Spisová značka:  ÚOHS-R0132/2021/VZ
                Číslo jednací:      ÚOHS-35203/2021/163/PBl                                                                                     
                 
                 
                
                
                 
                
                
                 
                Brno 26. 10. 2021
                 
                                               
                
                
                
                
                 
                V řízení o rozkladu ze dne 25. 8. 2021 doručeném Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže téhož dne navrhovatelem –
                
                T-Mobile Czech Republic a.s., IČO 64949681, se sídlem Tomíčkova 2144/1, 148 00 Praha – Chodov,
                
                proti rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže sp. zn. ÚOHS-S0203/2021/VZ, č. j. ÚOHS-27221/2021/500/AIv ze dne 10. 8. 2021, vydanému ve správním řízení zahájeném dne 3. 6. 2021 na návrh navrhovatele z téhož dne, ve věci přezkoumání úkonů zadavatele –
                
                Ústřední vojenská nemocnice – Vojenská fakultní nemocnice Praha, IČO 61383082, se sídlem U Vojenské nemocnice 1200/1, 169 02 Praha 6,
                
                učiněných při zadávání veřejné zakázky „Nákup telekomunikačních služeb GSM pro ÚVN“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo do Věstníku veřejných zakázek odesláno dne 4. 2. 2021 a uveřejněno dne 8. 2. 2021 pod ev. č. Z2021-005073, ve znění oprav uveřejněných dne 15. 2. 2021, 1. 3. 2021, 8. 3. 2021 a 29. 3. 2021 a v Úředním věstníku Evropské unie uveřejněno dne 3. 2. 2021 pod ev. č. 2021/S 027-066921, ve znění oprav uveřejněných dne 17. 2. 2021, 3. 3. 2021, 8. 3. 2021 a 29. 3. 2021, jehož dalším účastníkem je vybraný dodavatel –
                
                Vodafone Czech Republic a.s., IČO 25788001, se sídlem náměstí Junkových 2808/2, 155 00 Praha 5 – Stodůlky, ve správním řízení zastoupen na základě plné moci ze dne 7. 2. 2019 Mgr. Martinem Dolečkem, advokátem, ev. č. ČAK 10533, Trojan, Doleček a partneři, advokátní kancelář s.r.o., se sídlem Na Strži 2102/61a, 140 00 Praha 4,
                
                jsem podle § 152 odst. 6 písm. b) zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, ve spojení s § 90 odst. 5 téhož zákona, na základě návrhu rozkladové komise jmenované podle § 152 odst. 3 téhož zákona, rozhodl takto:
                Rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže sp. zn. ÚOHS-S0203/2021/VZ, č. j. ÚOHS-27221/2021/500/AIv ze dne 10. 8. 2021
                 
                p o t v r z u j i
                 
                a podaný rozklad
                 
                z a m í t á m.
                 
                Odůvodnění
                I.               Zadávací řízení realizované zadavatelem
                1.             Ústřední vojenská nemocnice – Vojenská fakultní nemocnice Praha, IČO 61383082, se sídlem U Vojenské nemocnice 1200/1, 169 02 Praha 6, (dále jen „zadavatel“) zahájila podle zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“)[1] zadávací řízení na veřejnou zakázku „Nákup telekomunikačních služeb GSM pro ÚVN“ (dále jen „veřejná zakázka“) zadávanou v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno do Věstníku veřejných zakázek dne 4. 2. 2021 a uveřejněno dne 8. 2. 2021 pod ev. č. Z2021-005073, ve znění oprav uveřejněných dne 15. 2. 2021, 1. 3. 2021, 8. 3. 2021 a 29. 3. 2021 a v Úředním věstníku Evropské unie uveřejněno dne 3. 2. 2021 pod ev. č. 2021/S 027-066921, ve znění oprav uveřejněných dne 17. 2. 2021, 3. 3. 2021, 8. 3. 2021 a 29. 3. 2021, (dále jen „zadávací řízení“).
                2.             Předmětem plnění veřejné zakázky je poskytování služeb elektronických komunikací (hlasových a datových telekomunikačních služeb včetně souvisejících služeb) prostřednictvím sítě poskytovatele jako mobilního operátora po dobu 48 měsíců ode dne účinnosti smlouvy na veřejnou zakázku.
                3.             Zadavatel rozhodl dne 22. 4. 2021 o výběru (dále jen „rozhodnutí o výběru“) společnosti Vodafone Czech Republic a.s., IČO 25788001, se sídlem náměstí Junkových 2808/2, 155 00 Praha 5 – Stodůlky, (dále jen „vybraný dodavatel“), o čemž účastníky zadávacího řízení informoval oznámením o výběru dodavatele ze dne 22. 4. 2021 (dále jen „oznámení o výběru“).
                4.             Proti rozhodnutí o výběru a oznámení o výběru podal dne 7. 5. 2021 námitky z téhož dne (dále jen „námitky“) účastník zadávacího řízení T-Mobile Czech Republic a.s., IČO 64949681, se sídlem Tomíčkova 2144/1, 148 00 Praha – Chodov, (dále jen „navrhovatel“). Zadavatel rozhodnutím ze dne 24. 5. 2021 podané námitky odmítl (dále jen „rozhodnutí o námitkách“).
                II.             Správní řízení vedené Úřadem
                5.             Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“), jako orgán příslušný k výkonu dozoru nad zadáváním veřejných zakázek a zvláštními postupy podle § 248 ZZVZ, obdržel dne 3. 6. 2021 návrh navrhovatele z téhož dne podle § 250 odst. 1 ZZVZ proti zadávacím podmínkám veřejné zakázky, rozhodnutí o výběru, oznámení o výběru a rozhodnutí o námitkách (dále jen „návrh“).
                6.             Dnem, kdy Úřad návrh obdržel, bylo podle § 249 ZZVZ ve spojení s § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“) zahájeno správní řízení vedené Úřadem pod sp. zn. ÚOHS-S0203/2021/VZ, jehož účastníky jsou podle § 256 ZZVZ zadavatel, navrhovatel a vybraný dodavatel (dále jen „správní řízení“).
                III.           Napadené rozhodnutí Úřadu ze dne 10. 8. 2021
                7.             Dne 10. 8. 2021 vydal Úřad rozhodnutí sp. zn. ÚOHS-S0203/2021/VZ, č. j. ÚOHS-27221/2021/500/AIv (dále jen „napadené rozhodnutí“).
                8.             Výrokem I napadeného rozhodnutí Úřad rozhodl, že se správní řízení ve vztahu k části návrhu navrhovatele, týkající se namítané neporovnatelnosti nabídek v důsledku obecně specifikovaných částí zadávací dokumentace v souvislosti s pokrytím signálem, zastavuje podle § 257 písm. h) ZZVZ, neboť této části návrhu nepředcházely řádně a včas podané námitky.
                9.             Výrokem II napadeného rozhodnutí Úřad rozhodl, že se návrh navrhovatele v částech směřujících proti rozhodnutí o výběru a oznámení o výběru zamítá podle § 265 písm. a) ZZVZ, neboť Úřad nezjistil důvody pro uložení nápravného opatření.
                10.         V odůvodnění výroku I napadeného rozhodnutí Úřad konstatoval, že části návrhu směřující proti neporovnatelnosti nabídek v důsledku obecně specifikovaných částí zadávací dokumentace týkajících se pokrytí signálem nepředcházely námitky podané ve lhůtě dle § 242 odst. 4 ZZVZ. Úřad současně konstatoval, že se v předmětném případě nejednalo o situaci, kdy by navrhovatel nemohl námitky proti zadávací dokumentaci uplatnit již ve lhůtě pro podání nabídek z důvodu, že případné vady zadávací dokumentace vyšly najevo až později, např. ve fázi hodnocení nabídek či jejich posuzování. Z tohoto důvodu Úřad správní řízení ve vztahu k této části návrhu zastavil podle § 257 písm. h) ZZVZ.
                11.         V odůvodnění výroku II napadeného rozhodnutí Úřad k námitce navrhovatele směřující proti způsobu posouzení mimořádně nízké nabídkové ceny (dále jen „MNNC“) zadavatelem v nabídce vybraného dodavatele mimo jiné konstatoval, že se zadavatel výší nabídkové ceny vybraného dodavatele z hlediska možné MNNC zabýval a svůj postup transparentně zachytil, a to jak v protokolu o posouzení nabídky ze dne 19. 4. 2021 (tedy před odesláním oznámení o výběru ze dne 22. 4. 2021), tak i v rozhodnutí o námitkách. Zadavatel tím dle Úřadu dostál všem svým zákonným povinnostem včetně povinnosti vyplývající mu z § 113 odst. 1 ZZVZ.
                12.         K námitce navrhovatele, že zadavatel k oznámení o výběru nepřiložil zprávu o hodnocení nabídek, jak ukládá § 123 písm. a) ZZVZ, Úřad uvedl, že zadavatel sice zprávu o hodnocení nabídek k oznámení o výběru nepřiložil, avšak z oznámení o výběru je zřejmé, že jeho obsahem jsou všechny informace, které mají být dle § 119 odst. 2 ZZVZ součástí zprávy o hodnocení nabídek. Skutečnost, že zadavatel tyto údaje neuvedl v samostatné listině, považoval Úřad pouze za formální nedostatek.
                13.         Ohledně námitky navrhovatele napadající způsob, jakým zadavatel posoudil splnění technické kvalifikace vybraným dodavatelem, dospěl Úřad k závěru, že zadavatel nepochybil, když uznal referenční zakázku realizovanou vybraným dodavatelem pro Vysoké učení technické v Brně, IČO 00216305, se sídlem Antonínská 548/1, 602 00 Brno – Veveří, (dále jen „VUT“) jako způsobilou k prokázání technické kvalifikace vybraného dodavatele, neboť tato reference splňuje dle potvrzení VUT požadavky na její předmět i finanční objem stanovené zadávací dokumentací.
                14.         K tvrzení navrhovatele o nevypořádání jeho námitek ze strany zadavatele týkajících se referenční zakázky realizované vybraným dodavatelem pro VUT, Úřad uvedl, že porovnáním námitek navrhovatele a jejich vypořádáním zadavatelem v rozhodnutí o námitkách dospěl k závěru, že dané námitky byly vypořádány plně v souladu s § 245 odst. 1 ZZVZ, neboť zadavatel se vyjádřil konkrétně jak k části námitky týkající se předmětu poskytovaných služeb, tak i k části námitky týkající se počtu SIM karet.
                IV.          Rozklad navrhovatele ze dne 25. 8. 2021
                15.         Dne 25. 8. 2021 Úřad obdržel rozklad navrhovatele z téhož dne proti oběma výrokům napadeného rozhodnutí (dále jen „rozklad“). Ze správního spisu vyplývá, že napadené rozhodnutí bylo navrhovateli doručeno dne 11. 8. 2021. Konec 15denní odvolací lhůty dle § 83 správního řádu připadl na čtvrtek 26. 8. 2021. Navrhovatel tedy podal rozklad v zákonné lhůtě.
                16.         Navrhovatel v rozkladu k výroku I napadeného rozhodnutí namítá, že Úřad nezákonně rozhodl o zastavení řízení o části návrhu, která směřovala proti zadávací podmínce spočívající v požadavcích na pokrytí areálu zadavatele signálem. Navrhovatel má současně za to, že Úřad se měl namítanou zadávací podmínkou zabývat z moci úřední. Navrhovatel uvádí, že rezignoval na podání námitky nezákonnosti zadávacích podmínek, protože předpokládal, že opět nebude (jak se již stalo v předchozích dvou zadávacích řízeních) řádně vypořádána, resp. že ji zadavatel s vysokou pravděpodobností opět odmítne. Navrhovatel rovněž konstatuje, že podáním nabídky přijal z toho plynoucí podnikatelské riziko. Navrhovatel považuje postup Úřadu za nekonzistentní, pokud v jiné obdobné věci, v níž vydal rozhodnutí č. j. ÚOHS-S0434/2015/VZ-37925/2015/512/MHr ze dne 5. 11. 2015, zahájil řízení z moci úřední, zatímco v právě řešené věci nikoliv. Navrhovatel je toho názoru, že z jeho návrhu nepochybně vyplývalo důvodné podezření na porušení ZZVZ zadavatelem při stanovení požadavků na pokrytí signálem, a proto měl Úřad zahájit řízení z moci úřední, popř. vypořádat opožděnou námitku navrhovatele.
                17.         Ve vztahu k výroku II napadeného rozhodnutí navrhovatel v rozkladu předně namítá, že z žádného dokumentu dostupného navrhovateli týkajícího se hodnocení nabídek neplynula skutečnost, že zadavatel před výběrem dodavatele provedl posouzení MNNC a s jakým výsledkem. S protokolem o posouzení nabídky ze dne 19. 4. 2021 byl totiž navrhovatel seznámen poprvé až v řízení před Úřadem. Dle navrhovatele tedy není pochyb o tom, že zadavatel tímto postupem porušil povinnost zajistit přezkoumatelnost a transparentnost zadávacího řízení, jak ji popsal Úřad v bodě 61 napadeného rozhodnutí. Navrhovatel nesouhlasí se závěrem Úřadu v bodě 66 napadeného rozhodnutí, že zadavatel splnil povinnost vyplývající mu z § 113 odst. 1 ZZVZ. Dle přesvědčení navrhovatele není rovněž v souladu se zásadou transparentnosti, pokud se účastník zadávacího řízení musí až podáním námitek proti rozhodnutí o výběru dožadovat informace o tom, zda proběhlo posouzení nabídky vybraného dodavatele z hlediska MNNC, resp. že ho zadavatel o této skutečnosti informuje až v rozhodnutí o námitkách; navrhovatel proto nesouhlasí s tím, co Úřad uvedl v bodě 71 napadeného rozhodnutí.
                18.         Navrhovatel ve vztahu k výroku II napadeného rozhodnutí dále uvádí, že zadavatel v bodě 11.6 zadávací dokumentace stanovil, že „[ú]častník zadávacího řízení, který neprokáže splnění kvalifikace v plném rozsahu, bude vyloučen ze zadávacího řízení“. Navrhovatel tento bod zadávací dokumentace vykládá tak, že se jím zadavatel výslovně vzdal svého práva podle § 39 odst. 5 ZZVZ ověřovat věrohodnost poskytnutých údajů, dokladů, vzorků nebo modelů. Dle mínění navrhovatele, pokud se zadavatel v zadávací dokumentaci předem výslovně tohoto práva vzdal, byl pro zachování zásady transparentnosti povinen při hodnocení nabídky vybraného dodavatele postupovat v souladu se zadávací dokumentací a tohoto dodavatele pro nejasnost předložené reference ze zadávacího řízení bez dalšího vyloučit. Zadavatel však ověřoval údaje o referenční zakázce předložené vybraným dodavatelem, čímž porušil bod 11.6 zadávací dokumentace. Dle navrhovatele se Úřad v napadeném rozhodnutí s tímto jeho argumentem nevypořádal, resp. pouze konstatoval možnost zadavatele ověřovat věrohodnost údajů dle § 39 odst. 5 ZZVZ, aniž by vzal v potaz skutečnost, že se zadavatel tohoto práva v zadávací dokumentaci vzdal.
                Závěr rozkladu
                19.         Navrhovatel navrhuje, aby předseda Úřadu zrušil napadané rozhodnutí pro jeho rozpor s právními předpisy a aby zrušil rozhodnutí o výběru pro nesplnění technické kvalifikace vybraným dodavatelem, nebo pokud shledá nezákonnost zadávacích podmínek, aby zrušil zadávací řízení.
                Vyjádření zadavatele ze dne 2. 9. 2021 k rozkladu
                20.         Zadavatel ve vyjádření ze dne 2. 9. 2021 k rozkladu uvádí, že se v plném rozsahu ztotožňuje s napadeným rozhodnutím a považuje jeho veškeré závěry za odůvodněné, přezkoumatelné a vycházející z platné právní úpravy, která na projednávaný případ dopadá.
                21.         Ve vztahu k části návrhu, ohledně níž bylo správní řízení zastaveno, zadavatel uvádí, že vzhledem ke skutečnosti, že ze strany navrhovatele neobdržel ve lhůtě pro podání nabídek námitky proti zadávací dokumentaci, nemohl Úřad dospět k jinému závěru, než že v daném případě bylo porušeno pravidlo stanovené v § 242 odst. 4 ZZVZ. Navrhovatel v daném případě věděl o svém právu na podání námitek, nicméně, jak sám uvedl, na jeho uplatnění rezignoval. Dle zadavatele ZZVZ stanoví určitou posloupnost pro uplatnění jednotlivých tvrzení proti průběhu zadávacího řízení, z čehož plyne jistá koncentrace námitkového řízení. Účastník řízení nemůže vyčkávat až do otevírání nabídek a až podle jeho výsledku se následně takticky rozhodnout k podání či nepodání námitek proti obsahu zadávací dokumentace.
                22.         Zadavatel rovněž uvádí, že navrhovatel v části rozkladu přistoupil k nové, dosud neprezentované argumentaci, v podobě tvrzení poukazujících na domnělou nezákonnost zadávacích podmínek, kterou měl zadavatel založit již v rámci předchozích zadávacích řízeních a na které údajně nadále setrvává. Dle zadavatele je předkládání nových tvrzení v rámci rozkladu v rozporu s § 82 odst. 4 správního řádu.
                23.         Zadavatel je přesvědčen, že lze argumentaci navrhovatele, že Úřad nepřistoupil k přezkumu zadávací dokumentace z moci úřední, označit s ohledem na předchozí postup navrhovatele v rámci zadávacího řízení za bezpředmětnou, neboť navrhovatel, který v pozici stěžovatele neuplatnil námitky proti zadávacím podmínkám, nenaplnil podmínku stanovenou v § 258 odst. 2 ZZVZ.
                24.         Ve vztahu k části návrhu týkající se posouzení MNNC se zadavatel rovněž zcela ztotožňuje s právním posouzením Úřadu a související argumentaci prezentovanou navrhovatelem považuje za zcela stojící mimo rámec ZZVZ, neboť zadavateli, který v zadávacím řízení postupoval podle ZZVZ, nemůže být jakkoliv přisuzována absence přezkoumatelnosti a transparentnosti zadávacího řízení.
                25.         Ve vztahu k části návrhu týkající se splnění technické kvalifikace vybraným dodavatelem se zadavatel rovněž zcela ztotožňuje s právním posouzením Úřadu a uvádí, že argumentaci navrhovatele v předmětné části rozkladu považuje za zcela irelevantní. Dle mínění zadavatele navrhovatel v rozporu s pravým významem stanovené zadávací podmínky této podmínce zcela záměrně přisuzuje význam, který nemá a ani mít nemůže. Z bodu 11.6 zadávací dokumentace v žádném případě nelze dovodit, že by se zadavatel vzdal možnosti řádně posoudit kvalifikaci účastníka, který podal nabídku. Dle zadavatele je zcela zřejmé, že ze zadávacího řízení měl být vyloučen takový účastník, který v plném rozsahu nesplnil požadavky zadavatele na kvalifikaci.
                26.         Zadavatel navrhuje, aby předseda Úřadu napadené rozhodnutí potvrdil a rozklad jako nedůvodný zamítl.
                Vyjádření vybraného dodavatele ze dne 3. 9. 2021 k rozkladu
                27.         Vybraný dodavatel ve vyjádření ze dne 3. 9. 2021 k rozkladu uvádí, že napadené rozhodnutí považuje za věcně správné, řádně odůvodněné a v plném rozsahu přezkoumatelné.
                28.         Dle vybraného dodavatele navrhovateli nesvědčila aktivní legitimace k podání návrhu proti zadávacím podmínkám a Úřad výrokem I napadeného rozhodnutí řízení zcela správně částečně zastavil dle § 257 písm. h) ZZVZ. Vybraný dodavatel upozorňuje na to, že z obsahu rozkladu je nade vší pochybnost zřejmé, že tvrzená nezákonnost zadávacích podmínek nevyvstala až v souvislosti s navrhovatelem napadeným úkonem zadavatele (rozhodnutím o výběru), ale že navrhovatel si byl plně vědom možnosti podat námitky proti zadávacím podmínkám ve lhůtě dle § 242 odst. 4 ZZVZ, a že tak vědomě a úmyslně neučinil. Dle přesvědčení vybraného dodavatele si tak navrhovatel byl a je zjevně vědom toho, že mu nepříslušela aktivní legitimace pro podání návrhu proti zadávacím podmínkám a pouze se marně snaží zvrátit pro něj nepříznivý výsledek zadávacího řízení, kdy by jím tvrzené nedostatky zadávacích podmínek ponechal bez povšimnutí, pokud by bylo rozhodnuto o výběru jeho nabídky.
                29.         Vybraný dodavatel navrhuje, aby předseda Úřadu rozklad zamítl a napadené rozhodnutí potvrdil.
                V.            Řízení o rozkladu
                30.         Úřad po doručení rozkladu neshledal důvody pro zrušení nebo změnu napadeného rozhodnutí podle § 87 správního řádu, a proto podle § 88 odst. 1 téhož zákona předal spis se svým stanoviskem předsedovi Úřadu k rozhodnutí o rozkladu.
                Stanovisko předsedy Úřadu
                31.         Po projednání rozkladu a veškerého spisového materiálu rozkladovou komisí jmenovanou podle § 152 odst. 3 správního řádu a po posouzení případu ve všech jeho vzájemných souvislostech jsem podle § 89 odst. 2 správního řádu přezkoumal soulad napadeného rozhodnutí a řízení, které jeho vydání předcházelo, s právními předpisy a dále správnost napadaného rozhodnutí v rozsahu námitek uvedených v rozkladu a s přihlédnutím k návrhu rozkladové komise jsem dospěl k následujícímu závěru.
                32.         Úřad napadeným rozhodnutím rozhodl správně a v souladu s právními předpisy.
                33.         Napadené rozhodnutí je srozumitelné a je z něj patrné, jakými skutečnostmi a úvahami se Úřad při rozhodování věci řídil. V návaznosti na podaný rozklad odůvodnění napadeného rozhodnutí dále doplňuji prostřednictvím odůvodnění tohoto rozhodnutí o rozkladu. V této souvislosti odkazuji na konstantní judikaturu Nejvyššího správního soudu (dále jen „NSS“), podle níž rozhodnutí prvního stupně a rozhodnutí o odvolání (rozkladu) podaném proti takovému rozhodnutí tvoří jeden celek (viz např. rozsudky NSS č. j. 5 Afs 16/2003-56, č. j. 9 As 64/2007-98, č. j. 2 Afs 132/2009-275, č. j. 4 Ads 114/2011-105, č. j. 6 Ads 134/2012-47, č. j. 6 As 161/2013-25 nebo č. j. 4 As 207/2020-40).
                34.         V další části odůvodnění tohoto rozhodnutí jsou v podrobnostech rozvedeny důvody, pro které jsem přistoupil k zamítnutí rozkladu a potvrzení napadeného rozhodnutí.
                VI.          K námitkám rozkladu proti výroku I napadeného rozhodnutí
                35.         K námitce navrhovatele, že Úřad výrokem I napadeného rozhodnutí nezákonně rozhodl o zastavení řízení o části návrhu, která směřovala proti zadávací podmínce spočívající v požadavcích na pokrytí areálu zadavatele signálem (mobilním GSM a pro příjem veřejného internetu), uvádím následující.
                36.         Dle § 257 písm. h) ZZVZ Úřad zahájené řízení usnesením zastaví, jestliže návrhu nepředcházely řádně a včas podané námitky; to neplatí pro návrhy na uložení zákazu plnění smlouvy podle § 254 ZZVZ. Jak Úřad správně uvedl v bodě 38 napadeného rozhodnutí, toto ustanovení zákona reflektuje princip, dle kterého je návrh podle § 250 odst. 1 ZZVZ až druhotným nástrojem procesní obrany dodavatele, když prvotním nástrojem je podání námitek podle § 241 ZZVZ přímo zadavateli. Pakliže dodavatel nevyužije možnosti podání námitek, pak není oprávněn domáhat se ochrany svých práv před Úřadem (s výjimkou návrhů na uložení zákazu plnění smlouvy podle § 254 ZZVZ). K § 257 ZZVZ je dále třeba uvést, že Úřad nemá na výběr, zda podle něj řízení zastaví, ale musí tak učinit obligatorně (povinně) vždy, když jsou naplněny podmínky stanovené tímto ustanovením zákona.
                37.         Dle § 242 odst. 4 ZZVZ, pokud je v zadávacím řízení stanovena lhůta pro podání nabídek, musí být námitky proti zadávací dokumentaci doručeny zadavateli nejpozději do skončení této lhůty; v případě jednacího řízení s uveřejněním musí být námitky proti zadávací dokumentaci doručeny zadavateli nejpozději do skončení lhůty pro podání předběžných nabídek. K účelu takto stanovené lhůty pro podání námitek proti zadávací dokumentaci lze uvést, že zadavatelé mají v případě otevřeného řízení (které využil zadavatel v posuzovaném případě) možnost podle § 98 odst. 1 ZZVZ a § 99 odst. 1 ZZVZ zadávací podmínky obsažené v zadávací dokumentaci vysvětlit, změnit nebo doplnit pouze před uplynutím lhůty pro podání nabídek (za tam stanovených podmínek). Vzhledem k tomu je nezbytné, aby zadavatelé námitky proti zadávací dokumentaci obdrželi včas, aby mohli, pokud je shledají důvodnými, zadávací podmínky náležitě vysvětlit, změnit či doplnit a podle § 99 odst. 2 ZZVZ adekvátně prodloužit lhůtu pro podání nabídek. Jak správně poukazují zadavatel i vybraný dodavatel ve vyjádřeních k rozkladu, nelze připustit, aby si dodavatelé „schovávali“ námitky proti zadávací dokumentaci až na dobu rozhodnutí zadavatele o výběru dodavatele a tyto námitky podali, jen když nebyli vybráni k uzavření smlouvy na veřejnou zakázku.
                38.         Jak správně uvedl Úřad v bodě 43 napadeného rozhodnutí, z právě uvedeného existuje judikaturou dovozená výjimka, že účastník zadávacího řízení může podat námitky proti zadávací podmínce i po uplynutí lhůty pro podání nabídek, jestliže se její nedostatečnost projeví až ve fázi posouzení či hodnocení nabídek; jedná se však o ojedinělé situace, kde leží břemeno tvrzení i důkazní na tom, kdo se této výjimky dovolává.
                39.         Pokud právě uvedená východiska aplikujeme na posuzovaný případ, lze dospět k následujícím závěrům.
                40.         Z oznámení o zahájení zadávacího řízení (ve znění pozdějších oprav) uveřejněného ve Věstníku veřejných zakázek a Úředním věstníku Evropské unie vyplývá, že zadavatel veřejnou zakázku zadával v otevřeném řízení a že lhůta pro podání nabídek byla stanovena do 13. 4. 2021, 10.00 hod. Pokud chtěl navrhovatel podat námitky proti zadávacím podmínkám obsaženým v zadávací dokumentaci, v souladu s § 242 odst. 4 ZZVZ je musel zadavateli doručit nejpozději do skončení této lhůty.
                41.         Navrhovatel však zadavateli námitky ve smyslu § 241 ZZVZ proti zadávacím podmínkám v této lhůtě ani později nedoručil. Pouze dne 7. 5. 2021 podal námitky z téhož dne proti rozhodnutí o výběru a oznámení o výběru; tyto námitky tedy jednak neobsahovaly argumentaci proti zadávací podmínce spočívající v požadavcích na pokrytí areálu zadavatele signálem a jednak byly doručeny až po uplynutí lhůty pro podání nabídek (srov. body 40 a 41 napadeného rozhodnutí).
                42.         Právě uvedené potvrzuje i navrhovatel v rozkladu, v němž výslovně uvádí, že rezignoval na podání námitky nezákonnosti zadávacích podmínek, protože předpokládal, že nebude zadavatelem řádně vypořádána, resp. že ji s vysokou pravděpodobností odmítne. Navrhovatel rovněž konstatuje, že podáním nabídky přijal z toho plynoucí podnikatelské riziko. Sám navrhovatel tak v rozkladu přiznává, že již před uplynutím lhůty dle § 242 odst. 4 ZZVZ měl výhrady k zadávací podmínce spočívající v požadavcích na pokrytí areálu zadavatele signálem, přesto námitky ve smyslu § 241 ZZVZ proti této zadávací podmínce nepodal. Je proto možné podotknout, že kdyby podal námitky proti této zadávací podmínce po lhůtě pro podání nabídek (což však neučinil), ani hypoteticky by nebylo možné uvažovat o aplikaci výjimky z povinnosti podat námitky ve lhůtě pro podání nabídek (blíže viz body 38 tohoto rozhodnutí a 43 napadeného rozhodnutí).
                43.         Lze tedy shrnout, že navrhovatel výhrady k zadávací podmínce vymezující předmět veřejné zakázky neuplatnil u zadavatele formou námitek ve smyslu § 241 ZZVZ a zahrnul je až do návrhu podaného k Úřadu podle § 250 odst. 1 ZZVZ. Úřad v této části návrhu správně zastavil správní řízení podle § 257 písm. h) ZZVZ, a proto jsem výrok I napadeného rozhodnutí potvrdil a rozklad v této části zamítl.
                44.         Navrhovatel v souvislosti s výrokem I napadeného rozhodnutí dále v rozkladu namítá, že Úřad se měl tvrzenou nezákonností předmětné zadávací podmínky zabývat z moci úřední. Navrhovatel je toho názoru, že z jeho návrhu nepochybně vyplývalo důvodné podezření na porušení ZZVZ zadavatelem při stanovení požadavků na pokrytí areálu zadavatele signálem, a proto měl Úřad zahájit řízení z moci úřední, popř. vypořádat opožděnou námitku navrhovatele.
                45.         K námitce předně uvádím, že toto správní řízení, které bylo zahájeno na návrh navrhovatele ze dne 3. 6. 2021, a případné řízení o přezkoumání zadávacích podmínek veřejné zakázky zahájené z moci úřední, jsou dvě odlišná řízení, která nelze vést společně. Návrhová řízení se primárně vedou za účelem ochrany subjektivních práv navrhovatele, zatímco řízení zahájená z moci úřední slouží k ochraně veřejného zájmu na řádném zadávání veřejných zakázek. Účastníky tohoto správního řízení jsou zadavatel, navrhovatel a vybraný dodavatel, zatímco účastníkem případného řízení o přezkoumání zadávacích podmínek zahájeného z moci úřední by byl pouze zadavatel. Z těchto důvodů, i kdyby Úřad dospěl k závěru, že je třeba přistoupit k zahájení řízení z moci úřední o přezkoumání zadávacích podmínek veřejné zakázky, i přesto by musel řízení o návrhu v části týkající se zadávacích podmínek zastavit, jak učinil výrokem I napadeného rozhodnutí, a paralelně zahájit nové řízení z moci úřední.
                46.         Podle § 42 správního řádu je správní orgán povinen přijímat podněty, aby bylo zahájeno řízení z moci úřední. Pokud o to ten, kdo podal podnět, požádá, je správní orgán povinen sdělit mu ve lhůtě 30 dnů ode dne, kdy podnět obdržel, že řízení zahájil, nebo že neshledal důvody k zahájení řízení z moci úřední, popřípadě že podnět postoupil příslušnému správnímu orgánu. Sdělení správní orgán nezasílá, postupuje-li vůči tomu, kdo podal podnět, podle § 46 odst. 1 nebo § 47 odst. 1 správního řádu.
                47.         Navrhovatel podal k Úřadu návrh podle § 250 odst. 1 ZZVZ, a nikoliv podnět podle § 42 správního řádu. Vzhledem k tomu může Úřad informace obsažené v návrhu, pokud k tomu shledá důvod, využít při úvahách o zahájení správního řízení z moci úřední, není však povinen vůči navrhovateli postupovat podle § 42 správního řádu, tzn. sdělit mu, jakým způsobem s předmětnými informaci naložil.
                48.         Dále lze uvést, že i kdyby navrhovatel podnět podle § 42 správního řádu podal a požádal Úřad o sdělení, zda zahájil řízení z moci úřední, Úřad by mu s ohledem na § 258 odst. 2 ZZVZ ani v takovém případě nemohl vyhovět.  Podle § 258 odst. 2 ZZVZ se totiž podnět k zahájení řízení z moci úřední, který podá stěžovatel, jenž v téže věci nevyužil možnosti podat námitky, nevyřizuje. Navrhovatel ve věci tvrzené nezákonnosti zadávacích podmínek nevyužil možnosti podat námitky ve smyslu § 241 ZZVZ, a proto by Úřad na případný podnět nemohl reagovat způsobem stanoveným v § 42 správního řádu. Při splnění podmínky hypotézy obsažené v § 258 odst. 2 ZZVZ totiž podateli podnětu nevzniká právo na to, aby mu Úřad sdělil, zda řízení z moci úřední zahájil či zda a z jakých důvodů je nezahájil, jak by podateli jinak plynulo z § 42 správního řádu, neboť § 258 odst. 2 ZZVZ je ve vztahu k § 42 správního řádu právní normou speciální.
                49.         Navrhovatel rovněž v rozkladu uvádí, že považuje postup Úřadu za nekonzistentní, pokud v jiné obdobné věci, v níž vydal rozhodnutí č. j. ÚOHS-S0434/2015/VZ-37925/2015/512/MHr ze dne 5. 11. 2015, zahájil řízení z moci úřední, zatímco v právě řešené věci nikoliv.
                50.         Jak již bylo vysvětleno výše, předmětem tohoto řízení o návrhu navrhovatele ze dne 3. 6. 2021 nemohlo být posouzení zákonnosti zadávacích podmínek veřejné zakázky. Jeho předmětem ani nemohlo být posouzení toho, zda v této věci existují důvody k zahájení řízení z moci úřední; tuto otázku si musí Úřad vyřešit samostatně mimo toto správní řízení. Vzhledem k tomu není namístě, aby součástí tohoto rozhodnutí o rozkladu bylo posouzení podobnosti věci řešené v dřívějším řízení vedeném Úřadem pod sp. zn. ÚOHS-S0434/2015/VZ a věci, ohledně níž Úřad částečně zastavil správní řízení výrokem I napadeného rozhodnutí, resp. toho, zda i v tomto případě existuje důvodné podezření na porušení ZZVZ zadavatelem při vymezení předmětu veřejné zakázky. Informaci o tom, jestli Úřad shledal důvody k zahájení řízení z moci úřední ve věci posouzení zadávacích podmínek veřejné zakázky, přitom nelze navrhovateli sdělit s ohledem na § 258 odst. 2 ZZVZ (viz výše bod 48 tohoto rozhodnutí).
                51.         Lze tedy uzavřít, že shledávám rozkladovou námitku navrhovatele, že Úřad část návrhu, kterou navrhovatel brojil proti vymezení předmětu veřejné zakázky, neposoudil v řízení zahájeném z moci úřední, jako nedůvodnou.
                VII.        K námitkám rozkladu proti výroku II napadeného rozhodnutí
                K námitce proti způsobu informování o posouzení nabídky vybraného dodavatele z hlediska MNNC
                52.         Ve vztahu k výroku II napadeného rozhodnutí navrhovatel předně v rozkladu namítá, že ho zadavatel neinformoval o tom, zda před odesláním oznámení o výběru provedl posouzení MNNC v nabídce vybraného dodavatele a s jakým výsledkem. Navrhovatel proto nesouhlasí se závěrem Úřadu, že zadavatel splnil povinnost vyplývající mu z § 113 odst. 1 ZZVZ a že stačí, pokud byl o skutečnosti, že zadavatel provedl posouzení nabídky vybraného dodavatele z hlediska MNNC, podrobně informován až v rozhodnutí o námitkách (blíže viz bod 17 tohoto rozhodnutí). K této námitce uvádím následující.
                53.         Předně je třeba zdůraznit, že navrhovatel v rozkladu nenamítá (jak namítal v návrhu), že zadavatel neposoudil nabídku vybraného dodavatele z hlediska MNNC, ale „pouze“ skutečnost, že zadavatel informaci o výsledku posouzení MNNC sám od sebe nezaslal účastníkům zadávacího řízení, ale poskytl ji navrhovateli až v reakci na jeho námitky ze dne 7. 5. 2021 prostřednictvím rozhodnutí o námitkách ze dne 24. 5. 2021.
                54.         Podle § 113 odst. 1 ZZVZ jsou zadavatelé povinni provést posouzení MNNC před odesláním oznámení o výběru dodavatele. Toto ani jiné ustanovení ZZVZ výslovně zadavatelům neukládá povinnost učinit o tomto posouzení záznam. Jak vyplývá z § 119 odst. 2 ZZVZ, informace o výsledku posouzení MNNC není ani povinnou součástí zprávy o hodnocení nabídek. Na druhou stranu však nelze odhlédnout od toho, že zadavatelé jsou dle § 6 odst. 1 ZZVZ povinni při postupu podle ZZVZ dodržovat zásadu transparentnosti. Ve vztahu k posouzení MNNC podle § 113 odst. 1 ZZVZ to v souladu s rozhodovací praxí Úřadu i soudů znamená, že je třeba trvat na tom, aby zadavatelé v situaci, kdy v nabídce dodavatele shledají MNNC, anebo ji naopak přes zjevné, objektivní indicie neshledají (srov. rozsudky NSS č. j. 6 As 71/2019-37 ze dne 7. 8. 2019 nebo č. j. 2 Afs 103/2013-61 ze dne 10. 6. 2014), tento svůj závěr přezkoumatelně odůvodnili. ZZVZ jim neurčuje konkrétní dokument, v jakém tak mají učinit, a proto mohou své zdůvodnění zanést do zprávy o hodnocení nabídek dle § 119 odst. 2 ZZVZ (což lze doporučit), do protokolu z jednání odborné komise, anebo do jakéhokoliv jiného dokumentu, který se stane součástí dokumentace o zadávacím řízení ve smyslu § 216 ZZVZ. V této souvislosti je třeba podotknout, že povinnost odůvodnit výsledek posouzení MNNC v rámci dokumentace o zadávacím řízení automaticky neznamená povinnost tento dokument odeslat účastníkům zadávacího řízení či ho uveřejnit na profilu zadavatele (k tomu viz dále bod 56 tohoto rozhodnutí).
                55.         V šetřeném případě z protokolu o posouzení nabídky ze dne 19. 4. 2021 zpracovaného zadavatelem vyplývá, že zadavatel provedl posouzení MNNC v nabídce vybraného dodavatele před odesláním oznámení o výběru dodavatele, tedy že splnil povinnost stanovenou ustanovením § 113 odst. 1 ZZVZ. Co se týká dodržení zásady transparentnosti v souvislosti s tímto posouzením, tu zadavatel dodržel prostřednictvím protokolu o posouzení nabídky ze dne 19. 4. 2021 ve spojení s rozhodnutím o námitkách ze dne 24. 5. 2021, z něhož vyplývá jeho odůvodněný (tedy přezkoumatelný) závěr, proč dle jeho přesvědčení nepředstavuje nabídková cena vybraného dodavatele MNNC (srov. body 66-69 napadeného rozhodnutí).
                56.         K výhradě navrhovatele, že zadavatel mu měl poskytnout informaci o výsledku posouzení MNNC dříve než v rozhodnutí o námitkách dle § 245 ZZVZ, a to zejména spolu s oznámením o výběru, uvádím, že ZZVZ takovou povinnost zadavatelům nestanoví v rámci oznámení o výběru dodavatele dle § 123 ZZVZ, ani v rámci jiného ustanovení zákona. Vzhledem k tomu tedy v šetřeném případě stačilo, že zadavatel navrhovatele informoval o výsledku posouzení MNNC až v reakci na jeho námitky prostřednictvím rozhodnutí o námitkách. Obecně však je možno zadavatelům doporučit, aby informaci o provedení posouzení MNNC a jeho výsledku v oznámení o výběru dodavatele (resp. v přiložené zprávě o hodnocení nabídek) uváděli (obzvlášť, pokud disponují zdůvodněním svého postupu – viz bod 54 tohoto rozhodnutí), neboť tak mohou předejít některým námitkám dodavatelů a urychlit tak postup v zadávacím řízení.
                57.         Lze tedy shrnout, že zadavatel se v souladu s § 113 odst. 1 ZZVZ před odesláním oznámení o výběru zabýval posouzením nabídkové ceny vybraného dodavatele z hlediska MNNC a že dospěl k závěru, že jeho nabídka nepředstavuje MNNC, a proto nebyl důvod, aby ho vyzval podle § 113 odst. 4 ZZVZ k jejímu zdůvodnění. Tyto skutečnosti vyplývají z protokolu o posouzení nabídky ze dne 19. 4. 2021 a z rozhodnutí o námitkách ze dne 24. 5. 2021, kterým zadavatel v reakci na námitky ze dne 7. 5. 2021 podrobně a srozumitelně informoval navrhovatele o tom, proč nabídkovou cenu vybraného dodavatele neposoudil jako MNNC. Zadavatel tak v souvislosti s posouzením MNNC v nabídce vybraného dodavatele jednak dostál své zákonné povinnosti stanovené v § 113 odst. 1 ZZVZ a jednak prostřednictvím uvedených dokumentů splnil požadavek na dodržení zásady transparentnosti zakotvené v § 6 odst. 1 ZZVZ a současně povinnost podle § 245 odst. 1 ZZVZ vyjádřit se podrobně a srozumitelně ke všem skutečnostem uvedeným stěžovatelem v námitkách. Úřad v odůvodnění výroku II napadeného rozhodnutí dospěl k totožným závěrům, a proto jsem napadené rozhodnutí v této části potvrdil a námitku navrhovatele shrnutou v bodě 17 tohoto rozhodnutí jako nedůvodnou zamítl.
                 
                K námitce zpochybňující právo zadavatele ověřovat věrohodnost poskytnutých údajů
                58.         Navrhovatel ve vztahu k výroku II napadeného rozhodnutí dále v rozkladu namítá, že zadavatel ověřoval údaje o referenční zakázce předložené vybraným dodavatelem, čímž měl porušit bod 11.6 zadávací dokumentace. Dle navrhovatele se Úřad v napadeném rozhodnutí s tímto jeho argumentem nevypořádal (blíže viz bod 18 tohoto rozhodnutí). K této námitce uvádím následující.
                59.         Vybraný dodavatel prokazoval splnění požadované technické kvalifikace mimo jiné prostřednictvím veřejné zakázky „Poskytování mobilních a pevných telekomunikačních služeb“ realizované pro VUT. Vybraný dodavatel za tím účelem v nabídce předložil čestné prohlášení a osvědčení vydané VUT.
                60.         Navrhovatel v námitkách a návrhu tuto referenční zakázku zpochybnil, když uvedl, že není zřejmé, jaký podíl z finančního objemu plnění ve výši 14 400 000 Kč bez DPH připadal na mobilní GSM (a nikoli pevné) služby, a dále z toho důvodu, že ačkoli vybraný dodavatel uvedl 6 900 aktivních SIM, má být z veřejných zdrojů zřejmé, že VUT nemá více než 3 999 zaměstnanců.
                61.         Úřad přezkoumal doklady vztahující se k referenční zakázce realizované vybraným dodavatelem pro VUT a v bodech 81-106 napadeného rozhodnutí dospěl k závěru, že tato referenční zakázka splňuje požadavky stanovené zadávací dokumentací na její předmět i finanční objem. Navrhovatel nyní v rozkladu tento závěr Úřadu nezpochybňuje (což je třeba zdůraznit), brojí však proti tomu, že podle rozhodnutí o námitkách (blíže viz bod 92 napadeného rozhodnutí) zadavatel údaje o referenční zakázce ověřil ze smlouvy uzavřené na tuto referenční zakázku, kterou sám získal z registru smluv. Zadavatel tím dle navrhovatele porušil bod 11.6. zadávací dokumentace, podle něhož „[ú]častník zadávacího řízení, který neprokáže splnění kvalifikace v plném rozsahu, bude vyloučen ze zadávacího řízení“.
                62.         K tomu je třeba předně říci, že není pravdou, že by se Úřad tímto argumentem navrhovatele nezabýval, neboť v bodě 104 napadeného rozhodnutí mimo jiné zdůraznil, že právo ověřovat skutečnosti uvedené v referenčních listinách předložených dodavatelem zadavateli nepochybně svědčí, a to obzvláště v situaci, kdy obdrží námitky zpochybňující pravdivost údajů uvedených v předložené referenci (tak jako v šetřeném případě); tuto skutečnost dle Úřadu ostatně potvrzuje i věta druhá § 39 odst. 5 ZZVZ. Dle Úřadu fakt, že zadavatel v zadávací dokumentaci stanovil, že vyloučí účastníka zadávacího řízení, který neprokáže splnění kvalifikace v plném rozsahu, zadavateli ani nezapovídal, aby využil možnosti vyzvat dodavatele k objasnění nebo doplnění údajů, dokladů, vzorků nebo modelů ve smyslu § 46 odst. 1 ZZVZ.
                63.         Nad rámec bodu 104 napadeného rozhodnutí lze dále k rozkladové námitce navrhovatele doplnit, že je s ním třeba souhlasit v tom, že zadavatelé jsou v souladu s § 39 odst. 1 ZZVZ povinni dodržovat zadávací podmínky, které si sami stanoví. Pokud by se zadavatel vzdal v zadávací dokumentaci některého práva, které mu jinak ze ZZVZ vyplývá, byl by se tím povinen při postupu v zadávacím řízení řídit.
                64.         Navrhovatelem zmíněné právo ověřovat věrohodnost údajů, dokladů, vzorků nebo modelů poskytnutých jednotlivými dodavateli je dáno zadavatelům ustanovením § 39 odst. 5 ZZVZ. Hypoteticky lze sice připustit, že se zadavatelé tohoto práva mohou v zadávací dokumentaci vzdát, lze však předpokládat, že tak činit nebudou a ani jim to nelze doporučit, neboť pro to neexistuje rozumný důvod. Ani v posuzovaném případě se zadavatel tohoto práva nevzdal, jak se snaží dovodit vybraný dodavatel z bodu 11.6 zadávací dokumentace.
                65.         Zadavatel v bodě 11.6 zadávací dokumentace stanovil, že vyloučí ze zadávacího řízení jeho účastníka, který neprokáže splnění kvalifikace v plném rozsahu. Zadavatel zde neodkázal na § 39 odst. 5 ZZVZ a ani náznakem neuvedl, že nebude ověřovat věrohodnost poskytnutých údajů, dokladů, vzorků či modelů. Zadavatel zde nepíše nic o tom, že by k prokázání kvalifikace muselo dojít „napoprvé“ podáním nabídky, tedy že by v případě potřeby nehodlal využít možnosti, kterou mu dávají § 46 odst. 1 ZZVZ či § 39 odst. 5 ZZVZ. Zadavatel bodem 11.6 zadávací dokumentace pouze zdůraznil to, co vyplývá z § 48 odst. 2 ve spojení s § 48 odst. 8 ZZVZ ohledně povinnosti vyloučit vybraného dodavatele z účasti v zadávacím řízení. Zadavatel v bodě 11.6 zadávací dokumentace neuvedl nic, čím by jakkoliv modifikoval postup v zadávacím řízení, který jinak vyplývá ze ZZVZ, a měl tedy právo ověřovat obsah nabídek. Zadavatel věcně ověřil splnění technické kvalifikace vybraným dodavatelem, které se prokázalo.
                66.         Vzhledem k uvedenému se neztotožňuji s navrhovatelem v tom, že se zadavatel bodem 11.6 zadávací dokumentace vzdal práva podle § 39 odst. 5 ZZVZ ověřovat věrohodnost poskytnutých údajů, dokladů, vzorků nebo modelů, a proto jeho námitku shledávám nedůvodnou.
                67.         Na závěr ještě podotýkám, že navrhovatel v rozkladu brojí jen proti některým závěrům Úřadu, které učinil v reakci na návrh navrhovatele v rámci odůvodnění výroku II napadeného rozhodnutí; k těmto rozkladovým námitkám jsem se vyjádřil v předchozí části odůvodnění tohoto rozhodnutí. Co se týká ostatních závěrů Úřadu, ve vztahu k nimž navrhovatel v rozkladu nevznesl žádné konkrétní námitky, tyto jsem přezkoumal v souladu s § 89 odst. 2 správního řádu (viz bod 31 tohoto rozhodnutí) a dospěl jsem k závěru, že i tato část odůvodnění výroku II napadeného rozhodnutí je v souladu s právními předpisy.
                VIII.      Závěr
                68.         Po zvážení všech aspektů dané věci a po zjištění, že Úřad postupoval v souladu se ZZVZ a správním řádem, jsem dospěl k závěru, že nenastaly podmínky pro zrušení nebo změnu napadeného rozhodnutí. Vzhledem k tomu jsem napadené rozhodnutí potvrdil a rozklad zamítl.
                 
                 
                Poučení
                Proti tomuto rozhodnutí se nelze podle § 91 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, ve spojení s § 152 odst. 5 téhož zákona dále odvolat.
                 
                otisk úředního razítka
                 
                 
                 
                 
                doc. JUDr. PhDr. Petr Mlsna, Ph.D.
                předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže
                 
                 
                 
                 
                 
                Obdrží:
                1.             T-Mobile Czech Republic a.s., Tomíčkova 2144/1, 148 00 Praha – Chodov
                2.             Ústřední vojenská nemocnice – Vojenská fakultní nemocnice Praha, U Vojenské nemocnice 1200/1, 169 02 Praha 6
                3.             Mgr. Martin Doleček, advokát, Trojan, Doleček a partneři, advokátní kancelář s.r.o., Na Strži 2102/61a, 140 00 Praha 4
                 
                Vypraveno dne:
                viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy
                
                
                [1] Pozn.: Pokud je v tomto rozhodnutí uveden odkaz na ZZVZ, jedná se vždy o znění účinné ke dni zahájení šetřeného zadávacího řízení.