Č.j.: 3R 44/01-Ku V Brně dne 3.12.2001
                
                Ve správním řízení o rozkladu ze dne 20.9.2001 podaném společností Podkrkonošská lesní, a.s., se sídlem 2085 25 Bohdaneč 136, zast. předsedou představenstva Ing. Janem Mičánkem a místopředsedou představenstva Ing. Janem Václavíkem, právně zast. JUDr. Miroslavem Ďoubalem, advokátem se sídlem Advokátní kanceláře Národního odboje 48, 284 01 Kutná Hora, proti rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže č.j. S 129-R/01-914/140/VŠ ze dne 3.9.2001, ve věci přezkoumání úkonů zadavatele - Správy Krkonošského národního parku, se sídlem Dobrovského 3, 543 11 Vrchlabí, zast. ředitelem Ing. Jiřím Novákem, v obchodní veřejné soutěži na "Dodávka sazenic lesních dřevin v letech 2002 až 2006", vyhlášené dne 18.4.2001 v  Obchodním věstníku č. 16/01 pod zn. 118527-16/01 podle zákona č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění zákona č. 148/1996 Sb., zákona č. 93/1998 Sb., zákona č. 28/2000 Sb., zákona č. 256/2000 Sb. a zákona č. 39/2001 Sb., jsem podle § 59 odst. 2 zákona č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád), ve znění zákona č. 29/2000 Sb. a zákona č. 227/2000 Sb., na základě návrhu zvláštní komise ustavené podle § 61 odst. 2 téhož zákona, rozhodl takto:
                
                Napadené rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže č.j. S 129-R/01-914/140/VŠ ze dne 3.9.2001
                
                p o t v r z u j i
                
                a podaný rozklad
                
                z a m í t á m.
                
                O d ů v o d n ě n í
                
                Správa Krkonošského národního parku, se sídlem Dobrovského 3, 543 11 Vrchlabí, zast. ředitelem Ing. Jiřím Novákem (dále jen "zadavatel") vyhlásil dne 18.4.2001 v Obchodním věstníku č. 16/01 pod zn. 118527-16/01 obchodní veřejnou soutěž na "Dodávka sazenic lesních dřevin v letech 2002 až 2006" (dále jen "soutěž") podle zákona č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění zákona č. 148/1996 Sb., zákona č. 93/1998 Sb., zákona č. 28/2000 Sb., zákona č. 256/2000 Sb. a zákona č. 39/2001 Sb. (dále jen "zákon").
                
                V soutěžní lhůtě obdržel zadavatel dvě nabídky, mezi nimi i nabídku společnosti Podkrkonošská lesní, a.s., se sídlem 2085 25 Bohdaneč 136, zast. předsedou představenstva Ing. Janem Mičánkem a místopředsedou představenstva Ing. Janem Václavíkem, právně zast. JUDr. Miroslavem Ďoubalem, advokátem se sídlem Advokátní kanceláře Národního odboje 48, 284 01 Kutná Hora (dále jen "uchazeč").
                
                Komise pro posouzení a hodnocení nabídek po provedeném posouzení a hodnocení stanovila následující pořadí nabídek:
                
                Dendria s.r.o., se sídlem Březová 1307, 46 401 Frýdlant,
                
                
                uchazeč.
                
                Statutární zástupce zadavatele se s tímto pořadím ztotožnil a své rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky zaslal oběma hodnoceným uchazečům. Uchazeč obdržel toto rozhodnutí dne 25.6.2001.
                
                Proti tomuto rozhodnutí podal faxem ze dne 3.7.2001 námitky, které zadavatel obdržel dne 4.7.2001. Písemné vyhotovení bylo zadavateli doručeno dne 9.7.2001.
                
                Zadavatel svým dopisem ze dne 9.7.2001 uchazeči námitky vrátil s odůvodněním, že se námitkami nebude zabývat, neboť byly doručeny po uplynutí lhůty stanovení v § 55 zákona. Tento dopis obdržel uchazeč dne 11.7.2001.
                
                Dne 19.7.2001 obdržel Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen "ÚOHS") podání nazvané "návrh na přezkoumání ostatních úkonů zadavatele" (dále jen "návrh"), který směřuje pouze proti "úkonu zadavatele - nerozhodnutí o námitkách a vrácení námitek uchazeče". Dnem 19.7.2001 zahájil ÚOHS správní řízení, v němž jako účastníky označil zadavatele a uchazeče.
                
                V návrhu uchazeč uvádí, že námitky byly dne 4.7.2001 doručeny zadavateli faxem a téhož dne byly podány k poštovní přepravě. Vzhledem ke skutečnosti, že po 4.7.2001 (středa) následovaly dva státní svátky (čtvrtek, pátek) a poté dny pracovního klidu, nebylo možné potvrdit úkon uchazeče (podání námitek faxem) do tří dnů. Zadavatel obdržel námitky v pondělí dne 9.7.2001 a sdělil uchazeči, že se námitkami nebude zabývat, neboť byly doručeny po uplynutí lhůty stanovené zákonem. Uchazeč v tomto postupu zadavatele spatřuje porušení zákona, když podle § 56 zákona oprávněnost podaných námitek nepřezkoumal.
                
                Svým návrhem se uchazeč domáhá, aby ÚOHS přezkoumal úkon zadavatele - nerozhodnutí o námitkách a vrácení námitek uchazeči a rozhodl tak, že byl porušen zákon a uložil zadavateli nápravu, příp. zadání veřejné zakázky zrušil.
                
                ÚOHS po přezkoumání návrhu a veškerého spisového materiálu vydal dne 3.9.2001 pod č.j. S 129-R/01-914/140/VŠ rozhodnutí, kterým podle § 60 písm. a) zákona po novele návrh uchazeče zamítl s tím, že zadavatel zákon neporušil, když nerozhodl o námitkách a tyto vrátil zpět, neboť došly po uplynutí lhůty stanovené v § 55 zákona.
                
                Své rozhodnutí ÚOHS odůvodnil zejména tím, že ustanovení § 56 odst. 3 zákona stanoví, že o námitkách došlých po uplynutí lhůty stanovené v § 55 statutární zástupce zadavatele a u obcí starosta nerozhodne a vrátí je zpět uchazeči a ustanovení § 68 odst. 3 zákona pak, že pokud je úkon učiněn zadavatelem nebo uchazečem telefonicky, popřípadě faxem nebo dálnopisem, musí být do tří dnů potvrzen písemně. Jestliže tedy uchazeč vznesl svoje námitky ze dne 3.7.2001 faxem dne 4.7.2001 a jejich písemné potvrzení bylo zadavateli doručeno až dne 9.7.2001, nebyla splněná podmínka stanovená v ustanovení § 68 odst. 3 zákona a na námitky je nutno hledět tak, že byly doručeny až dne 9.7.2001, tedy v rozporu s § 55 zákona.
                
                Proti tomuto rozhodnutí podal uchazeč v zákonné lhůtě rozklad, v němž uvádí, že ho právní názor vyjádřený v odůvodnění napadeného rozhodnutí překvapil. V odůvodnění napadeného rozhodnutí pak nejsou uvedeny skutečnosti, které byly podkladem rozhodnutí, jakými úvahami byl ÚOHS veden a jaký předpis aplikoval. Pokud vycházel ÚOHS z judikátů, takováto rozhodnutí měla být v odůvodnění zmíněna a účastník měl být s nimi seznámen. Dále uchazeč uvádí, že je rozhodné, jakou povahu má lhůta k podání námitek. V § 61 se výslovně uvádí, že na přezkoumání úkonů zadavatele orgánem dohledu se vztahuje správní řád. Jestliže tedy speciální zákon hovoří o doručování a dále nespecifikuje jakým způsobem má být provedeno, nikdo asi nezpochybní, že se použijí ustanovení o doručování obsažená ve správním řádu. Totéž se týká i počítání lhůt procesních. Naopak lhůta uvedená v § 55 zákona má zřejmě povahu hmotně právní, ale nelze tuto úvahu vztáhnout na § 68 odst. 3 zákona, kdy se jedná o potvrzení faxového podání. Podle § 27 odst. 2 správního řádu pak připadne-li konec lhůty na den pracovního klidu, je posledním dnem lhůty nejbližší příští pracovní den. Uchazeč také odkazuje na článek 36 Listiny základních práv a svobod. Závěrem uvádí, že tím, že zadavatel nepřezkoumal jeho námitky, spatřuje v tom porušení zákona, a to § 56 zákona. ÚOHS pak porušil § 47 odst. 3 správního řádu a nesprávně aplikoval § 68 odst. 3 zákona a § 27 správního řádu.
                
                Svým rozkladem se domáhá, aby předseda ÚOHS napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil správnímu orgánu, který jej vydal, k novému projednání a rozhodnutí, příp. rozhodnutí změnil ve smyslu dřívějšího podání uchazeče.
                
                Po projednání rozkladu a veškerého spisového materiálu zvláštní komisí a po posouzení případu ve všech jeho vzájemných souvislostech jsem napadené rozhodnutí přezkoumal v celém rozsahu a s přihlédnutím k doporučení této komise dospěl k následujícímu závěru:
                
                ÚOHS tím, že návrh uchazeče podle § 60 písm. a) zákona po novele zamítl s tím, že zadavatel vrácením námitek uchazeči z důvodu, že tyto došlo opožděně, rozhodl správně a v souladu se zákonem.
                
                S námitkou uchazeče, že ÚOHS porušil ustanovení § 47 odst. 3 správního řádu, když v napadeném rozhodnutí neuvedl, které skutečnosti byly podkladem pro rozhodnutí, nemohu souhlasit, poněvadž v odůvodnění napadeného rozhodnutí je zcela jasně uvedeno, jaká ustanovení a kterého zákona vedly ÚOHS k vydání svého rozhodnutí. ÚOHS ba naopak informuje uchazeče o všech svých pravomocných rozhodnutích, a to jak prvostupňových, tak i druhostupňových, protože tyto jsou publikovány na internetových stránkách ÚOHS.
                K ostatním  námitkám rozkladu poukazuji na skutečnost, že podle ustanovení § 18 odst. 2 zákona č. 71/1967 Sb., o správním řízení, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "správní řád") je správní řízení zahájeno dnem, kdy podání účastníka řízení došlo správnímu orgánu příslušnému ve věci rozhodnout. V případě přezkoumávání úkonů zadavatele je tak dnem zahájení správního řízení u ÚOHS den, kdy návrh na zahájení tohoto řízení dojde orgánu dohledu a v tomto smyslu hovoří i ustanovení § 57 odst. 1 zákona. Lhůta obsažená v § 55 zákona se proto vztahuje na úkon uchazeče před zahájením správního řízení, a proto pro ni nelze subsidiárně použít ustanovení správního řádu, neboť ten se podle svého § 1 odst. 1 vztahuje pouze na správní řízení. Z uvedených důvodů považuji argumentaci uchazeče a odkaz na ustanovení § 61 zákona v tomto smyslu za neopodstatněný.
                
                Dále uvádím, že úprava běhu lhůty obsažená v § 55, ale i např. v § 57 odst. 2 zákona je úpravou komplexní, a proto se pro ni nepoužije jako subsidiární pramen práva nejen správní řád, ale ani jiný obecný procesní předpis, jak to mimo jiné vyplývá i z rozsudku Vrchního soudu v Olomouci 2A 7/96 ze dne 12.12.1996.
                
                K názorovému sporu o povaze hmotněprávních a procesních lhůt uvádím, že v oblasti správního práva jsou však hmotně právní ustanovení na rozdíl např. od občanského práva obsažena ve zvláštních zákonech vydaných pro jednotlivé správní oblasti. Konkrétně, pokud jde o projednávaný případ, nemá zákon o zadávání veřejných zakázek obdobné ustanovení, které obsahuje občanský zákoník, podle jehož § 122 odst. 3 nebo § 27 odst. 2 správního řádu, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den, připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek.
                
                V projednávané věci nelze přistoupit k počítání lhůty ani analogicky podle správního řádu, neboť jeho ustanovení lze aplikovat až ve stadiu již zahájeného správního řízení, k němuž dojde až po dojití návrhu podaného podle § 57 zákona příslušnému správnímu orgánu, jak jsem již výše uvedl. Je taktéž nerozhodné, zda se jedná o potvrzení faxového podání, či nikoliv. Námitky doručil uchazeč zadavateli nejprve faxem dne 4.7.2001 a písemné vyhotovení došlo zadavateli dne 9.7.2001, tedy po uplynutí tří dnů stanovených v § 68 odst. 3 zákona.
                
                Pro úplnost dodávám, že ÚOHS vždy posuzuje případ i po věcné stránce, zda zadavatel v průběhu zadávacího řízení neporušil některá ustanovení zákona. V kladném případě zahajuje řízení z vlastního podnětu a vydá příslušné rozhodnutí.
                
                Vzhledem k výše uvedenému, když jsem neshledal důvody, pro které by bylo nutno napadené rozhodnutí změnit nebo zrušit, rozhodl jsem tak, jak je ve výroku uvedeno.
                
                P o u č e n í
                
                Proti tomuto rozhodnutí se nelze podle § 61 odst. 2 zákona č. 71/1967 Sb., ve znění pozdějších předpisů, dále odvolat.
                
                Ing. Josef Bednář
                předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže
                Obdrží:
                
                Správa Krkonošského národního parku, se sídlem Dobrovského 3, 543 11 Vrchlabí, zast. ředitelem Ing. Jiřím Novákem,
                
                
                JUDr. Miroslav Ďoubal, advokát se sídlem Advokátní kanceláře Národního odboje 48, 284 01 Kutná Hora,
                
                
                spis.