Snadné přidání nového datasetu

Rozhodnutí UOHS 456


Číslo jednací VZ/S012/02-152/848/02-jl
Instance I.
Věc
dodávka licencí a implementace ekonomického informačního systému
Účastníci Pražské vodovody a kanalizace a.s.
Typ řízení Veřejná zakázka
Typ rozhodnutí Veřejná zakázka
Nabytí právní moci 08.03.2002
Související řízení
Zdroj na UOHS http://www.uohs.cz/cs/verejne-zakazky/sbirky-rozhodnuti/detail-456.html
Rozhodnutí
                          
Č. j.: S 12/02-152/848/02-jl V Brně dne 14. února 2002 Úřad pro ochranu hospodářské soutěže ve správním řízení zahájeném dne 16.1.2002 z vlastního podnětu podle § 57 odst. 1 zákona č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění zákona č. 148/1996 Sb., zákona č. 93/1998 Sb., zákona č. 28/2000 Sb., zákona č. 256/2000 Sb., zákona č. 39/2001 Sb. a zákona č. 142/2001 Sb., v návaznosti na § 18 zákona č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád), ve znění zákona č. 29/2000 Sb. a zákona č. 229/2000 Sb., ve věci přezkoumávání rozhodnutí a úkonů zadavatele společnosti Pražské vodovody a kanalizace a. s., Národní 13, 112 65 Praha 1, za niž jednají Ing. Rostislav Čáp, místopředseda představenstva, a Ing. Jiří Rosický, místopředseda představenstva, ve správním řízení zastoupené na základě plné moci ze dne 17.12.2001 JUDr. Ludmilou Žaludovou, vedoucí útvaru právního a organizačního společnosti Pražské vodovody a kanalizace a. s., učiněných ve veřejné zakázce "dodávka licencí a implementace ekonomického informačního systému" zadávané výzvou ze dne 30.8.2001 více zájemcům o veřejnou zakázku podle § 49 odst. 1 cit. zákona o zadávání veřejných zakázek, rozhodl takto: Zadavatel - společnost Pražské vodovody a kanalizace a. s. - porušil: § 49 odst. 9 zákona č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů a § 2e cit. zákona, neboť doklady a údaje předložené uchazečem TietoEnator ISS a. s., Praha, nevyhodnotil podle § 2c cit. zákona a nevyloučil jmenovaného uchazeče, který v plném rozsahu neprokázal kvalifikační předpoklad stanovený v § 2b odst. 1 písm. f) cit. zákona, z další účasti na veřejné zakázce, § 49 odst. 10 zákona č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, neboť "Protokol z jednání o hodnocení nabídek uchazečů" ze dne 8.10.2001 neobsahuje popis hodnocení a zdůvodnění výběru nejvhodnější nabídky, a tudíž rozhodnutí zadavatele o výběru nejvhodnější nabídky není transparentní a přezkoumatelné. Rozhodnutí zadavatele - společnosti Pražské vodovody a kanalizace a. s. - o výběru nejvhodnější nabídky, oznámené uchazečům dopisem ze dne 8.10.2001, se podle § 59 písm. a) zákona č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ruší a podle téhož ustanovení cit. zákona se zadavateli ukládá provést nový výběr, a to do jednoho měsíce od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí. Odůvodnění Společnost Pražské vodovody a kanalizace a. s., Národní 13, 112 65 Praha 1, za niž jednají Ing. Rostislav Čáp, místopředseda představenstva, a Ing. Jiří Rosický, místopředseda představenstva, ve správním řízení zastoupené na základě plné moci ze dne 17.12.2001 JUDr. Ludmilou Žaludovou, vedoucí útvaru právního a organizačního společnosti Pražské vodovody a kanalizace a. s., (dále jen "zadavatel"), která je zadavatelem podle § 2 písm b) bodu 2. zákona č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění zákona č. 148/1996 Sb., zákona č. 93/1998 Sb., zákona č. 28/2000 Sb., zákona č. 256/2000 Sb., zákona č. 39/2001 Sb. a zákona č. 142/2001 Sb. (dále jen "zákon"), vyzvala podle § 49 odst. 1 zákona písemnou výzvou ze dne 30.8.2001 více zájemců k podání nabídky na veřejnou zakázku "dodávka licencí a implementace ekonomického informačního systému". V podmínkách výzvy byl stanoven následující způsob hodnocení nabídek: "Zadavatel bude nabídky hodnotit bodovým způsobem v následujícím pořadí (dle váhy uvedené v závorce) rozsah funkcionality systému (40 %) nabídnutá cena podle bodu 5 této výzvy (30 %) zabezpečení servisu (20 %) personální zabezpečení projektu (10 %)". Z "protokolu o otevírání obálek s nabídkami…" ze dne 2.10.2001 vyplývá, že zadavatel do konce lhůty pro podání nabídek obdržel nabídky sedmi uchazečů o veřejnou zakázku a že žádná z nich nebyla vyřazena z dalšího posuzování a hodnocení. Z "protokolu z jednání o hodnocení nabídek uchazečů,…" ze dne 8.10.2001 vyplývá, že po provedeném hodnocení nabídek bylo stanoveno pořadí nabídek uchazečů takto: TietoEnator ISS a. s., Praha, Expert & partner engineering, spol. s r. o., Praha, BULL s. r. o., Praha. Výběr nejvhodnější nabídky oznámil zadavatel uchazečům dopisy ze dne 15.10.2001. Orgán dohledu obdržel dne 22.11.2001 návrh společnosti SAP ČR, spol. s r. o., Praha, na přezkoumání rozhodnutí zadavatele ze dne 12.11.2001 o námitkách ze dne 31.10.2001, proti jeho rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky, oznámenému uchazečům dopisem ze dne 15.10.2001. Návrh jmenované společnosti však nebyl podán v souladu s § 57 odst. 2 zákona, a tudíž jej orgán dohledu podle téhož ustanovení zákona musel zamítnout. Orgán dohledu, v jehož kompetenci je přezkoumávání všech úkonů zadavatele, však při přezkoumávání dokumentace o zadání veřejné zakázky zjistil skutečnosti, které ho vedly k zahájení správního řízení z úřední povinnosti. Účastníky řízení podle § 58 zákona jsou: Pražské vodovody a kanalizace a. s., Národní 13, 112 65 Praha 1, za niž jednají Ing. Rostislav Čáp, místopředseda představenstva, a Ing. Jiří Rosický, místopředseda představenstva, dále zastoupená na základě plné moci ze dne 17.12.2001 JUDr. Ludmilou Žaludovou, vedoucí útvaru právního a organizačního společnosti Pražské vodovody a kanalizace a. s., TietoEnator ISS a. s., Janáčkovo nábřeží 7/86, 150 00 Praha 5, za niž jednají Libor Horálek, předseda představenstva a Tomáš Ryneš, místopředseda představenstva, jejíž nabídka byla vybrána jako nejvhodnější, Expert & partner engineering, spol. s r. o., Na Lysinách 852/41, 147 00 Praha 4, za niž jednají Petr Šrámek a Ing. Pavel Bureš, jednatelé společnosti, jejíž nabídka se umístila jako druhá v pořadí, BULL s. r. o., Lazarská 6, 120 00 Praha 2, za niž jedná Jean Claude Desbois, jednatel společnosti, jejíž nabídka se umístila jako třetí v pořadí. Zahájení řízení oznámil orgán dohledu jeho účastníkům dopisem č. j. S 12/02-152/202/02-jl ze dne 15.1.2002, ve kterém účastníky řízení mj. seznámil se zjištěnými skutečnostmi a současně stanovil lhůtu, ve které se mohli vyjádřit k podkladům pro rozhodnutí. Ve stanovené lhůtě se k podkladům pro rozhodnutí vyjádřila společnost TietoEnator ISS a. s., Praha, a zadavatel; ostatní účastníci řízení se ve stanovené lhůtě ani později k podkladům pro rozhodnutí nevyjádřili. Společnost TietoEnator ISS a. s., Praha, ve svém vyjádření ze dne 22.1.2002 mj. uvedla, že je přesvědčena, že ve své nabídce doložila kvalifikační předpoklady podle § 2b odst. 1 písm. f) zákona. V této souvislosti odkazuje na § 20 odst. 10 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, který uvádí, že pro účely zvláštních předpisů se za dlužné pojistné považuje i dlužné penále, a rovněž na pravomocná rozhodnutí orgánu dohledu S 101-R/00-563/140-OŠ a S 104/99-684/140/BT. Zadavatel ve svém vyjádření ze dne 15.1.2002 mj. uvádí, že vyhodnocení jednotlivých nabídek je podrobně uvedeno v tabulce "Vyhodnocení EIS" dle jednotlivých kritérií s určeným bodovým hodnocením a komentářem k nabídkám. Tabulka jako příloha protokolu z jednání o hodnocení nabídek přehledně popisuje hodnocení, a to ve sloupci třetím hodnocení funkcionality systému, ve sloupci 8 hodnocení ceny, ve sloupci 9 hodnocení způsobu zabezpečení servisu a ve sloupci 10 vyhodnocení personálního zabezpečení jako čtvrtého kritéria. Celkové hodnocení nabídek je uvedeno ve sloupci 11. Zadavatel zastává názor, že hodnocení nabídek, jak je uvedeno v tabulce, je přehledným popisem hodnocení a že z tohoto podrobného přehledu je zřejmé zdůvodnění výběru nejvhodnější nabídky. Zadavatel považuje tento popis hodnocení jednotlivých nabídek a zhodnocení jednotlivých kritérií samostatně a v souhrnu za nejpřehlednější a nejpřesnější, byť stručný, nicméně dostatečně výstižný popis plně odpovídající požadavkům uvedeného ustanovení zákona. Zadavatel rovněž odkazuje na samostatné tabulky, kterými jednotliví členové komise jmenované zadavatelem, hodnotili podané nabídky. Po přezkoumání všech předložených materiálů uvádí orgán dohledu k šetřenému případu následující rozhodné skutečnosti. 1. Postup zadavatele při posouzení nabídek Podle § 49 odst. 9 zákona "Nabídku uchazeče zadavatel posoudí podle § 2c a podle dalších požadavků stanovených v zadání nebo v zadávací dokumentaci. Neprokáže-li uchazeč některý z kvalifikačních předpokladů nebo nesplní-li další požadavky stanovené zadavatelem, zadavatel ho z další účasti na veřejné zakázce vyloučí.…" Podle § 2b odst. 1 písm. f) zákona kvalifikační předpoklady pro plnění veřejné zakázky splňuje uchazeč, který "nemá splatný nedoplatek na pojistném a na penále na veřejné zdravotní pojištění nebo na pojistném a na penále na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti". Orgán dohledu zjistil, že nabídka společnosti TietoEnator ISS a. s., Praha, obsahovala čestné prohlášení, ve kterém bylo k § 2b odst. 1 písm. f) zákona uvedeno následující: "Prohlašuji, že společnost nemá splatný nedoplatek na pojistném na veřejné zdravotní pojištění, na pojistném na sociální zabezpečení nebo na příspěvku na státní politiku zaměstnanosti"; čestné prohlášení tedy nepokrývá skutečnost, že jmenovaná společnost nemá splatný nedoplatek na penále na veřejné zdravotní pojištění a na sociální zabezpečení. Vzhledem k výše uvedenému nezbývá než konstatovat, že jmenovaná společnost neprokázala kvalifikační předpoklady v souladu se zákonem a měla být zadavatelem vyloučena z další účasti na veřejné zakázce. K vyjádření společnosti TietoEnator ISS a. s., Praha, ze dne 22.1.2002 orgán dohledu uvádí, že podle § 20 odst. 10 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, se pro účely zvláštních předpisů za dlužné pojistné považuje i dlužné penále, a tudíž při podání nabídky musí text čestného prohlášení k § 2b odst. 1 písm. f) zákona mj. pokrývat i skutečnost, že uchazeč nemá splatný nedoplatek na penále (k tomu viz např. pravomocné rozhodnutí č. j. S 129/01-152/3047/01-jl ze dne 25.7.2001). K rozhodnutím č. j. S 101-R/00-563/140-OŠ ze dne 5.6.2000 a č. j. S 104/99-684/140/BT ze dne 19.7.1999 na která společnost TietoEnator ISS a. s., Praha, odkazuje ve svém vyjádření, orgán dohledu uvádí, že byla vydána při přezkumu veřejných zakázek, jejichž zadávání započalo před 1.6.2000, tedy před nabytím účinnosti novely zákona o zadávání veřejných zakázek, která byla provedena zákonem č. 28/2000 Sb. Od účinnosti této novely je povinností uchazečů pokrýt při prokazování kvalifikačního předpokladu stanoveného v § 2b odst. 1 písm. f) zákona i skutečnost, že nemají splatný nedoplatek na penále (do 1.6.2000 tato povinnost nebyla zákonem stanovena). Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem je zadavatel povinen v rámci provádění nového výběru jmenovaného uchazeče vyloučit z další účasti na veřejné zakázce. 2. Postup zadavatele při hodnocení nabídek Podle § 49 odst. 10 zákona "Hodnocení nabídek zadavatel provede podle kritérií stanovených v zadání způsobem uvedeným v § 6. Zadavatel je povinen pořídit o posouzení a hodnocení nabídek záznam, ve kterém uvede popis hodnocení a zdůvodnění výběru nejvhodnější nabídky.…". Protokol z jednání o hodnocení nabídek uchazečů (dále jen "protokol") ze dne 8.10.2001 popis hodnocení a zdůvodnění výběru nejvhodnější nabídky neobsahuje. Zadavatel ve svém vyjádření ze dne 15.1.2002 odkazuje na protokol ze dne 8.10.2001 a jeho dvě přílohy. Orgán dohledu se neztotožňuje s názorem zadavatele, že v příloze "Vyhodnocení nabídek EIS" je podrobně uveden popis vyhodnocení jednotlivých nabídek dle jednotlivých kritérií s bodovým hodnocením a komentářem k nabídkám. Tabulka sice obsahuje body přidělené jednotlivým nabídkám, které byly následně vynásobeny vahami kritérií, avšak nevypovídá o tom, jaké údaje obsažené v nabídkách uchazečů vedly k přidělení příslušného počtu bodů nabídkám v jednotlivých kritériích. Komentář k nabídkám obsažený v tabulce je většinou spíše stručnou charakteristikou uchazečů, kteří podali nabídky, ale nikoliv komentářem (či popisem hodnocení nabídek), ze kterého by vyplývalo, jak nabídky vyhověly jednotlivým hodnotícím kritériím. Samostatné tabulky, jako další příloha, vyplněné jednotlivými členy komise jmenované zadavatelem, obsahují body přidělené jednotlivým nabídkám v kritériích hodnocení bez jakéhokoliv slovního popisu hodnocení. Protokol neosahuje skutečnosti, které vedly k přidělení konkrétního počtu bodů, což je nezbytné zvláště v kritériích, jejichž hodnocení záleží ve značné míře na úvaze a zkušenostech zadavatele, resp. členů komise (na rozdíl např. od kritéria výše nabídkové ceny které lze vyhodnotit jednoznačně a zcela objektivně). V šetřeném případě však ani hodnocení v kritériu nabídková cena nebylo provedeno transparentním a objektivním způsobem. V tabulkách zpracovaných členy komise ani v tabulce "Vyhodnocení EIS" nebylo hodnocení nabídkových cen provedeno podle cen uvedených v nabídkách uchazečů. Nabídkové ceny včetně cen variantních řešení byly v tabulce "Vyhodnocení EIS" obodovány takto (seřazeno podle počtu přidělených bodů): celková nabídková cena (Kč) počet přidělených bodů 9 910 198,- 3 9 777 390,- 3 9 796 300,- 3 9 954 692,- 4 9 950 452,- 4 9 420 000,- 4 8 276 300,- 5 8 466 300,- 5 8 766 300,- 5 Z uvedené tabulky je skutečnost, že v kritériu nabídková cena nebyly nabídky hodnoceny objektivně podle cen, které uchazeči uvedli ve svých nabídkách, zcela zřejmá. K hodnocení nabídek v kritériu nabídková cena orgán dohledu uvádí, že v daném případě nedošlo k objektivnímu hodnocení výše nabídkových cen, což vystupuje do popředí i proto, že tomuto kritériu byl přidělen druhý nejvyšší stupeň významu, a to 30 %. Jedním z možných způsobů objektivního vyhodnocení výše nabídkových cen je jejich srovnání podle matematického vzorce: x : y . z kde x označuje nejnižší nabídkovou cenu, y nabídkovou cenu hodnocenou a z maximální počet bodů, kterého lze v rámci daného kritéria dosáhnout. Výsledná hodnota se násobí váhou daného kritéria a pro celkové zhodnocení nabídky sčítá s hodnotami přidělenými nabídce v ostatních kritériích vynásobených vždy odpovídající vahou kritéria. K posouzení a hodnocení nabídek lze dále v návaznosti na návrh uchazeče Ericsson Business Systems spol. s r. o., Praha, konstatovat následující. Popisem hodnocení se při hodnocení podle ekonomické vhodnosti nabídek rozumí vedle stanovení stupně významu jednotlivých kritérií hodnocení rovněž objasnění principu přidělování bodů nabídkám v jednotlivých kritériích spolu se slovním vysvětlením, proč té které nabídce byl přidělen konkrétní počet bodů, a jak se nabídky v jednotlivých kritériích hodnocení liší. Předložená dokumentace popis hodnocení a rovněž zdůvodnění výběru nejvhodnější nabídky ve vztahu ke kritériím stanoveným ve výzvě neobsahují. Je tedy nezbytné, aby záznam obsahoval nikoliv pouze bodové (číselné) hodnocení jednotlivých nabídek, ale rovněž patřičný písemný slovní komentář, z něhož bude vyplývat proč právě ta konkrétní nabídka získala v daném kritériu určitý počet bodů. Z takto zpracovaného výsledku hodnocení jednotlivých nabídek pak zadavatel vychází i při zdůvodnění výběru nejvhodnější nabídky, které je obligatorní náležitostí záznamu. Jen takovýmto způsobem pořízený záznam spolu s dalšími písemnostmi tvořícími dokumentaci o zadání veřejné zakázky umožní zadavateli prokázat, že posouzení a hodnocení nabídek bylo provedeno objektivně a v souladu se zákonem. Pokud záznam (protokol) jako popis hodnocení a zdůvodnění výběru nejvhodnější nabídky takto zpracován není, nezbývá než konstatovat, že provedené hodnocení je netransparentní. Posouzení a hodnocení nabídek po odborné stránce (zda a jak nabídky splňují požadavky zadavatele uvedené v zadání veřejné zakázky) náleží podle zákona zadavateli veřejné zakázky (u obchodní veřejné soutěže také komisi pro posouzení a hodnocení nabídek) a je třeba dodat, že uvedený princip aplikuje orgán dohledu i ve své rozhodovací praxi, přičemž se opírá o precedentní druhostupňová rozhodnutí předsedy Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže a rovněž o judikáty Vrchního soudu v Olomouci, např. č. j. 2 A 1/99 či 2 A 7/2000. Orgán dohledu tedy nemůže stanovit, který z uchazečů předložil lepší nabídku, neboť v jeho kompetenci je dohled nad rámcem, ve kterém probíhá výběr nejvhodnější nabídky, tedy to, zda postup zadavatele v průběhu zadávání veřejné zakázky byl v souladu se zákonem a transparentní. V této souvislosti pak dále dodává, že vlastnímu hodnocení nabídek musí předcházet jejich důkladné posouzení z hlediska splnění všech požadavků stanovených v zadání veřejné zakázky, neboť základním předpokladem objektivního hodnocení je hodnocení vzájemně srovnatelných nabídek, tedy těch, které jsou zpracovány v souladu s podmínkami zadání. Cílem zákona je zajištění nejvyšší možné průhlednosti procesu zadávání veřejné zakázky a fair prostředí při vynakládání prostředků zadavatele. Jak je uvedeno např. v judikátu Vrchního soudu v Olomouci č. j. 2 A 11/2000, rozhodnutí zadavatele musí být jednoznačné a srozumitelné a totéž platí i o veškerých postupech souvisejících s výběrem nejvhodnější nabídky. V šetřeném případě postup zadavatele nebyl v souladu se zákonem a transparentní, a proto po zvážení všech okolností souvisejících se zadáváním šetřené veřejné zakázky nařídil orgán dohledu zadavateli provést nový výběr, v jehož rámci je zadavatel rovněž povinen vyloučit uchazeče, který neprokázal kvalifikační předpoklady, z další účasti na veřejné zakázce (§ 49 odst. 9 zákona). Po uplynutí lhůty pro podání námitek proti rozhodnutí o vyloučení zadavatel při provádění nového výběru dále postupuje podle § 49 odst. 10 zákona. Pro úplnost považuje orgán dohledu za nezbytné upozornit na skutečnost, že od zaslání výzvy do současnosti uplynulo již více než pět měsíců a veřejná zakázka dosud ještě není zadána. Vyvstává tedy otázka, zda z důvodu značné časové prodlevy nedošlo k podstatným změnám okolností, za nichž byla veřejná zakázka zadávána, a zda v současnosti trvá potřeba zadavatele realizovat předmětnou veřejnou zakázku v rozsahu původního zadání. Uvedenou otázku však musí posoudit sám zadavatel veřejné zakázky při provádění nového výběru poté, kdy rozhodnutí orgánu dohledu nabude právní moci. Zásada transparentnosti spolu se zásadou nediskriminace a právem na přezkum jsou základními principy, které je nutné dodržovat při výběrových řízeních, přičemž tyto zásady aplikuje a hájí i Evropský soudní dvůr ve své rozhodovací praxi v oblasti zadávání veřejných zakázek. Orgán dohledu posoudil postup zadavatele ze všech hledisek a na základě zjištěných a uvedených skutečností rozhodl, jak je uvedeno ve výroku. Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dní ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže - odboru dohledu nad zadáváním veřejných zakázek v Brně, Joštova 8. Včas podaný rozklad má odkladný účinek. JUDr. Petr Hanák ředitel odboru Obdrží: Pražské vodovody a kanalizace a. s., Národní 13, 112 65 Praha 1, zast. JUDr. Ludmilou Žaludovou TietoEnator ISS a. s., Janáčkovo nábřeží 7/86, 150 00 Praha 5, zast. Liborem Horálkem a Tomášem Rynešem Expert & partner engineering, spol. s r. o., Na Lysinách 852/41, 147 00 Praha 4, zast. Petrem Šrámkem a Ing. Pavlem Burešem BULL s. r. o., Lazarská 6, 120 00 Praha 2, zast. Jean Claude Desboisem které byly následně vynásobeny vahami kritérií.ze kterého by vyplývalo , o kterém hovoří zadava Tabulka jako příloha protokolu z jednání o hodnocení nabídek přehledně popisuje hodnocení, a to ve sloupci třetím hodnocení funkcionality systému, ve sloupci 8 hodnocení ceny, ve sloupci 9 hodnocení způsobu zabezpečení servisu a ve sloupci 10 vyhodnocení personálního zabezpečení jako čtvrtého kritéria. Celkové hodnocení nabídek je uvedeno ve sloupci 11. Zadavatel zastává názor, že hodnocení nabídek, jak je uvedeno v tabulce, je přehledným popisem hodnocení a že z tohoto podrobného přehledu je zřejmé zdůvodnění výběru nejvhodnější nabídky. Zadavatel považuje tento popis hodnocení jednotlivých nabídek a zhodnocení jednotlivých kritérií samostatně a v souhrnu za nejpřehlednější a nejpřesnější, byť stručný, nicméně dostatečně výstižný popis za plně odpovídající požadavkům uvedeného ustanovení zákona. Zadavatel rovněž odkazuje na Tabulky, které jsou přílohou protokolu, obsahují body přidělené jednotlivým nabídkám, které byly následně vynásobeny příslušnými vahami jednotlivých kritérií, avšak nevypovídají o tom, na základě jakých údajů z nabídek uchazečů byly učiněny závěry, vyjádřené přidělením bodů jednotlivým nabídkám. Protokol rovněž neobsahuje zdůvodnění výběru nejvhodnější nabídky. Podle § 49 odst. 10 zákona "Hodnocení nabídek zadavatel provede podle kritérií stanovených v zadání způsobem uvedeným v § 6. Zadavatel je povinen pořídit o posouzení a hodnocení nabídek záznam, ve kterém uvede popis hodnocení a zdůvodnění výběru nejvhodnější nabídky.…" Zadavatel v šetřeném případě v záznamu o výběrovém řízení (dále jen "záznam") ze dne 6.9.2001 ani v záznamu ze dne 4.10.2001 neuvedl popis hodnocení a zdůvodnění výběru nejvhodnější nabídky, čímž porušil ustanovení § 49 odst. 10 zákona. Popisem hodnocení se při hodnocení podle ekonomické vhodnosti nabídek rozumí vedle stanovení stupně významu jednotlivých kritérií hodnocení rovněž objasnění principu přidělování bodů nabídkám v jednotlivých kritériích spolu se slovním vysvětlením, proč té které nabídce byl přidělen konkrétní počet bodů, a jak se nabídky v jednotlivých kritériích hodnocení liší. Předložené záznamy popis hodnocení a rovněž zdůvodnění výběru nejvhodnější nabídky ve vztahu ke kritériím stanoveným ve výzvě neobsahují. Hodnocení tedy není transparentní. Tabulka, která je přílohou záznamu, obsahuje body přidělené jednotlivým nabídkám, které byly následně vynásobeny příslušnými vahami jednotlivých kritérií. V záznamu však není uvedeno, jaké skutečnosti vedly k přidělení konkrétního počtu bodů, což je nezbytné zvláště v kritériích, jejichž hodnocení záleží ve značné míře na úvaze a zkušenostech zadavatele. Záznam neobsahuje informace o údajích z nabídek uchazečů, které byly hodnoceny, a které vedly k přidělování bodů v jednotlivých kritériích, což nedává orgánu dohledu možnost přezkoumat transparentnost postupu zadavatele při výběru nejvhodnější nabídky. Je tedy nezbytné, aby záznam obsahoval nikoliv pouze bodové (číselné) hodnocení jednotlivých nabídek, ale rovněž patřičný písemný slovní komentář, z něhož bude vyplývat proč právě ta konkrétní nabídka získala v daném kritériu určitý počet bodů. Z takto zpracovaného výsledku hodnocení jednotlivých nabídek pak zadavatel vychází i při zdůvodnění výběru nejvhodnější nabídky, které je obligatorní náležitostí záznamu. Jen takovýmto způsobem pořízený záznam spolu s další nezbytnou dokumentací umožní zadavateli prokázat, že posouzení a hodnocení nabídek bylo provedeno objektivně a v souladu se zákonem. Pokud záznam jako popis hodnocení a zdůvodnění výběru nejvhodnější nabídky obsahuje pouze číselné údaje, nezbývá než konstatovat, že provedené hodnocení je netransparentní a nepřezkoumatelné. K hodnocení nabídek v kritériu nabídková cena orgán dohledu uvádí, že komise použila pro hodnocení podle uvedeného kritéria desetibodovou stupnici. V rámci této stupnice však byly jednotlivým nabídkám přiděleny hodnoty, které ne zcela přesně vystihují rozdíly mezi nabídkovými cenami jednotlivých uchazečů např.: nabídky č. 5 (nab. cena 387 173 723,- Kč) a č. 7 (nab. cena 394 399 390,- Kč) obdržely 45 bodů, nabídka č. 9 (nab. cena 393 934 096,- Kč) obdržela 44 bodů, nabídky č. 8 (nab. cena 404 159 550,- Kč) a č. 10 (nab. cena 396 453 101,- Kč) obdržely 37 bodů. V neposlední řadě i bodový poměr mezi nabídkou č. 2 (nab. cena 344 786 563,- Kč, počet bodů 90) a č. 3 (nab. cena 373 325 025,- Kč, počet bodů 63), neodpovídá skutečnému poměru těchto dvou nabídkových cen. Je nepochybné, že komise měla v úmyslu bodově vyjádřit značný rozdíl v těchto dvou nabídkových cenách, avšak měla tak učinit způsobem, který by reálně odrážel poměr těchto dvou cen. V daném případě tak došlo k tomu, že bodový rozdíl mezi oběma nabídkami je 30 %, avšak skutečný jejich rozdíl činí zaokrouhleně pouze cca 8 %. Z výše uvedených skutečností tedy vyplývá, že v daném případě nedošlo k objektivnímu hodnocení výše nabídkových cen, což vystupuje do popředí i proto, že tomuto kritériu byl přidělen druhý nejvyšší stupeň významu, a to 30 %. Jedním z možných způsobů objektivního vyhodnocení výše nabídkových cen je jejich srovnání podle matematického vzorce: x : y . z kde x označuje nejnižší nabídkovou cenu, y nabídkovou cenu hodnocenou a z maximální počet bodů, kterého lze v rámci daného kritéria dosáhnout. Výsledná hodnota se násobí váhou daného kritéria a pro celkové zhodnocení nabídky sčítá s hodnotami přidělenými nabídce v ostatních kritériích vynásobených vždy odpovídající vahou kritéria. K posouzení a hodnocení nabídek lze dále v návaznosti na návrh uchazeče Ericsson Business Systems spol. s r. o., Praha, konstatovat následující. Posouzení a hodnocení nabídek po odborné stránce (zda a jak nabídky splňují požadavky zadavatele uvedené v zadání veřejné zakázky) náleží podle zákona zadavateli veřejné zakázky (u obchodní veřejné soutěže také komisi pro posouzení a hodnocení nabídek) a je třeba dodat, že uvedený princip aplikuje orgán dohledu i ve své rozhodovací praxi, přičemž se opírá o precedentní druhostupňová rozhodnutí předsedy Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže a rovněž o judikáty Vrchního soudu v Olomouci, např. č. j. 2 A 1/99 či 2 A 7/2000. Orgán dohledu tedy nemůže stanovit, který z uchazečů předložil lepší nabídku, neboť v jeho kompetenci je dohled nad rámcem, ve kterém probíhá výběr nejvhodnější nabídky, tedy to, zda postup zadavatele v průběhu zadávání veřejné zakázky byl v souladu se zákonem a transparentní. V této souvislosti pak dále dodává, že vlastnímu hodnocení nabídek musí předcházet jejich důkladné posouzení z hlediska splnění všech požadavků stanovených v zadání veřejné zakázky, neboť základním předpokladem objektivního hodnocení je hodnocení vzájemně srovnatelných nabídek, tedy těch, které jsou zpracovány v souladu s podmínkami zadání. Orgán dohledu dále zdůrazňuje, že přestože nabídková cena vybraného uchazeče DISRAM RT, s. r. o., Ostrava, je cca o 50 % nižší než nabídkové ceny ostatních hodnocených uchazečů, ze záznamu nevyplývá, že by zadavatel posuzoval, zda nabídková cena jmenovaného uchazeče, i nabídkové ceny ostatních uchazečů, obsahují veškeré náklady nezbytné k realizaci veřejné zakázky (tedy zda jsou zpracovány v souladu s bodem 7.1. výzvy), a zda není důvod k postupu podle § 36 zákona. Zaujetí stanoviska zadavatele v této věci je obligatorní i z toho důvodu, že uchazeč Ericsson Business Systems spol. s r. o., Praha, uvedenou skutečnost namítal již ve svých námitkách ze dne 12.9.2001, o kterých zadavatel z věcného hlediska vůbec nerozhodl, přestože to zákon zadavateli ve svém ustanovení § 56 odst. 1 zákona výslovně ukládá. Okresní nemocnice Pelhřimov, Slovanského bratrství 710, 393 38 Pelhřimov, zastoupená Ing. Pavlem Hralou, ředitelem (dále jen "zadavatel"), vyhlásila podle části druhé zákona č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění zákona č. 148/1996 Sb., zákona č. 93/1998 Sb., zákona č. 28/2000 Sb., zákona č. 256/2000 Sb., zákona č. 39/2001 Sb. a zákona č. 142/2001 Sb. (dále jen "zákon"), v Obchodním věstníku č. 20/01 ze dne 16.5.2001 pod zn. 121257-20/01, obchodní veřejnou soutěž "Stavební úpravy, přístavba a nástavba - PAVILON AKUTNÍ MEDICINY" (dále jen "soutěž"), jejíž podmínky byly změněny v Obchodním věstníku č. 25/01 ze dne 20.6.2001 pod zn. 124482-25/01. V podmínkách soutěže byl stanoven následující způsob hodnocení nabídek: "Nabídky budou hodnoceny podle ekonomické vhodnosti dle kritérií. Kritéria hodnocení jsou uvedena v sestupném pořadí podle stupně významu: Předpoklady uchazeče pro plnění veřejné zakázky - skutečnosti uvedené v nabídkách: reference (zakázky obdobného charakteru realiz. za poslední 3 roky) průměrný počet profesních zaměstnanců údaje o materiálním a technickém zabezpečení hlavní údaje účetní závěrky k 31.12.1999 a 31.12.2000. Celková nabídková cena. Délka záruční doby a záruka za provedení díla, záruční podmínky, odstraňování vad. Systém řízení jakosti. Při hodnocení bude použito bodovací stupnice 1 - 10 bodů, kde 10 bodů představuje nejvyšší bodovou dotaci, 1 bod nejnižší. Získané body v příslušném kritériu budou vynásobeny vahou kritéria. Součet takto upraveného počtu bodů za všechna kritéria určí pořadí uchazeče v celkovém hodnocení. Nejvhodnější nabídkou bude nabídka, která získá největší počet bodů." Z protokolu o otevírání obálek s nabídkami ze dne 29.6.2001 vyplývá, že zadavatel do konce soutěžní lhůty obdržel 11 nabídek a že žádná z nich nebyla komisí pro otevírání obálek vyřazena z dalšího posuzování a hodnocení. Ze zprávy o posouzení a hodnocení nabídek ze dne 25.9.2001 vyplývá, že po posouzení nabídek podle § 34 zákona nebyla komisí pro posouzení a hodnocení nabídek navržena zadavateli k vyřazení žádná nabídka. Z uvedené zprávy dále vyplývá, že komise stanovila následující pořadí nabídek níže uvedených uchazečů, které zadavatel akceptoval a o výběru nejvhodnější nabídky rozhodl shodně s pořadím stanoveným komisí pro posouzení a hodnocení nabídek, takto: IPS Skanska a. s., Praha, Českobudějovické pozemní stavby spol. s r. o., České Budějovice, 3. POZEMNÍ STAVBY Jihlava, spol. s. r. o., Jihlava. Orgán dohledu obdržel dne 20.10.2001 návrh společnosti Stavitelství KRRO, s. r. o., Havlíčkův Brod, na přezkoumání rozhodnutí zadavatele ze dne 10.10.2001 o námitkách ze dne 3.10.2001, proti jeho rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky, oznámenému uchazečům dopisem ze dne 25.9.2001. Návrh jmenované společnosti však nebyl podán v souladu s § 57 odst. 2 zákona, a tudíž jej orgán dohledu podle téhož ustanovení zákona musel zamítnout. Orgán dohledu, v jehož kompetenci je přezkoumávání všech úkonů zadavatele, však přezkoumal dokumentaci o zadání veřejné zakázky a z předložených materiálů zjistil skutečnosti, které ho vedly k zahájení správního řízení z úřední povinnosti. Účastníky řízení podle § 58 zákona jsou: Okresní nemocnice Pelhřimov, Slovanského bratrství 710, 393 38 Pelhřimov, zastoupené Ing. Pavlem Hralou, ředitelem, IPS Skanska a. s., Kubánské nám. 11, 100 00 Praha 10, za niž jedná Ing. Zdeněk Burda, generální ředitel a předseda představenstva, jejíž nabídka byla vybrána jako nejvhodnější, Českobudějovické pozemní stavby spol. s r. o., Žižkova 12, 371 22 České Budějovice, za niž jedná Vladislav Kurz, jednatel, jejíž nabídka se umístila jako druhá v pořadí, POZEMNÍ STAVBY Jihlava, spol. s. r. o., Věžní 26, 586 53 Jihlava, za niž jedná František Červenec, jednatel, jejíž nabídka se umístila jako třetí v pořadí. Zahájení řízení oznámil orgán dohledu účastníkům řízení dopisem č. j. S 228/01-152/4746/01-jl ze dne 6.12.2001, ve kterém účastníky řízení mj. seznámil se zjištěnými skutečnostmi a současně stanovil lhůtu, ve které se mohli vyjádřit k podkladům pro rozhodnutí. Ve stanovené lhůtě se k podkladům pro rozhodnutí vyjádřila společnost Českobudějovické pozemní stavby spol. s r. o. a zadavatel; ostatní účastníci řízení se ve stanovené lhůtě ani později k podkladům pro rozhodnutí nevyjádřili. Společnost Českobudějovické pozemní stavby spol. s r. o. ve svém vyjádření ze dne 10.12.2001 sdělila, že se ztotožňuje se zjištěními orgánu dohledu tak, jak jsou uvedeny v oznámení o zahájení správního řízení a mj. dále poukázala na problematické hodnocení nabídek v kritériu celková nabídková cena a uvedla, že by bylo vhodné posoudit, zda technologie navržená uchazečem, jehož nabídku zadavatel vybral jako nejvhodnější, odpovídá požadavkům stanoveným zadavatelem. Zadavatel ve svém vyjádření ze dne 12.12.2001 mj.: popsal systém hodnocení nabídek, který použila komise pro posouzení a hodnocení nabídek s tím, že se jedná o matematický model, který objektivizuje celkové hodnocení, stírá extrémní rozdíly a že jeho použití předem zdůvodňuje výsledek výběru, sdělil, že každý hodnotící vyjádřil verbálně svůj způsob hodnocení a že rozdíly v hodnocení jednotlivých kritérií jednotlivými členy komise vyplývají z jedinečnosti každého člena komise, z jeho přístupu k posuzování nabídek, uvedl, že komise ve zprávě o posouzení a hodnocení nabídek zdůvodnila výběr nejvhodnější nabídky tím, že tak učinila na základě výsledku, který přinesl přijatý matematický model. Po přezkoumání všech předložených materiálů uvádí orgán dohledu k šetřenému případu následující rozhodné skutečnosti. Podle § 37 odst. 1 písm. h) zákona zpráva o posouzení a hodnocení nabídek musí obsahovat výsledek hodnocení jednotlivých nabídek a zdůvodnění výběru nejvhodnější nabídky. Postup zadavatele (komise pro posouzení a hodnocení nabídek) při hodnocení nabídek upravuje § 35 odst. 1 zákona, a to tak, že po posouzení, popřípadě vyřazení nabídek podle § 34 zákona, hodnotí komise nabídky podle zveřejněného způsobu hodnocení. Zadavatel pro hodnocení nabídek stanovil způsob hodnocení podle ekonomické vhodnosti nabídek a v takovém případě je povinen nabídky hodnotit v souladu s kritérii stanovenými v zadání veřejné zakázky seřazenými v sestupném pořadí podle stupně významu, který jim přisuzuje (§ 5 odst. 3 zákona v návaznosti na § 6 zákona). V bodu VI. zprávy o posouzení a hodnocení nabídek ze dne 25.9.2001 (dále jen "zpráva"), který je označen jako "Výsledek hodnocení nabídek dle kritérií stanovených zadavatelem, odůvodnění výběru nejvhodnější nabídky", je uvedeno: "Výsledek hodnocení jednotlivých nabídek vyplývá z přijatého systému hodnocení Viz. bod V. a přiložené tabulky." Obsahem bodu V. zprávy je však pouze stručný popis způsobu hodnocení nabídek, který je obligatorní součástí zprávy o posouzení a hodnocení nabídek podle § 37 odst. 1 písm. g) zákona. Výsledek hodnocení jednotlivých nabídek z přijatého systému hodnocení nevyplývá. Tabulka, která je přílohou zprávy, obsahuje body přidělené členy komise pro posouzení a hodnocení nabídek (dále jen "komise") jednotlivým nabídkám, které byly následně vynásobeny příslušnými vahami jednotlivých kritérií, avšak nevypovídá o tom, na základě jakých údajů z nabídek uchazečů učinili členové komise své závěry, které vyjádřili přidělením bodů jednotlivým nabídkám. Z doložených materiálů není patrné, jaké konkrétní údaje z nabídek byly členy komise hodnoceny, což je nedostatečné zejména v rámci hodnocení kritéria č. 1 (složeného ze čtyř podkritérií) "Předpoklady uchazeče pro plnění veřejné zakázky - skutečnosti uvedené v nabídkách: reference (zakázky obdobného charakteru realiz. za poslední 3 roky) průměrný počet profesních zaměstnanců údaje o materiálním a technickém zabezpečení hlavní údaje účetní závěrky k 31.12.1999 a 31.12.2000", a kritéria č. 3. "Délka záruční doby a záruka za provedení díla, záruční podmínky, odstraňování vad." Body přidělené uchazečům v citovaných dvou kritériích vykazovaly značné rozdíly, aniž by ze zprávy vyplývalo proč došlo k tak rozdílnému přidělování bodů jednotlivými členy komise - např. nabídka č. 2 kritérium č. 1 přiděleny body 6, 5, 10, 10, 9, 6, 5, 10, 6 kritérium č. 3 přiděleny body 7, 5, 4, 5, 6, 7, 5, 2,6 nabídka č. 3 kritérium č. 1 přiděleny body 6, 8, 10,10, 6, 4, 5, 3, 6 kritérium č. 3 přiděleny body 8, 8, 7, 8, 10, 5, 10, 10, 8 nabídka č. 11 kritérium č. 1 přiděleny body 4, 8, 10, 10, 3, 5, 4, 3, 6 kritérium č. 3 přiděleny body 8, 8, 10, 7, 9, 5, 9, 7, 10 Ve zprávě není uvedeno, jaké skutečnosti vedly členy komise k přidělení konkrétního počtu bodů, což je nezbytné zvláště v kritériích, jejichž hodnocení záleží ve značné míře na úvaze a zkušenostech zadavatele (resp. členů komise). Zpráva neobsahuje žádné informace o údajích z nabídek uchazečů, které byly hodnoceny, a které vedly k přidělování bodů (viz výše) v jednotlivých kritériích, což nedává orgánu dohledu možnost přezkoumat postup zadavatele při výběru nejvhodnější nabídky. Dokumentace o zadání veřejné zakázky neobsahovala žádný další materiál, který by konkretizoval číselné údaje z tabulky, která je přílohou zprávy o posouzení a hodnocení nabídek, což je nedostatečné zvláště u kritérií, která nelze vyhodnotit jednoznačně a zcela objektivně (na rozdíl od kritérií např. výše nabídkové ceny či délka záruční doby). K vyjádření zadavatele, že matematický model, použitý při hodnocení nabídek objektivizuje celkové hodnocení, stírá extrémní rozdíly a že jeho použití předem zdůvodňuje výsledek výběru, orgán dohledu konstatuje, že nezpochybňuje vlastní matematický výpočet, avšak je nutno si uvědomit, že číselné údaje (body) do matematického modelu "dosazují" členové komise. Právě proto je nezbytné, aby zpráva obsahovala i výsledek hodnocení jednotlivých nabídek, a to výsledek vyjádřený nikoliv pouze číselně, ale také s patřičným písemným slovním komentářem, z něhož bude vyplývat proč právě ta konkrétní nabídka získala v daném kritériu určitý počet bodů. Z takto zpracovaného výsledku hodnocení jednotlivých nabídek pak zadavatel vychází i při zdůvodnění výběru nejvhodnější nabídky, které je rovněž obligatorní náležitostí zprávy. Jen takovýmto způsobem pořízená zpráva spolu s další nezbytnou dokumentací a umožní zadavateli prokázat, že posouzení a hodnocení nabídek bylo provedeno objektivně a v souladu se zákonem. Pokud zpráva jako výsledek hodnocení jednotlivých nabídek a zdůvodnění výběru nejvhodnější nabídky obsahuje pouze číselné údaje, nezbývá než konstatovat, že provedené hodnocení je netransparentní a nepřezkoumatelné. Rovněž pro uchazeče, kteří v souladu s § 37 odst. 2 zákona jsou oprávněni nahlížet do zprávy o posouzení a hodnocení nabídek, je zpráva bez podrobnějšího slovního doprovodu provedeného hodnocení a bez zdůvodnění výběru nejvhodnější nabídky netransparentní a obvykle vede k podání námitek zadavateli. V šetřeném případě je tedy nezbytné, aby zejména hodnocení v kritériu č. 1., které se skládá ze čtyř podkritérií, ale i hodnocení v kritériích č. 3 a 4, bylo doloženo slovním komentářem. Ke sdělení zadavatele, že každý hodnotící vyjádřil verbálně svůj způsob hodnocení a že rozdíly v hodnocení jednotlivých kritérií jednotlivými členy komise vyplývají z jedinečnosti každého člena komise, z jeho přístupu k posuzování nabídek, orgán dohledu uvádí, že z verbálních vyjádření členů komise bylo nepochybně možné zpracovat písemný komentář k hodnocení nabídek v jednotlivých kritériích, a tato vyjádření mohla být nepochybně i vodítkem při zdůvodnění výběru nejvhodnější nabídky. Pokud se jedná o rozdíly v hodnocení nabídek členy komise je nepochybné, že vyplývají z jedinečnosti každého člena komise, avšak pokud rozdíly, jak vyplývá z přidělených bodů (viz výše), jsou spíše odchylným názorem některých členů komise, je povinností těchto členů komise odůvodnit svůj odchylný názor proti názoru většiny ve zprávě (viz § 33 odst. 3 zákona). K tvrzení zadavatele, že komise ve zprávě o posouzení a hodnocení nabídek zdůvodnila výběr nejvhodnější nabídky tím, že tak učinila na základě výsledku, který přinesl přijatý matematický model, orgán dohledu konstatuje, že matematický model ani jiný systém hodnocení nelze považovat za zdůvodnění výběru nejvhodnější nabídky ve smyslu § 37 odst. 1 písm. h) zákona, neboť nelze zjistit, čím se v konečném výsledku jednotlivé nabídky od sebe liší, a z jakého důvodu tedy byla nabídka vybraného uchazeče vybrána jako nejvhodnější. Pouhé bodové hodnocení (tabulky), které je přílohou zprávy, nevypovídá o výhodnosti nabídek v jednotlivých kritériích, není tedy transparentní a průkazné. K hodnocení nabídek v kritériu nabídková cena orgán dohledu uvádí, že komise použila pro hodnocení podle uvedeného kritéria desetibodovou stupnici. V rámci této stupnice však byly jednotlivým nabídkám přiděleny hodnoty, které ne zcela přesně vystihují rozdíly mezi nabídkovými cenami jednotlivých uchazečů např.: nabídky č. 5 (nab. cena 387 173 723,- Kč) a č. 7 (nab. cena 394 399 390,- Kč) obdržely 45 bodů, nabídka č. 9 (nab. cena 393 934 096,- Kč) obdržela 44 bodů, nabídky č. 8 (nab. cena 404 159 550,- Kč) a č. 10 (nab. cena 396 453 101,- Kč) obdržely 37 bodů. V neposlední řadě i bodový poměr mezi nabídkou č. 2 (nab. cena 344 786 563,- Kč, počet bodů 90) a č. 3 (nab. cena 373 325 025,- Kč, počet bodů 63), neodpovídá skutečnému poměru těchto dvou nabídkových cen. Je nepochybné, že komise měla v úmyslu bodově vyjádřit značný rozdíl v těchto dvou nabídkových cenách, avšak měla tak učinit způsobem, který by reálně odrážel poměr těchto dvou cen. V daném případě tak došlo k tomu, že bodový rozdíl mezi oběma nabídkami je 30 %, avšak skutečný jejich rozdíl činí zaokrouhleně pouze cca 8 %. Z výše uvedených skutečností tedy vyplývá, že v daném případě nedošlo k objektivnímu hodnocení výše nabídkových cen, což vystupuje do popředí i proto, že tomuto kritériu byl přidělen druhý nejvyšší stupeň významu, a to 30 %. Jedním z možných způsobů objektivního vyhodnocení výše nabídkových cen je jejich srovnání podle matematického vzorce: x : y . z kde x označuje nejnižší nabídkovou cenu, y nabídkovou cenu hodnocenou a z maximální počet bodů, kterého lze v rámci daného kritéria dosáhnout. Výsledná hodnota se násobí váhou daného kritéria a pro celkové zhodnocení nabídky sčítá s hodnotami přidělenými nabídce v ostatních kritériích vynásobených vždy odpovídající vahou kritéria. K posouzení a hodnocení nabídek lze dále v návaznosti na vyjádření společnosti Českobudějovické pozemní stavby spol. s r. o. pro úplnost konstatovat následující. Posouzení a hodnocení nabídek po odborné stránce (zda a jak nabídky splňují požadavky zadavatele uvedené v zadání veřejné zakázky) náleží podle zákona zadavateli veřejné zakázky (u obchodní veřejné soutěže také komisi pro posouzení a hodnocení nabídek) a je třeba dodat, že uvedený princip aplikuje orgán dohledu i ve své rozhodovací praxi, přičemž se opírá o precedentní druhostupňová rozhodnutí předsedy Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže a rovněž o judikáty Vrchního soudu v Olomouci, např. č. j. 2 A 1/99 či 2 A 7/2000. Orgán dohledu nemůže zadavatele, resp. členy komise pro posouzení a hodnocení nabídek v odborném hodnocení nabídek zastoupit a nařídit zadavateli, jak má nabídky v jednotlivých kritériích hodnotit, případně nač má klást důraz. Hodnocení nabídek v objektivně měřitelných kritériích (např. nabídková cena) však logicky musí být provedeno přesně podle údajů uvedených v nabídkách jednotlivých uchazečů (např. nejnižší cena musí být hodnocena nejlépe). Hodnocení podle ekonomické vhodnosti nabídek (zadavatel by měl zvolit kritéria, která umožní přehledné a jednoznačné hodnocení nabídek s ohledem na předmět a rozsah veřejné zakázky) je klíčovou etapou celého procesu výběru nejvhodnější nabídky. Základním problémem hodnocení nabídek je pak odvození určité celkové výsledné užitnosti nabídky, do které se promítají výsledky hodnocení nabídek podle jednotlivých kritérií. Konečné pořadí hodnocených nabídek se pak stanoví podle výsledné užitnosti jednotlivých nabídek. Stanovení prosté užitnosti nabídek při hodnocení pomocí více kritérií je založeno na převedení různých hodnot kvalitativních a kvantitativních kritérií na "společného jmenovatele" (podobně jako při sčítání zlomků o nestejném jmenovateli, např. 1/3 +1/4 = 7/12). V různých veřejných zakázkách je hodnocení nabídek prováděno pomocí různých kritérií (např. nabídková cena, lhůta výstavby, způsob provádění úklidu, reference, parametry přístroje, záruky za jakost), která mohou být vyjádřena v různých měrných jednotkách (např. koruny, měsíce, procenta) nebo nejsou vyjádřena v žádných jednotkách, takže v původní formě se nedají početně slučovat. Prostředkem k převedení hodnot různých kritérií na "společného jmenovatele" může být např. bodování, klasifikování ap. nabídek v jednotlivých kritériích. Prosté užitnosti však nevyjadřují přesně výslednou užitnost nabídek, neboť jednotlivá kritéria jsou v zadání veřejné zakázky seřazena z hlediska jejich důležitosti (významu) pro zadavatele, a tudíž nemají při hodnocení nabídek stejný význam, resp. váhu. Je proto nutné rozlišit kritéria podle jejich významu, a hodnocením dospět k vážené užitnosti nabídek, které dosáhneme např. přiřazením odpovídající váhy k jednotlivým sestupně seřazeným kritériím a poté vynásobením přidělených bodů příslušnou vahou. Orgán dohledu nemůže stanovit, který z uchazečů předložil lepší nabídku, neboť odborné hodnocení nabídek není v jeho kompetenci. Z uvedeného důvodu tedy orgán dohledu ani nemůže přezkoumat, jestli technologie nabídnutá vybraným uchazečem odpovídá požadavkům zadavatele. V kompetenci orgánu dohledu je dohled nad rámcem, ve kterém probíhá výběr nejvhodnější nabídky, tedy na to, zda postup zadavatele v průběhu veřejné zakázky byl v souladu se zákonem. V této souvislosti pak dále dodává, že vlastnímu hodnocení nabídek musí předcházet jejich důkladné posouzení z hlediska splnění všech podmínek soutěže (§ 34 odst. 4 zákona v návaznosti na § 35 odst. 1 zákona), neboť základním předpokladem objektivního hodnocení je hodnocení vzájemně srovnatelných nabídek, tedy těch, které jsou zpracovány v souladu s podmínkami soutěže. Zásada transparentnosti je spolu se zásadou nediskriminace a právem na přezkum, jedním ze základních principů, které je nutné dodržovat při výběrových řízeních, přičemž tyto zásady aplikuje a hájí i Evropský soudní dvůr ve své rozhodovací praxi v oblasti zadávání veřejných zakázek. Orgán dohledu posoudil postup zadavatele ze všech hledisek a na základě zjištěných a uvedených skutečností rozhodl, jak je uvedeno ve výroku.Okresní nemocnice Pelhřimov, Slovanského bratrství 710, 393 38 Pelhřimov, zast. Ing. Pavlem Hralou IPS Skanska a. s., Kubánské nám. 11, 100 00 Praha 10, zast. ing. Zdeňkem Burdou Českobudějovické pozemní stavby spol. s r. o., Žižkova 12, 371 22 České Budějovice, zast. Vladislavem Kurzem POZEMNÍ STAVBY Jihlava, spol. s. r. o., Věžní 26, 586 53 Jihlava, zast. Františkem Červencem

Záznam v JSON https://api.hlidacstatu.cz/api/v2/datasety/rozhodnuti-uohs/zaznamy/456
Popis API

Databáze nově na Hlídači

Pokud máte tip na zajímavý zdroj dat, podělte se s ostatními. Anebo se koukněte na nápady ostatních.

Chybí vám zde nějaká data? Přidejte je a pomozte i ostatním, je to snadné.