Č. j. VZ/S 184/03-152/425/04-Der
V Brně dne 23. ledna 2004
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže ve správním řízení zahájeném dne 10.11.2003 podle § 57 odst. 1 zákona č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění zákona č. 148/1996 Sb., zákona č. 93/1998 Sb., zákona č. 28/2000 Sb., zákona č. 256/2000 Sb., zákona č. 39/2001 Sb., zákona č. 142/2001 Sb., zákona č. 130/2002 Sb., zákona č. 211/2002 Sb., zákona č. 278/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 424/2002 Sb. a zákona č. 517/2002 Sb., na návrh uchazeče Zdeňka Svobody, nar. 11.10.1958, Cholina 77, 783 22 Cholina, ze dne 7.11.2003 na přezkoumání rozhodnutí ze dne 30.10.2003 zadavatele Římskokatolické farnosti Senice na Hané, náměstí Míru 79, 783 45 Senice na Hané, zast. P. Mgr. Jiřím Ševčíkem, administrátorem farnosti, o námitkách ze dne 23.10.2003 proti jeho rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky učiněnému ve veřejné zakázce "Oprava budovy fary v Senici na Hané" zadávané výzvou ze dne 3.9.2003 více zájemcům o veřejnou zakázku podle § 49 odst. 1 výše citovaného zákona, rozhodl takto:
Zadavatel - Římskokatolická farnost Senice na Hané - porušil ustanovení:
§ 49 odst. 4 písm. c) v návaznosti na § 6 odst. 2 písm. e) a § 2 písm. h) výše cit. zákona, neboť nabídkové ceny v předložených nabídkách nehodnotil podle jejich výše,
§ 49 odst. 9 v návaznosti na § 2e cit. zákona, neboť nevyloučil uchazeče ARCHATT PAMÁTKY spol. s r. o., Třebíč, GRYCMAN s. r. o., Ostrava-Vítkovice, Jiřího Luběníka, Olomouc, a REVALL-BAU s. r. o., Olomouc, z další účasti na veřejné zakázce, přestože jimi předložené nabídky byly neúplné,
§ 49 odst. 10 cit. zákona, neboť "protokol o posouzení a hodnocení nabídek" neobsahuje popis hodnocení a zdůvodnění výběru nejvhodnější nabídky,
§ 68 odst. 2 cit. zákona, když rozhodnutí, u nichž zákon stanoví povinnost oznámit je příslušnému uchazeči, neodeslal doporučeně s doručenkou ani je nedoručil osobně proti podpisu.
Podle § 59 písm. a) citovaného zákona, s e rozhodnutí zadavatele - Římskokatolické farnosti Senice na Hané - o výběru nejvhodnější nabídky r u š í a podle téhož ustanovení cit. zákona s e zadavateli u k l á d áprovést nový výběr na podkladě nového posouzení a hodnocení nabídek, a to po nabytí právní moci tohoto rozhodnutí do konce lhůty, po kterou jsou uchazeči svými nabídkami vázáni.
Odůvodnění
Zadavatel Římskokatolická farnost Senice na Hané, náměstí Míru 79, 783 45 Senice na Hané, zast. P. Mgr. Jiřím Ševčíkem, administrátorem farnosti (dále jen "zadavatel"), vyzval dne 3.9.2003 podle ust. § 49 odst. 1 zákona č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění zákona č. 148/1996 Sb., zákona č. 93/1998 Sb., zákona č. 28/2000 Sb., zákona č. 256/2000 Sb., zákona č. 39/2001 Sb., zákona č. 142/2001 Sb., zákona č. 130/2002 Sb., zákona č. 211/2002 Sb., zákona č. 278/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 424/2002 Sb. a zákona č. 517/2002 Sb. (dále jen "zákon"), šest zájemců o veřejnou zakázku k podání nabídky na veřejnou zakázku "Rekonstrukce budovy fary v Senici na Hané". Římskokatolická farnost Senice na Hané je zadavatelem podle § 2 písm. b) bodu 6. zákona, neboť podle informací poskytnutých administrátorem farnosti použije k úhradě veřejné zakázky prostředky státního rozpočtu.
Ve lhůtě pro podání nabídek lhůtě obdržel zadavatel šest nabídek, z nichž všechny podle protokolu o otevírání nabídek ze dne 10.10.2003 vyhověly kontrole úplnosti.
Po provedeném hodnocení zadavatel rozhodl, že nejvhodnější nabídku podal uchazeč Stavební firma VAPE s. r. o., ČSA 786, 783 53 Velká Bystřice, za niž jedná Miloš Petr, jednatel (dále jen "Stavební firma VAPE s. r. o.").
Výběr nejvhodnější nabídky oznámil zadavatel uchazečům dopisem odeslaným dne 14.10.2003. Proti rozhodnutí zadavatele o výběru nejvhodnější nabídky podal uchazeč Zdeněk Svoboda dopisem ze dne 23.10.2003 námitky, kterým zadavatel nevyhověl, což uchazeči oznámil dopisem ze dne 30.10.2003, který uchazeč Zdeněk Svoboda obdržel dne 3.11.2003.
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen "orgán dohledu") jako orgán dohledu nad dodržováním zákona o zadávání veřejných zakázek obdržel návrh uchazeče Zdeňka Svobody na přezkoumání rozhodnutí zadavatele o námitkách dne 10.11.2003 a tímto dnem bylo podle § 57 odst. 1 zákona zahájeno správní řízení. Zadavatel obdržel uvedený návrh téhož dne, tj. 10.11.2003.
V návrhu uchazeč Zdeněk Svoboda namítá podjatost některých členů komise, kterou zadavatel ustavil za účelem posouzení a hodnocení nabídek. Současně uvádí, že zadání veřejné zakázky bylo zavádějící, neboť parametr "doba plnění" byl jednoznačně vymezen ve výzvě k podání nabídek (jako jedna z náležitostí výzvy) a současně jej zadavatel stanovil jako jedno z hodnotících kritérií. Uchazeč Zdeněk Svoboda dále namítá, že hodnocení nabídkové ceny nebylo provedeno dle její výše, neboť za nabídkovou cenu předloženou v nabídce, jež byla nejnižší předloženou nabídkovou cenou, neobdržel od jednotlivých členů komise nejvyšší bodové hodnocení, a zároveň nebyl vyzván ke zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny. Jmenovaný uchazeč poukazuje rovněž na neúplnost protokolu o posouzení a vyhodnocení nabídek, když uvádí, že příloha uvedeného protokolu neobsahuje tabulku bodového hodnocení a čestná prohlášení členů komise. Z výše uvedených důvodů žádá uchazeč Zdeněk Svoboda o zrušení zadání předmětné veřejné zakázky.
Dopisem ze dne 14.11.2003 zaslal zadavatel orgánu dohledu stanovisko k podanému návrhu, v němž stručně shrnuje dosavadní průběh zadávacího procesu a současně uvádí, že výzva k podání nabídek obsahovala shodné podmínky pro všechny zájemce o veřejnou zakázku. K namítané neúplnosti zadávací dokumentace zadavatel zdůrazňuje, že není povinen
zasílat uchazečům hodnotící tabulky, protokoly a čestná prohlášení, ovšem zároveň umožnil uchazeči Zdeňku Svobodovi do dokumentace k šetřené veřejné zakázce nahlédnout. Požadavku jmenovaného uchazeče na přehodnocení rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky se rozhodl nevyhovět, neboť k výsledku dospěla komise pro posouzení a hodnocení nabídek na základě předem stanovených hodnotících kritérií. Zadavateli není zřejmé, na jakém základě dospěl uchazeč Zdeněk Svoboda k námitce podjatosti některých členů komise. K problematice doby plnění se zadavatel odvolává na upozornění při prohlídce objektu, v jejímž rámci bylo sděleno, že stavební práce budou probíhat po etapách v závislosti na finančních možnostech zadavatele, což nezměnilo, ale konkretizovalo realizaci veřejné zakázky. K otázce hodnocení nabídek zadavatel konstatuje, že probíhalo podle stanovených pravidel. Závěrem poukazuje na skutečnost, že výběrové řízení připravoval poprvé, přičemž veškerý průběh zadávacího procesu zajišťoval na základě svých znalostí s úmyslem splnit veškeré zákonné požadavky, a tudíž si není vědom porušení zákona.
Podle § 58 cit. zákona jsou účastníky tohoto řízení:
zadavatel,
Stavební firma VAPE s. r. o.,
uchazeč Zdeněk Svoboda.
Účastníkům řízení bylo dopisem č. j. VZ/S 184/03-152/5266/03-Der ze dne 26.11.2003 oznámeno zahájení správního řízení, v němž orgán dohledu současně vyjádřil pochybnosti o způsobu doručení rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky všem uchazečům o veřejnou zakázku a doručení rozhodnutí o námitkách uchazeči Zdeňku Svobodovi. Na skutečnost uvedenou orgánem dohledu v oznámení o zahájení správního řízení reagoval zadavatel písemným vyjádřením ze dne 3.12.2003, v němž uvádí, že všechny existující doklady byly orgánu dohledu zaslány společně s dokumentací o zadání šetřené veřejné zakázky. Rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky bylo všem uchazečům odesláno dne 14.10.2003 a rozhodnutí o námitkách bylo uchazeči Zdeňku Svobodovi odesláno dne 31.10.2003. Závěrem svého vyjádření zadavatel dodává, že nejsou-li příslušné doklady o doručení obsaženy v zaslané dokumentaci, byla korespondence odeslána jako obyčejná pošta.
Rozhodnutím č. j. VZ/S 184/03-152/5267/03-Der ze dne 26.11.2003 vyměřil orgán dohledu uchazeči Zdeňku Svobodovi správní poplatek, který jmenovaný uchazeč ve stanovené 15ti denní lhůtě uhradil. V této souvislosti orgán dohledu uvádí, že podle ust. § 6 odst. 4 zákona č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, lhůty pro vydání rozhodnutí stanovené zvláštními předpisy {v šetřeném případě zákonem č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád), ve znění pozdějších předpisů} neběží v období od zaslání výzvy nebo platebního výměru k zaplacení poplatku až do prokázání jeho zaplacení.
Orgán dohledu přezkoumal na základě § 57 an. zákona případ ve všech souvislostech, přičemž po zhodnocení všech podkladů, zejména dokumentace o zadání veřejné zakázky, a na základě vlastního zjištění konstatuje, ze zadavatel při posuzování a hodnocení nabídek v rámci šetřené veřejné zakázky porušil zákon. Ke svému rozhodnutí uvádí orgán dohledu následující rozhodné skutečnosti.
Hodnocení nabídkové ceny podle její výše
Uchazeč Zdeněk Svoboda v návrhu namítá, že hodnocení nabídkové ceny nebylo provedeno dle její výše, neboť za nabídkovou cenu předloženou v nabídce, jež byla nejnižší předloženou nabídkovou cenou, neobdržel od jednotlivých členů komise nejvyšší bodové hodnocení, a zároveň nebyl vyzván ke zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny. K otázce hodnocení nabídek zadavatel konstatuje, že probíhalo podle předem stanovených pravidel.
Jak vyplývá z předložené dokumentace o zadání veřejné zakázky, zvolil zadavatel hodnocení nabídek podle jejich ekonomické vhodnosti, tzn. vícekriteriální způsob hodnocení nabídek. Podle § 2 písm. h) zákona se nabídkovou cenou rozumí cena, kterou uchazeč navrhuje zadavateli za splnění veřejné zakázky ve své nabídce. Podle § 6 odst. 2 písm. e) zákona při hodnocení podle ekonomické vhodnosti nabídky zadavatel přihlédne podle charakteru veřejné zakázky kromě jiného k výši nabídkové ceny.
Z protokolu o posouzení a hodnocení nabídek a přiložených hodnotících tabulek je zřejmé, že při hodnocení nabídek podle kritéria "nabídková cena" nebyly nabídkové ceny hodnoceny podle jejich výše, o čemž vypovídají body přiřazené nabídkám v daném kritériu jednotlivými členy komise. Členové komise v rozporu s podmínkami zadání přiřadili větší počet bodů uchazečům, kteří ve své nabídce předložili vyšší nabídkové ceny, oproti uchazečům s nižšími nabídkovými cenami.
Zákon závazně nestanovuje jedinou formu hodnocení, a je tedy zcela v dispozici zadavatele, jaký způsob hodnocení zvolí, zda jej provede pomocí jediného kritéria, tj. podle výše nabídkové ceny, nebo prostřednictvím více kritérií. Je výsledkem odpovědné úvahy zadavatele, co je v daném případě nejvýhodnější a který způsob mu usnadní volbu mezi nabídkami. V šetřené veřejné zakázce zvolil zadavatel hodnocení podle ekonomické vhodnosti nabídek. Výše nabídkové ceny byla přitom jedním, přestože ne jediným, hodnotícím kritériem. Při hodnocení nabídek podle kritéria nabídková cena (a to i v případě hodnocení nabídek podle jejich ekonomické vhodnosti, v němž je nabídková cena jedním z více kritérií), se nabídková cena hodnotí podle její výše takovým způsobem, že jako nejvhodnější je ohodnocena nabídková cena nejnižší a jako nejméně vhodná je ohodnocena nabídková cena nejvyšší.
Pro informaci orgán dohledu uvádí, že jedním z možných způsobů objektivního vyhodnocení výše nabídkových cen je jejich srovnání podle matematického vzorce:
a = x : y . z
kde xoznačuje nejnižší nabídkovou cenu, ynabídkovou cenu hodnocenou a z maximální počet bodů, kterého lze v rámci daného kritéria dosáhnout. Výsledná hodnota "a"se násobí vahou daného kritéria a pro celkové zhodnocení nabídky se sčítá s hodnotami přidělenými nabídce v ostatních kritériích vynásobených vždy odpovídající vahou kritéria. Uvedený vzorec lze použít rovněž v případě jiných matematicky porovnatelných kritérií pro hodnocení nabídek (např. délka záruky).
Orgán dohledu dodává, že vlastní matematický výpočet v kritériu nabídková cena je nutno podložit dostatečně transparentním způsobem, přezkoumatelným ze strany účastníků zadávacího procesu, i orgánem dohledu. V této souvislosti orgán dohledu zdůrazňuje, že z hlediska transparentnosti procesu hodnocení předložených nabídek je nezbytné, aby záznam (protokol) o posouzení a hodnocení nabídek obsahoval současně s tabulkou celkového hodnocení také hodnocení jednotlivých členů komise a podrobný, jasný popis způsobu hodnocení, aby byl zřejmý i výsledek hodnocení jednotlivých nabídek, a to výsledek vyjádřený nikoliv pouze číselně, ale také s patřičným písemným slovním komentářem, z něhož bude vyplývat, proč právě ta konkrétní nabídka získala v daném kritériu určitý počet bodů.
Z výše uvedených skutečností vyplývá, že v daném případě došlo k neobjektivnímu hodnocení výše nabídkových cen, což vzhledem ke stupni významu ve výši 25 %, který zadavatel uvedenému hodnotícímu kritériu přisoudil, významnou měrou ovlivnilo výběr nejhodnější nabídky.
Orgán dohledu však nesdílí názor uchazeče Zdeňka Svobody, že zadavatel byl povinen jmenovaného uchazeče vyzvat ke zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny, neboť vzájemné odchylky předložených nabídkových cen nebyly natolik výrazné, že by odůvodňovaly aplikaci ust. § 36 zákona.
S ohledem na výše uvedené orgán dohledu konstatuje, že zadavatel porušil ustanovení § 49 odst. 4 písm. c) zákona v návaznosti na § 6 odst. 2 písm. e) a § 2 písm. h) zákona, neboť nabídkové ceny uchazečů nehodnotil podle jejich výše. Pochybení zadavatele natolik zasahuje do celého zadávacího procesu, zejména do výběru nejvhodnější nabídky, že se orgán dohledu ztotožnil s argumentací uvedenou v návrhu, a rozhodl, jak je uvedeno ve výroku.
Posouzení úplnosti nabídek
Ve smyslu § 49 odst. 9 zákona posoudí zadavatel nabídku uchazeče podle § 2c zákona a podle dalších požadavků stanovených v zadání nebo v zadávací dokumentaci. Neprokáže-li uchazeč některý z kvalifikačních předpokladů nebo nesplní-li další požadavky stanovené zadavatelem, zadavatel ho na základě § 2e zákona vyloučí z další účasti na veřejné zakázce.
Jak vyplývá z předložené dokumentace, nabídky uchazečů, které komise posoudila jako kompletní a postoupila je k dalšímu hodnocení, trpí obsahovými a formálními nedostatky.
Nabídka uchazeče ARCHATT PAMÁTKY spol. s r. o., Třebíč, vykazuje nedostatky ohledně splnění požadavků stanovených zadavatelem v podmínkách zadání, neboť neobsahuje podpis statutárního zástupce uchazeče {bod 2., část I., písm b) výzvy k podání nabídek}, dobu platnosti nabídky {bod 2., část I, písm. d) výzvy} a prohlášení zhotovitele, že jsou mu známy veškeré zadávací podmínky a že je uznává pro budoucí uzavření smlouvy o dílo {bod 2., část I., písm. c) výzvy}. Nabídka jmenovaného uchazeče nevyhovuje z hlediska úplnosti podmínkám stanoveným zadavatelem v zadání veřejné zakázky a zadavatel byl povinen uchazeče vyloučit z další účasti na veřejné zakázce. Uvedeným postupem zadavatel současně porušil ustanovení § 49 odst. 9 zákona v návaznosti na § 2e zákona, když neúplnou nabídku jmenovaného uchazeče dále hodnotil.
Uchazeč GRYCMAN s. r. o., Ostrava-Vítkovice, předložil neúplnou nabídku z pohledu prokázání kvalifikačních předpokladů podle § 2b odst. 1 písm. a) zákona způsobem podle § 2c zákona a rovněž z pohledu požadavků stanovených zadavatelem v podmínkách zadání veřejné zakázky. Jmenovaný uchazeč předložil v nabídce za účelem prokázání kvalifikačního předpokladu podle § 2b odst. 1 písm. a) kopii výpisu z obchodního rejstříku a kopie dokladů o oprávnění k podnikání, jež však nesplňují formální náležitosti stanovené ust. § 2c odst. 3 zákona, neboť jsou předloženy v prosté kopii, bez úředního ověření jejich pravosti. V této souvislosti orgán dohledu uvádí, že prokazování kvalifikačních předpokladů je jedním ze základních předpokladů pro účast uchazeče k účasti na veřejné zakázce a zdárný průběh realizace veřejné zakázky, neboť je průkazem toho, že osoba, která bude realizovat veřejnou zakázku, je k plnění způsobilá. Rovněž je nezbytné zdůraznit, že podmínkou úplnosti předložené nabídky je její soulad s obsahovými, ale také s formálními náležitostmi stanovenými zákonem nebo zadavatelem v podmínkách zadání.
Nabídka uchazeče GRYCMAN s. r. o., také neobsahuje reference obdobných zakázek realizovaných v posledních třech letech, což zadavatel vymezil jako jedno z hodnotících kritérií, a není tudíž zřejmé, na základě jakých skutečností zadavatel nabídku jmenovaného uchazeče hodnotil, posoudil-li ji před hodnocením jako úplnou. Nabídka jmenovaného uchazeče nevyhovuje z hlediska úplnosti podmínkám stanoveným zadavatelem v zadání veřejné zakázky a zadavatel byl povinen uchazeče vyloučit z další účasti na veřejné zakázce.
Uchazeč Jiří Luběník, Olomouc, nepředložil v nabídce harmonogram postupu prací, přestože zadavatel takový požadavek v podmínkách zadání veřejné zakázky výslovně stanovil {bod 2., část I., písm. c) výzvy k podání nabídek}. Nabídka jmenovaného uchazeče z hlediska úplnosti nevyhovuje podmínkám stanoveným zadavatelem v zadání veřejné zakázky a zadavatel byl povinen uchazeče vyloučit z další účasti na veřejné zakázce.
Uchazeč REVALL-BAU s. r. o., Olomouc, předložil v nabídce za účelem prokázání kvalifikačního předpokladu podle § 2b odst. 1 písm. a) zákona kopii výpisu z obchodního rejstříku, která nesplňuje náležitosti stanovené v ust. § 2c odst. 3 zákona, neboť je předložena bez úředního ověření pravosti. Doklad o oprávnění k podnikání (živnostenský list) nabídka jmenovaného uchazeče zcela postrádá. Na základě zjištěných skutečností je nutno konstatovat, že jmenovaný uchazeč neprokázal kvalifikační předpoklad podle § 2b odst. 1 písm. a) zákona způsobem podle § 2c odst. 3 zákona, a zadavatel byl povinen vyloučit ho z další účasti na veřejné zakázce. K problematice prokazování kvalifikačních předpokladů odkazuje orgán dohledu na skutečnosti uvedené již výše.
Přestože nabídky jmenovaných uchazečů nejsou úplné, zadavatel uchazeče nevyloučil z další účasti na veřejné zakázce, a jejich nabídky dále hodnotil. Orgán dohledu konstatuje, že postup zadavatele je v rozporu s ust. § 49 odst. 9 v návaznosti na § 2e zákona.
Náležitosti záznamu o posouzení a hodnocení nabídek
V návrhu poukazuje uchazeč Zdeněk Svoboda na neúplnost protokolu o posouzení a vyhodnocení nabídek, když uvádí, že příloha uvedeného protokolu neobsahuje tabulku bodového hodnocení a čestná prohlášení členů komise. K namítané neúplnosti zadávací dokumentace zadavatel zdůrazňuje, že není povinen zasílat uchazečům hodnotící tabulky, protokoly a čestná prohlášení, ovšem zároveň umožnil uchazeči Zdeňku Svobodovi do dokumentace k šetřené veřejné zakázce nahlédnout.
Po přezkoumání předložené dokumentace dospěl orgán dohledu k závěru, že záznam o posouzení a hodnocení nabídek, nazvaný "protokol", bodové hodnocení a čestná prohlášení jednotlivých členů komise obsahuje, a to v přílohách, jež jsou nedílnou součástí protokolu. V této souvislosti souhlasí s argumentací zadavatele, že zákon nestanovuje zadavateli povinnost doručovat uchazečům výše uvedenou část dokumentace.
Zároveň však orgán dohledu dospěl ke zjištění, že záznam o posouzení nabídek vykazuje znaky neúplnosti v obligatorních náležitostech stanovených § 49 odst. 10 zákona, neboť neobsahuje popis hodnocení nabídek a zdůvodnění výběru nejvhodnější nabídky.
Popisem hodnocení se rozumí uvedení zvoleného způsobu hodnocení, podle výše nabídkové ceny, nebo podle ekonomické vhodnosti nabídek, se stanovením stupně významu jednotlivých kritérií hodnocení a s objasňujícím principem přidělování bodů nabídkám v jednotlivých kritériích, současně s vysvětlením, proč té které nabídce byl přidělen konkrétní počet bodů, a jak se tedy nabídky v jednotlivých kritériích hodnocení liší. Skládá-li se kritérium (např. obecné kritérium) z více částí (podkritérií), je též nutné vysvětlit, jak nabídky uspěly v jednotlivých částech (podkritériích).
Ke způsobu hodnocení nabídek a pořízení záznamu o jeho průběhu orgán dohledu uvádí, že při výběru nejvhodnější nabídky je nutné, aby zadavatel respektoval základní cíl zákona, kterým je ekonomické nakládání s veřejnými prostředky, definovanými zákonem jako prostředky státního rozpočtu, státních fondů, příspěvků mezinárodních organizací nebo rozpočtů územních samosprávných celků. Výběr nejvhodnější nabídky musí splňovat tři základní principy platné pro zadávání veřejných zakázek:
transparentnost postupu
nezvýhodnění (nediskriminaci) žádného z uchazečů
umožnění přezkumu.
Ze zpracovaného výsledku hodnocení jednotlivých nabídek zadavatel následně vychází i při zdůvodnění výběru nejvhodnější nabídky, které je obligatorní náležitostí záznamu o posouzení a hodnocení nabídek. Jen takovýmto způsobem pořízený záznam spolu s další nezbytnou dokumentací umožní zadavateli prokázat, že posouzení a hodnocení nabídek bylo provedeno objektivně a v souladu se zákonem. Je-li jako zdůvodnění výběru nejvhodnější nabídky v záznamu o posouzení a hodnocení nabídek uveden pouze odkaz na bodové hodnocení v přiložených tabulkách, lze konstatovat, že provedené hodnocení je netransparentní a nepřezkoumatelné. Výše uvedené obecné teze jsou aplikovány v rozhodovací praxi orgánu dohledu.
Absence popisu hodnocení a zdůvodnění výběru nejvhodnější nabídky jako základních náležitostí záznamu o posouzení a hodnocení nabídek je porušením § 49 odst. 10 zákona, neboť ze záznamu není patrné, jakým způsobem a z jakého důvodu vyhodnotil zadavatel nabídku jednoho z uchazečů jako nejvhodnější. Svým postupem porušil zadavatel jednu ze základních zásad zadávacího procesu - zásadu transparentnosti. Zadavatel musí vždy klást důraz na transparentní (tj. průhledné a průkazné) hodnocení nabídek, a to nejen pro uchazeče, ale i pro orgán dohledu při případném přezkoumávání postupu zadavatele při zadávání veřejné zakázky. Podrobný, jasný, řádně odůvodněný a srozumitelný záznam o posouzení a hodnocení nabídek, obsahující všechny zákonné náležitosti a založený na objektivním hodnocení zadavatelem (resp. komisí), je pro zadavatele základním nástrojem pro eliminaci případných námitek ze strany uchazečů o veřejnou zakázku.
Způsob doručování rozhodnutí zadavatele
Podle § 68 odst. 2 zákona musí být rozhodnutí zadavatele, u nichž zákon stanoví povinnost oznámit je příslušnému uchazeči, odeslány doporučeně s doručenkou nebo osobně proti podpisu doručeny uchazeči.
Po přezkoumání předložené dokumentace získal orgán dohledu pochybnosti o souladu postupu zadavatele se zákonem při doručování rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky všem uchazečům o veřejnou zakázku a rozhodnutí o námitkách uchazeči Zdeňku Svobodovi, neboť dokumentace příslušné doručenky neobsahovala a nebyl doložen ani doklad o osobním převzetí rozhodnutí.
Na skutečnost uvedenou orgánem dohledu v oznámení o zahájení správního řízení reagoval zadavatel zasláním doplňujícího stanoviska, v němž uvádí, že všechny existující doklady byly orgánu dohledu zaslány společně s dokumentací o zadání šetřené veřejné zakázky. Rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky bylo všem uchazečům odesláno dne 14.10.2003 a rozhodnutí o námitkách bylo uchazeči Zdeňku Svobodovi odesláno dne 31.10.2003. Závěrem svého vyjádření zadavatel dodává, že nejsou-li příslušné doklady o doručení obsaženy v zaslané dokumentaci, byla korespondence odeslána jako obyčejná pošta.
S ohledem na výše uvedené stanovisko zadavatele nezbývá orgánu dohledu než konstatovat, že zadavatel své rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky a rozhodnutí o námitkách neodeslal uchazečům zákonem stanoveným způsobem, čímž porušil § 68 odst. 2 zákona, který výslovně stanovuje formu doručení pro uvedená rozhodnutí zadavatele (doporučeně s doručenkou nebo osobně proti podpisu uchazeče). S ohledem na uvedené skutečnosti orgán dohledu zdůrazňuje, že uchazeči mají nárok na to, aby jim příslušné písemnosti byly doručovány zákonem stanovenou formou. Doručování rozhodnutí zákonem stanoveným způsobem je rovněž nezbytné pro počítání lhůt, které se váží k datu doručení písemností, neboť s nedodržením požadované formy doručení jsou spojeny nepříznivé následky, kdy nelze zjistit počátek ani konec běhu příslušných lhůt (např. lhůty pro podání námitek). V této souvislosti je nezbytné vzít v úvahu rovněž oslabení principu transparentnosti procesu zadávání veřejných zakázek a principu právní jistoty všech uchazečů o veřejnou zakázku. Povinnost zadavatele doručovat v souladu s ust. § 68 odst. 2 zákona vyplývá např. i z rozsudku Vrchního soudu v Olomouci č.j. 2A 7/96 (viz správní spis).
K otázce podjatosti některých členů komise
V návrhu uchazeč Zdeněk Svoboda namítá podjatost některých členů komise, kterou zadavatel ustavil za účelem posouzení a hodnocení nabídek. Zadavateli, jak uvedl ve svém vyjádření ze dne 14.11.2003, není zřejmé, na jakém základě dospěl uchazeč Zdeněk Svoboda k námitce podjatosti některých členů komise.
Otázku nepodjatosti jednotlivých členů komise upravuje ust. § 32 zákona pouze ve vztahu k obchodní veřejné soutěži. Vychází-li orgán dohledu ze základního účelu zákona, kdy základní funkcí zadávacího procesu je efektivní a hospodárné využití veřejných prostředků, je nezbytné nepřípustnost podjatosti jako nežádoucího fenoménu vztáhnout i na jiné způsoby zadávání veřejných zakázek, a v případě jejího prokázání nelze hypoteticky vyloučit ani případný rozpor s dobrými mravy. Za účelem zajištění transparentního průběhu procesu zadání veřejné zakázky je nutné zajistit nepodjatost jednotlivých členů komise (je-li zadavatelem ustavena) ve vztahu k zadávané veřejné zakázce a jejím uchazečům rovněž v případě zadání veřejné zakázky postupem podle § 49 zákona.
Při přezkoumávání předložené dokumentace nenalezl orgán dohledu skutečnost, jež by vypovídala o podjatosti některého ze členů komise, a dospěl k závěru, že zadavatel svým postupem ve vztahu k namítané skutečnosti neporušil zákon. Dokumentace o zadání veřejné zakázky obsahuje čestná prohlášení jednotlivých členů komise o jejich nepodjatosti, která jsou přílohou protokolu o posouzení a hodnocení nabídek. Vzhledem k uvedenému zjištění orgán dohledu neshledává návrh uchazeče Zdeňka Svobody v této části důvodným.
Vymezení doby plnění
V návrhu uchazeč Zdeněk Svoboda konstatuje, že zadání veřejné zakázky bylo zavádějící, neboť parametr "doba plnění" byl v podmínkách zadání vymezen duplicitně - jako obligatorní náležitost výzvy k podání nabídek a současně jako jedno z hodnotících kritérií. V souvislosti se spornou otázkou doby plnění se zadavatel odvolává na uskutečněnou prohlídku objektu, v jejímž rámci byli uchazeči upozorněni, že stavební práce budou probíhat po etapách v závislosti na finančních možnostech zadavatele, což podle názoru zadavatele nezměnilo, ale konkretizovalo realizaci veřejné zakázky.
Z předložené dokumentace o zadání šetřené veřejné zakázky vyplývá, že dobu plnění vymezil zadavatel v bodu 1. písm. c) výzvy k podání nabídek konkrétně stanovenými termíny zahájení a dokončení prací (zahájení prací 10/2003, dokončení prací 12/2006). V bodu 1. písm. k) výzvy k podání nabídek zadavatel stanovil, že v závislosti na jeho finančních možnostech bude každoročně upraven finanční objem prací a dodávek na příslušné období. Doba plnění byla zadavatelem současně vymezena jako jedno z hodnotících kritérií.
Po posouzení výše uvedených skutečností orgán dohledu konstatuje, že vymezení doby plnění v zadávacích podmínkách a současné vymezení doby plnění jako hodnotícího kritéria se ve svém principu vzájemně nevylučuje a není v rozporu se zákonem, přestože připouští interpretační nesrovnalosti při vymezení takového kritéria hodnocení, které se bez podrobnějšího vysvětlení ze strany zadavatele míjí svým účinkem, neboť s výjimkou jediného uchazeče byly doby plnění předložené v nabídkách v souladu s dobou plnění stanovenou zadavatelem v podmínkách zadání.
Termín zahájení a ukončení prací je zadavatelem ve výzvě k podání nabídek vymezen jako mezní (maximální) doba plnění, kterou zadavatel odůvodňuje svými finančními možnostmi (postupným finančním krytím veřejné zakázky). Stanovená zadávací podmínka ovšem nevylučuje hypotetickou možnost, že zadavatel získá veškeré finanční prostředky pro realizaci veřejné zakázky před maximálně stanoveným termínem ukončení prací, a předmětná veřejná zakázka bude realizována (a zadavatelem uhrazena) dříve. Z uvedeného důvodu vytvořil zadavatel uchazečům soutěžní prostředí za účelem předložení nejvhodnější nabídky v rámci kritéria doba plnění. Na základě výše uvedených skutečností orgán dohledu konstatuje, že v postupu zadavatele neshledal rozpor se zákonem, a tudíž návrh v této části neshledal důvodným.
Po zhodnocení všech skutečností, a to jak v jejich vzájemné souvislosti, tak i jednotlivě, shledal orgán dohledu návrh uchazeče Zdeňka Svobody opodstatněným, neboť dospěl k závěru, že zadavatel v procesu posuzování a hodnocení nabídek pochybil, a výběr nejvhodnější nabídky neprovedl objektivně a v souladu s předem stanovenými podmínkami zadání. Z uvedených důvodů zrušil tímto rozhodnutím rozhodnutí zadavatele o výběru nejvhodnější nabídky a uložil mu provést nový výběr na podkladě nového posouzení a hodnocení nabídek. V této souvislosti orgán dohledu konstatuje, že nepovažoval za nezbytné zrušit zadání veřejné zakázky, jak je požadováno v návrhu, neboť zastává názor, že účinné nápravy lze dosáhnout uložením provedení nového výběru.
Nový výběr musí zadavatel provést nejpozději do dvaceti šesti dnů od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí, neboť právě tolik dnů zbývá do konce lhůty, v níž zadavatel rozhodne o výběru nejvhodnější nabídky (po prodloužení z důvodu podání námitek a návrhu na přezkoumání rozhodnutí zadavatele o výběru nejvhodnější nabídky). Ve stanovené lhůtě je zadavatel podle § 8 odst. 1 zákona rovněž povinen rozeslat oznámení o výběru nejvhodnější nabídky (k tomu viz např. rozhodnutí č. j. VZ/S 32/03-152/2004/03-Te ze dne 30.4.2003 nebo rozhodnutí VZ/S 101/03-152/3452/03-jl ze dne 7.8.2003 na www.compet.cz).
Poučení:
Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dní ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže - odboru dohledu nad zadáváním veřejných zakázek v Brně, Joštova 8. Včas podaný rozklad má odkladný účinek.
JUDr. Miroslav Šumbera
vrchní ředitel
Obdrží:
Římskokatolická farnost Senice na Hané, Náměstí Míru 79, 783 45 Senice na Hané, zast. P. Mgr. Jiřím Ševčíkem
Stavební firma VAPE s. r. o., ČSA 786, 783 53 Velká Bystřice, zast. Milošem Petrem
Zdeněk Svoboda, nar. 11.10.1958, Cholina 77, 783 22 Cholina
|
