. Zadavatel zároveň musí toto své rozhodnutí odůvodnit, a to v souladu se zásadou transparentnosti (§ 6 odst. 1 zákona), tedy tak, aby rozhodnutí zadavatele bylo zpětně přezkoumatelné. Zadavatel zároveň musí své rozhodnutí o podaných námitkách odeslat stěžovateli do 15 dnů ode dne, kdy mu byly tyto námitky doručeny. 36. Shora popsané nároky na postup zadavatele při vyřízení námitek přitom nejsou samoúčelné, neboť se na něj váží další konkrétní postupy a lhůty upravené zákonem a práva dodavatelů s nimi spojená. Na rozhodnutí o námitkách totiž § 246 odst. 1 písm. b) a c) zákona váže tzv. „blokační lhůtu“, v níž zadavatel nesmí uzavřít smlouvu s dodavatelem. Jestliže zadavatel podané námitky svým rozhodnutím odmítne, pak dle posledně citovaného ustanovení zákona nesmí uzavřít smlouvu s dodavatelem před uplynutím lhůty pro podání návrhu na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele. Byly-li námitky podány včas, zadavatel nesmí uzavřít smlouvu s dodavatelem do doby doručení rozhodnutí o námitkách stěžovateli (§ 246 odst. 1 písm. b) zákona). 37. Lhůty pro podání návrhu upravuje § 251 odst. 2 a 3 zákona. Podle § 251 odst. 2 platí, že návrh musí být doručen do 10 dnů ode dne, v němž stěžovatel obdržel rozhodnutí, kterým zadavatel námitky odmítnul. Pokud však zadavatel o námitkách ve lhůtě podle § 245 odst. 1 zákona (tedy ve lhůtě 15 dnů od doručení námitek) nerozhodl, musí být návrh doručen Úřadu a zadavateli nejpozději do 25 dnů ode dne odeslání námitek stěžovatelem (§ 251 odst. 3 zákona). Pokud byl návrh na zahájení řízení podán včas, je s tímto úkonem spojena další blokační lhůta podle § 246 odst. 1 písm. d) zákona, kdy zadavatel nesmí s dodavatelem uzavřít smlouvu ve lhůtě 60 dnů ode dne zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele. 38. Zákon explicitně zadavateli stanovuje lhůtu, ve které je povinen o námitkách rozhodnout, resp. lhůtu, v níž je povinen rozhodnutí o námitkách odeslat. Na doručení rozhodnutí o námitkách je pak navázána lhůta pro podání návrhu. 39. Řízení před Úřadem má předcházet řádné „námitkové řízení“, tj. stěžovatel (navrhovatel) má právo na to, aby byl před podáním návrhu k Úřadu seznámen s přezkoumatelnou argumentací zadavatele, která reaguje na jím podané námitky. Význam rozhodnutí o námitkách je třeba shledávat v tom, že jeho prostřednictvím zadavatel stěžovatele seznamuje se svým pohledem na stěžovatelem vznesené argumenty, což může mít zásadní význam pro rozhodnutí stěžovatele o jeho dalším postupu, tj. zejména o tom, zda bude proti postupu zadavatele, který jeho námitky odmítl, brojit návrhem u Úřadu či nikoliv. 40. Lze tedy uzavřít, že každý účastník zadávacího řízení má právo na transparentní a nediskriminační postup zadavatele a právo na nezávislý přezkum úkonů či rozhodnutí zadavatele poté, co se u něj dotčený účastník neúspěšně bránil námitkami dle zákona (k tomuto závěru srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 29. 4. 2008, č. j. 5 As 50/2006-137)[1]. Právě k plnohodnotnému naplnění tohoto práva pak směřuje úprava v § 245 odst. 1 a v § 263 odst. 6 zákona. V případě, že se stěžovatel rozhodne návrh podat, jsou z povahy věci skutečnosti uvedené zadavatelem v rozhodnutí o námitkách významným podkladem pro náležitou formulaci a odůvodnění takového návrhu. V situaci, kdy zadavatel svůj postup (zpochybňovaný podanými námitkami) konkrétním způsobem nezdůvodní v rozhodnutí o námitkách, je stěžovatel nucen podávat návrh k Úřadu (přičemž s jeho podáním je spojena i povinnost složit peněžitou kauci) toliko na základě svých domněnek, tj. aniž by znal argumentaci, na jejímž základě zadavatel pokládá jeho tvrzení za nesprávná či irelevantní. 41. Ze všech shora uvedených důvodů Úřad nahlíží na institut námitek jako na zcela stěžejní z hlediska naplnění samotného cíle a smyslu právní úpravy zadávání veřejných zakázek, tedy zajištění co nejširší férové soutěže o veřejné zakázky, jejímž prostřednictvím je chráněno hospodárné vynakládání veřejných prostředků. 42. Rozhodnutí zadavatele o námitkách je nutno vnímat nejen jako samotné rozhodnutí (vyhotovení dokumentu, kterým zadavatel o námitkách rozhodl), ale rovněž i zajištění jeho dodání do dispozice stěžovatele. Situace, kdy zadavatel o námitkách stěžovatele v zákonem stanovené lhůtě (vůbec) nerozhodne, se od situace, kdy zadavatel sice rozhodne, ale takové rozhodnutí stěžovateli, ať již z jakéhokoli důvodu, např. kvůli administrativnímu pochybení, neodešle, se z pohledu stěžovatele vůbec neliší, neboť důsledek je vždy stejný – stěžovatel se nedozví argumenty zadavatele ke skutečnostem uváděným v námitkách. V této souvislosti lze přitom nepochybně odkázat i na ustanovení § 570 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, dle kterého působí právní jednání vůči nepřítomné osobě od okamžiku, kdy jí projev vůle dojde. S ohledem na výše uvedené lze úkon zadavatele spočívající v rozhodnutí o námitkách považovat za právní jednání, které je účinné (perfektní) až dojitím do dispozice stěžovatele. Z uvedeného vyplývá, že i pokud by zadavatel ve lhůtě dle § 245 odst. 1 zákona reálně rozhodl (tedy vyhotovil rozhodnutí), avšak následně by nezajistil, aby se takové rozhodnutí o námitkách dostalo ke stěžovateli, nelze toto rozhodnutí považovat za perfektní. 43. V šetřeném případě je nepochybné, že rozhodnutí zadavatele o námitkách nebylo navrhovateli vůbec doručeno. Sám zadavatel ve svém vyjádření k návrhu připouští, že při odesílání rozhodnutí o námitkách došlo k problému, který následně řešil s technickou podporou systému NEN. 44. Úřad má na základě zaslané dokumentace za prokázané, že zadavatel rozhodnutí o námitkách navrhovatele vypracoval, neboť tento dokument (v listinné podobě) existuje, je za zadavatele podepsán oprávněnou osobou a je datován dnem 27. 4. 2020, tedy dnem, který spadá do 15 denní lhůty pro vyřízení námitek (tato lhůta skončila dne 6. 5. 2020). 45. Zadavatel ve svém vyjádření tvrdí, že rozhodnutí o námitkách řádně odeslal přes systém NEN (nikoli tedy jiným způsobem, mimo NEN). Kdyby bylo rozhodnutí o námitkách řádně odesláno, datum odeslání (a přijetí adresátem) by se objevilo v tzv. elektronickém logu NEN, tedy soupisu elektronických úkonů, kdy systém NEN vyznačuje mj. datum a čas úkonu, název úkonu a dodavatele, pokud jde o úkon směrem k dodavateli či od něj. V zadavatelem zaslaném soupisu úkonů z NEN je evidováno např. odeslání oznámení o výběru dodavatele a jeho přijetí zástupcem navrhovatele (dne 6. 4. 2020), podání námitek navrhovatelem a jejich příjem zadavatelem (21. 4. 2020), avšak záznam o dalším úkonu – odeslání a přijetí rozhodnutí o námitkách navrhovatelem již v tomto soupisu není. Podle tvrzení zadavatele mělo k odeslání rozhodnutí o námitkách dojít dne 28. 4. 2020 přes NEN, avšak datum 28. 4. 2020 se v logu vůbec nevyskytuje. 46. Jestliže zadavatel tvrdí, že rozhodnutí o námitkách posílal přes NEN, pak by v elektronickém logu NEN měl být záznam o provedení tohoto úkonu, tedy o odeslání dokumentu a o jeho přijetí navrhovatelem. Pokud tam tento záznam není, je důvod pochybovat o řádném odeslání dokumentu a je důvod tuto nestandardní situaci prověřit. Podle § 245 odst. 1 věty první platí, že je povinností zadavatele odeslat ve lhůtě rozhodnutí o námitkách stěžovateli, tedy zadavatel musí mít na jisto postaveno, že rozhodnutí skutečně odeslal. Na datum odeslání/doručení dokumentu jsou pak obvykle navázány další lhůty, např. tzv. blokační lhůta, kdy zadavatel nesmí uzavřít smlouvu s dodavatelem (viz výše), tedy zadavatel by měl mít na jisto postaveno, kdy rozhodnutí o námitkách doručil stěžovateli. Zadavatel přitom sám v e-mailu odeslaném na helpdesk NEN konstatuje, že v elektronickém logu odeslání vypořádání (námitek) uvedeno není, tedy této skutečnosti si byl vědom. 47. Zadavatel poukazuje na snímek systému NEN k podsložce námitek, jež má dle jeho názoru prokazovat odeslání rozhodnutí o námitkách dne 28. 4. 2020 v 00:00 hod. Z tohoto snímku je Úřadu zřejmé, že zadavatel provedl volbu odeslání dokumentu prostřednictvím systému NEN, že sem nahrál soubor Vypořádání_námitky­ ADP.pdf a že určil dodavatele, kterému bude oznámení odesláno. Jako datum odeslání je zobrazeno 28. 4. 2020 00:00. Podle vyjádření technické podpory NEN (viz citace z e-mailů výše) však systém uživateli chybně umožnil zvolit odeslání prostřednictvím systému a současně zaevidovat datum odeslání v poli, které má být při zvoleném způsobu odeslání needitační. Následně se uživateli nenabídlo tlačítko pro odeslání zprávy a uživatel považoval zprávu za odeslanou (dne 28. 4. 2020 00:00). 48. Úřad na základě předložených dokladů včetně vyjádření technické podpory NEN dospěl k závěru, že zadavatel skutečně připravoval odeslání svého rozhodnutí o námitkách, avšak k jeho odeslání nedošlo, což prokazuje předložený přehled elektronických úkonů, ve kterém není rozhodnutí o námitkách navrhovatele v odeslaných položkách evidováno. 49. Z uvedeného vyplývá, že zadavatel ve lhůtě dle § 245 odst. 1 zákona sice vyhotovil rozhodnutí o námitkách, avšak nezajistil, aby toto rozhodnutí bylo odesláno k navrhovateli. Takové rozhodnutí nelze považovat za účinné (perfektní), neboť se nedostalo do faktické dispozice navrhovatele. Navrhovatel se nedozvěděl názor zadavatele na podané námitky a tím byl krácen na svém právu na podrobné a srozumitelné vypořádání námitek. Návrh na zahájení řízení k Úřadu (včetně úhrady kauce) tedy podával za situace, kdy mu nebylo známo, jakým způsobem se zadavatel k jeho námitkám postavil: zda je odmítl či jim vyhověl, příp. jaké přijal opatření k nápravě. 50. Úřad na základě všech výše uvedených důvodů může konstatovat, že zadavatel nedodržel pravidlo stanovené v § 245 odst. 1 zákona, když ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení námitek navrhovatele ze dne 21. 4. 2020 zadavateli, tedy do 6. 5. 2020, nerozhodl o výše uvedených námitkách ve smyslu § 245 odst. 5 zákona, neboť rozhodnutí o námitkách neodeslal navrhovateli ve lhůtě 15 dnů od doručení námitek. 51. V případě, že zadavatel o námitkách nerozhodne, platí podle § 245 odst. 5 zákona pro účely podání návrhu podle § 250 odst. 1 zákona, že námitky odmítl, přičemž se pak uplatní lhůta pro podání návrhu zakotvená v § 251 odst. 3 zákona (tj. 25 dnů ode dne odeslání námitek). Zákonodárce stanovením lhůty v § 251 odst. 3 zákona reaguje právě na možné průtahy související s nečinností zadavatele při vypořádávání námitek stěžovatele a poskytuje tak dodavateli možnost podat v této zvláštní lhůtě návrh k Úřadu a bránit se proti nesprávnému postupu zadavatele. 52. V šetřeném případě navrhovatel neobdržel rozhodnutí zadavatele o námitkách, proto návrh podával ve lhůtě stanovené v § 251 odst. 3 zákona, tedy ve lhůtě 25 dnů ode dne odeslání námitek. Navrhovatel námitky odeslal dne 21. 4. 2020 a lhůta 25 dnů by skončila 18. 5. 2020. Návrh byl doručen Úřadu a ve stejnopisu zadavateli dne 15. 5. 2020, tedy ve lhůtě. 53. Úřad proto rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí. 54. Nad rámec výše uvedeného Úřad podotýká, že důležitost řádného a včasného rozhodování o námitkách odráží i ustanovení § 268 písm. d) zákona, ve kterém je postup zadavatele při vyřizování námitek v rozporu s § 245 odst. 1, 2, 3 nebo 4 zákona hodnocen jako přestupek. 55. K posouzení dalších v návrhu uváděných skutečností týkajících se postupu zadavatele při posuzování případné mimořádně nízké nabídkové ceny vybraného dodavatele a dále hodnocení splnění podmínek účasti vybraným dodavatelem ze strany Úřadu v předmětném správním řízení nemůže dojít, neboť bylo shledáno, že zadavatel nedodržel pravidlo stanovené v § 245 odst. 1 zákona, když ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení námitek stěžovatele nerozhodl o těchto námitkách ve smyslu § 245 odst. 5 citovaného zákona, neboť rozhodnutí o námitkách neodeslal ve lhůtě 15 dnů od doručení námitek uvedenému stěžovateli, přičemž stanovení § 263 odst. 6 zákona nedává Úřadu jinou možnost, než zadavateli uložit nápravné opatření spočívající ve zrušení úkonu, proto kterému námitky směřovaly a všech následných úkonů zadavatele učiněných v zadávacím řízení, nebo ve zrušení celého zadávacího řízení. Věcné posouzení navrhovatelem namítaného postupu zadavatele by tedy nemohlo jakkoliv ovlivnit nápravné opatření ukládané Úřadem (viz dále K výroku II. rozhodnutí). 56. Pro úplnost Úřad poznamenává, že z důvodu procesní ekonomie již nepovažoval za účelné stanovit účastníkům řízení lhůtu, ve které jsou oprávněni vyjádřit se k podkladům rozhodnutí ve smyslu § 261 odst. 3 zákona, neboť Úřad je povinen dle § 6 odst. 2 správního řádu postupovat tak, aby nikomu nevznikaly zbytečné náklady a dotčené osoby co možná nejméně zatěžoval. Za situace, kdy je zřejmé, že je dán důvod pro uložení nápravného opatření podle § 263 odst. 6 zákona, by vyjádření účastníků řízení k otázkám, jejichž závazné posouzení mělo být obsahem rozhodnutí za situace, kdy by nebyl dán obligatorní důvod pro uložení nápravného opatření podle § 263 odst. 6 zákona, a jejichž obsah (tedy předmět řízení) byl vymezen na základě podaného návrhu navrhovatele, mohlo těmto účastníkům řízení způsobit toliko zbytečné náklady, aniž by takové vyjádření mohlo ovlivnit výsledek správního řízení. Z toho důvodu Úřad výše uvedenou lhůtu účastníkům řízení nestanovil. K výroku II. rozhodnutí 57. Podle § 263 odst. 6 zákona pokud Úřad v průběhu řízení o návrhu zjistí, že zadavatel ve lhůtě podle § 245 odst. 1 nerozhodl ve smyslu § 245 odst. 5 o námitkách, které mu předcházely, uloží nápravné opatření spočívající podle povahy věci ve zrušení úkonu, proti kterému námitky směřovaly, a všech následných úkonů zadavatele učiněných v zadávacím řízení, nebo ve zrušení celého zadávacího řízení. 58. Úřad ve výroku I. tohoto rozhodnutí konstatoval, že zadavatel v zadávacím řízení nedodržel pravidlo stanovené v § 245 odst. 1 zákona, když ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení námitek navrhovatele ze dne 21. 4. 2020 zadavateli, tedy do 6. 5. 2020, nerozhodl o výše uvedených námitkách ve smyslu § 245 odst. 5 zákona, neboť rozhodnutí o námitkách neodeslal navrhovateli ve lhůtě 15 dnů od doručení námitek. Došlo tedy k naplnění podmínky podle § 263 odst. 6 zákona a Úřad je povinen rozhodnout o uložení nápravného opatření. V takovém případě Úřad nezkoumá napadený postup zadavatele v zadávacím řízení. 59. K názoru zadavatele, že o návrhu nelze rozhodnout podle § 263 odst. 6 zákona, neboť nejsou splněny podmínky aplikace dotčeného ustanovení, Úřad podotýká, že na předmětné ustanovení nelze aplikovat čistě jazykový výklad, ale je třeba vycházet z účelu daného ustanovení, jímž je garance právní jistoty stěžovatelů, že o jejich námitkách bude zadavatelem rozhodnuto, že rozhodnutí o námitkách bude odesláno a že se toto rozhodnutí skutečně dostane do dispozice stěžovatelů. V daném případě se rozhodnutí o námitkách k navrhovateli prokazatelně nedostalo (a to nikoli z příčiny na straně navrhovatele); důsledkem této skutečnosti pak musí být použití § 263 odst. 6 zákona. 60. Tento právní názor Úřadu je možno podpořit i komentářovou literaturou. K § 263 odst. 6 se v komentáři k Zákonu o zadávání veřejných zakázek uvádí: „Komentované ustanovení upravuje důsledek situace, kdy zadavatel včas nerozhodl o podaných námitkách. Nápravné opatření spočívající ve zrušení zadávacího řízení nebo jen ve zrušení určitého úkonu zadavatele, k němuž směřují námitky, a všech na něj navazujících úkonů ÚOHS povinně uloží tehdy, pokud bude v návrhovém řízení prokázáno, že zadavatel neodeslal stěžovateli rozhodnutí o řádně a včas podaných námitkách ve lhůtě 15 dnů. Konkrétní nápravné opatření ÚOHS zvolí v duchu principu proporcionality, s ohledem na reálnou možnost odstranit pochybení zadavatele při zachování zadávacího řízení. I v tomto případě platí, že se ÚOHS nebude zabývat věcnou podstatou (obsahem) námitek. S ohledem na závažný negativní důsledek pozdního odeslání rozhodnutí zadavatele o námitkách, zadavatelé musí dbát o včasné zajištění svých rozhodovacích procedur.“ (Dvořák, D., Machurek, T., Novotný P., Šebesta, M. a kolektiv. Zákon o zadávání veřejných zakázek. Komentář. 1. vydání. Praha: Nakladatelství C. H. Beck, 2017, s. 1232). (Pozn.: zvýraznění doplněno Úřadem). 61. Vzhledem k tomu, že námitky navrhovatele směřovaly proti rozhodnutí o výběru dodavatele, rozhodl Úřad dle § 263 odst. 6 zákona o uložení nápravného opatření spočívajícího ve zrušení oznámení a rozhodnutí o výběru dodavatele ze dne 6. 4. 2020 a všech následných úkonů zadavatele učiněných v zadávacím řízení. V oznámení a rozhodnutí o výběru dodavatele ze dne 6. 4. 2020 a jeho příloze – zprávě o hodnocení nabídek ze dne 3. 4. 2020 – je obsaženo posouzení mimořádně nízké nabídkové ceny v nabídkách dodavatelů tak, že v nabídkách není spatřována mimořádně nízká nabídková cena ve vztahu k předpokládané hodnotě zakázky, a posouzení splnění technické kvalifikace vybraného dodavatele, tedy úkony, proti kterým směřovaly námitky navrhovatele. 62. Úřad proto rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozhodnutí. K výroku III. rozhodnutí 63. Podle § 263 odst. 8 zákona ukládá-li Úřad nápravné opatření s výjimkou zákazu plnění smlouvy, zakáže zároveň zadavateli až do pravomocného skončení řízení uzavřít v zadávacím řízení smlouvu; rozklad proti tomuto výroku nemá odkladný účinek. 64. Výše citované ustanovení formuluje jako obligatorní součást rozhodnutí Úřadu o uložení nápravného opatření (s výjimkou zákazu plnění smlouvy) rovněž výrok o tom, že zadavatel až do pravomocného skončení správního řízení nesmí uzavřít smlouvu v zadávacím řízení, přičemž tento výrok je účinný dnem vydání rozhodnutí, a tedy je účinný i u nepravomocného rozhodnutí. Tento zákaz uzavřít smlouvu se ukládá z důvodu, aby se zadavatel nemohl vyhnout splnění uloženého nápravného opatření uzavřením smlouvy ještě před nabytím právní moci rozhodnutí. 65. Vzhledem k tomu, že Úřad tímto rozhodnutím ve výroku II. uložil nápravné opatření spočívající ve zrušení určitých úkonů zadavatele, zakázal zároveň ve výroku III. tohoto rozhodnutí zadavateli až do pravomocného skončení tohoto správního řízení uzavřít v zadávacím řízení smlouvu na veřejnou zakázku. 66. Úřad proto rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku III. tohoto rozhodnutí. K výroku IV. rozhodnutí 67. Podle § 266 odst. 1 zákona je součástí rozhodnutí Úřadu, kterým se ukládá nápravné opatření nebo zákaz plnění smlouvy, též rozhodnutí o povinnosti zadavatele uhradit náklady správního řízení. Náklady řízení se platí paušální částkou, kterou stanoví Ministerstvo pro místní rozvoj vyhláškou. Příslušná vyhláška č. 170/2016 Sb., o stanovení paušální částky nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele při zadávání veřejných zakázek, stanoví v § 1, že paušální částka nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele, kterou je povinen zadavatel uhradit v případě, že Úřad rozhodl o uložení nápravného opatření nebo zákazu plnění smlouvy, činí 30 000 Kč. 68. Vzhledem k tomu, že Úřad tímto rozhodnutím uložil nápravné opatření spočívající ve zrušení přezkoumávaných úkonů zadavatele, rozhodl Úřad o uložení povinnosti zadavatele uhradit náklady řízení, jak je uvedeno ve výroku IV. tohoto rozhodnutí. 69. Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 19-24825621/0710, variabilní symbol 2020000191. Poučení Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dnů ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – Sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 1926/7, Černá Pole, 604 55 Brno. Včas podaný rozklad proti výroku I., II. a IV. tohoto rozhodnutí má odkladný účinek. Rozklad proti výroku III. tohoto rozhodnutí nemá podle § 263 odst. 8 zákona odkladný účinek. Rozklad a další podání účastníků učiněná v řízení o rozkladu se podle § 261 odst. 1 písm. b) zákona zasílají Úřadu výhradně prostřednictvím datové schránky nebo jako datová zpráva podepsaná uznávaným elektronickým podpisem. otisk úředního razítka JUDr. Eva Kubišová místopředsedkyně Obdrží: 1. Mgr. Andrej Gundel, advokát, Anenská 58/26, 602 00 Brno 2. Mgr. Jan Seidel, advokát, Přístavní 531/24, 170 00 Praha 7 3. ABOUT ME s.r.o., IČO 29006007, se sídlem Křenova 438/7, 162 00 Praha 6 - Veleslavín Vypraveno dne: viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy [1] Tento rozsudek se sice týká předchozího zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, jeho závěry však jsou platné i za současného znění zákona.

Záznam v JSON https://api.hlidacstatu.cz/api/v2/datasety/rozhodnuti-uohs/zaznamy/16787
Popis API

Databáze nově na Hlídači

Pokud máte tip na zajímavý zdroj dat, podělte se s ostatními. Anebo se koukněte na nápady ostatních.

Chybí vám zde nějaká data? Přidejte je a pomozte i ostatním, je to snadné.