Snadné přidání nového datasetu

Rozhodnutí UOHS 4682


Číslo jednací VZ/S011/04
Instance I.
Věc
Sanace lodžií domů - bl. 246, 258, 267, 270, 346 - r. 2000
Účastníci Stavební bytové družstvo Havířov
Typ řízení Veřejná zakázka
Typ rozhodnutí Veřejná zakázka
Nabytí právní moci 20.04.2004
Související řízení
Zdroj na UOHS http://www.uohs.cz/cs/verejne-zakazky/sbirky-rozhodnuti/detail-4682.html
Rozhodnutí
                          
Č. j. VZ/S 11/04-152/1308/04-Der V Brně dne 19. března 2004 Úřad pro ochranu hospodářské soutěže ve správním řízení zahájeném z vlastního podnětu dne 19.1.2004 podle § 57 odst. 1 zákona č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění zákona č. 148/1996 Sb., zákona č. 93/1998 Sb., zákona č. 28/2000 Sb., zákona č. 256/2000 Sb., zákona č. 39/2001 Sb., zákona č. 142/2001 Sb., zákona č. 130/2002 Sb., zákona č. 211/2002 Sb., zákona č. 278/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 424/2002 Sb. a zákona č. 517/2002 Sb., ve věci přezkoumávání rozhodnutí a dalších úkonů zadavatele - Stavebního bytového družstva Havířov, Hornosušská 2/1041, 735 64 Havířov - Prostřední Suchá, zast. JUDr. Ivanem Kožušníkem, předsedou představenstva - učiněných při zadání veřejné zakázky "Sanace lodžií domu ul. Kosmonautů 11-27, Havířov - bl. 246, ul. E. Krásnohorské 11-27, Havířov - bl. 258, ul. Nad Terasou 4-12, Havířov - bl. 267, ul. Dlouhá tř. 101A-C, Havířov - bl. 270, ul. Jílová 3-7, Havířov - bl. 346", zadané výzvou více zájemcům o veřejnou zakázku ze dne 10.7.2000 podle § 49 odst. 1 zákona č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění zákona č. 148/1996 Sb., zákona č. 93/1998 Sb. a zákona č. 28/2000 Sb., rozhodl takto: Zadavatel - Stavební bytové družstvo Havířov - závažně porušil: § 3 odst. 2 posledně cit. zákona, když na veřejnou zakázku "Sanace lodžií domu ul. Kosmonautů 11-27, Havířov - bl. 246, ul. E. Krásnohorské 11-27, Havířov - bl. 258, ul. Nad Terasou 4-12, Havířov - bl. 267, ul. Dlouhá tř. 101A-C, Havířov - bl. 270, ul. Jílová 3-7, Havířov - bl. 346" nevyhlásil obchodní veřejnou soutěž, přestože výše peněžitého závazku bez DPH nezbytného pro realizaci předmětu plnění takový postup vyžadovala, § 49 odst. 9 v návaznosti na § 2e posledně cit. zákona, když nevyloučil uchazeče TexColor Ostrava, spol. s r. o., Ostrava - Přívoz, KAVIS, spol. s r. o., Slezská Ostrava, a WARSTAV, spol. s r. o., Václavovice, z další účasti na veřejné zakázce, přestože nesplnili kvalifikační předpoklady podle § 2b téhož zákona, resp. nepodali nabídky v souladu s podmínkami výzvy, přičemž s uchazečem WARSTAV, spol. s r. o., uzavřel smlouvy na jednotlivá dílčí plnění veřejné zakázky, § 49 odst. 10 posledně cit. zákona, když ve "zprávě o posouzení a hodnocení nabídek" neuvedl popis hodnocení a zdůvodnění výběru ekonomicky nejvhodnější nabídky podle § 6 odst. 2 téhož zákona, § 49 odst. 10 v návaznosti na § 68 odst. 2 posledně cit. zákona, když rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky neoznámil všem uchazečům o veřejnou zakázku. Správní řízení ve věci uložení pokuty ve smyslu § 62 odst. 1 zákona č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění zákona č. 148/1996 Sb., zákona č. 93/1998 Sb., zákona č. 28/2000 Sb., zákona č. 256/2000 Sb., zákona č. 39/2001 Sb., zákona č. 142/2001 Sb., zákona č. 130/2002 Sb., zákona č. 211/2002 Sb., zákona č. 278/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 424/2002 Sb., zákona č. 517/2002 Sb. a zákona č. 41/2004 Sb., se podle § 30 zákona č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád), ve znění zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 227/2000 Sb., zákona č. 226/2002 Sb. a zákona č. 309/2002 Sb., zastavuje. Odůvodnění Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen "orgán dohledu"), jako orgán příslušný podle § 51 zákona č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění zákona č. 148/1996 Sb., zákona č. 93/1998 Sb., zákona č. 28/2000 Sb., zákona č. 256/2000 Sb., zákona č. 39/2001 Sb., zákona č. 142/2001 Sb., zákona č. 130/2002 Sb., zákona č. 211/2002 Sb., zákona č. 278/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 424/2002 Sb., zákona č. 517/2002 Sb. a zákona č. 41/2004 Sb. (dále jen "zákon v platném znění"), si na základě podnětu Finančního ředitelství v Ostravě vyžádal od zadavatele Stavebního bytového družstva Havířov, Hornosušská 2/141, 735 64 Havířov - Prostřední Suchá, zast. JUDr. Ivanem Kožušníkem, které je zadavatelem ve smyslu § 2 písm. b) bodu 6. zákona ve znění platném v době zadání (dále jen "zadavatel"), dokumentaci o zadání veřejné zakázky "Sanace lodžií domu ul. Kosmonautů 11-27, Havířov - bl. 246, ul. E. Krásnohorské 11-27, Havířov - bl. 258, ul. Nad Terasou 4-12, Havířov - bl. 267, ul. Dlouhá tř. 101A-C, Havířov - bl. 270, ul. Jílová 3-7, Havířov - bl. 346". V podnětu je ze strany finančního orgánu poukázáno na možné překročení finančního limitu pro zvolený způsob zadání veřejné zakázky, na neúplnost nabídky vybraného uchazeče a na neprokázání kvalifikačních předpokladů před podpisem smlouvy. Po posouzení předložené dokumentace o zadání veřejné zakázky získal orgán dohledu pochybnosti o tom, zda úkony a postupy zadavatele při zadání předmětné veřejné zakázky byly učiněny v souladu se zákonem o zadávání veřejných zakázek, a proto zahájil z vlastního podnětu správní řízení ve věci přezkoumávání rozhodnutí a dalších úkonů zadavatele, jehož jediným účastníkem je zadavatel. O zahájení správního řízení informoval orgán dohledu zadavatele oznámením č. j. VZ/S 11/04-152/213/04-Der ze dne 16.1.2004, v němž zadavatele seznámil s pochybnostmi orgánu dohledu o správnosti jeho postupu při posuzování úplnosti nabídek, pořízení záznamu o posouzení a hodnocení nabídek, oznámení rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky všem uchazečům o veřejnou zakázku a posouzení prokázání kvalifikačních předpokladů před uzavřením smlouvy. Současně orgán dohledu zadavatele vyzval k doplnění dokumentace o originály nabídek všech uchazečů a kopie smluv o dílo uzavřených v souvislosti se zadáním šetřené veřejné zakázky. Zadavateli byla poskytnuta možnost se ke zjištěním orgánu dohledu vyjádřit, popřípadě navrhnout doplnění šetření. Oznámení o zahájení správního řízení obdržel zadavatel dne 19.1.2004 a tímto dnem bylo zahájeno správní řízení. Dne 29.1.2004 obdržel orgán dohledu podání zadavatele č. j. VTN/VL015/Čo ze dne 27.1.2004, jímž v příloze zaslal originály nabídek a smlouvy o dílo č. 37/2000, 38/2000, 39/2000 a 40/2000 uzavřené dne 4.9.2000. Ke zjištěním orgánu dohledu, uvedeným v oznámení o zahájení správního řízení, se zadavatel nevyjádřil. Orgán dohledu přezkoumal na základě § 57 an. zákona případ ve všech vzájemných souvislostech, přičemž po zhodnocení všech podkladů, zejména dokumentace o zadání veřejné zakázky a na základě vlastního zjištění, konstatuje, že zadavatel při zadání šetřené veřejné zakázky závažným způsobem porušil zákon. Ke svému rozhodnutí uvádí orgán dohledu následující rozhodné skutečnosti. Předmětná veřejná zakázka byla zadána výzvou ze dne 10.7.2000 více zájemcům o veřejnou zakázku podle § 49 odst. 1 zákona č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění zákona č. 148/1996 Sb., zákona č. 93/1998 Sb. a zákona č. 28/2000 Sb. (dále jen "zákon"). Zadavatel vyzval k podání nabídek pět zájemců, z nichž čtyři výzvě zadavatele vyhověli, a ve lhůtě pro podání nabídek předložili své nabídky. V podmínkách zadání stanovil zadavatel způsob hodnocení nabídek podle ekonomické vhodnosti na základě následujících kritérií: nabídková cena díla úplnost nabídky, objem vlastních prací uchazeče, stupeň splnění dalších kvalifikačních předpokladů hodnocení realizace dosavadních staveb poskytnutí záruk na jakost, než byly požadovány zadavatelem jiné návrhy hodné zřetele. Na základě posouzení a hodnocení nabídek zadavatel rozhodl, že nejvhodnější nabídku podal uchazeč WARSTAV, spol. s r. o., Václavovice, s nímž dne 4.9.2000 uzavřel dílčí smlouvy o dílo č. 37/2000, 38/2000, 39/2000 a 40/2000 za cenu plnění v celkové výši 22 719 391,- Kč včetně DPH (21 637 516,- bez DPH). Překročení výše peněžitého závazku u zvoleného způsobu zadání Stanovení výše budoucího peněžitého závazku je upraveno v § 67 zákona, přičemž pod tímto pojmem je míněna celková výše peněžitého závazku bez daně z přidané hodnoty, který zadavateli ze zadání veřejné zakázky vznikne. Je-li smlouva uzavřena na dobu určitou, je rozhodující výše peněžitého závazku bez DPH, která zadavateli vznikne za dobu trvání smlouvy (viz § 67 odst. 3 zákona). Z výše uvedených skutečností vyplývá, že předmětná veřejná zakázka byla zadána výzvou více zájemcům o veřejnou zakázku podle § 49 odst. 1 zákona, přičemž celková výše peněžitého závazku, která zadavateli z jejího zadání vznikla, činí částku 21 637 516,- Kč bez DPH. Veřejnou zakázku na podkladě výzvy více zájemcům lze ve smyslu § 49 odst. 1 zákona zadat pouze v případech, u kterých výše budoucího peněžitého závazku nepřesáhne částky stanovené v § 3 odst. 2 zákona, tzn. v případě nemovitostí (s výjimkou nájmu) a souboru strojů nebo zařízení tvořícího samostatný funkční celek částku 20 mil. Kč. Překročením zákonem stanoveného finančního limitu vzniká zadavateli obligatorní povinnost vyhlásit obchodní veřejnou soutěž, jako zákonem preferovaný způsob zadání veřejné zakázky pro naplnění základního účelu zákona o zadávání veřejných zakázek, kterým je podpora rozvoje konkurenčního prostředí a zabezpečení maximálního uplatnění soutěživosti mezi potencionálními uchazeči o veřejnou zakázku. O aplikaci příslušného způsobu zadání rozhoduje zadavatel, který současně za volbu správného způsobu zadání veřejné zakázky nese odpovědnost. Současně také důkazní břemeno existence zákonných objektivních podmínek, a tedy oprávněnosti použití zvoleného způsobu zadání veřejné zakázky, leží na zadavateli, což znamená, že zadavatel musí nezpochybnitelným způsobem prokázat a náležitě zdokumentovat, že při volbě způsobu zadání veřejné zakázky postupoval plně v souladu se zákonem. Jsou-li naplněny zákonné podmínky pro vyhlášení obchodní veřejné soutěže (obecně zejména výše stanoveného finančního limitu), nelze od aplikace kogentního ustanovení § 3 zákona upustit, neboť takové pochybení zadavatele vždy vede k omezení přístupu ekonomických subjektů do výběrového řízení a je tedy vždy na úkor vytváření soutěžního prostředí v procesu zadávání veřejných zakázek. Je povinností zadavatele rozhodnout o výběru nejvhodnější nabídky pro zabezpečení svých potřeb při zachování základních principů zákona. Z předložené dokumentace je zřejmé, že zadavatel v případě zadání šetřené veřejné zakázky postupoval v rozporu se zákonem. Předmět veřejné zakázky, která byla předem plánována a jejíž výše peněžitého závazku byla zadavateli s ohledem na uvolnění dotací ze státního rozpočtu předem známa, byl záměrně rozdělen na čtyři dílčí plnění z hlediska výše peněžitého závazku takovým způsobem, aby jednotlivá dílčí plnění nepřesáhla finanční limit pro použitý způsob zadání veřejné zakázky. S ohledem na skutečnost, že smlouvy na jednotlivá dílčí plnění byly ve všech případech uzavřeny s týmž vybraným uchazečem na stejný předmět plnění, je rozdělení veřejné zakázky neodůvodněné, a vypovídá o záměru zadavatele obejít zákon. Vzhledem ke zjištěným skutečnostem nezbývá orgánu dohledu než konstatovat, že zákonné podmínky pro zadání šetřené veřejné zakázky výzvou více zájemcům o veřejnou zakázku podle § 49 odst. 1 zákona nebyly naplněny, a zadavatel tudíž nebyl oprávněn k aplikaci uvedeného ustanovení. Zadavatel při volbě způsobu zadání veřejné zakázky nepostupoval s ohledem na výši budoucího peněžitého závazku, který mu ze zadání předmětné veřejné zakázky skutečně vznikne. S přihlédnutím k základnímu účelu zákona, kterým je hospodárné a efektivní vynakládání veřejných finančních prostředků, je nutno konstatovat, že pochybením zadavatele došlo k závažnému porušení ust. § 3 odst. 2 zákona, neboť nevyhlásil obchodní veřejnou soutěž, přestože výše peněžitého závazku bez DPH nezbytného pro realizaci předmětu plnění takový postup vyžadovala, a předmětnou veřejnou zakázku zadal výzvou více zájemcům podle § 49 odst. 1 zákona. Přestože se zadavatel dopustil závažného porušení zákona již v okamžiku zahájení zadávání předmětné veřejné zakázky pochybením při volbě způsobu jejího zadání, a tudíž i následně provedené úkony (posuzování kvalifikace uchazečů, hodnocení nabídek) byly v rozporu se zákonem, zabýval se orgán dohledu rovněž postupem zadavatele v rámci jím zvoleného způsobu zadání, k čemuž dále uvádí následující skutečnosti. Posouzení úplnosti nabídek a prokázání kvalifikačních předpokladů Ve smyslu § 49 odst. 9 zákona posoudí zadavatel nabídku uchazeče podle § 2c zákona a podle dalších požadavků stanovených v zadání nebo v zadávací dokumentaci. Neprokáže-li uchazeč některý z kvalifikačních předpokladů nebo nesplní-li další požadavky stanovené zadavatelem, zadavatel ho na základě § 2e zákona vyloučí z další účasti na veřejné zakázce. Další předpoklady pro plnění veřejné zakázky vymezil zadavatel v článku 4.2 výzvy k podání nabídek, přičemž z předložené dokumentace vyplývá, že jejich splnění (předložení příslušných dokladů a přehledů porovnatelných zakázek) zadavatel posoudil ve fázi otevírání obálek a míru jejich splnění následně hodnotil ve fázi hodnocení nabídek v rámci druhého hodnotícího kritéria. Uchazeči TexColor Ostrava, spol. s r. o., Ostrava - Přívoz, a KAVIS, s. r. o., Slezská Ostrava, ve svých nabídkách neprokázali kvalifikační předpoklad podle § 2b odst. 1 písm. f) zákona, neboť jimi předložená čestná prohlášení se nevztahují na splatný nedoplatek na penále na pojistném a na penále na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti. S odkazem na výše uvedené orgán dohledu konstatuje, že prokázání kvalifikačních předpokladů je jedním z obligatorních předpokladů účasti na veřejné zakázce, neboť je průkazem toho, že osoba, která bude realizovat veřejnou zakázku, je k plnění způsobilá, což je základní podmínkou zdárného průběhu vlastní realizace předmětu plnění veřejné zakázky. Z předložené dokumentace rovněž vyplývá, že nabídka předložená uchazečem WARSTAV, spol. s r. o., Václavovice, která byla zadavatelem vybrána jako nejvhodnější, je neúplná, neboť neobsahuje prokázání technického a materiálového vybavení {čl. 4.2 písm. a) výzvy} a osvědčení o autorizaci {čl. 4.2 písm. d) výzvy}. V případě jmenovaného uchazeče zadavatel současně porušil povinnost zjišťovat kvalifikaci vybraného uchazeče zadavatelem před uzavřením smlouvy, která je stanovena v ust. § 2a odst. 2 písm. d) zákona. Podle ust. § 2c odst. 2 zákona prokazuje uchazeč, se kterým má být uzavřena smlouva, kvalifikační předpoklady výpisem z Obchodního rejstříku ne starším než 90 dnů, výpisem z evidence Rejstříku trestů ne starším než šest měsíců a potvrzením příslušných orgánů (zdravotní pojišťovny a správy sociálního zabezpečení) ne starším než šest měsíců. Uchazeč WARSTAV, spol. s r. o., Václavovice, předložil za účelem prokázání kvalifikačních předpokladů před uzavřením smlouvy výpis z evidence Rejstříku trestů ze dne 23.2.1999 ověřený ke dni 3.3.1999. Dokumentace dále obsahuje potvrzení VZP ČR, Ostrava ze dne 19.9.2001 a potvrzení Okresní správy sociálního zabezpečení ve Frýdku-Místku ze dne 19.9.2001. Z uvedených skutečností vyplývá, že v souvislosti s prokázáním kvalifikačního předpokladu ve smyslu § 2c odst. 2 písm. a) zákona nebyla naplněna závazná podmínka maximálního stáří předložených dokumentů, neboť doložený výpis z evidence Rejstříku trestů je starší 90 dnů (smlouvy na plnění byly uzavřeny dne 4.9.2000). Z předložených potvrzení orgánů zdravotního pojištění a sociálního zabezpečení vyplývá, že byly vybraným uchazečem doloženy dodatečně, tzn. po datu uzavření smluv na plnění veřejné zakázky. Pochybení zadavatele při posouzení náležitostí dokladů, jimiž vybraný uchazeč prokazuje kvalifikační předpoklady před uzavřením smlouvy, kvalifikuje orgán dohledu jako závažné porušení zákona, a to zejména z toho důvodu, že se jedná o závěrečnou fázi zadávacího procesu a ze strany zadavatele musí být prokazatelné, že byla vybrána skutečně nejvhodnější nabídka - ve smyslu podmínek zadání, ale také v souladu se zákonem, tzn. včetně prokázání kvalifikačních předpokladů. Je v zájmu zadavatele dbát na předložení listin, jimiž vybraný uchazeč prokazuje kvalifikační předpoklady, se všemi zákonem požadovanými náležitostmi, neboť musí být nezpochybnitelné, že kvalifikační předpoklady byly náležitě prokázány, a to nejen formálně (předložením zákonem požadovaných listin v náležité formě), ale také obsahově, a že byl naplněn princip transparentnosti zadávání veřejných zakázek. Přestože výše jmenovaní uchazeči předložili neúplné nabídky a nesplnili kvalifikační předpoklady podle ust. § 2b odst. 1 zákona, zadavatel uchazeče nevyloučil z další účasti na veřejné zakázce, jejich nabídky dále hodnotil a s uchazečem WARSTAV, spol. s r. o., Václavovice, i přes neprokázání kvalifikačních předpokladů před podpisem smlouvy ve smyslu § 2c zákona, uzavřel smlouvy na dílčí plnění veřejné zakázky. Vzhledem k výše uvedenému je nutno konstatovat, že zadavatel svým postupem závažně porušil ust. § 49 odst. 9 v návaznosti na § 2e zákona. Náležitosti záznamu o posouzení a hodnocení nabídek Ve smyslu ust. § 49 odst. 10 zákona pořídí zadavatel o posouzení a hodnocení nabídek záznam, ve kterém uvede popis hodnocení a zdůvodnění výběru nejvhodnější nabídky. Přezkoumáním předložené dokumentace dospěl orgán dohledu ke zjištění, že "zpráva o posouzení a hodnocení nabídek" ze dne 24.8.2000 je neúplná, neboť neobsahuje náležitosti stanovené zákonem - popis hodnocení a zdůvodnění výběru nejvhodnější nabídky. Z hodnotící tabulky, která je přílohou "zprávy o posouzení a hodnocení nabídek", není patrné, na základě jakých údajů z nabídek uchazečů bylo přiděleno konkrétní bodové hodnocení, a co zadavatel v rámci daného kritéria hodnotil. Popisem hodnocení se rozumí uvedení zvoleného způsobu hodnocení - podle výše nabídkové ceny, nebo podle ekonomické vhodnosti nabídek - se stanovením stupně významu jednotlivých kritérií hodnocení a s objasňujícím principem přidělování bodů nabídkám v jednotlivých kritériích, současně s vysvětlením, proč té které nabídce byl přidělen konkrétní počet bodů, a jak se tedy nabídky v jednotlivých kritériích hodnocení liší. Skládá-li se kritérium (např. obecné kritérium) z více částí (podkritérií), je nutné též vysvětlit, jak nabídky uspěly v jednotlivých částech (podkritériích). Na úkor transparentnosti celého zadávacího procesu je rovněž nestanovení stupňů důležitosti, které zadavatel vymezeným hodnotícím kritériím přiřazuje, a rovněž neobjasnění obsahu jednotlivých hodnotících kritérií. Nejmarkantnějším příkladem je páté hodnotící kritérium vymezené jako "jiné návrhy hodné zřetele", které se bez dalšího vysvětlení stává velmi obecným pojmem s různými možnostmi výkladu a nástrojem zadavatele k ovlivnění pořadí nabídek ve fázi jejich hodnocení, vedoucím k oslabení zásady transparentnosti procesu zadávání veřejných zakázek. Jak vyplývá z údajů uvedených v tabulce hodnocení, hodnotil zadavatel v rámci posledně uvedeného kritéria v případě uchazeče WARSTAV, spol. s r. o., Václavovice, deklarované snížení ceny plnění o 1 %. Z hodnotící tabulky není zřejmé, jakým způsobem hodnotil zadavatel v rámci daného kritéria ostatní uchazeče o veřejnou zakázku, kteří, přestože nepředložili žádný "návrh hodný zřetele" byli ohodnoceni body uprostřed bodovací stupnice. V této souvislosti orgán dohledu apeluje na zadavatele, aby při následném zadávání veřejných zakázek věnoval dostatečnou pozornost přípravné fázi zadávacího procesu, včetně přesného, srozumitelného a jednoznačného vymezení obsahu hodnotících kritérií, neboť pouze kvalitní přípravou zadávacích podmínek lze předejít újmě na transparentnosti procesu zadání veřejné zakázky a jeho následné přezkoumatelnosti. Ke způsobu hodnocení nabídek a pořízení záznamu o průběhu hodnocení orgán dohledu uvádí, že při výběru nejvhodnější nabídky je nutné, aby zadavatel respektoval základní cíl zákona, kterým je ekonomické nakládání s veřejnými prostředky, definovanými zákonem jako prostředky státního rozpočtu, státních fondů, příspěvků mezinárodních organizací, rozpočtů územních samosprávných celků (v době zadání i rozpočtů okresních úřadů). Výběr nejvhodnější nabídky musí splňovat tři základní principy platné pro zadávání veřejných zakázek: transparentnost postupu nezvýhodnění (nebo nediskriminaci) žádného z uchazečů možnost přezkumu. Ze zpracovaného výsledku hodnocení jednotlivých nabídek pak zadavatel vychází i při zdůvodnění výběru nejvhodnější nabídky, které je obligatorní náležitostí záznamu o posouzení a hodnocení nabídek. Jen takovýmto způsobem pořízený záznam spolu s další nezbytnou dokumentací umožní zadavateli prokázat, že posouzení a hodnocení nabídek bylo provedeno objektivně a v souladu se zákonem. Je-li jako zdůvodnění výběru nejvhodnější nabídky v záznamu o posouzení a hodnocení nabídek uveden pouze odkaz na bodové hodnocení v přiložených tabulkách, lze konstatovat, že provedené hodnocení je netransparentní a nepřezkoumatelné. Výše uvedené obecné teze jsou aplikovány v rozhodovací praxi orgánu dohledu. Absence popisu hodnocení a zdůvodnění výběru nejvhodnější nabídky jako základních (obligatorních) náležitostí záznamu o posouzení a hodnocení nabídek je závažným porušením § 49 odst. 10 v návaznosti na § 6 odst. 2 zákona, neboť ze záznamu není patrné, jakým způsobem a z jakého důvodu vyhodnotil zadavatel nabídku jednoho z uchazečů jako ekonomicky nejvhodnější. Svým postupem porušil zadavatel jednu ze základních zásad zadávacího procesu - zásadu transparentnosti. Zadavatel musí vždy klást důraz na transparentní (tj. průhledné a průkazné) hodnocení nabídek, a to nejen pro uchazeče, ale i pro orgán dohledu při případném přezkoumávání postupu zadavatele při zadávání veřejné zakázky. Oznámení rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky všem uchazečům o veřejnou zakázku Podle ust. § 49 odst. 10 zákona oznámí zadavatel rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky všem uchazečům ve lhůtě, po kterou jsou uchazeči svými nabídkami vázáni, a zároveň uchazeče poučí o možnosti podat námitky. Z ust. § 68 odst. 2 zákona vyplývá, že rozhodnutí zadavatele, u nichž zákon stanoví povinnost oznámit je příslušnému uchazeči, musí být odeslány doporučeně s doručenkou, případně osobně proti podpisu doručenky uchazeči. V oznámení o zahájení správního řízení vyjádřil orgán dohledu pochybnosti o oznámení rozhodnutí zadavatele o výběru nejvhodnější nabídky všem uchazečům, neboť z předložené dokumentace vyplývá, že oznámení o výběru nejvhodnější nabídky bylo prokazatelně doručeno pouze vybranému uchazeči. Dokumentace neobsahuje příslušné doručenky, popř. potvrzení osobního přijetí rozhodnutí ostatními uchazeči. K uvedenému zjištění se zadavatel v průběhu správního řízení nevyjádřil ani nedoplnil dokumentaci o příslušné doklady prokazující oznámení rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky ostatním uchazečům o veřejnou zakázku. V této souvislosti orgán dohledu uvádí, že všichni uchazeči o veřejnou zakázku (s výjimkou vyloučených) mají nárok na to, aby jim rozhodnutí zadavatele o výběru nejvhodnější nabídky, které je bezesporu zásadním rozhodnutím celého zadávacího procesu, bylo oznámeno a doručeno zákonem stanoveným způsobem. Prokázání oznámení rozhodnutí uchazečům jeho doručením je rovněž významné z hlediska počítání lhůt, které se váží k datu doručení písemností (např. lhůty pro podání námitek), a z hlediska zachování principu transparentnosti procesu zadávání veřejných zakázek a právní jistoty všech uchazečů o veřejnou zakázku. Povinnost zadavatele doručovat v souladu s ust. § 68 odst. 2 zákona vyplývá mimo jiné např. i z rozsudku Vrchního soudu v Olomouci č.j. 2A 7/96 (viz správní spis). Svým postupem zadavatel závažně porušil § 49 odst. 10 v návaznosti na § 68 odst. 2 zákona. Podle § 52 zákona spočívá dohled nad dodržováním zákona mimo jiné i v přezkoumávání úkonů zadavatele a v kontrole jeho postupů při zadávání veřejných zakázek, jakož i v ukládání sankcí. Podle § 62 odst. 1 zákona o zadávání veřejných zakázek, v platném znění, může orgán dohledu uložit za zjištěná závažná či opětovná porušení zákona pokutu nejpozději do tří let ode dne, kdy došlo k tomuto porušení. K porušení zákona došlo dne 4.9.2000, kdy zadavatel uzavřel jednotlivé smlouvy na dílčí plnění veřejné zakázky. V daném případě objektivní tříletá lhůta pro uložení pokuty již uplynula, a proto sankci za závažné porušení zákona nelze uložit. Současně nelze uložit zadavateli opatření k nápravě, neboť veřejná zakázka již byla realizována. Vzhledem ke zjištěným závažným porušením zákona orgán dohledu rozhodl, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí. Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dnů ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže - odboru dohledu nad zadáváním veřejných zakázek v Brně, Joštova 8. Včas podaný rozklad má odkladný účinek. JUDr. Miroslav Šumbera vrchní ředitel Obdrží: Stavební bytové družstvo Havířov, Hornosušská 2/1041, 735 64 Havířov - Prostřední Suchá, zast. JUDr. Ivanem Kožušníkem

Záznam v JSON https://api.hlidacstatu.cz/api/v2/datasety/rozhodnuti-uohs/zaznamy/4682
Popis API

Databáze nově na Hlídači

Pokud máte tip na zajímavý zdroj dat, podělte se s ostatními. Anebo se koukněte na nápady ostatních.

Chybí vám zde nějaká data? Přidejte je a pomozte i ostatním, je to snadné.