Snadné přidání nového datasetu

Rozhodnutí UOHS 2066


Číslo jednací VZ/S086/01
Instance I.
Věc
Domov důchodců Skuteč
Účastníci Město Skuteč
Typ řízení Veřejná zakázka
Typ rozhodnutí Veřejná zakázka
Nabytí právní moci 07.06.2001
Související řízení
Zdroj na UOHS http://www.uohs.cz/cs/verejne-zakazky/sbirky-rozhodnuti/detail-2066.html
Rozhodnutí
                          
Č. j. S 86/01-151/2220/01-Jak V Brně dne 1. června 2001 Úřad pro ochranu hospodářské soutěže ve správním řízení zahájeném dne 15.5.2001 z vlastního podnětu podle § 57 odst. 1 zákona č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění zákona č. 148/1996 Sb., zákona č. 93/1998 Sb., zákona č. 28/2000 Sb., zákona č. 256/2000 Sb., zákona č. 39/2001 Sb. a zákona č. 142/2001 Sb. a § 18 zákona č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád), ve znění zákona č. 29/2000 Sb. a zákona č. 227/2000 Sb. ve věci přezkoumávání rozhodnutí a dalších úkonů zadavatele město Skuteč, Palackého nám. 133, 539 73 Skuteč, zastoupené Pavlem Novotným, starostou, ve veřejné zakázce na "Výstavbu domova důchodců ve Skutči" vyhlášené formou obchodní veřejné soutěže podle části druhé zákona č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění zákona č. 148/1996 Sb., zákona č. 93/1998 Sb., zákona č. 28/2000 Sb. a zákona č. 256/2000 Sb. zveřejněním v Obchodním věstníku č. 4/2001 dne 24.1.2001 pod zn. 113521-04/01, rozhodl takto: Zadavatel - město Skuteč - porušil ustanovení: § 5 odst. 1 písm. d) v návaznosti na § 6 zákona č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění zákona č. 148/1996 Sb., zákona č. 93/1998 Sb., zákona č. 28/2000 Sb. a zákona č. 256/2000 Sb. tím, že v podmínkách soutěže nestanovil jednoznačná kritéria hodnocení nabídek, § 5 odst. 2 písm. d) v návaznosti na ustanovení § 11 odst. 1 téhož zákona tím, že v podmínkách obchodní veřejné soutěže stanovil diskriminační podmínku, podle které měly být hodnoceny pouze nabídky zájemců, kterým byla vydána zadávací dokumentace, § 11 odst. 1 téhož zákona tím, že třem vytypovaným uchazečům umožnil vyjádřit se k ob-sahu jejich nabídky před komisí pro posouzení a hodnocení ustanovenou zadavatelem po ukončení soutěžní lhůty, a to před provedením vlastního výběru, čímž tyto uchazeče zvý-hodnil při posuzování a hodnocení jejich nabídek vůči jiným uchazečům o veřejnou za-kázku, § 34 odst. 4 téhož zákona tím, že nevyloučil uchazeče SKOS - SKutečská obchodní a stavební spol. s r. o., Skuteč, který neprokázal kvalifikační předpoklady, ale naopak jeho nabídka byla vybrána jako nejvhodnější, čímž opakovaně porušil § 11 odst. 1 téhož zá-kona, § 35 odst. 1 téhož zákona v návaznosti na § 2 písm. h) a § 67 odst. 2 téhož zákona tím, že nabídkové ceny uchazečů nehodnotil objektivně podle jejich skutečné výše a stanovil rozmezí hodnocení, § 25 odst. 6 téhož zákona v návaznosti na ustanovení § 8 odst. 1 téhož zákona tím, že uchazeči PRVNÍ STAVEBNÍ CHRUDIM a. s., Chrudim, vrátil poskytnutou jistotu, který odstoupil od soutěže po uplynutí soutěžní lhůty, aniž měl pro to důvod stanovený zákonem. Podle § 59 písm. a) zákona č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění zákona č. 148/1996 Sb., zákona č. 93/1998 Sb., zákona č. 28/2000 Sb., zákona č. 256/2000 Sb., zákona č. 39/2001 Sb. a zákona č. 142/2001 Sb. sezadání obchodní veřejné soutěže na "Výstavbu domova důchodců ve Skutči" ruší. Odůvodnění Zadavatel město Skuteč, Palackého nám. 133, 539 73 Skuteč, zastoupené Pavlem Novotným, starostou (dále jen "zadavatel"), vyhlásil dne 24.1.2001 obchodní veřejnou soutěž na "Výstavbu domova důchodců ve Skutči" (dále jen "soutěž") v Obchodním věstníku č. 4/2001 pod zn. 113521-04/01 podle části druhé zákona č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění zákona č. 148/1996 Sb., zákona č. 93/1998 Sb., zákona č. 28/2000 Sb. a zákona č. 256/2000 Sb. (dále jen "zákon"). Dle svého vyjádření zadavatel v souladu s ustanovením zákona o zadávání veřejných zakázek pověřil výkonem zadavatelských činností společnost Techprojekt spol. s r. o., Ústí nad Orlicí, Ústí nad Orlicí (dále jen "Techprojekt"), se kterou uzavřel dne 18.9.2000 mandátní smlouvu. Jako kritéria hodnocení nabídek zadavatel v podmínkách soutěže stanovil: zkušenosti uchazeče s obdobnými stavbami, reference uchazeče a využití místních kapacit 30 % nabídková cena 30 % celková výhodnost nabídky 20 % kompletnost a kvalita zpracování nabídky 10 % termíny plnění zakázky, záruky na jakost, návrh smluvních pokut 10 % Ze "Ze zápisu o otevírání obálek s nabídkami" ze dne 1.3.2001 vyplývá, že zadavatel obdržel do konce soutěžní lhůty celkem 9 nabídek. Zadavatel "pro neúplnost nabídky" nevyloučil z další účasti na veřejné zakázce žádného uchazeče. Ze "Zprávy o posouzení a hodnocení nabídek" (dále jen "zpráva") ze dne 1.3.2001 vyplývá, že komise pro posouzení a hodnocení nabídek ustanovená zadavatelem (dále jen "komise") navrhla zadavateli vyzvat uchazeče SOSTAF Heřmanův Městec spol. s r. o., Nový dvůr 908, 538 03 Heřmanův Městec, za niž jedná Ing. Zdeněk Bulíšek, jednatel společnosti (dále jen "SOSTAF"), k odůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny. Argumenty, které ve zdůvodnění své mimořádně nízké nabídkové ceny uchazeč SOSTAF sdělil, zadavatel uznal za objektivní a nabídka jmenovaného uchazeče nebyla vyřazena z další účasti ve veřejné zakázce. Zadavatel doporučení komise na stanovení pořadí tří nejvhodnějších nabídek akcep-toval a dne 21.3.2001 rozhodl o výběru nejvhodnějších nabídky a pořadí tří nejvhodnějších nabídek: SKOS - SKutečská obchodní a stavební spol. s r. o., Smetanova 254, 539 73 Skuteč, za niž jednají Ing. Josef Jaroš a Petr Horák, jednatelé společnosti, jejíž nabídka byla vybrána jako nejvhodnější (dále jen "SKOS"), uchazeč SOSTAF, jehož nabídka se umístila jako druhá v pořadí, RENOS s. r. o., Ostřešanská 310, 530 03 Pardubice, za niž jedná Jaroslav Novák, jednatel společnosti, jejíž nabídka se umístila jako třetí v pořadí (dále jen "RENOS"). O svém rozhodnutí zadavatel informoval uchazeče dopisem ze dne 22.3.2001. Proti rozhodnutí zadavatele o výběru nejvhodnější nabídky podal uchazeč SOSTAF dopisem ze 29.3.2001 námitky, kterým zadavatel nevyhověl, a své rozhodnutí uchazeči sdělil dopisem ze dne 3.4.2001. Uchazeč SOSTAF využil svého práva podat u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, který je orgánem dohledu nad dodržováním zákona (dále jen "orgán dohledu"), návrh na přezkoumání rozhodnutí zadavatele o námitkách. Předmětný návrh obdržel orgán dohledu dne 9.4.2001, tímto dnem bylo zahájeno správní řízení vedené pod č.j. S 67/01-151. V uvedeném správním řízení bylo dne 14.5.2001 vydáno rozhodnutí č.j. S 67/01-151/1880/01-Jak, kterým bylo správní řízení podle § 6 odst. 3 zákona č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, zastaveno. Rozhodnutí dosud nenabylo právní moci. Po přezkoumání dokumentace o zadání předmětné veřejné zakázky získal orgán dohledu pochybnosti o správnosti úkonů a postupů zadavatele učiněných v průběhu vý-běrového řízení, a proto zahájil z vlastního podnětu správní řízení ve věci přezkoumávání rozhodnutí a dalších úkonů zadavatele při zadávání výše uvedené veřejné zakázky. Účastníka správního řízení, kterým je podle zákona č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění zákona č. 148/1996 Sb., zákona č. 93/1998 Sb., zákona č. 28/2000 Sb., zákona č. 256/2000 Sb., zákona č. 39/2001 Sb. a zákona č. 142/2001 Sb., zadavatel, seznámil se zjištěnými skutečnostmi (dopisem č. j. S 86/01-151/1878/01-Jak ze dne 14.5.2001). Rozhodnutím č.j. S 86/01-151/1879/01-Jak z téhož dne orgán dohledu zadavateli uložil předběžné opatření nepokračovat v zadávání předmětné veřejné zakázky a neuzavírat smlouvu na předmět plnění této veřejné zakázky a soutěž nerušit. Zadavatel obdržel oznámení o zahájení správního řízení dne 15.5.2001, a tímto dnem bylo správní řízení zahájeno. V oznámení o zahájení správního řízení orgán dohledu vyzval zadavatele k doručení těch částí dokumentace, které dosud zadavatel nedoručil, a k případnému vyjádření a stanovisku s tím, že mu byla určena lhůta do 25.5.2001. Zadavatel ve lhůtě stanovené orgánem dohledu zaslal orgánu dohledu svoje vyjádření ze dne 21.5.2001 (dále jen "vyjádření"), které orgán dohledu obdržel téhož dne, jehož podstatné části jsou uváděný níže u jednotlivých skutečností a závěrů orgánu dohledu. Orgán dohledu po přezkoumání a zhodnocení všech podkladů zjistil následující rozhodné skutečností a dospěl k následujícím závěrům s tím, že se nejdříve zabýval do-držením ustanovení zákona ohledně vyhlášení soutěže a poté postupem a úkony zadavatele při posuzování a hodnocení nabídek a výběru nejvhodnější nabídky: Zadavatel v podmínkách soutěže (dále jen "podmínky") stanovil v bodě 4, že hodnocení bude provedeno podle více kritérií, která spolu se stupněm významu jsou uvedena výše. Jako třetí v pořadí bylo uvedeno kritérium "celková výhodnost nabídky" a jako další je kritérium "kompletnost a kvalita zpracování nabídky". Zadavatel v podmínkách soutěže ani v zadávací dokumentaci neuvedl žádné další informace o tom, které skutečnosti budou v rámci uvedených kritérií hodnoceny, ani jaké konkrétní doklady mají uchazeči ve svých nabídkách doložit. Uchazeči nemohli tedy předem znát, co zadavatel v rámci uvedeného kritéria zamýšlí hodnotit a na základě jakých dokladů a skutečností. Obě kritéria jsou v podstatě svým obsahem totožná, přičemž "kompletnost" nabídky je i podmínkou stano-venou v § 2h a v § 34 odst. 1 zákona, neboť v případě neúplnosti (nekompletnosti) nabídky je zadavatel povinen takovou nabídku před provedením samotného posouzení a hodnocení vyřadit a uchazeče vyloučit z další účasti ve veřejné zakázce. Ve zprávě komise žádné další podrobnosti o způsobu hodnocení nabídek dle uvedených dvou kritérií nejsou obsaženy. Ve svém vyjádření zadavatel ke stanoveným kritériím jiné skutečnosti neuvedl. Vzhledem k tomu, že zadavatel neupřesnil, které skutečnosti budou hodnoceny v rámci výše uvedených dvou kritérií, orgán dohledu dospěl k závěru, že obsah těchto kritérií je nejasný a nejednoznačný, neboť není patrné, jak má vypadat nabídka, aby těmto kritériím vyhověla, případně vyhověla nejlépe. Takto stanovená kritéria jsou problematická i z toho důvodu, že právě výsledkem hodnocenípodle ekonomické vhodnosti nabídek by měla být celková výhodnost návrhu smlouvy (tedy nabídky - k tomu viz § 2 písm. g) zákona). Cílem zákona o zadávání veřejných zakázek je zajištění nejvyšší možné transparentnosti procesu zadávání veřejných zakázek a fair prostředí, což mj. znamená, že stanovení soutěžních podmínek musí být jednoznačné a srozumitelné (k tomu viz např. rozsudek Vrchního soudu v Olomouci č. 2A 4/2000). Výše uvedená kritéria hodnocení nabídek tento požadavek nesplňují. Orgán dohledu proto dospěl k závěru, že zadavatel tím, že v podmínkách soutěže nestanovil jasná a srozumitelná kritéria hodnocení nabídek porušil ustanovení § 5 odst. 1 písm. d) v návaznosti na § 6 zákona č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění zákona č. 148/1996 Sb., zákona č. 93/1998 Sb., zákona č. 28/2000 Sb. a zákona č. 256/2000 Sb. a ve svých důsledcích jednu ze základních zásad zadávacího procesu - transparentnost. V bodě B 6 d) podmínek je uvedeno, že zadavatel si vyhrazuje právo vyhodnotit pouze nabídky zájemců, kterým byla vydána zadávací dokumentace. V bodě A 10 jsou uvedeny podmínky, kdy a kde si mohou uchazeči vyzvednout zadávací dokumentaci s tím, že za zadávací podklady, za použití reprodukční techniky bude účtována úhrada v hotovosti ve výši 7 350,- Kč. Zadavatel může po uchazečích v souladu s ustanovením § 64c odst. 1 zákona požadovat náklady za úhradu skutečných nákladů za použití reprodukční techniky při poskytnutí zadávací dokumentace. Orgán dohledu se nevyjadřuje k výši úhrady, kterou zadavatel po uchazečích požadoval a je na zadavateli, aby v případě požadavku ze strany uchazečů doložil skutečnou výši nákladů. Zadavatel porušil ustanovení § 5 odst. 2 písm. d) zákona, ze kterého vyplývá, že zadavatel může vymezit další podmínky soutěže, např. adresu a lhůtu, v níž je možno (tedy nikoliv povinnost) vyžádat podrobnou zadávací dokumentací, je-li tato dokumentace pro zpra-cování nabídky nutná ( §2g zákona), popř požadovat výší úhrady za její poskytnutí, je-li úhrada zadavatelem vyžadována (§64c zákona). Nevyzvednutí zadávací dokumentace nemůže být porušením podmínek soutěže tak, jak uvedl zadavatel a důvodem pro nehodnocení nabídek uchazečů, kteří si nevyzvedli zadávací dokumentaci. Ve svém vyjádření k oznámení o zahájení správního řízení zadavatel uvedl, že tato podmínka byla v souladu s ustanovením § 5 odst. 2 zákona bez uvedení příslušného písmene s tím, že tohoto práva nebylo využito. Zadavatel svým postupem, tj. stanovením diskriminační podmínky v podmínkách soutěže, že budou hodnoceny pouze nabídky jen některých uchazečů, porušil ustanovení § 5 odst. 2 písm. d) v návaznosti na ustanovení § 11 odst. 1 zákona, ve kterém je uvedeno, že žádný z uchazečů nesmí být v obchodní veřejné soutěži zvýhodněn vůči jiným účastníkům s výjimkami uvedenými v zákoně. Obsahem podmínek zadavatel předem vy-loučil podání nabídek osobami, které si zadávací dokumentaci nevyzvedly, čímž výrazně oslabil soutěžní princip. Zadavatel nevyloučil z další účasti ve veřejné zakázce uchazeč SKOS, který ve své nabídce doložil čestné prohlášení a ověřenou fotokopii výpisu z Rejstříku trestů pouze jednatele Petra Horáka, čestné prohlášení ve smyslu ustanovení § 2b odst. 1 písm. d) zákona druhého jednatele společnosti Ing. Josefa Jaroše doloženo nebylo. Nabídka uchazeče SKOS obsahovala doklad o ustanovení odpovědného zástupce pana Blahoslava Hyksu, jak požadoval zadavatel v bodě 3.1 soutěžních podmínek, ale v nabídce není doloženo čestné prohlášení odpovědného zástupce ve smyslu ustanovení § 2b odst. 3 zákona. Nabídka uchazeče SKOS byla vybrána jako nejvhodnější. Zadavatel ve svém vyjádření mimo jiné uvedl, že se domníval, že vzhledem k tomu, že za společnost má právo jednat každý z jednatelů samostatně, stačí čestné prohlášení jednoho jednatele. Zároveň uvedl, že komise nezjistila, že chybí čestné prohlášení odpovědného zástupce uvedeného uchazeče. Dále zadavatel uvedl, že (citace): "Jsme si vědomi, že při posouzení kompletnosti nabídky došlo komisí k chybě" (konec citace). Zadavatel tedy porušil ustanovení § 34 odst. 4 zákona tím, že nevyloučil uchazeče SKOS, který neprokázal kvalifikační předpoklady dle § 2b odst. 1 písm. d) zákona a kvalifikační předpoklady odpovědného zástupce ve smyslu § 2b odst. 3 zákona, přičemž nabídka byla vybrána jako nejvhodnější. Tím rovněž porušil § 11 odst. 1 zákona, jelikož jmenovaného uchazeče zvýhodnil oproti jiným účastníkům soutěže. Dle "Zápisu o posouzení a hodnocení nabídek" části 2 bod b 5) ze dne 19.3.2001 se komise usnesla na následujícím podrobnějším členění procentních bodů podle zadaných kriterií (citace): "a) zkušenosti uchazeče s obdobnými stavbami 10 % reference uchazeče 10 % využití místních kapacit 10 % b) nabídková cena (do 57 mil. 28-30 %, do 60 mil. 20-27 %, nad 60 mil. 20 %) c) celková výhodnost nabídky 20 % kompletnost a kvalita zpracování nabídky 10 % termíny plnění zakázky 4 % záruky na jakost 2 % návrh smluvních pokut 4 %" (konec citace). Orgán dohledu zjistil, že zvolený způsob rozdělení hodnocení jednotlivých kritérií takto rozepsán v podmínkách soutěže ani v zadávací dokumentaci není uveden. U kritéria "nabídková cena" provedenému rozdělení do tří skupin (rozmezí) byl rozdíl mezi jednotlivými skupinami až 4 body, rozdíl mezi první a poslední hodnocenou nabídkou tj. osmou nabídkou byl 15 bodů. Pořadí a bodové hodnocení nabídek dle tohoto kritéria bylo následující: SOSTAF nabídková cen a 54 122 790,-- Kč 30 proc. bodů SKOS nabídková cena 56 345 969,-- Kč 29 proc. bodů RENOS nabídková cena 56 967 598,60 Kč 28 proc. bodů AGS Bohemiastav spol. s r. o., Hradec Králové nabídková cena 59 726 085,80 Kč 24 proc. bodů PKS INPOS a. s., Žďár nad Sázavou nabídková cena 59 804 960,-- Kč 23 proc. bodů REDOMO a. s. Hradec Králové nabídková cena 59 972 267,--Kč 22 proc. bodů Stavební podnik Ralsko a. s., Česká Lípa nabídková cena 62 782 840,-- Kč 18 proc. bodů Kerson spol. s r. o., Dobré nabídková cena 65 247 880,-Kč 15 proc. bodů Podle § 2 písm. h) zákona se nabídkovou cenou rozumí cena, kterou uchazeč navrhuje zadavateli za splnění veřejné zakázky ve své nabídce. Podle § 6 odst. 2 písm. e) zákona při hodnocení podle ekonomické vhodnosti nabídky zadavatel přihlédne podle charakteru veřejné zakázky kromě jiného k výši nabídkové ceny. Zadavatel musí nabídkové ceny hodnotit objektivně a stanovit pořadí nabídek podle jejich výše, tj. od nejnižší nabídkové ceny k nejvyšší s tím, že nemůže zkreslit hodnocení stanovením určitých rozpětí cen. V případě, že by zadavatel obdržel více nabídek, "nevešel" by se do stanovených skupin nebo by musel hodnotit některé nabídky stejně. Tím, že zadavatel (komise) hodnotil nabídkové ceny výše uvedeným způsobem porušil ustanovení § 35 odst. 1 zákona v návaznosti na § 5 odst. 1 písm. d) a § 2 písm h) zákona. Ze zprávy o posouzení a hodnocení nabídek orgán dohledu zjistil, že komise posuzovala nabídky podle výše uvedených kritérií a podkritérií. Zadavatel ve svém vyjádření uvedl, že součet procentních bodů v jednotlivých písmenech se rovná výši bodů ze zadání vyhlášeného v obchodním věstníku, což orgán dohledu rovněž zjistil. Avšak přidělení procentních hodnot v jednotlivých podkritériích u kritéria e) "termíny plnění zakázky, záruka na jakost, návrh s smluvních pokut" nebylo rovnocenné a uchazeči nevěděli předem, které z těchto podkritérií mělo větší význam, a na co klade zadavatel větší důraz. Postup zadavatele tedy nebyl transparentní, neboť zadavatel uchazečům předem nesdělil, jak bude konkrétně hodnotit nabídky v jednotlivých podkritériích. Tím, že zadavatel neuvedl v podmínkách soutěže přesně stupeň významu, který přisuzuje jednotlivým podkritériím v rámci jednotlivých kritérií, bylo zkresleno celkové hodnocení nabídek. Komise při hodnocení nabídek podle kritéria "celková výhodnost nabídky" přidělovala jednotlivým nabídkám proc. body v rozmezí 20 %, při hodnocení kritéria "kompletnost a kvalita zpracování nabídky" obdrželi všichni uchazeči stejný počet proc. bodů tj. 10. Z předložené dokumentace není tedy zřejmé, co vlastně bylo v rámci těchto kritérií, která jsou v podstatě totožná (viz výše), skutečně hodnoceno. Ve zdůvodnění hodnocení nabídek je uveden stručný popis, který jen obecně zdůvodňuje postup komise při výběru tří nejvhodnějších nabídek. K hodnocení nabídek orgán dohledu poznamenává, že zadavatel musí vždy vycházet z toho, že provedené hodnocení nabídek musí být dostatečně transparentní, a to nejen pro uchazeče, ale i pro orgán dohledu při jeho případném přezkoumávání postupu zadávání veřejné zakázky, tzn., že hodnocení nabídek musí být dostatečně průhledné a průkazné. V zápisu o posouzení a hodnocení nabídek pod bodem b 6) je uvedeno, že (citace) "tři cenově nejvýhodnější firmy budou obeslány faxem, aby na komisi dne 21.3.2001 odpověděly na dopředu dané otázky: ujištění o nepřekročitelnosti Vaší nabídkové ceny platební kalendář, především v letošním roce závaznost termínu (konečného), dílčí kontrolní termíny zařízení staveniště případné racionality z hlediska dodavatele, pro případné zefektivnění stavby" (konec citace). Z dokumentace o zadání veřejné zakázky orgán dohledu zjistil, že zadavatel, resp. komise skutečně pozvala tři uchazeče, jejichž nabídkové ceny byly nejvýhodnější, na jednání komise dne 21.3.2001, kde je (podle zápisu) postupně vyslechla. Zadavatel ve svém vyjádření ze dne 21.5.2001 uvedl, že uchazeči se třemi nejvýhodnějšími cenovýminabídkami byli (citace) "… pozváni ke krátkému rozhovoru, který neměnil obsah nabídek, ale prakticky měl představit tři nejvýhodnější uchazeče. Dopředu dané otázky, ani odpovědi pozvaných uchazečů v žádném případě nezměnily obsah nabídek" (konec citace). Zadavatel tím, že uchazečům, kteří byli nejvýhodnější v druhém kritériu hodnocení (nabídková cena), umožnil učinit další vyjádření (resp. stanovisko, objasnění, upřesnění nebo ústní doplnění), postupoval v rozporu s ustanovením § 11 odst. 1 zákona, neboť uvedení tři uchazeči byli zvýhodněni vůči ostatním uchazečům o veřejnou zakázku, kteří se ke své nabídce už nemohli žádným způsobem vyjádřit, a byli tedy znevýhodněni při posuzování a hodnocení nabídek. Dne 16.3.2001 zadavatel obdržel od uchazeče PRVNÍ STAVEBNÍ CHRUDIM a. s., Chrudim (dále jen "PS CHRUDIM"), dopis, kterým jmenovaný uchazeč odstupoval od soutěže a žádal vrácení složené jistoty. Zadavatel jeho nabídku dále nehodnotil a uvedenému uchazeči nezaslal rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky. Z doložené dokumentace nebylo orgánu dohledu zřejmé, jak zadavatel naložil s jistotou uvedeného uchazeče. Zadavatel k uvedenému problému ve svém vyjádření uvedl, že v komisi byla projednána žádost uvedeného uchazeče a komise doporučila zadavateli vrátit uchazeči "jistinu". Jistota byla zadavatelem uchazeči vrácena dne 19.3.2001. Dle přiložené kopie výpisu z účtu ze dne 19.3.2001 majitele účtu (město Skuteč) orgán dohledu zjistil, že na účet příjemce PS CHRUDIM zadavatel poukázal částku 500 000,- Kč. Zadavatel postupoval v rozporu s § 25 odst. 6 zákona, když uvolnil jistotou uchazeče aniž by byly dány zákonem stanovené důvodu. Pro úplnost orgán dohledu uvádí, že podle § 25 odst. 7 zákona je zadavatel povinen uvolnit jistotu včetně úroků zúčtovaných peněžním ústavem. Orgán dohledu zjistil v postupu zadavatele další pochybení, která sice neměla vliv na rozhodnutí orgánu, ale na které orgán dohledu v rámci preventivní činnosti upozorňuje: Zadavatel v dokumentaci nedoložil, zda informoval ostatní uchazeče o podaném návrhu uchazeče SOSTAF ze dne 9.4.2001 ve smyslu ustanovení § 57 odst. 4 zákona současně se zasláním dokumentace o zadání veřejné zakázky orgánu dohledu a o pozastavení jeho úkonů směřující k ukončení veřejné zakázky, čímž neumožnil v zákonem stanovené lhůtě uchazečům případně odstoupit od soutěže. Dle svého vyjádření a doložené dokumentace, bylo uvedené oznámení uchazečům zasláno až dne 17.5.2001 (návrh uchazeče byl podán dne 9.4.2001). Zadavatel svým postupem porušil ustanovení § 57 odst. 4 citovaného zákona, které dodatečně napravil. Jeho postupem ale byli uchazeči, kteří by jinak ze soutěže odstoupili v zákonné lhůtě, v rozporu ze zákonem vázáni delší dobu svou nabídkou a delší dobu byla jim vázána i poskytnutá jistota. Zadavatel v dokumentaci o zadání předmětné veřejné zakázky nedoložil, jak postupoval při zadání veřejné zakázky na výběr pověřené osoby podle ustanovení § 69 zákona. Zadavatel doložil pouze rozhodnutí - usnesení městské rady ze dne 18.9.2000, ze kterého vyplývá, že městská rada schválila mandátní smlouvu se společností Techprojekt - na dozor stavby domova důchodců. Dále zadavatel orgánu dohledu doložil mandátní smlou-vu uzavřenou s uvedenou společností, ze které vyplývá, že předmětem činnosti mandatáře je zajištění výkonu inženýrské investorské činnosti při přípravě a realizaci stavby s tím, že v bodě II. 1 a) je uvedeno že mandatář bude zabezpečovat především tyto činnosti (citace): "organizace veřejné obchodní soutěže podle zák. č. 199/94 Sb. v platném znění" (konec citace). Z dokumentace o zadání veřejné zakázky a ze samotného tvrzení zadavatele vyplývá, že společnost Techprojekt činila některé úkony jako pověřená osoba. Ve svém vyjádření zadavatel uvedl, že výběrové řízení nebylo prováděno, neboť výše zakázky na provádění inženýrsko investorské činnosti nepřekračuje limity dané § 49b zákona (495 000,-Kč bez DHP) a oprávnění k podnikání zaslal orgánu dohledu. Uvedené oprávnění k podnikání spolu s výpisem z Obchodního rejstříku jsou ověřena dne 15.5.2001, tj. po realizaci výběru dle § 49b zákona. Zadavatel porušil ustanovení § 69 zákona tím, že uzavřel smlouvu na provádění výkonu zadavatelských činností s osobou, která nedoložila oprávnění k podnikání na tuto činnosti před dnem uzavření smlouvy, a tato pověřená osoba tuto činnost vykonávala. Zjištěné pochybení však nesouvisí s věcným rozhodnutím orgánu dohledu a proto ani není uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí. Z rozsudků Vrchního soudu v Olomouci (např. č. j. 2 A 2/99 ze dne 24.6.1999) lze dovodit, že zkoumání dalších důvodů pro uložení zrušení zadání veřejné zakázky je nad-bytečné, existuje-li alespoň jeden oprávněný důvod. Poněvadž účastníky správního řízení nejsou uchazeči o veřejnou zakázku je vhodné, aby zadavatel zrušení soutěže oznámil jednotlivým uchazečům. Pro úplnost Vám sdělujeme, že rozhodnutím orgánu dohledu o zrušení zadání soutěže, nezbavuje zadavatele povinnosti zveřejnit zrušení soutěže v Obchodním věstníku a na centrální adrese (§ 64a odst. 2 zákona). Zásada rovného a transparentního přístupu ke všem uchazečům je jedním z hlavních principů, které musí zadavatel aplikovat v procesu zadávání veřejných zakázek. Princip rovného přístupu k uchazečům, který zákonodárce zakotvil v ust. § 11 zákona č. 199/1994 Sb., o za-dávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, je rovněž obligatorním principem při pořádání výběrových řízení v podmínkách zemí EU, přičemž je na něj kladen důraz v roz-hodovací praxi Evropského soudního dvora (viz. např. čj. C - 87/94 ze dne 25.4.1996). Po posouzení případu ve všech souvislostech orgán dohledu konstatuje, že porušení zákona, která se týkají obligatorních podmínek zadání veřejné zakázky, svým charakterem neumožnila jako nápravu uložit zadavateli provedení nového výběru nejvhodnější nabídky. Stejně tak pochybení zadavatele při provedení samotného výběru a výběr nejvhodnější nabídky byl proveden v rozporu se zásadními ustanoveními zákona, přičemž pochybení byla natolik závažná, že nápravu v šetřeném případě nešlo zjednat jiným způsobem, než zadání veřejné zakázky zrušit. Poučení:Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dnů ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže - odboru dohledu nad zadáváním veřejných zakázek v Brně, Joštova 8. Včas podaný rozklad má odkladný účinek. JUDr. Petr Hanák ředitel odboru dohledu nad zadáváním veřejných zakázek v Brně Obdrží: Město Skuteč, Palackého nám. 133, 539 73 Skuteč, zast. Pavlem Novotným

Záznam v JSON https://api.hlidacstatu.cz/api/v2/datasety/rozhodnuti-uohs/zaznamy/2066
Popis API

Databáze nově na Hlídači

Pokud máte tip na zajímavý zdroj dat, podělte se s ostatními. Anebo se koukněte na nápady ostatních.

Chybí vám zde nějaká data? Přidejte je a pomozte i ostatním, je to snadné.