Spisová značka:
ÚOHS-S0065/2020/VZ
Číslo jednací:
ÚOHS-14497/2020/521/OPi
Brno: 15. května 2020
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ve správním řízení zahájeném dne 5. 2. 2020 na návrh z téhož dne, jehož účastníky jsou
zadavatel – Sušická nemocnice s.r.o., IČO 08176302, se sídlem Chmelenská 117, 342 01 Sušice, ve správním řízení zastoupena na základě plné moci ze dne 14. 2. 2020 JUDr. Tomášem Samkem, advokátem, ev. č. ČAK 10584, Holá, Janík, Samek, advokátní kancelář s.r.o., se sídlem Pražská 140, 261 01 Příbram,
navrhovatel – Philips Česká republika s.r.o., IČO 63985306, se sídlem Rohanské nábřeží 678/23, 186 00 Praha 8, ve správním řízení zastoupena na základě plné moci ze dne 7. 12. 2015 JUDr. Petrou Vlachovou, advokátkou, ev. č. ČAK 8684, se sídlem Vodičkova 710/31, 110 00 Praha 1,
ve věci přezkoumání úkonů cit. zadavatele učiněných při zadávání části 1 „Pořízení CT přístroje“ veřejné zakázky „Pořízení CT a RTG přístroje“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 20. 12. 2019 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 23. 12. 2019 pod ev. č. zakázky Z2019-045899 a v Úředním věstníku Evropské unie dne 24. 12. 2019 pod ev. č. 2019/S 248-612428,
rozhodl takto:
Návrh navrhovatele – Philips Česká republika s.r.o., IČO 63985306, se sídlem Rohanské nábřeží 678/23, 186 00 Praha 8 – ze dne 5. 2. 2020 na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele – Sušická nemocnice s.r.o., IČO 08176302, se sídlem Chmelenská 117, 342 01 Sušice – učiněných při zadávání části 1 „Pořízení CT přístroje“ veřejné zakázky „Pořízení CT a RTG přístroje“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 20. 12. 2019 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 23. 12. 2019 pod ev. č. zakázky Z2019-045899 a v Úředním věstníku Evropské unie dne 24. 12. 2019 pod ev. č. 2019/S 248-612428, se podle § 265 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, zamítá, neboť nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření.
Odůvodnění
I. ZADÁVACÍ ŘÍZENÍ
1. Odesláním oznámení o zahájení zadávacího řízení k uveřejnění ve Věstníku veřejných zakázek zadavatel – Sušická nemocnice s.r.o., IČO 08176302, se sídlem Chmelenská 117, 342 01 Sušice, ve správním řízení zastoupena na základě plné moci ze dne 14. 2. 2020 JUDr. Tomášem Samkem, advokátem, ev. č. ČAK 10584, Holá, Janík, Samek, advokátní kancelář s.r.o., se sídlem Pražská 140, 261 01 Příbram (dále jen „zadavatel“) – dne 20. 12. 2019 zahájil otevřené řízení za účelem zadání části 1 „Pořízení CT přístroje“ veřejné zakázky „Pořízení CT a RTG přístroje“, přičemž oznámení o zahájení zadávacího řízení bylo uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 23. 12. 2019 pod ev. č. zakázky Z2019-045899 a v Úředním věstníku Evropské unie dne 24. 12. 2019 pod ev. č. 2019/S 248-612428 (dále jen „veřejná zakázka“ nebo „zadávací řízení“).
2. Předmětem plnění veřejné zakázky je podle oznámení o zahájení zadávacího řízení „zajištění dodávky zdravotnických přístrojů popsaných v zadávací dokumentaci a zajištění jejich plného pozáručního servisu po dobu 7 let od uplynutí záruční doby, a to v rozsahu a způsobem, které jsou popsány v zadávací dokumentaci.“.
3. Zadavatel obdržel dne 17. 1. 2020 námitky navrhovatele – Philips Česká republika s.r.o., IČO 63985306, se sídlem Rohanské nábřeží 678/23, 186 00 Praha 8, ve správním řízení zastoupena na základě plné moci ze dne 7. 12. 2015 JUDr. Petrou Vlachovou, advokátkou, ev. č. ČAK 8684, se sídlem Vodičkova 710/31, 110 00 Praha 1 (dále jen „navrhovatel“) – proti zadávacím podmínkám veřejné zakázky, přičemž navrhovatel současně namítal porušení § 51 odst. 4 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), zadavatelem tím, že zahájil předmětné zadávací řízení před ukončením původního zadávacího řízení na veřejnou zakázku „Pořízení CT a RTG přístrojů“ zadávanou v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 10. 12. 2019 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 12. 12. 2019 pod ev. č. zakázky Z2019-044124 a v Úředním věstníku Evropské unie dne 12. 12. 2019 pod ev. č. 2019/S 240-588498, přičemž oznámení o výsledku zadávacího řízení bylo uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 20. 12. 2019 a v Úředním věstníku Evropské unie téhož dne pod ev. č. 2019/S 246-605824 (dále jen „původní zadávací řízení“).
4. Zadavatel rozhodnutím ze dne 25. 1. 2020, které navrhovatel obdržel dne 27. 1. 2020, námitky navrhovatele odmítl.
5. Vzhledem k tomu, že navrhovatel nepovažoval rozhodnutí zadavatele o námitkách za učiněné v souladu se zákonem, doručil Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) dne 5. 2. 2020 návrh na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele z téhož dne (dále jen „návrh“).
II. OBSAH NÁVRHU
6. Navrhovatel v části III.I „Nesprávný procesní postup“ návrhu brojí proti postupu zadavatele v souvislosti se zrušením původního zadávacího řízení a zahájením nyní šetřeného zadávacího řízení, kdy je názoru, že zadavatel v tomto případě postupoval v rozporu s § 51 odst. 4 zákona. Navrhovatel dále popisuje komunikaci se zadavatelem ohledně zrušení původního zadávacího řízení, přičemž v této souvislosti zmiňuje, že zadavatel „má zablokovanou datovou schránku pro příjem datových zpráv od jiných subjektů [] než orgánů veřejné moci. Zadavatel tedy veškeré potencionální dodavatele dostal do situace, kdy se Zadavatelem nebylo možno komunikovat ani prostřednictvím profilu Zadavatele ani prostřednictvím Datové schránky, což mj. činilo potíže i při podání Námitek.“.
7. V části III.II „Nepřiměřeně nastavené technické požadavky“ návrhu navrhovatel napadá dle jeho názoru nepřiměřeně nastavený technický požadavek zadavatele na „sklápění gantry min. +30°/-30°“ poptávaného CT přístroje, který navrhovateli dle jeho přesvědčení neumožnil úspěšnou účast v předmětném zadávacím řízení, neboť ho zadavatel stanovil v rozporu s § 6 odst. 1 a 2 zákona ve spojení s § 36 odst. 1 zákona a § 37 odst. 1 písm. b) zákona.
8. Navrhovatel rekapituluje, že zadavatel v původním zadávacím řízení poptával CT přístroj mj. s technickým parametrem „sklápění gantry min. +20°/-20°“, následně přistoupil ke zrušení původního zadávacího řízení a zahájil nyní přezkoumávané zadávací řízení, v rámci kterého již požaduje dodání CT přístroje s možností „sklápění gantry min. +30°/-30°“.
9. V tomto kontextu navrhovatel poukazuje na skutečnost, že zadavatel před zahájením původního zadávacího řízení provedl průzkum trhu, v rámci kterého navrhovatel zadavateli předložil dokumentaci pro CT přístroj Philips Incisive CT disponující rozsahem sklápění gantry +30°/-24° (uvedené navrhovatel dokládá „Formulářem žádosti o schválení a zařazení nového přístroje“ uveřejněným na webových stránkách Ministerstva zdravotnictví, kde je tento přístroj uveden mezi vyhovujícími přístroji).
10. Navrhovatel požádal zadavatele o vysvětlení zadávací dokumentace v tom smyslu, zda připouští dodání přístroje s rozsahem sklápění gantry +30°/-24°, načež zadavatel v rámci Vysvětlení zadávací dokumentace II. ze dne 3. 1. 2020 dle navrhovatele neuvedl „žádný konkrétní medicínský důvod, proč nyní nově vyžaduje rozsah sklápění gantry +30/-30°, kdy obecné proklamace o ‚standardní záležitosti‘ jsou naprosto liché, (…). Zadavatel ve své odpovědi vůbec neuvádí, z jakého konkrétního důvodu trvá na požadavku sklápění -30° a proč mu nepostačuje -24°, ale pouze obecně tvrdí, že ‚sklápění gantry v rozmezí +/- 30° je naprosto standardní záležitostí a nabízí ho v dané kategorii převážná většina výrobců‘. Pokud však Zadavatel není schopen zdůvodnit, proč přesně požaduje sklápění gantry navíc o předmětných 6° a sám pak uvádí, že tento parametr nabízí ‚převážná většina výrobců‘, musí mu být zřejmé, že zcela neodůvodněně vylučuje ze soutěže výrobce, jež parametr nesplňují a tudíž se dopouští diskriminačního jednání, (…).“. Navrhovatel dále poukazuje na skutečnost, že zadavatel „se nijak relevantně nevypořádal se sdělením Navrhovatele v tom smyslu, že pokud by přeci jen bylo nezbytné při určitém vyšetření získat náklon -30°, lze toto velice jednoduše a pro pacienta komfortně řešit podložkou (…).“.
11. Navrhovatel zastává názor, že rozdíl 6° u sklápění gantry do záporného úhlu nemůže zadavatele reálně omezit během CT diagnostiky a ani není potřebný k uspokojení medicínských potřeb zadavatele. Navrhovatel k tomu podotýká, že „[z]adavatel si musí být vědom skutečnosti, že v současné CT diagnostice není otázka sklápění gantry relevantní. Přestože jsou stále dostupné CT přístroje se sklopitelnou gantry, řada moderních CT přístrojů od výrobců GE, Siemens a Philips je dodávána již pouze se stacionární gantry. Zadavatel tedy při stanovení technických parametrů zadávací dokumentace zcela jistě nevycházel ‚z nejnovějších trendů, i z požadavků na zajištění maximálního pohodlí pacienta i přesnosti záznamu‘, jak tvrdí, ale evidentně z jiných pohnutek. I když sklon gantry +30° je možné využít např. u axiálního vyšetření v oblasti hlavy nebo bederní páteře, trvání Zadavatele na sklonu -30° (oproti nabízenému sklonu -24°) je klinicky neodůvodnitelné a neexistuje ani žádný radiologický standard, který by potřebu tohoto požadavku podpořil.“. V této souvislosti navrhovatel odkazuje na „Národní radiologické standardy – výpočetní tomografie“ uveřejněné ve Věstníku Ministerstva zdravotnictví 2/2016.
12. Za nesmyslné považuje navrhovatel tvrzení zadavatele, že „CT se stacionární gantry jsou určená pro jiné klinické využití a pro největší fakultní nemocnice“, neboť „‚[d]okonce‘ i ve velkých fakultních nemocnicích se musí provádět CT vyšetření mozku nebo intervenční výkony“, přičemž v této souvislosti navrhovatel zmiňuje např. Nemocnici Kyjov nebo Nemocnici Jablonec nad Nisou.
13. Argumentuje-li zadavatel tím, že navrhovatel disponuje v rámci portfolia CT přístrojů i přístrojem, který daný požadavek splňuje, pak navrhovatel toto shledává irelevantní, jelikož se jedná o přístroj zcela jiné kategorie (cenové i technické) než zadavatel soutěží. K tomu navrhovatel dodává, že má-li zadavatel na mysli přístroj Philips Ingenuity, účast v zadávacím řízení s tímto CT přístrojem by byla možná, nicméně z důvodu nabídkové ceny zcela bezpředmětná.
14. Navrhovatel rovněž zmiňuje, že požadavek zadavatele na sklon gantry zvýhodňuje dodavatele CT přístroje Canon Aquilion Lightning, přičemž je tak názoru, že zadavatel nesledoval stanovením daného požadavku výlučně medicínský účel.
15. Navrhovatel konstatuje, že zadavatel stanovením daného požadavku „znemožnil, aby v daném případě proběhla efektivní hospodářská soutěž, a bylo zajištěno odpovídající konkurenční prostředí.“.
16. Navrhovatel shrnuje:
„Zadavatel nepředložil a neobjasnil jediný relevantní důvod, proč trvá na požadavku sklonu -30° a v jakém konkrétním případě mu nepostačuje sklon -24°. Jím uváděné klinické důvody se vztahují pouze k požadavku na sklon +30°, který však přístroj Incisive splňuje. Je na ÚOHS, aby případně ověřil, zda se vůbec v dnešní době ještě provádí nějaká vyšetření se sklonem gantry -30°. Toto by mělo být ověřitelné snadno z protokolu o provedeném vyšetření, kde se sklon gantry uvádí.“
„Zadavatel požadoval po Navrhovateli, aby splnil konkrétní technické řešení (tj. sklápění gantry +/-30°), nikoliv aby splnil daný klinický požadavek (tj. dosažení úhlu svazku záření +/-30° k ose pacienta). Přestože žádné relevantní klinické odůvodnění tohoto požadavku není známé, Navrhovatel nabízel obdobné řešení spočívající v dodání vhodné podložky, umožňující dosažení požadovaného rozsahu. Zadavatel odmítnul obdobné řešení ke splnění svého klinického požadavku a trval na konkrétním technickém řešení. Obdobná řešení jsou však definována i v aktuálních radiologických standardech pro CT diagnostiku, když zohledňují provoz CT přístrojů se stacionární gantry bez možnosti sklonu.“
„Účelovost jednání Zadavatele prokazuje současný technologický vývoj i aktuální radiologické standardy. Existuje řada výrobních modelů CT přístrojů bez možností sklápět gantry a mnoho pracovišť, které tyto přístroje používají, přičemž bezpochyby dodržují dané vyšetřovací standardy. Sklápění gantry rozhodně nepatří v dnešní době k parametrům, které by byly z hlediska klinického využití podstatné. Toto bude jistě možné doložit několika expertními stanovisky uživatelů.“
„Pokud chtěl zadavatel využít kvalitativní zvýhodnění v určitých technických parametrech, které nejsou pro klinický provoz zásadní, například právě hodnotu záporného sklonu gantry, nic mu nebránilo použít k hodnocení nabídek částečně také hodnocení dle technických parametrů. Tím, že stanovil i u takto okrajových parametrů přísné vstupní podmínky, choval se vědomě diskriminačním způsobem.“
17. Navrhovatel se domáhá zrušení předmětného zadávacího řízení.
III. PRŮBĚH SPRÁVNÍHO ŘÍZENÍ
18. Podle § 249 zákona ve spojení s § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), bylo správní řízení o přezkoumání úkonů zadavatele zahájeno dnem 5. 2. 2020, kdy Úřad obdržel návrh navrhovatele.
19. Účastníky správního řízení podle § 256 zákona jsou:
zadavatel,
navrhovatel.
20. Usnesením č. j. ÚOHS-04445/2020/521/OPi ze dne 7. 2. 2020 Úřad určil navrhovateli lhůtu k provedení úkonu – zaslání sdělení, v němž navrhovatel konkretizuje, zda se jeho návrh ze dne 5. 2. 2020 na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele vztahuje pouze k části 1 „Pořízení CT přístroje“ nebo rovněž k části 2 „Pořízení skiagrafického digitálního RTG přístroje“ předmětnéveřejné zakázky. Dne 10. 2. 2020 obdržel Úřad příslušné sdělení navrhovatele.
21. Zahájení správního řízení oznámil Úřad jeho účastníkům přípisem č. j. ÚOHS-04627/2020/521/OPi ze dne 10. 2. 2020.
22. Dne 20. 2. 2020 obdržel Úřad podání navrhovatele z téhož dne, jehož obsahem bylo doplnění návrhu o „Odborné stanovisko k užívání CT přístroje při vyšetření“ ze dne 14. 2. 2020 zpracované F. R., vedoucím radiologickým asistentem RDG oddělení Nemocnice Jablonec nad Nisou, a „Vyjádření stanoviska k nutnosti náklonu gantry CT přístroje“ ze dne 14. 2. 2020 zpracované L. L., primářem radiodiagnostického oddělení Nemocnice Kyjov.
23. Dne 20. 2. 2020 obdržel Úřad vyjádření zadavatele z téhož dne k návrhu navrhovatele.
Vyjádření zadavatele ze dne 20. 2. 2020 k návrhu navrhovatele
24. Zadavatel předně uvádí, že šetřené zadávací řízení zahájil zcela v souladu s § 51 odst. 4 zákona, tj. po ukončení původního zadávacího řízení. K tomu zadavatel dodává, že původní zadávací řízení zrušil s ohledem na „skutečnost, že po uveřejnění oznámení o zahájení původního zadávacího řízení ve Věstníku veřejných zakázek zjistil [], že jeho (s ohledem na zahájení činnosti v září 2019 nově zřízený) profil zadavatele v konfiguraci v době zahájení zadávacího řízení neobsahuje funkcionalitu pro povinný příjem elektronických nabídek. Jelikož dle stanoviska provozovatele profilu zadavatele pro zavedení dané funkcionality ve vztahu k dané zakázce bylo z technických důvodů nutné opětovné zahájení zadávacího řízení, byl zadavatel nucen zadávací řízení zrušit, neboť by nebyl schopen přijímat nabídky od jednotlivých dodavatelů.“.
25. Zadavatel dále uvádí, že „rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení se neuveřejňuje (vyjma případů uvedených v ust. § 53 odst. 5 ZZVZ) na profilu zadavatele, ale oznamuje se dle ust. § 128 odst. 1 ZZVZ pouze účastníkům zadávacího řízení, a to odesláním písemného sdělení o zrušení zadávacího řízení všem účastníkům řízení, a dále způsobem dle ust. § 128 odst. 2 ZZVZ, tedy odesláním oznámení o zrušení zadávacího řízení k uveřejnění ve VVZ, a to ve lhůtě 30 dnů od jeho zrušení. S ohledem na to, že v době zrušení původního zadávacího řízení nebyl žádný účastník zadávacího řízení, zadavatel pochopitelně nemohl své odůvodněné rozhodnutí nikomu doručit, a proto pouze odeslal oznámení o zrušení zadávacího řízení k uveřejnění ve VVZ a TED.“.
26. Co se týká navrhovatelem namítaného technického parametru CT přístroje na sklápění gantry, zadavatel „zdůrazňuje, že při stanovení technických požadavků vycházel jednak z konzultací s vlastními zdravotnickými pracovníky, ale zejména z konzultací s odbornými pracovníky Západočeské Univerzity v Plzni. Požadovaný sklon gantry v rozsahu ±30° je z pohledu parametrů přístrojů na trhu plně standardní a odpovídá celému spektru přístrojů, které daný požadavek splňují. Z objektivního hlediska pak vyšší sklon gantry představuje nesporně klinickou a medicínskou výhodu při práci s přístrojem, a to bez ohledu na to, že na trhu existují i přístroje s menším či žádným sklonem gantry. (…) popis požadovaného přístroje uvedený v zadávací dokumentaci vychází z jeho pohledu na klinické potřeby jeho provozu, z jeho finančních možností a z porovnání, jaké parametry obsahují přístroje, standardně instalované v jednotlivých kategoriích nemocnic z hlediska jejich kapacity a významu.“.
27. Ve vztahu k CT přístroji navrhovatele Philips Incisive CT pak zadavatel uvádí, že tento „neobsahuje moderní technologická opatření, která umožní šetrný přístup k pacientovi i bez sklonu gantry, jako je tomu u přístrojů, které sám popisuje.“.
28. Odkazuje-li navrhovatel na „Národní radiologické standardy – výpočetní tomografie“, pak tyto jsou dle zadavatele „parametry, které představují minimální standardy doporučené poskytovatelům zdravotní péče. Nejde o závazné technické instrukce ani požadavky a je na každém poskytovateli zdravotní péče, aby své přístrojové vybavení přizpůsobil vlastnímu pohledu na přístup k pacientovi a péči o něj. V tomto ohledu zadavatel znovu zdůrazňuje, že jím specifikované technické požadavky splňuje velké množství přístrojů, které se na trhu nacházejí a rozhodně je nelze označit za parametry, které by směřovaly k jedinému konkrétnímu výrobku.“.
29. Zadavatel je přesvědčen, že „při stanovení technických požadavků měl za povinnost vycházet z vlastních provozních a klinických potřeb, které následně promítl i do požadavku na minimální sklon gantry požadovaného přístroje. Už jen fakt, že daného sklonu na trhu dosahuje celá řada přístrojů, včetně přístrojů dodávaných navrhovatelem, vylučuje argument, že se jedná o požadavek nepřiměřený či diskriminační.“.
30. Zadavatel uvádí následující důvody pro stanovení sporného technického parametru:
„co největší náklon gantry v obou směrech je z klinického pohledu velmi důležitou funkcí a stejně tak je důležitý z pohledu snížení radiační zátěže pacienta,
maximální náklon gantry umožní například lepší skenování mozku bez ozáření oční čočky. Stejně tak při skenování v oblastech s kovovými implantáty (např. zuby, implantáty v oblasti krční páteře atd.) se lze při maximálním náklonu gantry v obou směrech vyhnout těmto oblastem a tím snížit dávku a omezit výskyt metalických artefaktů,
v kombinaci s co největším otvorem gantry umožní maximální náklon gantry snazší a komfortnější přístup při případných intervenčních výkonech (PRT, biopsie).
Pokud je zpochybňován klinický přínos maximálního sklonu gantry či jeho důležitost pro radiační ochranu, pak je třeba připomenout, že nejmodernější CT přístroje v požadované kategorii od výrobců Siemens, GE, Canon, United Imaging a dalších, bez problémů tento požadavek splňují a disponují[] náklonem gantry minimálně 30° v obou směrech jako standardní parametr.“.
31. Poukazuje-li navrhovatel na obsah žádosti o schválení nákupu CT přístroje ze strany Ministerstva zdravotnictví (viz bod 9. odůvodnění tohoto rozhodnutí), pak v této věci zadavatel uvádí, že „byl v souladu s pravidly pro podávání žádostí ke komisi nucen místo typového označení přístroje uvést konkrétní přístroj s tím, že takový přístroj samozřejmě slouží pouze jako příklad požadované kategorie přístroje. V další části žádosti je zřejmé, z porovnání jakých přístrojů zadavatel vycházel (Aquilion Lightning SP, SOMATOM Definition AS Eco, Incisive 64 CT Plus, Optima CT540), když jednoduchým průzkumem trhu předběžně posuzoval cenové hladiny jednotlivých přístrojů (přičemž Aquilion Ligtning byl vyhodnocen jako přístroj kvalitativně přesahující ostatní porovnávané přístroje).“.
32. Zadavatel dále podotýká, že nejlepšího stínění očí pacientů při CT vyšetření se dosáhne právě pomocí sklápění gantry (v této souvislosti zadavatel odkazuje na odbornou práci „CT stínění očí“ zpracovanou KZM FN Motol) a dodává, že sporný technický parametr je běžně požadován v rámci zadávacích řízení (zadavatel odkazuje na veřejnou zakázku „‚Dodávka diagnostického CT přístroje pro RDG oddělení‘ zadavatele Nemocnice Blansko, a.s., uveřejněno ve VVZ pod č. zakázky 634377, VZ ‚Dodávka CT přístroje pro Městskou nemocnici Čáslav‘ zadavatele Městská nemocnice Čáslav, uveřejněno na profilu zadavatele www.vhodne-uverejneni.cz dne 15. 4. 2019“).
33. Zadavatel navrhuje, aby Úřad návrh navrhovatele zamítl.
Další průběh správního řízení
34. Usnesením č. j. ÚOHS-05934/2020/521/OPi ze dne 24. 2. 2020 Úřad navrhovateli určil lhůtu pro předložení dokladu, ze kterého bude vyplývat datum doručení stejnopisu návrhu ze dne 5. 2. 2020 zadavateli. Dne 25. 2. 2020 doručil navrhovatel Úřadu požadovaný doklad.
35. Usnesením č. j. ÚOHS-06239/2020/521/OPi ze dne 25. 2. 2020 určil Úřad zadavateli lhůtu k podání informace Úřadu o dalších úkonech, které zadavatel provede v šetřeném zadávacím řízení, a zaslání příslušné dokumentace o zadávacím řízení pořízené v souvislosti s provedenými úkony.
36. Dne 28. 2. 2020 nahlédl navrhovatel do správního spisu. Protokol o nahlížení je součástí správního spisu.
37. Přípisem č. j. ÚOHS-06955/2020/521/OPi ze dne 3. 3. 2020 požádal Úřad společnost GE Medical Systems Česká republika, s.r.o., IČO 63991306, se sídlem Bucharova 2641/14, 158 00 Praha 5 (dále jen „společnost GE“), o zaslání sdělení, zda některý z danou společností nabízených CT přístrojů splňuje kumulativně veškeré zadavatelem stanovené technické parametry poptávaného CT přístroje uvedené v technické specifikaci, příp. zda je dané společnosti znám jiný na trhu dostupný CT přístroj splňující veškeré zadavatelem stanovené technické parametry, a přípisem č. j.ÚOHS-07039/2020/521/OPi z téhož dne požádal Úřad společnost PROMEDICA PRAHA GROUP, a.s., IČO 25099019, se sídlem Juárezova 1071/17, 160 00 Praha 6 (dále jen „společnost PROMEDICA“), o zaslání sdělení, zda je dané společnosti znám jiný – než navrhovatelem zmiňovaný CT přístroj Canon Aquilion Lightning – na trhu dostupný CT přístroj splňující kumulativně veškeré zadavatelem stanovené technické parametry poptávaného CT přístroje uvedené v technické specifikaci. V případě kladné odpovědi, požádal Úřad dané společnosti o uvedení konkrétního typu CT přístroje, který dané technické parametry splňuje, a o doložení dané skutečnosti relevantními podklady (např. technickým popisem příslušného CT přístroje). Odpovědi oslovených společností obdržel Úřad ve dnech 6. 3. 2020 a 16. 3. 2020 (v podrobnostech viz bod 101. odůvodnění tohoto rozhodnutí).
38. Dne 5. 3. 2020 obdržel Úřad podání zadavatele z téhož dne, jehož obsahem bylo rozhodnutí zadavatele ze dne 17. 12. 2019 o zrušení původního zadávacího řízení.
39. Přípisy č. j. ÚOHS-08219/2020/521/OPi/RŠu, ÚOHS-08222/2020/521/OPi/RŠu, ÚOHS-08223/2020/521/OPi/RŠu, ÚOHS-08225/2020/521/OPi/RŠu, ÚOHS-08227/2020/521/OPi/RŠu, ÚOHS-08234/2020/521/OPi/RŠu, ÚOHS-08218/2020/521/OPi/RŠu a ÚOHS-08212/2020/521/OPi/RŠu ze dne 12. 3. 2020 Úřad požádal subjekty – České vysoké učení technické v Praze, Fakulta biomedicínského inženýrství, Katedra biomedicínské techniky, IČO 68407700, se sídlem Jugoslávských partyzánů 1580/3, 160 00 Praha 6 (dále jen „ČVUT“), Technická univerzita v Liberci, Fakulta zdravotnických studií, Ústav klinických oborů a biomedicíny, IČO 46747885, se sídlem Studentská 1402/2, 460 01 Liberec (dále jen „TUL“), Fakultní nemocnice v Motole, Klinika zobrazovacích metod 2. LF UK a FN Motol, IČO 00064203, se sídlem V úvalu 84/1, 150 00 Praha 5 (dále jen „FN Motol“), Fakultní nemocnice Brno, Klinika radiologie a nukleární medicíny, IČO 65269705, se sídlem Jihlavská 340/20, 625 00 Brno (dále jen „FN Brno“), Fakultní nemocnice Hradec Králové, Radiologická klinika, IČO 00179906, se sídlem Sokolská 581, 500 05 Hradec Králové (dále jen „FN Hradec Králové“), Fakultní nemocnice Ostrava, Ústav radiodiagnostický, IČO 00843989, se sídlem 17. listopadu 1790, 708 52 Ostrava (dále jen „FN Ostrava“), Masarykova univerzita, Lékařská fakulta, Klinika zobrazovacích metod, IČO 00216224, se sídlem Žerotínovo náměstí 617/9, 602 00 Brno (dále jen „MU“), Vysoké učení technické v Brně, Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií, Ústav biomedicínského inženýrství, IČO 00216305, se sídlem Antonínská 548/1, 602 00 Brno (dále jen „VUT“) – o zodpovězení otázek vztahujících se k problematice sklápění gantry (v podrobnostech viz bod 108. odůvodnění tohoto rozhodnutí).
40. Ve dnech 16. 3. 2020, 18. 3. 2020, 19. 3. 2020, 20. 3. 2020, 23. 3. 2020 a 30. 3. 2020 obdržel Úřad sdělení výše oslovených subjektů vyjma FN Motol a FN Brno (v podrobnostech viz bod 109. odůvodnění tohoto rozhodnutí).
41. Dne 12. 3. 2020 obdržel Úřad vyjádření navrhovatele z téhož dne.
Vyjádření navrhovatele ze dne 12. 3. 2020
42. Navrhovatel v rámci daného vyjádření reaguje na tvrzení zadavatele uvedená v jeho vyjádření ze dne 20. 2. 2020, přičemž je názoru, že zadavatel „žádným relevantním způsobem nezdůvodnil, proč a k čemu přesně vyžaduje, aby v rámci veřejné zakázky poptávaný CT přístroj umožňoval sklon gantry do záporného směru o 6° vyšší, než umožňuje přístroj, jež zamýšlel nabídnout Navrhovatel, to vše za situace, kdy Navrhovatel nabízel jednoduché řešení jak požadovaného sklonu dosáhnout za užití podložky. S ohledem na skutečnost, že:
Zadavatel svůj specifický technický požadavek žádným relevantním způsobem nezdůvodnil
a zároveň si Zadavatel byl vědom (již od okamžiku podání žádosti o vysvětlení zadávací dokumentace Navrhovatelem) toho, že trváním na tomto požadavku vylučuje možnost Navrhovatele nabídnout přístroj Philips Incisive CT
je nutno nijak nezdůvodněné trvání na splnění kritéria možnosti sklopení gantry do -30° považovat za diskriminační parametr, nemající oporu v objektivních a zdůvodnitelných potřebách Zadavatele. Postup Zadavatele tudíž nelze kvalifikovat jinak, než jako porušení § 36 odst. 1 ZZVZ, kdy Zadavatel zcela vědomě a úmyslně stanovil zadávací podmínky tak, že tyto určitým dodavatelům bezdůvodně zaručují konkurenční výhodu a vytvářejí bezdůvodné překážky hospodářské soutěže.“.
43. Navrhovatel v rámci předmětného vyjádření doručil Úřadu i vyjádření autorky odborné práce „CT stínění očí“ ze dne 5. 3. 2020, kterou argumentuje zadavatel (viz bod 32. odůvodnění tohoto rozhodnutí), v němž je uvedeno následující:
„1. Odborná práce byla prováděna za účelem ověření možnosti použití bizmutového stínění oční čočky při CT vyšetřeních mozku v případech, kdy není možné sklopit gantry CT přístroje. Protože oční čočka patří k nejcitlivějším orgánům a studie měla ukázat, jak dávku v čočce snížit.
2. Doporučení ohledně sklonu gantry uvedená v této odborné práci se týkala pouze kladného sklonu gantry (tedy kraniálně, k hlavě pacienta). Při studii byl použit sklon 24°pouze z důvodu použití antropomorfního fantomu a pro něj zvolil RA takové parametry, které by odpovídaly konkrétnímu nastavení pro klinické vyšetření tohoto konkrétního fantomu. Obecně se CT sklápí podle orbitomeatální linie.
3. Při CT mozku se sklon gantry v záporné hodnotě (tedy kaudálně, k nohám pacienta) netestoval, pro CT mozku se na klinickém pracovišti nepoužívá.
4. Při studii se potvrdilo doporučení Americké asociace radiologických fyziků, že stínění oční čočky je třeba vyzkoušet pro konkrétní CT z hlediska vzniku artefaktů, které by snižovaly diagnostickou výtěžnost.
5. Pro maximální ochranu oční čočky není v práci uvedeno konkrétní doporučení úhlu sklonu ať už kraniálně nebo kaudálně. Je doporučeno pouze ‚použití sklonu gantry‘, sklonem je myšlen pouze takový sklon, aby se primární svazek CT vyhnul přímo oční čočce a byla získána dostatečná diagnostická informace z provedeného vyšetření.“
Další průběh správního řízení
44. Rozhodnutím č. j. ÚOHS-09587/2020/521/OPi ze dne 27. 3. 2020 Úřad nařídil z moci úřední podle § 61 odst. 1 správního řádu zadavateli předběžné opatření spočívající v uložení zákazu uzavřít smlouvu v předmětném zadávacím řízení do pravomocného skončení správního řízení vedeného Úřadem pod sp. zn. S0065/2020/VZ.
45. Dne 2. 4. 2020 obdržel Úřad žádost navrhovatele z téhož dne o zaslání odpovědí Úřadem oslovených subjektů (viz bod 40. odůvodnění tohoto rozhodnutí) namísto osobního nahlížení do spisu. Úřad v rámci přípisu č. j. ÚOHS-10333/2020/521/OPi ze dne 6. 4. 2020 zaslal v souladu se stanoviskem Úřadu „Změny v nahlížení do správního spisu v době nouzového stavu“ ze dne 26. 3. 2020 (dále jen „stanovisko Úřadu k nahlížení v době nouzového stavu“) navrhovateli požadované dokumenty.
46. Usnesením č. j. ÚOHS-11122/2020/521/OPi ze dne 14. 4. 2020 Úřad stanovil účastníkům řízení lhůtu, v níž se mohli vyjádřit k podkladům rozhodnutí.
47. Dne 14. 4. 2020 obdržel Úřad žádost navrhovatele z téhož dne o zaslání „dalších výsledků průzkumu ohledně medicínského účelu Zadavatelem požadovaného technického parametru ‚sklápění gantry min. +30°/-30°‘ poptávaného CT přístroje“ namísto osobního nahlížení do spisu. Úřad v rámci přípisu č. j. ÚOHS-11409/2020/521/OPi ze dne 16. 4. 2020 zaslal v souladu se stanoviskem Úřadu k nahlížení v době nouzového stavu navrhovateli požadované dokumenty.
48. Dne 17. 4. 2020 obdržel Úřad žádost navrhovatele z téhož dne o zaslání Protokolu o otevírání nabídek namísto osobního nahlížení do spisu. Úřad v rámci přípisu č. j. ÚOHS-11676/2020/521/OPi ze dne 20. 4. 2020 zaslal v souladu se stanoviskem Úřadu k nahlížení v době nouzového stavu navrhovateli požadovaný dokument.
49. Dne 21. 4. 2020 obdržel Úřad vyjádření navrhovatele z téhož dne k podkladům pro vydání rozhodnutí. Zadavatel se ve lhůtě stanovené Úřadem ani později k podkladům pro vydání rozhodnutí nevyjádřil.
Vyjádření navrhovatele ze dne 21. 4. 2020 k podkladům pro vydání rozhodnutí
50. Navrhovatel „je přesvědčen, že Úřadem (ÚOHS) provedené dokazování i Navrhovatelem předložené důkazy jednoznačně dokazují tvrzení Navrhovatele. Z obsahu spisu a provedeného dokazování je zcela jednoznačné, že Zadavatelem požadovaný sklon gantry do záporného úhlu -30° (tj. o -6° oproti přístroji, jež Navrhovatel zamýšlel nabídnout) nemá žádné opodstatnění ani klinické využití a je pouze diskriminačním parametrem.“.
51. Navrhovatel dále uvádí, že namítal-li, že technické parametry poptávaného CT přístroje věrně kopírují parametry CT přístroje Canon Aquilion Lightning, pak tím „měl na mysli základní výkonové parametry CT přístroje, které zásadně ovlivňují cenu přístroje, ale také jeho diagnostické možnosti. Jedná se o následující technické parametry:
Nejkratší rotační čas
Tepelná kapacita anody rentgenky (a s ní související rychlost ochlazování anody)
Výkon generátoru.“.
52. Dle navrhovatele „se jedná o skrytou formu diskriminace, kdy sice řada uchazečů může nabídnout CT přístroj splňující kumulativně veškeré Zadavatelem stanovené technické parametry, avšak jeden z uchazečů je cenově zvýhodněn možností nabídnout kvalitativně horší, tj. méně výkonný přístroj, přičemž Zadavatel kvalitativně výhodnější nabídky ve svém hodnocení nezohledňuje, neb kritériem hodnocení je cena:
parametr
požadováno
Canon Aquilion Lightning
Siemens Somatom go.Top
Canon Aquilion Prime SP
Philips Ingenuity Core
GE Revolution EVO
Hiatchi Scenaria
nejkratší rotační čas
0,5 s/ot
0,5 s/ot
0,33 s/ot
0,35 s/ot
0,4 s/ot
0,35 s/ot
0,35 s/ot
výkon generátoru
50 kW
50 kW
75 kW
72 kW
80 kW
72 kW
72 kW
tepelná kapacita anody
5 MHU
5 MHU
6 MHU
7,5 MHU
8 MHU
7 MHU
7,5 MHU
Je proto zcela logické, že za uvedených podmínek, kdy je jediným kritériem nabídková cena, nemá účast ostatních uchazečů (kromě uchazeče s přístrojem Canon Aquilion Lightning) žádný význam. To ostatně potvrzuje ‚protokol o otevírání nabídek‘, který má ÚOHS k dispozici a který zřejmě potvrzuje pouze ‚formální‘ účast firmy Siemens, a neúčast ostatních dodavatelů (Philips, GE, Hitachi) v zadávacím řízení.“.
53. K tomu navrhovatel dodává, že „nikdy netvrdil, že na trhu neexistují přístroje, jež by zcela vyhověly zadávacím podmínkám (…), dokonce ani nepopíral, že i on disponuje ve svém portfoliu přístrojem, je[n]ž by zadávacím podmínkám vyhověl. Navrhovatel pouze od počátku tvrdí, že ze shora uvedených výkonnostních parametrů i ze žádosti, jež Zadavatel podal na přístrojovou komisi Ministerstva zdravotnictví, je evidentní, v jaké kvalitativní (a tudíž i cenové) třídě přístrojů se v rámci zadávacího řízení bude soutěžit. V rámci této kvalitativní a cenové třídy pak zadavatel nastavil výkonnostní parametry přesně dle parametrů přístroje Canon Aquilion Lightning. Nabízet do dané soutěže přístroje vyšší cenové (kvalitativní) třídy nemá pro případné uchazeče vůbec smysl, neb s ohledem na to, že jediným hodnotícím kritériem je cena, by tyto přístroje nemohly v soutěži s přístrojem kvalitativně/výkonnostně nižší a tudíž levnější třídy uspět.“.
54. K zadávacím dokumentacím Nemocnice Blansko, Městské nemocnice Čáslav, Nemocnice Písek a Nemocnice Tábor, které jsou součástí správního spisu, pak navrhovatel uvádí, že ve všech případech směřovaly technické parametry k nabídce výkonnějších CT přístrojů, než požaduje zadavatel, k čemuž dodává, že ve většině případů zvítězila nabídka s přístrojem Canon (Toshiba) Aquilion Prime (SP).
55. V další části vyjádření se navrhovatel vyjadřuje ke sdělením Úřadem oslovených nemocnic a veřejných vysokých škol, přičemž uvádí:
„Téměř všechna vyjádření se shodují, že rozdíl ve sklápění gantry +30°/-30° a +30°/-24°nebude znamenat rozdíl v kvalitě vyšetření.
Některá vyjádření popisují i alternativní řešení v případě, že CT přístroj sklápění gantry vůbec neumožňuje.
Některá vyjádření dokumentují nové vyšetřovací metody a omezení potřeby sklápět gantry.
Velmi zevrubné vyjádření VUT Brno odkazuje na nové metody odstraňování artefaktů způsobených kovovými implantáty.
Vyjádření VUT Brno dále poukazuje na to, že záporný náklon (tj. k nohám pacienta) bude při CT intervencích lékaři naopak překážet; toto je i dle našich zkušeností hlavní důvod, proč se při CT intervencích záporný náklon prakticky nemůže provádět.
Ve vyjádření FN Hradec Králové došlo zcela prokazatelně k nedorozumění, když zpracovatel vyjádření uvedl, že ‚nezanedbatelný je i rozdíl v možnostech ochrany oční čočky (sklon nemusí být dostatečný)‘ – při ochraně oční čočky se během CT mozku používá výhradně kladný sklon (tj. k hlavě pacienta), který byl pro oba srovnávané případy stejný, tj. +30°; v opačném případě, tj. při náklonu -24° nebo -30°, by naopak čočka byla vystavena zbytečnému ozáření (…). Z vyjádření FN Hradec Králové tak není zřejmé, zda se jeho zpracovatel vyjadřuje ke sklonu kladnému (kraniálnímu) nebo zápornému (kaudálnímu), tj. zda vůbec toto rozlišuje. S ohledem na podstatu sporu je však rozlišení směru sklápění gantry zcela zásadní. (…).“.
56. Navrhovatel uzavírá, že k potřebě záporného sklonu gantry „se zcela jednoznačně a s ohledem na podstatu sporu vyjadřuje pouze VUT Brno“, přičemž z jednotlivých odpovědí oslovených subjektů „lze jednoznačně dovodit, že sklápěním gantry v záporném úhlu o -6° do hodnoty -30° nedojde v klinické praxi k žádnému zlepšení užitých vlastností přístroje a tento dodatečný úhel -6° nemá v praxi žádnou přidanou hodnotu.“.
57. V další části vyjádření se navrhovatel věnuje skutečnostem uvedeným v protokolu o otevírání nabídek ve vztahu k části 2 veřejné zakázky.
58. Navrhovatel se na základě shora uvedeného domáhá zrušení předmětného zadávacího řízení.
Další průběh správního řízení
59. Dne 30. 4. 2020 obdržel Úřad žádost zadavatele ve smyslu § 36 odst. 2 správního řádu o informaci o správním řízení, na kterou Úřad reagoval přípisem č. j. ÚOHS-12872/2020/521/OPi z téhož dne.
IV. ZÁVĚRY ÚŘADU
60. Úřad přezkoumal na základě § 248 a násl. ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech a po zhodnocení všech podkladů, zejména dokumentace o zadávacím řízení, vyjádření účastníků řízení a na základě vlastního zjištění, rozhodl podle § 265 písm. a) zákona o zamítnutí návrhu navrhovatele ze dne 5. 2. 2020, neboť nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření. Ke svému rozhodnutí Úřad uvádí následující rozhodné skutečnosti.
K postavení zadavatele
61. Podle § 4 odst. 1 písm. e) zákona je veřejným zadavatelem jiná právnická osoba, pokud
1. byla založena nebo zřízena za účelem uspokojování potřeb veřejného zájmu, které nemají průmyslovou nebo obchodní povahu, a
2. jiný veřejný zadavatel ji převážně financuje, může v ní uplatňovat rozhodující vliv nebo jmenuje nebo volí více než polovinu členů v jejím statutárním nebo kontrolním orgánu.
62. Podle § 4 odst. 4 zákona pokud zadavatel podle § 4 odst. 1 až 3 zákona zahájí zadávací řízení, i když k tomu nebyl povinen, je povinen ve vztahu k zadávané veřejné zakázce dodržovat tento zákon.
63. Podle § 4 odst. 5 zákona se za zadavatele považuje také jiná osoba, která zahájila zadávací řízení, ačkoliv k tomu nebyla povinna, a to ve vztahu k tomuto zadávacímu řízení a do jeho ukončení.
64. Zadavatel je právnickou osobou (společností s ručením omezeným), jejímž jediným společníkem je město Sušice, IČO 00256129, se sídlem náměstí Svobody 138, 342 01 Sušice (dále jen „město Sušice“), které svoji činnost vykonává na základě zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů. Město Sušice je tedy veřejným zadavatelem podle § 4 odst. 1 písm. d) zákona, neboť se jedná o územní samosprávný celek.
65. Za účelem zjištění, zda zadavatel vykonává činnosti spočívající v uspokojování potřeb veřejného zájmu, které nemají průmyslovou nebo obchodní povahu, vycházel Úřad z výpisu z obchodního rejstříku, z něhož vyplývá, že předmětem činnosti zadavatele je „poskytování zdravotních služeb“.
66. Úřad konstatuje, že mezi potřeby veřejného zájmu bezpochyby náleží i potřeby spočívající v poskytování zdravotní péče, resp. zdravotních služeb. Právo na ochranu zdraví je ostatně garantováno v článku 31 Listiny základních práv a svobod. Jestliže je tedy předmětem činnosti zadavatele poskytování zdravotních služeb, není sporu o tom, že zadavatel byl založen za účelem uspokojování potřeb veřejného zájmu, které nemají průmyslovou nebo obchodní povahu.
67. S ohledem na výše uvedené a vzhledem k tomu, že zadavatel zahájil dne 20. 12. 2019 odesláním oznámení o zahájení zadávacího řízení k uveřejnění předmětné zadávací řízení, nemůže být v daném případě sporu o jeho povinnosti dodržovat ve vztahu k předmětné veřejné zakázce zákon, a to už jen s ohledem na znění § 4 odst. 4 a 5 zákona. Uvedená skutečnost pak není ani mezi účastníky řízení nijak sporná.
K postupu zadavatele
K části III.I „Nesprávný procesní postup“ návrhu
Relevantní ustanovení zákona
68. Podle § 47 odst. 1 zákona se dodavatel stává účastníkem zadávacího řízení v okamžiku, kdy
a) vyjádří předběžný zájem podle § 58 odst. 5 zákona nebo § 129 odst. 4 zákona,
b) podá žádost o účast nebo nabídku, nebo
c) zahájí jednání se zadavatelem v zadávacím řízení.
69. Podle § 51 odst. 1 zákona je zadávací řízení ukončeno uzavřením smlouvy, rámcové dohody, zavedením dynamického nákupního systému nebo v okamžiku uvedeném v § 51 odst. 2 zákona v případě zrušení zadávacího řízení.
70. Podle § 51 odst. 2 zákona v případě zrušení zadávacího řízení je zadávací řízení ukončeno v okamžiku, kdy
a) všem účastníkům zadávacího řízení uplyne lhůta pro podání námitek proti zrušení zadávacího řízení zadavatelem, pokud námitky nejsou podány,
b) v případě podání námitek proti zrušení zadávacího řízení zadavatelem uplyne lhůta pro podání návrhu podle § 251 odst. 2 nebo 3 zákona, pokud návrh není podán,
c) v případě podání návrhu podle § 251 odst. 1 zákona proti zrušení zadávacího řízení zadavatelem nabude právní moci rozhodnutí o zastavení správního řízení či zamítnutí návrhu, nebo
d) nabude právní moci rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení podle § 263 zákona.
71. Podle § 51 odst. 4 zákona před ukončením zadávacího řízení zadavatel může zahájit zadávací řízení na veřejnou zakázku s obdobným předmětem plnění pouze tehdy, pokud
a) to vyžadují provozní potřeby zadavatele a
b) veřejná zakázka bude zadána pouze v nezbytně nutném rozsahu a na nezbytně nutnou dobu.
72. Podle § 241 odst. 3 zákona námitky týkající se jiných úkonů či opomenutí zadavatele, než je stanovení zadávacích podmínek, volba druhu zadávacího řízení, režimu veřejné zakázky a postup zadavatele směřující k zadání veřejné zakázky mimo zadávací řízení, může podat pouze účastník zadávacího řízení.
73. Podle § 250 odst. 1 zákona návrh lze podat proti všem úkonům i opomenutím zadavatele, které nejsou v souladu s tímto zákonem a v jejichž důsledku vznikla nebo hrozí újma na právech navrhovatele, a to zejména proti
a) zadávacím podmínkám,
b) dobrovolnému oznámení,
c) vyloučení účastníka zadávacího řízení,
d) rozhodnutí o výběru dodavatele,
e) volbě druhu zadávacího řízení, nebo
f) postupu zadavatele, který směřuje k zadání veřejné zakázky mimo zadávací řízení.
Posouzení věci Úřadem
74. Navrhovatel v části III.I „Nesprávný procesní postup“ návrhu brojí proti postupu zadavatele při zrušení původního zadávacího řízení a zahájení předmětného zadávacího řízení, přičemž je s odkazem na skutečnosti uvedené v námitkách ze dne 17. 1. 2020 názoru, že zadavatel postupoval v rozporu s § 51 odst. 4 zákona, neboť „ke dni 20. 12. 2019 nebylo ukončeno otevřené zadávací řízení stran nadlimitní veřejné zakázky na dodávky s názvem ‚Pořízení CT a RTG přístrojů‘, evidované ve VVZ pod evidenčním číslem zakázky Z2019-044124 (…). Původní tendr je přitom veřejnou zakázkou s obdobným předmětem plnění jako aktuální Veřejná zakázka. (…) Ze shora uvedeného plyne, že právně ke dni 20. 12. 2019 jako datu zahájení aktuálního Zadávacího řízení nedošlo k ukončení Původního tendru, kdy neuplynula lhůta pro podání námitek proti zrušení zadávacího řízení ve smyslu § 51 odst. 2 písm. a).“.
75. V tomto kontextu Úřad uvádí, že § 241 odst. 3 zákona zcela jednoznačně stanoví, že námitky týkající se jiných úkonů či opomenutí zadavatele, než je stanovení zadávacích podmínek, volba druhu zadávacího řízení, režimu veřejné zakázky a postup zadavatele směřující k zadání veřejné zakázky mimo zadávací řízení, může podat pouze účastník zadávacího řízení, kterým se dle § 47 odst. 1 zákona stává dodavatel dle druhu použitého zadávacího řízení buď v okamžiku, kdy a) vyjádří předběžný zájem podle § 58 odst. 5 zákona nebo § 129 odst. 4 zákona, b) podá žádost o účast nebo nabídku, nebo c) zahájí jednání se zadavatelem v zadávacím řízení. Skutečnost, že námitky proti zrušení zadávacího řízení je oprávněn podat pouze účastník zadávacího řízení, lze rovněž dovodit i z § 51 odst. 2 písm. a) zákona, z něhož vyplývá, že zadávací řízení je nutno považovat za ukončené v okamžiku, kdy všem účastníkům zadávacího řízení uplyne lhůta pro podání námitek proti zrušení zadávacího řízení zadavatelem, pokud námitky nejsou podány.
76. Vzhledem k tomu, že zadavatel rozhodnutím ze dne 17. 12. 2019 rozhodl o zrušení původního (otevřeného) zadávacího řízení, přičemž v rámci původního zadávacího řízení zadavatel neobdržel žádné nabídky (a to ani od navrhovatele, který tak nebyl účastníkem původního zadávacího řízení), tj. neexistoval žádný dodavatel/účastník, který by byl oprávněn podat námitky (a následně event. návrh k Úřadu) proti zrušení původního zadávacího řízení, Úřad konstatuje, že dnem 17. 12. 2019 bylo původní zadávací řízení ve smyslu § 51 odst. 2 písm. a) zákona ukončeno. Zahájil-li zadavatel nyní šetřené zadávací řízení dne 20. 12. 2019 odesláním jeho oznámení k uveřejnění ve Věstníku veřejných zakázek, nelze v postupu zadavatele shledat navrhovatelem namítané porušení § 51 odst. 4 zákona, neboť šetřené zadávací řízení bylo zahájeno až po ukončení původního zadávacího řízení.
77. V této souvislosti Úřad dodává, že tvrzení navrhovatele, že mu „hrozí, resp. vznikla postupem Zadavatele a Komise, souvisejícím se zadáváním Veřejné zakázky (konkrétně pak nezákonným Rozhodnutím o zrušení) újma spočívající v tom, že se nestal vybraným dodavatelem v Zadávacím řízení, ačkoliv by se jím jinak stal či mohl stát“, shledává Úřad mj. s ohledem na skutečnost, že zákon stanoví jako podmínku podání námitek proti zrušení zadávacího řízení účastenství dodavatele v zadávacím řízení, za bezpředmětné.
78. Na základě shora uvedeného Úřad uzavírá, že neshledal v rozsahu námitek navrhovatele uvedených v části návrhu označené III.I „Nesprávný procesní postup“ porušení zákona zadavatelem.
K části III.II „Nepřiměřeně nastavené technické požadavky“ návrhu
79. Navrhovatel v části návrhu označené III.II „Nepřiměřeně nastavené technické požadavky“ brojí – stručně řečeno – proti požadavku zadavatele na „sklápění gantry min. +30°/-30°“ poptávaného CT přístroje, přičemž zastává názor, že k naplnění medicínského účelu postačuje, aby poptávaný CT přístroj umožňoval sklápění gantry +30°/-24°, a to jednak z toho důvodu, že vyšetření s náklonem gantry -30° se již v praxi běžně nevyužívá, a v případě, kdy by přece jenom bylo nezbytné při určitém vyšetření získat sklon -30°, lze toto řešit pomocí podložky hlavy. Navrhovatel je tak přesvědčen, že rozdíl 6° u sklápění gantry do záporného úhlu nemůže reálně omezit CT diagnostiku. Navrhovatel současně uvádí, že otázka sklápění gantry není v současné CT diagnostice relevantní, neboť převládá helikální (spirální) skenování.
80. Navrhovatel je přesvědčen, že zadavatel při stanovení daného požadavku postupoval v rozporu s § 6 odst. 1 a 2 zákona ve spojení s § 36 odst. 1 zákona a § 37 odst. 1 písm. b) zákona.
Relevantní ustanovení zákona
81. Podle § 6 odst. 1 zákona zadavatel při postupu podle tohoto zákona musí dodržovat zásady transparentnosti a přiměřenosti.
82. Podle § 6 odst. 2 zákona ve vztahu k dodavatelům musí zadavatel dodržovat zásadu rovného zacházení a zákazu diskriminace.
83. Podle § 28 odst. 1 písm. a) zákona se pro účely tohoto zákona zadávacími podmínkami rozumí veškeré zadavatelem stanovené
1. podmínky průběhu zadávacího řízení,
2. podmínky účasti v zadávacím řízení,
3. pravidla pro snížení počtu účastníků zadávacího řízení nebo snížení počtu předběžných nabídek nebo řešení,
4. pravidla pro hodnocení nabídek,
5. další podmínky pro uzavření smlouvy na veřejnou zakázku podle § 104 zákona.
84. Podle § 36 odst. 1 zákona nesmí být zadávací podmínky stanoveny tak, aby určitým dodavatelům bezdůvodně přímo nebo nepřímo zaručovaly konkurenční výhodu nebo vytvářely bezdůvodné překážky hospodářské soutěže.
85. Podle § 37 odst. 1 zákona může zadavatel podmínky účasti v zadávacím řízení stanovit jako
a) podmínky kvalifikace,
b) technické podmínky vymezující předmět veřejné zakázky včetně podmínek nakládání s právy k průmyslovému nebo duševnímu vlastnictví vzniklými v souvislosti s plněním smlouvy na veřejnou zakázku,
c) obchodní nebo jiné smluvní podmínky vztahující se k předmětu veřejné zakázky, nebo
d) zvláštní podmínky plnění veřejné zakázky, a to zejména v oblasti vlivu předmětu veřejné zakázky na životní prostředí, sociálních důsledků vyplývajících z předmětu veřejné zakázky, hospodářské oblasti nebo inovací.
86. Podle § 89 odst. 1 zákona jsou technické podmínky požadavky na vlastnosti předmětu veřejné zakázky, které zadavatel stanoví prostřednictvím
a) parametrů vyjadřujících požadavky na výkon nebo funkci, popisu účelu nebo potřeb, které mají být naplněny,
b) odkazu na normy nebo technické dokumenty, nebo
c) odkazu na štítky.
87. Podle § 89 odst. 5 zákona není-li to odůvodněno předmětem veřejné zakázky, zadavatel nesmí zvýhodnit nebo znevýhodnit určité dodavatele nebo výrobky tím, že technické podmínky stanoví prostřednictvím přímého nebo nepřímého odkazu na
a) určité dodavatele nebo výrobky, nebo
b) patenty na vynálezy, užitné vzory, průmyslové vzory, ochranné známky nebo označení původu.
88. Podle § 265 písm. a) zákona Úřad návrh zamítne, pokud nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření.
Skutečnosti zjištěné z dokumentace o zadávacím řízení
89. Zadavatel v čl. 2.1 „Část 1. veřejné zakázky – Pořízení CT přístroje“ zadávací dokumentace veřejné zakázky stanovil, že „[p]ředmětem plnění části č. 1 veřejné zakázky je dodávka nového zdravotnického přístroje se zárukou za jakost a plnou provozuschopnost minimálně po dobu 12 měsíců. Součástí předmětu zakázky, zahrnutou v ceně zakázky, je dále poskytování plného pozáručního servisu dodaného zařízení po dobu 7 let od uplynutí záruční doby. Předmět plnění veřejné zakázky bude zahrnovat i instalaci, montáž a uvedení dodaného zařízení do provozu. Dodávka, instalace a uvedení zařízení do provozu v sídle zadavatele musí být provedeny v souladu s platnými právními předpisy ČR a normami a dle obecně závazných předpisů a doporučených metodik výrobce. Součástí nabídkové ceny za dodávku bude provádění validací a/nebo PBTK (periodických bezpečnostně technických kontrol) dodávaného přístroje po dobu 12 měsíců (dle zákona č. 268/2014 Sb., o zdravotnických prostředcích, v platném znění). Předmět plnění veřejné zakázky je specifikován podrobnou technickou specifikací, která je přílohou této zadávací dokumentace.“.
90. V příloze č. 1 „Minimální technické požadavky na CT přístroj“ zadávací dokumentace veřejné zakázky pak zadavatel uvedl následující technické požadavky na poptávaný CT přístroj:
Parametr
minimální nebo maximální přípustná hodnota
Průměr gantry
min. 70 cm
Sklápění gantry
min. +30°/-30°
Nosnost stolu ve všech pozicích
min. 200 kg
Skenovací rozsah stolu
min. 160 cm
Rychlost posunu stolu
min. 140 mm/s
Nejkratší rotační čas
max. 0,5 s/ot
Výkon generátoru
min.50 kW
Tepelná kapacita anody
min. 5 MHU
Rychlost ochlazování anody (nominální hodnota)
750 kHU/min
Počet fyzických detektorových řad v ose Z
min. 64
Detektor – pokrytí v ose Z
min. 38 mm
Vysokokontrastní prostorové rozlišení v rovině X/Y při 0% MTF
min. 15 lp/cm
Minimální dosažitelná šířka řezu
max. 0,7 mm
Datová vzorkovací rychlost tzv. sampling rate
min. 1500 vz/ot/element
Iterativní rekonstrukce v prostoru raw dat
požadováno
Maximální nepřerušená doba skenování
min. 60 s
Rychlost rekonstrukce řezů při využití iterativní rekonstrukce
min. 15 obr/s
Akviziční konzola
Barevný LCD monitor pro nastavení akvizice, zobrazení a prohlížení snímků
min. 19“
Operační paměť RAM
min. 16 GB
Úložná kapacita pro obrazová data
min. 500 MB
Úložná kapacita pro raw data
min. 500 MB
Možnost přenosu dat na externí úložné zařízení
požadováno
DICOM služby v rozsahu: Store, Storage Commitment, Query/Retrieve, Modality Worklist, MPPS
požadováno
Softwarové vybavení:
Požadováno
- modulace dávky dle anatomie
- dedikované pediatrické protokoly
- redukce artefaktů způsobených ortopedickými implantáty
- inicializace skenování při dosažení prahové hodnoty kontrastní látky
- základní obrazové zpracování: MIP, MinIP, MPR, 3D-VRT, 3D-SSD
- CT angiografie
Příslušenství
UPS pro krátkodobou zálohu rekonstruktoru
požadováno
Automatický minimálně dvouválcový tlakový injektor pro aplikaci kontrastních látek
požadováno
Kotevní podlahové komponenty
požadováno
Podlahové kabelové kanály
požadováno
Elektrický rozvaděč
požadováno
Technologický projekt obsahující minimálně umístění přístroje, statické posouzení vč. požadavku na nosnost podlahy, výpočet stínění, požadavky na silový přívod elektrického napájení, požadavky na chlazení vyšetřovny
požadováno předložit do 1 týdne od podpisu smlouvy
Veškeré potřebné vybavení pro provádění zkoušek provozní stálosti (ZPS) s četností měsíční nebo vyšší
požadováno
Popisovací stanice včetně monitoru a SW
požadováno
Záruční doba
12 měsíců
Plný paušální servis včetně všech potřebných ND (včetně RTG lampy)
požadováno – 7 let
Veškeré další příslušenství nutné k zahájení provozu
požadováno
91. Zadavatel obdržel k zadávací dokumentaci veřejné zakázky mj. následující dotaz:
„V Příloze č. 1 zadávací dokumentace pro ‚Část 1 – Pořízení CT přístroje‘ zadavatel změnil mimo jiné technický požadavek na sklápění gantry z min. +20°/-20° na min. +30°/-30°. Dne 7. 10. 2019 jsme zadavateli předkládali předběžnou nabídku s uvedením technických parametrů nového typu CT přístroje. U tohoto přístroje je rozsah sklápění gantry +30°/-24°. Uvedený rozsah tedy plně vyhovuje klinickému požadavku na provádění šikmých axiálních řezů v úhlu až +30° během vyšetření hlavy. Opačným směrem je možné provést sklopení gantry i na -24° a dále při využití podložky hlavy dosáhnout i úhlu -30°. Připouští zadavatel nabídku technického řešení, kdy rozsah sklápění gantry bude +30°/-24° a v případě potřeby bude plného rozsahu +30°/-30° dosaženo pomocí podložky hlavy?“
92. V rámci „Vysvětlení zadávací dokumentace II.“ ze dne 3. 1. 2020 zadavatel na výše uvedený dotaz odpověděl:
„Zadavatel v minimální[ch] technických požadavcích na CT přístroj uvedené v příloze č. 1 zadávací dokumentace přesněji definoval kategorii přístroje, kterou požaduje a která odpovídá jeho předpokládanému využití na RDG pracovišti v průběhu celé životnosti přístroje. Pro tuto zadavatelem požadovanou kategorii CT přístroje je parametr sklápění gantry v rozmezí +/- 30° naprosto standardní záležitostí a nabízí ho v dané kategorii převážná většina výrobců. Zadavatel při stanovení parametrů vychází z nejnovějších trendů i z požadavků na zajištění maximálního pohodlí pacienta i přesnosti záznamu. Vzhledem k těmto skutečnostem nebude Zadavatel měnit minimální technické požadavky na CT přístroj uvedené v příloze č. 1 zadávací dokumentace.“
Posouzení věci Úřadem
93. Úřad předně v obecné rovině uvádí, že zadávací dokumentace veřejné zakázky, kterou se dle § 28 odst. 1 písm. b) zákona rozumí veškeré písemné dokumenty obsahující zadávací podmínky, sdělované nebo zpřístupňované účastníkům zadávacího řízení při zahájení zadávacího řízení, včetně formulářů podle § 212 zákona a výzev uvedených v příloze č. 6 k zákonu, musí zpravidla obsahovat veškeré zadávací podmínky (v zadávacích řízeních umožňujících jednání mohou být účastníkům zadávacího řízení zadávací podmínky sdělovány také v rámci jednání, kdy dochází k postupnému upřesňování požadavků zadavatele naplnění nabízeného dodavateli), a je tak klíčovým zdrojem informací, na jejichž základě zvažují dodavatelé svoji účast v zadávacím řízení a zpracovávají své nabídky. Dle § 36 odst. 1 zákona je zadavatel v souladu mj. se zásadou zákazu diskriminace zakotvenou v § 6 odst. 2 zákona povinen stanovit zadávací podmínky takovým způsobem, aby určitým dodavatelům bezdůvodně přímo nebo nepřímo nezaručovaly konkurenční výhodu nebo nevytvářely bezdůvodné překážky hospodářské soutěže. Veškeré požadavky tak musí vždy vycházet z objektivně zdůvodnitelných potřeb zadavatele. I při existenci konkrétní potřeby, na základě které zadavatel specifikuje určitý technický parametr výrobku, práce nebo poptávané služby, kterým provádí kvalitativní vymezení předmětu veřejné zakázky, musí zadavatel dodržet základní zásady zadávacího řízení, jež nachází své vyjádření v ustanovení § 6 zákona, a to zásady transparentnosti, nediskriminace, přiměřenosti a rovného zacházení. Zadavatel nastavením zadávacích podmínek (zejm. nastavením parametrů předmětu plnění a příp. nastavením požadavků na kvalifikaci) vytváří z povahy věci jistou nerovnováhu mezi dodavateli, tzn. zadávací podmínky nemají na všechny dodavatele stejný dopad. K omezení okruhu potenciálních dodavatelů však nesmí docházet bezdůvodně, tj. musí být především odůvodněno legitimními potřebami zadavatele, a nikoli právě snahou o omezení hospodářské soutěže či o zaručení konkurenční výhody pro určitý okruh dodavatelů (v této souvislosti lze odkázat např. rozsudek Krajského soudu v Brně č. j. 30 Af 81/2013-77 ze dne 7. 12. 2015 potvrzený rozsudkem Nejvyššího správního soudu č. j. 7 As 7/2016-44 ze dne 11. 2. 2016).
94. Problematiku povinnosti dodržování zásady zákazu diskriminace řeší např. rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 1 Afs 20/2008-152 ze dne 5. 6. 2008, ze kterého vyplývá, že smysl § 6 zákona „(…) v prvé řadě směřuje k cíli samotného zákona o veřejných zakázkách, kterým je zajištění hospodárnosti, efektivnosti a účelnosti nakládání s veřejnými prostředky. Zákon tohoto cíle dosahuje především vytvářením podmínek pro to, aby smlouvy, jejichž plnění je hrazeno z veřejných prostředků, byly zadavateli uzavírány při zajištění hospodářské soutěže a konkurenčního prostředí mezi dodavateli (…).“. Dále Nejvyšší správní soud zdůraznil, že „smysl a cíl zákazu diskriminace nutně vede interpreta § 6 ZVZ k závěru, že tento zákaz zahrnuje jednak zákaz diskriminace zjevné, tedy odlišného zacházení s jednotlivcem ve srovnání s celkem, jednak též zákaz diskriminace skryté, pokud tato vede v podstatě k obdobným právem zakázaným důsledkům (v oblasti práva veřejných zakázek tedy poškozování hospodářské soutěže a konkurenčního prostředí mezi dodavateli).“. Při zkoumání toho, zda zadavatel neporušil zásadu zákazu diskriminace tím, jakým způsobem vymezil předmět veřejné zakázky, je nicméně nutné, i s ohledem na závěry vyplývající z výše citované judikatury, poskytnout prostor pro legitimní ekonomickou a technickou úvahu zadavatele. Z uvedeného plyne, že pokud jde o stanovení technických podmínek, shledání jejich diskriminační (a tedy nezákonné) povahy je možné pouze za předpokladu, že jsou tyto podmínky vymezeny skutečně excesivně, tj. tehdy, když jsou zjevně nepřiměřené ve vztahu k legitimním důvodům, které zadavatele k jejich stanovení vedly, jinými slovy jasně vybočují z odůvodněných potřeb zadavatele. Přitom je nutné vzít v úvahu všechny okolnosti daného případu. V této souvislosti lze – z hlediska neurčitého právního pojmu „zjevná nepřiměřenost“ – opětovně citovat ze zmíněného rozsudku Nejvyššího správního soudu, v němž daný soud konstatoval, že „[k]líčovým problémem takto pojaté skryté diskriminace je tedy ‚zjevná nepřiměřenost‘ kvalifikačních předpokladů ve vztahu ke konkrétní veřejné zakázce. Tato zjevná nepřiměřenost není vymezitelná žádnou obecnou floskulí, nýbrž je nutno ji vykládat vždy se zřetelem na individuální kauzu. (…) V každém případě musí správní soudy při aplikaci kritéria ‚zjevné nepřiměřenosti‘ poskytnout prostor pro legitimní ekonomickou úvahu zadavatele, a tedy shledání skryté diskriminace je přípustné tam, kde kvalifikační předpoklady jsou vskutku excesivní a jasně vybočují z oprávněných potřeb dané zakázky (…).“Byť se uvedené závěry obsažené v citovaném rozsudku vztahují k předchozí právní úpravě, jsou dle názoru Úřadu plně aplikovatelné i ve vztahu k nyní účinné právní úpravě zadávání veřejných zakázek, neboť přijetí nové právní úpravy nikterak nepozměnilo smysl základních zásad. Úřad si je vědom, že závěry soudu se vztahují ke stanovení požadavků na prokázání splnění kvalifikace dodavateli, nicméně již s ohledem na „univerzálnost“ (ve smyslu jejich dopadu na celé zadávací řízení) zásad zadávání veřejných zakázek, je zcela nepochybné, že tyto úvahy lze – tak, jak to učinil Úřad výše – aplikovat i ve vztahu k vymezení technických podmínek, tj. ve vztahu k vymezení předmětu plnění veřejné zakázky.
95. Úřad upozorňuje, že samotná podstata zákazu tzv. skryté diskriminace znemožňuje jakoukoliv mechanickou aplikaci. Není totiž dost dobře možné požadovat po zadavatelích, aby jimi stanovené požadavky mohli splnit všichni dodavatelé předmětného plnění. Takový požadavek by ostatně nebyl ani reálně možný a byl by v rozporu se smyslem a účelem zákona, kterým je zajistit právě to, aby nabídku sice mohlo podat široké spektrum dodavatelů, nicméně pouze těch, kteří jsou schopni předmět plnění řádně, v požadovaných specifikacích, resp. v požadované specifikaci či parametrech dodat. Odvrácenou stranou stanovení určitých striktních podmínek na předmět plnění veřejné zakázky je tedy selekce těch dodavatelů, kteří nejsou schopni dodat poptávané plnění, přičemž o takovéto (legitimními potřebami zadavatele podložené) selekci pak nelze hovořit jako o skryté diskriminaci.
96. Ve vztahu k zásadě přiměřenosti (proporcionality) pak Úřad uvádí, že tato byla do zákona nově přejata z dikce evropských zadávacích směrnic, přičemž zakotvení zásady vychází ze skutečnosti, že zákon ponechává zadavatelům značnou míru diskrece ohledně volby konkrétního postupu v zadávacím řízení. Zadavatel je povinen řídit se zásadou přiměřenosti ve všech fázích zadávacího řízení, typicky při volbě parametrů zadávacího řízení. Vymezením zadávacích podmínek zadavatel stanovuje základní parametry plnění, kterými hodlá uspokojit svoji oprávněnou potřebu. Je tedy nutné, aby nastavené zadávací podmínky odrážely ve všech aspektech potřebu zadavatele, byly stanoveny ve vztahu k této potřebě přiměřeně a byly danou potřebou odůvodněny. Předseda Úřadu v rozhodnutí č. j. ÚOHS-R0122/2019/VZ-26282/2019/322/HSc ze dne 25. 9. 2019 uvádí, že „[s]amotnou důvodnost určité podmínky stanovené zadavatelem je pak nutno posuzovat rovněž prizmatem zásady přiměřenosti, tedy nikoliv pouze samotná zadávací podmínka musí být stanovena přiměřeně k určité potřebě zadavatele, ale rovněž důvod, proč zadavatel ke stanovení dané podmínky přistoupil, má být ve vztahu k této podmínce přiměřený. V praxi tak nelze po zadavateli požadovat, aby jednoduchou a nijak excesivní podmínku stanovenou pro požadované plnění odůvodňoval sofistikovanými úvahami, výpočty či dokonce znaleckými posouzeními, pokud pro její použití svědčí jednoduché avšak logické vysvětlení. Při stanovení zadávacích podmínek tak nelze akceptovat libovůli na straně zadavatele, nelze však ani nutit zadavatele, aby každou stanovenou podmínku zadávací dokumentace vyčerpávajícím způsobem obhajoval. V této souvislosti lze vycházet ze skutečnosti, že čím podrobněji a rovněž specifičtěji jsou určité podmínky zadávacího řízení nastaveny, tím podrobněji a specifičtěji musí být v případě pochybností ze strany zadavatele obhájeny.“.
97. V souvislosti s problematikou specifikace předmětu plnění v návaznosti na potřeby zadavatele lze též odkázat například na rozsudek Krajského soudu v Brně č. j. 31 Af 3/2015-29 ze dne 19. 12. 2016, v němž se uvedený soud vyjádřil následovně: „Předně soud považuje za nutné konstatovat, že každý zadavatel při zadávání veřejné zakázky reaguje na svoji potřebu a k té samozřejmě směřuje svou snahu o uzavření smlouvy prostřednictvím veřejné zakázky. Podle názoru soudu je naprosto v pořádku, pokud zadavatel reaguje vypsáním zakázky na svoji vzniklou potřebu řešení určité situace. Z povahy věci tak samotná potřeba zadavatele v sobě implikuje omezení pro její řešení, neboť určité zájmy zadavatelů v sobě implikují pouze limitní množství řešitelů.“ Dále lze odkázat například na rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 9 Afs 87/2008-81 ze dne 9. 7. 2009, v němž uvedený soud konstatoval, že „[p]ředmět veřejné zakázky vychází z potřeb zadavatele a může mít nejrůznorodější charakter daný jeho věcným obsahem, potřebami zadavatele, jeho finančními možnostmi, apod.“.
98. Obecně je třeba ve vztahu k procesu zadávání veřejných zakázek konstatovat, že v zadávacím řízení lze ve své podstatě každou zadávací podmínku či požadavek zadavatele považovat za do určité míry limitující a omezující. Zadavatel je však v případě, že klade na dodavatele (účastníky) určitá omezení – požadavky na dodávané plnění, vázán jednotlivými zákonnými ustanoveními, stejně tak pak je povinen reflektovat ve vztahu ke všem jeho úkonům, tedy i nastavení zadávacích podmínek ustanovení § 6 zákona, v němž jsou vyjádřeny základní zásady zadávacího řízení. Zadavatelům není zákonem upírána možnost stanovit technické podmínky podle svých potřeb, nicméně technická specifikace poptávaného plnění musí vycházet z objektivně zdůvodnitelných požadavků zadavatele.
99. V šetřeném případě zadavatel požadoval, aby poptávaný CT přístroj splňoval mj. požadavek na minimální sklápění gantry v rozsahu ± 30°, přičemž minimální hodnotu záporného sklonu gantry shledává navrhovatel diskriminační, nepřiměřenou a neodpovídající medicínskému účelu využití daného přístroje (navrhovatel taktéž zmiňuje porušení zásady rovného zacházení, tato se však projevuje až v rámci interakce zadavatele s účastníky zadávacího řízení, takové jednání ovšem navrhovatel nenamítá, proto přistoupí Úřad k posouzení postupu zadavatele při stanovení sporné zadávací podmínky z hlediska dodržení zásad přiměřenosti a zákazu diskriminace). V této souvislosti navrhovatel rovněž zmiňuje, že technické parametry „věrně kopírují parametry CT přístroje Canon Aquilion Lightning (…).“.
100. Úřad se tedy zabýval tím, zda předmětný požadavek nestanovil zadavatel diskriminačně, resp. nepřiměřeně, tj. zda se jeho stanovením dopustil bezdůvodného znevýhodnění některých z potenciálních dodavatelů.
101. Za účelem objasnění výše uvedeného Úřad oslovil společnosti GE a PROMEDICA s žádostí o uvedení těch CT přístrojů, které dle jejich odborného názoru splňují kumulativně zadavatelem stanovené technické parametry poptávaného CT přístroje (tj. včetně sporného požadavku na sklápění gantry). Společnost GE, jakožto subjekt pohybující se mj. na trhu lékařských zobrazovacích technologií, Úřadu sdělila, že dané požadavky splňuje její CT přístroj Revolution EVO druhé generace. Společnost PROMEDICA, jakožto distributor zdravotnické technologie mj. od společnosti HITACHI, pak Úřadu sdělila, že zmíněné technické parametry kumulativně splňují CT přístroje Siemens Definition Go, Siemens Definition AS, Siemens Perspective, GE Revolution Evo, Philips Ingenuity a HITACHI Scenaria.
102. Lze tedy shrnout, že z hlediska zadavatelem stanovených technických parametrů lze uvažovat o CT přístrojích minimálně od společností Canon, Siemens, GE, HITACHI a samotného navrhovatele (obdobně se vyjádřilo i ČVUT – viz bod 109. odůvodnění tohoto rozhodnutí), což ostatně potvrzuje i sám navrhovatel, který v návrhu mj. uvádí, že „[p]okud má Zadavatel na mysli přístroj Philips Ingenuity, tak tento také překračuje Zadavatelem požadované parametry, avšak jedná se o zcela neporovnatelnou kategorii CT přístroje, která výrazně překračuje Zadavatelem uváděnou nákupní cenu. Účast v tomto zadávacím řízení by proto s tímto typem přístroje byla ze strany Navrhovatele možná, avšak z důvodu nabídkové ceny zcela bezpředmětná.“. Obdobně se navrhovatel vyjádřil i v rámci vyjádření ze dne 21. 4. 2020 k podkladům pro vydání rozhodnutí (viz bod 53. odůvodnění tohoto rozhodnutí).
103. Za situace, kdy by byli zadavateli schopni dodat poptávaný CT přístroj minimálně dodavatelé pěti výrobců CT přístrojů (včetně navrhovatele), kdy je třeba zmínit, že segment výrobců CT přístrojů (co do jejich počtu) je do značné míry limitován s ohledem na specifičnost či vysokou specializovanost daného odvětví, činí Úřad dílčí závěr v tom smyslu, že zadavatelem stanovené technické parametry poptávaného CT přístroje nesměřují k jedinému CT přístroji. K tomu Úřad doplňuje, že skutečnost, že zadavatel v rámci předmětného zadávacího řízení obdržel 2 nabídky od dodavatelů nabízející CT přístroj od výrobců Siemens a Canon, ničeho nemění na tom, že potenciálně se daného zadávacího řízení mohli účastnit i dodavatelé CT přístrojů od ostatních (minimálně) výše uvedených výrobců. Uvádí-li navrhovatel v této souvislosti, že účast ostatních dodavatelů v zadávacím řízení by neměla význam a účast společnosti Siemens je dle navrhovatele pouze „formální“, pak uvedené shledává Úřad za pouhé ničím nepodložené spekulace. Úřad dále dodává, že skutečnost, že navrhovatel zadavateli nenabídl přístroj, který by – dle jeho vyjádření – splňoval dané požadavky, avšak jedná se o přístroj vyšší cenové kategorie, je spíše věcí jeho výrobní či obchodní/cenové strategie, přičemž toto nelze přičítat k tíži zadavatele.
104. V šetřeném případě je dále otázkou, zda poptávaný CT přístroj s požadavkem na sporný technický parametr koresponduje (je odůvodněn) s medicínským účelem jeho využití, resp. oprávněnou potřebou zadavatele. V této souvislosti však musí Úřad zdůraznit, že není oprávněn autoritativně určit minimální hodnotu daného parametru, neboť takové úvahy by přesahovaly rámec standardního správního uvážení a nahrazovaly by povinnosti a úvahy zadavatele při vymezení předmětu veřejné zakázky. Úkolem Úřadu je v takovém případě „pouze“ posoudit, zda zadavatel daný parametr, resp. jeho (minimální) hodnotu vymezil v souladu se zákonem.
105. Pro přehlednost Úřad opětovně uvádí, že zadavatel požadavek na sklon gantry ±30° odůvodňuje tak, že
„co největší náklon gantry v obou směrech je z klinického pohledu velmi důležitou funkcí a stejně tak je důležitý z pohledu snížení radiační zátěže pacienta“,
„maximální náklon gantry umožní například lepší skenování mozku bez ozáření oční čočky. Stejně tak při skenování v oblastech s kovovými implantáty (např. zuby, implantáty v oblasti krční páteře atd.) se lze při maximálním náklonu gantry v obou směrech vyhnout těmto oblastem a tím snížit dávku a omezit výskyt metalických artefaktů“,
„v kombinaci s co největším otvorem gantry umožní maximální náklon gantry snazší a komfortnější přístup při případných intervenčních výkonech (PRT, biopsie).“
106. Navrhovatel zastává názor, že k naplnění medicínského účelu postačuje, aby poptávaný CT přístroj umožňoval sklápění gantry +30°/-24° (tj. v rozsahu, který splňuje CT přístroj navrhovatele Philips Incisive CT), a to jednak z toho důvodu, že vyšetření s náklonem gantry -30° se již v praxi běžně nevyužívá, a v případě, kdy by přece jenom bylo nezbytné při určitém vyšetření získat sklon -30°, lze toto řešit pomocí podložky hlavy. Navrhovatel je tak přesvědčen, že rozdíl 6° u sklápění gantry do záporného úhlu nemůže reálně omezit CT diagnostiku. Navrhovatel současně uvádí, že otázka sklápění gantry není v současné CT diagnostice relevantní, neboť převládá helikální (spirální) skenování. V této souvislosti navrhovatel odkazuje na „Národní radiologické standardy – výpočetní tomografie“ uveřejněné ve Věstníku Ministerstva zdravotnictví 2/2016, v nichž se dle navrhovatele „[j]en jednou [] hovoří o sklopení gantry, a to jen v jednom směru, kladném (+30°). Kladný sklon gantry při vyšetření mozku dospělých pacientů je možnou variantou řešení. Záporný sklon radiologické standardy nezmiňují ani jednou. Záporný sklon gantry nemá žádné klinické opodstatnění (…).“. Navrhovatel rovněž odkazuje na „Formulář žádosti o schválení a zařazení nového přístroje“ ze dne 25. 10. 2019 předkládaný zadavatelem Ministerstvu zdravotnictví, v němž zadavatel v rámci položky „Výsledky průzkumu trhu/poptávaného řízení“ uvedl: „Průzkum trhu: 1. Aquilion Lightning SP, 2. SOMATOM Definition AS Eco[,] 3. Incisive 64 CT Plus[,] 4. Optima CT540.“. Zadavatel tedy dospěl na základě průzkumu trhu k tomu, že i přístroj navrhovatele (Incisive 64 CT Plus) splňuje stanovené parametry.
107. Již na tomto místě Úřad uvádí, že jde-li o zmíněný formulář předkládaný Ministerstvu zdravotnictví, pak tento ničeho nevypovídá o ne/správnosti postupu zadavatele z hlediska zákona a taktéž je zřejmé, že daný formulář byl vyhotoven v kontextu původního zadávacího řízení, v rámci kterého zadavatel požadoval dodání CT přístroje s technickou specifikací zahrnující mj. požadavek na „sklápění gantry min. +20°/-20°“, tedy v tomto ohledu odlišného od CT přístroje poptávaného v rámci šetřeného zadávacího řízení. V této souvislosti Úřad doplňuje, že nyní šetřené zadávací řízení je nutno chápat jako zcela nové zadávací řízení. Je-li tedy v tomto ohledu mezi účastníky řízení sporu o důvodech změny v předmětném parametru oproti původnímu zadávacímu řízení, není toto pro posouzení zákonnosti požadavku zadavatele relevantní; vzhledem k tomu, že je to zadavatel, kdo zná nejlépe svoje potřeby, je – při dodržení zásad zadávání veřejných zakázek – zcela na jeho uvážení, jaké (odůvodněné předmětem veřejné zakázky) parametry poptávaného plnění stanoví. Jde-li pak o „Národní radiologické standardy – výpočetní tomografie“, pak tyto představují „pouze“ „[s]oubor doporučení a návod pro tvorbu místních radiologických standardů na pracovištích výpočetní tomografie v České republice“, přičemž sporný parametr není s těmito standardy v rozporu, neboť, jak uvádí sám navrhovatel, „[z]áporný sklon radiologické standardy nezmiňují ani jednou.“.
108. Za účelem objasnění skutečností tvrzených účastníky správního řízení ve vztahu k medicínskému účelu CT přístroje se stanovenými technickými parametry (sklápění gantry) provedl Úřad průzkum mezi relevantními subjekty, tj. nemocnicemi a veřejnými vysokými školami, které požádal o zodpovězení následujících dotazů:
1. Jaký je obecně účel či využití sklápění gantry CT přístroje? Jsou v současné době v běžné praxi používány CT přístroje s možností sklápění gantry nebo je již tato technologie „překonaná“ a jsou spíše používány CT přístroje se stacionární gantry?
2. Pro jaké konkrétní typy vyšetření pomocí CT přístroje je žádoucí/nezbytné, aby příslušný CT přístroj disponoval možností sklápění gantry +30°/-30°? Jaké konkrétní výhody (jsou-li nějaké) přináší skenování s výše uvedeným sklápěním gantry?
3. Lze dosáhnout stejné kvality vyšetření/skenování pomocí CT přístroje se sklápěním gantry +30°/-30° jako s CT přístrojem se sklápěním gantry +30°/-24°? V případě, že nikoli, uveďte alespoň rámcově, v jakých aspektech se výsledek daných vyšetření liší.
4. Lze v případě CT přístroje se sklápěním gantry +30°/-24° při využití podložky hlavy dosáhnout stejné kvality vyšetření/skenování jako v případě skenování pomocí CT přístroje se sklápěním gantry +30°/-30°?
109. Úřad obdržel od 6 z celkem 8 oslovených subjektů následující vyjádření k jednotlivým dotazům:
Masarykova univerzita
1
Náklon gantry umožňuje skenování pod určitým úhlem v požadované rovině a zároveň zabraňuje přímému vystavení záření radiosenzitivních orgánu, jako například oční čočka. Náklonem gantry lze také snížit artefakty způsobené například kovovými výplněmi zubů popřípadě se jednoduše můžeme vypořádat s nějakou speciální obrazovou rovinou, která nemusí ležet v normální příčné rovině, jako například při projekci se zaměřením na krční páteř, kde je přítomno zakřivení. CT přístroje s touto technologií jsou součástí mnoha pracovišť a stále jsou součástí spektra nabízených CT přístrojů.
2
Nejčastěji se jedná o vyšetření mozku a páteře. Výhody viz bod 1, tedy nejčastěji ve snížení dávky záření.
3
Pokud je zájem využít tuto technologii, ať už z jakéhokoliv důvodu, je úhel -30° oproti -26°[1] nesporným pozitivem. Možnost sklopení gantry o +30°/-30° je v tomto případě standardem.
4
Použití podložky hlavy by mohlo být složité či nedostatečné u pacientů se sníženou pohyblivostí, jako například u pacientů s Bechtěrevovou nemocí či hrudní kyfózou. Proto náklon v co největším úhlu je určitě výhodou. Rozdíl o 6° může být ve většinové praxi irelevantní, nicméně v určitých specifických případech se může ukázat jako omezující, tedy nelze systém schopný sklonu -24° považovat za adekvátní k systému s -30° schopností sklonu gantry.
Technická univerzita v Liberci
1
Naklápění gantry (nebo přitažení brady pacienta k hrudníku) lze považovat za jednu z možností jak omezit ozářenou oblast. Tuto metodu ale nelze použít vždy. Např. dvouzdrojové CT, CT s více než 200 řadami detekto[r]ů nebo PET/CT přístroje nedovolují gantry naklonit. Nově instalované, vysoce výkonné a sofistikované přístroje, tak již často naklápěcí gantry nemají. Tak postupuje řada špičkových institucí (např. IKEM Praha) při své akviziční činnosti.
2
Sklápění gantry se většinou provádělo jako prevence poškození oční čočky postradiační kataraktou. Podle aktuálních poznatků (viz https://www.prolekare.cz/casopisy/nuklearni-medicina/archiv-cisel/2012-4) je však v současnosti radiační zátěž hluboko pod prahovou dávkou pro vznik radiačně indukovaných poškození oční čočky.
3
Naklápění gantry s kvalitou vyšetření/skenování v principu nesouvisí.
4
Mezi možnostmi náklonu +30°/-30° a +30°/-24° nelze spatřovat zásadní rozdíl. Při konstrukci přístrojů se běžně počítalo s rozdílem naklopení +/- 2° oproti nastavení, jde tedy o rozdíl v jednotkách stupňů. Daleko důležitější je správné uložení pacienta pro příslušné vyšetření. Rozdíl naklápění gantry +30°/-30° vs. +30°/-24° nemůže kvalitu vyšetření/skenování ovlivnit.
Vysoké učení technické v Brně
1
Sklápění gantry CT přístroje (z angličtiny „gantry tilt“) je technika, při níž dochází k vychýlení roviny snímání CT systému od axiální roviny těla pacienta. Rovina snímání CT systému je vymezena středem rentgenky na jedné straně a středem řady detektorů na straně druhé. Pro vícevrstvé/víceřadé detektory (z anglčitiny „multi-slice detectors“) je definice obdobná, jen na straně detektorů uvažován pomyslný střed řady detektorů i v axiální rovině (někdy též rovina „z“). V případě nastavení úhlu sklopení 0° je rovina snímání totožná s axiální rovinou těla pacienta.
Technika sklápění gantry je v odborné literatuře poprvé zmiňována od roku 1989, kdy se však jednalo o pionýrské pokusy. Důvodem pro toto sklopení bylo zlepšení přesnosti biopsie orgánů dutiny břišní a zároveň snížení rizika poškození okolních orgánů. Postupem času se tato technika dostala do hledáčku výrobců zobrazovacích systémů a byla implementována do komerčních systémů.
Praktické využití této metody je v oblasti intervenčních zákroků – biopsie nebo periradikulární terapie, ale i mimo ní. Uplatnění metoda nachází dále při snižování radiační zátěže vysoce radiosenzitivních orgánů jako je lidské oko, rozmnožovací orgány a další. V těchto případech se využívá sklápění gantry k posunu roviny snímání do směru, ve kterém jsou citlivé orgány mimo zobrazovanou oblast. Další využití je možné nalézt pro zmenšení vlivu artefaktů vznikajících přítomností kovových předmětů v oblasti snímání, typicky protetické pomůcky, zubní implantáty, ortopedické kostní šrouby a další. V tomto případě se využívá stejného princip[u] – tedy volba úhlu sklápění tak, aby kovový předmět byl mimo rovinu snímání.
Nutno říci, že se současným rozvojem CT systémů klesá význam sklápění gantry. Dnešní CT systémy využívají vícevrstvé/víceřadé detektory, které umožňují zvýšení prostorového rozlišení v axiálním směru natolik, že můžeme výsledný voxel (základní objemový prvek zobrazeného prostoru) chápat jako izometrický, tedy ve všech směrech stejný. Tím je zásadně usnadněna vizualizace ostatních anatomických rovin a nejsme omezeni pouze na podrobné axiální snímky. V případě kombinace s technikou helikálního snímání, kdy pacientské lůžko během akvizice dat koná navíc posuvný pohyb, je význam sklápění velice omezený. Faktorem, který hovoří proti využití sklápění o velké úhly (na hranicích maximálního a minimálního úhlu sklápění od výrobce) je pokles poměru signálu ku šumu (SNR)s rostoucím úhlem sklopení. Tento pokles může ovlivnit kvalitu výsledného obrazu. V případě snížení radiační zátěže (dávky záření) došlo v uplynulých letech k poměrně významnému snížení dávky během vyšetření díky lepší detekci záření (pokročilé detektory) a implementaci iterativních rekonstrukčních algoritmů, které dovolují využívat menší dávky záření při zachované kvalitě obrazu oproti dříve užívaným technikám (filtrovaná zpětná projekce, aj.).
Nedá se jednoznačně odpovědět na otázku, zda je technika sklápění gantry již překonána nebo není. Každý výrobce k dané problematice přistupuje jinak, u některých systémů, hlavně při využití techniky dvouenergetického snímání, se se sklápěním gantry už nesetkáme vůbec. V těchto případech má výrobce definovaná doporučení, např. pro dodatečnou ochranu citlivých částí těla.
2
Odpověď na tuto otázku již zazněla částečně v odpovědi na otázku č. 1. Jedná se o vyšetření při intervenčních zákrocích, které probíhají pod kontrolou CT zobrazení. Dále o vyšetření, při kterých je snaha vyhnout se orgánům citlivým na rentgenové záření. Poslední skupinou vyšetření je omezení vlivu artefaktů vznikajících přítomností kovových předmětů v oblasti zájmu.
Obecná doporučení pro jednotlivé typy vyšetření ve starších doporučeních (např. European Guidelines on Quality Criteria for Computed Tomography, EUR 16262) obsahují i doporučení k nastavení sklonu gantry vůči různým anatomickým rovinám v závislosti na typu vyšetření. Např. pro ochranu oka je nejčastěji referováno ke sklonu vůči tzv. Frankfurtské horizontále (rovina vymezená spodní hranou orbity a zevním zvukovodem, někdy též infra orbitomeatální linie). Pro zobrazení mozku je doporučení nastavení úhlu gantry 10°-12° v kladném směru nad tuto linii. Nutno v tomto bodě říci, že běžně se požadované orientace dá dosáhnout nejen změnou úhlu sklápění gantry, ale také polohováním pacienta. Ve všech doporučeních z výše uvedeného zdroje je možné najít požadavky na úhlu sklopení do absolutní hodnoty úhlu 20°, ale převážně v kladném směru (+20°) vůči různým rovinám. Např. pro V tomto materiálu je obsažena i zmínka o rozsahu úhlů pro sklápění gantry běžně v rozsahu od -25° do 25°. V dalších normách, které se zabývají vícevrstvými/víceřadými detektory, požadavky na sklápěcí úhel už nejsou obsaženy.
Výhody použití sklápění gantry jsou popsány v přechozím textu. Některé důvody, proč gantry sklápět, jsou ale dnes již vyřešeny jinými technikami. Například artefakt přítomnosti kovových artefaktů je možné potlačit pomocí sofistikovaných algoritmů, které při rekonstrukci obrazu z projekcí kompenzují vysoký útlum v kovu. Podobné algoritmy nabízejí v současné době všichni hlavní výrobci CT systémů. Stejně tak požadavek na snížení radiační dávky pro jednotlivé orgány lze řešit např. modulací anodového proudu (metoda organ-based tube current modulation) nebo selektivní ochranou daného orgánu pomocí vhodného stínícího materiálu (bizmutové ochranné krytky na oči).
3
Jsem přesvědčen o tom, že kvalita výsledného obrazu nebude různými rozsahy ovlivněna. Praktické využití největšího sklápěcího úhlu v záporném směru, z mého pohledu, je při běžných diagnostických vyšetřeních zcela minimální a neznám klinické vyšetření, ve kterém by se takto velký úhel v záporném směru používal. Jak již bylo výše uvedeno, použití vysokých sklápěcích úhlů vede navíc ke snížení poměru SNR a tím i kvality výstupního obrazu.
Teoretickou výhodu by rozdíl na straně největšího záporného úhlu mohl představovat při intervenčních zákrocích, které probíhají při CT zobrazení. V tomto případě by mohl tento rozdíl umožnit přesnější lokalizaci a lepší přístupnost některých struktur např. při biopsii. Ale zde se jedná skutečně pouze o teoretickou výhodu, v praxi těžko obhajitelnou, protože při nastavení maximálního záporného úhlu sklápění gantry dojde k situaci, kdy horní hrana gantry bude vychýlena do oblasti, ve které stojí lékař provádějící intervenční zákrok a tím bude představovat překážku. Z tohoto důvodu se domnívám z pohledu výsledné kvality jak vyšetření, tak i skenování, není rozdíl mezi výše zmíněnými rozsahy nastavení sklápěcího úhlu gantry. V otázce využití maximálního záporného úhlu sklopení při intervenčních zákrocích by bylo vhodnější obrátit se s dotazem o vyjádření na lékaře, který na pracovišti s CT systémy při intervenčních zákrocích pracuje rutinně.
4
Ano, použitím kompenzačních pomůcek – podložky hlavy nebo jiných částí těla, lze plně kompenzovat rozdílný rozsah sklápění gantry ve smyslu rozdílu 6° při maximálním záporném úhlu. Kompenzace rozdílu 6° nepředstavuje velký problém. Z literatury jsou známy situace, kdy jsou pomocí podložky hlavy kompenzovány i větší úhlové rozdíly (např. u systémů, které sklápění gantry nemají vůbec). Při kompenzaci větších úhlů můžou být problémy související např. s omezenou hybností pacienta nebo dalšími faktory, ale pro kompenzaci uvedeného úhlu je považuji za marginální.
Celkové vyjádření:
Svůj význam sklápění gantry samozřejmě má, ale díky dalšímu rozvoji techniky v oblasti CT systémů, jsou některé výhody pro jeho užití již překonány jinými technologiemi. Úhel sklápění gantry, resp. jeho rozsah do záporných hodnot, není v současné době klíčovým parametrem CT systémů, ke kterému by se při výběru CT systému měl přikládat zvláštní význam. Rozdíl v hodnotě 6° na straně maximálního záporného sklopení gantry z pohledu klinické praxe představuje minimální nebo žádný vliv na straně výsledné obrazové kvality a dostupnosti jednotlivých vyšetření.
Fakultní nemocnice Hradec Králové
1
Obecným účelem sklápění gantry CT přístroje je snížení radiační zátěže pacienta a zajištění kvality CT obrazu. Technologie sklápění gantry je běžnou součástí moderních CT přístrojů. Výhody pevné nebo sklopné gantry jsou dány spektrem prováděných výkonů.
2
Mezi vyšetření, kdy je sklon gantry vhodné aplikovat patří např. CT vyšetření mozku, kdy pacient nedokáže nebo nemůže dostatečně sklonit hlavu směrem k hrudníku a vyšetření je spojeno s významnou dávkou v oblasti oka (řádově až 100-ky mSv na jedno vyšetření, přičemž již dávka 500 mSv může být příčinou zákalu oční čočky). Sklon gantry umožňuje provedení vyšetření bez artefaktů způsobených kovovými předměty v těle pacienta (zubní náhrady, rovnátka, implantáty aj.). Dalším využitím je korelace gantry se sklonem nástroje a možnost významného zúžení ozářené oblasti (snížení radiační zátěže pacienta) při CT kontrole výkonu.
3
Obecně nemusí být v kvalitě vyšetření rozdíl. Míra nezbytnosti rozsahu sklápění gantry závisí na zdravotním stavu, možnostech spolupráce pacienta a spektru prováděných výkonů. Významný rozdíl v kvalitě zobrazení mohou způsobovat artefakty v CT obrazu. Nezanedbatelný je i rozdíl v možnostech optimalizace radiační zátěže pacienta.
4
Obecně nemusí být v kvalitě vyšetření rozdíl. Míra nezbytnosti rozsahu sklápění gantry při použití podložky hlavy závisí na zdravotním stavu, možnostech spolupráce pacienta a spektru prováděných výkonů. Významný rozdíl v kvalitě zobrazení mohou způsobovat artefakty v CT obrazu. Nezanedbatelný je i rozdíl v možnostech ochrany oční čočky (sklon nemusí být dostatečný) a optimalizace radiační zátěže pacienta při CT intervenčních výkonech.
Obecně je možné konstatovat, že není možné položit rovnítko mezi přístroj se sklápěním gantry +30st/-30st a mezi přístroj se sklápěním gantry +30st/-24st doplňovaný podložením hlavy pomocí podložky. Vždy záleží na zdravotním stavu, možnostech spolupráce pacienta a na spektru prováděných výkonů. Rozdílná může být i radiační zátěž pacienta se svými důsledky a případný vznik arterfaktů způsobovaných kovovými předměty v těle pacienta.
Fakultní nemocnice Ostrava
1
FN Ostrava používá systém se stacionárním gantry, kdy řezy/snímání jsou prováděny v rovině kolmé.
2
Informace uvedené v první části dopisu jsou relevantní – příkladem použití může být např. skenování mozku bez ozáření oční čočky, skenování v oblastech s kovovými implantáty (např. zuby, implantáty v oblasti krční páteře atd.) lze se vyhnout těmto oblastem a tím snížit a omezit výskyt metalických artefaktů. V případě kvalitativně adekvátního postprocesingu lze při použití stacionárního gantry potřebné řezy v požadovaném sklonu dopočítat.
3
FN Ostrava používá systém se stacionárním gantry, kdy řezy/snímání [jsou] prováděny v rovině kolmé a nelze z praktických zkušeností adekvátně zareagovat – charakterizovat a popsat odlišnosti nebo naopak potvrdit srovnatelnost kvality vyšetření – srovnatelnost výtěžnosti získaných informací pro medicínského pracovníka při diagnostice.
4
FN Ostrava používá systém se stacionárním gantry, kdy řezy/snímání [jsou] prováděny v rovině kolmé a nelze z praktických zkušeností adekvátně zareagovat – charakterizovat a popsat odlišnosti nebo naopak potvrdit srovnatelnost kvality vyšetření – srovnatelnost výtěžnosti získaných informací pro medicínského pracovníka při diagnostice.
České vysoké učení technické v Praze
1 - 4
Pokud budeme zjišťovat primární lékařský účel, pro který je doporučen náklon gantry CT, tak se jedná o vyšetření CT mozku, o obecný požadavek při CT intervencích ve vztahu k poloze nástroje a o co možná největší redukci dávky ozáření očí. (…)
Dané téma se pravidelně řeší též v rámci ECR (European Congress of Radiology), které pořádá ESR (European Society of Radiology). (…) Optimalizace náklonu gantry CT se zejména soustředí na redukci dávky očních čoček. Tato redukce dle zdrojů může dosáhnout až 80 % oproti redukci dávky bez náklonu. Za tím účelem se doporučuje v rámci evropských doporučení náklon gantry CT od 10 do 12 stupňů nad orbitomeatální linií (doporučení z roku 2004).
(…) u vyšetření CT mozku, i při spirální akvizici je doporučováno použít náklon gantry CT nad orbitomeatální čáru, pokud je to možné. (…)
Z hlediska mezinárodního lze (…) nalézt doporučené postupy Německé lékařské společnosti (the German Medical Association – Bundesärztekammer - BÄK 2007). Zde se uvádí požadavek, aby oční čočky byly chráněny před ozářením právě pomocí náklonu gantry CT a nastavením vhodné délky skenu. Je zde také uvedeno, že v případě spirálního CT je možné realizovat automatické prodloužení délky skenu mimo plánované hranice obrazu (tzv. “overranging”) a to zejména v případech, kdy se jedná o MDCT (Multiple Detector CT) s 16 či více řezy, které jsou snímány současně. Je zde také zdůrazněno, že je třeba uvažovat situaci, kdy CT není vybaveno možností náklonu gantry CT a pak to musí být kompenzováno postupným a jemným nastavením náklonu hlavy.
(…) Sklopení je možné realizovat i tím, že má pacient hlavu položenou ve sklopném držáku. Nemusí se tedy nutně jednat o náklon gantry CT. Nicméně, např. u intubovaných pacientů by toto možné nebylo. (…)
Všechny výše uvedené snímky však byly uvedeny za tím účelem, abychom mohli změřit úhel sklonu, který se nachází v rozsahu 20-40 stupňů. Z toho vychází obecný poznatek, že čím větší může být náklon gantry CT, tím lépe. Není z toho však jasné, zdali lze odlišit jednoznačný rozdílný účinek pro náklon gantry CT 24 nebo 30 stupňů. Problém naklápění hlavy se dá řešit i různým příslušenstvím a to např. držáky na naklápění hlavy. (…), kde je využíván tzv. “tiltable headholder“, tzn. držák hlavy s nastavitelným náklonem. Další možností je také využití SW úpravy rekonstruovaných dat s tím, že následně vypadají jako po náklonu gantry. Tato SW úprava umožňuje také lepší korekci artefaktů od kovových předmětů.
(…) Pro 4 nejvýznamnější výrobce na světě je u nabízených typů CT tento náklon dostupný následovně (…):
Gantry tilt, degrees
Canon Medical Systems USA – 8 typů a z toho 6 má +/- 30°, jeden má +/- 22° (údaj 2015) a jeden má 0°
GE Healthcare - 8 typů a z toho 5 má 30° a 3 mají „digital“
Philips - 8 typů a z toho 1 má +24°/- 30°, 4 mají N/S (Not Specified) a 3 mají N/A (Not Available, resp. Not Applicable) (3 mají +/- 30°)
Siemens Healthineers - 13 typů a z toho 2 mají tiltable headholder, 1 má N/A (Not Available, resp. Not Applicable) a 10 má +/- 30°
Z přehledu vyplývá, že mechanický náklon gantry nemusí být vždy k dispozici. Zejména se pak jedná o spirální snímání a DSCT (Dual Source CT), kde se to řeší odlišným způsobem.
V ČR je přibližně 200 zdravotnických zařízení typu nemocnice na různých úrovních a z hlediska přístrojové techniky, tj. CT bez detailního členění je k dispozici pouze jako sekvenční (konvenční v počtu 2 kusy) či spirální (v počtu 162). (…)
Z přehledu vyplývá, že je třeba s tímto faktem pracovat i při vytváření technických specifikací ZD VZ, protože by se jinak mohlo stát, že by nabídka moderních přístrojů již nemusela od žádného výrobce splňovat zadané kritérium. Kromě toho je třeba v případě spirálního CT pro tyto případy ošetřit vhodnou volbu „pitch“ ve vztahu k potřebné úrovni prostorového rozlišení z hlediska pořizovaných řezů, které již nejsou orientovány v rovině kolmé k podélné ose pacienta.
110. Na základě sdělení oslovených subjektů lze v obecné rovině konstatovat, že naklápění gantry se nejčastěji využívá pro účely vyšetření mozku a páteře[2], přičemž v rámci vyšetření může sklon gantry přispět k omezení vystavení orgánu (např. oční čočka, rozmnožovací orgány) radiační zátěži[3] a také k zamezení vzniku artefaktů metalických předmětů v těle pacienta (např. výplně zubů, implantáty). Úřad nepřehlédl, že k dané problematice se vyjadřuje i L. L., primář radiodiagnostického oddělení Nemocnice Kyjov, v rámci „Vyjádření stanoviska k nutnosti náklonu gantry CT přístroje“ ze dne 14. 2. 2020 předloženého navrhovatelem, když uvádí, že „[v] našem zdravotním zařízení používáme nyní přístroj bez možnosti sklonu gantry. Oproti předchůdci, který možností naklápění gantry disponoval, nedošlo k žádnému snížení či omezení rozsahu poskytované péče (ba právě naopak). Z hlediska radiační zátěže je důležitý spíše rozsah skenované oblasti, nastavení skenovacích parametrů a možnosti iterativní rekonstrukce obrazu“, nicméně zmíněné nikterak nepopírá obecný účel užití sklonu gantry.
111. Dále je třeba konstatovat, že CT přístroje disponující technologií sklápění gantry nelze považovat za přístroje s překonanou/zastaralou technologií[4], a to jednak s ohledem na to, že mnohá zdravotnická zařízení těmito CT přístroji i v současnosti disponují/užívají je, ale jsou i nadále poptávány v rámci zadávacích řízení (k tomu níže) a rovněž samotní dodavatelé těchto přístrojů je i nadále nabízejí v rámci svých produktových portfolií. Nelze samozřejmě tvrdit, že by se technologie skenování v tomto směru nevyvíjela (jako je tomu de facto u každé technologie), nicméně zcela jistě nelze rigidně trvat na tom, že otázka sklápění gantry není pro CT diagnostiku relevantní v tom smyslu, že „[v] současné moderní CT diagnostice, kdy převládá helikální (spirální) skenovaní, je rozsah sklápění gantry natolik nepodstatným parametrem, že ho řada zadavatelů ani neuvádí ve svých technických požadavcích.“. Je-li pak mezi účastníky řízení sporu o tom, zda jsou CT přístroje se stacionární gantry určeny spíše pro specializovaná pracoviště velkých (fakultních) nemocnic než pro nemocnice „okresního“ typu, pak uvedené shledává Úřad pro posouzení medicínského účelu poptávaného CT přístroje irelevantním, neboť i „menší“ nemocnice mohou, jak ostatně uvádí i navrhovatel, provádět CT vyšetření mozku nebo intervenční zákroky, což ostatně dokládají i odborná vyjádření předložená navrhovatelem, kdy v rámci „Odborného stanoviska k užívání CT přístroje při vyšetření“ ze dne 14. 2. 2020 je mj. uvedeno, že „Nemocnice Jablonec nad Nisou, p.o. používá CT přístroj bez možnosti sklonu gantry Philips Brilliance iCT od roku 2015, a to pro veškeré portfolio vyšetření. Nelze rozhodně tvrdit, že by CT této kategorie bylo určeno pouze pro specializovaná pracoviště a už vůbec ne pouze pro omezený rozsah výkonů“, a v rámci „Vyjádření stanoviska k nutnosti náklonu gantry CT přístroje“ ze dne 14. 2. 2020 je uvedeno, že „[n]aše zdravotnické zařízení [Nemocnice Kyjov] bylo a stále odpovídá nemocnici okresního typu (byť v některých oborech pokrývá rozsahem i oblasti mnohem širší). V našem zdravotním zařízení používáme nyní přístroj bez možnosti sklonu gantry. Oproti předchůdci, který možností naklápění gantry disponoval, nedošlo k žádnému snížení či omezení rozsahu poskytované péče (ba právě naopak). CT je schopno splnit veškeré požadavky indikujících lékařů, včetně intervenčních zákroků (biopsie, drenáže, PRT apod.).“.
112. Jde-li o rozdíly (co do kvality vyšetření/skenování) mezi CT přístrojem se sklopením gantry +30°/-30° a CT přístrojem se sklopením gantry +30°/-24°, pak MU zastává názor, že má-li CT přístroj sklon gantry -30°, je toto oproti CT přístroji se sklonem gantry -24° nesporným pozitivem. FN Hradec Králové uvádí, že obecně nemusí být v kvalitě vyšetření těmito CT přístroji rozdíl. Obdobně se vyjádřila i TUL, když uvedla, že „[n]aklápění gantry s kvalitou vyšetření/skenování v principu nesouvisí“, a stejně tak i VUT, které nicméně dodává, že „[t]eoretickou výhodou by rozdíl na straně největšího záporného úhlu mohl představovat při intervenčních zákrocích, které probíhají při CT zobrazení. V tomto případě by mohl tento rozdíl umožnit přesnější lokalizaci a lepší přístupnost některých struktur např. při biopsii.“. ČVUT obecně uvádí, že „čím větší může být náklon gantry CT, tím lépe“, avšak dodává, že není „jasné, zdali lze odlišit jednoznačný rozdílný účinek pro náklon gantry CT 24 nebo 30 stupňů.“. FN Ostrava se k dané problematice nevyjádřila, neboť používá systém se stacionárním gantry a nemůže tedy „adekvátně zareagovat“.
113. Z výše uvedeného přehledu vyplývá, že nelze zcela jednoznačně odpovědět na otázku, zda výsledky vyšetření/skenování CT přístrojem se sklápěním gantry +30°/-30° jsou kvalitnější než s CT přístrojem se sklápěním gantry +30°/-24°, nicméně stejně tak nelze ani s určitostí konstatovat, že by tomu tak nebylo. V kontextu odpovědí na otázku Úřadu ohledně možného „dorovnání“ kvality vyšetření CT přístrojem se sklápěním gantry +30°/-24° pomocí podložky hlavy však již lze dospět k jednoznačnějšímu závěru. Oslovené subjekty se de facto shodují v tom, že „dorovnání“ rozdílu 6° v případě záporného náklonu gantry lze docílit za použití navrhovatelem zmiňované podložky hlavy (případně jiných kompenzačních pomůcek), nicméně toto je vždy odvislé od zdravotního stavu pacienta, a ne vždy lze k takovému postupu přistoupit (oslovené subjekty zmiňují např. intubované pacienty a pacienty s omezenou hybností – Bechtěrevova nemoc, hrudní kyfóza). Lze tedy konstatovat, že minimálně v případě těchto pacientů je vyšší záporný sklon gantry (-30°) výhodou.
114. Shledává-li tedy zadavatel medicínský účel poptávaného CT přístroje ve snížení radiační zátěže pacienta, v možnosti omezení výskytu metalických artefaktů, v komfortnějším přístupu v případě intervenčních zákroků (např. při biopsii) a také v bezpečnějším, šetrnějším a ohleduplnějším přístupu ke zdraví pacienta, je Úřad názoru, že CT přístroj s možností sklápění gantry v úhlu ± 30° tomuto medicínskému účelu odpovídá, resp. je jím daný požadavek zadavatele odůvodněn, neboť min. v případě pacientů, u nichž nelze s ohledem na jejich zdravotní stav použít kompenzační pomůcky, je vhodnější vyšetření CT přístrojem s co největším úhlem sklonu gantry. Namítá-li navrhovatel v této souvislosti, že „[z]adavatel se [v rámci „Vysvětlení zadávací dokumentace II.“] nijak relevantně nevypořádal se sdělením Navrhovatele v tom smyslu, že pokud by přeci jen bylo nezbytné při určitém vyšetření získat náklon -30°, lze toto velice jednoduše a pro pacienta komfortně řešit podložkou“, pak s tímto se Úřad neztotožňuje, neboť navrhovatel se dotazoval, zda zadavatel připouští zmíněné řešení, načež zadavatel mj. reagoval tak, že poptávaný CT přístroj s příslušnými technickými parametry odpovídá jeho předpokládanému využití na RDG pracovišti i požadavku na zajištění maximálního pohodlí pacienta i přesnosti záznamu, přičemž vzhledem k této skutečnosti nebude měnit minimální technické požadavky na CT přístroj, tj. odpověděl na to, zda bude navrhovatelem zmíněné řešení akceptovat či nikoli, k čemuž také uvedl důvody, které ho k takovému postoji vedou.
115. S ohledem na výše uvedené a rovněž s ohledem na skutečnost, že technické parametry poptávaného CT přístroje kumulativně splňují CT přístroje minimálně pěti výrobců (včetně navrhovatele), dospěl Úřad k závěru, že zadavatel stanovením požadavku na sklápění gantry CT přístroje v min. rozsahu ± 30° nepostupoval v rozporu se zákonem, tj. nestanovil takové zadávací podmínky, které by vytvářely bezdůvodné překážky hospodářské soutěže. Argumentuje-li navrhovatel tím, že řada dodavatelů sice může nabídnout zadavateli CT přístroj, který kumulativně splňuje veškeré stanovené technické parametry, nicméně jedná se o přístroje výkonnější (a dražší) oproti CT přístroji Canon Aquilion Lightning, a za situace, kdy je v rámci předmětného zadávacího řízení hodnocena pouze cena, jsou tito dodavatelé skrytě diskriminováni a jejich účast v zadávacím řízení nemá smyslu, pak je třeba jednak uvést, že zákon zadavatelům zcela jednoznačně přiznává možnost hodnotit ekonomickou výhodnost nabídek jen dle nejnižší nabídkové ceny (§ 114 odst. 2 zákona, neuplatní-li se výjimky dle § 114 odst. 3 zákona) a zadavatel v šetřeném případě stanovil požadavky na technické parametry CT přístroje jako minimální či maximální, tj. přístroje nemusí splňovat v rámci každého parametru jednu jedinou konkrétní hodnotu [jak poukázal navrhovatel v rámci námitek, když uvedl, že „upravené technické parametry ZD věrně kopírují parametry CT přístroje Canon Aquilion Lightning (…), který ve výkonově omezené verzi SP jen těšně splňuje požadavky Zadavatele“]. Účast zmíněných dodavatelů v zadávacím řízení je tak dle Úřadu omezena pouze v kontextu jejich výrobní a cenové strategie. Nelze po zadavatelích požadovat, aby stanovovali technické parametry poptávaného plnění takovým způsobem, aby tyto vyhověly de facto všem výrobkům na daném trhu a cenové politice těchto výrobců/dodavatelů, a to s ohledem na skutečnost, že jednak takové všezahrnující vymezení parametrů ani není reálně možné, a současně dané vymezení musí odpovídat potřebám zadavatele, tj. musí být těmito potřebami odůvodněno.
116. Úřad dále nad rámec uvedeného doplňuje, že předmětný technický parametr ani není nestandardním či neobvyklým požadavkem v rámci jiných zadávacích řízení. Dle zjištění Úřadu byl poptáván CT přístroj s tímto technickým parametrem např. v zadávacích řízeních na veřejnou zakázku „Dodávka CT přístroje pro Městskou nemocnici Čáslav“[5] zadávanou Městskou nemocnicí Čáslav, IČO 00873764, se sídlem Jeníkovská 348/17, 286 01 Čáslav, veřejnou zakázku „Počítačový tomograf“[6] zadávanou Nemocnicí Písek, a.s., IČO 26095190, se sídlem Karla Čapka 589, 397 01 Písek, nebo veřejnou zakázku „VYBAVENÍ NÁVAZNÉ PÉČE NEMOCNICE TÁBOR, a.s. – ZOBRAZOVACÍ TECHNIKA“[7] zadávanou Nemocnicí Tábor, a.s., IČO 26095203, se sídlem kpt. Jaroše 2000, 390 03 Tábor. V kontextu zmíněných zadávacích řízení Úřad dodává, že pro ilustraci „běžnosti“ daného technického parametru v zadávacích podmínkách veřejných zakázek je irelevantní, který konkrétní CT přístroj byl vybrán v rámci toho kterého zadávacího řízení.
117. Úřad na základě shora uvedeného shrnuje, že neshledal v postupu zadavatele, který stanovil minimální požadavek na technický parametr „sklápění gantry“ poptávaného CT přístroje v hodnotě min. ±30°, rozpor se zákonem. Přiměřenost a nediskriminační charakter daného technického parametru je nutno spatřovat v tom, že tento nepředstavuje excesivní požadavek zadavatele, naopak jde o požadavek mající vztah k předmětu plnění a dle zjištění Úřadu mající min. perspektivu pozitivního dopadu na následné plnění (umožňuje vyšetření i těch pacientů, u nichž nemohou být použity kompenzační pomůcky), a dále v tom, že na trhu existuje spektrum dodavatelů mající ve svém produktovém portfoliu přístroje splňující nejenom stanovený technický parametr (hodnotu ±30° nelze označit ani za nijak nestandardní v rámci ostatních zadávacích řízení), ale kumulativně všechny zadavatelem stanovené technické parametry, a to včetně navrhovatele, který však chce nabídnout zadavateli jiný přístroj danou hodnotu nesplňující. Právě uvedené však nelze v šetřeném případě přičítat k tíži zadavatele a považovat pro tuto skutečnost zadávací podmínku jako diskriminační. Pro úplnost Úřad dodává, že vzhledem k výsledkům šetření Úřadu, kdy v rámci správního řízení disponuje stanovisky odborných institucí jak na poli vědy a výzkumu, tak i z lékařské praxe, nepovažoval již provedení důkazu znaleckým posudkem v této věci za nutné.
118. Na závěr Úřad uvádí, že poukazuje-li navrhovatel v rámci vyjádření k podkladům pro vydání rozhodnutí na skutečnosti vyplývající z protokolu o otevírání nabídek ve vztahu k části 2 „Pořízení skiagrafického digitálního RTG přístroje“ veřejné zakázky, pak tímto se Úřad nezabýval, neboť předmět správního řízení je vymezen návrhem navrhovatele, který byl podán pouze ve vztahu k části 1 veřejné zakázky.
119. S ohledem na vše výše uvedené Úřad rozhodl podle § 265 písm. a) zákona o zamítnutí návrhu navrhovatele ze dne 5. 2. 2020 na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele učiněných při zadávání části 1 „Pořízení CT přístroje“ veřejné zakázky „Pořízení CT a RTG přístroje“, neboť nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí.
Poučení
Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dní ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 1926/7, Černá Pole, 604 55 Brno. Včas podaný rozklad má odkladný účinek. Rozklad a další podání účastníků učiněná v řízení o rozkladu se podle § 261 odst. 1 písm. b) zákona zasílají Úřadu výhradně prostřednictvím datové schránky nebo jako datová zpráva podepsaná uznávaným elektronickým podpisem.
otisk úředního razítka
JUDr. Eva Kubišová
místopředsedkyně
Obdrží
1. JUDr. Tomáš Samek, advokát, Holá, Janík, Samek, advokátní kancelář s.r.o., Pražská 140, 261 01 Příbram
2. JUDr. Petra Vlachová, advokátka, Vodičkova 710/31, 110 00 Praha 1
Vypraveno dne
viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy
[1] Zřejmě myšleno -24° - pozn. Úřadu
[2] K tomu též „Odborné stanovisko k užívání CT přístroje při vyšetření“ ze dne 14. 2. 2020 předložené navrhovatelem, v němž je uvedeno, že „[s]klon gantry v obou hodnotách může být teoreticky v současnosti využíván k vyšetřování meziobratlových plotének v bederní oblasti.“.
[3] K tomu opět též „Odborné stanovisko k užívání CT přístroje při vyšetření“ ze dne 14. 2. 2020 předložené navrhovatelem, v němž je uvedeno, že „[c]o se týče radiační ochrany, jediným důvodem sklonu gantry, a to pouze v jeho kladné hodnotě, je již výše uvedené vyhnutí se očím při skenování mozku, které je možno nahradit dostatečným předklonem hlavy. Občas se lze setkat s tvrzením, že sekvenčním skenováním je snížena radiační zátěž pacienta, ovšem vždy je to na úkor diagnostické informace.“. Stejně tak lze odkázat na studii „CT stínění očí“ předloženou zadavatelem, v níž je uvedeno, že „největší snížení dávky na oční čočku je při sklopení gantry“, nicméně toto tvrzení lze s ohledem na vyjádření autorky studie předložené navrhovatelem vztáhnout pouze na kladný sklon gantry, neboť „[d]oporučení ohledně sklonu gantry uvedená v této odborné práci se týkala pouze kladného sklonu gantry (tedy kraniálně, k hlavě pacienta). (…) Při CT mozku se sklon gantry v záporné hodnotě (tedy kaudálně, k nohám pacienta) netestoval, (…).“.
[4] V rámci „Odborného stanoviska k užívání CT přístroje při vyšetření“ ze dne 14. 2. 2020 předloženého navrhovatelem je např. zmiňováno, že „[s]klon gantry v záporné hodnotě (k nohám), bylo v minulosti využíváno pro získání koronárních řezů vedlejších nosních dutin, kdy pacient hlavu výrazně zaklonil a záporným sklonem gantry bylo dosaženo roviny ‚brada-čelo‘. Tento postup však pozbyl smyslu s příchodem spirálních CT, kdy jsou jiné než axiální roviny získávány digitální rekonstrukcí.“.
[5] Dostupné na https://www.vhodne-uverejneni.cz/index.php?m=xenorders&h=order&a=detaildocumentsandimages&rwr=dodavka-ct-pristroje-pro-mestskou-nemocnici-caslav
[6] Dostupné na https://ezak.jihnem.cz/contract_display_550.html
[7] Dostupné na https://sluzby.e-zakazky.cz/profil-zadavatele/fd66cb4b-8f41-4d58-94ea-209af85fecf5/zakazka/P17V00000006
|
