Č. j. VZ/S 145/04-153/5157/04-Der
                
                V Brně dne 20.září 2004
                
                
                Úřad pro ochranu hospodářské soutěže ve správním řízení zahájeném dne 21.7.2004 podle § 57 odst. 1 zákona č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění zákona č. 148/1996 Sb., zákona č. 93/1998 Sb., zákona č. 28/2000 Sb., zákona č. 256/2000 Sb., zákona č. 39/2001 Sb., zákona č. 142/2001 Sb., zákona č. 130/2002 Sb., zákona č. 211/2002 Sb., zákona č. 278/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 424/2002 Sb., zákona č. 517/2002 Sb. a zákona č. 41/2004 Sb, na návrh uchazeče AKORD SOFTWARE s. r. o., ul. 28. října 68/165, 709 00 Ostrava-Mariánské Hory, za niž jedná jednatelka Ing. Věra Kovářová, ze dne 20.7.2004 na přezkoumání rozhodnutí zadavatele Plzeňského kraje, Škroupova 18, 306 13 Plzeň, zast. hejtmanem MUDr. Petrem Zimmermannem, ze dne 8.7.2004 o námitkách ze dne 1.7.2004 proti jeho rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky ze dne 8.6.2004 učiněné ve veřejné zakázce "Manažerský informační systém", zadávané výzvou ze dne 29.4.2004 více zájemcům o veřejnou zakázku podle § 49 odst. 1 výše cit. zákona rozhodl takto:
                
                Podle § 59 písm. b) zákona č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění zákona č. 148/1996 Sb., zákona č. 93/1998 Sb., zákona č. 28/2000 Sb., zákona č. 256/2000 Sb., zákona č. 39/2001 Sb., zákona č. 142/2001 Sb., zákona č. 130/2002 Sb., zákona č. 211/2002 Sb., zákona č. 278/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 424/2002 Sb., zákona č. 517/2002 Sb. a zákona č. 41/2004 Sb., se návrhuchazeče AKORD SOFTWARE s. r. o. ze dne 20.7.2004 zamítáa rozhodnutízadavatele Plzeňského kraje o výběru nejvhodnější nabídky se potvrzuje, neboť nebylo shledáno porušení zákona o zadávání veřejných zakázek.
                
                Odůvodnění
                
                Zadavatel Plzeňský kraj, Škroupova 18, 306 13 Plzeň, zast. hejtmanem MUDr. Petrem Zimmermannem (dále jen "zadavatel"), vyzval dne 29.4.2004 podle ust. § 49 odst. 1 zákona č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění zákona č. 148/1996 Sb., zákona č. 93/1998 Sb., zákona č. 28/2000 Sb., zákona č. 256/2000 Sb., zákona č. 39/2001 Sb., zákona č. 142/2001 Sb., zákona č. 130/2002 Sb., zákona č. 211/2002 Sb., zákona č. 278/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 424/2002 Sb., zákona č. 517/2002 Sb. a zákona č. 41/2004 Sb. (dále jen "zákon"), sedm zájemců o veřejnou zakázku k podání nabídky na veřejnou zakázku "Manažerský informační systém".
                V bodě 10. výzvy k podání nabídek zadavatel vymezil, že nabídky uchazečů budou hodnoceny váženě dle následujících kritérií:
                
                Cena za 5 let provozu - kompletní náklady na pořízení SW, HW, 5 let provozních nákladů hrazených uchazeči, základní školení
                
                
                Kritéria funkčnosti:
                
                
                možnost srovnávání mezi sebou - nemocnice zřizované KúPK
                
                
                možnost srovnávání s dalšími nemocnicemi
                
                
                možnost sledování všech požadovaných ukazatelů, včetně výstupních výkazů,
                
                
                možnost změny předpřipravených, přidávání vlastních ukazatelů - uživatelem, dodavatelem
                
                
                rozsah a kvalita ukazatelů nabízených zpracovatelem navíc oproti požadovaným ukazatelům (cílem není nabídnout co největší množství nepotřebných ukazatelů)
                
                
                rozsah splnění ostatních požadavků na funkcionalitu
                
                
                Způsob a rozsah maintenance v ceně
                
                
                Rychlost řešení problémů v rámci maintenance
                
                
                Náročnost systému na obsluhu a čas v rámci přebírání dat ze systémů nemocnic do MIS, v rámci obsluhy a v rámci úvodní analýzy v jednotlivých nemocnicích.
                
                Výzvě k podání nabídek vyhověli čtyři oslovení uchazeči, kteří své nabídky ve lhůtě pro podání nabídek předložili. Nabídky všech uchazečů vyhověly kontrole úplnosti, zadavatel je hodnotil podle hodnotících kritérií vymezených v podmínkách zadání a na základě výsledků hodnocení dne 8.6.2004 rozhodl, že nejvhodnější nabídku podal uchazeč STAPRO s. r. o., Pernštýnské nám. čp. 51, 530 02 Pardubice, za niž jedná Ing. Zdeněk Jirsa, jednatel (dále jen "STAPRO s. r. o.").
                
                Výběr nejvhodnější nabídky oznámil zadavatel uchazečům dopisem ze dne 21.6.2004. Proti rozhodnutí zadavatele o výběru nejvhodnější nabídky podal uchazeč AKORD SOFTWARE s. r. o., ul. 28. října 68/165, 709 00 Ostrava-Mariánské Hory, za niž jedná jednatelka Ing. Věra Kovářová (dále jen "AKORD SOFTWARE s. r. o."), námitky ze dne 1.7.2004, kterým zadavatel rozhodnutím ze dne 8.7.2004 nevyhověl. Rozhodnutí o námitkách obdržel jmenovaný uchazeč dne 12.7.2004.
                
                Uchazeč AKORD SOFTWARE s. r. o. nepovažoval rozhodnutí zadavatele o námitkách za učiněné v souladu se zákonem, využil tedy svého práva a podal u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže návrh ze dne 20.7.2004 na přezkoumání rozhodnutí zadavatele o výběru nejvhodnější nabídky.
                
                V návrhu uchazeč AKORD SOFTWARE s. r. o. namítá, že z výzvy k podání nabídek není zřejmé, jaký stupeň významu přisuzuje zadavatel jednotlivým hodnotícím kritériím, a ve výzvě není rovněž uvedeno, zda jsou či nejsou kritéria uvedena v sestupném pořadí. Předmět plnění veřejné zakázky, kterým je manažerský a informační systém (dále jen "MIS"), není dle názoru jmenovaného uchazeče přesně definován ani ve výzvě ani v zadávací dokumentaci a umožňuje různý výklad uchazečů, což je v rozporu s § 266 odst. 4 zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "obchodní zákoník"). Z podmínek zadání není např. zřejmé, co je míněno pojmem "cíle MIS - řízení a koordinace činnosti". Jmenovaný uchazeč současně namítá rozpor mezi předmětem plnění a kritérii hodnocení, neboť se domnívá, že např. "cíle MIS" nebyly pravděpodobně hodnoceny a že cena za pět let provozu není obsažena v požadavcích na MIS, ale je kritériem hodnocení.
                
                Ze skutečnosti, že ve výzvě k podání nabídek není specifikován obsah návrhu smlouvy o podpoře provozu na pět let, uchazeč AKORD SOFTWARE s. r. o. vyvozuje, že nelze objektivně srovnávat předložené návrhy co do rozsahu a ceny za nabízené služby. V rozporu se zákonem je podle názoru jmenovaného uchazeče rovněž vymezení kritéria "Způsob a rozsah maintenance v ceně", kdy obsah pojmu "maintenance" není specifikován a není rovněž zřejmá souvislost mezi prvním a třetím kritériem hodnocení. V rozhodnutí o námitkách se zadavatel zmiňuje o podkritériích hodnocení, přičemž ve výzvě k podání nabídek nejsou tato podkritéria definována.
                
                Vycházejíc z vlastních zkušeností nejeví se uchazeči AKORD SOFTWARE s. r. o. třetí varianta jako nejvhodnější, neboť představuje výraznou závislost na dodavateli, menší operativnost a zvýšené náklady v podobě víceprací a dalších služeb. Využití varianty umístění datového centra v jednotlivých nemocnicích a sídle zadavatele by naopak znamenala autonomní, efektivní a operativní sledování a řízení provozu jednotlivých zdravotnických zařízení a pružnější a levnější spolupráci mezi nemocnicemi a zadavatelem.
                
                Uchazeč AKORD SOFTWARE s. r. o. se svým návrhem domáhá zrušení zadání veřejné zakázky.
                
                Zadavatel se k podanému návrhu vyjádřil ve svém stanovisku č.j. H/118/04 ze dne 29.7.2004, které Úřad pro ochranu hospodářské soutěže obdržel dne 4.8.2004 současně s dokumentací o zadání šetřené veřejné zakázky. Ve stanovisku zadavatel shrnuje dosavadní průběh procesu zadání veřejné zakázky a ke skutečnostem namítaným v návrhu uvádí následující skutečnosti.
                
                Zadání veřejné zakázky umožňuje vytvoření nabídek, aniž by diskriminovalo některého z uchazečů. Společnosti působící v daném oboru na trhu nabízí obdobná řešení, pouze s odlišným způsobem přístupu k detailu analyzovaných dat. Podrobnou specifikací předmětu plnění veřejné zakázky by zadavatel znemožnil účast některých uchazečů v soutěži a zvýhodnil by konkrétní uchazeče, což je v rozporu se smyslem zákona. Žádný z uchazečů nepožádal o bližší specifikaci předmětu plnění, z čehož zadavatel vyvozuje, že všichni účastníci soutěže považovali zadání veřejné zakázky za přehledné a jednoznačné. Předmět plnění je konkretizován v zadávací dokumentaci, kterou měli všichni uchazeči k dispozici, zejména v příloze č. 1 zadávací dokumentace (cíle MIS), v níž je mj. požadován soulad nabízeného řešení s platnými právními předpisy a se standardy informačních systémů veřejné správy vydávaných Ministerstvem informatiky ČR. Zadávací dokumentace je dle názoru zadavatele natolik konkrétní, že umožňuje vypracovat kvalifikovanou nabídku, o čemž svědčí rovněž nabídky předložené jednotlivými uchazeči o veřejnou zakázku. Zadavatel je přesvědčen, že přípravné fázi zadání šetřené veřejné zakázky věnoval dostatečnou pozornost, s využitím připomínek dotčených zdravotnických zařízení tak, aby zadání veřejné zakázky obsahovalo všechny požadované funkce a vlastnosti MIS.
                
                K namítanému zásadnímu rozdílu mezi předmětem plnění a kritérii hodnocení zadavatel uvádí, že hodnotící kritéria plně odpovídají předmětu veřejné zakázky vymezenému v podmínkách zadání. Hodnocení cílů MIS se do hodnotících kritérií promítlo v bodu 10 odrážce 2 výzvy k podání nabídek "Kritéria funkčnosti". Cena za pět let provozu je obsažena ve výzvě k podání nabídek, přičemž v bodu 2 výzvy je uveden výslovný požadavek zadavatele na vypracování nabídky v souladu s podmínkami zadání. Požadavek na tento údaj je rovněž obsahem přílohy č. 4 zadávací dokumentace "Tabulka nabídkových cen", bodu 9 výzvy k podání nabídek, týkajícího se požadovaného obsahu nabídek, a cena za pět let provozu je rovněž prvním kritériem hodnocení veřejné zakázky.
                
                Obsah smlouvy o podpoře provozu je dle názoru zadavatele podrobně specifikován v příloze č. 4 v jednotlivých položkách "Tabulky nabídkových cen". Pojem "maintenance" je běžně používaný pojem pro podporu či údržbu systému, a to nejen v oblasti software. Své tvrzení dokládá zadavatel odkazem na pokyn Ministerstva financí ČR č. D-235, v němž je pod nadpisem "Maintenance software (Údržba software)" uveden text, že smlouvy o software maintenance jsou typické tím, že spojují softwarové aktualizace update spolu s technickou podporou. K namítaným rozporům v zadání a možnostem odlišného výkladu použitých pojmů zadavatel dodává, že navrhovatel nevyužil v průběhu lhůty pro podání námitek svého práva písemně se dotázat zadavatele na upřesnění předmětu plnění veřejné zakázky a písemné dotazy nebyly vzneseny ani od ostatních uchazečů.
                
                V souvislosti s hodnocením nabídek zadavatel uvádí, že nabídky hodnotil podle kritérií stanovených ve výzvě pro podání nabídek, přičemž jednotlivým kritériím byl přiřazen stupeň významu odpovídající jejich pořadí ve výzvě. Celkového hodnocení bylo dosaženo součtem individuálních hodnocení jednotlivých členů komise pro posouzení a hodnocení nabídek a vynásobením získaného počtu bodů příslušným stupněm významu, což je v souladu s ust. § 6 zákona, na něž odkazuje ust. § 49 odst. 4 zákona. Soulad postupu se zákonem dokládá zadavatel odkazem na dřívější rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže č. j. S 71-R/01-531/140/ZH, č. j. S 140/01-153/3372/01-Dh, č. j. S 161/01-151/3765/01-Jak, č. j. S 79/01-153/2689/01-Bs, č. j. VZ/S 136/03-153/4450/03-Gar a č. j. S 161/01-151/3765/01-Jak, která se zabývají otázkou hodnocení nabídek, volbou způsobu hodnocení, použitím kritérií hodnocení a stanovením jejich stupňů významu.
                
                Obsahem prvního hodnotícího kritéria je pouze nabídková cena. V rámci třetího hodnotícího kritéria byl hodnocen rozsah služeb u maintenance a způsob dodávky těchto služeb, které uchazeč v rámci nabídkové ceny nabízí. Nejedná se tedy o překrytí prvního a třetího hodnotícího kritéria. K použití termínu "podkritérium hodnocení" v rozhodnutí o námitkách zadavatel sděluje, že se jedná o odkaz na jednotlivá hodnotící kritéria, z nichž jedno je z důvodu přehlednosti a transparentnosti detailněji rozvedeno do několika bodů. Upřesnění tohoto kritéria byla zadavatelem v rozhodnutí o námitkách označena jako podkritéria.
                
                Tvrzení uchazeče AKORD SOFTWARE s. r. o. o nejmenší výhodnosti třetí varianty považuje zadavatel za zavádějící a neopřené o racionální argumenty, neboť všechny varianty řešení jsou z hlediska naplnění potřeb zadavatele pro provoz MIS zcela srovnatelné. První varianta doporučovaná jmenovaným uchazečem je nejnákladnější, převyšuje finanční možnosti zadavatele a v neposlední řadě rovněž finanční limit stanovený pro daný způsob zadání veřejné zakázky. Při výběru vhodné varianty zadavatel zohlednil dodatečné náklady spojené s provozem jednotlivých variant a dospěl k závěru, že třetí varianta je nejméně nákladná. V této souvislosti odkazuje zadavatel na rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže č. j. S 228/99-150/468/2000-Hm, v němž je konstatováno, že při použití jiných způsobů zadávání veřejných zakázek podle části třetí zákona není postup při předkládání variantních řešení výslovně upraven, jako je tomu v případě veřejných zakázek zadávaných formou obchodní veřejné soutěže.
                
                Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen "orgán dohledu") jako orgán dohledu nad dodržováním zákona o zadávání veřejných zakázek obdržel návrh uchazeče AKORD SOFTWARE s. r. o. na přezkoumání rozhodnutí zadavatele o námitkách dne 21.7.2004 a tímto dnem bylo podle § 57 odst. 1 zákona zahájeno správní řízení.
                
                Podle § 58 zákona jsou účastníky tohoto řízení:
                
                zadavatel,
                
                STAPRO s. r. o., jejíž nabídka byla vybrána jako nejvhodnější,
                
                AKORD SOFTWARE s. r. o.
                
                Orgán dohledu zaslal účastníkům oznámení č. j. VZ/S 145/04-152/4114/04-Der ze dne 11.8.2004 o zahájení správního řízení. Současně byli účastníci řízení poučeni o možnosti vyjádřit se ve stanovené lhůtě ke skutečnostem, které budou podkladem pro rozhodnutí, jakož i ke způsobu jejich zjištění, popřípadě navrhnout doplnění šetření (§ 33 zákona č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád), ve znění pozdějších předpisů - dále jen "správní řád"), nahlédnout do spisu tohoto řízení a pořizovat si z něho výpisy (§ 23 správního řádu). V oznámení o zahájení správního řízení byl zadavatel požádán o prokázání doručení rozhodnutí o námitkách uchazeči AKORD SOFTWARE s. r. o. a o doplnění dokumentace o slovní popis hodnocení, na nějž odkazuje ve svém stanovisku k návrhu.
                
                Dne 17.8.2004 obdržel orgán dohledu žádost zadavatele o nahlédnutí do správního spisu. Žádosti bylo ze strany orgánu dohledu vyhověno a dne 24.8.2004 bylo zástupci zadavatele po předložení plné moci umožněno nahlédnutí do příslušného správního spisu. O jednání byl pořízen protokol, podepsán všemi zúčastněnými osobami, přičemž jedno vyhotovení obdržel zadavatel a jedno vyhotovení je založeno ve správním spisu.
                
                Na žádost orgánu dohledu v oznámení o zahájení správního řízení zaslal zadavatel dopisem č.j. Ř/211/04 ze dne 25.8.2004 doklad prokazující doručení rozhodnutí o námitkách uchazeči AKORD SOFTWARE s. r. o. a doplnil dokumentaci o slovní popis hodnocení nabídek a dílčí materiály pořízené v průběhu zadávání veřejné zakázky. K doplnění dokumentace zadavatel uvádí, že popis hodnocení dle jednotlivých kritérií byl pro přehlednost upraven do tabulky. Z uvedeného důvodu již k záznamu o posouzení a hodnocení nabídek nebyl připojen podrobný slovní popis hodnocení, kterým zadavatel dokumentaci doplňuje.
                
                Orgán dohledu přezkoumal na základě § 57 an. zákona případ ve všech souvislostech, přičemž po zhodnocení všech podkladů, zejména dokumentace o zadání veřejné zakázky a na základě vlastního zjištění konstatuje, že zadavatel při zadávání šetřené veřejné zakázky neporušil zákon. Ke svému rozhodnutí uvádí orgán dohledu následující rozhodné skutečnosti.
                
                Vymezení předmětu plnění veřejné zakázky
                
                V návrhu uchazeč AKORD SOFTWARE s. r. o. namítá nejednoznačné zadání, kdy předmět plnění není přesně definován a umožňuje různý výklad uchazečů (pojem "cíle MIS - řízení a koordinace činnosti"). Jmenovaný uchazeč současně poukazuje na rozpor mezi vymezením předmětu plnění a kritérii hodnocení, neboť cíle MIS se pravděpodobně nepromítly do hodnocení, a naopak cena za 5 let provozu jako jedno z hodnotících kritérií není v požadavcích na MIS uvedena.
                
                Podle názoru zadavatele je vymezení předmětu plnění v podmínkách zadání natolik konkrétní, že umožňuje vypracovat kvalifikované nabídky, aniž by použitím detailní specifikace diskriminovalo některého z uchazečů. Současně zadavatel poukazuje na skutečnost, že žádný z uchazečů nepožádal o bližší vymezení předmětu plnění, z čehož vyvozuje, že všichni účastníci soutěže považovali zadání veřejné zakázky za přehledné a jednoznačné. K namítanému zásadnímu rozdílu mezi předmětem plnění a kritérii hodnocení zadavatel uvádí, že cíle MIS hodnotil v rámci druhého hodnotícího kritéria a že požadavek na uvedení ceny za pět let provozu je v podmínkách zadání výslovně vymezen.
                
                Z dokumentace o zadání veřejné zakázky vyplývá, že předmět plnění vymezil zadavatel v bodu 2 výzvy k podání nabídek jako dodávku a implementaci Manažerského a informačního systému pro zadavatele a výslovně uvedené nemocnice. Požadavky na fungování celého systému a podmínky pro jeho řešení ve třech různých variantách konkretizoval zadavatel v příloze 1 textové části zadávací dokumentace nazvané "Cíle MIS", přičemž rozsah a podrobnost vymezení předmětu plnění odpovídá charakteru zadávané veřejné zakázky.
                
                Nejasnost nespatřuje orgán dohledu ani v pojmu "řízení a koordinace činnosti" použitého zadavatelem v rámci vymezených cílů MIS v příloze č. 1 zadávací dokumentace. S ohledem na požadované plnění a obor působnosti zadavatele je nepochybné, že požadavkem zadavatele je prostřednictvím informačního systému řídit a koordinovat činnost vlastní spolu s činností zdravotnických zařízení. Jedná se o vymezení základního cíle fungování celého systému, tj. řídit a koordinovat, bez níž by byl systém nefunkční. Základní cíl je v další části zadávací dokumentace konkretizován prostřednictvím požadavků na výčet činností a soulad se souvisejícími právními předpisy.
                
                Po přezkoumání předložené dokumentace orgán dohledu konstatuje, že neshledal rozpor mezi vymezeným předmětem plnění a následným hodnocením nabídek. Cíle MIS a rovněž cena za 5 let provozu byly obsahem podmínek zadání tak, jak uvádí zadavatel ve svém stanovisku, a rovněž se promítly do hodnocení (cíle MIS v rámci druhého hodnotícího kritéria a cena v rámci prvního hodnotícího kritéria).
                
                Podle ust. § 2h odst. 1 zákona zadavatel odpovídá za úplnost a správnost údajů v zadávací dokumentaci. Po posouzení všech výše uvedených skutečností současně s přezkoumáním nabídek jednotlivých uchazečů o veřejnou zakázku dospěl orgán dohledu k závěru, že předmět plnění vymezil zadavatel natolik srozumitelně, že na jeho základě mohly být předloženy vzájemně srovnatelné nabídky, které zadavatel mohl objektivně hodnotit.
                
                V souvislosti s odkazem uchazeče AKORD SOFTWARE s. r. o. na ust. § 266 odst. 1 obchodního zákoníku orgán dohledu poznamenává, že na základě § 51 zákona spočívá jeho kompetence v dohledu nad dodržováním zákona o zadávání veřejných zakázek, a není tedy oprávněn konstatovat porušení jiných právních předpisů. Z uvedeného důvodu přezkoumal orgán dohledu soulad postupu zadavatele se zákonem o zadávání veřejných zakázek a při vymezení předmětu plnění veřejné zakázky neshledal porušení zákona.
                
                Obsah návrhu smlouvy
                
                Podle uchazeče AKORD SOFTWARE s. r. o. není ve výzvě specifikován obsah návrhu smlouvy o podpoře provozu na pět let a z uvedeného důvodu jsou předložené návrhy v rámci svého rozsahu a ceny za nabízené služby neporovnatelné. K namítané skutečnosti zadavatel uvádí, že obsah smlouvy je podrobně specifikován v jednotlivých položkách přílohy č. 4 "Tabulka nabídkových cen".
                
                Podle § 2 písm. g) zákona je nabídkou návrh na uzavření smlouvy, doložený doklady požadovanými v zadání veřejné zakázky. Z tohoto pohledu je tedy oprávněný argument zadavatele, že obsahové náležitosti návrhu smlouvy vymezil v podmínkách zadání, a to nejen specifikací předmětu plnění, ale také prostřednictvím položkového rozpočtu ("Tabulka nabídkových cen"), v němž jsou v jednotlivých položkách obsaženy všechny požadované činnosti a jejich rozsah. Na požadavky vymezené zadavatelem v podmínkách zadání reagovali uchazeči předložením odpovídajících nabídek a v tomto smyslu rovněž formulovali konkrétní návrhy smluv o podpoře provozu na pět let.
                
                V návaznosti na výše uvedené skutečnosti orgán dohledu konstatuje, že v postupu zadavatele při vymezování obsahu návrhu smluv o podpoře provozu na pět let neshledal pochybení, a nebyla tedy objektivně potvrzena domněnka navrhovatele o předložení vzájemně nesrovnatelných nabídek.
                
                Vymezení hodnotících kritérií
                
                V návrhu uchazeč AKORD SOFTWARE s. r. o. namítá, že z výzvy k podání nabídek není zřejmé, jaký stupeň významu přisuzuje zadavatel jednotlivým hodnotícím kritériím a zda jsou či nejsou uvedena v sestupném pořadí. V rozporu se zákonem je podle názoru jmenovaného uchazeče vymezení blíže nespecifikovaného kritéria "Způsob a rozsah maintenance v ceně", kdy není zřejmá souvislost mezi prvním a třetím kritériem hodnocení. Jmenovaný uchazeč současně namítá, že v rozhodnutí o námitkách se zadavatel zmiňuje o podkritériích hodnocení, přičemž ve výzvě k podání nabídek nejsou tato podkritéria definována.
                
                V souvislosti s hodnocením nabídek zadavatel uvádí, že nabídky hodnotil podle stanovených kritérií v souladu s ust. § 6 zákona, na něž odkazuje § 49 odst. 4 zákona, přičemž jednotlivým kritériím byl přiřazen stupeň významu odpovídající jejich pořadí ve výzvě. Obsahem prvního hodnotícího kritéria je pouze nabídková cena. V rámci třetího hodnotícího kritéria byl hodnocen rozsah služeb a způsob dodávky služeb v rámci maintenance, které uchazeč za svou nabídkovou cenu nabízí. Nejedná se tedy o překrytí prvního a třetího hodnotícího kritéria. K použití termínu "podkritérium hodnocení" v rozhodnutí o námitkách zadavatel sděluje, že se jedná o odkaz na jednotlivá hodnotící kritéria, z nichž jedno je z důvodu přehlednosti a transparentnosti detailněji rozvedeno do několika bodů. Pojem "maintenance" je běžně používaný pojem pro podporu či údržbu systému.
                
                Ve smyslu § 49 odst. 4 písm. c) zákona zvolil zadavatel v podmínkách zadání způsob hodnocení nabídek podle jejich ekonomické výhodnosti, tedy pomocí více kritérií (viz odkaz na § 6 zákona). Vymezení konkrétních kritérií hodnocení, jejich obsahu, rozsahu a stupně důležitosti, který je jim přisuzován, je ve výlučné kompetenci zadavatele a odvíjí se od charakteru veřejné zakázky a potřeb zadavatele.
                
                Zákon obecně neukládá zadavateli povinnost stanovit v podmínkách zadání váhu jednotlivých kritérií. Z pohledu zákona je postačující, je-li všem uchazečům o veřejnou zakázku předem známo, jaká kritéria pro hodnocení nabídek budou použita. Zadavatel tuto podmínku naplnil, neboť ve výzvě uvedl přehled všech hodnotících kritérií, podle nichž hodlá nabídky hodnotit. Povinnost zadavatele výslovně uvést v podmínkách zadání, že jsou kritéria seřazena v sestupném pořadí, není zákonem stanovena. Z předložené dokumentace navíc vyplývá, že zadavatel nabídky hodnotil na základě předem vymezených kritérií seřazených sestupně podle stupně jejich důležitosti.
                
                Obecně není v rozporu se zákonem, skládá-li se hodnotící kritérium z více částí, tzv. podkritérií. V šetřeném případě zadavatel rozčlenil druhé hodnotící kritérium na několik částí, ač je jako podkritéria v podmínkách zadání výslovně neoznačil. Jak uvádí zadavatel ve svém stanovisku, použil podkritéria z důvodu přehlednosti a transparentnosti procesu hodnocení nabídek. S ohledem na skutečnost, že vymezení kritérií hodnocení, včetně jejich rozčlenění na podkritéria, bylo všem uchazečům předem oznámeno ve výzvě k podání nabídek, nelze namítat porušení zákona pouze z důvodu, že zadavatel rozčlenění kritéria na více částí v podmínkách zadání výslovně nenazval podkritérii.
                
                V souvislosti s použitím pojmu "maintenance" v jednom z hodnotících kritérií se orgán dohledu ztotožňuje s vyjádřením zadavatele, že se jedná o v daném oboru všeobecně známý a běžně používaný pojem. Současně je třeba připustit argumentaci zadavatele, že hodnotící kritéria byla pro všechny uchazeče zřejmá a srozumitelná, neboť na vymezené podmínky zadání (včetně hodnotících kritérií) reagovali všichni uchazeči předložením adekvátních nabídek. Souhlasit nelze ani s námitkami navrhovatele týkajícími se rozporu mezi prvním kritériem "Cena za pět let provozu…" a třetím kritériem "Způsob a rozsah maintenance v ceně". Obsahem třetího hodnotícího kritéria není nabídková cena, nýbrž rozsah maintenance a způsob jejího provedení, jež jsou uchazeči schopni nabídnout v rámci ceny, kterou předkládají ve svých nabídkách.
                
                Orgán dohledu konstatuje, že celkový počet a struktura hodnotících kritérií (resp. podkritéríí) byly přiměřené rozsahu veřejné zakázky a jejich vymezení umožnilo objektivní hodnocení nabídek v souladu s ust. § 6 zákona.
                
                Variantní řešení
                
                Uchazeči AKORD SOFTWARE s. r. o. se třetí varianta vybraná zadavatelem nejeví jako nejvhodnější, neboť představuje výraznou závislost na dodavateli, menší operativnost a zvýšené náklady v podobě víceprací a dalších služeb. Tvrzení jmenovaného uchazeče považuje zadavatel za zavádějící, neboť všechny varianty řešení jsou z hlediska naplnění potřeb zadavatele pro provoz MIS zcela srovnatelné.
                
                Podle § 6 odst. 3 zákona je zadavatel při hodnocení nabídek povinen vzít v úvahu všechny varianty, které uchazeč předložil, pokud předem v zadání veřejné zakázky možnost variantního řešení nevyloučil. Vyžaduje-li zadavatel předložení variantního řešení výslovně v podmínkách zadání, měl by v podmínkách zadání stanovit minimální požadavky na vypracování variantního řešení. V šetřeném případě zadavatel v příloze č. 1 zadávací dokumentace vymezil rozhodný požadavek pro vypracování variantního řešení, tj. umístění datového centra, přičemž pro třetí variantu výslovně vymezil podrobnější podmínky. Po řádném uvážení všech předložených variant se rozhodl, že jeho požadavky nejlépe splňuje třetí varianta. S ohledem na skutečnost, že všichni uchazeči předložili své nabídky ve všech variantách, neznevýhodnil zadavatel výběrem a hodnocením třetí varianty žádného z uchazečů o veřejnou zakázku.
                
                V procesu zadávání veřejných zakázek je především nezbytné, aby zadavatel respektoval základní cíl zákona, kterým je ekonomické nakládání s veřejnými prostředky, čehož bylo dosaženo výběrem pro zadavatele nejméně nákladné varianty řešení.
                
                Pro úplnost orgán dohledu konstatuje, že posouzení a hodnocení nabídek po odborné stránce, tj. zda a jak předložené nabídky splňují požadavky zadavatele uvedené v podmínkách zadání, náleží podle zákona zadavateli, a je třeba dodat, že uvedený princip aplikuje orgán dohledu i ve své rozhodovací praxi, přičemž se opírá o precedentní druhostupňová rozhodnutí předsedy Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže a rovněž o judikáty Vrchního soudu v Olomouci, např. č. j. 2 A 1/99 či 2 A 7/2000 (viz správní spis). Orgán dohledu nemůže zadavatele v odborném hodnocení nabídek zastoupit a nařídit zadavateli, jak má nabídky v jednotlivých kritériích hodnotit, případně pro kterou z variant řešení se rozhodnout. V jeho kompetenci je dohled nad rámcem, ve kterém probíhá výběr nejvhodnější nabídky, tedy nad tím, zda postup zadavatele v průběhu veřejné zakázky byl v souladu se zákonem.
                
                Pro úplnost orgán dohledu uvádí, že podle § 109 zákona č. 40/2004 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění zákona č. 436/2004 Sb. a zákona č. 437/2004 Sb., se zadávání veřejných zakázek, řízení o přezkoumání úkonů zadavatele orgánem dohledu a řízení o uložení sankce zahájené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona dokončí podle dosavadních právních předpisů. Obdobně se postupuje i v řízení o přezkoumání úkonů zadavatele orgánem dohledu nebo v řízení o uložení sankce, které na zadávání veřejných zakázek podle věty první navazují.
                
                Po provedeném přezkoumání postupu zadavatele při zadávání předmětné veřejné zakázky a po zhodnocení všech skutečností orgán dohledu konstatuje, že v postupu zadavatele neshledal porušení zákona, a proto návrh uchazeče AKORD SOFTWARE s. r. o. na přezkoumání rozhodnutí zadavatele o námitkách zamítl jako nedůvodný a rozhodnutí zadavatele o výběru nejvhodnější nabídky potvrdil.
                
                Poučení:
                
                Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dní ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže - odboru dohledu nad zadáváním veřejných zakázek v Brně, Joštova 8. Včas podaný rozklad má odkladný účinek.
                
                Rozhodnutí nabylo právní moci dne 6.5.2005
                Rozhodnutí bylo potvrzeno rozhodnutím předsedy Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže č. j. 2R 96/04-Hr28.4.2005 ze dne
                
                JUDr. Miroslav Šumbera
                
                vrchní ředitel
                
                Obdrží:
                
                1) Plzeňský kraj, Škroupova 18, 301 00 Plzeň, zast. MUDr. Petrem Zimmermannem
                
                2) STAPRO s. r. o., Pernštýnské nám. čp. 51, 530 02 Pardubice, zast. Ing. Zdeňkem Jirsou
                
                3) AKORD SOFTWARE s. r. o., ul. 28. října 68/165, 709 00 Ostrava-Mariánské Hory,
                  zast. Ing. Věrou Kovářovou