Č.j.: 3R 8/01-Ku V Brně dne 18.4.2001
                
                Ve správním řízení o rozkladu ze dne 14.2.2001 podaném společností HENKEL-ECOLAB, spol. s r.o., se sídlem Jakubské nám. 1, 602 00 Brno, zast. jednatelem Janem Růžičkou, právně zast. JUDr. Marcelou Vágnerovou, advokátkou Advokátní kanceláře HEYDUK a spol., se sídlem Jaselská 27, 602 00 Brno, proti rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže č.j. S 279-R/00-1901/140/VŠ ze dne 24.1.2001, ve věci přezkoumání úkonů zadavatele - Českého vysokého učení technického v Praze, se sídlem Zikova 4, 166 35 Praha 6, zast. rektorem prof. Ing. Jiřím Witzanym, DrSc., při zadání veřejné zakázky na "poskytnutí dávkovacích automatik a dodávky mycích a oplachovacích detergentů pro průmyslové myčky nádobí a další čistící chemie pro menzy ČVUT v Praze" dne 7.11.2000 výzvou více zájemcům o veřejnou zakázku k podání nabídky podle § 49 odst. 1 zákona č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění zákona č. 148/1996 Sb., zákona č. 93/1998 Sb., zákona č. 28/2000 Sb. a zákona č. 256/2000 Sb., jsem podle § 59 odst. 2 zákona č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád), ve znění zákona č. 29/2000 Sb. a zákona č. 227/2000 Sb., na základě návrhu zvláštní komise ustavené podle § 61 odst. 2 téhož zákona, rozhodl takto:
                
                Napadené rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže č.j. S 279-R/00-1901/140/VŠ ze dne 24.1.2001
                
                p o t v r z u j i
                
                a podaný rozklad
                
                z a m í t á m.
                
                O d ů v o d n ě n í
                
                České vysoké učení technické v Praze, se sídlem Zikova 4, 166 35 Praha 6, zast. rektorem prof. Ing. Jiřím Witzanem (dále jen "zadavatel") vyzval dne 7.11.2000 více zájemců o veřejnou zakázku k podání nabídky na "poskytnutí dávkovacích automatik a dodávky mycích a oplachovacích detergentů pro průmyslové myčky nádobí a další čistící chemie pro menzy ČVUT v Praze" (dále jen "výzva") podle § 49 odst. 1 zákona č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění zákona č. 148/1996 Sb., zákona č. 93/1998 Sb., zákona č. 28/2000 Sb. a zákona č. 256/2000 Sb. (dále jen "zákon").
                
                Zadavatel obdržel v soutěžní lhůtě tři nabídky, z nichž žádná nebyla vyřazena z další účasti ve výzvě. Po provedeném posouzení a hodnocení předložených nabídek zadavatel dne 28.11.2000 rozhodl, že nejvhodnější nabídkou je nabídka společnosti M.A.G. galvanochemie, a.s., Dvorská 9, 466 01 Jablonec nad Nisou (dále jen "M.A.G.") a své rozhodnutí zaslal všem hodnoceným uchazečům.
                
                Proti tomuto rozhodnutí podala společnost HENKEL-ECOLAB, spol. s r.o., se sídlem Jakubské nám. 1, 602 00 Brno, zast. jednatelem Janem Růžičkou, právně zast. JUDr. Marcelou Vágnerovou, advokátkou Advokátní kanceláře HEYDUK a spol., se sídlem Jaselská 27, 602 00 Brno (dále jen "uchazeč") dne 6.12.2000 námitky, kterým zadavatel po jejich přezkoumání svým rozhodnutím ze dne 18.12.2000 pod č.j. 225/R/902/Ka nevyhověl. Dne 27.12.2000 obdržel Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen "ÚOHS") návrh na zahájení řízení o přezkoumání rozhodnutí zadavatele (dále jen "návrh") a tímto dnem bylo podle § 57 odst. 1 zákona zahájeno správní řízení, v němž jako účastníky řízení ÚOHS označil kromě zadavatele a uchazeče i M.A.G a společnost DiverseyLever s.r.o., se sídlem K Hájům 2, 155 00 Praha 5 - Stodůlky.
                
                Ve svém návrhu uchazeč zejména uvádí, že zadavatel nesprávně zhodnotil hlavní kritérium, a to výši nabídkové ceny. K tomu uchazeč uvádí, že toto kritérium bylo stanoveno naprosto účelově a za posouzení ekonomické vhodnosti byla na první místo postavena cena, nikoliv náklady jako objektivnější faktor. Také uchazeč namítá, že cena není zcela vypovídající kritérium, daleko objektivnějším kritériem jsou náklady. Závěrem návrhu uchazeč požaduje, aby bylo rozhodnutí zadavatele o výběru nejvhodnější nabídky zrušeno a zadavateli uloženo provést nový výběr nejvhodnější nabídky.
                
                Po posouzení a prošetření případu vydal ÚOHS dne 24.1.2001 pod č.j. S 279-R/00-1901/140/VŠ rozhodnutí, kterým návrh uchazeče podle § 57 odst. 2 zákona zamítl, neboť uchazeč nezaslal zadavateli jedno vyhotovení návrhu.
                
                Své rozhodnutí ÚOHS odůvodnil zejména tím, že podle ustanovení § 57 odst. 2 zákona se návrh podává ve dvojím vyhotovení do 10 kalendářních dnů od doručení rozhodnutí zadavatele, jedno vyhotovení zasílá uchazeč orgánu dohledu a jedno zadavateli a nesplnění náležitostí návrhu je důvodem k zamítnutí návrhu. ÚOHS zjistil, že uchazeč nesplnil náležitosti pro podání návrhu podle ustanovení § 57 odst. 2 zákona, protože nezaslal zadavateli jedno vyhotovení návrhu. Rozhodnutí zadavatele o námitkách obdržel uchazeč dne 22.12.2000 a obě vyhotovení návrhu obdržel ÚOHS dne 27.12.2000, tedy ve lhůtě, ale jedno vyhotovení návrhu neobdržel zadavatel vůbec.
                
                Proti tomuto rozhodnutí podal uchazeč v zákonné lhůtě rozklad, v němž opětovně napadá způsob hodnocení nabídek s tím, že hodnocení bylo neobjektivní a zvýhodnilo tím "některého uchazeče". Dále opětovně rozebírá nutnost posouzení i nákladů, protože dle uchazeče je cena nic neříkajícím kritériem vzhledem k tomu, že nevypovídá o tom, jaké náklady bude mít spotřebitel. Také uvádí, že neúměrné snižování nákladů se v určitém okamžiku může dostat až pod "práh hygieny" a na tento stav doplácí v konečném důsledku strávník.
                
                Závěrem rozkladu se uchazeč domáhá zrušení napadeného rozhodnutí a vrácení věci k novému projednání a rozhodnutí a pokud "by předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže naznal, že nejsou dány podmínky pro zrušení citovaného rozhodnutí, navrhuji zahájení řízení z vlastního podnětu, především ohledně prozkoumání objektivity kritérií vypsaných zadavatelem a následné zrušení veřejné zakázky".
                
                Po projednání rozkladu a veškerého spisového materiálu zvláštní komisí a po posouzení případu ve všech jeho vzájemných souvislostech jsem napadené rozhodnutí přezkoumal v celém rozsahu a s přihlédnutím k doporučení této komise dospěl k následujícímu závěru:
                
                ÚOHS tím, že návrh uchazeče podle § 57 odst. 2 zákona zamítl, rozhodl správně a v souladu se zákonem.
                
                Musím opětovně citovat ustanovení § 57 odst. 2 zákona, podle kterého se návrh podává ve dvojím vyhotovení do deseti kalendářních dnů od doručení rozhodnutí zadavatele. Jedno vyhotovení zasílá uchazeč orgánu dohledu a jedno zadavateli. V návrhu musí být uvedeno, kdo jej podává, proti kterému úkonu zadavatele směřuje, v čem je spatřováno porušení zákona a čeho se uchazeč domáhá. Součástí návrhu je i přesné označení a adresa zadavatele a doklad o složení uvolněné jistoty (§ 25 odst. 7 zákona). Návrh, který nemá tyto náležitosti, nebo u něhož uchazeč tyto náležitosti nedoložil ve lhůtě stanovené orgánem dohledu, jakož i návrh došlý po uplynutí stanovené lhůty, orgán dohledu zamítne.
                
                Při podání návrhu je povinností ÚOHS, aby se nejdříve zabýval otázkou, zda byl podán včas v desetidenní lhůtě a zda byl podán v souladu s § 57 odst. 2 zákona. V daném případě bylo rozhodnutí zadavatele o námitkách doručeno uchazeči dne 22.12.2000. ÚOHS obdržel návrh dne 27.12.2000, ale zadavatel jej neobdržel vůbec.
                
                K tomu dále uvádím, že zadavatel, který návrh vůbec neobdrží, může mít zato, že žádný návrh nebyl podán nebo podán ve lhůtě a může uzavřít s vítězným uchazečem smlouvu. Nezaslání jednoho vyhotovení návrhu zadavateli i jeho doručení zadavateli po lhůtě, spojuje zákon se zamítnutím návrhu jako nekvalifikovaného. Tyto skutečnosti vyplývají přímo z ustanovení § 57 odst. 2 zákona.
                
                Pro úplnost dodávám, že ÚOHS vždy, i při podání nekvalifikovaném návrhu, posuzuje případ i po věcné stránce, zda zadavatel v průběhu zadávacího řízení neporušil některá ustanovení zákona. V kladném případě zahajuje řízení z vlastního podnětu a vydá příslušné rozhodnutí.
                
                Vzhledem k výše uvedenému, když jsem neshledal důvody, pro které by bylo nutno napadené rozhodnutí změnit nebo zrušit, rozhodl jsem tak, jak je ve výroku uvedeno.
                
                P o u č e n í
                
                Proti tomuto rozhodnutí se nelze podle § 61 odst. 2 zákona č. 71/1967 Sb., ve znění pozdějších předpisů, dále odvolat.
                
                Ing. Josef Bednář
                předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže
                Obdrží:
                
                České vysoké učení technické v Praze, se sídlem Zikova 4, 166 35 Praha 6, zast. rektorem prof. Ing. Jiřím Witzanym,
                
                
                JUDr. Marcela Vágnerová, advokátka Advokátní kanceláře HEYDUK a spol., se sídlem Jaselská 27, 602 00 Brno,
                
                
                M.A.G. galvanochemie, a.s., Dvorská 9, 466 01 Jablonec nad Nisou, zast. RNDr. Miloslavem Břečkou,
                
                
                DiverseyLever s.r.o., se sídlem K Hájům 2, 155 00 Praha 5 - Stodůlky, zast. Ing. Pavlem Kovářem,
                
                
                spis.