Nabylo právní moci dne 29.7.2005
(podaný rozklad zamítnut rozhodnutím předsedy ÚOHS čj. 2R19/05-Hr ze dne 26.7.2005)
Č. j.: VZ/S2/05-151/493/05-če
V Brně dne 31. ledna 2005
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže ve správním řízení zahájeném dne 10.1.2005 z vlastního podnětu podle § 57 odst. 1 zákona č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění zákona č. 148/1996 Sb., zákona č. 93/1998 Sb., zákona č. 28/2000 Sb., zákona č. 256/2000 Sb., zákona č. 39/2001 Sb., zákona č. 142/2001 Sb., zákona č. 130/2002 Sb., zákona č. 211/2002 Sb., zákona č. 278/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 424/2002 Sb., zákona č. 517/2002 Sb. a zákona č. 41/2004 Sb., ve věci přezkoumávání rozhodnutí a dalších úkonů zadavatele - Státní zemědělský intervenční fond, Ve Smečkách 33, 110 00 Praha 1, zastoupený Ing. Janem Höckem, ředitelem fondu, učiněných ve veřejných zakázkách souvisejících se "stavebními úpravami objektu Ve Smečkách 33, Praha 1", na které zadavatel uzavřel v roce 2002 čtyři samostatné smlouvy v celkové výši peněžitého závazku 11 344 397,-- Kč bez DPH a v roce 2003 čtrnáct samostatných smluv v celkové výši 8 267 153,30 Kč bez DPH, rozhodl takto:
Zadavatel - Státní zemědělský intervenční fond - při zadávání veřejných zakázek souvisejících se "stavebními úpravami objektu Ve Smečkách 33, Praha 1" závažným způsobem porušil:
I. § 3 odst. 4 v návaznosti na § 49 odst. 1 a § 67 odst. 1 zákona č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění zákona č. 148/1996 Sb., zákona č. 93/1998 Sb., zákona č. 28/2000 Sb., zákona č. 256/2000 Sb., zákona č. 39/2001 Sb., zákona č. 142/2001 Sb., zákona č. 130/2002 Sb., zákona č. 211/2002 Sb. a zákona č. 278/2002 Sb., tím, že na "stavební úpravy objektu Ve Smečkách 33, Praha 1" uzavřelv roce 2002 třisamostatnésmlouvy, aniž by tak učinil na podkladě písemné výzvy učiněné nejméně pěti zájemcům o veřejnou zakázku, ačkoliv celková výše peněžitého závazku, která zadavateli vznikla ze zadání veřejné zakázky v rozpočtovém roce 2002 bez DPH, přesáhla 5 mil. Kč.
II. § 3 odst. 4 v návaznosti na § 49 odst. 1 a § 67 odst. 1 zákona č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění zákona č. 148/1996 Sb., zákona č. 93/1998 Sb., zákona č. 28/2000 Sb., zákona č. 256/2000 Sb., zákona č. 39/2001 Sb., zákona č. 142/2001 Sb., zákona č. 130/2002 Sb., zákona č. 211/2002 Sb., zákona č. 278/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 424/2002 Sb. a zákona č. 517/2002 Sb., tím, že na "stavební úpravy objektu Ve Smečkách 33, Praha 1" uzavřel v roce 2003 čtrnáct samostatnýchsmluv, aniž by tak učinil na podkladě písemné výzvy učiněné nejméně pěti zájemcům o veřejnou zakázku, ačkoliv celková výše peněžitého závazku, která zadavateli vznikla ze zadání veřejné zakázky v rozpočtovém roce 2002 bez DPH, přesáhla 5 mil. Kč.
Zadavateli - Státní zemědělský intervenční fond - se podle § 62 odst. 1 zákona č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ukládá:
za zjištěné závažné porušení zákona o zadávání veřejných zakázek uvedené pod bodem I. pokuta ve výši 45 000,-- Kč (slovy čtyřicet pět tisíc korun českých),
za zjištěné závažné porušení zákona o zadávání veřejných zakázek uvedené pod bodem II. pokuta ve výši 56 000,-- Kč (slovy padesát šest tisíc korun českých).
Pokuty uložené zadavateli podle bodů I. a II. jsou splatné do jednoho měsíce od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 3754-24825621/0710, konstantní symbol 1148, variabilní symbol 0020515001.
Odůvodnění
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, který vykonává dohled nad dodržováním zákona č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "orgán dohledu" a "zákon"), na základě kontrolních zjištění Nejvyššího kontrolního úřadu uveřejněných ve Věstníku NKÚ, ročník XII, částka 3, požádal zadavatele Státní zemědělský intervenční fond, Ve Smečkách 33, 110 00 Praha 1, zastoupený Ing. Janem Höckem, ředitelem fondu (dále jen "zadavatel"),o předložení dokumentace o zadání všech veřejných zakázek souvisejících se "stavebními úpravami objektu Ve Smečkách 33, Praha 1" (dále jen "dokumentace"), neboť podle zjištění NKÚ zadavatel v letech 2002 a 2003 postupně realizoval stavební úpravy v celkové hodnotě téměř 21 mil. Kč, přičemž jednotlivé zakázky zadával bez náležité návaznosti a výběrových řízení.
Přezkoumáním dokumentace získal orgán dohledu pochybnosti o tom, zda úkony zadavatele při zadávání veřejných zakázek byly učiněny v souladu se zákonem, a proto zahájil správní řízení z vlastního podnětu, jehož účastníkem je podle § 58 zákona zadavatel. Možné porušení zákona bylo orgánem dohledu spatřováno v souvislosti s tím, že zadavatel uzavíral jednotlivé smlouvy, aniž by postupoval způsobem adekvátním výši peněžitého závazku.
Zahájení správního řízení oznámil orgán dohledu zadavateli dopisem ze dne 6.1.2005, ve kterém uvedl svá zjištění získaná přezkumem dokumentace a rovněž stanovil lhůtu, ve které se zadavatel mohl vyjádřit k podkladům pro rozhodnutí, navrhnout doplnění šetření a nahlédnout do spisu.
Zadavatel ve stanovisku ze dne 14.1.2005 uvedl, že potřeba stavebních úprav objektu vyvstala postupně, přičemž zadavatel neměl dostatek informací, aby mohl jednoznačně vymezit celý předmět plnění. Na nastalou situaci proto reagoval uzavřením jednotlivých smluv tak, aby mohl vykonávat činnost, pro kterou byl zřízen. Zadavatel uvádí, že k 5.5.2003 byla fondu rozšířena jeho působnost v souvislosti s opatřeními Společné zemědělské politiky EU, což znamenalo nové nároky na "personální vybavenost" a tím i potřebu nových prostor a stavebních úprav objektu. Z uvedeného důvodu údajně nebylo možné zadat stavební úpravy jako celek tak, aby byl "dodržen termín akreditace SZIF před vstupem ČR do EU".
Orgán dohledu přezkoumal na základě ust. § 57 zákona případ ve všech vzájemných souvislostech a po zhodnocení všech podkladů, zejména dokumentace a stanoviska zadavatele, a na základě vlastního zjištění konstatuje, že zadavatel při zadávání veřejných zakázek na "stavební úpravy objektu Ve Smečkách 33, Praha 1" porušil závažným způsobem zákon.
Ke svému rozhodnutí uvádí orgán dohledu následující rozhodné skutečnosti.
Jak vyplývá z dokumentace, zadavatel na provedení stavebních úprav objektu Ve Smečkách 33, Praha 1, uzavřel celkem 18 samostatných smluv (vč. 5 "dodatků" a 3 dodávek realizovaných na základě písemné objednávky). Předmětné stavební úpravy byly prováděny nepřetržitě v průběhu roku 2002 a 2003, jak dokládá následující přehledná tabulka.
Veřejné zakázky (v tabulce jen "VZ") zadané zadavatelem v roce 2002:
P.č.
Datum uzavření smlouvy
Zhotovitel
Předmět plnění
Způsob zadání
Cena VZ v Kč bez DPH a s DPH
Lhůty plnění
1.
4.7.2002
KONTREX building management s. r. o. (dále jen "KONTREX")
"stavební úpravy 7. nadzemního podlaží (dále jen "NP")"
zadáno na podkladě výzvy podle § 49 odst. 1 zákona
4 720 367,--
4 956 385,--
do 60 dnů od zahájení prací
2.
31.7.2002
KONTREX
"oprava střešního pláště a úpravy sociálních zařízení v 7. NP"
bez výběrového řízení
1 999 952,--
2 108 364,60
od 31.7.2002 do 31.10.2002
3.
21.8.2002
KONTREX
"stavební úpravy 7. NP - půdní vestavby"
ozn. jako "dodatek ke smlouvě e ze dne 4.7.2002"
bez výběrového řízení
948 308,--
1 050 680,80
do 31.10.2002
4.
8.11.2002
KONTREX
"stavební úpravy 2. NP - úpravy vnitřních prostor"
zadáno formou zjednodušeného zadání podle § 49a zákona
3 675 770,--
3 974 942,60
od 8.11.2002 do 20.1.2003
Veřejné zakázky zadané zadavatelem v roce 2003:
Poř.č.
Datum uzavření smlouvy
Zhotovitel
Předmět plnění smlouvy
Způsob zadání
Cena VZ v Kč bez DPH a s DPH
Lhůty plnění
5.
17.1.2003
KONTREX
"stavební úpravy kanceláří a WC 2. NP"
bez výběrového řízení
723 662,91
763 411,97
od 20.1.2003 do 15.2.2003
6.
objedn. ze dne 7.2.2003
KONTREX
"stavební úpravy kuchyňky v 5. NP"
bez výběrového řízení
47 417,--
50 375,88
od 7.2.2003 do 15.2.2003
7.
12.2.2003
KONTREX
"vícepráce v rámci stavebních úprav 2. NP"
ozn. jako "dodatek ke smlouvě ze dne 8.11.2002" (viz bod 4.)
bez výběrového řízení
559 996,40
587 996,22
od 8.11.2002 do 3.2.2003
8.
5.3.2003
KONTREX
"opláštění VZT potrubí v zrcadle schodiště"
zadáno formou zjednodušeného zadání podle § 49a zákona
1 974 656,--
2 075 049,59
od
1.3.2003 do 23.5.2003
9.
4.4.2003
TELES s. r. o. (dále "TELES")
"provedení EPS a poskytnutí technické pomoci (TP)"
bez výběrového řízení
239 663,--
251 646,15
od 1.5.2003 do 31.8.2003
10.
4.4.2003
TELES
"provedení EPS a poskytnutí TP"
bez výběrového řízení
343 323,--
360 489,20
od 1.5.2003 do 31.8.2003
11.
14.4.2003
KONTREX
"vícepráce na zhotovení podpůrné konstrukce opláštění VZT, repasi dveří, montáž osvětlení vč. elektroinstalačních prací"
ozn. "dodatek ke smlouvě ze dne 5.3.2003" (viz bod 8.)
bez výběrového řízení
340 056,--
340 362,--
od 1.3.2003 do 13.6.2003
12.
1.9.2003
KONTREX
"stavební úpravy kanceláří a chodeb ve 4. a 5. NP"
bez výběrového řízení
1 986 415,--
2 108 175,--
od 1.9.2003 do 1.10.2003
13.
10.9.2003
TELES
"provedení kompletní kabeláže pro 4. NP"
ozn. "dodatek ke smlouvě ze dne 4.4.2003" (viz bod 9.)
bez výběrového řízení
64 699,26
67 934,20
od 1.5.2003 do 30.9.2003
14.
10.9.2003
TELES
"provedení kompletní kabeláže pro 1. a 6. NP"
ozn. "dodatek ke smlouvě ze dne 4.4.2003" (viz bod 10.)
bez výběrového řízení
129 391,97
135 861,60
od 1.5.2003 do 30.9.2003
15.
17.9.2003
BALLI s. r. o. (dále "BALLI")
"zhotovení stavebních úprav sociálního zařízení vč. kuchyněk v 5. NP"
bez výběrového řízení
470 960,--
498 503,--
od 8.9. 2003
do 17.10.2003
16.
objedn. ze dne
6.10.2003
JV systém s. r. o.
"předělání, úravy strukturované kabeláže, doplnění osvětlení a elektroinstalace"
bez výběrového řízení
306 163,77
332 651,20
do 17.10.2003
17.
5.11.2003
BALLI
"stavební úpravy kanceláří"
bez výběrového řízení
844 475,--
886 698,80
od 5.11.2003 do 2.12.2003
18.
objedn. ze dne 3.12.2003
KONTREX
"repase dveří, stavební úpravy a montáž sádrokarton. desek, podlahářské práce, apod."
bez výběrového řízení
191 997,--
202 252,45
do 16.12.2003
Jak vyplývá z tabulky, předmětem plnění jednotlivých smluv uzavřených zadavatelem byly "stavební úpravy" zahrnující práce a dodávky, které z pohledu stavby "stavební úpravy objektu Ve Smečkách 33, Praha 1" ve svém komplexu umožňují po dokončení plnit účel a funkci, ke kterému je dílo určeno. Jedná se tedy o plnění stejného, resp. srovnatelného druhu, mající charakter běžných stavebních prací.
Podle § 67 odst. 1 zákona je při jeho použití rozhodující celková výše peněžitého závazku bez DPH, který zadavateli vznikne ze zadání veřejné zakázky, spočívající v plnění stejného nebo srovnatelného druhu. Spočívá-li zadání veřejné zakázky v uzavření několika samostatných smluv, je rozhodující součet všech peněžitých závazků, které zadavateli vzniknou ze zadání veřejné zakázky v jednom rozpočtovém roce.
Vycházeje z cit. ustanovení zákona, činila celková výše peněžitého závazku bez DPH podle uzavřených smluv:
v roce 2002 (součet peněžitých závazků ze smluv uvedených v tabulce pod body 1. až 4.) celkem 11 344 397,-- Kč,
v roce 2003 (součet peněžitých závazků ze smluv uvedených v tabulce pod body 5. až 18.) celkem 8 267 153,30 Kč.
Podle § 3 odst. 4 zákona je uzavření smlouvy na veřejnou zakázku jiným způsobem než na základě obchodní veřejné soutěže přípustné pouze při splnění podmínek stanovených v části třetí zákona. Podle § 49 odst. 1 zákona u veřejných zakázek, u kterých výše budoucího peněžitého závazku ze smlouvy bez DPH - jde-li o nemovitost - přesáhne 5 mil. Kč a nepřesahuje částky stanovené v § 3 odst. 2 a 3 zákona, může zadavatel uzavřít smlouvu na podkladě písemné výzvy učiněné nejméně pěti zájemcům.
V šetřeném případě zadavatel postupoval v souladu se zákonem pouze při zadání "stavebních úprav 7. NP", kdy na podkladě písemné výzvy více zájemcům podle § 49 odst. 1 zákona uzavřel dne 4.7.2002 se společností KONTREX smlouvu v ceně díla 4 720 367,-- Kč bez DPH (4 956 385,-- Kč vč. DPH).
Při uzavírání smluv uvedených v tabulce pod body 2. až 18. však zadavatel v souladu s ust. § 49 odst. 1 zákona nepostupoval. V případě smluv uvedených pod bodem 4. "stavební úpravy 2. NP - úpravy vnitřních prostor" a bodem 8. "opláštění VZT potrubí v zrcadle schodiště" zadavatel předmětné stavební úpravy zadal formou zjednodušeného zadání podle § 49a zákona. V ostatních případech pak smlouvy uzavřel s konkrétními dodavateli přímo, jako veřejné zakázky malého rozsahu.
Tím, že zadavatel jednotlivé smlouvy na stavební úpravy uzavíral způsobem adekvátním pouze ceně samostatné smlouvy a nikoliv jejich součtu v příslušném rozpočtovém roce, ačkoliv součet všech peněžitých závazků, které zadavateli vznikly ze zadání veřejné zakázky v rozpočtovém roce 2002 i 2003 přesáhl limit, při kterém je zadavatel povinen uzavřít smlouvu na podkladě písemné výzvy učiněné nejméně pěti zájemcům, zadavatel závažně porušil § 3 odst. 4 zákona v návaznosti na § 49 odst. 1 a § 67 odst. 1 zákona. Zadavatel uvedeným postupem omezil soutěž o veřejnou zakázku více, než mu zákon při dané výši peněžitého závazku dovoluje.
Orgán dohledu při posuzování otázky co je předmětem plnění veřejné zakázky (stavební úpravy jako celek nebo dílčí stavební práce) vycházel ze skutečnosti uváděné zadavatelem, že stavební úpravy prováděl z důvodu nárůstu pracovníků zadavatele v souvislosti s novými úkoly fondu k určitému datu. Pouze stavební úpravy jako celek proto zajišťovaly potřebný komfort pro pracovníky zadavatele. Jednotlivá dílčí část by sama o sobě v celkovém kontextu záměru zadavatele, tj. úprava objektu pro potřeby fondu, neměla žádný praktický smysl. Nelze např. oddělovat zadání "opláštění VZT potrubí v zrcadle schodiště" bez vazby na "zhotovení podpůrné konstrukce opláštění VZT" jak činil v šetřeném případě zadavatel (viz smlouvy uvedené pod body 8. a 14). O skutečnosti, že předmětem plnění jsou stavební úpravy jako celek svědčí rovněž časový průběh, kdy jednotlivá plnění ze smluv byla realizována v jednom místě kontinuálně v navazujícím časovém sledu (často i souběžně) ve vzájemných stavebně technických souvislostech. Z uvedených důvodů posoudil orgán dohledu stavební úpravy prováděné v objektu zadavatele jako jednu veřejnou zakázku, jejíž zadání spočívalo v uzavření více samostatných smluv, kdy o volbě způsobu zadání rozhoduje součet všech peněžitých závazků, které zadavateli vzniknou ze zadání veřejné zakázky v jednom rozpočtovém roce (viz § 67 odst. 1 zákona).
Orgán dohledu doplňuje, že zákon pro vzniklou výši peněžitého závazku a daný typ veřejné zakázky jednoznačně stanoví postup zadávání veřejné zakázky. Zákon neumožňuje zadavateli zvolit postup, který se vztahuje na veřejné zakázky pro nižší rozhodný finanční limit, stejně tak nepředpokládá záměrné členění předmětu plnění s cílem snížení peněžitého závazku a tím zjednodušení zadávacího postupu. Zákon však zadavateli nebrání, aby na splnění veřejné zakázky uzavřel více smluv za předpokladu, že v podmínkách zadání veřejné zakázky předem připustí dílčí plnění předmětu veřejné zakázky, pokud se domnívá, že takový postup pro něj bude znamenat určité výhody. Jednotlivé smlouvy však musí být uzavřeny na základě postupu odpovídajícímu celkovému peněžitému závazku zadavatele stanovenou postupem dle § 67 zákona.
Zadavatel ve svém stanovisku ze dne 14.1.2005 uvádí, že potřeba stavebních úprav objektu vyvstala postupně, přičemž neměl dostatek informací, aby mohl jednoznačně vymezit celý předmět plnění. Zadavatel proto uzavíral jednotlivé smlouvy na stavební úpravy tak, aby mohl vykonávat činnost, pro kterou byl zřízen, a to v souvislosti s rozšířením působnosti fondu k 5.5.2003.
K obsahu stanoviska zadavatele orgán dohledu doplňuje, že k vymezení plnění veřejné zakázky je zadavatel povinen zpracovat zadávací dokumentaci v rozsahu stanoveném v § 2h zákona, která jednoznačně vymezuje množství a druh požadovaných prací a dodávek. V případě veřejných stavebních zakázek se zadávací dokumentace stanoví v rozsahu projektové dokumentace nutné ke stavebnímu řízení, rozšířené o výkaz výměr, soupis prací a dodávek s podrobným popisem požadovaných standardů, které jednoznačně vymezují použité položky. Pokud by zadavatel postupoval v souladu se zákonem a veřejnou zakázku zadal způsobem adekvátním výši peněžitého závazku, který mu ze zadání veřejné zakázky vznikl, tj. výzvou více zájemcům, byl by povinen zadávací dokumentaci zpracovat v takovém rozsahu, aby jí byl předmět plnění jednoznačně určen. Jak vyplývá z dokumentace, zadavatel stavební úpravy zahájil v polovině roku 2002, přičemž v realizaci stavebních úprav pokračoval nepřetržitě až do konce roku 2003 (viz lhůty plnění z jednotlivých smluv v tabulce). V realizaci předmětu plnění tedy nedošlo k žádné časové přetržce, která by prokazovala, že určitou část stavebních úprav lze oddělit a považovat za samostatnou veřejnou zakázku. Orgán dohledu proto argumenty uvedené ve stanovisku zadavatele ze dne 14.1.2005 nepřijal.
Podle § 62 odst. 1 zákona zjistí-li orgán dohledu, že zadavatel závažně či opětovně porušil ustanovení zákona, může zadavateli uložit pokutu do výše 1 % ceny zakázky. Uložení sankce zákon nespojuje s jakýmkoliv porušením povinností, neboť obecně předpokládá, že porušení povinností může dosahovat různé intenzity. Sankcionovat pak umožňuje taková protiprávní jednání, která dosahují intenzity závažného porušení zákonem uložených povinností.
Při posuzování míry závažnosti porušení zákona zadavatelem vzal orgán dohledu v úvahu zejména skutečnost, že zadavatel zadal podstatnou část šetřené veřejné zakázky jednodušším způsobem (cca 29 % z celkového finančního objemu stavebních úprav), resp. přímo bez jakéhokoliv výběrového řízení (cca 47 % z celkového finančního objemu stavebních úprav), aniž by byly dodrženy zákonné podmínky pro použití zadavatelem zvoleného způsobu zadání, čímž byl znak závažného porušení zákona nepochybně naplněn. Podle rozhodovací praxe orgánu dohledu tato skutečnost, kromě situace kdy zadavatel při zadání veřejné zakázky nepostupuje vůbec podle zákona, dosahuje nejzávažnějšího stupně intenzity porušení zákona. Orgán dohledu rovněž zohlednil skutečnost, že zadavatel neopodstatněnou volbou jednoduššího způsobu zadání závažně ovlivnil, resp. zcela vyloučil, soutěž o veřejnou zakázku, která je základním předpokladem k dosažení efektivního vynakládání veřejných prostředků.
Vzhledem ke ke skutečnosti, že předmět plnění veřejných zakázek byl již realizován, nelze zadavateli uložit opatření k nápravě, jelikož fakticky nelze ukládat plnění, která jsou neproveditelná. Zjištěná porušení zákona jsou natolik závažná, že orgán dohledu zvolil postup podle části čtvrté, hlavy IV. zákona a uložil zadavateli pokutu, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí. Před uložením pokuty orgán dohledu rovněž ověřil, zda je naplněna podmínka uvedená v § 62 odst. 1 zákona, a to, že pokutu lze uložit jen do jednoho roku ode dne, kdy se orgán dohledu dozvěděl, že zadavatel porušil ustanovení zákona (Věstník NKÚ orgán dohledu obdržel v říjnu 2004), nejpozději však do tří let ode dne, kdy došlo k tomuto porušení (k porušením zákona došlo při uzavírání smluv zadavatelem v období od 31.7.2002 do 3.12.2003).
Ad I. Cena veřejné zakázky činila podle smluv uzavřených v roce 2002 celkem 7 133 988,-- Kč vč. DPH ( v uvedené částce není zahrnuta cena "stavebních úprav 7. NP", při jejichž zadání zadavatel postupoval v souladu se zákonem viz výše). Ve smyslu § 62 odst. 1 zákona maximální možná výše pokuty v tomto případě činí 71 339,88 Kč, což je 1 % z ceny zakázky. Pokuta byla zadavateli z výše uvedených důvodů uložena ve výši 45 000,--Kč , tedy ve dvou třetinách možné sazby.
Ad II. Cena veřejné zakázky činila podle smluv uzavřených v roce 2003 celkem 8 661 407,26 Kč vč. DPH. Ve smyslu § 62 odst. 1 zákona maximální možná výše pokuty v tomto případě činí 86 614,07 Kč, což je 1 % z ceny zakázky. Pokuta byla zadavateli z výše uvedených důvodů uložena ve výši 56 000, Kč, tedy ve dvou třetinách možné sazby.
Dohled nad dodržováním zákona podle § 52 zákona spočívá mimo jiné i v kontrole postupů zadavatelů při zadávání veřejných zakázek a v ukládání sankcí. Pokuta uložená zadavateli za zjištěná závažná porušení zákona při zadávání veřejných zakázek má splnit dvě základní funkce právní odpovědnosti, a to funkci represivní - postih za porušení povinností stanovených zákonem a především funkci preventivní, která směřuje k předcházení porušování zákona, resp. k takovému chování, které je v souladu se zákonem. V této souvislosti orgán dohledu poukazuje na důsledky vyplývající z § 70 zákona.
Orgán dohledu připomíná, že v rámci zjištění prezentovaného ve Věstníku NKÚ šetřil ÚOHS i jiný případ postupu zadavatele při zadávání veřejných zakázek, jehož výsledkem bylo udělení sankce za zjištěné závažné porušení zákona (rozhodnutí orgánu dohledu č.j. VZ/S 216/04 - 154 ze dne 2.12.2004, resp. rozhodnutí předsedy ÚOHS č.j. 2R 114/04 - Hr ze dne 11.1.2005, která nabyla právní moci dne 18.1.2005).
Závěrem orgán dohledu poznamenává, že podle § 109 zákona č. 40/2004 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění zákona č. 436/2004 Sb. a zákona č. 437/2004 Sb., se zadávání veřejných zakázek, řízení o přezkoumání úkonů zadavatele orgánem dohledu a řízení o uložení sankce zahájené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona dokončí podle dosavadních právních předpisů. Obdobně se postupuje i v řízení o přezkoumání úkonů zadavatele orgánem dohledu nebo v řízení o uložení sankce, které na zadávání veřejných zakázek podle věty první navazují.
Orgán dohledu posoudil postup zadavatele ze všech hledisek a na základě zjištěných a uvedených skutečností rozhodl, jak je uvedeno ve výroku.
Poučení:
Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dní ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže - odboru dohledu nad zadáváním veřejných zakázek v Brně, Joštova 8. Včas podaný rozklad má odkladný účinek.
JUDr. Miroslav Šumbera
vrchní ředitel
Obdrží:
Státní zemědělský intervenční fond, Ve Smečkách 33, 110 00 Praha 1, zast. Ing. Janem Höckem
|
