Č.j.: VP/S 102/01-160 V Brně dne 22. listopadu2001
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže ve správním řízení zahájeném dne 31.8.2001 na základě žádosti Ministerstva financí České republiky ze dne 24.8.2001 o povolení výjimky ze zákazu veřejné podpory podle § 6 odst.1 zákona č. 59/2000 Sb., o veřejné podpoře ve spojení s § 18 zákona č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád), rozhodl podle § 6 odst. 3 písm. b) zákona č. 59/2000 Sb., o veřejné podpoře takto :
Výjimka ze zákazu veřejné podpory společnosti KORAMO, a.s. ve formě kapitalizace pohledávek České konsolidační agentury do výše 410 000 000,- Kč, jejich vkladem do základního jmění společnosti KORAMO, a.s.
se povoluje
za těchto podmínek:
Ministerstvo financí České republiky do šesti měsíců ode dne nabytí právní moci tohoto rozhodnutí předloží Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže zprávu o plnění schváleného restrukturalizačního plánu v podobě střednědobého plánu pro roky 2001-2005 společnosti KORAMO, a.s., která bude aktualizována každých následujících šest měsíců a po ukončení restrukturalizace bude předložena závěrečná hodnotící zpráva o jejím průběhu.
Ministerstvo financí České republiky zajistí plnou implementaci schváleného restrukturalizačního plánu v podobě střednědobého plánu pro roky 2001-2005 společnosti KORAMO, a.s.
Restrukturalizační plán v podobě střednědobého plánu pro roky 2001-2005 společnosti KORAMO, a.s. bude realizován nejpozději do 31.12.2005.
Proces prodeje společnosti KORAMO, a.s. bude ukončen do 31.12.2002.
Odůvodnění:
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen "Úřad") obdržel dne 31.8.2001 žádost o povolení výjimky (dále jen "žádost") podle § 6 odst. 1 zákona č. 59/2000 Sb., o veřejné podpoře (dále jen "zákon"), kterou podalo Ministerstvo financí ČR dopisem ze dne 24.8. 2001, č.j. 501/75313/2001. Další doplňující podklady si Úřad vyžádal dopisem ze dne 4.9.2001, č.j. VP/S102/01-160/1412. Část podkladů obdržel 14.9.2001, zbylé potom 17.10.2001.
Dne 1. 9. 2001 nabyl účinnosti zákon č. 239/2001 Sb., o České konsolidační agentuře (dále jen "zákon o ČKA") a s účinností k témuž datu na jeho základě vznikla. ČKA je ze zákona o ČKA právním nástupcem Konsolidační banky Praha, s.p.ú., která zaniká dnem nabytí účinnosti zákona o ČKA. ČKA je příslušná hospodařit s majetkem státu, se kterým byla příslušná hospodařit Konsolidační banka Praha, s.p.ú. a přešla na ni i ostatní práva a povinnosti Konsolidační banky Praha s.p.ú. ČKA je povinna dokončit veškeré aktivity a obchody, které převzala od Konsolidační banky Praha, s.p.ú.
I.Údaje získané z žádosti o povolení výjimky :
navrhovatelem veřejné podpory je Ministerstvo financí České republiky
ministerstvem odpovědným za poskytnutí veřejné podpory je Ministerstvo financí České republiky
název veřejné podpory je "Započtení pohledávek a dokončení privatizace majetkové části ve společnosti KORAMO, a.s."
podkladem pro poskytnutí veřejné podpory je usnesení vlády č. 791 ze dne 25. 7. 2001
druhem veřejné podpory je podpora ad hoc na restrukturalizaci.
II. Podklady pro rozhodnutí
žádost o povolení výjimky podle ustanovení § 6 zákona spolu s průvodním dopisem a usnesením vlády ze dne 25. 7. 2001, č.791, o dokončení privatizace majetkové účasti státu ve společnosti KORAMO, a.s.
Na základě výzvy k doplnění, byly dodány následující podklady :
dopis Ministerstva financí ČR ze dne 14.9.2001, č.j. 501/81409/2001, jehož přílohou jsou následující dokumenty:
Hlavní koncepce restrukturalizačních opatření :
1.1. úvod
1.2. finanční a věcná restrukturalizace
1.2.1. charakteristika akciové společnosti
1.2.2. základní výrobkové portfolio
1.2.3. vlastnická struktura společnosti
1.2.4. ekologická situace společnosti
1.2.5. ekonomická situace společnosti
1.2.6. přehled úvěrové angažovanosti
1.2.7. návrh postupu finanční restrukturalizace
Popis finančních opatření na restrukturalizaci:
2.1. restrukturalizace pracovního kapitálu
2.1.1. struktura a vývoj zásob
2.1.2. struktura a vývoj krátkodobých pohledávek z obchodního styku
2.2. restrukturalizace a racionalizace obchodní sítě dceřiných společností
2.3. prodej aktiv společnosti
2.3:1. majetek nesouvisející s hlavním předmětem podnikání
2.3.2. majetek s nízkou obrátkovostí
3. Cíle restrukturalizačního plánu a harmonogram realizace:
3.1. cíle restrukturalizačního plánu
3.2. harmonogram realizace projektu
4. Výrobně technická stránka plánu:
4.1. sortiment současný a předpokládaný
4.2. stav a struktura stálých aktiv
4.3. energetická náročnost produkce
4.4. odpady a jejich likvidace
4.5. dopad produkce na životní prostředí
4.6. dodavatelské zajištění výrobních vstupů
5. Odbytová stránka:
5.1. postavení firmy na trhu
5.2. zmapování konkurence i zákazníka
5.3. marketingová strategie včetně cenového vývoje
5.4. zabezpečení servisu
5.5. zabezpečení dopravy
6. Finanční stránka:
6.1. specifikace tržeb
6.2. využití leasingu - celková výše a doba splatnosti, objem a rozložení jednotlivých splátek
6.3. struktura bankovních úvěrů
6.4. daňové úlevy
7. Zajištění pracovními silami:
7.1. počet pracovníků
7.2. kvalifikační struktura
7.3. mzdové náklady
8. Skutečnosti potvrzující, že se jedná o společnost v obtížích:
8.1. grafické znázornění vývoje vybraných položek zisku a ztrát a rozvahy za období 1998 - 2001 (30.6.)
8.2. tabulka vybraných položek zisku a ztrát, rozvahy a poměrových ukazatelů
9. Vyčíslení vlastní finanční účasti společnosti na procesu restrukturalizace:
9.1. dosavadní užití vlastních zdrojů z oblasti pracovního kapitálu
9.1.1. struktura a vývoj krátkodobých závazků z obchodního styku 9.1.2. vývoj bankovních úvěrů
9.2. další možnosti financování vlastními prostředky
10. Aktuální stav ve společnosti:
ekonomické výsledky
výkaz zisku a ztrát 1998, 1999, 2000 a 2001 ( 30.6. )
10.1.2. rozvaha 1998, 1999, 2000 a 2001 ( 30.6. )
10.1.3. výkaz cash flow 1998, 1999, 2000 a 2001 ( 30.6. )
11. Plánované výkazy zisků a ztrát na příštích pět let s předpokládaným návratem kapitálu:
11.1. výkaz zisku a ztrát 2000 - 2005
rozvaha 2000 - 2005
stav peněžních prostředků 2000 - 2005
zdroje financování plánu 2000 - 2005
12. Výpis z obchodního rejstříku
13. Komentář k opatřením uvedeným v bodu III/5 usnesení vlády ČR č. 791 ze dne 25. 7. 2001 o dokončení privatizace majetkové účasti státu ve společnosti KORAMO, a.s.:
dopis Ministerstva financí ČR ze dne 17.10.2001, č.j. 501/93153/2001, poskytující informace o způsobu prodeje majetkového podílu Fondu národního majetku ČR ve společnosti KORAMO, a.s.
III. Vymezení účastníka řízení
Jediným účastníkem řízení o povolení výjimky je v souladu s § 3 písm. d) ve spojení s § 6 odst. 1 zákona o veřejné podpoře Ministerstvo financí České republiky.
IV. Charakteristika příjemce veřejné podpory
Příjemcem veřejné podpory je společnost KORAMO, a.s. (dále jen "KORAMO"), zapsaná do obchodního rejstříku dne 1.7.1994, se sídlem Kolín, Ovčárecká 314, PSČ: 280 26, identifikační číslo 46357289. Hlavním předmětem podnikání KORAMA je:
výroba minerálních mazacích olejů, plastických maziv, parafínů, tuků, vazelin, gačů a maziv biologicky rozložitelných
a dále:
podnikání v oblasti nakládání s odpady
zpracování ropy a ropných produktů na rafinérské výrobky všeho druhu
koupě zboží za účelem jeho dalšího prodeje a prodej
výroba, rozvod a prodej tepla a činnosti s tím spojené
výroba, rozvod a prodej elektrické energie a činnosti s tím spojené
nákup, prodej a skladování paliv a maziv včetně jejich dovozu s výjimkou výhradního nákupu,
výroba a zpracování paliv a maziv.
V. Druh a forma navrhované veřejné podpory
Veřejnou podporu představuje nabytí majetkové účasti ČKA na podnikání ve společnosti KORAMO, na základě započtení pohledávek ČKA, proti pohledávce společnosti KORAMO, na splacení vkladu až do výše 410 mil. Kč jmenovité hodnoty společnosti KORAMO.
Ekonomicko-právní analýza
V § 1 odst. 1 zákona je upraven postup při posuzování slučitelnosti veřejné podpory se závazky vyplývajícími z Evropské dohody (sdělení č. 7/1995 Sb., o sjednání Evropské dohody zakládající přidružení mezi Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na straně jedné a Českou republikou na straně druhé). Čl. 64 odst. 1 bod iii) Evropské dohody stanoví, že neslučitelná s řádným působením této dohody, v míře, jíž může být dotčen obchod mezi Českou republikou a Společenstvím, je jakákoliv veřejná podpora, která narušuje soutěž nebo hrozí jejím narušením v důsledku zvýhodňování některých podnikatelských jednotek nebo výroby určitého zboží. Čl. 3 Evropské dohody stanoví, že Rada přidružení přijme do tří let od vstupu této dohody v platnost nezbytná pravidla pro provádění odstavců 1 a 2. Tato pravidla byla přijata dne 24.6.1998 s účinností od 11.7.1998 (sdělení č. 225/1998 Sb., o sjednání Rozhodnutí č.1/98 Rady přidružení mezi Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na straně jedné a Českou republikou na straně druhé ze dne 24.6. 1998 o přijetí prováděcích pravidel pro uplatnění ustanovení o státní podpoře uvedených v čl. 64 odst. 1 bodu iii) a odst. 2, podle čl. 64 odst.3 Evropské dohody zakládající přidružení mezi ES a jejich členskými státy na straně jedné a Českou republikou na straně druhé, a v čl. 8 odst. 1 bodu iii) a odst. 2 Protokolu 2 k této Dohodě o výrobcích ESUO, dále jen "Prováděcí pravidla"). Čl. 2 Prováděcích pravidel stanoví, že posouzení slučitelnosti jednotlivých rozhodnutí o podpoře a programů s Evropskou dohodou bude probíhat na základě kritérií vyplývajících z uplatnění pravidel článku 92 Smlouvy o založení Evropského společenství, včetně současné a budoucí sekundární legislativy, systémů, směrnic a dalších příslušných administrativních nařízení platných v ES, jakož i precedenčního práva Soudu první instance a Soudního dvora a zvláštních pokynů, které budou vypracovány podle článku 4 odst. 3 Prováděcích pravidel.
V § 3 písm. a) zákona o veřejné podpoře se stanoví, že veřejnou podporou se rozumí jakákoliv forma podpory, včetně programů veřejné podpory nebo výhod zvýhodňujících podnikání nebo odvětví výroby poskytovaná Českou republikou, ministerstvem, jiným správním orgánem, orgánem samosprávy nebo poskytovaná z veřejných prostředků, přičemž veřejnými prostředky se rozumí dle písm. b) § 3 zákona prostředky státního rozpočtu včetně prostředků splatných a neuhrazených, prostředky státních finančních aktiv, státních fondů, Fondu národního majetku České republiky, veřejného zdravotního pojištění, České národní banky, prostředky rozpočtů územních samosprávných celků a prostředky právnických osob vlastněných státem plně nebo v míře, která mu v nich umožňuje vykonávat kontrolu, pokud jsou tyto prostředky používány způsobem neodpovídajícím principům trhu.
Kapitalizace pohledávky je jedna z forem jakou stát nabývá majetkovou účast ve společnosti, což je uvedeno v článku 2 Aplikace článku 92 a 93 Smlouvy o Evropském hospodářském společenství na podíly veřejných institucí, publikované v Bulletin EC 91984 (dále jen "Aplikace"). Jako veřejná podpora je posuzováno nabytí podílu ve společnosti, pokud veřejná instituce poskytující kapitál nejedná jako soukromý investor, tj. její počínání nesměřuje k dosažení maximálního zisku.
Pokud je nový kapitál poskytován za podmínek, které by byly přijatelné pro soukromého investora, jehož chování se odvíjí od situace na trhu, pak se nejedná o veřejnou podporu. Tato skutečnost je splněna v případech, kdy :
je založena nová společnost, jejíž kapitál je zcela nebo zčásti v rukou veřejných institucí, přičemž tyto instituce svým chováním sledují obvyklá tržní kritéria
nový kapitál směřuje do státního podniku za podmínky, že tento kapitál odpovídá potřebám nových investic a nákladům, které s nimi přímo souvisejí, pokud odvětví, v němž podnik působí, netrpí strukturálním přebytkem kapacity a podnik se nachází ve finančně silné pozici
veřejná instituce navyšuje svůj podíl v podniku a je splněna podmínka, že výše vkládaného kapitálu je úměrná počtu akcií v držení veřejné instituce, a současně je vkládán kapitál soukromým akcionářem; podíl tohoto soukromého akcionáře musí mít výraznou ekonomickou váhu
podíl byl sice získán za okolností, kdy se jedná o neslučitelnou veřejnou podporu, ale týká se malého nebo středního podniku, který není schopen vzhledem ke své velikosti nabídnout na finančním trhu odpovídající zajištění, ovšem očekávané finanční výsledky podniku jsou ospravedlněním pro takový podíl veřejných institucí, který převyšuje aktiva nebo soukromou investici podniku
strategický charakter investice z hlediska trhů a nabídky je takový, že nabytí podílu veřejnoprávním orgánem je považováno za normální chování poskytovatele kapitálu, ačkoliv výnosnost investice se realizuje s odkladem
možnosti růstu podniku v roli příjemce, neboli inovační výkonnost jakékoli investice, jsou takové, že investici lze sice považovat za mimořádně rizikovou, ve svém důsledku však za investici výhodnou
Za zakázanou bude naopak považována veřejná podpora, pokud :
finanční situace podniku, zejména objem a struktura jeho závazků, je taková, že očekávaná doba návratnosti vloženého kapitálu je ekonomicky nepřijatelná
podnik nebude schopen opatřit si finanční prostředky na investiční program na kapitálovém trhu
držba podílu je krátkodobá, s dobou trvání a prodejní cenou předem pevně stanovenou, takže výnosnost pro poskytovatele kapitálu je podstatně nižší než v případě, kdyby ve stejném období umístil investici na kapitálovém trhu
držba podílu je spojena s převzetím či provozováním části nebo veškerých neživotaschopných výrobních provozů daného podniku, které se realizuje prostřednictvím vytvoření nového subjektu
kapitálová podpora směřující společnostem, jejichž kapitál je rozdělen mezi soukromé a veřejné instituce, vede k tomu, že podíl veřejných institucí převyšuje podstatně původní úroveň, a poměrná neangažovanost soukromých akcionářů vyplývá převážně z očekávání nízkých zisků u daných společností
hodnota získaného podílu přesahuje skutečnou cenu společnosti
Kapitalizace pohledávek má být v tomto případě prováděna u podniku, který se nachází v obtížích a nebyla splněna kriteria soukromého investora. Existuje zde riziko, že v případě konkursu bude hodnota akciového podílu nízká na rozdíl od původní pohledávky. Evropská komise obezřetně sleduje reakce dalších věřitelů a v případě, že tito nenásledují kroky státu, je aktivita státu považována za veřejnou podporu, jak bylo konstatováno v rozhodnutí Evropské komise ve věci společnosti Bull (publikováno v Official Journal L 386 31/12/1994). Aby kapitalizace pohledávky nebyla za veřejnou podporu považována, je nutné prokázat, že stát jedná v souladu s principy soukromého investora. Podmínkou je, že stát získá prodejem společnosti více než jsou náklady s tím spojené, že cena, za kterou stát realizuje svůj podíl ve společnosti, převýší cenu za jakou by realizoval svou pohledávku. V případě Ergee Textilwerk GmbH (98/C 4568) Evropská komise dospěla k závěru, že státní instituce GBI jednala v souladu s principy tržního investora, když převzala podnik v potížích Ergee s úmyslem tento restrukturalizovat a následně jej prodat. Toto rozhodnutí Evropské komise bylo podloženo dvěma argumenty. GBI je ve svých aktivitách velmi zisková, na akvizicích se výrazně podílí svými vlastními zdroji a z předložených projektů si vybírá pouze desetinu případů, u kterých je naděje na úspěch. Druhým důvodem byla precizně zpracovaná kalkulace návratnosti investice, jež byla posouzena nezávislými auditorskými firmami a nezávislými konzultanty.
Dle § 2 odst.1 zákona je veřejná podpora poskytovaná způsobem narušujícím nebo hrozícím narušení soutěže, tím, že zvýhodňuje určité podnikání nebo odvětví výroby, v míře, jíž může být dotčen obchod mezi Českou republikou a členskými státy Evropské unie, neslučitelná se závazky České republiky vyplývajícími z Evropské dohody a je zakázána. Dle § 2 odst. 2 zákona platí zákaz veřejné podpory podle odst. 1 pokud tento zákon nestanoví jinak nebo pokud Úřad nepovolil výjimku.
Vzhledem k tomu, že se jedná o výhodu poskytnutou prostřednictvím státní agentury, realizace opatření, jež je předmětem posouzení tohoto rozhodnutí, umožní KORAMU pokračovat v podnikání a účastnit se tak i nadále hospodářské soutěže na trhu průmyslových a automobilových olejů, trhu s vazelínou, mazivy a ostatními výrobky v sortimentu KORAMA, přičemž část produkce bude exportována do zahraničí, jsou posuzovaná opatření způsobilá narušit hospodářskou soutěž s možným dopadem na obchod mezi ČR a členskými státy Evropské unie. Z těchto důvodů byla navrhovaná opatření ve prospěch KORAMA posouzena jako veřejná podpora podle § 2 odst. 1 zákona, která je obecně zakázaná, pokud zákon nestanoví jinak nebo nebude povolena výjimka.
Při posuzování slučitelnosti veřejné podpory se závazky vyplývajícími z Evropské dohody je třeba postupovat v souladu s následujícími předpisy ES, jimiž jsou:
Pravidla pro záchranu a restrukturalizaci firem v obtížích - publikovaná v Official Journal C 288, 9.10.1999 (dále jen "Pravidla").
Aplikace článků 92 a 93 Smlouvy o Evropském hospodářském společenství na podíly veřejných institucí (Bulletin EC 91984).
V případě KORAMA se jedná o veřejnou podporu pro restrukturalizaci. Podle čl. 2.5. odst. 20 Pravidel je třeba vzít v úvahu, že KORAMO se nachází v oblasti specifikované v čl. 87 (3) písm. a) smlouvy o založení ES, tedy v oblasti s mimořádně nízkou životní úrovní a vysokou nezaměstnaností.
Veřejná podpora pro restrukturalizaci musí, dle Pravidel, splňovat následující podmínky:
1. Příjemcem veřejné podpory je společnost v obtížích
Podle čl. 2 odst. 4 Pravidel je podnikem v obtížích takový podnik, který není schopen prostřednictvím svých zdrojů nebo prostředků od svého vlastníka či případných věřitelů plnit své závazky. Tato skutečnost by bez vnějších zásahů vedla v krátkodobém či střednědobém horizontu k úpadku takového podniku. Podle odst. 5 Pravidel se za podnik v obtížích považuje jakýkoliv druh společnosti, pokud splňuje kriteria vnitrostátního práva, aby se stala předmětem konkurzního řízení. Podle odst. 6 Pravidel jsou obvyklými znaky podniku v obtížích zvyšující se ztráty, snižující se obrat, rostoucí množství zásob, nadbytečná kapacita, snižující se tok hotovosti, rostoucí dluh, rostoucí úrokové platby a klesající nebo nulová hodnota aktiv.
Společnost KORAMO se dostala do vážných potíží v roce 1998, kdy na ni těžce dopadl pád jejího majoritního vlastníka - společnosti CHEMAPOL GROUP, která do KORAMA kapitálově vstoupila v roce 1994 a majoritně jej ovládala až do roku 2000. V důsledku této skutečnosti byla společnost KORAMO nucena vytvořit opravné položky k dluhům, což se v roce 1998 projevilo významnou ztrátou společnosti ve výši 455 246 000 Kč. Uvedené skutečnosti byly pro KORAMO natolik závažné, že se negativně odrazily i v hospodářských výsledcích v následujících obdobích.
V letech 1999 až 2000 dosáhlo KORAMO nárůstu tržeb za prodané výrobky a služby, ale i přes tento pozitivní trend, vykázala společnost KORAMO k 31.12.2000 záporný hospodářský výsledek z provozní činnosti, který byl negativně ovlivněn především tvorbou opravných položek a rezerv. Hospodářský výsledek před zdaněním činil ztrátu 350 997 000 Kč.
Společnost eviduje v rozvaze (….). K 31. 8. 2001 vykazovala společnost KORAMO následující strukturu (….)
Neuhrazená ztráta společnosti dosáhla na konci účetního období roku 2000 hodnoty - 784 652 000 Kč, čímž přesáhla polovinu základního kapitálu (1 029 175 000 Kč).
Na základě uvedených skutečností lze konstatovat, že společnost KORAMO splňuje znaky podniku v obtížích a zlepšení finanční pozice KORAMA lze očekávat až po kapitalizaci dluhů, která je předmětem posouzení tohoto rozhodnutí.
2.Veřejná podpora musí zajistit obnovení životaschopnosti podniku
Podle čl. 3.2.2. písm. b) odst. 31 Pravidel musí být veřejná podpora podmíněna předložením restrukturalizačního plánu. Restrukturalizační plán musí podle čl. 3.2.2. písm. b) odst. 32 Pravidel obnovit dlouhodobou životaschopnost podniku a je nutné, aby vycházel z reálných předpokladů, pokud jde o budoucí podmínky fungování KORAMA. Musí obsahovat popis situace na trhu a analýzu skutečností, které vedly k problémům KORAMA.
Opatření na restrukturalizaci, obsažená v restrukturalizačním plánu společnosti KORAMO předloženém Úřadu, se dělí dle svého charakteru na:
opatření vnější - program finanční a majetkové restrukturalizace schválený vládou ČR
vnitřní racionalizační opatření společnosti KORAMO
Nutnou podmínkou finanční a majetkové restrukturalizace společnosti KORAMO a zárukou zvýšení rentability, naplnění střednědobého podnikatelského záměru a splacení jistin úvěrů je průběh obou typů restrukturalizačních opatření.
Ad a) opatření vnější
Návrh počítá (….)
Z uvedeného přehledu vyplývá, že (….)
(….)
(….)
Důsledky finanční restrukturalizace :
(….)
Ad b) vnitřní racionalizační opatření společnosti KORAMO
Od počátku roku 2001 byly restrukturalizační kroky KORAMO zaměřeny do následujících oblastí:
(….)
(….)
Postavení firmy na trhu:
(….)
Pracovní síly
(….)
Plánované finanční výkazy na příštích pět let:
(….)
Z analýzy předložených finančních plánů vyplývá(….).
Předložená restrukturalizační opatření jsou založena na racionálních předpokladech a jsou schopna zaručit dlouhodobou životaschopnost podniku.
3.Eliminování deformace konkurence
Podle článku 3.2.2. písm. c) Pravidel musí dojít ke kompenzaci vlivu veřejné podpory na konkurenci zejména formou snížení přítomnosti na trhu nebo trzích po ukončení restrukturalizačního období.
V případě Společnosti je nutno přihlédnout k tomu, že se Společnost nachází v oblasti s mimořádně nízkou životní úrovní a vysokou nezaměstnaností, takže mohou být podmínky tykající se kompenzačních opatření méně přísné.
Přesto budou realizována kompenzační opatření formou (….).
4.Pomoc musí být úměrná nákladům a prospěchu restrukturalizace
Podle čl. 3.2.2. písm. d) odst. 40 Pravidel musí být částka a intenzita pomoci limitovány na minimum potřebné k umožnění restrukturalizace, která má být provedena. Proto se od příjemců veřejné podpory očekává, že na restrukturalizaci významně přispějí z vlastních zdrojů nebo z externího komerčního financování.
Z vlastních zdrojů společnosti KORAMO je realizována operační část restrukturalizace, (….).
Pro tyto účely (….).
Další zdroje financování restrukturalizace společnosti v následujícím období jsou z (….).
Výše uvedená opatření jsou dostatečným vlastním podílem KORAMA v procesu restrukturalizace a veřejná podpora je úměrná nákladům a prospěchu restrukturalizace.
5.Plná implementace restrukturalizačního plánu a dodržení podmínek
Z čl. 3.2.2. písm. f) odst. 43 Pravidel vyplývá, že Společnost musí plně implementovat plán restrukturalizace, který byl Úřadu předložen, Úřadem posouzen a vyhovuje veškerým povinnostem, uvedeným v rozhodnutí. Implementace, postup a úspěch plánu restrukturalizace budou monitorovány z podrobných zpráv, jež budou předkládány Úřadu. Podle čl. 3.2.2. písm. g) odst. 46 Pravidel, v případě, že se jedná o velký podnik, musí být první zpráva předložena do šesti měsíců po schválení pomoci. Zpráva musí obsahovat relevantní informace za účelem monitoringu implementace odsouhlaseného programu restrukturalizace a dodržení podmínek stanovených v tomto rozhodnutí.
IV. Závěr
Dne 23.10.2001 bylo účastníku řízení doručeno vyrozumění o možnosti vyjádřit se k podkladům rozhodnutí, případně navrhnout jeho doplnění. Tohoto práva účastník řízení ve stanovené lhůtě nevyužil.
Vzhledem k tomu, že poskytnutí veřejné podpory vyhovuje podmínkám stanoveným v Pravidlech pro záchranu a restrukturalizaci firem v obtížích (publikovaných v Official Journal C 288, 9.10.1999) a § 5 písm. c) zákona, kde je uvedeno, že je možno udělit výjimku ze zákazu poskytnutí veřejné podpory u veřejných podpor, které mají usnadnit rozvoj určitých hospodářských aktivit a oblastí, Úřad výjimku ze zákazu veřejné podpory povolil za podmínek uvedených ve výroku tohoto rozhodnutí.
Poučení o opravném prostředku:
Proti tomuto rozhodnutí v souladu s § 6 odst. 5 zákona o veřejné podpoře nelze podat rozklad.
Ing. Josef Bednář
předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže
Obdrží:
Ministerstvo financí České republiky
k rukám Ing. Jiřího Rusnoka
ministra financí ČR
Letenská 15
118 10 Praha 1
|
