Spisová značka:  ÚOHS-R0176/2021/VZ
                Číslo jednací:      ÚOHS-40770/2021/162/LKa                                                                                     
                 
                 
                
                
                 
                
                
                 
                Brno 6. 1. 2022
                 
                                               
                
                
                
                
                 
                V řízení o rozkladu ze dne 3. 11. 2021 doručeném Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže téhož dne navrhovatelem –
                
                společnost „Společnost Praha 5“, kterou tvoří společnosti
                
                o   Gardenline s.r.o., IČO 27263827, se sídlem Na Vinici 948/13, Předměstí, 412 01 Litoměřice, ve správním řízení zastoupená na základě plné moci ze dne 19. 7. 2021 Mgr. Martinem Horákem, advokátem, ev. č. ČAK 13970, se sídlem Jandova 208/8, 190 00 Praha 9,
                o   VYKRUT zahradní služby a.s., IČO 03921921, se sídlem Pavlovova 3048/40, Zábřeh, 700 30 Ostrava, ve správním řízení zastoupená na základě plné moci ze dne 22. 3. 2021 společností Gardenline s.r.o., IČO 27263827, se sídlem Na Vinici 948/13, Předměstí, 412 01 Litoměřice, vedoucím společníkem společnosti „Společnost Praha 5“,
                které za účelem získání veřejné zakázky s názvem „Úklid a údržba zeleně na Praze 5“ uzavřely dne 22. 3. 2021 „Společenskou smlouvu“,
                proti rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže sp. zn. ÚOHS-S0274/2021/VZ, č. j. ÚOHS-35140/2021/500/AIv ze dne 18. 10. 2021, vydanému ve správním řízení zahájeném dne 19. 7. 2021 na návrh navrhovatele ve věci přezkoumání úkonů zadavatele –
                
                městská část Praha 5, IČO 00063631, se sídlem náměstí 14. října 1381/4, 150 00 Praha – Smíchov, ve správním řízení zastoupeného na základě plné moci ze dne 21. 7. 2021 Mgr. Tomášem Krutákem, advokátem, ev. č. ČAK 10739, se sídlem Revoluční 724/7, 110 00 Praha 1,
                
                učiněných v otevřeném řízení zahájeném za účelem uzavření rámcové dohody s názvem „Úklid a údržba zeleně na Praze 5“, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 14. 1. 2021 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 18. 1. 2021 pod ev. č. Z2021-001841, ve znění oprav uveřejněných dne 8. 2. 2021, dne 12. 2. 2021 a dne 8. 3. 2021, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 19. 1. 2021 pod ev. č. 2021/S 012-025309, ve znění oprav uveřejněných dne 10. 2. 2021 pod ev. č. 2021/S 028-070076, dne 12. 2. 2021 pod ev. č. 2021/S 030-075024 a dne 8. 3. 2021 pod ev. č. 2021/S 046-116354,
                jsem podle § 152 odst. 6 písm. b) zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů ve spojení s § 90 odst. 5 téhož zákona, na základě návrhu rozkladové komise jmenované podle § 152 odst. 3 téhož zákona, rozhodl takto:
                Rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže sp. zn. ÚOHS-S0274/2021/VZ, č. j. ÚOHS-35140/2021/500/AIv ze dne 18. 10. 2021
                 
                p o t v r z u j i
                a podaný rozklad
                 
                z a m í t á m.
                 
                Odůvodnění
                I.               Správní řízení vedené Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže
                1.             Zadavatel – městská část Praha 5, IČO 00063631, se sídlem náměstí 14. října 1381/4, 150 00 Praha – Smíchov, ve správním řízení zastoupený na základě plné moci ze dne 21. 7. 2021 Mgr. Tomášem Krutákem, advokátem, ev. č. ČAK 10739, se sídlem Revoluční 724/7, 110 00 Praha 1 (dále jen „zadavatel“) – jako veřejný zadavatel podle § 4 odst. 1 písm. d) zákona č.  134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“)[1] zahájil dne 14. 1. 2021 odesláním oznámení o zahájení zadávacího řízení k uveřejnění otevřené řízení za účelem uzavření rámcové dohody s názvem „Úklid a údržba zeleně na Praze 5“. Oznámení o zahájení zadávacího řízení bylo uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 18. 1. 2021 pod ev. č. Z2021-001841, ve znění oprav uveřejněných dne 8. 2. 2021, dne 12. 2. 2021 a dne 8. 3. 2021, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 19. 1. 2021 pod ev. č. 2021/S 012-025309, ve znění oprav uveřejněných dne 10. 2. 2021 pod ev. č. 2021/S 028-070076, dne 12. 2. 2021 pod ev. č. 2021/S 030-075024 a dne 8. 3. 2021 pod ev. č. 2021/S 046-116354 (dále jen „zadávací řízení“).
                2.             Předmět zadávacího řízení vymezil zadavatel v odst. 3.1. „Předmět Veřejné zakázky“ části 2 „Podrobné podmínky zadávací dokumentace“ zadávací dokumentace následovně: „Předmětem Veřejné zakázky je uzavření rámcové dohody (…) s jedním vybraným dodavatelem dle § 131 zákona. Na základě rámcové dohody bude zadavatel zadávat jednotlivé veřejné zakázky k provádění údržby zeleně a úklidové práce na komunikacích (chodnících) na území městské části Praha 5, a to v rozsahu a za podmínek stanovených zadávací dokumentací a zejména pak její Částí 3: Návrh rámcové dohody.“.
                3.             V bodu 5.4.1. „Seznam významných služeb“ zadávací dokumentace zadavatel stanovil požadavek na prokázání splnění technické kvalifikace podle § 79 odst. 2 písm. b) zákona předložením seznamu významných služeb, kdy „[d]odavatel prokáže tento kvalifikační předpoklad předložením dokladů dle § 79 odst. 2 písm. b) zákona, tj. seznamem významných služeb poskytnutých dodavatelem za poslední 3 roky před zahájením zadávacího řízení včetně uvedení ceny a doby jejich poskytnutí a identifikace objednatele. 
                Z výše uvedených dokumentů musí vyplývat splnění charakteristik významné služby, tedy prokázání alespoň následujícího významného plnění:
                -          poskytnutí alespoň 2 významných služeb, které zahrnovaly realizaci komplexní a nepřetržité údržby venkovní zeleně veřejných prostranství, a to minimálně po dobu 12 měsíců a v rozsahu minimálně 40 mil. Kč bez DPH za 12 po sobě jdoucích měsíců. Součástí plnění takové zakázky musely být též venkovní úklidové práce“ (dále jen „kvalifikační předpoklad“).
                4.             Dne 8. 6. 2021 zadavatel rozhodl podle § 48 odst. 2 písm. a) a b) zákona o vyloučení dodavatele – společnosti „Společnost Praha 5“, kterou tvoří společnosti Gardenline s.r.o., IČO 27263827, se sídlem Na Vinici 948/13, Předměstí, 412 01 Litoměřice, ve správním řízení zastoupená na základě plné moci ze dne 19. 7. 2021 Mgr. Martinem Horákem, advokátem, ev. č. ČAK 13970, se sídlem Jandova 208/8, 190 00 Praha 9 (dále jen „Gardenline“), a VYKRUT zahradní služby a.s., IČO 03921921, se sídlem Pavlovova 3048/40, Zábřeh, 700 30 Ostrava, ve správním řízení zastoupená na základě plné moci ze dne 22. 3. 2021 společností Gardenline, vedoucím společníkem společnosti „Společnost Praha 5“ (dále jen „VYKRUT zahradní služby a.s.“), které za účelem získání veřejné zakázky s názvem „Úklid a údržba zeleně na Praze 5“ uzavřely dne 22. 3. 2021 „Společenskou smlouvu“ (dále jen „navrhovatel“) – ze zadávacího řízení (dále jen „rozhodnutí o vyloučení“) z důvodu, že navrhovatel neprokázal kvalifikaci, jelikož „nepředložil alespoň 2 významné služby, které zahrnovaly realizaci komplexní a nepřetržité údržby venkovní zeleně veřejných prostranství, a to minimálně po dobu 12 měsíců a v rozsahu minimálně 40 mil. Kč bez DPH za 12 po sobě jdoucích měsíců, přičemž součástí plnění takové zakázky musely být též venkovní úklidové práce“, konkrétně že referenční zakázka „SH Pernštejn – vrchnostenská okrasná zahrada“ (dále jen „referenční zakázka Pernštejn“) „nesplňuje zadávací podmínky, konkrétně podmínky technické kvalifikace dle čl. 5.4.1 ZD, neboť se dle ověření u objednatele služby nejedná o službu, která zahrnovala realizaci komplexní a nepřetržité údržby venkovní zeleně veřejných prostranství, a to minimálně po dobu 12 měsíců a v rozsahu minimálně 40 mil. Kč bez DPH za 12 po sobě jdoucích měsíců, přičemž součástí plnění takové zakázky musely být též venkovní úklidové práce“ a u referenční zakázky „Slatiňany – šlechtická škola v přírodě“ (dále jen „referenční zakázka Slatiňany“) nebyly navrhovatelem objasněny údaje a informace obsažené v nabídce, u kterých zadavateli vyvstaly pochybnosti, ačkoliv byl navrhovatel k jejich objasnění řádně vyzván.
                5.             Dne 23. 6. 2021 byly zadavateli doručeny námitky navrhovatele z téhož dne, které směřovaly proti rozhodnutí o vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení (dále jen „námitky“).
                6.             Zadavatel námitky navrhovatele rozhodnutím ze dne 7. 7. 2021 (dále jen „rozhodnutí o námitkách“), které bylo navrhovateli doručeno téhož dne, odmítl.
                7.             Vzhledem k tomu, že se navrhovatel s rozhodnutím o námitkách neztotožnil, podal dne 19. 7. 2021 k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“), jako orgánu příslušnému podle § 248 zákona k dozoru nad dodržováním pravidel stanovených tímto zákonem a zadávacími podmínkami pro zadání podlimitní a nadlimitní veřejné zakázky, včetně koncese s výjimkou koncesí malého rozsahu podle § 178 zákona, a pro zvláštní postupy podle části šesté zákona, návrh na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele z téhož dne (dále jen „návrh“).
                II.             Napadené rozhodnutí
                8.             Dne 18. 10. 2021 vydal Úřad rozhodnutí sp. zn. ÚOHS-S0274/2021/VZ, č. j. ÚOHS-35140/2021/500/AIv (dále jen „napadené rozhodnutí“), jehož výrokem I. rozhodl, že se správní řízení vedené ve věci návrhu navrhovatele v části týkající se nevyhovění žádostem o poskytnutí zpráv o hodnocení nabídek ze dne 1. 4. 2021 a 3. 5. 2021, tvrzeného preferování jiného účastníka zadávacího řízení a údajně možného různého výkladu bodu 5.4.1. „Seznam významných služeb“ zadávací dokumentace podle § 257 písm. h) zákona zastavuje, neboť návrhu v této části nepředcházely řádně a včas podané námitky.
                9.             Výrokem II. napadeného rozhodnutí Úřad rozhodl, že se návrh navrhovatele v části směřující proti vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení, údajně nepřiměřenému postupu zadavatele při objasňování nabídky, nereagování na žádost o poskytnutí zpráv o hodnocení nabídek ze dne 23. 5. 2021 a nepřezkoumatelnosti rozhodnutí zadavatele o námitkách podle § 265 písm. a) zákona zamítá, neboť nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření.
                10.         V odůvodnění napadeného rozhodnutí k výroku I. Úřad uvedl, že námitky proti úkonům zadavatele spočívajícím v odmítnutí žádostí navrhovatele o „nahlédnutí do protokolu o otevírání nabídek, obálek, nebo poskytnutí přehledu nabídkových cen, případně struktury podání či obdobně“, nebyly doručeny v zákonné lhůtě, a návrhu v této části proto nepředcházely řádně a včas podané námitky ve smyslu § 257 písm. h) zákona. K námitce navrhovatele týkající se preferování jiného účastníka zadávacího řízení Úřad uvedl, že nejsou naplněny důvody pro její věcný přezkum, neboť ji navrhovatel neuvedl v námitkách, ale její znění bylo Úřadu, a především zadavateli, známo až z návrhu. K námitce týkající se různého výkladu požadovaného kvalifikačního předpokladu Úřad uvedl, že pochopení předmětné zadávací podmínky navrhovateli před podáním nabídky nečinilo problém, neboť v nabídce označil významné služby, které měly jednotlivě požadovaný finanční objem splňovat, proto Úřad nemůže námitku možného různého výkladu požadovaného kvalifikačního předpokladu posoudit jako řádně a včas podanou, neboť možnost jejího podání byla vytvořena navrhovatelem účelově a až ex post po neúspěchu v zadávacím řízení.
                11.         K výroku II. napadeného rozhodnutí Úřad uvedl, že znění zadávací podmínky týkající se kritéria technické kvalifikace nepřipouští jiný možný výklad, než že záměrem zadavatele bylo ověřit zkušenost dodavatelů s poskytováním požadovaných služeb v určitém objemu za 12 měsíců. Tento objem zadavatel jednoznačně stanovil a každá z předložených významných služeb, kterou chtěl dodavatel prokazovat požadovaný kvalifikační předpoklad, jej musela splňovat. Pokud navrhovatel předložil vícero významných služeb, které jednotlivě požadavek na technickou kvalifikaci neprokazují, ale splňují ji pouze ve svém součtu, nenaplnil požadavek zadavatele.
                III.           Rozklad navrhovatele
                12.         Dne 3. 11. 2021 obdržel Úřad proti napadenému rozhodnutí rozklad navrhovatele z téhož dne. Ze správního spisu vyplývá, že napadené rozhodnutí bylo navrhovateli doručeno dne 19. 10. 2021. Rozklad tak byl podán v zákonné lhůtě.
                Námitky rozkladu
                13.         Navrhovatel v rozkladu úvodem shrnuje průběh skutečností předcházejících vydání napadeného rozhodnutí.
                14.         K výroku I. napadeného rozhodnutí navrhovatel namítá jeho nesprávnost a nicotnost. Navrhovatel uvádí, že podaný návrh jednoznačně směřuje proti rozhodnutí o vyloučení a rozhodnutí o námitkách, nikoliv proti samostatným úkonům zadavatele – nevyhovění žádostem o poskytnutí zpráv o hodnocení nabídek, preferování jiného účastníka zadávacího řízení ani proti různému výkladu bodu 5.4.1. „Seznam významných služeb“ zadávací dokumentace. Navrhovatel je toho názoru, že nelze připustit, aby Úřad určitou část argumentace vyčlenil a rozhodl o ní samostatným výrokem.
                15.         K výroku II. napadeného rozhodnutí navrhovatel namítá, že Úřad nepřihlédl ke všem skutečnostem zjištěným ve správním řízení. Navrhovatel namítá způsob prokazování kvalifikace společnosti „CENTRA – CDV služby“, jejímiž společníky jsou společnosti CENTRA a.s., IČO 18628966, se sídlem Na Zatlance 1350/13, Smíchov, 150 00 Praha 5 a CDV služby, s.r.o., IČO 49356445, se sídlem Na Zatlance 1350/13, Smíchov, 150 00 Praha 5 (dále jen „dodavatel CENTRA – CDV“) rámcovou smlouvou.
                16.         Navrhovatel dále nesouhlasí s výkladem kvalifikační podmínky v bodu 5.4.1 zadávací dokumentace tak, jak to učinil Úřad v odůvodnění napadeného rozhodnutí. Dle navrhovatele totiž výklad Úřadu, že finanční objem 40 mil. Kč by mělo splňovat jakékoli samostatnéplnění, nemá oporu v textu zadávací dokumentace.
                17.         Navrhovatel dále namítá předložení rámcové smlouvy dodavatelem CENTRA – CDV k prokázání technické kvalifikace dle bodu 5.4.1. „Seznam významných služeb“ zadávací dokumentace. Dle navrhovatele konkrétní závazkový vztah vzniká na základě samostatné konkrétní realizační smlouvy uzavřené mezi smluvními stranami ad hoc. Dodavatel Centra – CDV tedy v rámci prokazování požadované kvalifikace předložil informaci, že mezi ním a objednatelem byl uzavřen nějaký soubor smluv v určitém časovém období, kdy součet jednotlivých samostatných plnění činí částku dosahující limitu 40 mil. Kč bez DPH. K tomu navrhovatel dodává, že i on předložil řadu referenčních plnění realizovaných samostatně jednotlivými společníky navrhovatele, které ve svém souhrnu zcela naplňují zadávací podmínku dle bodu 5.4.1. „Seznam významných služeb“ zadávací dokumentace.
                18.         Navrhovatel dále namítá, že se zadavatel vůbec nezabýval jinými částmi nabídky a jinými předloženými referenčními plněními navrhovatele nad rámec referenční zakázky Pernštejn a referenční zakázky Slatiňany.
                19.         Navrhovatel je toho názoru, že postup zadavatele je tak netransparentní, nepřiměřený a diskriminační. Dle navrhovatele nelze akceptovat postup zadavatele, který si pro objasnění vybere část předkládaných kvalifikačních plnění, aniž by zmínil svůj celkový pohled na vhodnost všech předkládaných referenčních plnění. Takto je kvalifikovanému dodavateli upřena možnost předložit zadavateli odlišné referenční plnění, jež by mohl zadavatel považovat za více průkazné.
                20.         Navrhovatel dále namítá odlišný, diskriminační postup zadavatele vůči nabídce navrhovatele oproti postupu zadavatele vůči nabídce dodavatele CENTRA – CDV.
                Závěr rozkladu
                21.         Navrhovatel na základě výše uvedené argumentace navrhuje, aby předseda Úřadu napadené rozhodnutí zrušil.
                IV.          Řízení o rozkladu
                22.         Úřad po doručení rozkladu neshledal podmínky pro postup podle § 87 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“) a podle § 88 odst. 1 správního řádu předal spis se svým stanoviskem předsedovi Úřadu k rozhodnutí o rozkladu.
                Stanovisko předsedy Úřadu
                23.         Po projednání rozkladu a veškerého spisového materiálu rozkladovou komisí jmenovanou podle § 152 odst. 3 správního řádu, a po posouzení věci ve všech jejích vzájemných souvislostech byl podle § 89 odst. 2 správního řádu přezkoumán soulad napadeného rozhodnutí a řízení, které jeho vydání předcházelo, s právními předpisy, jakož i správnost napadeného rozhodnutí, ta však toliko v rozsahu námitek uplatněných v rozkladu, přičemž bylo přihlédnuto k návrhu rozkladové komise a učiněn následující závěr.
                24.         Úřad tím, že napadeným rozhodnutím rozhodl tak, jak je v něm uvedeno, rozhodl správně a v souladu se zákonem. V další části odůvodnění tohoto rozhodnutí budou v podrobnostech rozvedeny důvody, pro které bylo napadené rozhodnutí potvrzeno a rozklad navrhovatele zamítnut.
                V.            K námitkám rozkladu
                K výroku I. napadeného rozhodnutí
                25.         K námitkám navrhovatele týkajících se výroku I. napadeného rozhodnutí lze konstatovat, že závěry Úřadu ve vztahu k zastavení správního řízení k části návrhu jsou zcela opodstatněné.
                26.         K tvrzení navrhovatele, že nepodával samostatné návrhy proti úkonu zadavatele spočívajícím v odmítnutí žádostí navrhovatele a v preferování jiného účastníka zadávacího řízení, a že jeho argumentace v návrhu nesměřovala proti zadávací dokumentaci, je třeba uvést následující. Tato námitka rozkladu směřuje k otázce, co vlastně bylo účelem řízení, které navrhovatel svým návrhem zahájil. Obecně lze říci, že návrhem napadené postupy zadavatele (jeho úkony, resp. opomenutí) představují předmět přezkumu v řízení zahájeném na návrh. Jde vždy o ty postupy, proti kterým směřují výtky rozporu se zákonem, neboť účelem správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele je identifikovat případné porušení zákona zadavatelem a v návaznosti na to uložit opatření k nápravě.
                27.         Obecně lze konstatovat, že pokud Úřad návrh navrhovatele zamítá, musí se vypořádat jednotlivě ke každé namítané skutečnosti, což Úřad v nyní šetřené věci učinil. Pokud však některým namítaným skutečnostem nepředcházely řádně a včas podané námitky, přičemž se jednalo o samostatné úkony (opomenutí) zadavatele a proti takovým úkonům (opomenutím) bylo námitky možné podat (viz body 66., 70., 75. a 76. odůvodnění napadeného rozhodnutí), pak je tak třeba přisvědčit závěrům Úřadu, že v takových částech je třeba návrh na zahájení správního řízení zastavit.
                28.         Navrhovatel namítal, že postup zadavatele spočívající v odepření přístupu navrhovateli k určitým dokumentům byl v rozporu se zákonem, konkrétně zásadami dle jeho § 6. Předmětem přezkumu (napadeným opomenutím) je proto právě toto nekonání zadavatele spočívající v odepření přístupu k dotčeným dokumentům. Ono nekonání se pak materializovalo formálním odmítnutím žádostí navrhovatele o tyto dokumenty. Od dojití tohoto odmítnutí do sféry navrhovatele se pak počítá příslušná lhůta pro podání námitek. Úřad tento výpočet provedl v bodě 66. odůvodnění napadeného rozhodnutí.
                29.         V otázce preferování jiného účastníka zadávacího řízení Úřad řízení zastavil proto, že předmětná výtka vůči postupu zadavatele nebyla uvedena v podaných námitkách (podrobně viz body 67. až 70. odůvodnění napadeného rozhodnutí). Zde tedy rozkladová argumentace navrhovatele nemůže na závěrech Úřadu ničeho změnit, neboť není vůbec sporu o předmětu přezkumu v nyní vedeném řízení. Nezbývá tedy, než opětovně odkázat na ustanovení § 251 odst. 4 zákona, který vylučuje uvádět nové skutečnosti, jež nebyly uváděny již v námitkách. Výjimku z právě uvedeného lze spatřovat pouze v případech, kdy navrhovatel nemohl tyto skutečnosti uvádět vůči zadavateli dříve. Takový případ však nenastal, jak správně uvedl Úřad.
                30.         Pokud jde o otázku víceznačnosti ustanovení zadávací dokumentace, pak je sice pravdou, že v návrhu na str. 8 navrhovatel uvádí, že „[s] ohledem na skutečnost, že v Rozhodnutí o námitkách zadavatel na několika místech upozorňuje na skutečnost, že ze strany navrhovatele nebyly podány námitky proti zadávací dokumentaci z opatrnosti je opakováno, že Námitky nesměřují proti zadávací dokumentaci, ale proti tomu, jakým způsobem tuto zadavatel vykládá a aplikuje k tíži navrhovatele“,  nicméně navrhovatel v následujícím odstavci také uvádí, že „[s] ohledem na vše doposud uvedené tak nelze vyloučit, že předmětné vymezení 5.4.1 technické kvalifikace připouští různý výklad“ (pozn. zvýraznění provedeno v obou případech předsedou Úřadu).
                31.         Jak se podává z bodů 75. a 85. odůvodnění napadeného rozhodnutí, Úřad patrně uchopil námitku navrhovatele, že nelze vyloučit rozdílný výklad předmětného ustanovení, jednak jako námitku netransparentně stanoveného kritéria technické kvalifikace (námitku proti zadávací dokumentaci), jednak jako námitku proti aplikaci ustanovení zadávací dokumentace, které by pro svoji údajnou dvojznačnost mělo být vyloženo způsobem pro navrhovatele příznivější.[2] Za účelem vyřešení námitky interpretované prvním způsobem se Úřad nejprve zabýval otázkou, zda může námitku projednat, a dospěl k závěru, že nikoliv, a to pro její opožděnost. K tomu ještě připojil názor, že vznesená námitka je účelová, pročež ji nelze považovat za řádně a včas podanou. Za účelem vyřešení námitky interpretované druhým způsobem si Úřad nejprve položil základní otázku, zda předmětné ustanovení zadávací dokumentace skutečně vícerý výklad připouští, přičemž v bodě 85. odůvodnění napadeného rozhodnutí dospěl k závěru, že nikoliv.
                32.         Byť při pohledu na návrh, zejména na výslovné upozornění, že navrhovatel nemíní své námitky jako námitky proti zadávací dokumentaci, se první interpretace námitky nejeví jako případná (navrhovatel jasně uvedl, jak námitku myslel), podstata námitky, tedy výtka více možných výkladů jednoho ustanovení zadávací dokumentace, byla meritorně vyřešena tím, že Úřad předmětné ustanovení posoudil a uzavřel, že více možných výkladů nepřipouští. Tím bylo námitce navrhovatele učiněno za dost. Fakt, že Úřad navíc námitku posoudil rovněž jako námitku proti aplikaci zadávací dokumentace, nekrátí navrhovatele na jeho procesních právech, a nejde tak o vadu, která by působila výslednou nezákonnost napadeného rozhodnutí. Na tomto místě lze uzavřít, že Úřad dospěl ke správnému závěru, když v části návrhu správní řízení zastavil, neboť mu nepředcházelo řádné a včasné podání námitek, tudíž se částí namítaných skutečností nemohl věcně zabývat. Pokud navrhovatel v rozkladu uvádí, že po celou dobu jeho návrh směřoval proti rozhodnutí zadavatele o vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení, pak de facto výrok I napadeného rozhodnutí nijak neovlivňuje jeho práva a o jeho návrhu je řádně rozhodnuto výrokem II napadeného rozhodnutí.
                K výroku II. napadeného rozhodnutí
                33.         Další rozkladová argumentace navrhovatele se vztahuje k výroku II napadeného rozhodnutí, konkrétně k navrhovatelem tvrzenému diskriminačnímu jednání zadavatele při posouzení prokázání splnění kritéria technické kvalifikace dle bodu 5.4.1. zadávací dokumentace.
                34.         Pokud jde o argumentaci navrhovatele, jak zadavatel posoudil kvalifikaci dodavatele CENTRA – CDV, lze uvést následující.
                35.         Navrhovatel namítá diskriminační přístup zadavatele s tím, že zadavatel dodavatele CENTRA – CDV nevyzýval k doplňování dalších dokumentů a k objasnění referenčních zakázek, stejně jako navrhovatele.
                36.         Předseda Úřadu považuje námitku navrhovatele za lichou. Předně lze odkázat na ustanovení § 46 zákona, jenž umožňuje zadavateli požadovat objasnění předložených údajů či dokumentů. V této souvislosti lze zároveň odkázat na čl. 56 odst. 3 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/24/EU ze dne 26. února 2014 o zadávání veřejných zakázek a o zrušení směrnice 2004/18/ES (dále jen „směrnice“), kde je uvedeno, že „[p]okud jsou informace nebo dokumenty, které mají hospodářské subjekty předložit, neúplné nebo nesprávné nebo se tak jeví, nebo pokud určité dokumenty scházejí, mohou veřejní zadavatelé dotčené hospodářské subjekty požádat o předložení, rozšíření, upřesnění nebo doplnění příslušných informací nebo dokumentů v přiměřené lhůtě, pokud takovou žádost vznesou v plném souladu se zásadami rovného zacházení a transparentnosti a pokud vnitrostátní právní předpisy, jimiž se provádí tato směrnice, nestanoví jinak.“. I ze znění směrnice tudíž vyplývá, že zadavatel může po dodavatelích požadovat upřesnění nebo doplnění informací, nestanoví-li zákon jinak. Tuto možnost zadavatel využil vůči oběma účastníkům zadávacího řízení, a nelze tak spatřovat v postupu zadavatele jakékoliv diskriminační jednání. Nadto ze zadávací dokumentace vyplývá, že zadavatel přistoupil rovněž k ověření referenčních zakázek dodavatele CENTRA – CDV u objednatelů referenčních zakázek, a to opakovaně, obdobně jako u navrhovatele.
                37.         Dotazovaný objednatel (Městská část Praha 1) dodavatele CENTRA – CDV reagoval na dotazy zadavatele způsobem, že zadavatel neměl další pochybnosti o rozsahu plnění, které pro objednatele dodavatel CENTRA – CDV vykonával. Naproti tomu Národní památkový úřad, jakožto objednatel u referencí navrhovatele nereagoval dostatečně průkazně, tudíž u referenční zakázky Slatiňany přetrvala pochybnost zadavatele, zda se potvrzená částka ze strany Národního památkového úřadu opravdu týkala pouze údržby veřejné zeleně a úklidu veřejného prostranství.  Vzhledem k trvajícím pochybnostem se tak zadavatel obrátil dále přímo na navrhovatele s žádostí o objasnění nabídky dle § 46 zákona. Ani navrhovatelem však nebyly objasněny údaje a informace obsažené v nabídce, u kterých zadavateli vyvstaly pochybnosti, ačkoliv byl navrhovatel k jejich objasnění řádně vyzván.
                38.         S ohledem na výše uvedené nelze přisvědčit tvrzení navrhovatele, že by zadavatel přistupoval k navrhovateli diskriminačně. Objednatel dodavatele CENTRA – CDV reagoval takovým způsobem, že zadavatel neměl důvod zasílat další žádosti o objasnění. Vzhledem k větším nesrovnalostem v nabídce navrhovatele však zadavatel přistoupil k vícero dotazům vůči navrhovateli. Zadavatel v souladu se zákonem využil postup podle § 46 zákona, ale navrhovatel přesto neprokázal splnění technické kvalifikace v rozsahu dle podmínek zadávací dokumentace.
                39.         Předseda Úřadu tak k výše řečenému uzavírá, že z dokumentace o zadávacím řízení nelze dospět k závěru, že by zadavatel ve vztahu k navrhovateli činil úkony, které by navrhovatele bezdůvodně znevýhodňovaly oproti druhému účastníkovi zadávacího řízení, tedy vůči dodavateli CENTRA – CDV.
                40.         Navrhovatel dále namítá údajně rozdílný přístup zadavatele k posouzení referencí od VYKRUT zahradní služby a.s. a referencí předložených dodavatelem CENTRA – CDV. V obou případech byl dle názoru navrhovatele „uzavřen nějaký soubor smluv v určitém časovém období, kdy součet jednotlivých samostatných plnění činí zřejmě částku dosahující limitu 40 mil Kč bez DPH“.
                41.         Jak správně uvedl Úřad v bodě 124. odůvodnění napadeného rozhodnutí, způsob prokazování kvalifikace dodavatele CENTRA – CDV není pro předmět tohoto správního řízení relevantní. Předmětem nyní vedeného správního řízení, tak jak byl vymezen návrhem navrhovatele, je přezkoumání úkonu zadavatele spočívajícího v rozhodnutí o vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení.
                42.         K otázce výkladu bodu 5.4.1. zadávací dokumentace je třeba ve shodě s Úřadem konstatovat, že správný (tj. objektivní) výklad ustanovení je jen jeden. Pokud měl navrhovatel pochybnosti o postupu zadavatele při hodnocení nabídky dodavatele CENTRA – CDV (tj. například, že ani uvedený dodavatel nesplnil kvalifikační kritéria), měl proti takovému postupu zadavatele podat námitky. Pokud si navrhovatel zadávací dokumentaci nesprávně vyložil, jde to k jeho tíži.
                43.         Zadavatel požadoval předložit „poskytnutí alespoň 2 významných služeb, které zahrnovaly realizaci komplexní a nepřetržité údržby venkovní zeleně veřejných prostranství, a to minimálně po dobu 12 měsíců a v rozsahu minimálně 40 mil. Kč bez DPH za 12 po sobě jdoucích měsíců. Součástí plnění takové zakázky musely být též venkovní úklidové práce“ (srov. bod 3. odůvodnění napadeného rozhodnutí).
                44.         Úřad správně v bodech 84. a 85. odůvodnění napadeného rozhodnutí dospěl k závěru, že z textu předmětného bodu zadávací dokumentace „jednoznačně vyplývá požadavek na předložení alespoň dvou významných služeb určitého předmětu a určité délky doby plnění, přičemž každá z předložených významných služeb musí být v rozsahu minimálně 40 000 000 Kč za 12 po sobě jdoucích měsíců. Takovýto výklad je zdůrazněn i posledně citovanou větou předmětné zadávací podmínky, která výslovně pracuje s plněním vůči ,takové zakázce', kdy je ještě dodáno, že nad rámec finančního objemu, věcného vymezení a doby realizace plnění musely být součástí tohoto plnění o venkovní úklidové práce. Je tedy nanejvýš zřejmé, že požadavky se kumulativně vážou ke každému referenčnímu plnění. 
                Znění předmětné zadávací podmínky, dle názoru Úřadu, ani nepřipouští jiný možný výklad. Je zcela zřejmé, že záměrem zadavatele bylo ověřit zkušenost dodavatelů s poskytováním požadovaných služeb v určitém objemu za 12 měsíců. Tento objem zadavatel jednoznačně stanovil a každá z předložených významných služeb, kterou chtěl dodavatel prokazovat požadovaný kvalifikační předpoklad, jej musela splňovat. Předložení vícero významných služeb, které jednotlivě požadavek na technickou kvalifikaci neprokazují, ale splňují ji pouze ve svém součtu, není naplněním požadavků zadavatele.“
                45.         Naopak lze konstatovat, že výklad navrhovatele, že záměrem zadavatele bylo ověřit zkušenost dodavatelů s poskytováním požadovaných služeb bez ohledu na počet referencí v určitém objemu za 12 měsíců nemá oporu v textu zadávací dokumentace a nemá oporu ani v nabídce navrhovatele, když sám navrhovatel uznal, že služby společníka VYKRUT zahradní služby a.s. neobsahují službu plnící požadavek zadavatele co do finančního objemu. Navrhovatel tedy de facto připustil, že reference společnosti VYKRUT zahradní služby a.s. nesplňují zadávací podmínky.
                46.         Pokud tedy navrhovatel nahradil „větší“ referenční zakázku sečtením více „menších“ zakázek společníka VYKRUT zahradní služby a.s., přičemž není ani podstatné, že jednotlivé referenční zakázky byly realizovány jediným subjektem (dodavatelem VYKRUT zahradní služby a.s.), pak takový postup navrhovatele neodpovídá smyslu nastaveného kvalifikačního předpokladu v bodu 5.4.1. zadávací dokumentace, neboť neprokazuje, že navrhovatel má zkušenosti s realizací zakázky většího (zadavatelem požadovaného) rozsahu. V této souvislosti lze odkázat rovněž na závěry navrhovatelem namítaného rozhodnutí Úřadu č. j.ÚOHS-S0496/2015/VZ-33158/2015/542/EŠu ze dne 29. 10. 2015, že „nelze sčítat více referenčních zakázek, jejichž jednotlivé hodnoty neodpovídají požadovanému kritériu tak, aby dohromady jejich hodnota byla dostačující“ (bod 39. odůvodnění citovaného rozhodnutí). Uvedená citace je tak zcela přiléhavá předmětné věci.
                47.         Sčítání kvalifikace tady nesmí být v rozporu s účelem zadávacího řízení, resp. s požadavky zadavatele. V předmětné věci vymezení technického kvalifikačního předpokladu v bodu 5.4.1. zadávací dokumentace vylučuje možnost sčítání kvalifikace. Je to patrné jednak logickým výkladem zadávací dokumentace: kdyby zadavateli záleželo pouze na tom, jestli součet předložených referenčních služeb dosáhne v celku předepsaných charakteristik (např. právě finančního objemu či délky poskytování služeb), nemělo by smysl stanovit, že je požadován určitý počet referenčních služeb, které mají být předloženy. Jinak by tomu bylo, kdyby zadavatel počet referenčních služeb toliko omezil určitou horní hranicí (např. maximálně 5), aby si ulehčil od administrativní zátěže – pak by snad bylo možno položit si otázku, jestli nechtěl zadavatel sčítání umožnit. Ve zdejším případě však zadavatel požadoval toliko minimálně 2 referenční služby, tedy je zjevné, že předepsané charakteristiky musela splňovat každá jedna z nich.
                48.         Dále i z jazykového hlediska lze konstatovat, že kritérium technické kvalifikace v tom znění, v jakém jej přijal zadavatel, jak s ohledem na předchozí řečené, tak i na dosavadní rozhodovací praxi Úřadu, bude dodavateli zpravidla chápáno tak, že požaduje, aby předepsané charakteristiky splňovala každá z předkládaných referenčních služeb. Kdyby chtěl zadavatel umožnit sčítání referenčních služeb pro účely dosažení rozhodného finančního objemu, lze předpokládat, že by to umožnil výslovně.
                49.         O tom, že zadavatel sčítání referencí ve výše naznačeném smyslu umožnit nechtěl, svědčí i povaha poptávané služby a předpokládaná hodnota veřejné zakázky (322 000 000 Kč bez DPH). V rámci tohoto argumentu je vhodné poukázat na skutečnost, kdy dle bodu 4.2. zadávací dokumentace, resp. části 4 zadávací dokumentace (seznam lokalit) a vymezení předmětu veřejné zakázky, je evidentní rozsah venkovní zeleně veřejného prostranství na celé Praze 5. Požadavek zadavatele, aby potenciální dodavatel disponoval potřebnou technickou kapacitou k plnění veřejné zakázky a že má relevantní zkušenosti s projekty, které svým předmětem i rozsahem odpovídají předmětu plnění zadávané veřejné zakázky, je zcela na místě, neboť rozsah takové veřejné zakázky je nutné realizovat prostřednictvím zkušeného dodavatele.
                50.         Vzhledem k uvedenému lze učinit dílčí závěr, že zadavatel nepostupoval diskriminačně, netransparentně či jinak nezákonně, když kladl důraz na splnění kvalifikačních podmínek, jak jsou vymezeny v zadávací dokumentaci. Jsou to právě kvalifikační podmínky, na základě kterých zadavatel ověřuje, že potenciální dodavatel je skutečně schopný realizovat předmět veřejné zakázky.
                51.         Součástí nabídky navrhovatele byl seznam významných služeb, který obsahoval informace o referenční zakázce Pernštejn, referenční zakázce Slatiňany a referenční zakázce Obec Šumice (viz bod 54. odůvodnění napadeného rozhodnutí), přičemž u referenční zakázky Pernštějn vznikly zadavateli pochybnosti o tom, zda splňuje stanovené požadavky. Zadavatel tak přistoupil k dotazům na objednatele uvedené referenční zakázky, přičemž zjistil, že tato nedosahuje finanční limit 40 mil. Kč (viz bod 88. odůvodnění napadeného rozhodnutí). Rovněž u referenční zakázky Slatiňany předložené navrhovatelem získal zadavatel pochybnosti, zda splňuje kvalifikační předpoklady požadované zadavatelem, ani tady však navrhovatel nerozptýlil pochybnosti zadavatele (viz body 93. až 97. odůvodnění napadeného rozhodnutí). Navrhovatel tedy předloženými referenčními zakázkami neprokázal, že splňuje zadavatelem požadované kvalifikační předpoklady.
                52.         K tvrzení navrhovatele, že zadavatel měl požadovat od navrhovatele jiné reference, přičemž navrhovatel odkazuje na rozhodnutí předsedy Úřadu ze dne 27. 4. 2020 sp. zn. ÚOHS-R0029/2020/VZ, č. j. ÚOHS-12505/2020/323/MBr lze konstatovat nepochopení rozhodovací praxe ze strany navrhovatele. V citovaném rozhodnutí Úřadu v bodě 61. odůvodnění je uvedeno, že „[z] textace ustanovení § 46 odst. 2 zákona je zřejmé, že pokud se zadavatel rozhodne využít svého práva a vyzve účastníka zadávacího řízení k objasnění/vysvětlení své nabídky pak je účastník zadávacího řízení oprávněn k tomu, aby nabídku nejen objasnil či dovysvětlil, ale je oprávněn též k tomu, aby doplnil údaje, doklady, vzorky nebo modely, které nebudou hodnoceny podle kritérií hodnocení.“. V bodě 63. odůvodnění citovaného rozhodnutí předseda Úřadu učinil závěr, že „[s] ohledem na to, že nabídková cena je jediným kritériem hodnocení v této veřejné zakázce a s ohledem na citaci ustanovení § 46 odst. 2 zákona je zcela zřejmé, že navrhovatel byl oprávněn k tomu, aby nejen objasnil/vysvětlil předložené reference, na které se zadavatel doptal, ale byl také oprávněn k tomu, aby předložil další nové reference, které nepředložil v nabídce.“.
                53.         Z textu odůvodnění výše uvedeného rozhodnutí sp. zn. ÚOHS-R0029/2020/VZ nelze shledat závěr, že by zadavatel měl povinnost požádat dodavatele o předložení dalších referencí, pokud jím předložené reference nesplňují zadávací podmínky. Ze závěrů tohoto rozhodnutí pouze vyplývá, že je v zájmu zadavatele, pokud dodavatel nahradí původní referenci referencí novou, aby takovou změnu připustil.
                54.         Pokud tedy navrhovatel tvrdí, že oba jeho společníci mají schopnosti a zkušenosti s poskytováním požadovaných služeb v určitém finančním objemu za 12 měsíců, měl tuto skutečnost doložit, a to předložením referencí, jenž prokazují splnění kvalifikace požadované zadavatelem. Koneckonců navrhovatel v námitkách předložil další reference, nicméně ani jedna z nově předložených referenčních zakázek nesplňovala zadavatelem stanovené zadávací podmínky. Navíc navrhovatel v upraveném seznamu významných služeb u referenční zakázky Slatiňany snížil uváděný finanční objem, a to z 40 244 368 Kč bez DPH na 21 873 281,94 Kč bez DPH, čímž uznal, že tato reference nesplňuje zadávací podmínky.
                55.         Závěrem svého rozkladu navrhovatel žádá o připojení spisu ve věci návrhu na uložení zákazu plnění smlouvy mezi zadavatelem a dodavatelem CENTRA – CDV před Úřadem k tomuto řízení o rozkladu.
                56.         Z výše uvedeného požadavku není jasné, zda navrhovatelův požadavek je návrhem na provedení nového důkazu spisem vedenýn ve věci návrhu na uložení zákazu plnění smlouvy mezi zadavatelem a dodavatelem CENTRA – CDV nebo zda navrhovatel požaduje spojení správních řízení, tedy předmětného správního řízení a správního řízení vedeného ve věci návrhu na uložení zákazu plnění smlouvy mezi zadavatelem a dodavatelem CENTRA – CDV.
                57.         K první možnosti lze uvést, že navrhovatel neoznačil konkrétní listiny, jež jsou obsahem dotčeného spisu, které by měl předseda Úřad provést jako důkaz, a vlastně ani skutečnosti, které by z takových listin měly případně vyplývat. Navrhovatel pouze uvedl, že v řízení o návrhu na uložení zákazu plnění smlouvy je řešena netransparentnost postupu zadavatele a nerovnost ve vztahu k dodavateli CENTRA – CDV.
                58.         Navrhovatel ani neoznačil spis konkrétní spisovou značkou, pod níž by mělo být správní řízení ve věci návrhu na uložení zákazu plnění smlouvy mezi zadavatelem a dodavatelem CENTRA – CDV vedeno před Úřadem. Lze se tedy jen domnívat, že účastníky takového správního řízení jsou navrhovatel a smluvní strany dotčené smlouvy, tedy zadavatel a dodavatel CENTRA – CDV, tudíž lze i předpokládat, že součástí spisu jsou listiny – důkazy, které navrhovatel mohl uplatnit již v průběhu správního řízení v nyní šetřené věci před Úřadem. V souladu s právě uvedeným lze tedy odkázat na ustanovení § 82 odst. 4 správního řádu, dle kterého platí, že k novým skutečnostem a k návrhům na provedení nových důkazů, uvedeným v odvolání nebo v průběhu odvolacího řízení, se přihlédne jen tehdy, jde-li o takové skutečnosti nebo důkazy, které účastník nemohl uplatnit dříve. Citované ustanovení je třeba aplikovat na základě odkazu na použití ustanovení o odvolání, který je obsažen v § 152 odst. 5 správního řádu.
                59.         Pokud by se jednalo o druhou možnost, tedy, že navrhovatel požaduje spojení předmětného správního řízení a správního řízení vedeného Úřadem ve věci návrhu na uložení zákazu plnění smlouvy mezi zadavatelem a dodavatelem CENTRA – CDV, lze odkázat na ustanovení § 140 odst. 1 správního řádu, dle kterého může správní orgán na požádání účastníka nebo z moci úřední usnesením spojit různá řízení, k nimž je příslušný, pokud se týkají téhož předmětu řízení nebo spolu jinak věcně souvisejí anebo se týkají týchž účastníků, nebrání-li tomu povaha věci, účel řízení anebo ochrana práv nebo oprávněných zájmů účastníků. Spojit řízení lze i v průběhu řízení za předpokladu, že tím nevznikne nebezpečí újmy některému z účastníků. Odkázat lze i na komentářovou literaturu (Luboš JEMELKA, Klára PONDĚLÍČKOVÁ, David BOHADLO. Správní řád. Komentář. 6. vydání. Praha: C. H. Beck, 2019. Komentář k § 140 odst. 1, s. 742), kde je uvedeno následující: „Na spojení řízení pochopitelně není právní nárok, správní orgán proto musí sám zvážit (nestanoví-li mu zákon, že je nutné společné řízení vést, viz např. § 146 odst. 1 SpŘ), zda tak učiní nebo nikoli. Zohledňovat by měl zejména zásadu rychlosti a hospodárnosti řízení podle § 6, a postupovat tedy tak, aby řízení proběhla co nejrychleji a bez zbytečných nákladů jak pro správní orgán, tak pro účastníky řízení.“. Vzhledem k tomu, že toto správní řízení je řízením zahájeným na návrh ve vztahu k zadávacímu řízení, v němž dosud nebyla uzavřena rámcová dohoda, a v případě řízení o zákazu plnění smlouvy je podmínkou uzavření smlouvy, musí se správní řízení vedené Úřadem ve věci návrhu na uložení zákazu plnění smlouvy mezi zadavatelem a dodavatelem CENTRA – CDV týkat jiného zadávacího řízení, v němž již rámcová dohoda uzavřena byla. Lze tak konstatovat, že tato dvě správní řízení nemají totožný předmět, čili nejde o správní řízení s týmž předmětem řízení. Současně lze za překážku sloučení řízení označit skutečnost, že tato řízení jistě nemají totožný okruh účastníků – zatímco účastníky tohoto správního řízení jsou pouze zadavatel a navrhovatel, účastníkem řízení vedeného ve věci návrhu na uložení zákazu plnění smlouvy mezi zadavatelem a dodavatelem CENTRA – CDV je též dodavatel CENTRA – CDV.
                60.         Vzhledem k tomu, že lze předpokládat, že správní řízení vedené Úřadem ve věci návrhu na uložení zákazu plnění smlouvy mezi zadavatelem a dodavatelem CENTRA – CDV se nachází v jiné procesní fázi než předmětné správní řízení, bylo by sloučení těchto řízení v rozporu také se zásadou rychlosti a hospodárnosti řízení, jelikož by bylo nutné s rozhodnutím v této věci „vyčkat“ na rozhodnutí Úřadu v řízení vedeném ve věci návrhu na uložení zákazu plnění smlouvy mezi zadavatelem a dodavatelem CENTRA – CDV.
                61.         Na základě výše uvedeného lze konstatovat, že nebyly shledány důvody pro připojení spisu označeného navrhovatelem k tomuto řízení o rozkladu.
                VI.          Závěr
                62.         Po zvážení všech aspektů dané věci a po zohlednění účastníky řízení uvedených skutečností a důkazů, na základě zjištění, že Úřad postupoval v případě napadeného rozhodnutí v souladu se zákonem a správním řádem, je třeba konstatovat, že nenastaly podmínky pro zrušení nebo změnu napadeného rozhodnutí.
                63.         Lze shrnout, že zadavatel postupoval při vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení v souladu se zákonem, neboť navrhovatel nesplnil podmínky kvalifikace dle bodu 5.4.1. „Seznam významných služeb“ zadávací dokumentace, když předložil vícero významných služeb, které jednotlivě požadavek na technickou kvalifikaci neprokazují, ale splňují ji pouze ve svém součtu.
                64.         Úřad v napadeném rozhodnutí důkladně přezkoumal postup zadavatele v zadávacím řízení a postupoval správně a v mezích zákona, když správní řízení podle § 257 písm. h) zákona částečně zastavil, neboť v části týkající se nevyhovění žádostem o poskytnutí zpráv o hodnocení nabídek ze dne 1. 4. 2021 a 3. 5. 2021, tvrzeného preferování jiného účastníka zadávacího řízení a údajně možného různého výkladu bodu 5.4.1. „Seznam významných služeb“ zadávací dokumentace návrhu nepředcházely řádně a včas podané námitky, a dále že  návrh podle  § 265 písm. a) zákona zamítl, neboť v části směřující proti vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení, údajně nepřiměřenému postupu zadavatele při objasňování nabídky, nereagování na žádost o poskytnutí zpráv o hodnocení nabídek ze dne 23. 5. 2021 a nepřezkoumatelnosti rozhodnutí zadavatele o námitkách, nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření.
                65.         Vzhledem k výše uvedenému nebyly shledány důvody, pro které by bylo nutno napadené rozhodnutí změnit nebo zrušit. Proto bylo rozhodnuto tak, jak je ve výroku uvedeno.
                Poučení
                Proti tomuto rozhodnutí se podle § 91 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů ve spojení s § 152 odst. 5 téhož zákona, nelze dále odvolat.
                 
                 
                otisk úředního razítka
                 
                 
                 
                 
                 
                 
                 
                 
                doc. JUDr. PhDr. Petr Mlsna, Ph.D.
                předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže
                 
                 
                 
                 
                Obdrží
                1.             Mgr. Tomáš Kruták, advokát, Revoluční 724/7, 110 00 Praha 1
                2.             Mgr. Martin Horák, advokát, Jandova 208/8, 190 00 Praha 9
                 
                Vypraveno dne
                viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy
                
                
                [1] Pozn.: Pokud je v rozhodnutí uveden odkaz na zákon, jedná se vždy o znění účinné ke dni zahájení šetřeného zadávacího řízení ve smyslu § 56 odst. 1 zákona v návaznosti na § 273 zákona.
                
                
                [2] K rozlišení stanovení zadávacích podmínek a jejich aplikace lze odkázat i na rozhodnutí ze dne 1. 7. 2020, sp. zn. ÚOHS-R0076/2020/VZ, č. j. ÚOHS-20003/2020/322/BVí (bod 35. odůvodnění).