Č. j. VZ/S 199/04-152/5623/04-SH
V Brně dne 29. listopadu 2004
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže ve správním řízení zahájeném dne 1. 10. 2004 z vlastního podnětu podle § 57 odst. 1 zákona č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění zákona č. 148/1996 Sb., zákona č. 93/1998 Sb., zákona č. 28/2000 Sb., zákona č. 256/2000 Sb., zákona č. 39/2001 Sb., zákona č. 142/2001 Sb., zákona č. 130/2002 Sb., zákona č. 211/2002 Sb., zákona č. 278/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 424/2002 Sb., zákona č. 517/2002 Sb. a zákona č. 41/2004 Sb., ve věci přezkoumávání postupu zadavatele Stodské nemocnice a. s., Hradecká 600, 333 01 Stod, zastoupené Ing. Miloslavou Šlajsovou, ředitelkou, ve správním řízení zastoupené na základě plné moci ze dne 13. 8. 2004 JUDr. Janem Gallivodou, advokátem, Nerudova 5, 301 27 Plzeň, při zadávání veřejné zakázky "Návrh řešení přísálové sterilizace a kompletní dodávka navržené sterilizační techniky", zadávané výzvou ze dne 29. 4. 2004 více zájemcům k podání nabídek podle § 49 odst. 1 cit. zákona, rozhodl takto:
Zadavatel - Stodská nemocnice a. s. - porušil:
§ 49 odst. 4 písm. a) v návaznosti na § 2h odst. 1 cit. zákona tím, že podmínky zadání veřejné zakázky neobsahují požadavky na plnění veřejné zakázky, které jednoznačně vymezují množství a druh dodávek,
§ 49 odst. 9 cit. zákona, neboť nevyloučil z další účasti na veřejné zakázce uchazeče MAC, spol. s r. o., Napajedla, který ve své nabídce neprokázal kvalifikační předpoklady a nesplnil další požadavky stanovené zadavatelem v podmínkách výzvy,
§ 49 odst. 10 cit. zákona, neboť "zápis o průběhu výběru nejvhodnější nabídky" ze dne 18. 6. 2004 neobsahuje popis hodnocení a zdůvodnění výběru nejvhodnější nabídky, a hodnocení spolu s výběrem je tak netransparentní a nepřezkoumatelné.
Podle § 59 písm. a) v návaznosti na § 60a cit. zákona se ruší rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky ze dne 24. 6. 2004 a současně i zadání veřejné zakázky.
O d ů v o d n ě n í
Stodská nemocnice a. s., Hradecká 600, 333 01 Stod, zastoupená Ing. Miloslavou Šlajsovou, ředitelkou, obeslala podle § 49 odst. 1 zákona č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění zákona č. 148/1996 Sb., zákona č. 93/1998 Sb., zákona č. 28/2000 Sb., zákona č. 256/2000 Sb., zákona č. 39/2001 Sb., zákona č. 142/2001 Sb., zákona č. 130/2002 Sb., zákona č. 211/2002 Sb., zákona č. 278/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 424/2002 Sb., zákona č. 517/2002 Sb. a zákona č. 41/2004 Sb. (dále jen "zákon"), výzvou ze dne 29. 4. 2004 šest zájemců k podání nabídky na veřejnou zakázku "Návrh řešení přísálové sterilizace a kompletní dodávka navržené sterilizační techniky" (dále jen "výzva").
Výzva ze dne 29. 4. 2004 je v záhlaví označena jako "výzva více zájemcům o veřejnou zakázku k podání nabídky podle § 49a odst. 1 zákona". Vzhledem k postupu zadavatele při zadání předmětné veřejné zakázky, který odpovídá postupu podle § 49 odst. 1 zákona, výši peněžitého závazku bez DPH odpovídajícího způsobu zadání podle téhož ustanovení zákona a v neposlední řadě stanovisku zadavatele, v němž odůvodňuje uvedení nesprávného ustanovení zákona ve výzvě chybou v psaní, dospěl orgán k závěru, že zadavatel měl v úmyslu předmětnou veřejnou zakázku zadat výzvou více zájemcům o veřejnou zakázku způsobem podle § 49 odst. 1 zákona.
Z dokumentace o zadání veřejné zakázky vyplývá, že zadavatel do konce lhůty pro podání nabídek obdržel šest nabídek a že žádná z nich nebyla vyřazena z dalšího posouzení a hodnocení. Po provedeném posouzení a hodnocení nabídek zadavatel dne 24. 6. 2004 rozhodl, že nejvhodnější nabídku podal uchazeč HOSPIMED, spol. s r. o., Praha.
Proti rozhodnutí zadavatele o výběru nejvhodnější nabídky podal uchazeč BMT a. s., Brno, námitky, které zadavatel obdržel dne 2. 7. 2004 a kterým po přezkoumání jejich oprávněnosti nevyhověl, což jmenovanému uchazeči oznámil podle § 56 odst. 2 zákona rozhodnutím ze dne 9. 7. 2004, které jmenovaný uchazeč převzal podle doručenky dne 12. 7. 2004. Vzhledem k tomu, že uchazeč nepovažoval rozhodnutí zadavatele za učiněné v souladu se zákonem, podal dopisem ze dne 21. 7. 2004 návrh na přezkoumání rozhodnutí zadavatele o námitkách u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále "orgán dohledu") obdržel výše uvedený návrh dne 21. 7. 2004 a tímto dnem bylo podle § 57 odst. 1 zákona zahájeno správní řízení ve věci přezkoumávání rozhodnutí zadavatele o námitkách. Zadavatel obdržel předmětný návrh až dne 23. 7. 2004, tj. po lhůtě stanovené v zákoně. Rozhodnutím č. j. VZ/S 161/04-152/4746/04-SH ze dne 17. 9. 2004, které nabylo právní moci dne 16. 10. 2004, byl proto návrh uchazeče BMT a. s., Brno, zamítnut.
Orgán dohledu při přezkoumávání dokumentace o zadání veřejné zakázky zjistil z předložených materiálů skutečnosti, které ho vedly k zahájení správního řízení z úřední povinnosti. Důvodem pro zahájení řízení byla zjištění, že zadavatel v podmínkách výzvy nevymezil určitým a srozumitelným způsobem předmět plnění veřejné zakázky a v "zápisu o průběhu výběru nejvhodnější nabídky" ze dne 18. 6. 2004 neuvedl popis hodnocení a zdůvodnění výběru nejvhodnější nabídky.
Účastníky řízení podle § 58 zákona jsou:
zadavatel,
BMT a. s., Cejl 50, 656 60 Brno, za niž jedná JUDr. Jaroslav Kopeček, místopředseda představenstva,
HOSPIMED, spol. s r. o., Malešická 2251/51, 130 00 Praha 3, za niž jedná MUDr. Jindřich Řehák, jednatel, a jejíž nabídka byla vybrána jako nejvhodnější,
MAC, spol. s r. o., Příční 777, 763 61 Napajedla, za niž jedná RNDr. Zdeněk Hubáček, CSc., jednatel, jejíž nabídka se umístila jako druhá až třetí v pořadí,
medisap, s. r.o ., Na rovnosti 2244/5, 130 00 Praha 3, za niž jedná Ing. Milan Šamánek, jednatel, jejíž nabídka se umístila jako druhá až třetí v pořadí.
Zahájení řízení oznámil orgán dohledu účastníkům řízení dopisem č. j. VZ/S 199/04-
-152/4887/04-SH ze dne 29. 9. 2004; současně byli účastníci řízení poučeni o možnosti vyjádřit se ve stanovené lhůtě ke skutečnostem, které budou podkladem pro rozhodnutí, jakož i ke způsobu jejich zjištění, popřípadě navrhnout doplnění šetření podle § 33 správního řádu. Orgán dohledu rovněž vyzval zadavatele, aby předložil zadávací a projektovou dokumentaci vztahující se k předmětné veřejné zakázce, pokud byla zpracována a poskytnuta zájemcům.
Zadavatel ve svém vyjádření ze dne 12. 10. 2004 ke zjištěním orgánu dohledu uvedl, že zaslal orgánu dohledu veškerou dostupnou dokumentaci vztahující se k předmětné veřejné zakázce a obsahující pouze "zadávací dokumentaci", neboť projektová (technická) dokumentace nebyla zpracována z důvodu, že příslušnou konfiguraci vytvářeli sami uchazeči. Zadavatel uvádí, že v případě nejasností vztahujících se k vymezení plnění veřejné zakázky mohli uchazeči využít právo doplňujících dotazů. Co se týče výběru nejvhodnější nabídky, zadavatel ve svém vyjádření odkazuje na "zápis o průběhu výběru nejvhodnější nabídky" ze dne 18. 6. 2004. Zadavatel má za to, že jednotliví hodnotitelé transparentním způsobem hodnotili nabídky podle stanovených kritérií. Zadavatel dále poukazuje na skutečnost, že je běžné a dostačující použití bodového hodnocení, které není nutné slovně popisovat, pokud vyjadřuje hodnocení dle stanovených kritérií.
Orgán dohledu přezkoumal na základě ustanovení § 57 a následujících zákona případ ve všech vzájemných souvislostech, po zhodnocení všech podkladů, zejména dokumentace o zadání veřejné zakázky, dokumentů předložených zadavatelem a na základě vlastních zjištění konstatuje, že zadavatel tím, že v podmínkách zadání nevymezil dostatečným způsobem předmět plnění veřejné zakázky a že předložená dokumentace neobsahuje popis hodnocení nabídek a zdůvodnění výběru nejvhodnější nabídky, porušil zákon.
K jednotlivým porušením zákona uvádí orgán dohledu následující skutečnosti.
K porušení § 49 odst. 4 písm. a) zákona v návaznosti na § 2h odst. 1 zákona
Podle § 49 odst. 4 písm. a) zákona "Výzva k podání nabídky podle odstavce 1 nebo 2 musí shodně pro všechny zájemce obsahovat plnění veřejné zakázky".
Podle § 2h odst. 1 zákona "Zadávací dokumentace je souhrn údajů a informací nezbytných pro zpracování nabídky. Zadavatel ji poskytuje na vyžádání zájemcům o veřejnou zakázku. Součástí zadávací dokumentace musí být technické podmínky veřejné zakázky určující požadavky na jakost a technické vlastnosti předmětu veřejné zakázky. Součástí zadávací dokumentace musí být i jednoznačné vymezení množství a druhu požadovaných prací, dodávek nebo služeb. Za úplnost a správnost údajů obsažených v zadávací dokumentaci odpovídá zadavatel."
Zadavatel v podmínkách výzvy vymezil v bodě 1. Předmět plnění veřejné zakázky takto:
"Návrh řešení přísálové sterilizace a kompletní dodávka navržené sterilizační techniky".
Výzva k podání nabídky však neobsahuje žádnou bližší specifikaci požadavků zadavatele na rozsah, vlastnosti a funkci předmětu plnění veřejné zakázky. Zadavatel nezpracoval písemnou zadávací dokumentaci ve smyslu § 2h zákona. Obsahem dokumentace předložené zadavatelem je sice stručná "Koncepce řešení sterilizace ve Stodské nemocnici" (dále jen "koncepce") vypracovaná dne 6. 5. 2004 Jiřím Kubínem, autorizovaným projektantem, z rozhodnutí o námitkách uchazeče BMT a. s., Brno, ze dne 9. 7. 2004 však vyplývá, že koncepce nebyla zpracována pro potřeby vypracování nabídek, nýbrž se jedná o posudek jmenovaného autorizovaného projektanta za účelem posouzení řešení uvedených v nabídkách uchazečů ve vztahu k optimálním provozním potřebám zadavatele.
O nejednoznačnosti vymezení předmětu požadovaného plnění, byť by se jednalo o vymezení základních (minimálních) požadavků navrhované sestavy, svědčí mj. i skutečnost, že uchazeč BMT a. s., Brno, předložil ve své nabídce "technologickou konfiguraci kalkulující pouze s jedním sterilizátorem pro každou sterilizaci a úpravnou vody, chybí zavážecí vozíky" (viz zdůvodnění zadavatele uvedené v rozhodnutí o námitkách ze dne 9. 7. 2004). V odůvodnění citovaného rozhodnutí je dále uvedeno, že zadavatel by tedy byl nucen zbývající komponenty dokoupit, neboť cena navržená uchazečem nepokrývá veškerá zařízení nutná k řádnému vybavení sterilizační technikou (nabídková cena je cca v poloviční výši oproti nabídkovým cenám ostatních uchazečů - pozn. orgánu dohledu).
Nejednoznačné vymezení předmětu veřejné zakázky není zhojitelné následujícími dotazy ze strany uchazečů, jak se domnívá zadavatel. Zákon zadavateli již neumožňuje dále s uchazečem o vymezení předmětu jednat, a to z jakýchkoliv důvodů. Případné jednání zadavatele s uchazeči o veřejnou zakázku zákon umožňuje pouze při zadávání veřejných zakázek formou dvoustupňové obchodní veřejné soutěže, kdy podle § 45 odst. 1 zákona "K upřesnění zadání veřejné zakázky zadavatel může při vyhlášení dvoustupňové obchodní veřejné soutěže učinit výzvu k účasti na jednání zadavatele se zájemci o veřejnou zakázku." Neakceptovatelná je mj. argumentace zadavatele uvedená v původním stanovisku ze dne 12. 8. 2004 k návrhu uchazeče BMT a. s., Brno, ze dne 21. 7. 2004: "Pokud však měl zájemce pocit, že předmět veřejné zakázky není pro něho dostatečně vymezen, mohl se kdykoliv obrátit na zadavatele s žádostí o upřesnění. Tato žádost však od zájemce nikdy vznesena nebyla. Ostatní zájemci, pokud měli jakékoliv nejasnosti, se průběžně informovali, a proto také jejich nabídky mnohem lépe odpovídaly potřebám nemocnice." Orgán dohledu konstatuje, že proces zadávání veřejné zakázky má obligatorně písemný průběh (§ 68 zákona). Nelze tedy formou ústního jednání s některými uchazeči upřesňovat nejednoznačnost vymezení plnění veřejné zakázky a přičítat k tíži jiného uchazeče, že se takového upřesnění nedomáhal.
Zadavatel je povinen v podmínkách zadání veřejné zakázky dostatečně vymezit její předmět plnění, aby uchazeči mohli zpracovat vzájemně srovnatelné nabídky. Zadavatel tedy musí předem, tzn. ve výzvě či zadávací dokumentaci, jejíž součástí musí podle § 2h odst. 1 zákona být i jednoznačné vymezení množství a druhu požadovaných prací, dodávek nebo služeb, stanovit pro všechny uchazeče shodně veškeré potřebné údaje pro zpracování nabídek a nemůže tuto povinnost přesouvat na uchazeče. Pokud by takto zadavatel nepostupoval, nemohly by být dodrženy základní zásady zadávání veřejných zakázek, a to zásada transparentnosti a zachování konkurenčního prostředí na základě stejných výchozích podmínek.
Stanovení přesných a transparentních podmínek zadání veřejné zakázky i transparentnost všech postupů zadavatelů považuje za prioritní rovněž Vrchní soud v Olomouci např. ve svém rozsudku č. j. 2 A 4/2000 ze dne 29. 6. 2000 (viz správní spis), ve kterém je mj. uvedeno, že při úvahách orgánu dohledu o zákonnosti rozhodnutí zadavatele by mělo být vůdčí směřování k co největší průhlednosti aplikovaných postupů, které nemohou abstrahovat od požadavku transparentnosti procesu zadávání. V posuzovaném případě to znamená, že zadání soutěžních podmínek musí být jednoznačné a srozumitelné.
Tím, že zadavatel v podmínkách zadání nevymezil určitým a srozumitelným způsobem předmět plnění veřejné zakázky došlo k porušení § 49 odst. 4 písm. a) zákona v návaznosti na § 2h odst. 1 zákona.
K porušení § 49 odst. 9 zákona
Podle § 9 odst. 9 zákona "Neprokáže-li uchazeč některý z kvalifikačních předpokladů nebo nesplní-li další požadavky stanovené zadavatelem, zadavatel ho z další účasti na veřejné zakázce vyloučí".
Podle § 2b odst. 1 písm. a) zákona "Kvalifikační předpoklady pro plnění veřejné zakázky splňuje uchazeč, který má příslušné oprávnění k podnikání." Podle § 2c odst. 1 zákona "Uchazeč prokazuje splnění kvalifikačních předpokladů uvedených v § 2b odst. 1 písm. a) zákona dokladem o oprávnění k podnikání, včetně výpisu z obchodního rejstříku".
Nabídka uchazeče MAC, spol. s r. o., Napajedla, obsahuje originál výpisu z obchodního rejstříku, neobsahuje však originál ani ověřenou kopii živnostenského listu. Z uvedených skutečností vyplývá, že uchazeč MAC, spol. s r. o., Napajedla, při podání nabídky neprokázal kvalifikační předpoklad v souladu s ust. § 2b odst. 1 písm. a) cit. zákona, a to způsobem podle § 2c odst. 1 cit. zákona.
V této souvislosti orgán dohledu uvádí, že prokazování kvalifikačních předpokladů je jedním ze základních předpokladů, které opravňují uchazeče k účasti na veřejné zakázce. Rovněž je třeba zdůraznit, že prokázání kvalifikačních předpokladů a jejich doložení, je jedním z předpokladů zdárného průběhu vlastní realizace předmětu plnění veřejné zakázky, neboť je průkazem toho, že osoba, která bude realizovat veřejnou zakázku, je k plnění způsobilá.
V bodě 7. výzvy zadavatel dále stanovil požadavek, podle kterého "Každý zájemce ke své nabídce přiloží návrh smlouvy o dílo na zmíněnou akci".
Nabídka uchazeče MAC, spol. s r. o., Napajedla, neobsahuje návrh smlouvy o dílo, z čehož vyplývá, že jmenovaný uchazeč nesplnil požadavek stanovený zadavatelem ve výše citovaném bodu 7. výzvy.
Poněvadž zadavatel nevyloučil z další účasti na veřejné zakázce uchazeče MAC, spol. s r. o., Napajedla, který neprokázal splnění kvalifikačních předpokladů v nabídce a nesplnil další požadavky stanovené zadavatelem v podmínkách zadání, nýbrž jeho nabídku dále hodnotil, porušil ust. § 49 odst. 9 zákona.
K porušení § 49 odst. 10 zákona
Podle § 49 odst. 10 zákona "Hodnocení nabídek zadavatel provede podle kritérií stanovených v zadání způsobem uvedeným v § 6. Zadavatel je povinen pořídit o posouzení a hodnocení nabídek záznam, ve kterém uvede popis hodnocení a zdůvodnění výběru nejvhodnější nabídky."
Zadavatel v podmínkách výzvy bodě 4. "Způsob hodnocení nabídek" stanovil následující kritéria hodnocení:
technická úroveň technologických částí nabídky,
ekonomická výhodnost nabídky, platební podmínky,
reference z realizovaných zakázek týkající se vybavení nemocnic zdravotnickou technikou,
záruční lhůta a servisní zajištění,
e) systém řízení jakosti uchazeče (ISO apod.).
Ze "zápisu o průběhu výběru nejvhodnější nabídky" ze dne 18. 6. 2004 vyplývá, že bodové hodnocení bylo určeno v rozmezí počtu 1 až 6 bodů, přičemž nejlépe hodnocená nabídka obdržela 6 bodů.
Stanovení kritérií hodnocení nabídek je ve výlučné pravomoci zadavatele, nicméně pokud zadavatel nezvolí hodnocení nabídek podle výše nabídkové ceny, je povinen přihlédnout při hodnocení podle ekonomické vhodnosti nabídek zejména k výši nabídkové ceny (§ 49 odst. 10 v návaznosti na § 6 odst. 2 písm. e) zákona). Zadavatel v případě předmětné veřejné zakázky nestanovil jako jedno z hodnotících kritérií "výši nabídkové ceny" a z předložené dokumentace není ani patrné, zda výše nabídkových cen adekvátně hodnotil, např. v rámci druhého kritéria hodnocení "ekonomická výhodnost nabídky, platební podmínky". V této souvislosti orgán dohledu uvádí, že "ekonomická výhodnost nabídky, platební podmínky" se nejeví jako vhodně zvolené kritérium hodnocení, neboť ekonomická vhodnost nabídek vyjadřuje způsob jejich hodnocení pomocí více kritérií konkrétně stanovených v podmínkách zadání. Pokud z kritéria není patrné, co přesně se bude v jeho rámci hodnotit (v podmínkách zadání veřejné zakázky nebo v zadávací dokumentaci není jasně vysvětleno, co bude předmětem hodnocení v rámci daného kritéria), není naplněn požadavek zákona na jeho transparentnost a srozumitelnost, jak rovněž vyplývá z rozsudku Vrchního soudu v Olomouci č. j. 2A 4/2000 ze dne 29. 6. 2000 (viz strana 4).
"Zápis o průběhu hodnocení nejvhodnější nabídky" ze dne 18. 6. 2004 neobsahuje popis hodnocení a zdůvodnění výběru nejvhodnější nabídky. Z hodnotících tabulek není patrné, na základě jakých údajů z nabídek uchazečů bylo přiděleno konkrétní bodové hodnocení a co zadavatel v rámci daného kritéria hodnotil.
Popisem hodnocení se rozumí uvedení zvoleného způsobu hodnocení, podle výše nabídkové ceny, nebo podle ekonomické vhodnosti nabídek, se stanovením stupně významu jednotlivých kritérií hodnocení, a s objasňujícím principem přidělování bodů nabídkám v jednotlivých kritériích spolu s vysvětlením, proč té které nabídce byl přidělen konkrétní počet bodů, a jak se tedy nabídky v jednotlivých kritériích hodnocení liší. Je tedy nezbytné, aby záznam obsahoval nikoliv pouze bodové hodnocení jednotlivých nabídek, ale rovněž skutečnosti, které vedly k přidělení konkrétního počtu bodů, což je nutné zvláště v kritériích, jejichž hodnocení záleží ve značné míře na úvaze a zkušenostech zadavatele. Skládá-li se kritérium (např. obecné kritérium) z více částí (podkritérií), je též nutné vysvětlit, jak nabídky uspěly v jednotlivých částech (podkritériích).
Ke způsobu hodnocení nabídek a stanovení kritérií pro jejich hodnocení orgán dohledu uvádí, že výběr nejvhodnější nabídky musí splňovat dva základní principy platné pro zadávání veřejných zakázek:
transparentnost postupu a
nezvýhodnění (nebo nediskriminaci) žádného z uchazečů.
Ze zpracovaného výsledku hodnocení jednotlivých nabídek pak zadavatel vychází i při zdůvodnění výběru nejvhodnější nabídky, které je rovněž obligatorní náležitostí záznamu o posouzení a hodnocení nabídek. Jen takovýmto způsobem pořízený záznam, spolu s další nezbytnou dokumentací, umožní zadavateli prokázat, že posouzení a hodnocení nabídek bylo provedeno objektivně a v souladu se zákonem. Pokud jako zdůvodnění výběru nejvhodnější nabídky je v záznamu uvedeno pouze označení vybraného uchazeče tak, jak je tomu v daném případě, lze konstatovat, že provedené hodnocení je neprůhledné a nepřezkoumatelné.
Tím, že zadavatel v "zápisu o průběhu výběru nejvhodnější nabídky" ze dne 18. 6. 2004 neuvedl zdůvodnění výběru nejvhodnější nabídky a popis hodnocení, ze kterého by vyplývalo, na základě jakých údajů z nabídek uchazečů jim bylo přiděleno konkrétní bodové hodnocení, došlo k porušení § 49 odst. 10 zákona, a proto je hodnocení spolu s výběrem nejvhodnější nabídky nepřezkoumatelné.
Podle § 109 zákona č. 40/2004 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, se zadávání veřejných zakázek, řízení o přezkoumání úkonů zadavatele orgánem dohledu a řízení o uložení sankce zahájené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona dokončí podle dosavadních právních předpisů. Obdobně se postupuje i v řízení o přezkoumání úkonů zadavatele orgánem dohledu nebo v řízení o uložení sankce, které na zadávání veřejných zakázek podle věty první navazují.
Orgán dohledu posoudil postup zadavatele při zadávání veřejné zakázky a na základě zhodnocení všech důkazů, a to jak jednotlivě, tak i v jejich vzájemné souvislosti, rozhodl, jak je uvedeno ve výroku.
Poučení:
Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dní ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže - odboru dohledu nad zadáváním veřejných zakázek v Brně, Joštova 8. Včas podaný rozklad má odkladný účinek.
JUDr. Miroslav Šumbera
vrchní ředitel
Obdrží:
HOSPIMED, spol. s r. o., Malešická 2251/51, 130 00 Praha 3, zast. MUDr. Jindřichem Řehákem
MAC, spol. s r. o., Příční 777, 763 61 Napajedla, zast. RNDr. Zdeňkem Hubáčkem, CSc.
medisap, s. r.o ., Na rovnosti 2244/5, 130 00 Praha 3, zast. Ing. Milanem Šamánkem
JUDr. Jan Gallivoda, Nerudova 5, 301 27 Plzeň
Na vědomí:
Stodská nemocnice a. s., Hradecká 600, 333 01 Stod, zast. Ing. Miloslavou Šlajsovou
|
