Č. j. VZ/S 10/04-152/1307/04-Der V Brně dne 19. března 2004
                
                Úřad pro ochranu hospodářské soutěže ve správním řízení zahájeném z vlastního podnětu dne 19.1.2004 podle § 57 odst. 1 zákona č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění zákona č. 148/1996 Sb., zákona č. 93/1998 Sb., zákona č. 28/2000 Sb., zákona č. 256/2000 Sb., zákona č. 39/2001 Sb., zákona č. 142/2001 Sb., zákona č. 130/2002 Sb., zákona č. 211/2002 Sb., zákona č. 278/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 424/2002 Sb. a zákona č. 517/2002 Sb., ve věci přezkoumávání rozhodnutí a dalších úkonů zadavatele - Stavebního bytového družstva Havířov, Hornosušská 2/1041, 735 64 Havířov - Prostřední Suchá, zast. JUDr. Ivanem Kožušníkem, předsedou představenstva - učiněných při zadání veřejné zakázky "Sanace lodžií domu ul. Družstevnická 14-24, Havířov - bl. 237", zadané výzvou více zájemcům o veřejnou zakázku ze dne 10.7.2000 podle § 49 odst. 1 zákona č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění zákona č. 148/1996 Sb., zákona č. 93/1998 Sb. a zákona č. 28/2000 Sb., rozhodl takto:
                
                Zadavatel - Stavební bytové družstvo Havířov - závažně porušil:
                
                § 49 odst. 9 v návaznosti na § 2e posledně cit. zákona, když nevyloučil uchazeče MOSBAR, s. r. o., Ostrava - Hrabůvka, PÁTÁ STAVEBNÍ CZ, a. s., Rýmařov, Havířovská stavební společnost, spol. s r. o., Havířov - Suchá, Lubomíra Viceníka, Ostrava - Poruba, a Václava Háka, Rýmařov, z další účasti na veřejné zakázce, přestože jimi předložené nabídky nebyly úplné z hlediska prokázání kvalifikačních předpokladů podle § 2b odst. 1 téhož zákona a dalších předpokladů pro plnění veřejné zakázky vymezených v podmínkách zadání,
                
                § 49 odst. 10 posledně cit. zákona, když ve "zprávě o posouzení a hodnocení nabídek" neuvedl popis hodnocení a zdůvodnění výběru ekonomicky nejvhodnější nabídky podle § 6 odst. 2 téhož zákona,
                
                § 49 odst. 10 v návaznosti na § 68 odst. 2 posledně cit. zákona, když rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky neoznámil všem uchazečům o veřejnou zakázku,
                
                § 64b posledně cit. zákona tím, že nezajistil archivaci všech dokumentů týkajících se zadání předmětné veřejné zakázky, čímž znemožnil přezkoumat, zda úkony zadavatele v procesu výběru nejvhodnější nabídky byly učiněny v souladu se zákonem o zadávání veřejných zakázek.
                
                Správní řízení ve věci uložení pokuty ve smyslu § 62 odst. 1 zákona č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění zákona č. 148/1996  Sb., zákona č. 93/1998 Sb., zákona č. 28/2000 Sb., zákona č. 256/2000 Sb., zákona č. 39/2001 Sb., zákona č. 142/2001 Sb., zákona č. 130/2002 Sb., zákona č. 211/2002 Sb., zákona č. 278/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 424/2002 Sb., zákona č. 517/2002 Sb. a zákona č. 41/2004 Sb., se podle § 30 zákona č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád), ve znění zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 227/2000 Sb., zákona č. 226/2002 Sb. a zákona č. 309/2002 Sb., zastavuje.
                
                Odůvodnění
                
                Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen "orgán dohledu"), jako orgán příslušný podle § 51 zákona č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění zákona č. 148/1996 Sb., zákona č. 93/1998 Sb., zákona č. 28/2000 Sb., zákona č. 256/2000 Sb., zákona č. 39/2001 Sb., zákona č. 142/2001 Sb., zákona č. 130/2002 Sb., zákona č. 211/2002 Sb., zákona č. 278/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 424/2002 Sb., zákona č. 517/2002 Sb. a zákona č. 41/2004 Sb. (dále jen "zákon v platném znění"), si na základě podnětu Finančního ředitelství v Ostravě vyžádal od zadavatele Stavebního bytového družstva Havířov, Hornosušská 2/141, 735 64 Havířov - Prostřední Suchá, zast. JUDr. Ivanem Kožušníkem, které je zadavatelem ve smyslu § 2 písm. b) bodu 6. zákona ve znění platném v době zadání (dále jen "zadavatel"), dokumentaci o zadání veřejné zakázky "Sanace lodžií domu ul. Družstevnická 14-24, Havířov - bl. 237". V podnětu je ze strany finančního orgánu poukázáno na nezveřejnění textu výzvy na centrální adrese a pochybnosti o úplnosti nabídky u vybraného uchazeče.
                Po posouzení předložené dokumentace o zadání veřejné zakázky získal orgán dohledu pochybnosti o tom, zda úkony a postupy zadavatele při zadání předmětné veřejné zakázky byly učiněny v souladu se zákonem o zadávání veřejných zakázek, a proto zahájil z vlastního podnětu správní řízení ve věci přezkoumávání rozhodnutí a dalších úkonů zadavatele, jehož jediným účastníkem je zadavatel.
                
                O zahájení správního řízení informoval orgán dohledu zadavatele oznámením č. j. VZ/S 10/04-152/212/04-Der ze dne 16.1.2004, v němž zadavatele seznámil s pochybnostmi orgánu dohledu o správnosti jeho postupu při posuzování úplnosti nabídek a při hodnocení nabídek. Současně orgán dohledu zadavatele vyzval k doplnění dokumentace o originály nabídek všech uchazečů, doklady prokazující splnění kvalifikačních předpokladů před podpisem smlouvy a kopii uzavřené smlouvy o dílo. Zadavateli byla poskytnuta možnost se ke zjištěním orgánu dohledu vyjádřit, popřípadě navrhnout doplnění šetření.
                
                Oznámení o zahájení správního řízení obdržel zadavatel dne 19.1.2004 a tímto dnem bylo správní řízení zahájeno.
                
                Dne 29.1.2004 obdržel orgán dohledu podání zadavatele č. j. VTN/VL016/Čo ze dne 27.1.2004, jímž v příloze zaslal originály nabídek a smlouvu o dílo č. 206/2000 z 11.9.2000. Ke zjištěním orgánu dohledu, uvedeným v oznámení o zahájení správního řízení, se zadavatel nevyjádřil.
                
                Orgán dohledu přezkoumal na základě § 57 an. zákona případ ve všech vzájemných souvislostech, přičemž po zhodnocení všech podkladů, zejména dokumentace o zadání veřejné zakázky a na základě vlastního zjištění, konstatuje, že zadavatel při zadání šetřené veřejné zakázky závažným způsobem porušil zákon. Ke svému rozhodnutí uvádí orgán dohledu následující rozhodné skutečnosti.
                
                Předmětná veřejná zakázka byla zadána výzvou ze dne 10.7.2000 více zájemcům o veřejnou zakázku podle § 49 odst. 1 zákona č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění zákona č. 148/1996 Sb., zákona č. 93/1998 Sb. a zákona č. 28/2000 Sb. (dále jen "zákon"). Výzvu zadavatele akceptovalo všech pět vyzvaných zájemců, kteří zadavateli ve lhůtě pro podání nabídek předložili své nabídky.
                
                V podmínkách zadání stanovil zadavatel způsob hodnocení nabídek podle ekonomické vhodnosti na základě následujících kritérií:
                
                nabídková cena díla
                
                
                úplnost nabídky, objem vlastních prací uchazeče, stupeň splnění dalších kvalifikačních předpokladů
                
                
                hodnocení realizace dosavadních staveb
                
                
                poskytnutí záruk na jakost, než byly požadovány zadavatelem
                
                
                jiné návrhy hodné zřetele.
                
                Na základě posouzení a hodnocení nabídek zadavatel rozhodl, že nejvhodnější nabídku podal uchazeč PÁTÁ STAVEBNÍ CZ, a. s., Rýmařov, s nímž dne 11.9.2000 uzavřel smlouvu o dílo č. 206/2000 za cenu plnění ve výši 5 510 907,- Kč včetně DPH.
                
                Posouzení úplnosti nabídek
                
                Ve smyslu § 49 odst. 9 zákona posoudí zadavatel nabídku uchazeče podle § 2c zákona a podle dalších požadavků stanovených v zadání nebo v zadávací dokumentaci. Neprokáže-li uchazeč některý z kvalifikačních předpokladů nebo nesplní-li další požadavky stanovené zadavatelem, zadavatel ho vyloučí z další účasti na veřejné zakázce (viz § 2e zákona).
                
                Další předpoklady pro plnění veřejné zakázky vymezil zadavatel v článku 4.2 výzvy k podání nabídek, přičemž z předložené dokumentace vyplývá, že jejich splnění (předložení příslušných dokladů a přehledů porovnatelných zakázek) zadavatel posoudil ve fázi otevírání obálek a míru jejich splnění následně hodnotil ve fázi hodnocení nabídek v rámci druhého hodnotícího kritéria.
                
                Nabídky uchazečů MOSBAR, s. r. o., Ostrava - Hrabůvka, a Lubomíra Viceníka, Ostrava - Poruba, v rozporu s podmínkami zadání neobsahovaly požadované přehledy porovnatelných zakázek {čl. 4.2. písm. c) výzvy}, osvědčení o autorizaci {čl. 4.2. písm. d) výzvy} a pojistné smlouvy {čl. 4.2. písm. e) výzvy}. Přestože u nabídek jmenovaných uchazečů zadavatel konstatoval jejich neúplnost z pohledu splnění dalších předpokladů pro plnění veřejné zakázky (jak je zřejmé z tabulek přiložených k protokolu o otevírání obálek), nevyloučil jmenované uchazeče z další účasti na veřejné zakázce.
                
                Naopak nabídky ostatních uchazečů, přestože trpěly obdobnými obsahovými nedostatky, zadavatel posoudil jako úplné, a postoupil je k dalšímu hodnocení. Po přezkoumání dokumentace o zadání šetřené veřejné zakázky dospěl orgán dohledu ke zjištění, že nabídka uchazeče PÁTÁ STAVEBNÍ CZ, a. s., Rýmařov, neobsahovala osvědčení o autorizaci, uchazeč Havířovská stavební společnost, spol. s r. o., Havířov - Suchá, ve své nabídce nedoložil uzavření pojistné smlouvy a uchazeč Václav Hák, Rýmařov, v nabídce nepředložil osvědčení o autorizaci a nedoložil uzavření pojistné smlouvy.
                
                Předložené nabídky trpěly rovněž nedostatky v souvislosti s prokázáním kvalifikačních předpokladů podle § 2b odst. 1 zákona. Uchazeč Havířovská stavební společnost, spol. s r. o., Havířov - Suchá, předložil za účelem prokázání kvalifikačního předpokladu podle § 2b odst. 1 písm. a) zákona oprávnění k podnikání v prosté kopii, což je v rozporu s ust. § 2c odst. 3 zákona. Čestné prohlášení k prokázání kvalifikačního předpokladu podle § 2b odst. 1 písm. f) zákona předložené jmenovaným uchazečem není v souladu se zákonem, neboť nepokrývá skutečnost, že uchazeč nemá splatný nedoplatek na penále na pojistném a na penále na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti. V této souvislosti je nutno poznamenat, že uvedeným nedostatkem čestného prohlášení ve smyslu § 2b odst. 1 písm. f) zákona trpěly nabídky všech uchazečů o předmětnou veřejnou zakázku.
                
                S odkazem na výše uvedené orgán dohledu konstatuje, že prokázání kvalifikačních předpokladů je jedním z obligatorních předpokladů účasti na veřejné zakázce, neboť je průkazem toho, že osoba, která bude realizovat veřejnou zakázku, je k plnění způsobilá ve smyslu zákona, což je i podmínkou zdárného průběhu vlastní realizace předmětu plnění veřejné zakázky. Doložení čestných prohlášení uchazeče má sloužit k tomu, aby se na plnění zakázek hrazených z veřejných prostředků nepodíleli uchazeči, za kterými má stát pohledávky.
                
                Přestože výše jmenovaní uchazeči nesplnili kvalifikační předpoklady podle ust. § 2b odst. 1 zákona a předložili neúplné nabídky, zadavatel uchazeče nevyloučil z další účasti na veřejné zakázce a jejich nabídky dále hodnotil. Vzhledem k výše uvedenému je nutno konstatovat, že zadavatel svým postupem závažně porušil ust. § 49 odst. 9 v návaznosti na § 2e zákona.
                
                Náležitosti záznamu o posouzení a hodnocení nabídek
                
                Ve smyslu ust. § 49 odst. 10 zákona pořídí zadavatel o posouzení a hodnocení nabídek záznam, ve kterém uvede popis hodnocení a zdůvodnění výběru nejvhodnější nabídky.
                
                Přezkoumáním předložené dokumentace dospěl orgán dohledu ke zjištění, že "zpráva o posouzení a hodnocení nabídek" ze dne 24.8.2000 je neúplná, neboť neobsahuje náležitosti stanovené zákonem - popis hodnocení a zdůvodnění výběru nejvhodnější nabídky. Z hodnotící tabulky, která je přílohou "zprávy o posouzení a hodnocení nabídek", není patrné, na základě jakých údajů z nabídek uchazečů bylo přiděleno konkrétní bodové hodnocení, a co zadavatel v rámci daného kritéria hodnotil.
                
                Popisem hodnocení se rozumí uvedení zvoleného způsobu hodnocení - podle výše nabídkové ceny, nebo podle ekonomické vhodnosti nabídek - se stanovením stupně významu jednotlivých kritérií hodnocení a s objasňujícím principem přidělování bodů nabídkám v jednotlivých kritériích, současně s vysvětlením, proč té které nabídce byl přidělen konkrétní počet bodů, a jak se tedy nabídky v jednotlivých kritériích hodnocení liší. Skládá-li se kritérium (např. obecné kritérium) z více částí (podkritérií), je nutné též vysvětlit, jak nabídky uspěly v jednotlivých částech (podkritériích).
                
                Na úkor transparentnosti celého zadávacího procesu je rovněž nestanovení stupňů důležitosti, které zadavatel vymezeným hodnotícím kritériím přiřazuje, a rovněž neobjasnění obsahu jednotlivých hodnotících kritérií.
                
                Nejmarkantnějším příkladem je páté hodnotící kritérium vymezené jako "jiné návrhy hodné zřetele", které se bez dalšího vysvětlení stává velmi obecným pojmem s různými možnostmi výkladu a nástrojem zadavatele k ovlivnění pořadí nabídek ve fázi jejich hodnocení, vedoucím k oslabení zásady transparentnosti procesu zadávání veřejných zakázek.
                Jak vyplývá z údajů uvedených v tabulce hodnocení, hodnotil zadavatel v rámci posledně uvedeného kritéria skutečnost, zda příslušný uchazeč doložil uzavření pojistné smlouvy vztahující se k odpovědnosti za škody způsobené zhotovitelem na majetku zadavatele. Doložení uzavření pojistné smlouvy však zadavatel vymezil v podmínkách zadání jako další předpoklad pro plnění veřejné zakázky, přičemž míra jeho splnění měla být obsahem hodnocení druhého hodnotícího kritéria "úplnost nabídky, objem vlastních prací uchazeče, stupeň splnění dalších kvalifikačních předpokladů". Hodnocení pouhé existence pojistné smlouvy v rámci kritéria "jiné návrhy hodné zřetele" se vzhledem k výše uvedenému jeví nedůvodné, nesrozumitelné a ve zřejmém rozporu s původně stanovenými podmínkami zadání.
                
                V této souvislosti orgán dohledu apeluje na zadavatele, aby při následném zadávání veřejných zakázek věnoval dostatečnou pozornost přípravné fázi zadávacího procesu, včetně přesného, srozumitelného a jednoznačného vymezení obsahu hodnotících kritérií, neboť pouze kvalitní přípravou zadávacích podmínek lze předejít újmě na transparentnosti procesu zadání veřejné zakázky a jeho následné přezkoumatelnosti.
                
                Ke způsobu hodnocení nabídek a pořízení záznamu o průběhu hodnocení orgán dohledu uvádí, že při výběru nejvhodnější nabídky je nutné, aby zadavatel respektoval základní cíl zákona, kterým je ekonomické nakládání s veřejnými prostředky, definovanými zákonem jako prostředky státního rozpočtu, státních fondů, příspěvků mezinárodních organizací, rozpočtů územních samosprávných celků (v době zadání i rozpočtů okresních úřadů). Výběr nejvhodnější nabídky musí splňovat tři základní principy platné pro zadávání veřejných zakázek:
                
                transparentnost postupu
                
                
                nezvýhodnění (nebo nediskriminaci) žádného z uchazečů
                
                
                možnost přezkumu.
                
                Ze zpracovaného výsledku hodnocení jednotlivých nabídek pak zadavatel vychází i při zdůvodnění výběru nejvhodnější nabídky, které je obligatorní náležitostí záznamu o posouzení a hodnocení nabídek. Jen takovýmto způsobem pořízený záznam spolu s další nezbytnou dokumentací umožní zadavateli prokázat, že posouzení a hodnocení nabídek bylo provedeno objektivně a v souladu se zákonem. Je-li jako zdůvodnění výběru nejvhodnější nabídky v záznamu o posouzení a hodnocení nabídek uveden pouze odkaz na bodové hodnocení v přiložených tabulkách, lze konstatovat, že provedené hodnocení je netransparentní a nepřezkoumatelné. Výše uvedené obecné teze jsou aplikovány v rozhodovací praxi orgánu dohledu.
                
                Absence popisu hodnocení a zdůvodnění výběru nejvhodnější nabídky jako základních (obligatorních) náležitostí záznamu o posouzení a hodnocení nabídek je závažným porušením § 49 odst. 10 v návaznosti na § 6 odst. 2 zákona, neboť ze záznamu není patrné, jakým způsobem a z jakého důvodu vyhodnotil zadavatel nabídku jednoho z uchazečů jako ekonomicky nejvhodnější. Svým postupem porušil zadavatel jednu ze základních zásad zadávacího procesu - zásadu transparentnosti. Zadavatel musí vždy klást důraz na transparentní (tj. průhledné a průkazné) hodnocení nabídek, a to nejen pro uchazeče, ale i pro orgán dohledu při případném přezkoumávání postupu zadavatele při zadávání veřejné zakázky.
                
                Oznámení rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky všem uchazečům o veřejnou zakázku
                
                Podle ust. § 49 odst. 10 zákona oznámí zadavatel rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky všem uchazečům ve lhůtě, po kterou jsou uchazeči svými nabídkami vázáni, a zároveň uchazeče poučí o možnosti podat námitky. Z ust. § 68 odst. 2 zákona vyplývá, že rozhodnutí zadavatele, u nichž zákon stanoví povinnost oznámit je příslušnému uchazeči, musí být odeslány doporučeně s doručenkou, případně osobně proti podpisu doručenky uchazeči.
                
                V oznámení o zahájení správního řízení vyjádřil orgán dohledu pochybnosti o oznámení rozhodnutí zadavatele o výběru nejvhodnější nabídky všem uchazečům, neboť z předložené dokumentace vyplývá, že oznámení o výběru nejvhodnější nabídky bylo prokazatelně doručeno pouze vybranému uchazeči. Dokumentace neobsahuje příslušné doručenky, popř. potvrzení osobního přijetí rozhodnutí ostatními uchazeči. K uvedenému zjištění se zadavatel v průběhu správního řízení nevyjádřil ani nedoplnil dokumentaci o příslušné doklady prokazující oznámení rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky ostatním uchazečům o veřejnou zakázku.
                
                V této souvislosti orgán dohledu uvádí, že všichni uchazeči o veřejnou zakázku (s výjimkou vyloučených) mají nárok na to, aby jim rozhodnutí zadavatele o výběru nejvhodnější nabídky, které je bezesporu zásadním rozhodnutím celého zadávacího procesu, bylo oznámeno a doručeno zákonem stanoveným způsobem. Prokázání oznámení rozhodnutí uchazečům jeho doručením je rovněž významné z hlediska počítání lhůt, které se váží k datu doručení písemností (např. lhůty pro podání námitek), a z hlediska zachování principu transparentnosti procesu zadávání veřejných zakázek a právní jistoty všech uchazečů o veřejnou zakázku. Povinnost zadavatele doručovat v souladu s ust. § 68 odst. 2 zákona vyplývá mimo jiné např. i z rozsudku Vrchního soudu v Olomouci č.j. 2A 7/96 (viz správní spis). Svým postupem zadavatel závažně porušil§ 49 odst. 10 v návaznosti na § 68 odst. 2 zákona.
                
                Porušení archivační povinnosti
                
                Podle ust. § 2c odst. 2 zákona prokazuje uchazeč, se kterým má být uzavřena smlouva, kvalifikační předpoklady výpisem z Obchodního rejstříku ne starším než 90 dnů, výpisem z evidence Rejstříku trestů ne starším než šest měsíců a potvrzením příslušných orgánů (zdravotní pojišťovny a správy sociálního zabezpečení) ne starším než šest měsíců.
                
                Po podrobném přezkoumání dokumentace dospěl orgán dohledu ke zjištění, že dokumentace o zadání předmětné veřejné zakázky není úplná, neboť neobsahuje doklady, jimiž vybraný uchazeč prokazuje kvalifikační předpoklady před uzavřením smlouvy. S odkazem na skutečnost, že dokumentace týkající se dokladů k prokázání kvalifikačních předpokladů před uzavřením smlouvy v případě vybraného uchazeče PÁTÁ STAVEBNÍ CZ, a. s., Rýmařov, nebyla zadavatelem dodatečně doplněna ani po uvedení chybějících náležitostí v oznámení o zahájení správního řízení, je orgán dohledu v souvislosti s dokumentací o zadání veřejné zakázky nucen konstatovat porušení archivační povinnosti, výslovně stanovené ustanovením § 64b zákona.
                
                K výše uvedenému orgán dohledu zdůrazňuje, že pro postup zadavatele podle zákona o zadávání veřejných zakázek jsou relevantní nejen povinnosti, jež zadavateli vyplývají ze zvoleného způsobu zadání (v daném případě z ustanovení § 49 zákona), nýbrž současně povinnosti vyplývající z obecných ustanovení zákona (část první zákona) a ustanovení společných, přechodných a závěrečných (část pátá zákona).
                
                Mezi společná ustanovení patří též ustanovení § 64b zákona, podle kterého je zadavatel povinen dokumentaci o zadání, včetně podaných nabídek všech uchazečů, uchovávat po dobu pěti let od uzavření smlouvy nebo od zrušení zadání veřejné zakázky s výjimkou vzorků nebo ukázek (§ 39a zákona), přičemž dokumentací o zadání veřejné zakázky se pro účely zákona rozumí soubor dokladů, jejichž pořízení vyžaduje tento zákon, a nabídky všech uchazečů {viz § 2 písm. k) zákona}.
                
                Archivace dokumentace o zadání veřejné zakázky je jediným možným způsobem, kterým lze ověřit, zda postup zadavatele v zadávacím procesu byl v souladu se zákonem. Z uvedeného důvodu je archivace dokumentace jednou z povinností zadavatele zakotvenou v § 64b zákona, jejímž důsledným dodržováním přispívá zadavatel k uplatňování zásady transparentnosti a přezkoumatelnosti. Není-li dokumentace zadavatelem důsledně archivována a dojde-li např. ke ztrátě dokladů, které jsou součástí dokumentace, nelze proces zadání veřejné zakázky náležitě přezkoumat, tzn. není možné ověřit, zda výběrové řízení bylo realizováno v souladu se zákonem o zadávání veřejných zakázek a souvisejícími právními předpisy.
                
                Absenci dokladů, jimiž vybraný uchazeč prokazuje kvalifikační předpoklady před podpisem smlouvy, kvalifikuje orgán dohledu jako pochybení zadavatele, které má za následek závažné porušení zákona, a to zejména z toho důvodu, že se jedná o závěrečnou fázi zadávacího procesu a ze strany zadavatele musí být nezpochybnitelné, že byla vybrána skutečně nejvhodnější nabídka - ve smyslu podmínek zadání, ale také v souladu se zákonem, tzn. včetně prokázání kvalifikačních předpokladů. Současně je nutno vzít v úvahu také skutečnost, že chybějící doklady, jimiž vybraný uchazeč prokazuje kvalifikační předpoklady před podpisem smlouvy, mohou vyvolat pochybnosti ze strany ostatních uchazečů o veřejnou zakázku, zda byly kvalifikační předpoklady vůbec prokázány, a to nejen formálně (předložením zákonem požadovaných listin v náležité formě), ale také obsahově, což je nepochybně na úkor transparentnosti celého zadávacího procesu. V neposlední řadě byla znemožněna přezkoumatelnost postupu zadavatele také ze strany orgánu dohledu.
                
                Nedůslednou archivací dokumentace o zadání předmětné veřejné zakázky zadavatel závažným způsobem porušil ustanovení § 64b zákona. Závažnost uvedeného porušení zákona spatřuje orgán dohledu zejména v tom, že zadavatel svým postupem porušil základní zásady procesu výběru nejvhodnější nabídky, konkrétně zásadu transparentnosti a zásadu přezkoumatelnosti postupu zadavatele.
                
                Orgán dohledu se rovněž ztotožňuje s argumentací uvedenou v obdrženém podnětu, že ze strany zadavatele nebylo prokázáno zveřejnění textu výzvy k podání nabídky na centrální adrese, čímž došlo k porušení § 49 odst. 15 zákona. Porušení zákona kvalifikuje orgán dohledu jako méně závažné, neboť hlavním účelem zveřejňování údajů o veřejných zakázkách je zajištění informovanosti veřejnosti o stavu a způsobu vynakládání veřejných prostředků. Pochybení zadavatele, tj. opomenutí zveřejnit text výzvy k podání nabídky na centrální adrese, nezasáhlo podstatným způsobem do procesu zadání veřejné zakázky, jako tomu bylo v případě závažných porušení zákona specifikovaných výše. Z uvedených důvodů se orgán dohledu v rozhodnutí zjištěnou skutečností (porušení § 49 odst. 15 zákona) podrobněji nezabýval.
                
                Podle § 52 zákona spočívá dohled nad dodržováním zákona mimo jiné i v přezkoumávání úkonů zadavatele a v kontrole jeho postupů při zadávání veřejných zakázek, jakož i v ukládání sankcí. Podle § 62 odst. 1 zákona o zadávání veřejných zakázek, v platném znění, může orgán dohledu uložit za zjištěná závažná či opětovná porušení zákona pokutu nejpozději do tří let ode dne, kdy došlo k tomuto porušení. K porušení zákona došlo dne 11.9.2000, kdy zadavatel uzavřel smlouvu na plnění veřejné zakázky. V daném případě objektivní tříletá lhůta pro uložení pokuty již uplynula, a proto sankci za závažné porušení zákona nelze uložit. Současně nelze uložit zadavateli opatření k nápravě, neboť veřejná zakázka již byla realizována.
                
                Vzhledem ke zjištěným závažným porušením zákona orgán dohledu rozhodl, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí.
                
                Poučení:
                
                
                Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dnů ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže - odboru dohledu nad zadáváním veřejných zakázek v Brně, Joštova 8. Včas podaný rozklad má odkladný účinek.
                
                
                JUDr. Miroslav Šumbera
                vrchní ředitel
                
                Obdrží:
                
                Stavební bytové družstvo Havířov, Hornosušská 2/1041, 735 64 Havířov - Prostřední Suchá, zast. JUDr. Ivanem Kožušníkem