Č. j.: 2R020/06-Ku V Brně dne 3.5.2006
Ve správním řízení o rozkladu ze dne 15.2.2006 podaném městem Náchod, Masarykovo nám. 40, 547 61 Náchod, zast. starostou Ing. Oldřichem Čtvrtečkou, proti rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže č.j. VZ/S 226/05-153/02422/2006/500-JT/Kr ze dne 6.2.2006, ve věci přezkoumání úkonů zadavatele - město Náchod, Masarykovo náměstí 40, 547 61 Náchod, zast. starostou Ing. Oldřichem Čtvrtečkou, při zadání veřejné zakázky na "Výstavba parkoviště a přilehlých ploch na sídlišti Plhov", výzvou více zájemcům k podání nabídky podle § 49 odst. 1 zákona č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění zákona č. ve znění zákona č. 148/1996 Sb., zákona č. 93/1998 Sb., zákona č. 28/2000 Sb., zákona č. 256/2000 Sb., zákona č. 39/2001 Sb., zákona č. 142/2001 Sb., zákona č. 130/2002 Sb., zákona č. 211/2002 Sb., zákona č. 278/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 424/2002 Sb. a zákona č. 517/2002 Sb., jsem podle ustanovení § 59 odst. 2 zákona č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád), ve znění pozdějších předpisů, na návrh zvláštní komise ustavené podle § 61 odst. 2 téhož zákona, rozhodl takto:
Rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže č.j. VZ/S226/05-153/02422/2006/500-JT/Kr ze dne 6.2.2006
p o t v r z u j i
a podaný rozklad
z a m í t á m .
O d ů v o d n ě n í
I. Zadávací řízení a řízení před Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže
1. Město Náchod, Masarykovo náměstí 40, 547 61 Náchod, zastoupené Ing. Oldřichem Čtvrtečkou, starostou (dále jen "zadavatel"), zadalo veřejnou zakázku "Výstavba parkoviště a přilehlých ploch na sídlišti Plhov", výzvou více zájemcům k podání nabídky podle § 49 odst. 1 zákona č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění zákona č. 148/1996 Sb., zákona č. 93/1998 Sb., zákona č. 28/2000 Sb., zákona č. 256/2000 Sb., zákona č. 39/2001 Sb., zákona č. 142/2001 Sb., zákona č. 130/2002 Sb., zákona č. 211/2002 Sb., zákona č. 278/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 424/2002 Sb. a zákona č. 517/2002 Sb. (dále jen "zákon"). Výzvu více zájemcům k podání nabídky zadavatel zaslal šesti zájemcům, z nichž ve stanovené lhůtě podalo nabídku pět uchazečů.
2. Po posouzení a hodnocení nabídek ze dne 8.3.2004 zadavatel vybral jako nejvhodnější nabídku společnosti COLAS CZ, a.s., Kolbenova 259, 198 21 Praha (dále jen "COLAS CZ"). Zadavatel pak dne 13.4.2004 uzavřel se společností COLAS CZ smlouvu o dílo za cenu 6 992 428,- Kč včetně DPH. Na základě žádosti Finančního úřadu v Náchodě o přezkum postupu zadavatele, Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen "Úřad nebo orgán dohledu"), zahájil ve věci přezkoumání úkonů zadavatele správní řízení z vlastního podnětu, ve kterém jako účastníka řízení označil podle § 58 zákona zadavatele.
Prvostupňové rozhodnutí Úřadu
3. Po posouzení všech rozhodných skutečností vydal Úřad dne 6.2.2006 rozhodnutí č.j. VZ/S 226/05-153/02422/2006/500-JT/Kr, kterým konstatoval, že zadavatel závažně porušil ustanovení § 49 odst. 4 písm. c) a § 49 odst. 10 zákona. Zadavateli Úřad uložil za závažná porušení zákona podle § 62 zákona pokutu ve výši 10 000,- Kč.
4. V odůvodnění svého rozhodnutí Úřad zejména uvedl, že zadavatel v článku D) výzvy ke způsobu hodnocení nabídek uvedl, že "nabídky budou hodnoceny podle ekonomické vhodnosti nabídek v souladu s následujícími, co do významu sestupně seřazenými kritérii:
Celková nabídnutá cena včetně DPH,
Termín dokončení,
Celková výhodnost nabídky".
Ve výzvě dále zadavatel již neuvedl, jaké parametry nabídek uchazečů budou rozhodné pro hodnocení nabídek podle kritéria "celková výhodnost nabídky".
5. V důsledku toho, že zadavatel předmětné kritérium nijak nespecifikoval, při hodnocení nabídek podle těchto kritérií nebyla naplněna zásada transparentnosti při provádění výběru nejvhodnější nabídky. V podmínkách zakázky nebylo předem stanoveno, jaké skutečnosti z nabídek uchazečů budou v rámci citovaného kritéria hodnoceny a nebylo patrné, jak má vypadat nabídka, aby takovému kritériu vyhověla. Zadavatel tím, že nevymezil určitě způsob hodnocení nabídek, když jako jedno z kritérií hodnocení nabídek stanovil kritérium "celková výhodnost nabídky", závažně porušil ust. § 49 odst. 4 písm. c) zákona.
6. Ustanovení § 49 odst. 10 zákon stanoví, že hodnocení nabídek zadavatel provede podle kritérií stanovených v zadání způsobem uvedeným v § 6 zákona. Zadavatel je povinen pořídit o posouzení a hodnocení nabídek záznam, ve kterém uvede popis hodnocení a zdůvodnění výběru nejvhodnější nabídky.
7. V záznamu je ohledně způsobu a výsledku hodnocení uvedeno, že "komise v rámci hodnocení postupovala v souladu s podmínkami soutěže a pro hodnocení nabídek byl stanoven komisí tento postup: komise posoudí jednotlivé nabídky dle jednotlivých kritérií. Komise se jednoznačně shodla, že vzhledem ke zkušenostem s uchazeči a na základě nabídkových cen jednoznačně určila nejvýhodnější nabídku. Zpráva musí obsahovat skutečnosti, které vedly zadavatele k přidělení konkrétního počtu bodů, což je důležité zvláště u kritéria jako je to šetřené, jehož hodnocení záleží ve značné míře na úvaze a zkušenostech zadavatele (event. členů poradního orgánu jmenovaného k hodnocení nabídek), aby bylo zcela zřejmé, proč právě určitá nabídka získala v daném kritériu určitý počet bodů a rovněž další okolnosti související s hodnocením nabídek. Z takto zpracovaného výsledku hodnocení jednotlivých nabídek pak komise vychází i při zdůvodnění výběru nejvhodnější nabídky, které je obligatorní náležitostí zprávy. Jen takovýmto způsobem zpracovaná zpráva spolu s další pořízenou dokumentací umožní zadavateli prokázat, že posouzení a hodnocení nabídek bylo provedeno objektivně a v souladu se zákonem. Pokud zpráva není zpracována ve smyslu výše uvedených zásad, nezbývá než konstatovat, že provedené hodnocení je netransparentní a nepřezkoumatelné. Má-li tedy být naplněna jedna ze základních zásad zákona, totiž průhlednosti postupu při zadávání veřejné zakázky (transparentnosti), je nezbytné, aby zadavatel stanovil kritéria hodnocení jednoznačným a srozumitelným způsobem, tzn. tak, aby bylo umožněno jejich transparentní hodnocení a následný přezkum postupu zadavatele (viz rozhodnutí Vrchního soudu v Olomouci č. j. 2A 4/2000 ze dne 29.6.2000 - správní spis).
8. Jelikož zadavatel nezajistil, aby záznam o posouzení a hodnocení nabídek obsahoval zdůvodnění výběru nejvhodnější nabídky, orgán dohledu konstatoval, že se zadavatel dopustil závažného porušení ust. § 49 odst. 10 zákona.
9. Před uložením pokuty orgán dohledu rovněž ověřil, zda je naplněna podmínka uvedená ve větě druhé § 62 odst. 1 zákona ve znění pozdějších předpisů, a to, že pokutu lze uložit jen do jednoho roku ode dne, kdy se orgán dohledu dozvěděl, že zadavatel porušil ustanovení tohoto zákona, nejpozději však do tří let ode dne, kdy došlo k tomuto porušení. Orgán dohledu obdržel žádost Finančního úřadu v Náchodě dne 25.5.2005 a smlouvu na plnění předmětné veřejné zakázky zadavatel s vybraným uchazečem uzavřel dne 13.4.2004.
10. Podle § 62 odst. 1 zákona může orgán dohledu uložit zadavateli za zjištěné závažné či opětovné porušení zákona o zadávání veřejných zakázek pokutu do výše 1 % ceny zakázky. Cena veřejné zakázky při jejímž zadání se zadavatel dopustil závažných porušení zákona, za která může být zadavateli uložena pokuta, činí 6 992 428,- Kč Kč. Horní hranice možné pokuty (1 % z ceny zakázky) tedy činí 69 924,- Kč. Při stanovení výše pokuty orgán dohledu ve prospěch zadavatele zohlednil, že byl vybrán uchazeč jehož nabídková cena byla nejnižší. Z výše uvedených důvodů proto orgán dohledu vyměřil pokutu v dolní polovině možné sazby.
II. Námitky rozkladu
11. Proti uvedenému rozhodnutí podal zadavatel v zákonné lhůtě rozklad, ve kterém namítá, že zadavatel vybral z pěti uchazečů nejvýhodnější nabídku z hlediska ceny, což je nezpochybnitelné. Ke kritériu "celková výhodnost nabídky" pak zadavatel v rozkladu uvádí, že tato formulace byla komisí chápána jako soubor objektivních poznatků o konkrétním uchazeči. Tato formulace byla zadavatelem používána pouze po přechodnou dobu a bylo od ní v dalších výběrových řízeních od poloviny roku 2004 upuštěno a byla nahrazena jasně definovanými a obecně nezpochybnitelnými kritérii: cena, termín dokončení apod. Použití tohoto kritéria ve dvou výběrových řízeních bylo dočasnou záležitostí.
12. Uplatnění tohoto kritéria nemělo vliv na stanovení vítězné firmy a žádná z firem neměla k výběrovému řízení žádné připomínky.
13. K uložené pokutě zadavatel uvádí, že je velmi tvrdou aplikací vyhodnocení celé problematiky.
Petit rozkladu
14. Zadavatel požaduje, aby byla "změněna tvrdost" napadeného rozhodnutí a aby bylo "vyhověno v plném rozsahu v této kauze".
Řízení o rozkladu
15. Správní orgán prvního stupně neshledal důvody pro postup podle § 57 odst. 1 zákona č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád), ve znění pozdějších předpisů (dále též "správní řád") a v souladu s odst. 2 téhož ustanovení postoupil věc k rozhodnutí orgánu rozhodujícímu o rozkladu.
16. Dne 1. 1. 2006 nabyl účinnosti zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění zákona č. 413/2005 Sb., který zrušil zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád), ve znění pozdějších předpisů. Zároveň však ve svém § 179 odst. 1 stanovil, že řízení, která nebyla pravomocně skončena před účinností tohoto zákona, se dokončí podle dosavadních předpisů. Z tohoto důvodu je třeba řízení o rozkladu účastníka řízení dokončit podle dosavadní právní úpravy správního řízení.
17. V rámci řízení o rozkladu podaném zadavatelem jsem tedy postupoval v souladu s předchozí právní úpravou správního řízení a po projednání rozkladu a veškerého spisového materiálu zvláštní komisí a po posouzení případu ve všech jeho vzájemných souvislostech jsem napadené rozhodnutí přezkoumal v celém rozsahu a s přihlédnutím k doporučení této komise dospěl k následujícímu závěru:
18. Úřad tím, že svým rozhodnutím č. j. VZ/S 226/05-153/02422/2006/500-JT/Kr ze dne 6.2.2006 konstatoval, že zadavatel závažně porušil ustanovení § 49 odst. 4 písm. c) a ustanovení § 49 odst. 10 zákona a za tato porušení zákona uložil zadavateli podle § 62 zákona pokutu ve výši 10 000,- Kč, rozhodl správně a v souladu se zákonem. Rovněž s odůvodněním napadeného rozhodnutí se v plné míře ztotožňuji.
Odůvodnění rozhodnutí předsedy Úřadu a k jednotlivým námitkách rozkladu
19. K námitkám zadavatele, že vybral uchazeče s nejnižší nabídkovou cenou uvádím, že tuto skutečnost nezpochybňuji a taktéž orgán dohledu k ní přihlédl při stanovování výše pokuty. Dále však poukazuji na to, že zadavatel dle § 6 odst. 1 zákona stanovil způsob hodnocení nabídek dle ekonomické vhodnosti nabídek a nikoliv pouze podle výše nabídkové ceny. V této souvislosti odkazuji na článek D) výzvy, kde zadavatel uvedl, že "nabídky budou hodnoceny podle ekonomické vhodnosti nabídek v souladu s následujícími, co do významu sestupně seřazenými kritérii:
Celková nabídnutá cena včetně DPH,
Termín dokončení,
Celková výhodnost nabídky".
Zadavatel měl tedy v souladu s podmínkami výzvy, tak, jak si je sám stanovil, hodnotit nabídky i dle dalších dvou kritérií, nikoliv pouze na základě nabídkových cen.
20. K námitkám zadavatele, že kritérium "celková výhodnost nabídky" chápal jako "soubor objektivních poznatků o konkrétním uchazeči", uvádím, že "soubor objektivních poznatků o konkrétním uchazeči" je stejně neurčitý pojem jako "celková výhodnost nabídky". Mimo to záznam o posouzení a hodnocení nabídek neobsahuje žádný popis hodnocení, jak ukládá zákon. Má-li být naplněna jedna ze základních zásad zákona, totiž průhlednost postupu při zadávání veřejných zakázek, je nezbytné, aby zadavatel stanovil kritéria hodnocení jednoznačným a srozumitelným způsobem, tedy tak, aby bylo umožněno jejich transparentní hodnocení a následný přezkum postupu zadavatele orgánem dohledu, což se v daném případě nestalo.
21. K výši pokuty poznamenávám, že pokuta ve výši 10 000,- Kč, kdy mohla být zadavateli uložena pokuta až 69 924,- Kč, nelze v žádném případě považovat za "velmi tvrdou aplikaci vyhodnocení celé problematiky", jak uvádí zadavatel ve svém rozkladu. Zadavatel navíc v rozkladu neuvádí žádné takové skutečnosti, které by mohly vést ke snížení této pokuty, která byla uložena v dolní hranici sazby.
V. Závěr
22. Po zvážení všech aspektů dané věci a po zjištění, že Úřad postupoval ve věci v souladu se zákonem a správním řádem, když posoudil případ ve všech jeho vzájemných souvislostech a zhodnotil veškeré písemné podklady, jsem dospěl k závěru, že nenastaly podmínky pro zrušení nebo změnu napadeného rozhodnutí z důvodů uváděných v rozkladu.
P o u č e n í
Proti tomuto rozhodnutí se nelze podle § 61 odst. 2 zákona č. 71/1967 Sb., ve znění pozdějších předpisů, dále odvolat.
Ing. Martin Pecina, MBA
předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže
Obdrží:
1. Město Náchod, Masarykovo nám. 40, 547 61 Náchod, zast. Ing. Oldřichem Čtvrtečkou,
2. spis.
|
