Č. j. VZ/S218/02-153/388/03-Dh
V Brně dne 28. ledna 2003
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže ve správním řízení zahájeném dne 2. 12. 2002 z vlastního podnětu podle 57 odst.1 zákona č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění zákona č. 148/1996 Sb., zákona č. 93/1998 Sb., zákona č. 28/2000 Sb., zákona č. 256/2000 Sb., zákona č. 39/2001 Sb., zákona č. 142/2001 Sb., zákona č.130/2002 Sb., zákona č. 211/2002 Sb., zákona č. 278/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb. a zákona č. 424/2002 Sb., v návaznosti na § 18 zákona č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád), ve znění zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 227/2000 Sb. a zákona č. 226/2002 Sb., ve věci přezkoumávání rozhodnutí a dalších úkonů zadavatele - města Žebrák, Náměstí č. 1, 267 53 Žebrák, v době zadání veřejné zakázky zastoupeného Mgr. Vladimírem Benešem, starostou, nyní zastoupeného Mgr. Danielem Havlíkem, starostou - učiněných při zadávání veřejné zakázky "komunikace - Skandinávská - Okružní Žebrák, průmyslová zóna sever a splašková kanalizace - Žebrák - průmyslová zóna sever"zadané výzvou ze dne 13. 4. 2000 podle 49 odst. 1 zákona č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění zákona č. 148/1996 Sb. a zákona č. 93/1998 Sb., rozhodltakto:
Zadavatel - město Žebrák - závažně porušil ustanovení:
§ 49 odst. 4 posledně cit. zákona, v návaznosti na § 6 odst. 2 a 3 téhož zákona tím, že nehodnotil nabídky podle kritérií s příslušným stupněm významu, přičemž jeho postup při výběru nejvhodnější nabídky není transparentní a tedy přezkoumatelný, a rovněž tím, že v podmínkách zadání stanovil nejednoznačné kritérium "celková úroveň předložené nabídky",
§ 49 odst. 5 posledně cit. zákona v návaznosti na § 2e téhož zákona tím, že uchazeče HMS, spol. s r. o., Žebrák 25, 267 53 okr. Beroun, nevyloučil z další účasti na veřejné zakázce, když jmenovaný uchazeč neprokázal před uzavřením smlouvy kvalifikační předpoklad podle § 2b odst. 1 písm. f) posledně cit. zákona způsobem stanoveným v § 2c odst. 2 písm. c) téhož zákona.
Za uvedená zjištěná závažná porušení zákona o zadávání veřejných zakázek se zadavateli městu Žebrák podle 62 odst. 1 zákona č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění zákona č. 148/1996 Sb., zákona č. 93/1998 Sb., zákona č.28/2000 Sb., zákona č. 256/2000 Sb., zákona č. 39/2001 Sb., zákona č. 142/2001 Sb., zákona č.130/2002 Sb., zákona č. 211/2002 Sb., zákona č. 278/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 424/2002 Sb. a zákona č. 517/2002 Sb. ukládá pokuta ve výši 5 500,-- Kč(slovy pět tisíc pět set korun českých).
Uložená pokutaje splatná do jednoho měsíce od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže zřízeného u pobočky České národní banky v Brně číslo 3754 - 24825621/0710, konstantní symbol pro bezhotovostní platby 1148, variabilní symbol 2180215001.
O d ů v o d n ě n í
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen "orgán dohledu"), jako orgán příslušný podle § 51 zákona č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění zákona č. 148/1996 Sb., zákona č. 93/1998 Sb., zákona č. 28/2000 Sb., zákona č. 256/2000 Sb., zákona č. 39/2001 Sb., zákona č. 142/2001 Sb., zákona č.130/2002 Sb., zákona č. 211/2002 Sb., zákona č. 278/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 424/2002 Sb. a zákona č. 517/2002 Sb. (dále jen "zákon po poslední novele"), si na základě kontrolního závěru Nejvyššího kontrolního úřadu zveřejněného ve Věstníku NKÚ částka 2/2002, vyžádal od města Žebrák, Náměstí č. 1, 267 53 Žebrák, v době zadání veřejné zakázky zastoupeného Mgr. Vladimírem Benešem, starostou, nyní zastoupeného Mgr. Danielem Havlíkem, starostou (dále jen "zadavatel"), dokumentaci o zadání veřejné zakázky na dodávku "komunikace - Skandinávská - Okružní Žebrák, průmyslová zóna sever a splašková kanalizace - Žebrák - průmyslová zóna sever" zadané formou výzvy více zájemcům ze dne 13. 4. 2000 dle § 49 odst. 1 zákona č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění zákona č. 148/1996 Sb. a zákona č. 93/1998 Sb. (dále jen "zákon"), která byla zadavatelem formálně označena jako "neveřejná obchodní soutěž".
Poněvadž orgán dohledu získal pochybnosti o tom, zda úkony zadavatele při výběru nejvhodnější nabídky byly učiněny v souladu se zákonem, zahájil správní řízení z vlastního podnětu podle 57 odst. 1 zákona č.199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, v návaznosti na § 18 zákona č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád), ve znění pozdějších předpisů. Účastníkem správního řízení je podle § 58 posledně cit. zákona o zadávání veřejných zakázek zadavatel.
Zahájení správního řízení orgán dohledu oznámil zadavateli dopisem č. j. VZ/S218/02-153/5751/02-Dh ze dne 28. 11. 2002, který zadavatel obdržel dne 2. 12. 2002, a tímto dnem bylo správní řízení zahájeno. V oznámení o zahájení správního řízení orgán dohledu účastníka řízení rovněž seznámil se zjištěnými skutečnostmi (především s jeho postupem při hodnocení nabídek a při zjišťování kvalifikace vybraného uchazeče) a poskytl mu lhůtu, v níž se mohl ke zjištěným skutečnostem vyjádřit, popřípadě navrhnout doplnění šetření (§ 33 správního řádu).
K oznámení o zahájení správního řízení se zadavatel vyjádřil dopisem ze dne 11. 12. 2002, ve kterém uvádí, že protokol č. 1/2000 o otevírání obálek byl současně protokolem o vyhodnocení nabídek a komise na otevírání obálek byla současně komisí na vyhodnocení nabídky. Vyhodnocení proběhlo v jednom dni, vzhledem k časové tísni zabezpečování celého záměru. Dále zadavatel uvedl, že nabídky byly zpracovány na základě projektové dokumentace zpracované autorizovanou firmou POS Beroun, a že v oddíle XI. Ostatní informace, bod 2 jsou uvedena hodnotící kriteria, a to:
celková úroveň předložené nabídky,
nabídková cena,
technická vybavenost zhotovitele a reference o firmě.
Dále zadavatel ve svém vyjádření uvedl, že podle nabídkové ceny byl vybrán zhotovitel. Zadavatel dále v předmětném vyjádření zmiňuje podmínky realizace změn územního plánu a celého záměru.
Po přezkoumání a zhodnocení všech podkladů a stanoviska zadavatele uvádí orgán dohledu následující rozhodné skutečnosti.
Zadavatel orgánu dohledu předložil nedatované soutěžní podmínky, které jsou uvozeny větou: Královské komorní město Žebrák vyhlašuje tímto užší neveřejnou obchodní soutěž zakázky na stavbu…" (dále jen "oznámení"). V oznámení zadavatel stanovil předmět plnění veřejné zakázky následovně: "Předmětem soutěže je kompletní stavební dodávka: A-180 bm komunikace, veřejného osvětlení a kompletní dešťové kanalizace (viz souhrnná technická zpráva bod A.2.6.2. - členění na etapy - jedná se o dodávku I. etapy, bod B. splašková kanalizace - Žebrák - průmyslová zóna sever". Předmětné "oznámení" neobsahuje údaj, podle kterého obecně závazného předpisu město Žebrák postupovalo, pouze v čl. VII/5 je uveden v souvislosti s čestným prohlášením uchazečů odkaz na zákon "č. 199/94 Sb. ve znění zákona 148/96 Sb. a zákona č. 229/996 Sb."
Oznámení údajně bylo odesláno 5 zájemcům o veřejnou zakázku dne 13. 4. 2000. Zadávací dokumentace však neobsahuje doklad o tom, že zadavatel prokazatelně zaslal výzvu k podání nabídek nejméně pěti zájemcům, tato skutečnost vyplývá pouze z protokolu č. 1/2000 ze dne 3. 5. 2000. Uvedení předmětné skutečnosti v cit. listině však není dostatečně prokazující, že zadavatel učinil výzvu nejméně pěti zájemcům ve smyslu § 49 odst. 1 zákona. Z uvedeného důvodu je nutné, aby měl zadavatel k dispozici vlastní doklad o doručení výzvy např. doručenku, z níž bude také zřejmé, kdy zájemci výzvu převzali a zda byla zachována minimální 14ti denní lhůta pro podání nabídek (§ 49 odst. 6 zákona).
V oznámení zadavatel stanovil způsob hodnocení nabídek ve smyslu ustanovení § 49 odst. 4 v návaznosti na § 6 zákona následovně:
celková úroveň předložené nabídky,
nabídková cena,
technická vybavenost zhotovitele a reference o firmě.
Zadavatel obdržel nabídky od tří uchazečů. Zadávací dokumentace obsahuje pouze protokol z otevírání obálek č. 1/2000, nikoliv však záznam o posouzení a hodnocení nabídek a neobsahuje ani rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky ve smyslu § 49 odst. 4 zákona.
Pro posuzování a hodnocení nabídek zadavatel ustavil komisi, která nabídky uchazečů posoudila a hodnotila, avšak z protokolu o otevírání obálek č. 1/2000 ze dne 3. 5. 2000 není zřejmé, zda hodnotila nabídky podle všech kritérií uvedených ve výzvě a jestli zohlednila stupeň významu těchto kritérií - § 49 odst. 4 zákona v návaznosti na § 6 odst. 2 písm. b) a odst. 3 téhož ustanovení zákona. V cit. protokolu je k vyhodnocení nabídek uvedeno, že pořadí firem bylo určeno porovnáním nabídek účastníků soutěže a s přihlédnutím k celkové výhodnosti nabídky (realizační lhůta, prodloužená záruka). Z vyjádření zadavatele ze dne 9. 12. 2002 vyplývá, že hodnocena byla naopak jen cena.
Podle § 49 odst. 4 zákona je zadavatel povinen stanovit pro všechny zájemce o veřejné zakázky shodné požadavky a uvést kritéria hodnocení jejich nabídek (§ 6). Ustanovení § 6 zákona pak upravuje možnost hodnotit nabídkové ceny pomocí jediného kritéria (tj. nabídkové ceny) a nebo pomocí více kritérií s uvedením způsobu stanovení pořadí nabídek, přičemž odst. 3 cit. ustanovení zákona uvádí, že "Rozhodne-li se zadavatel pro způsob hodnocení pomocí více kritérií, uvede jednotlivá kritéria v podmínkách soutěže v sestupném pořadí podle stupně významu, který jim přisuzuje."
Na základě zjištěných skutečností dospěl orgán dohledu k závěru, že zadavatel závažně porušil § 49 odst. 4 zákona v návaznosti na 6 odst. 2 a 3 zákona, když nabídky uchazečů nehodnotil podle jednotlivých kritérií hodnocení stanovených v oznámení, přičemž nedoložil, jak ke konečnému výslednému pořadí nabídek dospěl. Protokol o otevírání obálek č. 1/2000 rovněž neobsahuje žádné zdůvodnění týkající se přidělování bodů jednotlivým nabídkám uchazečů v rámci uvedeného kritéria hodnocení.
Zadavatel jako první kritérium hodnocení v podmínkách zadání stanovil "celkovou úroveň předložené nabídky", přičemž v podmínkách zadání ani v zadávací dokumentaci neuvedl žádné další informace o tom, které skutečnosti budou v rámci kritéria hodnoceny.
Vzhledem k tomu, že zadavatel neupřesnil, které skutečnosti budou hodnoceny v rámci kritéria "celková úroveň předložené nabídky", a s ohledem na to, že protokol o otevírání obálek č. 1/2000 neobsahuje žádné zdůvodnění, jakým způsobem byly přidělovány body v rámci tohoto kritéria, orgán odhledu dospěl k závěru, že obsah předmětného kritéria je nejasný, neboť není patrné, jak má vypadat nabídka, aby tomuto kritériu vyhověla, případně vyhověla nejlépe, což je rozhodující informace pro uchazeče, neboť ti musejí přesně vědět, jak mají zpracovat své nabídky, aby co nejlépe uspěly v zadavatelem stanovených kritériích pro hodnocení nabídek.
Orgán dohledu na základě výše uvedeného dospěl k závěru, že zadavatel tím, že v podmínkách soutěže nestanovil jasné a srozumitelné kritérium hodnocení nabídek, porušil rovněž ustanovení porušil § 49 odst. 4 zákona v návaznosti na § 6 zákona a ve svých důsledcích tak porušil jednu ze základních zásad zadávacího procesu - transparentnost.
Orgán dohledu k hodnocení nabídek dodává, že jestliže se zadavatel rozhodne pro způsob hodnocení nabídek podle více kritérií, měl by dbát především na vymezení základních, rozhodujících požadavků tak, aby celkový počet kritérií byl přiměřený rozsahu veřejné zakázky a umožňoval přehledné a jednoznačné hodnocení nabídek a byl v souladu s § 6 zákona. Kromě stanovení těchto kritérií musí rozhodnout i o stupni významu každého kritéria s tím, že na prvním místě uvede kritérium s nejvyšším stupněm významu pro splnění veřejné zakázky. Dále mají v sestupném pořadí následovat ostatní kritéria až k poslednímu s nejnižším stupněm významu. Takto stanovená kritéria hodnocení nabídek jsou pro zadavatele závazná a rovněž i pro komisi pro posouzení a hodnocení nabídek, je-li zadavatelem ustavena. Hodnocení nabídek je klíčovým prvkem v procesu výběru nejvhodnější nabídky, a proto je na něj kladen velký význam, a to nejen ze strany dodržení formálního postupu, ale i co do objektivity hodnocení. Hodnocení musí být tudíž zadavatelem zpracováno dostatečně transparentně, musí být průhledné a průkazné, aby bylo možno je přezkoumat.
Pro úplnost orgán dohledu uvádí, že odpovědnost za hodnocení nabídek, včetně zpracování zprávy o posouzení a hodnocení nabídek, je na zadavateli, neboť komise pro posouzení a hodnocení nabídek je pouze jeho poradním orgánem a potřebné podklady pouze zpracovává. Zadavatel tedy musí mít před vlastním rozhodnutím o výběru nejvhodnější nabídky k dispozici zákonem požadované dokumenty zpracované v souladu se zákonem, neboť se jedná o listiny, které jsou primárním předpokladem pro rozhodnutí zadavatele o výběru nejvhodnější nabídky.
Stanovení přesných a transparentních podmínek zadání veřejné zakázky považuje za prioritní rovněž Vrchní soud v Olomouci např. ve svém rozsudku č. j. 2 A 4/2000 ze dne 29. 6. 2000, ve kterém je mj. uvedeno: "…S výjimkou přezkoumávání úkonů zadavatele orgánem dohledu nejde o správní řízení, tedy zákon neobsahuje procesní normu, jíž by se mělo zadávání veřejných zakázek řídit, nýbrž o postup závazný stejnou měrou pro zadavatele i pro uchazeče. Uvádění příslušných ustanovení zákona upravujících tento postup do praxe přináší s sebou úskalí potřeby výkladu. Jelikož výklad zákona působící toliko inter partes nemůže podat zadavatel, lze jej očekávat od správního orgánu realizujícího svou dohledovou pravomoc. Při jeho úvahách o zákonnosti rozhodnutí zadavatele by mělo být vůdčí směřování k co největší průhlednosti aplikovaných postupů. Výklad zákona nemůže abstrahovat od požadavku transparentnosti procesu zadávání. V posuzovaném případě to znamená, že zadání zadávacích a soutěžních podmínek musí být jednoznačné a srozumitelné" (viz správní spis).
Smlouva o dílo s vybraným uchazečem HMS, spol. s r. o., Žebrák 25, okr. Beroun, (dále jen "HMS"), byla uzavřena dne 31. 5. 2000 a částka za realizaci předmětu plnění je stanovena ve výši 5 295 311,--Kč bez DPH (5 560 076,55 Kč včetně DPH). Dne 18. 9. 2000 zadavatel uzavřel dodatek č. 1 ke smlouvě o dílo ze dne 31. 5. 2000, který snižuje celkovou cenu díla na částku 5 508 749,--Kč včetně DPH.
Součástí dokumentace o zadání veřejné zakázky nejsou doklady, kterými by vybraný uchazeč před podpisem smlouvy prokázal splnění kvalifikačního předpokladu stanoveného v 2b odst. 1 písm. f) zákona způsobem stanoveným v § 2c odst. 2 písm. c) zákona.
Podle 2c odst. 2 zákona uchazeč, se kterým má být uzavřena smlouva, prokáže kvalifikační předpoklady takto:
podle § 2b odst. 1 písm. b) zákona výpisem z obchodního rejstříku, je-li do tohoto rejstříku zapsán, ne starším než 90 dnů,
podle § 2b odst.1 písm. d) zákona výpisem z evidence Rejstříku trestů ne starším než šest měsíců,
podle § 2b odst. 1 písm. f) zákona potvrzením příslušného orgánu ne starším než šest měsíců,
přičemž tyto doklady mohou být předloženy též ve stejnopisu s ověřením jeho pravosti (viz § 2c odst. 3 zákona). Zákon umožňuje předložit některé listiny ověřené (u notáře nebo na příslušném obecním úřadě), což potvrzuje, že předložený dokument se zcela shoduje s originálem požadované listiny.
Ustanovení § 49 odst. 5 zákona v návaznosti na § 2e zákona zadavateli ukládá uchazeče, který neprokázal kvalifikaci, vyloučit z další účasti na veřejné zakázce. Orgán dohledu konstatuje, že zadavatel závažně porušil § 49 odst. 5 zákona v návaznosti na § 2e zákona, když nevyloučil z další účasti na veřejné zakázce uchazeče HMS, který před uzavřením smlouvy neprokázal kvalifikační předpoklad uvedený v § 2b odst. 1 písm. f) zákona způsobem stanoveným 2c odst. 2 písm. c) zákona a uzavřel se jmenovaným uchazečem smlouvu na předmět plnění veřejné zakázky.
Zadavatel je povinen podle § 49 odst. 5 zákona doklady a údaje předložené uchazečem vyhodnotit podle § 2c zákona, přičemž ustanovení § 2c zákona upravuje způsob prokazování kvalifikace jak v nabídkách uchazečů, tak před uzavřením smlouvy, což znamená, že zadavatel musí prokázání kvalifikačních předpokladů všech uchazečů vyhodnotit při podávání nabídek a v případě nabídky uchazeče, která byla vybrána jako nejvhodnější (§ 2c odst. 2 zákona), i před uzavřením smlouvy. Nabídkou se podle § 2 písm. f) zákona rozumí návrh na uzavření smlouvy, doložený doklady požadovanými v zadání veřejné zakázky. Kvalifikační předpoklady jsou uchazeči povinni prokázat ve svých nabídkách, z toho vyplývá, že veškeré doklady uvedené jak v ustanovení § 2c odst. 1, tak v odst. 2 zákona, musí být součástí nabídek. Rozdíl v prokazování kvalifikačních předpokladů spočívá pouze v tom, že kvalifikační předpoklady podle § 2c odst. 1 zákona uchazeč musí prokázat předložením příslušných dokladů již při podání nabídky, a podle ustanovení § 2c odst. 2 zákona předložením dalších dokladů, v tomto ustanovení vyjmenovaných, k nabídce před pode-psáním smlouvy. Nabídka a její doklady vyžadované zadavatelem musí být součástí dokumentace o zadání veřejné zakázky ve smyslu § 2 písm. j) zákona, což v šetřeném případě zadavatel nezajistil, a proto zjištěné porušení zákona považuje orgán dohledu za porušení závažné.
Podle § 62 odst. 1 zákona v platném znění "zjistí-li orgán dohledu, že zadavatel závažně či opětovně porušil ustanovení tohoto zákona, může mu uložit pokutu do výše 1 % ceny zakázky. Pokutu lze uložit jen do jednoho roku ode dne, kdy se orgán dohledu dozvěděl, že zadavatel porušil ustanovení tohoto zákona, nejpozději však do tří let ode dne, kdy došlo k tomuto porušení. O porušení zákona se orgán dohledu dověděl dne 24. 9. 2002, k porušení zákona došlo v době uzavření smlouvy s vybraným uchazečem, tj. 31. 5. 2000.
Orgán dohledu vycházel z následujících úvah při posuzování míry závažnosti porušení zákona.
Z hlediska závažnosti porušení zákona zadavatelem před uzavřením smlouvy nelze pominout skutečnost, že zadavatel se nepřesvědčil o absenci případných závazků uchazeče vůči státu. Zákonodárce stanovil, že zakázky hrazené z veřejných prostředků nesmí být realizovány subjekty, za kterými by stát vedl pohledávku na pojistném na veřejné zdravotní pojištění, sociální zabezpečení a na příspěvku na státní politiku zaměstnanosti. Z uvedeného důvodu tedy zákonodárce v zákoně výslovně stanovil uchazečům povinnost čestně prohlásit ve svých nabídkách a před uzavřením smlouvy prokázat absenci nedoplatků, a to příslušnými doklady a způsobem (§ 49 odst. 5 v návaznosti na § 2c zákona). Jelikož zadavatel v šetřeném případě zcela nenaplnil záměr zákonodárce, dopustil se závažného porušení zákona, což orgán dohledu ve svých úvahách o míře porušení zákona zadavatelem nemohl pominout.
Hodnocení nabídek, které je stěžejním prvkem v procesu zadávání veřejných zakázek, v šetřeném případě neproběhlo zákonem stanoveným způsobem. Pouhé konstatování v protokolu o otevírání obálek č. 1/2000, že členové komise (zadavatel) porovnali nabídky účastníků, ještě nedokládá, že nabídky byly skutečně podle kritérií hodnocení hodnoceny, a nevypovídá ani o tom, jaký byl skutečný stupeň významu jednotlivých kritérií pro hodnocení nabídek, a jaký měl vliv na výběr nejvhodnější nabídky.
Netransparentnost hodnocení je jedním z nejzávažnějších pochybení, neboť znehodnocuje účel zákona o zadávání veřejných zakázek, a to průhlednost postupu při zadávání veřejných (státních) zakázek. Nelze tedy přezkoumat, zda zadavatel vybral nabídku ekonomicky nejvhodnější. Jak již bylo uvedeno výše, hodnocení nabídek je jednou z nejdůležitějších fází celého procesu zadávání veřejných zakázek. Hodnocení musí probíhat podle jednotlivých kritérií hodnocení definovaných zadavatelem v zadání veřejné zakázky, a to v souladu se zákonem. Hodnocení nabídek dle jednotlivých kritérií nelze nahradit pouhým stanovením pořadí, bez uvedení vah jednotlivých kritérií. Z uvedených důvodů lze porušení, kterých se zadavatel dopustil v průběhu hodnocení nabídek, považovat za závažná porušení zákona.
Orgán dohledu vycházel kromě závažnosti porušení zákona i z následujících úvah ke stanovení výše pokuty.
Jako polehčující okolnost vzal orgán dohledu do úvahy skutečnost, že nahlédnutím do obsahu nabídek nelze vyloučit, že nabídka vybraného uchazeče byla skutečně nejvhodnější. Posledně uvedený polehčující argument uvádí orgán dohledu vědomím skutečnosti, že mu nepřísluší nahrazovat roli zadavatele a provádět vlastní hodnocení nabídek, avšak za účelem objektivního posouzení míry závažnosti porušení zákona zadavatelem tak přesto v šetřeném případě učinil.
Ze zadání předmětné veřejné zakázky vznikl zadavateli peněžitý závazek ve výši 5 508 749,--Kč včetně DPH, přičemž 1 % činí 55 087,49 Kč. Za výše zjištěná závažná porušení zákona uložil orgán dohledu zadavateli pokutu ve výši 5 500,-- Kč.
Orgán dohledu na základě všech zjištěných skutečností, hodnocení důkazů jak jednotlivě, tak ve vzájemné souvislosti, rozhodl uložit zadavateli za závažná porušení zákona pokutu, a to v dolní polovině možné sazby.
Poučení:
Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dnů ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže - odboru dohledu nad zadáváním veřejných zakázek v Brně, Joštova 8. Včas podaný rozklad má odkladný účinek.
JUDr. Miroslav Šumbera
vrchní ředitel
Obdrží:
Město Žebrák, Náměstí č. 1, 267 53 Žebrák, zast. Mgr. Danielem Havlíkem, starostou
|
