Snadné přidání nového datasetu

Rozhodnutí UOHS 6177


Číslo jednací S053/05-14253/06/610
Instance I.
Věc
Možné porušení § 11/1 ZOHS a čl. 82 Smlouvy o založení ES - uplatňování rozdílných podmínek ve smlouvách týkajících se koupě a prodeje zemního plynu
Účastníci RWE Transgas, a.s., Praha 10
Typ řízení Zneužití dominantního postavení
Typ rozhodnutí Zneužití dominantního postavení
Nabytí právní moci 13.03.2007
Související řízení http://www.uohs.cz/cs/hospodarska-soutez/sbirky-rozhodnuti/detail-6726.html
Zdroj na UOHS http://www.uohs.cz/cs/verejne-zakazky/sbirky-rozhodnuti/detail-6177.html
Rozhodnutí
                          
Údaje označené v textu jako […] obsahují obchodní tajemství účastníka řízení. Č.j.: S 53/05- 14253/06/610 V Brně dne 10. srpna 2006 Úřad pro ochranu hospodářské soutěže ve správním řízení č.j. S 53/05 zahájeném dne 23. listopadu 2005 z vlastního podnětu podle § 18 odst. 1 zákona č. 71/1967 Sb., o správním řízení, ve znění pozdějších předpisů (správní řád), ve spojení s §§ 1 odst. 4, 20a, 21 a 21a zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), ve znění pozdějších předpisů, s účastníkem řízení, kterým je společnost RWE Transgas, a.s., se sídlem Limuzská 12/3135, Praha 10 - Strašnice, PSČ 100 98, IČ 264 60 815, zastoupená Mgr. Radkem Pokorným, advokátem Advokátní kanceláře Pokorný, Wagner & spol., se sídlem Karolíny Světlé 301/8, Praha 1, PSČ 110 00, na základě plné moci ze dne 25.11.2005, ve věci možného porušení ustanovení § 11 odst. 1 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), ve znění pozdějších předpisů a možného porušení ustanovení článku 82 Smlouvy o založení Evropského společenství, vydává toto r o z h o d n u t í : I. Společnost RWE Transgas, a.s., se sídlem Limuzská 12/3135, Praha 10 - Strašnice, PSČ 100 98, IČ 264 60 815, tím, že v době od 5.11.2004 předkládala provozovatelům regionálních distribučních soustav nenáležejícím do holdingu skupiny RWE návrhy Rámcových smluv o podmínkách koupě a prodeje zemního plynu a Smluv kupních o koupi a prodeji zemního plynu - Dílčích kupních smluv, obsahující cenové a další obchodní podmínky, které tyto provozovatele regionálních distribučních soustav nenáležející do holdingu skupiny RWE bez objektivně ospravedlnitelných důvodů znevýhodňují v hospodářské soutěži oproti provozovatelům regionálních distribučních soustav do holdingu skupiny RWE náležejícím, tím, že v době od 1.1.2005 stanovila podmínky v Rámcových smlouvách o podmínkách koupě a prodeje zemního plynu a Smlouvách kupních o koupi a prodeji zemního plynu - Dílčích kupních smlouvách uzavřených s provozovateli regionálních distribučních soustav náležejících do holdingu skupiny RWE a neprovedla změnu stávajících ustanovení ve smlouvách o prodeji a nákupu zemního plynu č. 3003/0150/98 a č. 3003/0338/96 uzavřených s provozovateli regionálních distribučních soustav nenáležejících do holdingu skupiny RWE upravujících dodávky zemního plynu pro kategorii oprávněných zákazníků pouze do bilanční zóny jednotlivých provozovatelů regionálních distribučních soustav, čímž bez objektivně ospravedlnitelných důvodů vytvořila bariéry pro rozvoj konkurence, tím, že pro období roku 2005 stanovila cenu za uskladnění plynu pro kategorii oprávněných zákazníků bez objektivně ospravedlnitelných důvodů ve stejné výši, jako byla stanovena cena za uskladnění plynu pro kategorii chráněných zákazníků, zneužila ve smyslu ustanovení § 11 odst. 1 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), ve znění pozdějších předpisů a ve smyslu ustanovení článku 82 Smlouvy o založení Evropského společenství od doby uvedené v bodě 1) a 2) této části výroku rozhodnutí do 10. srpna 2006 a v roce 2005 dle bodu 3) této části výroku rozhodnutí své dominantní postavení na trhu dodávek zemního plynu určeného pro kategorii oprávněných zákazníků, a to na újmu jiných soutěžitelů a spotřebitelů. Podle ustanovení § 11 odst. 3 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), ve znění pozdějších předpisů, Úřad pro ochranu hospodářské soutěže jednání popsané v části I. výroku tohoto rozhodnutí společnosti RWE Transgas, a.s., se sídlem Limuzská 12/3135, Praha 10 - Strašnice, PSČ 100 98, IČ 264 60 815 do budoucna zakazuje. Za porušení ustanovení § 11 odst. 1 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), ve znění pozdějších předpisů a ustanovení článku 82 Smlouvy o založení Evropského společenství, dle části I. výroku tohoto rozhodnutí, ukládá Úřad pro ochranu hospodářské soutěže dle ustanovení § 22 odst. 2 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), ve znění pozdějších předpisů společnosti RWE Transgas, a.s., se sídlem Limuzská 12/3135, Praha 10 - Strašnice, PSČ 100 98, IČ 264 60 815, pokutu ve výši 370 000 000,- Kč (slovy: tři sta sedmdesát milionů korun českých) Pokuta je splatná do 90 dnů ode dne nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže vedený u České národní banky, pobočka Brno, č. účtu 3754-24825-621/0710, konstantní symbol 1148, jako variabilní symbol se uvede identifikační číslo účastníka řízení. V souladu s ustanovením § 23 odst. 1 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), ve znění pozdějších předpisů, ukládá Úřad pro ochranu hospodářské soutěže následující opatření k nápravě: Společnost RWE Transgas, a.s., se sídlem Limuzská 12/3135, Praha 10 - Strašnice, PSČ 100 98, IČ 264 60 815 je povinna: do 90 dnů ode dne nabytí právní moci tohoto rozhodnutí předložit provozovatelům regionálních distribučních soustav nenáležejícím do holdingu skupiny RWE návrhy smluv upravujících podmínky koupě a prodeje zemního plynu s účinností od 1.1.2007 tak, aby tyto smlouvy obsahovaly neznevýhodňující podmínky srovnatelné s podmínkami stanovenými pro provozovatele regionálních distribučních soustav náležející do holdingu skupiny RWE, pokud jde o podmínky cenové, dále podmínky upravující revizi ceny plynu a možnost upravit množství dodávaného plynu, při současném respektování přípustného objemu dodávky plynu a délky trvání smluvního vztahu, stanovit délku smluvního vztahu v návrzích smluv předložených v souladu s částí IV. bod 1) výroku tohoto rozhodnutí maximálně na 5 let, stanovit podmínky dle návrhů smluv předložených v souladu s částí IV. bod 1) výroku tohoto rozhodnutí tak, aby umožnily dodávku plynu určeného pro kategorii oprávněných zákazníků v rámci České republiky do bilanční zóny kteréhokoliv provozovatele regionální distribuční soustavy, do 90 dnů ode dne nabytí právní moci tohoto rozhodnutí učinit taková opatření, aby jakémukoliv jejímu odběrateli bylo umožněno zvolit dodávku jen samotné komodity nebo sdruženou dodávku plynu, tj. dodávku samotné komodity včetně přepravy a uskladnění plynu, s tím, že dodávka plynu určeného pro kategorii oprávněných zákazníků v rámci České republiky bude umožněna do bilanční zóny kteréhokoliv provozovatele regionální distribuční soustavy. O splnění nápravných opatření obsažených v části IV. výroku tohoto rozhodnutí, je společnost RWE Transgas, a.s., se sídlem Limuzská 12/3135, Praha 10 - Strašnice, PSČ 100 98, IČ 264 60 815 povinna písemně informovat Úřad pro ochranu hospodářské soutěže ve lhůtě do 30 dnů po jejich realizaci, nejpozději do 120 dnů ode dne nabytí právní moci tohoto rozhodnutí. Správní řízení vedené se společností RWE Transgas, a.s., se sídlem Limuzská 12/3135, Praha 10 - Strašnice, PSČ 100 98, IČ 264 60 815, ve věci možného porušení ustanovení § 11 odst. 1 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), ve znění pozdějších předpisů a ustanovení článku 82 Smlouvy o založení Evropského společenství, které Úřad spatřoval v tom, že účastník řízení v období leden, únor a březen 2005 v ceně za komoditu pro oprávněné zákazníky neuplatnil korekci vyplývající z efektu uskladnění levnějšího zemního plynu v podzemních zásobnících v roce 2004, se dle ustanovení § 30 zákona č. 71/1967, o správním řízení (správní řád), ve znění pozdějších předpisů, zastavuje. O d ů v o d n ě n í : Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále též "Úřad") obdržel, zejména v druhé polovině roku 2005, několik stížností od oprávněných zákazníků (viz např. podněty pod č.j. P 335/05, P 421/05, P 428/05, P 455/05, P 464/05 atd.) týkajících se dramatického zvýšení ceny dodávky plynu oproti cenám pro kategorii chráněných zákazníků. Vedle výše ceny, případně jejího netransparentního stanovení, si oprávnění zákazníci stěžovali i na další nepřiměřené obchodní podmínky, jakými byly závazky na provádění týdenních a denních nominací, nepředvídatelnost ceny při požadavku na nastavení roční a měsíční kapacity, prodej uskladněného plynu nakoupeného v minulém roce za nižší ceny jen pro chráněné zákazníky, požadavky na nepřiměřené sankce za nedodržení sjednaného nebo nominovaného množství, závazek k odběru sjednaného množství plynu bez znalosti jeho ceny atd. Tyto stížnosti od oprávněných zákazníků směřovaly proti některým provozovatelům regionálních distribučních soustav (dále též "PRDS"), kteří náleží do holdingu skupiny RWE (dále též "konsolidovaní PRDS"), a samotnému RWE Transgas, a.s., se sídlem Limuzská 12/3135, Praha 10 - Strašnice, PSČ 100 98, IČ 264 60 815, ve správním řízení zastoupený na základě plné moci ze dne 25.11.2005 Mgr. Radkem Pokorným, advokátem Advokátní kanceláře Pokorný, Wagner & spol., se sídlem Karolíny Světlé 301/8, Praha 1, PSČ 110 00 (dále také "RWE Transgas" nebo "účastník řízení" nebo "právní zástupce RWE Transgas" nebo "právní zástupce účastníka řízení"). V rámci šetření uvedených podnětů se Úřad se žádostí o poskytnutí stanoviska obrátil na Energetický regulační úřad (dále též "ERÚ"), jakožto správní orgán, který dle zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), v platném znění (dále jen "energetický zákon") mimo jiné rozhoduje spory v případech, kdy nedojde k dohodě o uzavření smlouvy mezi jednotlivými držiteli licence a jejich zákazníky. Z informací poskytnutých ERÚ vyplynulo, že tento správní orgán v té době prováděl cenovou kontrolu nejen u účastníka řízení, ale i u ostatních PRDS. Tyto cenové kontroly byly zaměřeny na zjištění konkrétní výše zisku. Mimo jiné ERÚ poukázal i na rozdílný přístup při uzavírání smluv s PRDS náležejícími do holdingu skupiny RWE a s PRDS nenáležejícími do holdingu skupiny RWE (dále též "nekonsolidovaní PRDS") - viz str. 29-40 spisu č.j. P 335/05. V této souvislosti se Úřad obrátil i na RWE Transgas, který dne 20.10.2005 Úřadu poskytl kopie smluv upravujících dodávku plynu uzavřených s PRDS, případně návrhy smluv jím předkládané nekonsolidovaným PRDS, včetně některých dodatků (viz str. 49-58 spisu č.j. P 335/05). Pro zjištění účasti RWE Transgas na stanovení podmínek obsažených v návrzích smluv předkládaných některými konsolidovanými PRDS oprávněným zákazníkům, zejména výši ceny a další podmínky, které byly ze strany oprávněných zákazníků namítané, se Úřad obrátil na konsolidované PRDS s žádostí o poskytnutí informací. Dle sdělení těchto PRDS RWE Transgas pro zajištění synergických efektů pouze organizoval společný přístup k řešení všech aktivit pomocí tzv. přípravných a koordinačních výborů, […]. Po jednání v příslušném koordinačním výboru byl dojednán harmonizovaný typový návrh smlouvy, který byl všem společnostem doporučen k užívání s tím, že vypracované návrhy smluv mohou být při jednání s oprávněnými zákazníky modifikovány1. Nedílnou součástí tohoto typového návrhu byly i Všeobecné obchodní podmínky obsahující mimo jiné i stanovení principu ToP (ToP znamená podmínku "take or pay" čili "odeber nebo zaplať") bez možnosti dodatečného odběru plynu v následujícím období, které byly od konce roku 2004 těmto oprávněným zákazníkům předkládány. Současně se Úřad obrátil i na nekonsolidované PRDS, tj. Pražskou plynárenskou, a.s., se sídlem U Plynárny 500, Praha 4, PSČ 145 08, IČ 601 93 492 (dále jen "PP, a.s.") a Jihočeskou plynárenskou, a.s., se sídlem Vrbenská 2, České Budějovice, PSČ 371 47, IČ 608 27 807 (dále jen "JČP, a.s."), se žádostí o sdělení důvodů, pro které tyto společnosti odmítly uzavřít předkládané návrhy smluv upravujících dodávku plynu. PP, a.s. zaslala Úřadu přípis ze dne 10.11.2005, ve kterém byly z její strany jako hlavní důvody odmítnutí Rámcové smlouvy o podmínkách koupě a prodeje zemního plynu (dále též "RS") a Smlouvy kupní o koupi a prodeji zemního plynu - Dílčí kupní smlouvy (dále též "DKS") - č. 1 na 7 let, č. 2 na 3 roky a č. 3 na 9 měsíců - s předpokládanou účinností od 1.1.2005, předložených společností RWE Transgas na konci roku 2004 uvedeny zejména doba platnosti DKS č. 3 (C) na 9 měsíců, nejasná specifikace ceny komodity, chybějící garance nižší ceny v DKS č. 3 (C) na delší období, tj. po dobu trvání DKS č. 1 (A) a DKS č. 2 (B), revize jednotkové ceny plynu jen […], přičemž PP, a.s. požadovala revizi každý rok, a to s ohledem na postupné otevírání trhu se zemním plynem a v souvislosti s vysokým rizikem vyplývajícím z povinnosti ToP (při ztrátě zákazníka). Dále PP, a.s. namítala chybějící stanovení ceny za kapacitu, dlouhodobost smluv a podmínku ToP (viz str. 313-316 spisu č.j. P 335/05). JČP, a.s. ve svém sdělení ze dne 11.11.2005 jako hlavní důvody odmítnutí návrhů RS a DKS uvedla odmítnutí ze stany RWE Transgas umístit předací místo dodávky plynu na hranici České republiky, odmítnutí ze stany RWE Transgas konkretizovat a vysvětlit hodnotu komoditní ceny a nepřijatelnost pro JČP, a.s. požadavku RWE Transgas na sendvičový typ smluvního závazku (pozn. Úřadu: popsaný ve výše uvedeném odstavci 5) postavený na motivačním principu (viz str. 193-195 spisu č.j. P 335/05). Výše uvedené podklady a informace poskytnuté ze strany PRDS, skutečnosti uvedené ze strany ERÚ, předložené smlouvy upravující podmínky dodávky plynu PRDS a provedená analýza podmínek obsažených v těchto smluvních dokumentech indikovaly skutečnosti nasvědčující možnému narušení hospodářské soutěže, které vedly Úřad k zahájení správního řízení z vlastního podnětu pro možné porušení ustanovení § 11 odst. 1 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), ve znění pozdějších předpisů (dále také "zákon" nebo "zákon o ochraně hospodářské soutěže") a ustanovení článku 82 Smlouvy o založení Evropského společenství (dále jen "Smlouva ES"), které bylo účastníku řízení doručeno dne 23. listopadu 2005 (viz str. 1-2 spisu č.j. S 53/05). Toto možné porušení Úřad spatřoval ve stanovení rozdílných podmínek ve smlouvách upravujících bez objektivně ospravedlnitelných důvodů odlišně podmínky koupě a prodeje zemního plynu vůči PRDS náležejícím do holdingu skupiny RWE a PRDS do holdingu skupiny RWE nenáležejícím, které RWE Transgas od 2. pololetí roku 2004 těmto PRDS předkládal v rámci uzavírání uvedených smluvních vztahů. V rámci správního řízení se uskutečnila ústní jednání s účastníkem řízení, Úřad dále nařídil ústní jednání s konsolidovanými PRDS a jako svědky Úřad vyslechl předvolané zástupce z JČP, a.s. a PP, a.s. Současně písemně oslovil i další subjekty působící na trhu s plynem, včetně ERÚ, na který se Úřad v rámci správního řízení obracel se žádostmi o jeho stanoviska a vyjádření. Po získání dalších podkladů a vyjádření ERÚ rozšířil Úřad v průběhu správního řízení předmět vedeného správního řízení o možné porušení ustanovení § 11 odst. 1 zákona a ustanovení článku 82 Smlouvy ES, které Úřad spatřoval rovněž v jednání RWE Transgas, který tím, že ve smlouvách upravujících podmínky koupě a prodeje zemního plynu uzavřených s PRDS náležejícími do holdingu skupiny RWE a ve smlouvách o prodeji a nákupu zemního plynu uzavřených s PRDS nenáležejícími do holdingu skupiny RWE stanovil podmínky, respektive neprovedl změnu stávajících ustanovení upravujících dodávky zemního plynu pro kategorii oprávněných zákazníků pouze do bilanční zóny jednotlivých PRDS. Předmět správního řízení dále Úřad rozšířil o jednání RWE Transgas, který v období leden, únor a březen 2005 v ceně za komoditu pro oprávněné zákazníky neuplatnil korekci vyplývající z efektu uskladnění levnějšího zemního plynu v podzemních zásobnících v roce 2004 a v roce 2005 stanovil cenu za uskladnění plynu pro kategorii oprávněných zákazníků ve stejné výši jako byla stanovena cena za uskladnění plynu pro kategorii chráněných zákazníků. Oznámení o rozšíření předmětu řízení, včetně sdělení "výhrad k jednání účastníka řízení" (dále též "Výhrady") bylo zástupci účastníka řízení doručeno dne 8. března 2006 (viz str. 2280-2300 spisu č.j. S 53/05). V zákonem stanovené 15-ti denní lhůtě obdržel Úřad od právního zástupce RWE Transgas přípis nadepsaný "Návrh opatření ve smyslu ustanovení § 11 odst. 5 zákona o ochraně hospodářské soutěže" (dále také "Návrh opatření") - viz str. 2346-2351 spisu č.j. S 53/05. Úřad po posouzení navržených opatření tato neshledal dostačujícími k nápravě závadného soutěžního stavu, opatření v navrhované podobě nepřijal a pokračoval tak ve správním řízení, o čemž byl právní zástupce RWE Transgas informován dopisem ze dne 28. března 2006 (viz str. 2352-2354 spisu č.j. S 53/05). Dopisy Úřadu č.j. S 53/05-1469/06-610 ze dne 25.1.2006, č.j. S 53/05-7567/06/610 ze dne 24.4.2006, č.j. S 53/05-11679/06/610 ze dne 27.6.2006 a č.j. S 53/05-12942/06/610 ze dne 21.7.2006 bylo účastníku řízení oznámeno prodloužení lhůty pro rozhodnutí ve smyslu ustanovení § 49 odst. 2 zákona č. 71/1967 Sb., o správním řízení, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "správní řád")2. Důvodem pro prodloužení lhůty bylo v prvním případě doposud nedokončené dokazování, potřeba následných analýz a případné další upřesnění a doplnění podkladů a informací potřebných k přesnému a úplnému zjištění stavu věci. Ve druhém případě se pak následně jednalo o předložení nových návrhů opatření ze strany účastníka řízení, jejich projednání, včetně případného vyjádření ze strany ERÚ, a dále veškeré procesní náležitosti spojené s vydáním rozhodnutí, včetně seznámení s poklady pro rozhodnutí. V posledních dvou případech pak bylo důvodem pro prodloužení lhůty splnění povinnosti Úřadu obsažené v ustanovení § 20a odst. 4 písm. d) zákona, tedy poskytnutí Komisi Evropských společenství (dále jen "Komise") ve stanovené lhůtě podklady obsahující shrnutí případu, předpokládané rozhodnutí a jiné dokumenty nezbytné k posouzení případu. Seznámení s podklady pro rozhodnutí v souladu s § 33 odst. 2 správního řádu, bylo účastníku řízení umožněno dne 23.6.2006; vypořádání námitek účastníka řízení je provedeno v odůvodnění tohoto rozhodnutí v části nazvané Vyjádření účastníka řízení k podkladům pro rozhodnutí (odstavec 275-281). Charakteristika účastníka řízení RWE Transgas je akciovou společností, která byla zapsána do obchodního rejstříku vedeného Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 7240, dne 18. června 2001. Jejím jediným akcionářem je od 10. července 2003 RWE Gas International B.V, se sídlem 2132 WV Hoofddorp, Diamantlaan 15, Nizozemské království. Hlavními činnostmi společnosti jsou přeprava zemního plynu, uskladňování zemního plynu a obchod se zemním plynem dle energetického zákona. Mimoto se RWE Transgas zabývá i řadou dalších činností v energetice, k nimž náleží i výroba a rozvod tepelné energie. RWE Transgas výhradně kontroluje společnost RWE Transgas Net, s.r.o., se sídlem Limuzská 12/3135, Praha 10 - Strašnice (dále jen "RWE Transgas Net, s.r.o."), která vznikla v rámci unbundlingu společnosti RWE Transgas, čímž byla splněna podmínka stanovená platnou legislativou, tzn. od 1.1.2006 došlo z hlediska právní formy, organizace a rozhodování k oddělení činností týkajících se provozování přepravní soustavy od činností netýkajících se přepravy, uskladňování a distribuce plynu. Mimo přepravy plynu se RWE Transgas Net, s.r.o. zabývá montáží a opravami vyhrazených plynových zařízení, testováním, měřením, analýzou a kontrolou - technickou diagnostikou strojů a potrubních zařízení atd. Další společností, ve které má RWE Transgas 100 % podíl, je RWE Energy Customer Servise CZ, a.s., jejímž předmětem podnikání je pronájem a půjčování věcí movitých, montáž, údržba a servis telekomunikačních zařízení, poskytování telekomunikačních služeb, případně zprostředkování obchodu a služeb. Zhruba […] % vlastní RWE Transgas i ve společnosti zabývající se např. projektovou činností ve výstavbě, kompletním technickým řešením podzemních zásobníků, geodetickým a geologickým průzkumem lokalit - Plynoprojekt, a.s. Menšinové podíly pak RWE Transgas vlastní ve společnostech zabývajících se provozováním regionálních distribučních soustav - PRDS - max. však do výše 18 % (viz str. 953 spisu č.j. S 53/05, resp. Výroční zprávy účastníka řízení). RWE Transgas je součástí mezinárodní energetické skupiny RWE a řídí její aktivity v České republice. V zahraničních regionech, ve kterých skupina RWE v oblasti plynárenství působí, se společnosti uvedené skupiny zabývají přepravou, distribucí, jakož i nákupem a uskladněním zemního plynu. V rámci skupiny RWE působí jako její sesterské společnosti šest konsolidovaných PRDS, jejichž prostřednictvím RWE Transgas řídí obchod se zemním plynem v České republice. Jedná se o tyto následující konsolidované PRDS - Jihomoravskou plynárenskou, a.s., se sídlem Plynárenská 1, Brno, PSČ 657 02, IČ 499 70 607, Severomoravskou plynárenskou, a.s., se sídlem Plynární 6, Ostrava, PSČ 702 72, IČ 476 75 748, Východočeskou plynárenskou, a.s., se sídlem Pražská 702, Hradec Králové, PSČ 500 04, IČ 601 08 789, Západočeskou plynárenskou, a.s., se sídlem Ed. Beneše 70, Plzeň, PSČ 304 77, IČ 497 90 315, Severočeskou plynárenskou, a.s., se sídlem Klíšská 940, Ústí nad Labem, PSČ 401 17, IČ 499 03 209 a Středočeskou plynárenskou, a.s., se sídlem Novodvorská 803/82, Praha 4, PSČ 142 01, IČ 601 93 158. Tyto společnosti jsou rovněž držiteli licence na distribuci plynu a na obchod s plynem. RWE je tedy vertikálně integrovanou skupinou, poskytující komplexní služby v oblasti plynárenství. Popis právního rámce v oblasti energetiky Podmínky podnikání, výkon státní správy a nediskriminační regulaci v energetických odvětvích, kterými jsou elektroenergetika, plynárenství a teplárenství, jakož i práva a povinnosti fyzických a právnických osob s tím spojená, jsou upraveny energetickým zákonem. Zákon č. 670/2004 Sb. ze dne 14.12.2004 mění energetický zákon, kdy mimo jiné dále upravuje podmínky otevírání trhu s plynem a stanovuje, že dnem 1. ledna 2005 vzniká dle podmínek vymezených energetickým zákonem kategorie oprávněných zákazníků, kteří mají právo zvolit si dodavatele plynu a rovněž mají právo přístupu k přepravní soustavě, distribučním soustavám, podzemním zásobníkům plynu, těžebním plynovodům a volné akumulaci. Pravidla pro organizování trhu s plynem, jejichž součástí je organizace přepravy plynu, distribuce plynu a uskladňování plynu, vyrovnávání, vyhodnocení a vypořádání odchylek, postup při změně dodavatele plynu, úprava pravidel tvorby, přiřazení a užití typových diagramů dodávek plynu, jsou stanovena vyhláškou č. 673/2004 Sb., kterou se stanoví pravidla pro organizování trhu s plynem, v platném, znění (dále jen "Vyhláška"). Tuto Vyhlášku vydal ERÚ dne 21.12.2004 s účinností od 1.1.2005. Uvedená legislativa dále vymezuje účastníky trhu s plynem, kterými jsou výrobci, provozovatel přepravní soustavy, provozovatelé distribučních soustav, provozovatelé podzemních zásobníků plynu a obchodníci s plynem. Podnikání v energetických odvětvích na území České republiky za podmínek stanovených energetickým zákonem je možné pouze na základě státního souhlasu - licence udělená ERÚ. Trh s plynem se uskutečňuje v rámci plynárenské soustavy, která je pro potřeby rezervace kapacit a bilancování rozdělena do bilančních zón. Bilanční zóny jsou vymezeny územně a jejich správci jsou místně příslušní PRDS. Každé odběrné místo konečného zákazníka nebo předávací místo výrobny plynu a lokální distribuční soustavy je vždy přiřazeno pouze do jedné bilanční zóny podle místa připojení. ERÚ v rámci cenové regulace formou cenového rozhodnutí stanovuje cenové položky dodávky plynu, které podléhají cenové regulaci. Do konce roku 2004 všechny položky ceny za dodávku plynu podléhaly cenové regulaci (přeprava, uskladnění, distribuce, komodita). V rámci regulace vychází ERÚ z ceny dováženého plynu, která je odvozována od cenových vzorců, které jsou součástí nákupních smluv mezi RWE Transgas a jeho dodavateli (ruský a norští producenti), a […]. Cena komodity je v rámci nákupních kontraktů stanovována na každý měsíc v závislosti na změně výše uvedených parametrů. Princip regulace ceny dodávky plynu pro chráněné zákazníky je však založen na čtvrtletních změnách ceny z důvodu zajištění určité cenové stability a dále z důvodu zabránění možným značným cenovým skokům, pokud by změny byly prováděny v delších časových intervalech. Je tedy zřejmé, že reálná hodnota ceny komodity za dané čtvrtletí může být odlišná. Z tohoto důvodu jako další položky vstupující do tvorby cen pro chráněné zákazníky jsou mimo jiné tzv. "korekce". První korekce představuje rozdíl mezi plánovanou a skutečnou cenou zemního plynu, tzn. nadzisky, nebo dodatečná ztráta RWE Transgas. Přesná výše korekce vstupuje do ceny plynu v následujícím možném čtvrtletí. Další korekcí ovlivňující cenu komodity pro chráněné zákazníky je cena a způsob využití podzemních zásobníků plynu. V průběhu letních měsíců je zemní plyn do podzemních zásobníků vtláčen zpravidla za nižší cenu, než jaká je následně v zimních měsících. Tento plyn je v zimních měsících těžen a pozitivně tak ovlivňuje ceny komodity v těchto měsících, čímž dochází ke snížení ceny plynu. Konečný zákazník tedy platí skutečnou cenu zemního plynu. Od 1.1.2005 pro kategorii oprávněných zákazníků cena za komoditu a uskladnění již uvedené cenové regulaci ze strany ERÚ nepodléhala3. Relevantní trh K tomu, aby mohl Úřad věc správně posoudit, bylo nezbytné především vymezit relevantní trh, na kterém se projevují účinky jednání účastníka řízení. Relevantním trhem je dle ustanovení § 2 odst. 2 zákona trh zboží, které je z hlediska jeho charakteristiky, ceny a zamýšleného použití shodné, porovnatelné nebo vzájemně zastupitelné, a to na území, na němž jsou soutěžní podmínky dostatečně homogenní a zřetelně odlišitelné od sousedících území. V oblasti plynárenství se jedná o trh, který je téměř stoprocentně závislý na cizích zdrojích. Vlastní zdroje zemního plynu v České republice tvoří méně než 1 % domácí spotřeby. Jedná se především o těžbu zemního plynu na jižní Moravě a o tzv. degazační plyn z černouhelných dolů na severní Moravě. Z hlediska zdrojů je tak pro Českou republiku rozhodující import. Zemní plyn je na základě dlouhodobých kontraktů dovážen převážnou většinu z Ruska prostřednictvím firmy […] a menší měrou z Norska4 od konsorcia místních producentů […]. Dodávky zemního plynu do České republiky zajišťuje RWE Transgas. Přeprava plynu je uskutečňována prostřednictvím přepravní soustavy, kterou tvoří vzájemně propojený soubor velmi vysokotlakých a vysokotlakých plynovodů, kompresních stanic a souvisejících technologických objektů, včetně systémů řídicí a zabezpečovací techniky a zařízení k přenosu informací pro činnosti výpočetní techniky a informačních systémů, propojený s plynárenskými soustavami v zahraničí, na kterém zajišťuje přepravu plynu držitel licence na přepravu plynu; přepravní soustava je zřizována a provozována ve veřejném zájmu. Vzhledem ke strategickému významu této soustavy pro tuzemské plynárenství je licence na přepravu plynu udělena pouze jedna, jako výlučná pro celé území České republiky. Na jejím základě zajišťuje její držitel - provozovatel přepravní soustavy RWE Transgas - jak přepravu plynu určeného pro konečné zákazníky v České republice, tak i mezinárodní přepravu plynu přes území České republiky. Od 1.1.2006 je držitelem licence na přepravu plynu společností RWE Transgas stoprocentně vlastněná společnost RWE Transgas Net, s.r.o., která vznikla v rámci unbundlingu dle podmínek stanovených energetickým zákonem. Mezi základní povinnosti provozovatele přepravní soustavy náleží především zajištění provozu a rozvoje této soustavy, stanovení nediskriminačních podmínek pro připojení k přepravní soustavě, zajištění rovných podmínek pro umožnění přístupu třetích stran do soustavy, zajištění přepravy plynu na základě uzavřených smluv atd. Mimo to ale RWE Transgas zajišťuje přepravu i pro odběratele v západní Evropě. Je to dáno tím, že přes území České republiky vede "tranzitní plynovod" spojující ruská těžební pole s odběrateli na západě. Česká republika je tak důležitou spojnicí mezi východní Evropou, Ruskem a západní Evropou (Německo, Francie); tranzitní soustava je jen z části využívána pro domácí přepravu. Na přepravní soustavu je přímo napojeno dalších osm regionálních distribučních soustav (k níž je připojeno alespoň 90 000 konečných zákazníků), provozovaných výše uvedenými PRDS. Provozovat distribuční soustavu lze opět za podmínek stanovených energetickým zákonem, tj. udělením licence na distribuci plynu, která obsahuje vymezené území (oblast, ve které má držitel této licence povinnosti a práva stanovené energetickým zákonem). K povinnostem provozovatelů distribuční soustavy patří veškeré činnosti související se zabezpečením spolehlivé distribuce plynu a dodávky chráněným zákazníkům. V oblasti distribuce plynu podniká ještě dalších cca 125 lokálních distribučních společností. Jejich zařízení však buď není přímo připojeno na přepravní soustavu nebo mají ke konci kalendářního roku méně než 90 tisíc připojených zákazníků. Plyn nakoupený na základě dlouhodobě uzavřených kontraktů s ruským a norskými producenty je ze strany RWE Transgas přepravován v rámci takto propojené plynárenské soustavy většinou ke konečným zákazníkům5. RWE Transgas se dále zabývá i obchodováním s plynem za účelem jeho dalšího prodeje ostatním účastníkům trhu s plynem; má tedy i licenci na obchod s plynem. Na úrovni velkoobchodu na nabídkové straně působí RWE Transgas, který plyn prodává zejména PRDS. Na nižším stupni, tj. na úrovni maloobchodního prodeje je pak plyn prodáván především těmito PRDS, kteří mají rovněž licenci na obchod s plynem, konečným zákazníkům, v členění od 1.1.2005 na kategorii chráněných a oprávněných. PRDS patří k největším obchodníkům s plynem v České republice; v roce 2005 mělo licenci na obchod s plynem uděleno dalších přibližně 60 menších soutěžitelů (např. Energetika Vítkovice, a.s., KAUČUK, a.s., SPOLANA a.s., ŽDB a.s. atd.). Dodávka plynu pro konečné spotřebitele je zajišťována především prostřednictvím PRDS. S těmito PRDS má RWE Transgas uzavřeny kontrakty upravující podmínky koupě a prodeje zemního plynu. V těchto smluvních vztazích je pro segment oprávněných zákazníků stanovena cena, která je odvozena z cenové formule. PRDS (v roli dodavatelů plynu koncovým zákazníkům) tak při respektování dalších nákupních podmínek svého dodavatele, vlastních nákladů a rizik spojených s realizací dodávky pro konkrétního oprávněného zákazníka takto stanovenou cenu ze strany RWE Transgas plně přenáší až na konečného zákazníka. Dodávku plynu pro kategorii chráněných zákazníků provádějí ti PRDS, v jejichž místě (území vymezené licencí, na kterém provozují distribuční soustavu) se nachází odběrné místo chráněného zákazníka. Cena dodávky plynu pro tuto kategorii zákazníků podléhala a stále podléhá, jak je uvedeno výše, cenové regulaci ze strany ERÚ. Těmito uvedenými skutečnostmi (cenová regulace, nemožnost výběru dodavatele plynu) se tak trh dodávek plynu určeného pro kategorii chráněných zákazníků liší od trhu dodávek plynu určeného pro kategorii oprávněných zákazníků. Tato kategorie zákazníků má od 1.1.2005 právo volby dodavatele plynu, nikoliv tedy jen dle odběrného místa daného příslušností k bilanční zóně daného PRDS. Současně již od uvedeného data pro kategorii oprávněných zákazníků stanovení ceny za komoditu a ceny za uskladnění3 nepodléhalo cenové regulaci ze strany ERÚ (ceny ostatních služeb dodávky plynu cenové regulaci stále podléhají). V několika posledních letech se zvyšuje využití zemního plynu jako paliva pro otopové účely. Zvyšuje se tak rozdíl mezi letní a zimní spotřebou, která je po celý rok rozdělena nerovnoměrně. Pro tyto účely, tj. uskladňování zemního plynu v létě a pro pokrytí zimní potřeby, jako doplněk dovozu zemního plynu, slouží podzemní zásobníky plynu (dále též "podzemní zásobník" nebo "PZP"), do kterých je nadbytečný plyn uskladňován většinou v létě, kdy je velmi nízká spotřeba zemního plynu na otop jak u domácností, tak v průmyslové sféře, a naopak v zimních měsících je pak vytěžen z těchto zásobníků a dodán do sítě. Na území České republiky se nachází osm podzemních zásobníků. Pro jejich provozování je rovněž nezbytná licence na uskladňování plynu vydávaná ERÚ. Podzemním zásobníkem plynu je plynové zařízení, včetně souvisejících technologických objektů a systému řídicí a zabezpečovací techniky a zařízení k převodu informací pro činnosti výpočetní techniky a informačních systémů, sloužící k uskladňování plynu; podzemní zásobník plynu je zřizován a provozován ve veřejném zájmu. Provozováním podzemního zásobníku plynu jsou pak veškeré činnosti související se zabezpečením podzemního uskladňování plynu. Uvedený nákres zobrazuje systém plynárenské soustavy. Na vstupu do České republiky je hraniční předávací stanice (HPS) Lanžhot umístěná na hranicích se Slovenskou republikou, na opačné straně plynovodu na hranicích se spolkovou republikou Německo je HPS Waidhaus a HPS Olbernhau 6. Úřad tedy po věcné stránce vymezil pro účely tohoto správního řízení následující relevantní trh, a to trh dodávek zemního plynu určeného pro kategorii oprávněných zákazníků. Jako související trhy, na kterých účastník řízení působí, a které byly významné pro posouzení chování RWE Transgas, byly vymezeny trh uskladňování zemního plynu a trh přepravy zemního plynu. Při vymezení relevantního trhu z hlediska věcného Úřad vycházel rovněž ze své předchozí rozhodovací praxe v oblasti spojování soutěžitelů (viz rozhodnutí č.j. S 25/02-1649/02). Po věcném vymezení relevantního trhu se Úřad dále zabýval vymezením relevantního trhu z hlediska teritoriálního. Geografický relevantní trh zahrnuje oblast, ve které jsou soutěžní podmínky dostatečně homogenní a zřetelně odlišitelné od sousedících území. V případě trhu dodávek zemního plynu určeného pro kategorii oprávněných zákazníků jsou tyto dodávky realizovány v rámci celé České republiky, přičemž platná právní úprava stanovuje možnost kteréhokoliv oprávněného zákazníka obrátit se na kteréhokoliv dodavatele zemního plynu. Z těchto důvodů Úřad geografické vymezení relevantního trhu dodávek zemního plynu určeného pro kategorii oprávněných zákazníků vymezil územím celé České republiky, na kterém jsou soutěžní podmínky dostatečně homogenní a zřetelně odlišné od okolních území. Co se týká trhu přepravy zemního plynu, územní vymezení je dáno umístěním přepravní soustavy, tj. územím obsaženém v licenci na přepravu plynu výlučně vydanou pro celé uzení České republiky. Z tohoto hlediska je tak geografické vymezení trhu přepravy zemního plynu definováno územím České republiky, na kterém jsou soutěžní podmínky dostatečně homogenní a zřetelně odlišné od okolních území. Geografické vymezení trhu uskladňování zemního plynu označil Úřad ve Výhradách jako území České republiky. Účastník řízení ale vyjádřil svůj názor, že takto vymezené území je nedostatečné (viz str. 2336-2345 spisu č.j. S 53/05). Názor odůvodnil konstatováním, že pro potřeby dodávek plynu českým zákazníkům jsou kapacity podzemních zásobníků umístěných na území České republiky nedostatečné a RWE Transgas je nucen část skladovacích kapacit nakupovat od třetích stran (Moravské naftové doly, a.s. v České republice nebo Nafta Gbely, a.s. ve Slovenské republice); v prvním čtvrtletí roku 2005 byla část skladovací kapacity společností RWE Transgas nakupována i ve Spolkové republice Německo. Z tohoto důvodu účastník řízení vyslovil názor, že je nutné trh vymezit šířeji, a to minimálně ještě o území Slovenské republiky a dalších států sousedících s Českou republikou. Při dalším odůvodnění tohoto názoru v přípisu ze dne 24.4.2006 účastník řízení uvedl, že společnosti, které hodlají dodávat plyn na český trh, mohou efektivně zajistit dostatek flexibility v zásobnících plynu umístěných v České republice, Německu, Rakousku a Slovensku a z dalších zdrojů flexibility jako jsou vhodně strukturované nákupní a prodejní smlouvy. RWE Transgas jako další důkaz uvedl poptávku potenciálního ukladatele, který RWE Transgas výslovně informoval o záměru užívat uskladnění plynu v podzemních zásobnících RWE Transgas pro odběratele v zahraničí (viz str. 2433-2434 spisu č.j. S 53/05). Úřad v této souvislosti provedl šetření s cílem vyjasnit problematiku ukládání zemního plynu. V této souvislosti oslovil další potenciální dodavatele zemního plynu aktivní na území České republiky (viz str. 2478-2483 spisu č.j. S 53/05). Ze získaných odpovědí vyplynulo, že pouze v případě jednoho soutěžitele byla učiněna poptávka skladovacích kapacit u RWE Transgas. Tento soutěžitel dále uvedl, že strukturování dodávek plynu pro zákazníky v České republice uskutečňuje prostřednictvím svého podzemního zásobníku plynu ve Spolkové republice Německo. K vymezení relevantního trhu pak uvedený soutěžitel konstatoval, že jej není možno jasně vymezit (viz str. 2550-2551 spisu č.j. S 53/05). Při geografickém vymezení trhu vycházel Úřad především z podmínek daných platnou legislativou. Dle energetického zákona je uskladňování plynu jedním z předmětů podnikání v energetických odvětvích, které se uskutečňuje ve veřejném zájmu. Podnikat na území České republiky lze za podmínek stanovených energetickým zákonem pouze na základě licencí udělených ERÚ fyzickým či právnickým osobám, přičemž obsahem licence je uvedení zařízení na uskladňování plynu. V souladu s energetickým zákonem používá Česká republika sjednaný přístup k zásobníkům plynu. Z tohoto důvodu ERÚ nereguluje přístup k zásobníkům plynu. Na nabídkové straně relevantního trhu tak působí soutěžitelé, kteří mají pro podnikání - uskladňování zemního plynu - udělenou licenci dle energetického zákona upravujícího podnikání na trhu s plynem na území České republiky. Provozování podzemních zásobníků umístěných mimo území České republiky podléhá jiným právním předpisům (daným v konkrétní zemi), tj. i jiným přístupům regulátora, podmínek definovaných v řádech provozování PZP. Tyto podzemní zásobníky jsou připojeny na přepravní soustavu jinou, než je přepravní soustava České republiky, která je k tomu provozována opět dle podmínek legislativy platné v dané zemi. V případě, kdy se odběratel na území České republiky obrátí se žádostí o uskladnění plynu na provozovatele PZP v jiné zemi, musí navíc pro přepravu takto uskladněného plynu do přepravní soustavy České republiky vynaložit další náklady související s vyjednáváním hraničních technických dohod s RWE Transgas (vyřešení otázek měření, přetoků, kapacit přepravní soustavy, dispečink atd.), které jsou nezbytné pro alokaci dováženého plynu jednotlivými dodavateli, a dále zajištění přepravní kapacity v přepravní soustavě na území České republiky, jelikož je pro množství dováženého plynu uskladněného v jiné zemi potřeba rezervovat další kapacitu přepravní soustavy v České republice pro přepravu takto dovezeného plynu. Možnost poptávky ze stany odběratelů, jejichž odběrné místo se nachází na území České republiky, z jiného místa mimo Českou republiku pak mimo výše uvedených nákladů spojených se zajištěním uskladnění a přepravou plynu je dále omezena dlouhodobostí smluv uzavřených pro uskladnění plynu (např. na základě dlouhodobých smluv tak RWE Transgas využívá skladovací kapacity v PZP na území Slovenské republiky a naopak pro potřeby zákazníků na území Slovenské republiky je dlouhodobě užíván PZP na území České republiky náležející společnosti SPP Bohemia a.s.). V rámci šetření Úřad dále zjistil, že i v případě, kdy se nekonsolidovaní PRDS nebo oprávnění zákazníci obrátili na potenciální dodavatele plynu, nedošlo k uzavření spolupráce, a to z důvodu problematického získávání přepravních a zejména skladovacích kapacit těmito dodavateli. Dále byla dle vyjádření PRDS na straně těchto případných dodavatelů plynu (Econ Gas GmbH, Česká energie, Nafta a.s., Ruhrgas AG, Gas-Invest, a.s.) obava, že nebude možné plyn bez problémů dopravit k zákazníkovi a zejména, že nebude možné plyn strukturovat (využít skladovací kapacity) co nejblíže k zákazníkovi (viz sdělení JČP, a.s. - str. 194 spisu č.j. P 335/05). Obdobný byl i výsledek poptávky oprávněných zákazníků, kteří se obrátili, mimo stávající PRDS (nabídky konsolidovaných PRDS obsahovaly obdobné podmínky dodávky), na další společnosti, např. Wingas GmbH, Gazprom, Ruhrgas, Gas-Invest, a.s., Moravské naftové doly, a.s. (dále jen "MND, a.s.") avšak s tím, že většina konkrétní nabídku neučinila, mimo případného ujištění, že oprávněné zákazníky považují za jejich potenciální odběratele do budoucna (viz str. 8/73-8/80 spisu č.j. P 335/05). Dále např. JČP, a.s. uvedla, že v rámci postupného otevírání trhu zahájila již v průběhu roku 2004 jednání k vytvoření vhodného nákupního portfolia umožňujícího prodej zemního plynu i do jiných bilančních zón, která však v době učinění nabídky (tj. 18.1.2005) nebyla ukončena (viz str. 8/74 spisu č.j. P 335/05). Jako doplnění Úřad uvádí, že JČP, a.s. již na konci roku 2004, případně v únoru 2005 požádala společnost RWE Transgas o rezervaci skladovacích kapacit, které však byly ze strany RWE Transgas odmítnuty z důvodu nedostatku volné skladovací kapacity (viz str. 786-787, 788 a 804 spisu č.j. S 53/05). Aktivní na trhu byl jen Gas-Invest, a.s. a Wingas GmbH, ale např. cenová nabídka, dle sdělení oprávněných zákazníků, od společnosti Wingas GmbH byla na začátku jednání nekonkurenceschopná, Gas-Invest, a.s. nabízel cenu nejvyšší (viz str. 2452, 2475 spisu č.j. S 53/05). Nabídky obchodníků s plynem, tj. mimo konsolidovaných PRDS, však byly především bez možnosti uskladnění, což pro oprávněné zákazníky představovalo riziko v podobě přerušení dodávek v případě nedostatku plynu (viz str. 2463 spisu č.j. S 53/05). Z tohoto důvodu došlo k uzavření kontraktu pouze s jediným oprávněným zákazníkem - společností VETROPACK MORAVIA GLASS, akciová společnost, producent obalového skla - se kterým smlouvu o dodávce plynu od 1.1.2006 uzavřela německo-ruská společnost Wingas GmbH, a to z důvodu, že se jednalo o zákazníka s rovnoměrným odběrovým diagramem bez nároku na skladování (viz str. 2230 spisu č.j. S 53/05). K námitce účastníka řízení, že z důvodu nedostatečné kapacity uskladnění plynu pro dodávku zemního plynu pro zákazníky v České republice jsou pro uskladnění plynu využívány kapacity v podzemních zásobnících umístěných mimo území České republiky, Úřad uvádí, že právě postavení RWE Transgas jako provozovatele přepravní soustavy ho odlišuje od všech ostatních potenciálních dodavatelů plynu, kteří při nákupu zemního plynu mimo území České republiky, respektive využití kapacit v PZP umístěných mimo území České republiky, musí vynaložit další dodatečné náklady spojené se zajištěním již výše zmíněných hraničních technických dohod a dále zajistit pro takto nakoupený plyn uložený na území mimo Českou republiku i navýšení přepravní kapacity v přepravní soustavě provozované RWE Transgas. Při případném využití kapacity podzemních zásobníků umístěných mimo území České republiky lze pak na dodávku plynu pohlížet na území České republiky jako na přepravu plynu, tj. využití na území České republiky pouze přepravních kapacit. Ani další odkaz na případný zájem o uskladnění plynu pro odběratele v zahraniční není relevantní, neboť, jak sám uvedl účastník řízení, v České republice nejsou dostatečné skladovací kapacity ani pro dodávku plynu domácím zákazníkům. Na základě výše uvedeného, zejména s přihlédnutím k podmínkám na trhu v České republice stanoveným platnou právní úpravou, vycházeje ze stávající situace (statický pohled), která je rozhodující při posuzování dominantního postavení, Úřad jako geografické vymezení relevantního trhu uskladňování zemního plynu vymezil území České republiky, na kterém jsou podmínky dostatečně homogenní a odlišné od okolního území. Postavení účastníka řízení na relevantním trhu Podle ustanovení § 10 odst. 1 zákona má dominantní postavení na trhu soutěžitel nebo společně více soutěžitelů (společná dominance), kterým jejich tržní síla umožňuje chovat se ve značné míře nezávisle na jiných soutěžitelích nebo spotřebitelích. Podle odstavce 2 téhož ustanovení zákona Úřad posuzuje tržní sílu podle hodnotového vyjádření zjištěného objemu dodávek nebo nákupu na trhu daného zboží (tržní podíl) dosaženého soutěžitelem nebo soutěžiteli se společnou dominancí v období, které je zkoumáno podle tohoto zákona a podle dalších ukazatelů, zejména podle hospodářské a finanční síly soutěžitelů, právních nebo jiných překážek vstupu na trh pro další soutěžitele, stupně vertikální integrace soutěžitelů, struktury trhu a velikosti tržních podílů nejbližších konkurentů. Dle § 10 odst. 3 zákona nebude-li pomocí uvedených ukazatelů prokázán opak, má se za to, že dominantní postavení nezaujímá soutěžitel, který ve zkoumaném období dosáhl na trhu menší než 40 % tržní podíl. Při definici pojmu dominantní postavení Úřad dále vychází z rozhodovací praxe Komise Evropských společenství (dále také "Komise") a Evropského soudního dvora (např. United Brands - Case 27/76 nebo NV Nederlandsche Banden Industrie Michelin v Commission of the European Communities - Case 322/81), ze které vyplývá, že dominantní postavení podle článku 82 Smlouvy ES má soutěžitel disponující v posuzovaném období na daném relevantním trhu takovou tržní silou, která mu dovoluje chovat se do značné míry nezávisle na ostatních soutěžitelích a/nebo spotřebitelích a tak omezovat efektivní soutěž. Dominantní postavení určitého subjektu samo o sobě nevylučuje jistou (byť omezenou) míru soutěže, která může na daném relevantním trhu existovat, ale umožňuje soutěžiteli disponujícímu takovým postavením významně z něj profitovat, a pokud ne přímo stanovovat, alespoň do značné míry ovlivňovat podmínky, za kterých se soutěž na daném trhu rozvine. Přitom faktory nasvědčující existenci subjektu v dominantním postavení jsou obdobné jako v případě ustanovení § 10 zákona I když je dominantní postavení posuzováno na základě více faktorů, významným kritériem pro stanovení tržní síly a z ní dovozovaného dominantního postavení soutěžitele na trhu je velikost jeho tržního podílu. Rozhodovací praxe Komise a Evropského soudního dvora vychází z toho, že velmi vysoké podíly nad 75 % lze bez dalšího pokládat za takový důkaz dominantního postavení, které již není třeba dále dokazovat7. Na trhu dodávek zemního plynu určeného pro kategorii oprávněných zákazníků působí účastník řízení prostřednictvím skupiny RWE, tj. prostřednictvím šesti konsolidovaných PRDS, které dodávají plyn konečným zákazníkům. Jelikož konsolidovaní PRDS tvoří s RWE Transgas jeden ekonomický celek - jsou spojeni jedním systémem kontroly, je třeba při výpočtu tržního podílu zohlednit veškeré dodávky realizované na daném relevantním trhu všemi subjekty, kteří tvoří společně s účastníkem řízení tento celek. Vedle konsolidovaných PRDS na trhu dále působí dva nekonsolidovaní PRDS. Jelikož kategorie oprávněných zákazníků vznikla dnem 1.1.2005, údaje o postavení účastníka na daném trhu se vztahují k roku 2005. Objem dodávek a tržní podíl stanovený na základě jednotkového množství prodaného zboží je uveden v následující tabulce. PRDS kWh Podíl v % JMP, a.s. […] […] SMP, a.s. […] […] SČP, a.s. […] […] VČP, a.s. […] […] STP, a.s. […] […] ZČP, a.s. […] […] Konsolidovaní PRDS - celkem […] […] PP, a.s. […] […] JČP, a.s. […] […] Nekonsolidovaní PRDS - celkem […] […] Celkem 15 395 634 235 100,0 Vzhledem k údajům vztahujícím se pouze k jednomu roku, Úřad pro dokreslení postavení účastníka řízení na trhu vzal v úvahu i další údaje vztahující se k prodeji zemního plynu celkem, tj. jak pro kategorii oprávněných a chráněných zákazníků v roce 2005, tak informace týkající se celkové dodávky plynu pro zákazníky v předchozím období. Údaje jsou v následující tabulce. 2003 2004 2005 mil. kWh Podíl v % mil. kWh Podíl v % mil. kWh Podíl v % Konsol. PRDS […] […] […] […] […] […] Nekonsol. PRDS […] […] […] […] […] […] Celkem 101 833 100,0 101 521 100,0 99 875 100,0 Dle výše uvedených skutečností, zejména s ohledem na tržní podíl a jeho výrazný odstup od dalších soutěžitelů, Úřad uvádí, že účastník řízení - RWE Transgas - zaujímá na relevantním trhu dodávek zemního plynu určeného pro kategorii oprávněných zákazníků dominantní postavení. Postavení RWE Transgas na trhu přepravy zemního plynu je dáno licencí výlučně udělenou na území České republiky. Z tohoto důvodu RWE Transgas na daném trhu zaujímá monopolní postavení (pozn. od 1.1.2006 toto postavení zaujímá společností RWE Transgas stoprocentně vlastněná společnost RWE Transgas Net, s.r.o.). Jen pro úplnost Úřad uvádí, že dovoz zemního plynu do České republiky, který byl dále prostřednictvím přepravní soustavy provozované účastníkem řízení přepraven ostatním účastníkům trhu s plynem, představoval níže uvedené objemy: Česká republika 2001 2002 2003 2004 2005 při 15 C v mil. m3 Celkový dovoz […] […] […] […] […] Na trhu uskladnění zemního plynu působí vedle RWE Transgas i další společnosti, které mají udělenou licenci na uskladňování plynu. V roce 2005 měly uvedenou licenci další dva subjekty8- SPP Bohemia, a.s. a MND, a.s.9. RWE Transgas v rámci licence provozuje na území České republiky šest podzemních zásobníků plynu v lokalitách Dolní Dunajovice, Tvrdonice, Štramberk, Lobodice, Třanovice a Háje. MND, a.s. provozují jeden podzemní zásobník plynu Uhřice, jehož kompletní kapacita je výlučně využívána RWE Transgas. SPP Bohemia, a.s. je majitelem a provozovatelem podzemního zásobníku plynu Dolní Bojanovice, který je plně používán pro potřeby plynárenství Slovenské republiky a funguje jako celní sklad; z tohoto důvodu tak není propojen s plynárenskou soustavou České republiky. Režim vtláčení a těžby je řízen ve spolupráci dispečinku Slovenského plynárenského priemyslu Bratislava ve smyslu uzavřené smlouvy o skladování. Z výše uvedeného tak vyplývá, že uvedený zásobník není možné využívat pro potřeby českého trhu a Úřad jeho skladovací kapacity tak nezahrnul do vymezeného trhu. Jako měřítko pro stanovení podílu jednotlivých soutěžitelů na daném trhu byla použita technická kapacita, která udává maximální objem plynu, který provozovatel podzemního zásobníku může ve virtuálním podzemním zásobníku10 pro zákazníky uskladnit. Z informací poskytnutých účastníkem řízení a informací dále běžně dostupných na internetových stránkách společností vyplývá, že zatímco tato technická kapacita vyjádřená pracovním objemem zásobníků provozovaných RWE Transgas je 2 255 mil. m3, kapacita zásobníků provozovaná společností MND, a.s. je 180 mil. m3. RWE Transgas MND, a.s. Celkem Kapacita PZP v mil. m3 2 255 180 2 435 Podíl v % 92,6 7,4 100,0 Následující tabulka obsahuje údaje o celkové těžbě a vtláčení plynu pro Českou republiku do (z) podzemních zásobníků plynu. 2001 2002 2003 2004 2005 těžba vtláčení těžba vtláčení těžba vtláčení těžba vtláčení těžba Vtláčení v mil. m3 Celkem […] […] […] […] […] […] […] […] […] […] Na základě všech výše uvedených skutečností Úřad konstatuje, že společnost RWE Transgas zaujímá na trhu uskladňování zemního plynu na nabídkové straně dominantní postavení. Další soutěžitel působící na uvedeném trhu zaujímají z hlediska jeho podílu výrazný odstup ve vztahu k podílu RWE Transgas. Na závěr Úřad uvádí, že v případě společnosti RWE Transgas vzal v úvahu jednak vysoké tržní podíly účastníka řízení, díky kterým zaujímá na trhu dodávek zemního plynu určeného pro kategorii oprávněných zákazníků vysoce dominantní postavení. Dále vzal Úřad do úvahy skutečnost, že RWE Transgas je monopolním provozovatelem přepravní soustavy (dáno síťovým charakterem odvětví) a disponuje značnou tržní silou, která je dána mj. i jeho dlouholetým působením na trhu a silnou oporou prostřednictvím skupiny RWE, do které náleží i šest z celkového počtu osmi PRDS v České republice. Vysoký tržní podíl RWE Transgas vyplývá také z vlastnictví velké části kapacity podzemních zásobníků plynu, která je nezbytná pro stabilní dodávky plynu pro zákazníky v České republice. Podíl RWE Transgas na trzích je relativně stabilní, neboť licence na přepravu plynu je udělena výlučně jedinému provozovateli, pro vybudování nových podzemních zásobníků existuje omezené množství vhodných lokalit, navíc s budováním nových podzemních zásobníků plynu jsou spojené značné investiční nároky. V roce 2005, tedy v období začátku liberalizace trhu s plynem, nevstoupil na trh nový obchodník s plynem pro dodávky plynu určeného pro kategorii oprávněných zákazníků v České republice, a to s ohledem na neexistenci volné akumulace plynu na území České republiky, nutné pro zajištění stabilních dodávek plynu v požadovaném množství. V této souvislosti tak Úřad uvádí, že RWE Transgas není výrazně ohrožen vstupem dalších potenciálních soutěžitelů na trh. Toto konstatování se opírá i o názor ERÚ, který na konci roku 2005 mimo jiné uvedl, že se nedá očekávat vstup nového dodavatele na český trh s plynem během topné sezóny 2005/2006, neboť veškerý plyn uskladněný v podzemních zásobnících plynu pro dodávky na český trh patří RWE Transgas; nikdo jiný než RWE Transgas nebude schopen nabídnout dostatečnou flexibilitu a bezpečnost dodávky. Jedním z důvodů zavedení znovuregulace ze strany ERÚ tak byla skutečnost, že nešlo a nelze očekávat příchod jiného konkurenceschopného dodavatele pro více než 130 000 maloodběratelů, kteří se od 1.1.2006 stali oprávněnými zákazníky. Na základě těchto skutečností považuje Úřad za nesporné, že společnost RWE Transgas na výše uvedených trzích zaujímá dominantní postavení a tento závěr Úřadu je shodný s dosavadní rozhodovací praxí Úřadu, Komise a Evropského soudního dvora. Skutková zjištění V době příprav legislativních změn, které představovaly zásadní změny českého právního a regulačního rámce podnikání v energetice, zahájil RWE Transgas již na konci roku 2003 jednání s odběrateli plynu o úpravě podmínek týkajících se koupě a prodeje zemního plynu obsažených v dosavadních smluvních vztazích. RWE Transgas vytvořil návrhy nových smluv i vzhledem ke skutečnosti, že končila účinnost některých dosavadních smluv s PRDS. V rámci prezentace nové struktury obchodních smluv byly ze strany RWE Transgas jednotlivým PRDS předloženy návrhy smluv, jejichž soubor představoval balíček služeb pokrývajících dodávku komodity, kapacitní a skladovací služby, balancing a nominace. Cílem tohoto předloženého návrhu portfolia smluv ze strany RWE Transgas bylo snížit rizika PRDS a napomáhat PRDS i po otevření trhu udržet si své postavení dominantního dodavatele plynu v daném regionu. Uvedené portfolio smluv představovala Rámcová Smlouva o podmínkách koupě a prodeje zemního plynu a Smlouvy kupní o koupi a prodeji zemního plynu - Dílčí kupní smlouvy - č. 1 (A), č. 2 (B) a č. 3 (C). Obsahem předkládaných návrhů Rámcových smluv o podmínkách koupě a prodeje zemního plynu bylo vymezení pojmů, podmínek týkajících se stanovení ceny plynu (cenový vzorec), její revize, stanovení principu ToP, fakturačních a platebních podmínek, okolností vylučujících odpovědnost a dalších náležitostí smluvních vztahů. Účinnost RS byla podmíněna účinností první Dílčí kupní smlouvy. Předmětem jednotlivých DKS při vymezení délky jejich platnosti bylo především stanovení množství dodaného zemního plynu, úrovně základních jednotkových cen Poi (v cUSD/kWh), jakožto veličin cenového vzorce pro stanovení ceny za plyn, a výše záloh. DKS č. 1 (A) definovala množství zemního plynu odebíraného v letním a zimním období odpovídající […] % celkového ročního odebíraného množství PRDS, DKS č. 2 (B) definovala množství zemního plynu odebíraného pouze v zimním období odpovídající rovněž […] % celkového ročního odebíraného množství PRDS a DKS č. 3 (C) definovala množství zemního plynu odebíraného nad rámec množství plynu vymezeného v DKS č. 1 (A) a DKS č. 2 (B), a to až do výše […] % celkového ročního odebíraného množství PRDS. Hodnoty základní úrovně jednotkové ceny za plyn P01 v DKS č. 1 (A) a P02 v DKS č. 2 (B) byly stanoveny ve stejné výši - P01 a P02 ve výši […], hodnota základní úrovně jednotkové ceny za plyn v DKS č. 3 (C) byla stanovena v nižší úrovni - P03 byla stanovena ve výši […]. Takto nastavené portfolio smluv motivovalo PRDS nakupovat vyšší množství plynu od RWE Transgas a tímto způsobem si, při splnění výše odběrové povinnosti dle DKS č. 1 (A) a DKS č. 2 (B), zlevňovat průměrnou nákupní cenu odebíráním plynu dle podmínek DKS č. 3 (C). Dne 21.11.2003 RWE Transgas v rámci prezentace nové struktury uvedených smluv předložil konsolidovaným PRDS návrhy smluv o smlouvách budoucích. Jednalo se o dohodu o uzavření v termínu do 31.12.2004 Rámcové smlouvy o podmínkách koupě a prodeje zemního plynu a Smlouvy kupní o koupi a prodeji zemního plynu - Dílčí kupní smlouvy - č. 1 (A) na 20 let, č. 2 (B) na 10 let a č. 3 (C) na 4 roky (obsahující výše uvedené smluvní podmínky - viz odstavec 62). RWE Transgas dne 10., resp. 16.2.2004 uvedené smlouvy v rámci prezentace nové struktury obchodních smluv předložil i společnostem PP, a.s. a JČP, a.s. Takto předložené návrhy smluv o smlouvách budoucích stanovovaly pro nekonsolidované PRDS rozdílnou délku trvání DKS č. 3 (C) - na dobu jednoho roku - v porovnání se čtyřletou délkou stanovenou v DKS č. 3 (C) u konsolidovaných PRDS a dále neobsahovaly zvláštní ustanovení upravující povinnost smluvních stran se setkat a jednat v případě, že se zmenší velikost trhu v důsledku ztráty významných odběratelů PRDS, nebo v případě, že některý odběratel PRDS vyžaduje zvláštní přístup ohledně dodávek plynu (dále také "Zvláštní ustanovení"). Dne 8.3.2004 RWE Transgas konsolidovaným PRDS předložil upravené původní návrhy smluv o smlouvách budoucích, přičemž se jednalo o úpravu a doplnění některých definic a dříve nespecifikovaných ustanovení, včetně doplnění […]. Nově návrh zavedl ustanovení týkající se povinnosti PRDS zaplatit manipulační poplatek za zprostředkování služeb souvisejících s plněním dle této RS a DKS. Další úpravy návrhů smluv zaslaných RWE Transgas konsolidovaným PRDS dne 26.7.2004 již obsahovaly znění bez smlouvy o smlouvě budoucí. Úpravy předložených návrhů smluv opět doplňovaly některé definice, ustanovení, případně doplňovaly dříve nespecifikované články předložených návrhů smluv. Bylo zrušeno ustanovení o manipulačním poplatku, ale bylo zavedeno ustanovení o administrativním poplatku a byl upraven termín účinnosti žádosti o řádnou revizi jednotkové ceny za plyn, a to na 1.10.2006. Mimo to byl upraven i termín účinnosti následné žádosti o řádnou revizi jednotkové ceny za plyn, který byl zkrácen […] na […]. Dne 24.9.2004 zaslal RWE Transgas konsolidovaným PRDS upravený návrh RS a DKS, včetně všech příloh. Kromě dalšího dodefinování podmínek bylo rozšířeno Zvláštní ustanovení o povinnost projednat množství odebíraného plynu PRDS v případě přechodného podstatným způsobem sníženého odběru plynu v důsledku významného jednorázového poklesu odběru plynu ze strany významného odběratele PRDS. Dne 5., resp. 8.11.2004 předkládá RWE Transgas nekonsolidovaným PRDS návrhy RS a DKS ve znění bez smlouvy o smlouvě budoucí. Dne 9.12.2004 RWE Transgas zasílá konsolidovaným PRDS z jeho strany podepsanou kompletní smluvní dokumentaci a konsolidovaní PRDS tyto smlouvy do konce roku 2004 podepisují. Jednání RWE Transgas s PP, a.s. o návrzích RS a DKS Po předložení prvního návrhu smluv ze strany RWE Transgas ze dne 10.2.2004 bylo předmětem jednání ze dne 20.2., příp. 9.3. a 7.4.2004 (viz zápisy z jednáni RWE Transgas a PP, a.s. pořízené zástupcem RWE Transgas - str. 193, příp. str. 175 a 173 spisu č.j. S 53/05) vysvětlení obsahu navržených podmínek v předložených návrzích RS a DKS a jednání o některých bodech smlouvy. PP, a.s. namítala především předložení Smlouvy o smlouvě budoucí, neboť žádala uzavření přímo smlouvy kupní. Na jednání ze dne 20.4.2004 PP, a.s. vyslovila především nesouhlas s možností revize ceny až […] od účinnosti navrhované smlouvy (viz zápis z jednáni RWE Transgas a PP, a.s. pořízený zástupcem RWE Transgas - str. 172 spisu č.j. S 53/05). V e-mailové korespondenci ze dne 28.5.2004 je pak zástupcem PP, a.s. uvedeno, že požadavek RWE Transgas na uzavření smlouvy o smlouvě budoucí se jeví PP, a.s. jako neopodstatněný a dále, že výše smluvních objemů - v návaznosti na délce kontraktu - a takto navržené délky kontraktů jsou pro PP, a.s. nepřijatelné (viz str. 171 spisu č.j. S 53/05). Poté bylo jednání z důvodu personálních změn ve vyjednávacím týmu RWE Transgas přerušeno a opět obnoveno až dne 5.11.2004, kdy RWE Transgas předložil a prezentoval nové principy smlouvy. Současně RWE Transgas odůvodnil změnu délky trvání smluv oproti předchozímu návrhu doporučením externí právní kanceláře týkajícím se liberalizace trhu s plynem. Obě strany se dohodly na podpisu dodatku ke stávající platné Smlouvě o prodeji a nákupu zemního plynu č.j. 3003/0150/98, a to v případě, že do 31.12.2004 nebude podepsána nová Smlouva (viz zápis z jednáni RWE Transgas a PP, a.s. pořízený zástupcem RWE Transgas - str. 169-170 spisu č.j. S 53/05). Další jednání týkající se uzavření nových smluvních vztahů probíhalo následně i v roce 2005, přesněji od března do května roku 2005 a po obnově jednání od září 2005. RWE Transgas vypracoval a PP, a.s. předložil dne 31.3.2005, resp. 21.10.2005 další dvě varianty RS a DKS. V těchto upravených variantách došlo ze strany RWE Transgas ke vložení ustanovení týkajících se stanovení sankční platby za bilancování, příp. stanovení mimotoleranční odchylky (tato ustanovení nebyla součástí smluv uzavřených s konsolidovanými PRDS), dále došlo ke změně možnosti odběru plynu neodebraného v daném období u DKS č. 2 (B) nejpozději ve druhém zimním období (na rozdíl od třetího zimního období stanoveného ve smlouvách s konsolidovanými PRDS), ke změně nabytí účinnosti následné žádosti o revizi jednotkové ceny za plyn ze […] na […] (sjednoceno s podmínkami u konsolidovaných PRDS) a ke snížení úrovně základní jednotkové ceny […]; u konsolidovaných PRDS byla tato cena stále nižší […]. V návrhu smluv ze dne 21.10.2005 obsahujícího některá nedodefinovaná ustanovení byl dále termín první revize jednotkové ceny změněn z 1.1.2008 na 1.10.2006 (sjednoceno s podmínkami u konsolidovaných PRDS), dále bylo vloženo i Zvláštní ustanovení11 nazvané "Revize množství zemního plynu", které bylo opět shodné s ustanovením u konsolidovaných PRDS, a stanovisko k určité možnosti opce na DKS č. 3 (C). Součástí upravených návrhů RS a DKS byly i zcela nové přílohy, které již neobsahovaly technické podmínky a přehled prodeje zemního plynu (PP, a.s. z pochopitelných konkurenčních důvodů odmítala RWE Transgas poskytovat jím požadované informace týkající se počtu odběratelů PRDS a výše odběru pro jednotlivé kategorie zákazníků členěných podle pásma ročního odběru, případně podle oboru jejich činnosti). Dne 21.10.2005 byl ze strany RWE Transgas přeposlán PP, a.s. dokument "Zpráva - jednání s PP, a.s.", kde byla zdůvodněna některá ustanovení obsažená v návrzích RS a DKS předložených PP, a.s. dne 20.10.2005, především úprava délek jednotlivých DKS, problematika požadované opce ze strany PP, a.s. Dále zde byl uveden obchodní záměr RWE Transgas nedodávat zákazníkům v České republice zemní plyn na vstupech do ČR, ale pouze vždy jen v předacím místě - virtuálním vstupním bodě do bilanční zóny daného PRDS. Rovněž v tomto materiálu byly srovnány výhody a nevýhody jednoroční smlouvy, kterou požadovala PP, a.s. z důvodu dodávek plynu v roce 2005 pouze jednomu oprávněnému zákazníkovi, a smlouvy střednědobé. Jako jedna z výhod střednědobého kontraktu byla uvedena možnost dosažení lepší cenové úrovně, navíc sestavená motivačním způsobem - "čím více bereš, tím méně platíš", schopnost garantovat dlouhodobé dodávky, omezení možnosti hledání alternativního dodavatele na celý objem. Na straně druhé by v případě jednoroční smlouvy měla PP, a.s. v důsledku vyšší cenové úrovně horší pozici v rámci ČR (viz zpráva vyhotovená zástupcem RWE Transgas - str. 103 spisu č.j. S 53/05). Jelikož ze strany PP, a.s. nedošlo, z výše uvedených důvodů k uzavření RWE Transgas předkládaného komplexu smluv, jednaly uvedené společnosti o úpravě stávajících smluv. Stávající smlouvy s PP, a.s. upravující podmínky dodávky plynu RWE Transgas s PP, a.s. resp. jejich právní předchůdci, uzavřeli Smlouvu o prodeji a nákupu zemního plynu č.j. 3003/0150/98 (viz str. 58/1 Přílohy č. II ke spisu č.j. P 335/05), jejíž trvání bylo vymezeno obdobím od 1.1.1998 do 31.12.2005. Smlouva upravuje podmínky dodávky plynu PP, a.s. do její plynovodní sítě v množství a za dalších podmínek stanovených touto smlouvou, přičemž PP, a.s. se zavazuje plyn od RWE Transgas převzít a zaplatit sjednanou cenu. Cena plynu byla v době uzavření smlouvy (19.2.1998) dána výměry Ministerstva financí ČR. Dodávka plynu se uskutečňuje pro zásobovací území vymezené podmínkami státní autorizace dle energetického zákona12. V průběhu trvání této smlouvy byly uzavírány dodatky vymezující např. technické podmínky měření a vyhodnocování dodávek zemního plynu pro PP, a.s., především však dohodnuté roční objemy dodávek plynu. Na konci roku 2004 začaly společnosti RWE Transgas a PP, a.s. jednat o prodloužení stávající smlouvy, a to v důsledku nepřistoupení PP, a.s. na podmínky navrhované RWE Transgas v předkládaných RS a DKS. Dodatkem č. 18, uzavřeným dne 15.12.2004 a účinným dnem podpisu, byly dohodnuty hodnoty čtvrtletních a ročních sjednaných množství plynu celkem a zvlášť pro kategorie chráněných a oprávněných zákazníků pro období od 1.1.2005 do 31.12.2005. Uvedeným dodatkem byla dále stanovena cena plynu pro oprávněné zákazníky (pozn. cena plynu pro chráněné zákazníky byla stanovena jako cena maximální dle cenové regulace) a to tak, že součástí cenového vzorce pro určení jednotkové ceny za plyn pro příslušný smluvní měsíc byla stanovena základní úroveň jednotkové ceny za plyn P0 ve výši […]. K této hodnotě strany dospěly poté, kdy v původním návrhu ze strany RWE Transgas byla stanovena hodnota základní úrovně jednotkové ceny za plyn ve výši […] (viz str. 152 spisu č.j. S 53/05 a str. 58/1 spisu č.j. PRDS 335/05). Dodatek dále v bodu III. obsahoval "Přechodná ustanovení" stanovující povinnost smluvních stran se v případě ztráty některého z oprávněných zákazníků PP, a.s., v důsledku něhož se v roce 2005 sníží prodej zemního plynu ze strany PP, a.s. třetím osobám, sejít a projednat možnost řešení vzniklé situace. Protože PP, a.s. nepřistoupila ani v průběhu roku 2005 na další návrhy RS a DKS předkládaných ze strany RWE Transgas, jednaly ke konci roku 2005 společnosti PP, a.s. a RWE Transgas o dalším prodloužení stávající Smlouvy o prodeji a nákupu zemního plynu č.j. 3003/0150/98. Dodatek č. 21 (podepsaný dne 22.12.2005 a účinný od 1.1.2006) obsahuje mimo jiné […]. Jednání RWE Transgas s JČP, a.s. o návrzích RS a DKS Dne 16.1.2004 byl uzavřen Dodatek č. 23 ke Smlouvě o prodeji a nákupu zemního plynu č. 3003/0338/96, ve kterém se RWE Transgas zavázal předložit JČP, a.s. nejpozději do 19.1.2004 návrh nové kupní smlouvy o koupi a prodeji zemního plynu, jejíž uzavření se předpokládalo do 1.10.2004 (viz str. 540 spisu č.j. S 53/05). V rámci prezentace nových RS a DKS byli na jednání dne 20.1.2004 ze strany RWE Transgas zástupci JČP, a.s. ujištěni o přesvědčení RWE Transgas, že cena dodávky plynu v rámci takto navrhovaného balíčku (balíčkem se rozumí veškeré služby prodeje plynu) bude nejlepší (viz zápis z jednáni RWE Transgas s JČP, a.s. pořízený zástupcem RWE Transgas - str. 533 spisu č.j. S 53/05). Na jednání dne 8.3.2004 JČP, a.s. sdělila svůj požadavek na nákup pouze proclené komodity na hranicích ČR s tím, že by ukládala do zásobníků sama (viz zápis z jednáni RWE Transgas s JČP, a.s. pořízený zástupcem RWE Transgas - str. 491 spisu č.j. S 53/05). JČP, a.s. představila RWE Transgas základní atributy nového kontraktu, kdy v rámci úvah o liberalizovaném trhu předpokládala uzavření tří smluv - přepravní, skladovací a smlouvy na komoditu - s tím, že mimo jiné také požadovala odložení ToP do dalších dvou až tří let, zohlednění ztráty zákazníka, délku kontraktu variantně - 3, 5, 10 let a cenový vzorec a cenové revize zohledňující konkurenční paliva v jihočeském regionu (viz také str. 585-591 spisu č.j. S 53/05). I když JČP, a.s. měla zájem o pokračování jednání o novém nákupním kontraktu (např. dopisem ze dne 31.5.2004 - viz str. 593 spisu č.j. S 53/05), jednání byla přerušena a opět obnovena až dne 31.8.2004. Dne 7.10.2004 byly ze strany RWE Transgas zaslány základní principy nových návrhů RS a DKS (viz str. 486-487 spisu č.j. S 53/05). Dne 14.10.2004 v dopise JČP, a.s. upozorňovala RWE Transgas na trvání jejího požadavku, a to úpravy smluv umožňující změnu předávacích míst dle potřeb JČP, a.s. pro předání a převzetí zemního plynu, který bude dál prodávat oprávněným zákazníkům (viz str. 485 spisu č.j. S 53/05). V dopise RWE Transgas ze dne 25.10.2004 bylo mimo jiné uvedeno, že společnost RWE Transgas není zavázaná přijmout návrh týkající se změny předávacích míst (viz str. 483 spisu č.j. S 53/05). Na jednání s RWE Transgas dne 12.11.2004 JČP, a.s. opětovně prezentovala svoji představu o rozdělení spolupráce na smlouvy přepravní, skladovací a komoditní s možností nákupu komodity na hranicích (Lanžhot) - přičemž RWE Transgas nabízí dodávku stále jen do regionu JČP, a.s. - a dále požadovala ošetření ztráty zákazníka prostřednictvím snižování povinnosti ToP (viz zápis z jednáni RWE Transgas s JČP, a.s. pořízený zástupcem RWE Transgas str. 434 spisu č.j. S 53/05). Neakceptovatelnost požadavku JČP, a.s. na dodávku zemního plynu určeného pro kategorii oprávněných zákazníků do jiných bilančních zón než je bilanční zóna JČP, a.s. byla ze strany RWE Transgas sdělena i dopisem ze dne 26.1.2005 (viz str. 385 spisu č.j. S 53/05). Tímto dopisem bylo současně ze strany RWE Transgas navrženo snížení základní úrovně jednotkové ceny za plyn, a to na výši […] (tato hodnota byla výsledkem jednání PP, a.s. a RWE Transgas v případě dodatku ke stávající smlouvě). RWE Transgas zástupcům JČP, a.s. nepředložil jiné varianty RS a DKS, které v roce 2005 předkládal PP, a.s.13, a to z důvodu, že JČP, a.s. trvala na svém požadavku týkajícím se délky smlouvy ve variantách 1, 3 a 5 let (akceptace portfolia s max. dobou trvání 5 let a za podmínky cenové kontinuity u jednoleté smlouvy DKS č. 3 (C)) a dále na požadavku nákupu plynu na hranicích České republiky. RWE Transgas s odkazem na právní výklad sdělil, že nelze uzavřít smlouvu na 100 % objemu na dobu delší než 1 rok, a dále, že RWE Transgas nabízí prodej pouze na bilanční zóně (pozn. Úřadu - bilanční zóně JČP, a.s.); prodej na hranicích není obchodní strategií RWE Transgas (pozn. Úřadu - hranice jiné než hranice bilanční zóny JČP, a.s.) - (viz zápis z jednání RWE Transgas s JČP, a.s. ze dne 1.11.2005 pořízený zástupcem RWE Transgas - str. 284 spisu č.j. S 53/05). Důvodem neuzavření předložených návrhů smluv bylo mimo výše ceny za komoditu pro kategorii oprávněných zákazníků i stanovení ceny za uskladnění pro tuto kategorii zákazníků, která však byla známa až v měsíci únor 2005; na jednání dne 9.12.2004 RWE Transgas neoficiálně naznačil, že kapacitní cena pro tuto kategorii zákazníků bude přibližně stejná jako cena pro chráněné zákazníky s tím, že se čeká na rozhodnutí představenstva RWE Transgas v této záležitosti (viz zápis z jednání RWE Transgas s JČP, a.s. pořízený zástupcem RWE Transgas - str. 397 spisu č.j. S 53/05). Dne 16.11.2005 na jednání s RWE Transgas vyjádřili zástupci JČP, a.s. nesouhlas s platbou za kapacitu pro oprávněné zákazníky ve stejné výši jako pro zákazníky chráněné, neboť se předpokládá, že oprávnění zákazníci mají většinou rovnoměrný odběr v roce a tudíž cenu za kapacitu by měli platit nižší (viz zápis z jednání RWE Transgas s JČP, a.s. pořízený zástupcem RWE Transgas - str. 265 spisu č.j. S 53/05). Z důvodu neuzavření RWE Transgas předkládaného komplexu smluv s JČP, a.s., jednaly obě strany, tj. JČP, a.s. a RWE Transgas o úpravě stávajících smluv. Stávající smlouvy s JČP, a.s. upravující podmínky dodávky plynu I v případě JČP, a.s. byla mezi RWE Transgas a JČP, a.s., resp. jejich právními předchůdci, uzavřena Smlouva o prodeji a nákupu zemního plynu č.j. 3003/0338/96 (viz str. 58/2 Přílohy č. II ke spisu č.j. P 335/05), jejíž trvání bylo vymezeno obdobím […]. Obdobně i u této smlouvy byly v průběhu jejího trvání uzavírány dodatky upravující roční objemy dodávek plynu. V důsledku neuzavření nových RS a DKS, předložených ze strany RWE Transgas, začaly obě společnosti jednat o prodloužení stávající Smlouvy o prodeji a nákupu zemního plynu č.j. 3003/0338/96. JČP, a.s. dne 26.10.2004 zaslala návrh Dodatku č. 25 ke jmenované smlouvě, který ale nebyl pro RWE Transgas akceptovatelný; dne 2.12.2004 zaslal RWE Transgas návrh Dodatku č. 25 obsahující zejména stanovení množství plynu a ceny komodity pro kategorii oprávněných zákazníků, přičemž hodnota základní úrovně jednotkové ceny za plyn byla stanovena ve výši […] (viz str. 427 spisu č.j. S 53/05). Pro neshody RWE Transgas s JČP, a.s. ohledně ustanovení podmínek týkajících se dodávky plynu byly ze strany RWE Transgas rozděleny a dne 4.5.2005 zaslány JČP, a.s. podmínky dodávky plynu obsažené ve třech dodatcích č. 25, 26 a 27 (viz str. 748-749 spisu č.j. S 53/05). Dodatek č. 25 obsahoval pouze obligatorní ustanovení - čtvrtletní a roční hodnoty sjednaného množství plynu pro období od 1.1.2005 do 31.12.2005 s tím, že byly dále stanoveny hodnoty ročních odběrů plynu pro roky 2006, 2007 a 2008 - a dne 17.5.2005 byl oběma stranami podepsán. Návrh Dodatku č. 26 ke stávající smlouvě předložený RWE Transgas obsahoval novou definici ceny plynu, která pro období od 1.1.2005 do konce platnosti smlouvy byla navržena jako součet ceny plynu pro chráněné zákazníky (stanovena jako cena maximální dle cenové regulace) a ceny plynu pro oprávněné zákazníky, jenž byl dále určen návrhem dodatku č. 27. Uvedený dodatek obsahoval mimo jiné návrh základní úrovně jednotkové ceny za plyn P0 (obsažený v cenovém vzorci pro určení jednotkové ceny za plyn pro příslušný smluvní měsíc) ve výši […]. Do konce roku 2005, kdy byla opětovně zavedena regulace ze strany ERÚ, se společnosti RWE Transgas s JČP, a.s. neshodly na podmínkách týkajících se výše ceny komodity dodávaného plynu určeného pro kategorii oprávněných zákazníků. Cena tak byla stanovována ze strany RWE Transgas s ohledem na délku dodacího období a na základě výstupů z probíhajících jednání (viz str. 25 spisu č.j. P 335/05). Žádost JČP, a.s. o přepravní a skladovací kapacity S ohledem na odmítavý postoj RWE Transgas ve věci úprav podmínek dodávek plynu na hranice České republiky, tedy nikoliv jen do bilanční zóny JČP, a.s., požádala JČP, a.s. dne 23.11.2004 o rezervaci přepravních a skladovacích kapacit RWE Transgas14. Na tuto žádost reagoval RWE Transgas nabídkou jednání o obchodních podmínkách přepravy, přičemž dále uvedl, že žádosti o rezervaci kapacity v podzemních zásobnících nelze vyhovět (viz str. 788 spisu č.j. S 53/05). Dne 17.2.2005 podává JČP, a.s. na formulářích RWE Transgas žádost o rezervaci přepravních a skladovacích kapacit, včetně příloh, a to na období od 1.4.2005 - 31.3.2006 se vstupním bodem požadovaného páru (virt. bod zás. Hora sv. Kateřiny) a výstupním bodem požadovaného páru (bilanční zóna JČP, a.s.) u žádosti o rezervaci přepravních kapacit, případně u žádosti o rezervaci skladovací kapacity s virtuálním vstupním bodem (Hora sv. Kateřiny). RWE Transgas dopisem ze dne 28.2.2005 žádá JČP, a.s. o doplnění žádosti o uzavření smlouvy o přepravě zemního plynu, přičemž dalším dopisem ze stejného dne informuje JČP, a.s. o nemožnosti uzavření smlouvy o uskladnění zemního plynu, a to z důvodu neexistence volné skladovací kapacity. Vzhledem ke skutečnosti, že JČP, a.s. pokládala některé z požadovaných doplnění ze strany RWE Transgas za nepodstatné, případně neodůvodněné, dopisem ze dne 5.4.2005 oznámila, že s ohledem na předcházející korespondenci a s ohledem na v té době aktuální datum, které již následovalo po termínu, od jehož účinnosti je možné uzavírat roční přepravní a skladovací smlouvy, bylo JČP, a.s. znemožněno provést zdárnou restrukturalizaci nákupního portfolia JČP, a.s. v souladu s novými trendy vyplývajícími z nového modelu, zejména realizovat záměr JČP, a.s. na přesunutí obchodních míst nákupního portfolia na vstup do přepravní soustavy. Obchody realizované na základě měsíčních smluv by, dle sdělení JČP, a.s., znamenaly značné cenové znevýhodnění a bylo by prakticky velice složité realizovat dlouhodobý obchod ve vztahu k uskladnění plynu v podzemním zásobníku s pozdější účinností, než je začátek skladovacího roku. Z výše uvedených důvodů JČP, a.s. uvedla, že se již necítí vázaná žádostmi o přepravní a skladovací kapacity ze dne 17.2.2005. Jednání RWE Transgas, ve kterém Úřad spatřuje porušení pravidel hospodářské soutěže A Rozdílné podmínky v návrzích RS a DKS předkládaných RWE Transgas konsolidovaným a nekonsolidovaným PRDS Návrhy předkládané RWE Transgas konsolidovaným PRDS v listopadu 2003, případně nekonsolidovaným PRDS v únoru 2004 byly až na některá ustanovení (chybějící Zvláštní ustanovení a rozdílnou délku trvání DKS č. 3 (C)) shodné. Návrhy vznikaly v době vytváření legislativního rámce liberalizace plynárenství a předkládané návrhy postrádaly definice podmínek vztahující se k této, v té době neexistující, právní úpravě. S odůvodněním, že tyto návrhy neodpovídaly legislativnímu stavu, označil RWE Transgas původní návrhy smluv o smlouvách budoucích za neplatné (viz str. 679 spisu č.j. S 53/05). Nekonsolidovaným PRDS po návrhu na uzavření smluv o smlouvách budoucích z února 2004 předložil RWE Transgas návrhy RS a DKS dne 5. resp. 8.11.2004, které však obsahovaly jiné podmínky v porovnání s podmínkami v návrzích RS a DKS předložených v obdobném termínu, tj. 24.9.2004, případně 9.12.2004, konsolidovaným PRDS. Tuto odlišnost spatřoval Úřad v následujících ustanoveních návrhů RS a DKS. (i.) Termín nabytí účinnosti žádosti o řádnou revizi jednotkové ceny za plyn Cenové revize jsou svým charakterem mimořádné události. Revize jednotkové ceny za plyn představuje úpravu této ceny určené cenovým vzorcem. Podání žádosti o revizi je vymezeno taxativním výčtem předpokladů uvedených v RS nastalých jak na straně PRDS, tak na straně RWE Transgas. Termín účinnosti žádosti o řádnou revizi jednotkové ceny za plyn navržený RWE Transgas původně vždy k 1. říjnu po uplynutí […] od data nabytí účinnosti RS byl nepřijatelný pro všechny PRDS. Po jednáních došlo k jeho úpravě, ovšem rozdílně. U konsolidovaných PRDS byl tento termín upraven v předložených návrzích RS a DKS již ze dne 26.7.2004 na 1.10.2006, přičemž nekonsolidovaných PRDS v předloženém návrhu ze dne 5., resp. 8.11.2004 byl termín upraven na 1.1.2008. (ii.) Termín účinnosti následné žádosti o řádnou revizi jednotkové ceny za plyn V původních návrzích RS předkládaných RWE Transgas byl stanoven termín nabytí účinnosti následné žádosti o řádnou revizi jednotkové ceny za plyn ve lhůtě […] od data účinnosti předchozí žádosti o řádnou revizi určení jednotkové ceny za plyn. Zatímco konsolidovaným PRDS po jednáních RWE Transgas upravil a předložil již 26.7.2004 návrh RS obsahující lhůtu pro nabytí účinnosti všech následných žádostí o řádnou revizi jednotkové ceny za plyn v trvání […], v návrzích RS ze dne 5. resp. 8.11.2004 předkládaných nekonsolidovaným PRDS RWE Transgas tuto lhůtu neupravil, naopak ji ponechal v trvání […]. (iii.) Zvláštní ustanovení Původní návrhy RS a DKS předkládané konsolidovaným PRDS obsahovaly Zvláštní ustanovení, které upravovalo povinnost smluvních stran vyvinout přiměřené úsilí k dosažení možné dohody upravující podmínky kterékoliv DKS v případě, že některý odběratel PRDS vyžaduje zvláštní přístup ohledně dodávek zemního plynu, nebo povinnost se setkat a jednat v případě, že se zmenší velikost trhu PRDS v důsledku ztráty významných odběratelů. Dne 24.9.2004 RWE Transgas předložil konsolidovaným PRDS upravený návrh RS, ve kterém došlo k rozšíření Zvláštního ustanovení o povinnost smluvních stran projednat množství odběru plynu v případě přechodného podstatným způsobem sníženého odběru plynu ze strany PRDS zejména v důsledku významného jednorázového poklesu odběru plynu ze strany významného odběratele PRDS zapříčiněného prováděním plánovaných rekonstrukcí nebo oprav na straně tohoto významného odběratele (pozn. v návrzích RS a DKS z prosince 2004 byla vypuštěna část označená v tomto textu kurzívou). Toto ustanovení nebylo součástí návrhů RS předkládaných RWE Transgas nekonsolidovaným PRDS ani v únoru, ale ani v listopadu 2004. (iv.) Délky trvání jednotlivých DKS Návrhy jednotlivých DKS předkládaných konsolidovaným PRDS byly vymezeny trváním smluv na období 20 let u DKS č. 1 (A), 10 let u DKS č. 2 (B) a 4 roky u DKS č. 3 (C). Návrhy smluv o smlouvách budoucích předkládané RWE Transgas nekonsolidovaným PRDS v únoru 2004 byly vymezeny délkou trvání 20 let u DKS č. 1 (A), 10 let u DKS č. 2 (B) a 1 rokem u DKS č. 3 (C). V návrhu DKS předložených nekonsolidovaným PRDS v listopadu 2004 byly délky jednotlivých DKS vymezeny obdobím 7 let u DKS č. 1 (A), 3 roky u DKS č. 2 (B) a 1 rokem u DKS č. 3 (C). Tuto změnu doby trvání jednotlivých DKS zdůvodnil RWE Transgas posudkem, který si nechal vypracovat externí právní kanceláří z důvodů, aby se RWE Transgas vyhnul jakémukoli smluvnímu ujednání, či obchodním praktikám, které by omezily či porušily hospodářskou soutěž na trhu České republiky či mezi členskými zeměmi EU. Z posudku má vyplývat, že za situace, kdy RWE Transgas má uspokojovat zhruba 80 % poptávky nekonsolidovaných PRDS v rámci DKS č. 1 (A) a DKS č. 2 (B) na několik let, nemůže RWE Transgas s nekonsolidovanými PRDS uzavřít žádnou jinou smlouvu, která by zvýšila podíl RWE Transgas na celkovém odběru uvedených nekonsolidovaných PRDS v období delším než jeden rok. Jak bylo uvedeno výše, základní úroveň jednotkové ceny za plyn P03 stanovená v DKS č. 3 (C) umožňovala při splnění odběrových povinností stanovených v DKS č. 1 (A) a DKS č. 2 (B) snížit cenu za komoditu. Tento motivační způsob - čím více PRDS odebere, tím méně zaplatí - je zajištěn konsolidovaným PRDS na období 4 let (dle DKS č. 3 (C)), zatímco nekonsolidovaným PRDS na období 1 roku (posouzením tohoto motivačního způsobu se Úřad zabývá v odůvodnění tohoto rozhodnutí v části nazvané Právní posouzení jednání účastníka řízení - odstavec 213-214). (v.) Rozdílné hodnoty základní úrovně jednotkové ceny za plyn P0Iv DKS Původní návrhy hodnot základní úrovně jednotkové ceny za plyn P0I byly shodné ve všech původních návrzích předkládaných PRDS. Návrhy DKS předkládané RWE Transgas nekonsolidovaným PRDS v listopadu 2004 obsahovaly vyšší hodnoty všech základních úrovní jednotkové ceny za plyn P0I, a to P01 = P02 = […], PO3 = […] u konsolidovaných PRDS a u nekonsolidovaných PRDS P01 = P02 = […], P03 = […]. B Dodávky plynu do bilančních zón jednotlivých PRDS Od 1.1.2001 - účinnosti energetického zákona - byly pro kategorii oprávněných zákazníků legislativně vytvořeny podmínky pro volbu dodavatele plynu. Tyto podmínky, v souladu s platnou legislativou a jejími změnami směřujícími k otevření trhu s plynem, nabyly účinnosti dne 1.1.2005. Tito oprávnění zákazníci tak měli možnost zvolit si jakéhokoliv obchodníka s plynem pro uzavření smlouvy týkající se dodávky plynu od uvedeného data - 1.1.2005. RWE Transgas předkládal a s konsolidovanými PRDS uzavíral portfolio smluv, které upravovalo podmínky koupě a prodeje zemního plynu, včetně stanovení smluvních cen pro dodávku plynu kategorii oprávněných zákazníků. Jednalo se o nabízení jediného produktu - balíčku služeb pokrývajícího dodávku komodity, kapacitní a skladovací služby. Uvedené smluvní vztahy dále obsahovaly ustanovení upravující dodávky plynu jen na hranice bilanční zóny daného PRDS. RWE Transgas odmítl předložit jinou strukturu smluv nebo uzavřít jednotlivé smlouvy, tj. smlouvy přepravní, skladovací nebo smlouvy na komoditu. S nekonsolidovanými PRDS pak existovaly původní smlouvy uzavřené s RWE Transgas, včetně dodatků uzavíraných po 1.1.2005, obsahující podmínky dodávky plynu (komplexní, tj. zahrnující dodávku komodity, kapacitní a skladovací služby) opět pouze do bilančních zón těchto PRDS. C Výše ceny plynu stanovená RWE Transgas pro kategorii oprávněných zákazníků RWE Transgas stanovil ve smlouvách upravujících podmínky koupě a prodeje zemního plynu15 cenu plynu pro kategorii oprávněných zákazníků. Tato cena je ze strany RWE Transgas tvořena cenou za komoditu a cenou za kapacitu (zahrnující cenu za vnitrostátní přepravu a skladování). Cena za komoditu - neuplatnění vlivu využití podzemních zásobníků Cena za komoditu pro oprávněné zákazníky je ze strany RWE Transgas rovněž stanovena na základě […]. Zatímco kategorii chráněných zákazníků byl ze strany ERÚ v ceně plynu za období říjen 2004 až březen 2005 zohledněn efekt vyplývající z uskladnění plynu za nižší ceny v roce 2004, pro oprávněné zákazníky, dle zjištění ERÚ, tato výhoda v ceně komodity stanovené ze strany RWE Transgas pro měsíce leden, únor a březen 2005 realizována nebyla. (ii.) Cena za uskladnění Od 1.1.2005 se oprávněnými zákazníky stali největší odběratelé v České republice, z nichž mnozí mají téměř stabilní roční odběr, tedy bez nutnosti využít podzemních zásobníků plynu. Funkci podzemních zásobníků využívají ve větší míře chránění zákazníci. Protože ceny za uskladňování, které pro český trh zajišťuje téměř výhradně RWE Transgas, podléhaly až do konce roku 2004 cenové regulaci ze strany ERÚ, bylo ERÚ známo množství finančních prostředků nutných pro pokrytí veškerých nákladů souvisejících s uskladňováním. Toto množství prostředků ERÚ v rámci tvorby ceny pro kategorii chráněných zákazníků od 1.1.2005 rozdělil mezi oprávněný a chráněný trh podle odběrových diagramů dodávek jednotlivým kategoriím konečných zákazníků. Chránění zákazníci, kteří v roce 2005 představovali přibližně 80 % trhu, tak v ceně za uskladnění plynu stanovené ERÚ hradili 93 % všech vynaložených nákladů včetně zisku; ERÚ tedy stanovil cenu za uskladnění pro chráněné zákazníky ve vyšší hodnotě než by byla stanovena cena za uskladnění pro oprávněné zákazníky (kdyby ji stanovoval), a dle jeho názoru měl RWE Transgas v roce 2005 uplatňovat cenu pro oprávněné zákazníky v odlišné, nižší úrovni. RWE Transgas ale v roce 2005 účtoval pro kategorii oprávněných zákazníků cenu za uskladňování (obsažené v ceně za kapacitu) ve stejné úrovni jako pro kategorii zákazníků chráněných. Vyjádření účastníka řízení - RWE Transgas - k Úřadem namítanému jednání A Rozdílné podmínky v návrzích RS a DKS předkládaných RWE Transgas konsolidovaným a nekonsolidovaným PRDS (i.) Termín nabytí účinnosti žádosti o řádnou revizi jednotkové ceny za plyn Ke stanovení termínů účinnosti žádosti o řádnou revizi právní zástupce RWE Transgas v přípise ze dne 6.2.2006 uvádí, že v prvotních návrzích smluv předložených všem PRDS byly termíny shodné, a to 1.1.2008. S konsolidovanými PRDS vedl RWE Transgas intenzivnější jednání o uzavření RS a DKS, v jejichž rámci došlo ke změně i termínu účinnosti žádosti, a to na 1.10.2006. Pro nekonsolidované PRDS nebyl z jejich strany výše uvedený termín podstatný, jednalo se z jejich strany pouze o marginální otázku, neboť ve vztahu k těmto nekonsolidovaným PRDS byla ze strany RWE Transgas vedena jednání zejména o základních otázkách navrhovaných smluv, jako bylo cenové ujednání a vůbec samotná struktura smluv (viz str. 2218 spisu č.j. S 53/05). (ii.) Termín účinnosti následné žádosti o řádnou revizi jednotkové ceny za plyn K tomto termínu právní zástupce RWE Transgas dopisem ze dne 6.2.2006 obdobě odkázal na důvody vztahující se k termínu nabytí účinnosti žádosti o řádnou revizi jednotkové ceny za plyn, kdy otázka uvedené lhůty nebyla s nekonsolidovanými PRDS detailněji diskutována (viz str. 2219 spisu č.j. S 53/05). (iii.) Zvláštní ustanovení V dopise ze dne 10.1.2006 právní zástupce RWE Transgas konstatuje, že je v zájmu účastníka řízení podporovat odbyt plynu v České republice a jeho konkurenceschopnost vůči konkurenčním palivům, zejména s ohledem na nutnost řešit existenci ToP závazků v nákupních kontraktech. Uvedené ustanovení se týkalo velkých odběratelů požadujících specifické podmínky dodávek plynu. Toto ustanovení nezahrnul RWE Transgas do návrhů smluv u nekonsolidovaných PRDS, a to z důvodů strategie při vyjednávání. Navíc nic ve smlouvě nebrání nekonsolidovaným PRDS, aby nepožádali o zahájení jednání o jakýchkoliv změnách smlouvy. RWE Transgas dále tvrdí, že v rámci jednání o předložených návrzích smluv byla nekonsolidovaným PRDS ústně učiněna nabídka o možnosti flexibilně jednat o úpravě uzavřeného dílčího kontraktu (viz str. 830 spisu č.j. S 53/05). V dopise ze dne 6.2.2006 právní zástupce RWE Transgas na požadavek Úřadu o doplnění období, kdy RWE Transgas ústně nabídl nekonsolidovaným PRDS výše uvedenou možnost flexibilně jednat o úpravě uzavřeného dílčího kontraktu, uvedl, že vzhledem k ústní komunikaci není schopen toto období blíže konkretizovat (viz str. 2215 spisu č.j. S 53/05). (iv.) Délky trvání jednotlivých DKS Ve sdělení ze dne 10.1.2006 právní zástupce RWE Transgas uvedl, že portfolio RS a DKS s rozdílnými délkami trvání bylo vymezeno s ohledem na situaci na liberalizovaném trhu a současně při respektování podmínek vyplývajících pro RWE Transgas z dlouhodobých kontraktů. Jednotlivé DKS představují nabídku rozdílných produktů zohledňujících rozdílné odběrové diagramy v průběhu roku a tomu je přizpůsobena i jejich délka. Délky trvání DKS u konsolidovaných PRDS a nekonsolidovaných PRDS byly stanoveny rozdílně s ohledem na důvodné obavy RWE Transgas z toho, aby nedošlo při začínající liberalizaci trhu se zemním plynem k omezení soutěže v důsledku dlouhodobých smluvních vztahů v situaci, kdy cílem legislativních změn v oblasti plynárenství je otevření trhu s plynem (viz str. 829 spisu č.j. S 53/05). Dopisem ze dne 6.2.2006 bylo ze strany právního zástupce RWE Transgas doplněno, že návrhy smluv o smlouvách budoucích byly prvním návrhem nové struktury smluv, které sloužily především k seznámení s navrhovanými principy smluv. Po provedených právních analýzách byly následně délky trvání všech DKS předkládaných nekonsolidovaným PRDS zkráceny (viz str. 2218 spisu č.j. S 53/05). (v.) Rozdílné hodnoty základní úrovně jednotkové ceny za plyn P0Iv DKS Jako důvod stanovení rozdílných hodnot základní úrovně jednotkové ceny za plyn P0I v DKS právní zástupce účastníka řízení v dopise ze dne 10.1.2006 uvádí, že výše ceny P0 v předložených návrzích smluv zohledňuje odlišné navrhované smluvní podmínky, zejména kratší délku příslušných DKS předkládaných nekonsolidovaným PRDS. Konsolidovaní PRDS mají smlouvy uzavřené s delší dobou platnosti, tj. garantují dlouhodobější odběr plynu od RWE Transgas a tím RWE Transgas pomáhají překlenout problém závazků ToP v nákupních kontraktech. Z tohoto důvodu považuje RWE Transgas za ekonomicky naprosto oprávněné, aby cena v delších kontraktech byla nižší, než cena v případě odběru sjednaného na výrazně kratší období. Právní zástupce účastníka řízení dále uvádí, že nabídka vyšších cen pro nekonsolidované PRDS představovala výchozí ceny, se kterými RWE Transgas vstupoval do jednání s těmito PRDS; na základě jednání došlo k jejich snížení zohledněném v dalších návrzích (viz str. 829 spisu č.j. S 53/05). B Dodávky plynu do bilančních zón jednotlivých PRDS Jako důvod předložení jediné smlouvy (portfolia smluv) právní zástupce RWE Transgas dopisem ze dne 10.1.2006 uvedl, že uvedené portfolio smluv, tj. RS a DKS, bylo navrženo z důvodu snahy RWE Transgas o zajištění provázanosti a zachování funkčnosti systému při prodeji nakoupeného zemního plynu na postupně liberalizovaném trhu se zemním plynem v České republice v situaci, kdy je RWE Transgas vázán existujícími dlouhodobými smlouvami na nákup zemního plynu, ze kterých vyplývají závazky RWE Transgas jako je […] a […]. Kombinace různé délky DKS umožňovala vhodnější podmínky pro chystanou liberalizaci trhu (viz str. 826 spisu č.j. S 53/05). V doplnění přípisem ze dne 13.1.2006 právní zástupce RWE Transgas dále uvádí, že dodávka zemního plynu na hranice České republiky představuje zcela odlišný produkt než dosud nabízené dodávky do příslušné bilanční zóny. Zavedení takového produktu vyžaduje podrobnou ekonomickou analýzu a analýzu technických a technologických podmínek, jejichž zpracování v situaci, kdy nebyla schválena potřebná legislativa, nemohl RWE Transgas provést. Z tohoto důvodu dodávky plynu na vstupních bodech České republiky neumožňoval (viz str. 1135 spisu č.j. S 53/05). C Výše ceny plynu stanovená RWE Transgas pro kategorii oprávněných zákazníků (i.) Cena za komoditu - neuplatnění vlivu využití podzemních zásobníků Právní zástupce RWE Transgas dopisem ze dne 10.1.2006 poskytujícím informace k otázkám Úřadu odkazuje na stanovení ceny pro segment oprávněných zákazníků, která je odvozena z cenové formule odsouhlasené v platných kontraktech mezi RWE Transgas a PRDS - v roli dodavatelů plynu koncovým zákazníkům. Tento cenový mechanismus má podobnou dynamiku jako ceny dodávky plynu do České republiky a je tedy závislý na úrovni ceny […]. Obdobně působí i mechanismus průměrování16, který způsobuje "vyhlazení" ceny a eliminaci výkyvů, ke kterým může docházet na spotových trzích komodit. Dovoluje tak nastavovat cenu bez ohledu na jakékoliv následné korekce podle skutečného množství těženého plynu ze zásobníků (viz str. 833 spisu č.j. S 53/05). Pro doplnění informací RWE Transgas dopisem ze dne 6.2.2006 dále tvrdí, že plyn uložený v zásobních v roce 2004 byl zohledněn v regulovaných cenách 4. čtvrtletí 2004 i pro zákazníky, kteří se stali oprávněnými od 1.1.2005, a že oprávnění zákazníci participovali na plynu (levnějším v roce 2004) v rozsahu, který byl určen použitým cenovým vzorcem, tedy v konečné ceně měli proporcionálně zahrnut zhruba 6-měsíční předchozí cenový vývoj rozhodujících komodit bez ohledu na to, zda takový plyn měl RWE Transgas uskladněn či nikoliv. RWE Transgas také uvádí, že se oprávnění zákazníci nepodíleli žádným systémem zálohových plateb na úhradě nákupu komodity do zásobníků a RWE Transgas nemá k dispozici právní rámec, včetně smluvních podmínek, který by umožňoval pozdější vyrovnání případných otevřených pozic mezi ním a oprávněným zákazníkem, u kterého je RWE Transgas vystaven riziku odchodu k jinému dodavateli; navíc není vypracována jiná ověřená metodika, jak korekci vracet, aby nedošlo k diskriminaci mezi jednotlivými oprávněnými zákazníky (viz str. 2215-2216 spisu č.j. S 53/05). (ii.) Cena za uskladnění Ze sdělení právního zástupce RWE Transgas ze dne 10.1.2006 vyplývá, že tarif pro oprávněné zákazníky, který nepodléhal regulaci, byl ze strany RWE Transgas nastaven ve stejné výši jako u chráněných zákazníků. RWE Transgas při uplatnění stejného tarifu za skladovací kapacitu u oprávněných a chráněných zákazníků vycházel z metodiky a zvyklostí regulátora, který v minulém období rovněž nerozlišoval typy zákazníků podle využití zásobníků plynu (viz str. 834-835 spisu č.j. S 53/05). Právní zástupce účastníka řízení rovněž uvádí, že náklady na skladování plynu pro kategorii oprávněných zákazníků v sobě zahrnují náklady na zajištění potřebné flexibility dodávek vůči těmto zákazníkům v roce 2005, která není v komoditním cenovém vzorci zahrnuta. RWE Transgas musí buď fyzicky nakupovat plyn do zásobníků, aby byla dodržena bezpečnost a spolehlivost dodávek, nebo částečně nést riziko flexibility (odběrový profil) oprávněných zákazníků na svůj účet. Proto tedy musí za to dostat zaplaceno ve formě tarifu za skladování (viz str. 833-834 spisu č.j. S 53/05). Výhrady Úřadu k jednání RWE Transgas Dopisem Úřadu oznamujícím rozšíření předmětu správního řízení byly účastníku řízení současně sděleny i Výhrady (viz str. 2283-2300 spisu č.j. S 53/05), shrnující výše uvedené námitky, které byly důvodem pro zahájení a rozšíření předmětu správního řízení. Současně Úřad k jednotlivému jednání RWE Transgas, které bylo ze strany Úřadu namítáno, uvedl ve Výhradách níže uvedená stanoviska. A Rozdílné podmínky v návrzích RS a DKS předkládaných RWE Transgas konsolidovaným a nekonsolidovaným PRDS (i.) Termín nabytí účinnosti žádosti o řádnou revizi jednotkové ceny za plyn Nejprve Úřad uvedl, že nebylo pravdivé tvrzení právního zástupce účastníka řízení ze dne 6.2.2006, že termín účinnosti žádosti o řádnou revizi byl v původních návrzích stanoven na 1.1.2008. Jednalo se o termín 1.10.2008, který byl v dalších návrzích RS předložených konsolidovaným PRDS upraven na 1.10.2006 a nekonsolidovaným PRDS na 1.1.2008. Současně nebylo možné souhlasit s tvrzením právní právního zástupce RWE Transgas o nedůležitosti termínu cenové revize, když ta se vztahuje k cenovým ujednáním navržených RS. O tom, že otázka cenových revizích byla diskutována, svědčí zápisy vypracované RWE Transgas z jednání s JČP, a.s. (ze dne 8.3.2004 - viz str. 491 spisu č.j. S 53/05 - případně ze dne 30.9.2005 - viz str. 286 spisu č.j. S 53/05) a s PP, a.s. (ze dne 7.4.2004 - viz str. 173 spisu č.j. S 53/05 - případně ze dne 5.11.2004 - viz str. 169-170 spisu č.j. S 53/05). PP, a.s. rovněž jako jeden z hlavních důvodů neuzavření předložených návrhů RS a DKS uvedla pro ni obtížnou přijatelnost revize jednotkové ceny za plyn jednou za […]; proto PP, a.s. požadovala možnost provedení revize jednou do roka, a to vždy k 1.10. daného roku (viz str. 313 spisu č.j. P 335/05). Dále Úřad konstatoval, že s otázkou navrženého termínu nabytí účinnosti žádosti o řádnou revizi jednotkové ceny za plyn, se obrátil i na konsolidované PRDS. Dle jejich sdělení byly požadavky na zkrácení termínu navrženého ze strany RWE Transgas promítnuty do návrhů RS a DKS ze dne 26.7.2004, kdy byl termín ze tří let po nabytí účinnosti smluv (od 1.1.2005) změněn na 1.10.2006 (viz např. str. 1287 spisu č.j. S 53/05). Úřad při hodnocení zmíněného jednání účastníka řízení uvedl, že stanovením odlišného termínu účinnosti žádosti o řádnou revizi vytvořil RWE Transgas příznivější podmínky pro konsolidované PRDS, kteří mohou dle smluvně vymezených podmínek vyvolat jednání o revizi jednotkové ceny za plyn (např. v důsledku podstatné změny hodnoty zemního plynu v konkurenci s ostatními zdroji energie) a tím dosáhnout její revize v dřívějším termínu v porovnání s delší stanovenou lhůtou u nekonsolidovaných PRDS, čímž je konsolidovaným PRDS umožněno dříve "upravit" cenu plynu dle jejich potřeb v rámci dodávek plynu oprávněným zákazníkům. Úřad dále konstatoval, že ze strany RWE Transgas neexistuje žádný objektivně ospravedlnitelný důvod pro stanovení termínů účinnosti žádosti o řádnou revizi jednotkové ceny za plyn v předložených návrzích RS rozdílně ve vztahu ke konsolidovaným PRDS a nekonsolidovaným PRDS, přičemž tento postup RWE Transgas lze hodnotit jako znevýhodňující vůči nekonsolidovaným PRDS, kteří by nemohli ve shodném termínu dosáhnout možnosti revize jednotkové ceny za plyn, neměli by tak nastaveny shodné podmínky v porovnání s konsolidovanými PRDS, kteří jsou na trhu dodávek plynu pro kategorii oprávněných zákazníků jejich přímými konkurenty. (ii.) Termín účinnosti následné žádosti o řádnou revizi jednotkové ceny za plyn Úřad ve Výhradách uvedl, že otázka stanovení termínu nabytí účinnosti následné žádosti o řádnou revizi jednotkové ceny za plyn byla diskutována i při jednání RWE Transgas s konsolidovanými PRDS. Jejich požadavek na zkrácení termínu navrženého ze strany RWE Transgas byl pak opět promítnut do návrhů RS a DKS ze dne 26.7.2004, kdy byl termín ze […] změněn na […] (viz např. str. 1287 spisu č.j. S 53/05). S ohledem na výše uvedené, zejména v souvislosti s navržením pozdějšího termínu účinnosti následné žádosti o řádnou revizi jednotkové ceny za plyn ve vztahu k nekonsolidovaným PRDS a s tím spojené možnosti dosažení "úpravy" ceny plynu pro oprávněné zákazníky v pozdějším termínu, Úřad konstatoval, že ani v tomto případě neexistuje objektivně ospravedlnitelný důvod pro stanovení termínů účinnosti následné žádosti o řádnou revizi jednotkové ceny za plyn v předložených návrzích RS rozdílně ve vztahu ke konsolidovaným PRDS a nekonsolidovaným PRDS. Uvedený postup tak opět lze hodnotit jako znevýhodňující vůči nekonsolidovaným PRDS, kteří by nemohli ve shodném termínu dosáhnout možnosti revize jednotkové ceny za plyn, neměli by tak nastaveny shodné podmínky v porovnání s konsolidovanými PRDS, kteří jsou na trhu dodávek plynu pro kategorii oprávněných zákazníků jejich přímými konkurenty. (iii.) Zvláštní ustanovení Úřad se v souvislosti s prokázáním podání ústní nabídky ze strany RWE Transgas nekonsolidovaným PRDS, týkající se možnosti flexibilně jednat o úpravě uzavřeného dílčího kontraktu, obrátil na tyto společnosti včetně dotazu, zda a kdy tak bylo učiněno a zda a jakou relevanci měla pro ně tato nabídka z hlediska akceptace předložených návrhů smluv upravujících podmínky koupě a prodeje zemního plynu, tj. Rámcových smluv a jednotlivých Dílčích kupních smluv. Dopisem ze dne 25.1.2006 bylo ze strany JČP, a.s. odpovězeno, že RWE Transgas žádnou konkrétní nabídku na speciální úpravu práv a závazků zahrnujících dodávku pro zákazníky se specifickými vlastnostmi neučinil, pouze bylo ze strany RWE Transgas zmíněno, že je možno uzavřít k tomuto účelu blíže nespecifikovanou DKS "D", jejíž text nebyl JČP, a.s. předložen (viz str. 2210 spisu č.j. S 53/05). Dále JČP, a.s. uvedla, že otázka ztráty konečného zákazníka (snížení odběrů) v souvislosti s povinností ToP byla ze strany JČP, a.s. ve vyjednávání o nových kontraktech na dodávku zemního plynu vždy považována za zásadní princip nového kontraktu s tím, že jako základní obranu před povinností platit dle závazku ToP v souvislosti se ztrátou zákazníka považovala JČP, a.s. posunutí předacího místa na hranici České republiky. Tento požadavek nebyl ze strany RWE Transgas akceptován a zároveň nebyl nahrazen jakýmkoliv jiným ustanovením, které by znamenalo účinnou ochranu před závazky ToP v souvislosti se ztrátou konečného zákazníka. JČP, a.s. rovněž konstatuje, že pokud by k takové nabídce ze strany RWE Transgas došlo, JČP, a.s. by ji považovala za velmi významnou. K nabídce RWE Transgas se vyjádřila i PP, a.s., která sdělením ze dne 27.1.2006 Úřadu uvedla, že výše zmíněné ustanovení bylo, na základě žádosti PP, a.s., která požadovala po RWE Transgas v předešlých jednání řešit problematiku výrazných změn prodeje zemního plynu, uvedeno v doplněném návrhu RS, kde byl nově definován článek - Revize množství zemního plynu. Tento doplněný návrh byl PP, a.s. ze strany RWE Transgas doručen až dne 21.10.2005 (viz str. 2211-2212 spisu č.j. S 53/05). Úřad k takovému postupu RWE Transgas v rámci Výhrad uvedl, že obsah Zvláštního ustanovení obsažený v RS předložených konsolidovaným PRDS zmírňuje následky uplatněného principu ToP, neboť přímo definuje povinnost RWE Transgas a konsolidovaných PRDS projednat v uvedených případech poklesu odběru množství plynu možnou změnu podmínek kterékoliv DKS. A právě takto taxativně definovaná možnost úpravy množství odebíraného plynu v případě ztráty významného zákazníka představuje jednu ze základních obran před povinností konsolidovaných PRDS platit dle závazků ToP. Skutečnost, že taxativně definované podmínky Zvláštního ustanovení nebyly součástí předložených návrhů RS a že RWE Transgas neprokázal své tvrzení v souvislosti s učiněním ústní nabídky v rámci vyjednávání o návrzích RS a DKS v roce 2004, tedy v době předkládání návrhů RS a DKS, případně jejich uzavření s konsolidovanými PRDS, naopak toto tvrzení RWE Transgas bylo ze strany nekonsolidovaných PRDS vyvráceno, dokazuje, že RWE Transgas předkládal v průběhu vyjednávání o návrzích portfolia smluv rozdílné podmínky ve vztahu ke konsolidovaným PRDS a nekonsolidovaným PRDS, přičemž pro nedefinování shodných podmínek odpovídajících obsahu Zvláštního ustanovení ve vztahu k nekonsolidovaným PRDS neexistují objektivně ospravedlnitelné důvody. Naopak v jednání RWE Transgas ve vztahu k nekonsolidovaným PRDS Úřad spatřoval vytváření takových podmínek, které by mohly na trhu dodávek zemního plynu pro kategorii oprávněných zákazníků ztěžovat jejich postavení v porovnání s konkurenčními konsolidovanými PRDS, zejména vystavením velkému riziku vyplývajícímu ze závazků ToP, kdy není vyloučena ztráta významného zákazníka nekonsolidovaného PRDS v důsledku přechodu tohoto zákazníka k jinému dodavateli plynu. (iv.) Délky trvání jednotlivých DKS Úřad ve Výhradách konstatoval, že konsolidovaní PRDS mají v souvislosti s vymezenou délkou trvání DKS č. 3 (C) na období 4 let smluvně upravenou s RWE Transgas možnost "snižovat" si nákupní cenu plynu a následně ji tak promítnout do ceny komodity pro oprávněné zákazníky. Stanovením délky v návrzích DKS č. 3 (C) pro nekonsolidované PRDS by možnost uvedeného "snížení" ceny plynu byla upravena pouze na období jednoho roku. Odkaz RWE Transgas na právní posouzení externí advokátní kanceláře dokládá, že si je RWE Transgas vědom skutečnosti, že obdobné podmínky (délky DKS), které stanovil v návrzích RS a DKS předkládaných konsolidovaným PRDS nemůže, pro podezření z porušení pravidel hospodářské soutěže, předkládat nezávislým odběratelům zemního plynu, tedy nekonsolidovaným PRDS. Z tohoto důvodu tak při předložení druhého návrhu RS a DKS došlo ke zkrácení doby platnosti DKS č. 1 (A) z 20 let na 7 a DKS č. 2 (B) z 10 let na roky 3. Ve Výhradách Úřad rovněž uvedl, že stanovení rozdílné délky DKS č. 3 (C) v návrzích předkládaných konsolidovaným PRDS a nekonsolidovaným PRDS lze hodnotit jako vytváření nerovných podmínek pro nekonsolidované PRDS, kteří by se po uplynutí jednoho roku, tedy doby trvání DKS č. 3 (C), při následném nedosažení dohody s RWE Transgas o výši základní úrovně jednotkové ceny za plyn P03 v DKS č. 3 (C) mohli dostat do zhoršené pozice vůči konsolidovaným PRDS v účasti na hospodářské soutěži na trhu dodávek zemního plynu určeného pro kategorii oprávněných zákazníků, kdy by neměli možnost "snížit" si nákupní cenu plynu. Pro stanovení doby trvání DKS č. 3 (C) rozdílně ve vztahu ke konsolidovaným PRDS a nekonsolidovaným PRDS neexistují objektivně ospravedlnitelné důvody. Naopak jednáni RWE Transgas, který odlišně vymezil délky trvání DKS č. 3 (C) v navržených DKS, čímž snížil možnosti nekonsolidovaným PRDS získat nižší ceny za komoditu a její uplatnění ve snížené ceně dodávek pro kategorii oprávněných zákazníků po ukončení doby trvání DKS č. 3 (C), posoudil Úřad jako vytváření nerovných a horších podmínek pro nekonsolidované PRDS ve vztahu ke konsolidovaným PRDS, kteří jsou na trhu dodávek zemního plynu určeného pro kategorii oprávněných zákazníků jejími přímými konkurenty (posouzením tohoto motivačního způsobu se Úřad zabývá v odůvodnění tohoto rozhodnutí v části nazvané Právní posouzení jednání účastníka řízení - odstavec 213-214). (v.) Rozdílné hodnoty základní úrovně jednotkové ceny za plyn P0I v DKS Úřad ve Výhradách dále uvedl, že souhlasí s obecným tvrzením právního zástupce RWE Transgas týkajícím se ekonomické oprávněnosti soutěžitele požadovat/nabízet nižší cenu v případech, kdy jsou uzavřeny delší kontrakty. Úřad však nemůže souhlasit s oprávněností RWE Transgas snížit hodnotu základní úrovně jednotkové ceny za plyn s ohledem na rozdílnou délku jednotlivých DKS, které byly právě RWE Transgas stanoveny rozdílně ve vztahu ke konsolidovaným PRDS a nekonsolidovaným PRDS. V této souvislosti nelze úspěšně uplatnit argumentaci RWE Transgas o dlouhodobějším odběru a překlenutí závazků ToP v delších smluvních vztazích s konsolidovanými PRDS, neboť tyto delší vtahy právě (s údajným ohledem na možné porušení pravidel hospodářské soutěže) nestanovil shodně v případě jiných, nezávislých obchodníků s plynem, tedy nekonsolidovaných PRDS. Nelze tak tyto možné důvody RWE Transgas považovat za objektivně ospravedlnitelné pro zvýšení jednotlivých hodnot základní úrovně jednotkové ceny za plyn P0I v jednotlivých DKS. Ani sdělení RWE Transgas o výchozích cenách při jednání s nekonsolidovanými PRDS a jejich snížení v dalších návrzích nelze, dle vyjádření Úřadu uvedeného ve Výhradách, považovat za relevantní, neboť JČP, a.s. již RWE Transgas žádné další návrhy RS a DKS nepředkládal a PP, a.s. tyto návrhy předložil dvakrát až v průběhu roku 2005, kdy navíc stále nebyla předložena stejná výše základní úrovně jednotkové ceny za plyn P03 (předkládány vyšší hodnoty) v DKS č. 3 (C) v porovnání s výší základní úrovně jednotkové ceny stanovené v DKS č. 3 (C) uzavřených s konsolidovanými PRDS. Naopak toto pouze dokládá přístup RWE Transgas k nekonsolidovaným PRDS, kterým předkládal bez objektivně ospravedlnitelných důvodů znevýhodňující podmínky; "strategii" předložení vyšších cen na začátku vyjednávání s nekonsolidovanými PRDS nelze považovat ze strany RWE Transgas za objektivně ospravedlnitelný důvod. V zaslaných Výhradách tak Úřad sdělil, že v dosavadním průběhu správního řízení nebylo zjištěno, že by pro stanovení základní úrovně jednotkové ceny za plyn ze strany RWE Transgas ve vyšší hodnotě pro nekonsolidované PRDS než pro PRDS konsolidované existovaly objektivně ospravedlnitelné důvody. Tímto postupem, tedy stanovením rozdílných základních úrovní jednotkových cen za plyn ve vztahu ke konsolidovaným PRDS a nekonsolidovaným PRDS v předkládaných návrzích RS a DKS, vytvořil RWE Transgas takové podmínky, které lze hodnotit jako znevýhodňující pro nekonsolidované PRDS, pro které může stanovení vyšší nákupní ceny plynu představovat konkurenční nevýhodu oproti konsolidovaným PRDS na trhu dodávek plynu určeného pro kategorii oprávněných zákazníků. B Dodávky plynu do bilančních zón jednotlivých PRDS Úřad ve Výhradách konstatoval, že jak již bylo uvedeno výše, záměry spojené s postupným otevíráním trhu plynu byly známy a legislativně upraveny již od 1.1.2001, kdy nabyl účinnosti energetický zákon. Smyslem otevírání trhu tak bylo umožnit dané kategorii zákazníků nakupovat plyn od zvoleného obchodníka plynu bez ohledu na umístění svého odběrného místa v konkrétní bilanční zóně. Pro tyto účely jsou tak logické požadavky PRDS vztahující se k uzavření takových smluv s RWE Transgas, které by upravovaly podmínky dodávky plynu pro kategorii oprávněných zákazníků, jejichž odběrná místa se nacházejí kdekoliv na území České republiky. Z tohoto důvodu JČP, a.s. odmítala přistoupit na předložené návrhy RS a DKS upravujících podmínky dodávky plynu jen do bilanční zóny JČP, a.s., tedy nikoliv na hranice České republiky nebo do bilančních zón jiných PRDS. Dále Úřad uvedl, že v této souvislosti se argumenty právního zástupce RWE Transgas ve věci zajištění provázanosti a zachování funkčnosti systému při prodeji nakoupeného zemního plynu na postupně liberalizovaném trhu v České republice a […] jeví jako protimluv, kdy právě předkládaným portfoliem smluv s vymezenými dodávkami zemního plynu pouze do bilančních zón jednotlivých PRDS tuto funkčnost RWE Transgas ve své podstatě omezuje. Úřad rovněž neakceptoval argument RWE Transgas týkající se provádění nutných analýz pro zavedení dodávek na jiné hranice než hranice bilančních zón jednotlivých PRDS, kdy odkazoval na neexistenci novely energetického zákona a na ni navazujících vyhlášek. Jak již bylo uvedeno výše, legislativně možnost upravující volbu dodavatele plynu ze strany oprávněného zákazníka existovala od počátku účinnosti energetického zákona, tj. od 1.1.2001. Úřad v rámci Výhrad uvedl i stanovisko ERÚ, o které v průběhu správního řízení požádal. ERÚ ve sdělení ze dne 3.2.2006 uvádí, že v případě, kdy RWE Transgas odmítá prodat PRDS zemní plyn jinde, než až na vstupu do bilanční zóny jednotlivých PRDS, jednoznačně blokuje a omezuje vznik konkurenčního prostředí na trhu s plynem v České republice, kdy PRDS za situace, kdy plyn nakupují na vstupu do své bilanční zóny, musí v podstatě akceptovat podmínky jednostranně diktované RWE Transgas a prakticky zde není prostor, aby PRDS mohl prodávat plyn mimo svoji bilanční zónu. Na základě výše uvedeného tak Úřad dospěl ve Výhradách k závěru, že RWE Transgas v jím vypracovaných a PRDS předkládaných RS a DKS (uzavřených s konsolidovanými PRDS) stanovoval podmínky dodávky plynu vždy jen do bilančních zón jednotlivých PRDS. Obdobně jsou tyto podmínky stanoveny v původních, ale stále platných smlouvách o prodeji a nákupu zemního plynu uzavřených s nekonsolidovanými PRDS, kdy území dodávky plynu (zásobovací území) je vymezené podmínkami státní autorizace dle dříve platného energetického zákona (pozn. zákon č. 222/1994 Sb.). Úřad konstatoval, že od 1.1.2005, kdy je legislativně upravena volba dodavatele zemního plynu oprávněným zákazníkem, RWE Transgas předem vyloučil možnost nabízet za shodných podmínek dodávku plynu pro kategorii oprávněných zákazníků i ostatním PRDS, v jejichž bilanční zóně se odběrné místo daného zákazníka nenachází, neboť tito PRDS by pro zajištění dodávky pro oprávněné zákazníky museli ve smyslu energetického zákona a jeho prováděcích předpisů požádat o rezervaci přepravních, případně skladovacích kapacit (přičemž žádný obchodník, tedy ani RWE Transgas, nemá dle platné legislativy povinnost prodat plyn oprávněnému zákazníku či jinému obchodníkovi za účelem prodeje oprávněným zákazníkům), a tím přinejmenším navyšovat dalšími náklady vyplývajícími ze zajištění dodávky plynu pro oprávněné zákazníky do jiných bilančních zón, než je bilanční zóna daného PRDS, samotnou cenu této dodávky. Ve Výhradách Úřad shrnul, že RWE Transgas tak souborem smluv upravujících podmínky koupě a prodeje zemního plynu17 vztahující se pouze k bilanční zóně daného PRDS, může výrazným způsobem omezovat konkurenční působení PRDS na trhu dodávky plynu určeného pro kategorii oprávněných zákazníků. C Výše ceny plynu stanovená RWE Transgas pro kategorii oprávněných zákazníků (i.) Cena za komoditu - neuplatnění vlivu využití podzemních zásobníků Úřad ve Výhradách odkázal na dopis ERÚ ze dne 3.2.2006, kde ERÚ uvádí, že cenový vzorec stanovený pro kategorii oprávněných zákazníků nerespektuje vliv těžby zemního plynu z podzemních zásobníků v zimních měsících, který byl do podzemních zásobníků vtláčen během letních měsíců roku 2004, za nižší cenu. ERÚ uvedl, že princip regulace při výpočtu cen dodávek zemního plynu během zimních měsíců pro chráněné zákazníky s tímto vlivem kalkuluje. K vysvětlení RWE Transgas spočívajícímu v koncepci dlouhodobosti, kdy během sledování několika po sobě následujících let vývoje cen zemního plynu je možný stav, kdy cena zemního plynu je během letních měsíců vyšší než v zimních měsících a dochází tak z dlouhodobého hlediska k vyrovnání celkových plateb, ERÚ dále uvádí, že problém nastává s počátkem uplatňování této koncepce. Pokud je princip stanovení ceny založen na vzorci nezohledňujícím vliv podzemních zásobníků, měl by být tento princip uplatněn od doby zahájení nového skladovacího roku, tedy od 1. dubna kalendářního roku. Navíc RWE Transgas muselo být již na počátku roku 2005 známo, že bude inkasovat výrazný nadvýnos díky tomuto rozdílu v nákupní a pořizovací ceně a mohl poskytnout určité finanční úlevy v době enormního růstu cen plynu. ERÚ celkový efekt neuplatnění vlivu těžby levnějšího zemního plynu během zimních měsíců, tedy pro oprávněné zákazníky během ledna, února a března 2005, vyčíslil na […] ve prospěch RWE Transgas (uvedené korekce a výše jejich vyčíslení nebyly předmětem šetření vedeného ERÚ). Úřad konstatoval, že ERÚ je dle energetického zákona zřízen jako správní úřad pro výkon regulace v energetice. Uvedený zákon rovněž vymezuje působnost a pravomoci tohoto úřadu, který vedle své způsobilosti rozhodovat spory ohledně uzavření smlouvy, přístupu k přepravní, distribuční soustavě, podzemním zásobníkům plynu, rozhoduje i o regulaci cen, stanovuje způsob regulace a postupy pro regulaci cen podle zvláštního právního předpisu18. V této souvislosti je nezpochybnitelné, že ERÚ je plně nezávislý úřad, který je kompetentní k provedení analýz v rámci jím vedených cenových kontrol, jejichž výsledkem bylo zdůvodnění a vyčíslení neoprávněných částek požadovaných RWE Transgas po oprávněných zákaznících od 1.1.2005. Vzhledem k výše uvedenému Úřad sdělil, že neuplatněním vlivu těžby levnějšího zemního plynu během zimních měsíců, tedy pro oprávněné zákazníky během ledna, února a března 2005, získal RWE Transgas od kategorie oprávněných zákazníků za uvedené období roku 2005 částku, vyčíslenou ERÚ na hodnotu […], která neměla být ze strany RWE Transgas od oprávněných zákazníků požadována. Úřad ve Výhradách uvedl, že v tomto jednání RWE Transgas lze spatřovat možné negativní dopady na trh dodávek zemního plynu určeného pro kategorii oprávněných zákazníků, kdy cenu dodávky plynu (obsahující cenu za komoditu) stanovuje RWE Transgas na základě cenových vzorců obsažených v kontraktech mezi RWE Transgas a PRDS (v roli dodavatelů plynu těmto oprávněným zákazníkům). (ii.) Cena za uskladnění V dopise ze dne 3.2.2006 ERÚ uvádí, že cena za uskladňování pro chráněné zákazníky je stanovena formou kapacitní složky ceny dodávky od obchodníka společnosti RWE Transgas. Tato kapacitní složka ceny odpovídá podílu povolených výnosů stanovených ERÚ jak na podzemní zásobníky ve vlastnictví RWE Transgas, tak na podzemní zásobníky pronajaté společností RWE Transgas pro potřeby českého trhu a rezervované kapacity u provozovatele přepravní soustavy. Pro rok 2005 byla stanovená hodnota povolených výnosů následně alokována na chráněný trh dle odběrových diagramů tohoto trhu během kalendářního roku. Odběrové diagramy chráněných zákazníků jsou náročnější na využití služby podzemních zásobníků, odběr zákazníků, kteří se stali oprávněnými v roce 2005, je více rovnoměrný. Z tohoto důvodu byla cena za uskladňování pro chráněné zákazníky stanovena ERÚ ve vyšší hodnotě, než by byla stanovena cena za uskladňování pro oprávněné zákazníky. Dle názoru ERÚ tím došlo během prvního pololetí roku 2005 k získání částky […] ve prospěch RWE Transgas, která neměla být od oprávněných zákazníků požadována. Částka vztahující se k neoprávněnému účtování ceny za uskladnění plynu od oprávněných zákazníků ve výši […] je hodnota, která neměla být ze strany RWE Transgas od oprávněných zákazníků požadována. Ve Výhradách Úřad konstatoval, že v tomto jednání RWE Transgas lze spatřovat možné negativní dopady na trh dodávek zemního plynu určeného pro kategorii oprávněných zákazníků. Návrh opatření podaný ze strany RWE Transgas Dne 23.3.2006 obdržel Úřad Návrh opatření (dále také "Návrh opatření I" - viz str. 2346-2351 spisu č.j. S 53/05), ve kterém účastník řízení předložil ve smyslu ustanovení § 11 odst. 5 zákona opatření, dle jeho názoru dostatečná pro ochranu hospodářské soutěže. K jednotlivým námitkám Úřadu tak navrhl níže uvedená opatření. A Rozdílné podmínky v návrzích RS a DKS předkládaných RWE Transgas konsolidovaným a nekonsolidovaným PRDS (i.) Termín nabytí účinnosti žádosti o řádnou revizi jednotkové ceny za plyn Účastník řízení navrhl předložit ve lhůtě 4 měsíců nekonsolidovaným PRDS návrh RS a DKS s navrhovanou účinností od 1.1.2007, které budou obsahovat termín účinnosti žádosti o řádnou revizi jednotkové ceny za plyn ke dni 1.10.2008. Dále se RWE Transgas zavázal, že v případě, že dojde k úpravě způsobu určení jednotkové ceny za plyn u konsolidovaných PRDS v důsledku žádosti o řádnou revizi ceny účinné k 1.10.2006, učiní nekonsolidovaným PRDS do 14 dnů návrh k promítnutí dohodnuté změny, záměny či doplnění jednoho nebo více parametrů určení jednotkové ceny za plyn i do smluvní úpravy RS a DKS s nekonsolidovanými PRDS. (ii.) Termín účinnosti následné žádosti o řádnou revizi jednotkové ceny za plyn V rámci podaného Návrhu opatření I ze dne 23.3.2006 se účastník řízení dále zavázal předložit ve lhůtě 4 měsíců nekonsolidovaným PRDS návrh RS a DKS s navrhovanou účinností od 1.1.2007, které budou obsahovat termín účinnosti následné žádosti o řádnou revizi jednotkové ceny za plyn […] od data účinnosti předchozí žádosti o řádnou revizi. (iii.) Zvláštní ustanovení V podaném Návrhu opatření I se účastník řízení zavázal odstranit i tuto rozdílnou podmínku, kdy navrhl předložit ve lhůtě 4 měsíců nekonsolidovaným PRDS návrh RS a DKS s navrhovanou účinností od 1.1.2007, který bude obsahovat Zvláštní ustanovení obsažené v RS uzavřených s konsolidovanými PRDS umožňující jednat v definovaných případech o úpravě smluvních vztahů. (iv.) Délky trvání jednotlivých DKS V Návrhu opatření I podaného dne 23.3.2006 účastník řízení uvádí, že RWE Transgas, a.s. předloží ve lhůtě 4 měsíců nekonsolidovaným PRDS návrh RS a DKS s navrhovanou účinností od 1.1.2007, který bude obsahovat délku trvání DKS č. 1 (A) 18 let, délku trvání DKS č. 2 (B) 8 let a délku trvání DKS č. 3 (C) 2 roky. (v.) Rozdílné hodnoty základní úrovně jednotkové ceny za plyn P0I v DKS V Návrhu opatření I ze dne 23.3.2006 účastník řízení uvádí, že RWE Transgas, a.s. předloží ve lhůtě 4 měsíců nekonsolidovaným PRDS návrh RS a DKS s navrhovanou účinností od 1.1.2007, který bude obsahovat jednotkovou cenu za plyn v jednotlivých DKS ve stejné výši jako je jednotková cena za plyn sjednaná s konsolidovanými PRDS, tj. v DKS č. 1 (A) P01 = […], v DKS č. 2 (B) P02 = […] a v DKS č. 3 (C) P03 = […]. B Dodávky plynu do bilančních zón jednotlivých PRDS Navržená opatření předložená účastníkem řízení předpokládají, že do českého právního řádu bude zaveden flexibilní model trhu, jehož zavedení bude RWE Transgas ve spolupráci mimo jiné s ERÚ iniciovat. V tomto případě by RWE Transgas nabídl produkt zahrnující jak dodávku pouze samotné komodity, tak sdruženou dodávku plynu zahrnující i uskladnění a přepravu plynu v rámci České republiky. Dále bylo uvedeno, že pokud tento flexibilní model nebude do konce roku 2006 do českého právního řádu zaveden, nabídne RWE Transgas od 1.1.2007 odběratelům produkt s dodávkou zemního plynu do bilanční zóny jiného PRDS a tomu odpovídající návrh úpravy stávající smlouvy. C Výše ceny plynu stanovená RWE Transgas pro kategorii oprávněných zákazníků Pod tímto bodem nebylo ze strany účastníka navrženo žádné opatření k nápravě; účastník řízení navrhl zastavit řízení v této části předmětu správního řízení. Tento návrh je odůvodněn existencí překážky věci zahájené, věcnou příslušností ERÚ k podpoře hospodářské soutěže v energetických odvětví, především jeho možností efektivněji a hospodárněji vést řízení, oprávnění provádět cenové kontroly a jeho vybavení potřebnými nástroji k zajištění podpory hospodářské soutěže, včetně např. i znovuzavedení regulace. Posouzení Návrhu opatření I ze strany Úřadu Dne 28.3.2006 zaslal Úřad dopisem č.j. S 53/05-5840/06/610 sdělení, ve kterém se vyjadřuje k návrhům předloženým účastníkem řízení, a ve kterém konstatoval, že opatření vztahující se ke sjednocení podmínek týkajících se termínů účinnosti žádosti a následné žádosti o řádnou revizi jednotkové ceny za plyn a Zvláštního ustanovení shledal dostatečnými pro ochranu hospodářské soutěže, jejichž splněním se odstraní závadný stav. K ostatním návrhům sdělil následující stanovisko. A Rozdílné podmínky v návrzích RS a DKS předkládaných RWE Transgas konsolidovaným a nekonsolidovaným PRDS (iv.) Délky trvání jednotlivých DKS a (v.) Rozdílné hodnoty základní úrovně jednotkové ceny za plyn P0I v DKS Úřad takto navržená opatření (délky trvání DKS č. 1 (A) 18 let s jednotkovou cenou za plyn ve výši P01 = […], DKS č. 2 (B) 8 let s jednotkovou cenou za plyn ve výši P02 = […] a DKS č. 3 (C) 2 roky s jednotkovou cenou za plyn ve výši P03 = […]) neshledal dostatečnými pro ochranu hospodářské soutěže, a to s odůvodněním, že stanovením takto navržených dlouhodobých smluvních vztahů by nekonsolidovaní PRDS byli vázáni na nepřiměřeně dlouhou dobu svým odběrem zemního plynu od RWE Transgas, zvláště pak stanovením podmínky týkající se odběru zemního plynu ve výši 100 % požadovaného množství plynu v délce trvání přesahující jeden rok. Úřad rovněž uvedl, že stanovení nižší jednotkové ceny za plyn P03 umožňující "snižovat" cenu odebíraného zemního plynu v případě, kdy PRDS odebere množství zemního plynu nad rámec stanoveného množství plynu dle DKS č. 1 (A) a DKS č. 2 (B), představuje nedovolenou formu používání věrnostních rabatů ze strany dominantního soutěžitele (viz dále odstavec 213-214). Úřad dále uvedl, že jednání, ve kterém by dominantní soutěžitel vynucoval uzavření smlouvy, která by byla výrazně nevýhodná pro soutěžitele, který je v podstatě závislý na dodávkách zboží od dominantního soutěžitele, by Úřad považoval za zneužití dominantního postavení. Obdobně by ale Úřad kvalifikoval i případ, kdyby takto stanovené nepřiměřené podmínky nebyly vysloveně vynucovány, ale jednalo by se o dobrovolné přijetí takovýchto podmínek za situace, kdy soutěžitelé nemají dostatečnou možnost jiné volby dodavatele výrobků či služeb. Uplatňování takto ze strany RWE Transgas navržených ustanovení obsažených v RS a DKS by tak mohlo být považováno za zneužití jeho dominantního postavení. B Dodávky plynu do bilančních zón jednotlivých PRDS K navrženým opatřením Úřad konstatoval, že platná právní úprava od počátku neznemožňuje dodávku plynu do kteréhokoliv místa v plynárenské síti České republiky (viz i dopis ERÚ ze dne 6.3.2006, č.j. P/2205/2006/2000, ve kterém ERÚ sdělil, že plynárenský model od počátku byl a je koncipován právě na prodej plynu na hranici, a že ERÚ vždy prodej plynu na hranici podporoval). Navíc právní zástupce účastníka řízení již na začátku správního řízení uvedl (viz přípis ze dne 13.1.2006), že (cit.): "V průběhu roku 2005 však již byla potřebná ekonomická analýza i potřebné technologické a technické podmínky analyzovány a RWE Transgas zamýšlí produkt zahrnující i dodávku zemního plynu na hranicích České republiky v průběhu roku 2006 nabídnout." Úřad při posouzení navržených opatření vycházel ze stávající situace, tedy z toho, že do právního řádu nebude vnesena možnost (povinnost) flexibilního modelu trhu. K navrženým opatřením Úřad konstatoval, že účastník řízení žádným způsobem nenavrhl a nepředložil změny stávajících smluvních vztahů, které by umožňovaly dodávku plynu do kteréhokoliv místa v plynárenské soustavě České republiky. Nabídku produktu zahrnujícího jak dodávku jen samotné komodity, tak sdruženou dodávku plynu zahrnující i uskladnění a přepravu plynu v rámci České republiky vztáhl účastník řízení pouze pro případ legislativní úpravy flexibilního modelu trhu, nikoliv jako nabídku, kterou by sám předložil svým odběratelům. Obdobně termín zavedení nabídky dodávky plynu do bilanční zóny jiného PRDS od 1.1.2007 je příliš vzdálený s ohledem na konstatování účastníka řízení ve výše citovaném dopisu. C Výše ceny plynu stanovená RWE Transgas pro kategorii oprávněných zákazníků V této části RWE Transgas navrhl zastavení řízení, a to pro existenci překážky ve věci zahájené, kdy ohledně stejného předmětu již probíhá řízení před jiným ústředním správním orgánem - ERÚ. Z tohoto důvodu tak účastník řízení nepředložil návrh žádného opatření (dále je uvedeno v odůvodnění tohoto rozhodnutí v části nazvané Námitky účastníka řízení a stanoviska Úřadu - odstavec 181-185). Na základě všech výše uvedených skutečností Úřad konstatoval, že účastník řízení nenavrhl opatření, která by Úřad shledal dostatečnými pro ochranu hospodářské soutěže, nadto nepředložil ani konkrétní opatření, která by Úřad účastníku řízení mohl reálně uložit ke splnění. Za účelem projednání návrhů opatření navrhl účastník řízení konání ústního jednání (viz str. 2355-2358 spisu č.j. S 53/05), které Úřad po vzájemné dohodě stanovil na 13.4.2006. Na jednání bylo především diskutováno o obsahu dopisu Úřadu ze dne 28.3.2006, tj. odmítnutí opatření navržených ve výše popsané podobě. Dále se účastník řízení zavázal, že předloží nové návrhy opatření, které by reflektovaly Výhrady Úřadu. Současně, pro možnou akceptaci takto navržených opatření, bylo dojednáno další jednání i se zástupci ERÚ, kteří by se mohli vyjádřit k navrženým změnám smluvních vztahů a podmínek. Úprava a doplnění návrhu opatření podaného ze strany RWE Transgas Na žádost Úřadu o předložení, ještě před konáním ústního jednání, konkrétních nových návrhů opatření ze strany RWE Transgas, které by reflektovaly Výhrady Úřadu, zaslal právní zástupce účastníka řízení přípis ze dne 5.5.2006 nazvaný "II. Návrhy opatření ve smyslu ustanovení § 11 odst. 5 zákona o ochraně hospodářské soutěže" (dále též "Návrh opatření II"). Jako změna opatření byla k Výhradám Úřadu uvedeným pod bodem A - Rozdílné podmínky v předkládaných návrzích RS DKS - navržena délka jednotlivých DKS - délka trvání DKS č. 1 (A) 8 let, délka trvání DKS č. 2 (B) 4 roky a délka trvání DKS č. 3 (C) 2 roky s odpovídající výší jednotkových cen za plyn. Dále právní zástupce účastníka řízení navrhl, že RWE Transgas zároveň předloží ve lhůtě 4 měsíců všem konsolidovaným PRDS návrh na úpravu délky jednotlivých DKS s navrhovanou účinností od 1.1.2007, a to u DKS č. 1 (A) 8 let, u DKS č. 2 (B) 4 roky a u DKS č. 3 (C) 2 roky a tomu odpovídající výši jednotkových cen za plyn odpovídající cenám nabízeným nekonsolidovaným PRDS. Ke zmínce Úřadu o používání věrnostních rabatů (viz dále odstavec 213-214) právní zástupce účastníka řízení uvedl, že mu není zřejmé, v jakém smyslu by jím navrhované návrhy smluv mohly znamenat poskytování věrnostních rabatů s tím, že toto jednání nebylo předmětem správního řízení. K výhradám Úřadu uvedeným ve Výhradách pod bodem B - Dodávky plynu do bilančních zón jednotlivých PRDS - navrhl právní zástupce účastníka řízení, že ve lhůtě 2 měsíců předloží RWE Transgas konsolidovaným i nekonsolidovaným PRDS návrh na změnu stávajících smluvních vztahů nebo nabídne nový produkt, který umožní dodávku samotné komodity nebo sdruženou dodávku plynu zahrnující i uskladnění a přepravu plynu v rámci České republiky do bilanční zóny kteréhokoliv PRDS a tomu odpovídající návrh smluvní úpravy. K části Výhrad týkajících se jednání RWE Transgas při stanovení cen plynu účtovaných v roce 2005 pro kategorii oprávněných zákazníků (bod C Výhrad) navrhoval právní zástupce účastníka řízení přerušení řízení do doby, než bude rozhodnuto o kompetenční žalobě podané RWE Transgas u Nejvyššího správního soudu (viz str. 2484-2489 spisu č.j. S 53/05). Jednání s RWE Transgas, zástupci ERÚ a Úřadu se uskutečnilo dne 16.5.2006. Na jednání zástupci ERÚ uvedli, že paralelně vedle řízení u Úřadu probíhá jednání ERÚ s představenstvem RWE Transgas, kdy se diskutují podmínky pro upuštění od současné regulace trhu. ERÚ zjistil skutečnosti, které vnímá jako problémové body - jde o smluvní konstrukci A-B-C smluv včetně délek trvání smluv a cenu v DKS č. 3 (C), která je podnákladová. Navrhli, aby RWE Transgas povýšil cenu v DKS č. 3 (C) a současně ponížil cenu v DKS č. 1 (A) a DKS č. 2 (B). Dále zástupci ERÚ navrhli, aby RWE Transgas nabízel samostatně komoditu nebo dodávku komodity včetně služby přepravy a uskladnění. RWE Transgas uvedl, že do 31.5.2006 připraví body smluv, jak by měly vypadat, které předloží ERÚ. Do 30.9.2006 pak smlouvy po jednání s druhými stranami (PRDS) upřesní a dodefinuje. Tyto smlouvy pak RWE Transgas uplatní k ukončení regulace cca k 1.4.2007. RWE Transgas rovněž uvedl, že v rámci filozofie nových smluv připravuje nové produkty umožňující dodávku samotné komodity nebo sdruženou dodávku a dále dodatek ke stávajícím smlouvám, kterým bude PRDS umožněno dodávat do jakéhokoliv místa v České republice. K námitce RWE Transgas týkající se věrnostních rabatů Úřad především sdělil, že nelze přistoupit na to, aby náprava závadného soutěžního stavu byla zjednána způsobem, který je také v rozporu s pravidly hospodářské soutěže. Ke konkrétním délkám jednotlivých DKS Úřad v rámci jednání uvedl, že akceptovatelná doba smlouvy je cca 5 let. Na závěr Úřad uvedl, že vzhledem ke skutečnosti, že do konání ústního jednání neobdržel žádnou reakci ze strany Nejvyššího správního soudu, nejeví se jako účelné činit v danou chvíli kroky v otázce týkající se jednání RWE Transgas při stanovení ceny plynu pro kategorii oprávněných zákazníků (viz str.2498-2503 spisu č.j. S 53/05). Po jednáních s RWE Transgas a následně po jednání se zástupci ERÚ byl ze strany RWE Transgas dne 21.6.2006 na základě výzvy Úřadu zaslán přípis nazvaný "III. Návrhy opatření ve smyslu ustanovení § 11 odst. 5 zákona o ochraně hospodářské soutěže" (dále též "Návrh opatření III") obsahující následující návrhy opatření. Jednalo se o návrh, že RWE Transgas ve lhůtě do 30.9.2006 předloží všem konsolidovaným PRDS i nekonsolidovaným PRDS návrh nové smluvní úpravy prodeje zemního plynu obsahující více vzájemně neprovázaných produktů s možností výběru PRDS s následujícími parametry: délka trvání jednotlivých smluv do 5 let, účinnost navrhované smluvní úpravy od 1.4.2007, transparentní oddělení komoditní a kapacitní složky dodávek, možnost volby sdružené dodávky nebo odděleného nákupu kapacity a samotné komodity, umožnění dodávky do bilanční zóny kteréhokoli PRDS, případně i/nebo do virtuálního prodejního bodu v případě, že k 31.8.2006 bude oficiálně zveřejněno konečné znění ERÚ navrhovaných změn právních předpisů upravujících trh s plynem v České republice, které budou virtuální prodejní bod do právního řádu zavádět; RWE Transgas ve lhůtě do 30.8.2006 předloží všem konsolidovaným PRDS i nekonsolidovaným PRDS návrh na změnu stávajících smluvních vztahů, který umožní dodávku plynu v rámci České republiky do bilanční zóny kteréhokoliv PRDS. Dále v Návrhu opatření III právní zástupce účastníka řízení k Výhradám uvedeným pod bodem C opět navrhoval zastavení části předmětu řízení týkající se stanovení ceny pro kategorii oprávněných zákazníků nebo přerušení do doby, než bude rozhodnuto o kompetenční žalobě podané RWE Transgas u Nejvyššího správního soudu. Vyjádření Úřadu k předloženým návrhům je obsaženo v odůvodnění tohoto rozhodnutí v části nazvané Posouzení navržených opatření (odstavec 286-290). Námitky účastníka řízení a stanoviska Úřadu Dne 28.11.2005 obdržel Úřad námitku právního zástupce účastníka řízení proti nezákonnému postupu Úřadu při zahájení správního řízení (viz str. 14-17 spisu č.j. S 53/05), ve které bylo poukazováno na nedostatečně vymezený předmět správního řízení a z toho vyplývající názor účastníka řízení, že mu nemohla začít běžet lhůta 15 dnů pro navržení opatření ve smyslu ustanovení § 11 odst. 5 zákona. Rovněž právní zástupce účastníka řízení namítal lhůtu nařízení ústního jednání v délce pouhých tří pracovních dnů od doručení oznámení o zahájení správního řízení. K této námitce se Úřad vyjádřil přípisem ze dne 30.11.2005 (viz str. 27-28 spisu č.j. S 53/05), kdy Úřad odkazem na ustanovení § 18 odst. 1 správního řádu a odkazem na názor Vrchního soudu v Olomouci vyjádřený v rozhodnutí č.j. 2A-10/2000 uvedl, že z oznámení o zahájení správního řízení jednoznačně vyplývá, který správní orgán jej činí, dále ve kterých ustanoveních právních předpisů shledává možné porušení zákona a konečně obsahuje popis jednání soutěžitele, v němž je možné porušení těchto předpisů shledáváno. Úřad dále uvedl, že je také možné upřesnit předmět správního řízení v průběhu dokazování s tím, že účastník řízení se k případnému upřesnění má možnost kdykoliv vyjádřit. Stanovenou lhůtu nařízeného ústního jednání pak s ohledem na předcházející šetření v dané věci neshledal jako nedostatečnou. Vzhledem ke skutečnosti, že právní zástupce účastníka řízení nepřijal výše uvedené vyjádření Úřadu (viz přípis ze dne 7.12.2005 - str. 64-69 spisu č.j. S 53/05 a přípis ze dne 18.1.2006 - str. 2199-2203 spisu č.j. S 53/05), zabývala se podanými námitkami i další oddělení Úřadu, včetně předsedy Úřadu Ing. Martina Peciny, MBA, který ve sdělení ze dne 24.2.2006 (č.j. 03345/2006/410) uvedl, že po opětovném přezkoumání postupu Úřadu, včetně posouzení vymezení předmětu správního řízení i přiměřenosti lhůty pro konání ústního jednání stanovené společnosti RWE Transgas, neshledal důvod pro přehodnocení dosavadního stanoviska Úřadu. Právnímu zástupci účastníka řízení bylo rovněž sděleno, že vzhledem ke skutečnosti, že se v daném případě jedná o právně i fakticky velmi složité řízení, budou v rámci řízení účastníku řízení sděleny výhrady ve smyslu ustanovení § 11 odst. 4 zákona (viz str. 2196-2198 spisu č.j. S 53/05). Tyto Výhrady obdržel právní zástupce účastníka řízení, jak bylo uvedeno výše, dne 8.3.2006. Právní zástupce účastníka řízení dále dne 6.12.2005 do Protokolu o vyjádření účastníka řízení (viz str. 53 spisu č.j. S 53/05) uvedl, že žádá okamžité zastavení správního řízení, a to s odkazem na kontinuální a v rozhodování Úřadem respektovaný názor týkající se předkládání návrhu dominantního soutěžitele na uzavření smlouvy. Tento požadavek se opíral o rozhodnutí Úřadu ve správním řízení ve věci návrhu společnosti VYSOKÉ PECE Ostrava, a.s. a o dopis ředitele legislativně právního odboru Úřadu (dále jen "LPO") č.j. 1380/05-LPO ve věci podnětu společnosti CE WOOD, a.s. Úřad se s uvedenou námitkou vypořádal v přípise č.j. S 53/05-4390/06/610 ze dne 7.3.2006, kdy Úřad poukázal zejména na rozdílné skutečnosti týkající se šetřených případů a naopak poukázal na případ obdobný předmětu vedeného správního řízení, a to rozhodnutí ve věci rozkladu č.j. R 34/2002 LOM Praha. Úřad tak na základě výše uvedeného dovodil, že v rámci své praxe postupuje kontinuálně, a z tohoto důvodu nemohl vyhovět žádosti právního zástupce účastníka řízení o zastavení správního řízení č.j. S 53/05 (viz str. 2281-2282 spisu č.j. S 53/05). Více k této námitce Úřad uvádí v odůvodnění tohoto rozhodnutí v části označené Právní posouzení jednání účastníka řízení (odstavec 202-205). V přípise ze dne 7.3.2006 se právní zástupce účastníka řízení vyjádřil k odpovědím ERÚ na dotazy Úřadu, kdy byly především namítány subjektivizující prvky a subjektivní hodnocení ze strany ERÚ a dále vyjádření k otázkám, které nebyly ze strany ERÚ předmětem řízení a nejsou založeny na objektivně zjištěných skutečnostech (viz str. 2304-2311 spisu č.j. S 53/05). K uvedené námitce Úřad uvádí, že při hodnocení úplnosti, správnosti a pravdivosti poskytnutých informací pro účely správního řízení jako důkazy použil pouze relevantní a doložené podklady a informace s tím, že o tyto podklady a informace se Úřad opíral při posouzení chování účastníka řízení z hlediska porušení zákona o ochraně hospodářské soutěže. Další námitky uvedené v přípise se týkaly vrácení nadzisku vygenerovaného RWE Transgas ve třetím a čtvrtém čtvrtletí roku 2004 ve výši 48 mil. Kč, neuplatnění efektu z uskladnění plynu v PZP v letních měsících roku 2004 do ceny komodity pro kategorii oprávněných zákazníků, výše ceny za uskladnění plynu stanovenou pro tuto kategorii zákazníků, otázek nominací a dodávky plynu na hranicích České republiky. K těmto námitkám Úřad odkazuje na odůvodnění tohoto rozhodnutí v části nazvané Právní posouzení jednání účastníka řízení (odstavec 242-245, 246-254, 264-267). Právní zástupce účastníka řízení po obdržení Výhrad reagoval žádostí ze dne 13.3.2006 o poskytnutí další lhůty pro předložení opatření dostatečných pro ochranu hospodářské soutěže do 7.4.2006 (viz str. 2319-2320 spisu č.j. S 53/05) a žádostí ze dne 14.3.2006 o ústní jednání k projednání Výhrad (viz str. 2323-2324 spisu č.j. S 53/05). K uvedenému Úřad s odkazem na ustanovení § 11 odst. 5 zákona dopisem č.j. S 53/05-4881/06/610 ze dne 14.3.2006 uvedl, že 15-ti denní lhůta pro navržení opatření, dostatečných pro ochranu hospodářské soutěže, jejichž splněním se odstraní závadný stav, je lhůta zákonná, pevně stanovená. Možnost úpravy takto stanovené lhůty není zákonem výslovně upravena. Z tohoto důvodu tak Úřad konstatoval, že není kompetentní lhůtu pro navržení opatření žádným způsobem upravit, tj. prodloužit, případně poskytnout další lhůtu, neboť k tomu Úřad nemá zákonný podklad (viz str. 2321-2322 spisu č.j. S 53/05). K žádosti o projednání Výhrad Úřad přípisem ze dne 14.3.2006, č.j. S 53/05-4892/06/610 odůvodnil nevyhovění žádosti o ústní jednání v době, kdy je účastníkovi řízení umožněno projevit svoji iniciativu k navržení opatření, pokud možnosti institutu přijímání závazků dle smyslu ustanovení § 11 odst. 5 zákona využije. Následně po případném předložení opatření a jejich posouzení Úřadem sdělil Úřad, že je možné s účastníkem řízení jednat (viz str. 2325 spisu č.j. S 53/05). Právní zástupce účastníka řízení se stanovisky Úřadu nesouhlasil, naopak přípisem ze dne 15.3.2006 (viz str. 2326-23322 spisu č.j. S 53/05) požádal o přehodnocení závěrů Úřadu týkajících se poskytnutí další lhůty k navržení opatření a nařízení ústního jednání s účastníkem řízení a současně podal námitky proti nezákonnosti postupu Úřadu při vydání a oznámení Výhrad. Účastník řízení přitom poukazoval na změny, k nimž došlo na trhu s plynem v důsledku znovuzavedení regulace od 1.1.2006 a dále zpochybnil částky, které ERÚ uvedl v odpovědi na dotaz Úřadu jako částky, které účastník získal neoprávněně. V této souvislosti bylo poukázáno na to, že cenová kontrola, kterou ERÚ prováděl v roce 2005, nebyla doposud pravomocně ukončena a ERÚ nevydal pravomocné rozhodnutí s uvedením konkrétní výše neoprávněně požadovaných částek. Právní zástupce účastníka řízení tak dospěl k závěru, že má navrhnout opatření k odstranění závadného stavu, aniž by mu bylo dostatečně určitě a přesně sděleno, jaké úvahy vedou Úřad k názoru o možném narušení soutěže. K tomu Úřad v dopise č.j. S 53/06-5143/06/610 ze dne 17.3.2006 konstatoval (viz str. 2333-2335 spisu č.j. S 53/05), že ve Výhradách Úřad zcela jednoznačně konkretizoval jednání účastníka, které lze považovat za jednání, kterým je porušen zákon. Úřad tento dokument považoval, v souladu s ustanovením § 11 odst. 5 zákona, za dokument, který v maximální možné míře (s ohledem na to, že tento dokument není rozhodnutím ve věci) konkretizuje účastníkovi problematické okruhy chování. Z tohoto pohledu považoval Úřad za významné a podstatné, aby tento dokument obsahoval označení jednání, které by mohlo být považováno za jednání porušující zákon; za méně důležité Úřad považoval údaje, které mu poskytl ERÚ. Pokud jde o případnou účast ERÚ v procesu přijímání případných opatření, Úřad konstatoval, že je zcela na účastníkovi, jaké kroky učiní k tomu, aby v případě, že bude chtít předložit návrh opatření, navrhovaná opatření skutečně splnila účel. Nicméně v této souvislosti Úřad poukázal na to, že pouze účastník je tím, kdo má právo navrhnout případná opatření. K odmítnutí ústního jednání Úřad zopakoval, že případná diskuse s Úřadem přichází do úvahy, avšak nikoli ve fázi zpracování návrhu opatření, kdy Úřadu není žádným právním předpisem uložena povinnost spolupodílet se na zpracování návrhu opatření (bylo by ostatně proti logice věci, jestliže by se Úřad nejprve spolupodílel na zpracování návrhu opatření a potom tento předložený návrh sám posuzoval - takový postup neměl zákonodárce zajisté na mysli). Diskuse mezi Úřadem a účastníkem tedy přichází do úvahy v okamžiku, kdy účastník využije svého práva a předloží Úřadu návrh opatření. Takové diskusi, i když ani v tomto okamžiku není právním předpisem Úřadu uložena povinnost k ní, se Úřad v žádném případě nebránil. Úřad se dále vyjádřil i k namítané nezákonnosti postupu při vydání a oznámení Výhrad, tj. nedoručením Výhrad, kterou účastník řízení vznesl až teprve v okamžiku, kdy mu Úřad sdělil, že další lhůtu pro předložení návrhu opatření nemůže poskytnout. Úřad důvody nedoručení Výhrad, jako byl především ze strany právního zástupce účastníka řízení namítaný chybějící otisk úředního razítka a podpis na dokumentu nazvaném Výhrady, považoval za zcela účelové, neboť žádné ustanovení zákona ani jiného platného právního předpisu nestanoví závazné formální náležitosti dokumentu obsahujícího Výhrady ve smyslu § 11 odst. 5 zákona. Jestliže tedy v dopise, kterým Úřad právnímu zástupci účastníka oznamoval rozšíření předmětu správního řízení, jsou jako jeho příloha výslovně uvedeny Výhrady a tento dopis je jak podepsán, tak opatřen otiskem úředního razítka, tento dopis právní právního zástupce účastníka převezme a následně žádá o poskytnutí další lhůty právě na základě doručených Výhrad, potom závěr účastníka řízení v tom smyslu, že Výhrady nebyly účastníkovi doručeny, byl přinejmenším neobvyklý. K námitce právního zástupce účastníka řízení, že Úřad neunesl důkazní břemeno ohledně údajného porušení článku 82 Smlouvy Úřad konstatoval, že takový závěr, tedy zda v daném případě došlo či nedošlo k porušení článku 82 Smlouvy, může učinit až v rozhodnutí ve věci. Úvahy o tom, zda Úřad unesl či neunesl důkazní břemeno v tomto ohledu, posoudil ve fázi řízení, tedy v době, kdy řízení nebylo ukončeno, za předčasné a Úřad je jako takové považoval za irelevantní. Na základě výše uvedeného tak Úřad konstatoval, že neshledal důvody pro poskytnutí další lhůty účastníkovi řízení k případnému předložení Návrhu opatření a dále uvedl, že ústní jednání s účastníkem řízení nařídí poté, co bude mít možnost seznámit se s obsahem případného návrhu opatření (tím nevyloučil možnost ústního jednání s účastníkem i v případě, že účastník svého práva na předložení návrhu opatření v zákonem dané lhůtě nevyužije). Dále Úřad konstatoval jako irelevantní námitku nedoručení Výhrad účastníkovi řízení, kdy tento následně v zákonem stanovené 15-ti denní lhůtě Návrh opatření podal. Přípisem ze dne 20.3.2006 (viz str. 2336-2345 spisu č.j. S 53/05) se právní zástupce účastníka řízení vyjádřil k Výhradám. Nejprve účastník řízení vyslovil nesouhlasný názor s geografickým vymezením relevantního trhu uskladňování zemního plynu, kdy se účastník řízení domnívá, že tento trh je z geografického hlediska širší než národní a zahrnuje kromě území České republiky minimálně ještě území Slovenské republiky a dalších států sousedících s Českou republikou; vyjádření Úřadu k této námitce je obsaženo v odůvodnění tohoto rozhodnutí v části nazvané Relevantní trh (odstavec 38-46). V přípise bylo dále namítáno, že nelze srovnávat návrhy smluv předkládané konsolidovaným PRDS a návrhy smluv předkládané nekonsolidovaným PRDS, ale pouze podmínky smluv předkládané nekonsolidovaným PRDS, které byly ze strany RWE Transgas předkládány zcela shodné. Toto účastník řízení odůvodnil skutečností, že v soutěžním právu, a to jak v komunitárním tak v českém je respektována a aplikována tzv. intra-enterprise doktrína, v jejíž souladu je nutné pohlížet na subjekty, mezi nimiž existuje vztah kontroly, jako na jeden hospodářský celek ("single economic unit") a jediného soutěžitele. Na vyjádření k této námitce Úřad odkazuje na odůvodnění tohoto rozhodnutí v části nazvané Právní posouzení jednání účastníka řízení (odstavec 210-212). Právní zástupce účastníka řízení rovněž poukazuje na to, že ve Výhradách není prokázána újma způsobená jiným soutěžitelům nebo spotřebitelům, jako zákonný znak skutkové podstaty zneužití dominantního postavení ze strany RWE Transgas s tím, že je opět odkazováno na aplikovatelnost již dříve uvedeného rozhodnutí Úřadu ve věci VPO č.j. S 98/04. K tomu Úřad odkazuje na svá vyjádření uvedená v odůvodnění tohoto rozhodnutí v části nazvané Právní posouzení jednání účastníka řízení (odstavec 202-207), včetně toho, že dokazování je předmětem tohoto rozhodnutí ve věci; ve fázi sdělení Výhrad je toto irelevantní. Dále k právnímu zástupci účastníka řízení uváděné ekonomické oprávněnosti soutěžitele požadovat/nabízet nižší cenu v případech, kdy jsou uzavřeny delší kontrakty, Úřad uvádí, že toto konstatování uvedené ve sdělení Výhrad je obecné, reagující na vyjádření účastníka, a v žádném případě se nevztahuje na chování dominantního soutěžitele, neboť chování dovolené za "normálních" konkurenčních podmínek může být považováno za zneužití, pokud se jej dopustí subjekt v dominantním postavení. Přes výše uvedené se právní zástupce účastníka řízení vyjádřil k jednotlivým namítaným jednáním uvedeným ve Výhradách. Jelikož nebyly uvedeny nové skutečnosti, nadto právní zástupce účastníka řízení zopakoval, že toto vyjádření nevylučuje využití ustanovení § 11 odst. 5 zákona účastníkem řízení, tj. navržení opatření dostatečných k ochraně hospodářské soutěže, jejichž splněním bude odstraněn závadný stav, nebylo v daném případě účelné se uvedenými námitkami zabývat, neboť účastník řízení dopisem ze dne 23.3.2006, tj. v zákonem stanovené 15-ti denní lhůtě, podal Návrh opatření I, tedy reagoval na jednání, které Úřad ve Výhradách namítal. V uvedeném přípise ze dne 20.3.2006 se právní zástupce účastníka řízení dále věnuje i kompetenci správních orgánů při posuzování a rozhodování otázek týkajících se stanovování cen RWE Transgas. Uvádí, že z výkladu energetického zákona, zákona č. 265/1991 Sb., o působnosti orgánů České republiky v oblasti cen, ve znění pozdějších předpisů a zákona č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění pozdějších předpisů, vyplývá, že tato oblast náleží do působnosti ERÚ. Právní zástupce účastníka řízení navrhuje, z důvodu existence překážky věci pravomocně zahájené (nepravomocné ukončení cenových kontrol prováděných ERÚ), přerušení správního řízení do doby, než skončí řízení vedené před ERÚ v té části předmětu řízení, které se týkalo jednání RWE Transgas při nezahrnutí efektu vyplývajícího z uskladnění plynu v PZP do ceny za komoditu a stanovení výše ceny za uskladnění plynu pro kategorii oprávněných zákazníků. Výše uvedený návrh byl ze strany právního zástupce účastníka řízení doplněn dne 18.4.2006, kdy byl podán návrh na částečné přerušení správního řízení č.j. S 53/05 týkající se jednání RWE Transgas při stanovení cen pro kategorii oprávněních zákazníků, a to z důvodu kompetenční žaloby na určení pravomoci mezi ústředními správními úřady, tj. Úřadem a ERÚ podané účastníkem řízení k Nejvyššímu správnímu soudu (viz str. 2415-2427 spisu č.j. S 53/05). K otázce přerušení části správního řízení Úřad konstatuje, že se uvedenou otázkou možného přerušení správního řízení podrobným způsobem zabýval a dospěl k závěru, že není dán relevantní důvod pro přerušení správního řízení. Přerušení správního řízení by dle názoru Úřadu mohlo mít závažné negativní dopady nejen na hospodářskou soutěž jako takovou, ale zejména pak na konečné spotřebitele, kterým by mohla vzniknout závažná újma. K podané kompetenční žalobě Úřad uvádí, že dle jeho názoru situace, kterou předestírá RWE Transgas jako kompetenční spor, kompetenčním sporem ve smyslu ustanovení § 97 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů, není, neboť ERÚ ani Úřad si neosobují pravomoc vydat rozhodnutí o tomtéž právu nebo povinnosti RWE Transgas. Na základě výše uvedeného tak Úřad nevyhověl žádostem účastníka řízení o přerušení, případně zastavení části předmětu správního řízení. V této souvislosti je nezbytné rovněž uvést, že v dané věci podal právní zástupce účastníka řízení i žalobu na ochranu před nezákonným zásahem správního orgánu ke Krajskému soudu v Brně (viz str. 2515-2526 spisu č.j. S 53/05), která však byla Usnesením č.j. 62 Ca 16/2006 ze dne 1.6.2006 odmítnuta (viz str. 2556-2562 spisu č.j. S 53/05). Do doby vydání rozhodnutí Úřadu nenabylo citované rozhodnutí právní moci; dne 11.7.2006 obdržel Úřad od Krajského soudu v Brně oznámení o podání kasační žaloby). Dne 23.6.2006 obdržel Úřad vyjádření právního zástupce účastníka řízení k dokumentům získaným při nahlížení do spisu. Právní zástupce účastníka řízení namítal, že poskytování finančních úlev oprávněným zákazníkům pro období leden, únor a březen 2005 jako korekce ceny za komoditu související s uskladněním plynu v podzemních zásobnících by bylo nesystémové, případně diskriminující, přičemž RWE Transgas ani nemá přímý obchodní vztah s oprávněnými zákazníky, a dále uvedl důvody, pro které "finanční náklady na vázanost zásob" nemohou být obsaženy v cenovém vzorci, stejně tak jak požadování případných doplatků od oprávněných zákazníků v případě, že by plyn těžený ze zásobníků byl dražší než tokový. K těmto námitkám Úřad uvádí, že mimo vyjádření obsažené v odůvodnění tohoto rozhodnutí v části nazvané Právní posouzení jednání účastníka řízení (odstavec 241-254), nepovažuje za účelné se k nim více vyjadřovat, neboť správní řízení vedené v této části předmětu řízení zastavil. K další námitce týkající se stanovení ceny za uskladnění pro oprávněné zákazníky v roce 2005 ve stejné výši jako byla stanovena výše regulované ceny za uskladnění pro zákazníky chráněné, včetně diskriminujícího stanovení tarifů za uskladnění ze strany ERÚ, a rovněž k námitce týkající se postupu RWE Transgas v souvislosti s předpokládanou znalostí základních principů fungování trhu před faktickým přijetím zákona a prováděcích vyhlášek k energetickému zákonu, a to s výrazným časovým předstihem, odkazuje Úřad na vyjádření obsažené v odůvodnění tohoto rozhodnutí v části nazvané Právní posouzení jednání účastníka řízení (odstavec např. 226-227, 262). Další vyjádření právního zástupce účastníka řízení (žádosti o skladovací kapacitu, podmínky přenášení závazků ToP ze strany RWE Transgas na oprávněné zákazníky, otázka přístupu k podzemním zásobníkům) se vztahují k jednání RWE Transgas, které Úřad po posouzení již dále neshledal jako možné protisoutěžní jednání; proto není nezbytné k těmto vyjádřením zaujímat ze strany Úřadu stanovisko. Právní posouzení jednání účastníka řízení Dle ustanovení § 1 zákona upravuje tento zákon ochranu hospodářské soutěže na trhu výrobků a služeb (dále jen "zboží") proti jejímu vyloučení, omezení, jinému narušení nebo ohrožení (dále jen "narušení") dohodami soutěžitelů, zneužitím dominantního postavení soutěžitelů, nebo spojením soutěžitelů. Zákon v § 11 odst. 1 stanoví, že zneužívání dominantního postavení na újmu jiných soutěžitelů nebo spotřebitelů je zakázáno. Není tedy zakázána existence dominantního postavení soutěžitele jako takového, ale až jednání naplňující pojmové znaky skutkové podstaty zneužití tohoto postavení. Autonomie vůle soutěžitele nacházejícího se v dominantním (popř. monopolním) postavení na relevantním trhu je do značné míry omezena v porovnání se soutěžiteli, kteří toto postavení na trhu nemají, a proto soutěžitel v dominantním postavení musí regulovat své obchodní chování tak, aby svým jednáním nenarušil hospodářskou soutěž a nezpůsobil újmu jiným soutěžitelům nebo spotřebitelům. Dne 1.5.2004 nabylo účinnosti Nařízení Rady č. 1/2003 o provádění pravidel hospodářské soutěže stanovených v článcích 81 a 82 Smlouvy ES (dále jen "Nařízení"), které upravuje způsob aplikace článků 81 a 82 Smlouvy ES a přenáší povinnost aplikovat tyto články na národní soutěžní úřady členských států Evropského společenství (dále jen "ES"). Článek 3 Nařízení stanoví případy povinné aplikace článků 81 a 82 Smlouvy ES a zároveň umožňuje souběžnou aplikaci národní legislativy na ochranu hospodářské soutěže. Ustanovení § 1 odst. 2 zákona o ochraně hospodářské soutěže stanoví, že tento zákon rovněž upravuje postup při aplikaci článků 81 a 82 Smlouvy ES orgány České republiky a některé otázky jejich součinnosti s Komisí Evropských společenství (dále jen "Komise") a s orgány ostatních členských států při postupu podle Nařízení. Dle ustanovení § 20a zákona je Úřad oprávněn aplikovat články 81 a 82 Smlouvy ES v jednotlivých případech, pokud by jednání soutěžitelů mohlo mít vliv na obchod mezi členskými státy ve smyslu těchto článků. Podle ustanovení § 21a zákona v případě, že Úřad zahájí řízení o porušení článku 81 nebo 82 Smlouvy ES, postupuje při provádění šetření podle ustanovení § 21 odst. 5 až 9 zákona a při rozhodování podle ustanovení § 7 a § 11 odst. 3 až 7 zákona. Článek 82 Smlouvy ES konstatuje, že se společným trhem je neslučitelné, a proto zakázané, pokud to může ovlivnit obchod mezi členskými státy, aby jeden nebo více podniků zneužívaly dominantního postavení na společném trhu nebo jeho podstatné části. Jak vyplývá z "Oznámení Komise - Pravidla pro Pojem dopad na obchod mezi členskými státy obsažený v článcích 81 a 82 Smlouvy ES", články 81 a 82 Smlouvy ES jsou aplikovatelné na takové jednání, které může ovlivnit obchod mezi členskými státy ES, přičemž obsah a působnost pojmu dopad na obchod mezi členskými státy při interpretaci článků 81 a 82 Smlouvy ES již podstatně vymezily soudy Společenství. V případě aplikace článku 82 Smlouvy ES se tedy musí jednat o zneužití dominantního postavení, které musí ovlivňovat obchod mezi členskými státy. To však neznamená, že každý prvek chování dominantního soutěžitele musí být posuzován jednotlivě, neboť jednání, které tvoří část celkové strategie dominantního soutěžitele, musí být posuzováno z hlediska jeho celkového dopadu. V případě, že dominantní soutěžitel uskutečňuje rozličné praktiky za účelem dosažení stejného cíle (například praktiky, které mají za cíl vyloučení konkurentů nebo uzavření trhu pro konkurenty), je pro aplikaci článku 82 Smlouvy ES na všechny praktiky tvořící část této celkové strategie dostatečné, aby alespoň jedna z nich byla způsobilá ovlivnit obchod mezi členskými státy19. Judikatura Komise a Evropského soudního dvora při posuzování dominantního postavení důsledně rozlišuje mezi samotnou existencí dominantního postavení na relevantním trhu, které nemá protisoutěžní nebo protiprávní charakter, a to zejména v situaci, kdy bylo toto postavení dosaženo v řádném konkurenčním boji, a mezi zneužíváním dominantního postavení na újmu jiných soutěžitelů a spotřebitelů, které má charakter porušení článku 82 Smlouvy ES. Standard požadavků, jež jsou na takového soutěžitele kladeny, je tedy nutně vyšší, což je dáno důrazem na tvorbu, zachování a ochranu zdravého soutěžního prostředí. Podobně z praxe orgánů ES např. rozhodnutí ECJ, případ č. 322/81 NV Nederlandsche Banden Industrie Michelin v Commission of the European Communities, (cit.): "Zjištění, že je podnik v dominantním postavení, není samo o sobě rekriminací, ale znamená, že, bez ohledu na důvody tohoto postavení, má tento podnik zvláštní odpovědnost v tom, aby svým chováním nenarušil transparentnost soutěže na společném trhu.". Ze znění článků 81 a 82 Smlouvy ES a z judikatury soudů Společenství vyplývá, že při aplikaci kriteria dopadu na obchod mezi členskými státy musí být posuzovány zejména tři prvky: pojem "obchod mezi členskými státy", který zahrnuje všechny přeshraniční ekonomické aktivity včetně založení podniku20 nebo případy, kdy je ovlivněna soutěžní struktura trhu v rámci Společenství díky praktice, jejímž cílem je vyloučení nebo hrozba vyloučení konkurenta působícího v rámci Společenství. Aplikace tohoto kriteria je nezávislá na definici relevantního geografického trhu a obchod mezi členskými státy může být rovněž ovlivněn v případech, kdy je relevantní trh národní nebo menší než národní. pojem "může ovlivnit" znamená, že s dostatečným stupněm pravděpodobnosti lze dovodit, že dohoda nebo praktika může mít vliv, přímý nebo nepřímý, existující nebo potenciální, na průběh obchodu mezi členskými státy21, případně zda posuzované jednání ovlivňuje soutěžní strukturu nebo nikoliv. pojem "znatelnosti" závisí zejména na okolnostech každého jednotlivého případu, na povaze dohody a praktiky, výrobků a na postavení příslušných soutěžitelů na trhu. Čím silnější je postavení soutěžitele na relevantním trhu, tím je pravděpodobnější, že dohoda nebo praktika, která je způsobilá ovlivnit obchod mezi členskými státy, tak může učinit znatelným způsobem22. Jak již bylo uvedeno výše v tomto rozhodnutí, článek 82 Smlouvy ES je aplikován na takové zneužití dominantního postavení, které má dopad na obchod mezi členskými státy ES. Dopustí-li se soutěžitel v dominantním postavení pokrývajícím území celého členského státu jednání, které má charakter zneužití dominantního postavení vylučovacího charakteru, pak takové jednání zpravidla ovlivňuje obchod mezi členskými státy, neboť ztěžuje konkurentům z jiných členských států pronikání na trh, čímž pak ovlivňuje průběh obchodu23. Rovněž vylučovací zneužití ovlivňující soutěžní strukturu trhu uvnitř členského státu (například vyloučení či hrozba vyloučení konkurenta) může být způsobilé ovlivnit obchod mezi členskými státy. Samotná přítomnost dominantního soutěžitele pokrývajícího svými dodávkami celý členský stát pravděpodobně ztíží pronikání ostatních soutěžitelů na trh a jakékoli zneužití jeho postavení, které ztěžuje vstup na národní trh, by proto mělo být považováno za znatelně ovlivňující obchod. Lze tedy uvést, že kombinace silného tržního postavení dominantního soutěžitele a protisoutěžní povahy jeho chování naznačuje, že takováto zneužití mají obvykle ze své samotné podstaty znatelný dopad na obchod. Dále Úřad konstatuje, že podstatným znakem naplnění skutkové podstaty zneužití dominantního postavení je újma způsobená jiným soutěžitelům, nebo spotřebitelům v důsledku protisoutěžního chování dominantního soutěžitele. Pojem "újma" je širším právním pojmem, který zahrnuje všechny škodlivé následky, bez ohledu na to, zda jsou materiální povahy a zda jsou vyčíslitelné v penězích. Materiální újma vyjádřitelná v penězích (škoda) zahrnuje jak škodu skutečnou (damnum emergens), tak ušlý zisk (lucrum cessans). Za jinou újmu (jež by nebyla škodou) může být typicky považována ztráta zákazníků jiného soutěžitele nebo omezení možnosti výběru zákazníka mezi alternativními nabídkami na trhu. Újma, která vzniká jiným soutěžitelům, způsobená jednáním soutěžitele v dominantním postavení, tak může mít obecně mnoho podob, které nemusí být vždy vyjádřeny přesně v penězích. V posuzovaném případě vycházel Úřad při hodnocení jednání společnosti RWE Transgas RWE Transgas z následujících úvah. Účastník řízení zaujímá na relevantním trhu dodávek zemního plynu určeného pro kategorii oprávněných zákazníků výrazné dominantní postavení. Legislativa upravující oblast energetických odvětvích, tedy i plynárenství, vytvořila předpoklady pro volbu dodavatele plynu pro nově vzniklou kategorii oprávněných zákazníků. Přijetím energetického zákona tak byl vyjádřen veřejný zájem na tom, aby se hospodářská soutěž i v odvětví plynárenství rozvíjela, čímž se předpokládalo rozšíření nabídky služeb i ze strany dodavatelů plynu a v konečném důsledku i rozšíření výběru pro konečné spotřebitele - oprávněné zákazníky. Aby však mohl pokračovat rozvoj funkčního soutěžního prostředí v oblasti plynárenství, a tedy v daném případě také na uvedeném relevantním trhu, je nezbytným předpokladem, aby se subjekt nacházející se v dominantním postavení, tj. v posuzovaném případě společnost RWE Transgas, choval v souladu se všemi závaznými právními předpisy. Je pochopitelné, že každý soutěžitel usiluje o to, aby si svoji pozici na trhu zachoval, popřípadě upevnil. Pokud se tak děje fair prostředky, nelze takovou snahu žádným způsobem postihovat. Naopak taková snaha je vítána, protože z ní většinou profituje i spotřebitel. V některých případech však může překročit chování dominantního soutěžitele hranice, které lze považovat za akceptovatelné a legitimní využití tržní síly. Společnosti v dominantním postavení mají zvláštní odpovědnost za to, aby svým chováním nenarušily hospodářskou soutěž. Chování, které je přípustné u nedominantních soutěžitelů, může být v případě subjektů v dominantním postavení zneužitím takového postavení. Snahu soutěžitele využít své vysoce dominantní postavení na jednom trhu (v tomto případě na trhu dodávek zemního plynu určeného pro kategorii oprávněných zákazníků) k tomu, aby mohl nefér prostředky ovlivnit soutěž na trhu, kde již hospodářská soutěž probíhá, pokud je takovým jednáním zároveň ovlivněn obchod mezi členskými státy ES, je třeba kvalifikovat jako zneužití dominantního postavení ve smyslu ustanovení § 11 odst. 1 zákona o ochraně hospodářské soutěže a současně i článku 82 Smlouvy ES. Je proto úkolem Úřadu, aby při posuzování jednání subjektu nacházejícího se v dominantním postavení zamezil takovému chování daného subjektu, kterým by byla na daném trhu hospodářská soutěž narušena. A Rozdílné podmínky v návrzích RS a DKS předkládaných RWE Transgas konsolidovaným a nekonsolidovaným PRDS Úřad se zaměřil na to, zda jednáním RWE Transgas při předkládání odlišných podmínek obsažených v návrzích RS a DKS, pro které nebyly uzavřeny tyto smlouvy s nekonsolidovanými PRDS, došlo k narušení hospodářské soutěže. Z informací zjištěných v rámci správního řízení vyplynulo, že zásadní nesouhlas nekonsolidovaných PRDS směřoval především proti sendvičovému typu smluvního závazku postaveného na motivačním principu, revizi jednotkové ceny v termínu jedenkrát za tři roky, dlouhodobosti smluv, závazku ToP ve vztahu k nestanovení možnosti jednat s RWE Transgas o revizi množství dodávaného plynu při ztrátě zákazníka a stanovení podmínek týkajících se dodávky pouze do bilanční zóny PRDS. Právní zástupce účastníka řízení v úvodu správního řízení vznesl námitku, že jakýkoli návrh na uzavření smlouvy, tedy i návrh dominantního soutěžitele, je stále pouze návrhem a druhé straně nic nebrání, aby navrhla jiný obsah budoucího závazku. Vzájemný dialog o obsahu smlouvy se potom stále ještě nachází v rovině jednání o uzavření smlouvy. Na základě této námitky pak právní zástupce účastníka řízení požadoval okamžité zastavení správního řízení. Pro podporu své námitky pak odkázal na rozhodnutí Úřadu ve správním řízení ve věci návrhu společnosti VYSOKÉ PECE Ostrava, a.s a na dopis ředitele LPO ve věci podnětu společnosti CE WOOD, a.s. K této námitce se Úřad vyjádřil v přípise č.j. S 53/05-4390/06/610 ze dne 7.3.2006, kdy mimo jiné uvedl, že při zkoumání jednání soutěžitelů vždy vychází z konkrétního případu při současném posouzení všech relevantních skutečností vztahujících se k danému případu. Současně podpůrně vychází i ze stanovisek obsažených v závěrech ať již deklarovaných Úřadem nebo jinými orgány zabývajícími se hospodářskou soutěží (Komise, Evropský soudní dvůr atd.). V případě odkazu účastníka na správní řízení Úřad uvedl, že zmíněné správní řízení bylo zahájeno na základě návrhu účastníka - VYSOKÉ PECE Ostrava, a.s. (dále jen "VPO") - ve věci určení, zda mimo jiné jednání VPO spočívající v předložení návrhu smlouvy o dílo společnosti OSINEK, a.s. (dále jen "Osinek"), na základě které by společnost VPO do doby ustanovení standardního obchodního vztahu mezi oběma společnostmi vyráběla pro Osinek tekuté surové železo v tzv. zpracovatelském režimu, je či není zneužitím dominantního postavení. Úřad v uvedeném rozhodnutí konstatoval, že zneužití dominantního postavení vůči jiným soutěžitelům předpokládá mimo jiné jednání dominanta, které nedovoluje nebo ztěžuje jiným soutěžitelům obstát na trhu za rovných soutěžních podmínek. Návrh smlouvy byl předkládán jedinému subjektu působícímu na trhu; VPO tak žádným způsobem neztížil postavení Osinku v rámci hospodářské soutěže, který nebyl vystaven konkurenci. Proto Úřad rozhodl tak, že předložením samotného návrhu v dané situaci nevznikly Osinku žádná práva a povinnosti z této smlouvy vyplývající a že samotné předložení návrhu, které nezpůsobilo Osinku újmu, není zneužitím dominantního postavení ze strany VPO. Dopis ředitele LPO, na který bylo právním zástupcem účastníka řízení dále odkázáno, pojednává o předkládání návrhu smluv ze strany dominantního soutěžitele. Rovněž je zde uvedeno, že předpokladem pro zjištění, že došlo k porušení zákona, je vedle prokázání existence dominantního postavení rovněž prokázání újmy způsobené jiným soutěžitelům či spotřebitelům, respektive prokázání, že jednání dominantního soutěžitele mělo nepříznivé účinky pro bezprostředně dotčené soutěžitele, a tím za následek narušení soutěžního prostředí. Současně předseda Úřadu, Ing. Martin Pecina, MBA, v rámci opětovného přezkoumání podkladů v daném případě odkázal i na případy, kdy bylo za zneužití považováno již samotné předložení návrhu. Jednalo se např. o rozhodnutí ve věci rozkladu č.j. R 34/2002 LOM Praha, kdy zneužití bylo odůvodněno zcela specifickými okolnostmi. Toto zmíněné správní řízení vedené ve věci zneužití dominantního postavení pod č.j. S 65/02 bylo ukončeno rozhodnutím ve věci, kdy Úřad konstatoval, že účastník řízení - LOM PRAHA s.p. zneužil svého dominantního ostavení tím, že předložil společnosti PROZE spol. s r.o. (dále jen "PROZE") návrh kupní smlouvy, v němž stanovil této společnosti bez objektivně ospravedlnitelných důvodů rozdílnou výši ceny a způsob platby za dodání příručky, než již sjednal s jinou (konkurenční) společností. Tímto jednáním bylo porušeno ustanovení § 11 odst. 1 zákona k újmě společnosti PROZE spočívající ve ztížení jejího návratu na trh generálních oprav leteckých pístových motorů uplatněním diskriminačních podmínek v návrhu kupní smlouvy, což ji znevýhodnilo v hospodářské soutěži. Úřad mimo jiné v uvedeném rozhodnutí konstatoval, že účastník řízení porušil zákon zneužitím svého dominantního postavení stanovením rozdílného způsobu platby za opravářskou příručku, které vedlo k opuštění trhu generálních oprav ze strany společnosti PROZE; jde o souvislosti, které vysvětlují, proč na návrh kupní smlouvy předložené účastníkem řízení nelze z hlediska zákona o ochraně hospodářské soutěže v daném případě pohlížet jako na pouhou nabídku (ofertu), o níž bude s adresátem nabídky teprve jednáno. Z výše uvedeného je zřejmé, že Úřad postupuje v posuzování předkládání návrhů smluv konzistentně, kdy předpokladem naplnění skutkové podstaty je vedle existence dominantního postavení soutěžitele jeho jednání, které spočívá v objektivně neodůvodněném předkládání takových obchodních podmínek odběratelům jeho zboží, kterými jsou tito soutěžitelé znevýhodněni v soutěži na trhu a je jim tak působena újma spočívající zejména v omezení či dokonce vyloučení jejich konkurenceschopnosti až po případné opuštění relevantního trhu. V této souvislosti pak není podstatné, zda ostatní soutěžitelé na trhu (nacházející se v postavení konkurentů těch subjektů, jimž je dominantem předkládán znevýhodňující návrh) jsou či nejsou ze soutěžního pohledu ovládáni např. právě dominantním dodavatelem předmětného zboží. Postačí, že jsou v konkurenčním vztahu ke znevýhodněným soutěžitelům. Právní zástupce účastníka řízení však se shora uvedeným vypořádáním námitky nesouhlasil a přípisem ze dne 20.3.2006 opětovně poukazoval na, dle jeho názoru, správný postup, kdy RWE Transgas v návrzích smluv pro nekonsolidované PRDS předkládal v rámci kontraktačního procesu shodné podmínky. Rovněž přijetí návrhu portfolia smluv RWE Transgas nevynucoval, neuzavření portfolia smluv neznamenalo ohrožení existence fungování nekonsolidovaných PRDS, naopak s nimi jsou uzavřeny stávající smlouvy. Dále právní zástupce účastníka řízení uvedl, že Úřad neprokázal újmu způsobenou chováním účastníka řízení a že zmiňované rozhodnutí ve věci LOM Praha je na dané chování RWE Transgas neaplikovatelné. Mimo vyjádření Úřadu uvedené výše v tomto rozhodnutí k popsaným opětovným námitkám, je nutné také konstatovat, že újmu prokazuje Úřad až v rámci rozhodnutí, nikoliv ve fázi šetření jednání soutěžitele, kdy jsou mu ze strany Úřadu sdělovány Výhrady. V této souvislosti je rovněž třeba uvést, že definitivní právní kvalifikace skutku/skutků s využitím např. subsumpce pod konkrétní speciální skutkovou podstatu uvedenou v demonstrativním výčtu § 11 odst 1 zákona, resp. využití tzv. generální klauzule stanovené v českém soutěžním právu v úvodní části zmíněného ustanovení zákona (v právu Společenství ES potom v úvodu článku 82) náleží až samotnému rozhodnutí ve věci, kterým se řízení v první instanci uzavírá a před jehož vydáním má teprve správní orgán k dispozici veškeré relevantní podklady pro finální posouzení případu. S tím souvisí i následná možnost účastníka řízení využít řádného opravného prostředku, který mu svědčí v souladu se zásadou dvouinstančnosti správního procesu. Úřad dále konstatuje, že v důsledku neuzavření portfolia smluv, jednala JČP, a.s. s RWE Transgas o dodatcích k původně platné smlouvě týkajících se stanovení podmínek, které by odrážely legislativní změny, tj. prodej plynu kategorii oprávněných zákazníků za neregulované ceny. Jelikož ale zejména výše navrhované ceny komodity pro oprávněné zákazníky byla pro JČP, a.s. neakceptovatelná (pozn. Úřadu: cena komodity pro kategorii oprávněných zákazníků byla ze strany RWE Transgas navržena nejdříve […], postupně v rámci jednání snížena na hodnotu shodnou s výší ceny stanovené konsolidovaným PRDS alespoň v DKS č. 1 (A) a DKS č. 2 (B), tj. […]/návrh Dodatku č. 25 ze dne 26.1.2005/) nedošlo k uzavření ani těchto dodatků prodlužujících stávající smlouvu. Jen pro doplnění Úřad uvádí, že RWE Transgas odůvodňoval výši takto stanovené ceny tím, že produkt, který je nabízen JČP, a.s. na období jednoho roku (dodatek k původní smlouvě) se výrazně liší od produktu, který je nabízen v rámci "nových" dlouhodobých smluv o prodeji a nákupu zemního plynu, a tudíž je dražší (viz zápis z jednání RWE Transgas a JČP, a.s. ze dne 29.12.2004 pořízený zástupcem účastníka řízení - str. 395-396 spisu č.j. S 53/05). Současně RWE Transgas dopisem ze dne 26.1.2005 sdělil JČP, a.s., že v případě, kdy nedojde k dojednání a uzavření dodatku, který by upravoval podmínky dodávek zemního plynu určeného oprávněným zákazníkům JČP, a.s. do 31.3.2005, pokračoval by pro RWE Transgas nepřijatelný, s právní nejistotou spojený stav, kdy dodávky plynu určeného pro oprávněné zákazníky probíhají bez písemně uzavřené smlouvy. RWE Transgas v uvedeném dopise oznámil, že by byl z právního hlediska nucen ukončit dodávky zemního plynu společnosti JČP, a.s., který je určen jejím oprávněným zákazníkům, a to od 1.4.2005 (viz str. 383-384 spisu č.j. S 53/05). Skutečnost, že RWE Transgas "kladl důraz na směřování veškerého úsilí" k uzavření nové smlouvy do konce roku 2004 vyjádřil při jednání s PP, a.s. dne 5.11.2004 (viz zápis z jednání RWE Transgas a PP, a.s. pořízený zástupcem účastníka řízení str. 169 spisu č.j. S 53/05). Skutečnosti, že účastník řízení trval na uzavření jím vypracovaného a předloženého portfolia smluv a že odmítal diskutovat o jiné variantě smluvních závazků upravujících dodávku zemního plynu, potvrzují vedle zmíněných zápisů z jednání i výslechy svědků konané v rámci správního řízení na Úřadu (viz např. odpovědi na otázky právního zástupce účastníka řízení č. 20, 28 obsažené v protokolu o výslechu svědka - Ladislava Pospíšila - viz str. 58-59 spisu č.j. S 53/05 nebo odpovědi na otázku Úřadu č. 4 nebo na otázky právního zástupce účastníka řízení č. 22 a 23 obsažené v protokolu o výslechu svědka - Ing. Radka Fišera - viz str. 85, 86 a 89 spisu č.j. S 53/05). K uplatnění rozdílných podmínek vyslovil právní zástupce účastníka řízení dále názor, že nelze srovnávat návrhy smluv předkládané konsolidovaným PRDS, tj. v rámci skupiny holdingu RWE, a návrhy smluv předkládané nekonsolidovaným PRDS. Toto odůvodnil skutečností, že na konsolidované PRDS je nutné pohlížet jako na subjekty, mezi nimiž existuje vztah kontroly; jedná se tedy o jeden hospodářský celek, o jediného soutěžitele. K podmínkám obsaženým v návrzích smluv předkládaných mimo holding RWE (nekonsolidovaným PRDS) dále účastník řízení uvedl, že tyto podmínky byly zcela shodné. K těmto námitkám Úřad uvádí, že předmětem vedeného správního řízení není a nebylo posuzování podmínek obsažených ve smluvních vztazích uzavřených účastníkem řízení s konsolidovanými PRDS, tedy posouzení ve vztahu k možnému zneužití dominantního postavení dceřinné společnosti vůči jiné dceřinné společnosti v rámci jedné vlastnické struktury (tzn. sesterské společnosti); Úřad si je vědom toho, že vztahy mezi takovými subjekty nemohou být klasifikovány jako "soutěžní", tedy označení jednání jako zneužití dominantního postavení. Na trhu dodávek zemního plynu určeného pro kategorii oprávněných zákazníků mimo konsolidovaných PRDS však působí i další subjekty - nekonsolidovaní PRDS, kteří vystupují jako jejich přímí konkurenti. Úřad je toho názoru, že jednání účastníka, a to předkládání návrhů smluv obsahujících výrazně odlišné podmínky pro nekonsolidované PRDS než pro konsolidované PRDS, přičemž Úřad neshledal pro stanovení takto znevýhodňujících podmínek v návrzích smluv objektivně ospravedlnitelné důvody, je uskutečňováno na újmu jiných soutěžitelů - stojících mimo uvedené holdingové seskupení RWE. Jde přitom o zásadní smluvní podmínky - a to podmínky cenové, podmínky upravující revizi ceny plynu a možnost upravit množství dodávaného plynu (viz dále). Tímto jednáním dochází ke zneužití dominantního postavení RWE Transgas nikoli na bázi znevýhodnění jedné části nezávislých odběratelů před odběrateli jinými uplatněním tzv. rozdílných podmínek při shodném či srovnatelném plnění (to s ohledem na existenci holdingu RWE ostatně ani není možné, jak částečně správně dovozuje i účastník řízení), avšak vytvořením znevýhodňujících podmínek - v oblasti výše ceny, ale i dalších obchodních parametrů odběratelsko-dodavatelského vztahu - které jednostranně diktuje dominantní soutěžitel a které, v případě odstranění bariéry (mimochodem rovněž vytvářené účastníkem řízení - viz Výhrady uvedené pod bodem B)) v podobě dodávek pouze do jednotlivých bilančních zón, vede k faktickému zásadnímu snížení konkurenceschopnosti nekonsolidovaných PRDS v soutěži na postupně se otevírajícím trhu s plynem, kde čelí konsolidovaným PRDS ze skupiny RWE. Nastavení podmínek v návrzích smluv předkládaných nekonsolidovaným PRDS by v budoucnu vedlo na jedné straně k jejich dlouhodobému připoutání k jednomu dodavateli - účastníku řízení, neboť pouze tak by mohli dosáhnout výsledného snížení nákupní ceny za plyn (uplatnění konstrukce DKS č. 3 (C), viz i dále), a na straně druhé k zabránění schopnosti účinně konkurovat soutěžitelům z řad konsolidovaných PRDS. Teorie tvrzená účastníkem řízení, a sice, že je jako dominant povinen postupovat rovně pouze vůči jednotlivým nekonsolidovaným provozovatelům a uvnitř holdingu smí de facto nastavovat podmínky dle volného uvážení, je správná pouze potud, pokud zároveň není takové jednání na újmu soutěžitelům stojícím mimo jeho skupinu - s reálnou možností vyloučit tyto subjekty v blízké budoucnosti zcela z účasti na hospodářské soutěži na relevantním trhu. Do jisté míry odlišný přístup ke konsolidovanému a nekonsolidovanému okruhu odběratelů nelze ze soutěžněprávního hlediska zpochybňovat nyní a zejména pak ne v budoucím zcela liberalizovaném tržním prostředí, avšak jasným korektivem jednání RWE Transgas v tomto směru musí být povinnost neuplatňovat praktiky vylučovací povahy, jak je shora popsáno. V první fázi postupného otevírání trhu s plynem je však třeba zachovat srovnatelný přístup k oběma skupinám odběratelů, aby mohlo vůbec dojít k rozvoji účinné soutěže (tomu ostatně odpovídá nápravné opatření uložené Úřadem po bodem 1/ části IV. výroku tohoto rozhodnutí). Právní zástupce účastníka řízení rovněž namítal, že do doby vyjádření se Úřadu k navrženým opatřením ze strany RWE Transgas, Úřad nenamítal snížení ceny v DKS č. 3 (C), ale pouze stanovení délky trvání DKS č. 3 (C) odlišně. K tomu Úřad uvádí, že předmětem správního řízení nebylo posouzení délek smluv, výše cen a jiných podmínek ve vztahu k posouzení jejich přiměřenosti, případně vázanosti apod., obsažených v uzavřených smlouvách s konsolidovanými PRDS. Úřad jako znevýhodňující podmínky, jejichž stanovení v návrzích smluv lze považovat za protisoutěžní, ve Výhradách označil možnost "snížit" nákupní cenu plynu prostřednictvím zcela rozdílně stanovených délek DKS č. 3 (C) nebo stanovení základní úrovně jednotkové ceny za plyn ve výrazně odlišných hodnotách, aniž by posuzoval, zda stanovení těchto podmínek (jejich obsah) ve smlouvách by bylo možné považovat za zneužití dominantního postavení soutěžitelem (jak bylo uvedeno výše - podmínky stanovené ve smlouvách uzavřených s konsolidovanými PRDS nejsou a nebyly předmětem vedeného správního řízení). Jiná situace by ale nastala v případě, kdy by k uzavření takto navržených podmínek došlo mezi RWE Transgas a nekonsolidovanými PRDS. Úřad konstatuje, že za této situace, kdy by byly uzavřeny DKS, přičemž každá by byla uzavřena s rozdílnou délkou trvání smluvního vztahu, rozdílným množstvím odebíraného plynu a především Úřadem namítanou rozdílnou - nižší - hodnotou jednotkové ceny za plyn P03 v DKS č. 3 (C), která je současně vymezena nejkratší dobou trvání, pak takto nastavené portfolio smluv, tj. RS a DKS č. 1 (A), DKS č. 2 (B) a DKS č. 3 (C), motivuje odběratele RWE Transgas k opětovnému uzavření DKS č. 3 (C) obsahující nižší cenu, čímž si "snižuje" celkovou nákupní cenu plynu dle podmínek stanovených v DKS č. 1 (A) a DKS č. 2 (B), ale současně je vázán odběrem plynu od RWE Transgas až do výše 112 % jeho celkové roční spotřeby, resp. teprve při překročení 80 % ročního množství spotřeby plynu, je mu umožněno dalším nákupem od RWE Transgas snížit si nákupní ceny plynu; čím více nad 80 % roční spotřeby plynu odběratel od RWE Transgas odebere, tím více si o tuto částku sníží celkovou nákupní hodnotu plynu. Jedná se o určitý druh věrnostního systému, kdy je odběratel v případě uzavření nejdelšího smluvního vztahu - DKS č. 1 (A) - pro dosažení snížené nákupní ceny plynu motivován k uzavření DKS č. 3 (C), případně DKS č. 2 (B) a DKS č. 3 (C). Podmínky stanovené tímto portfoliem smluv tak umožňují odběratelům RWE Transgas dosáhnout nižších cen pouze v případě, kdy budou od RWE Transgas odebírat množství plynu přesahující 80 % jejich celkové roční spotřeby, a to po celou dobu trvání nejdéle uzavřeného kontraktu dle DKS č. 1 (A). Dále Úřad konstatuje, že bylo prokázáno, že i přes nesouhlas PP, a.s. s možností revize plynu až po […] od účinnosti navrhované smlouvy (viz zápis z jednání RWE Transgas a PP, a.s. ze dne 20.4.2004 pořízený zástupcem účastníka řízení - str. 172 spisu č.j. S 53/05), účastník řízení v rámci kontraktačního procesu namítaný termín účinnosti žádosti o řádnou revizi plynu upravil, ale opět odlišně vůči konsolidovaným PRDS a nekonsolidovaným PRDS (konsolidovaným PRDS upravil RWE Transgas termín účinnosti žádosti o revizi jednotkové ceny v návrzích portfolia smluv již dne 26.7.2004 na 1.10.2006 s tím, že PP, a.s. po tomto termínu, i přes její nesouhlas s tříletou lhůtou od účinnosti navrhované smlouvy pro nabytí účinnosti žádosti o řádnou revizi ceny za plyn, ještě dne 8.11.2004 na jednání uvedl, že termín nabude poprvé účinnosti k 1.1.2008 /viz zápis z jednání RWE Transgas a PP, a.s. ze dne 5.11.2004 pořízený zástupcem účastníka řízení str. 169-170 spisu č.j. S 53/05/, což bylo později také stanoveno v návrzích portfolia smluv pro nekonsolidované PRDS). Zohlednění ztráty zákazníka požadovala JČP, a.s. již od 8.3.2004 (viz str. 491-498 spisu č.j. S 53/05) a uvedený požadavek JČP, a.s. opakovaně vznášela dopisem ze dne 14.10.2004 (viz str. 485 spisu č.j. S 53/05) a na jednání s RWE Transgas dne 12.11.2004 (viz str. 434-435 spisu č.j. S 53/05). Ani tento požadavek nebyl zohledněn, naopak zohlednění ztráty zákazníka bylo od počátku navrženého portfolia smluv stanoveno pouze pro konsolidované PRDS v rámci Zvláštního ustanovení. Vedle těchto uvedených skutečností pak bylo dále prokázáno, že RWE Transgas stanovil v návrzích RS a DKS výrazně rozdílně i jednotkové ceny za plyn, přičemž nižší výše jednotkových cen byly stanoveny pro konsolidované PRDS. Dále konsolidované PRDS zvýhodnil tím, že navrhl a předložil DKS č. 3 (C) v trvání 4 roků, kdy jim mělo být po tuto dobu umožněno snižovat si průměrnou nákupní cenu plynu. Odkaz účastníka řízení na jeho "strategii" při vyjednávání s nekonsolidovanými PRDS např. v otázce stanovení výše jednotkových cen, nebo chybějícího definování možností jednat o revizi množství plynu, pouze dokazuje fakt, že RWE Transgas od počátku přistupoval k nekonsolidovaným PRDS diskriminačně. Popsaný odlišný obsah návrhů smluv upravujících bez objektivně ospravedlnitelných důvodů znevýhodňujícím způsobem podmínky pro nekonsolidované PRDS představoval pro tyto PRDS horší, pro ně neakceptovatelné, podmínky smluvního vtahu. V důsledku nepřistoupení a neuzavření takto předloženého portfolia smluv muselo dojít, v souvislosti se změnou legislativních podmínek (liberalizace plynárenství od 1.1.2005), k vyjednávání o úpravě stávajících smluv, přičemž RWE Transgas s odkazem na skutečnost, že se jedná o jiný produkt než nabízené portfolio smluv, trval na tom, že úpravy stávajících smluv nemohou obsahovat shodné podmínky s podmínkami obsaženými v navrhovaném portfoliu smluv, zejména cenové podmínky. Zatímco PP, a.s. po vyjednávání týkajícím se výše jednotkové ceny za plyn dosáhla úpravy (snížení) této ceny, ze strany JČP, a.s. nedošlo s RWE Transgas k dohodě o výši jednotkové ceny za plyn. Z podkladů poskytnutých RWE Transgas (viz str. 25 spisu č.j. P 335/05) vyplývá, že jednotková cena za plyn byla v průběhu roku 2005, tedy v období, kdy nebyla tato cena ze strany ERÚ regulována, v případě PP, a.s. stanovena vždy vyšší, než cena stanovená pro konsolidované PRDS. V případě JČP, a.s., která nepřistoupila na cenové podmínky RWE Transgas, byla cena stanovena shodně s jednotkovou cenou za plyn jako byla stanovena u konsolidovaných PRDS v případě DKS č. 1 (A) a DKS č. 2 (B). Jelikož ale konsolidovaní PRDS díky uzavřenému portfoliu smluv měli na základě nižší jednotkové ceny za plyn stanovené v DKS č. 3 (C) možnost snížit si celkovou nákupní cenu plynu a tohoto snížení také dosáhli (viz str. 810-820 spisu č.j. S 53/05), byla i v případě JČP, a.s. cena stanovená ze strany RWE Transgas vyšší (viz str. 25 spisu č.j. P 335/05). Tímto způsobem, kdy nejenže RWE Transgas nekonsolidovaným PRDS předkládal výrazně horší podmínky v návrzích portfolia smluv, při vyjednávání o prodloužení smluv stávajících právě s ohledem na neuzavření návrhu portfolia smluv, předkládal nekonsolidovaným PRDS další znevýhodňující podmínky. Společnost RWE Transgas v době od 5.11.2004 předkládala nekonsolidovaným PRDS nenáležejícím do holdingu skupiny RWE návrhy RS a DKS obsahující bez objektivně ospravedlnitelných důvodů výrazně nevýhodnější cenové a další obchodní podmínky, čímž ztížila těmto provozovatelům PRDS postavení v hospodářské soutěži na relevantním trhu. Tímto postupem zneužila společnost RWE Transgas od 5.11.2004 do vydání tohoto rozhodnutí své dominantní postavení na újmu ostatních soutěžitelů, tedy PP, a.s. a JČP, a.s., kdy v důsledku předložení horších podmínek obsažených v RS a DKS z její strany došlo v případě PP, a.s. k uzavření dodatku k původní smlouvě upravující podmínky koupě a prodeje plynu obsahujícího výrazně znevýhodňující cenové podmínky, a v případě JČP, a.s. nedošlo k žádnému smluvnímu ujednání obsahujícímu stanovení výše ceny, a to z důvodu předkládání opět horších smluvních podmínek. Tak byli tito nekonsolidovaní PRDS, kteří však jsou přímými konkurenty konsolidovaných PRDS, podstatně znevýhodněni na trhu dodávek plynu určeného pro kategorii oprávněných zákazníků, neboť měli zřetelně nevýhodnější podmínky pro učinění nabídky dodávky plynu oprávněným zákazníkům. Současně se společnost RWE Transgas dopustila zneužití dominantního postavení i na újmu spotřebitelů, kdy oprávněným zákazníkům byla prostřednictvím nekonsolidovaných PRDS takto stanovená vyšší cena ze strany RWE Transgas přenášena na tyto oprávněné zákazníky24. Úřad rovněž konstatuje, že jednání dominantního soutěžitele, společnosti RWE Transgas, které spočívá ve vytváření podmínek vylučovacího charakteru, kdy takto popsaným chováním jsou postiženy i zahraniční společnosti působící jako akcionáři u soutěžitelů - přímých konkurentů konsolidovaných PRDS (kteří společně s RWE Transgas náleží do jednoho holdingu RWE), má nepříznivé dopady na strukturu soutěže na společném trhu25 a obchod mezi členskými státy Evropského společenství tak může být ovlivněn26. V důsledku jednání RWE Transgas byly rovněž vytvořeny nerovné podmínky pro odběratele plynu z kategorie oprávněných zákazníků, kteří rovněž působí, či mají zahraniční vlastníky na komunitární úrovni, a to podle toho, zda představují zákazníky konsolidovaných PRDS či nekonsolidovaných PRDS. V rámci území jednoho členského státu ES jsou tak bez objektivně ospravedlnitelných důvodů vytvářeny rozdílné podmínky pro odběr zemního plynu (rovněž viz dále odstavec 271-274). V konečném důsledku je pak dána reálná možnost pro úplné vyloučení nekonsolidovaných PRDS z trhu, což by mělo zcela zásadní negativní dopad na veškeré tuzemské odběratele plynu. Z tohoto důvodu tak jednání výše popsané v tomto rozhodnutí je od 5.11.2005 do vydání tohoto rozhodnutí rovněž zneužitím dominantního postavení RWE Transgas ve smyslu článku 82 Smlouvy ES. B Dodávky plynu do bilančních zón jednotlivých PRDS Další jednání, ve kterém Úřad spatřuje zneužití dominantního postavení ze strany RWE Transgas, představuje vytvoření takových podmínek, které upravovaly dodávky plynu pouze do bilančních zón jednotlivých PRDS. Jednalo se o smluvní podmínky obsažené v portfoliu smluv uzavřených společností RWE Transgas s konsolidovanými PRDS a dále smluvní podmínky obsažené v původních smlouvách upravujících podmínky koupě a prodeje plynu uzavřených s nekonsolidovanými PRDS. V průběhu správního řízení bylo prokázáno, že RWE Transgas odmítal jednat o jiném typu smluv, než jím nabízeném portfoliu smluv, tj. RS a DKS. Uvedený postup RWE Transgas dokládá stálé odmítání požadavku JČP, a.s., která nechtěla přistoupit na nabízené smluvní podmínky a již od 8.3.2004 požadovala uskladnění a dodávku komodity s tím, že by se jednalo o nákup proclené komodity na hraničních bodech České republiky (viz str. 491-498 spisu č.j. S 53/05). Tento požadavek pak opakovaně vznášela např. dopisem ze dne 14.10.2004 (viz str. 485 spisu č.j. S 53/05) nebo na jednání s RWE Transgas dne 12.11.2004 (viz str. 434-435 spisu č.j. S 53/05). V rámci příprav na otevření trhu s plynem se dále JČP, a.s. snažila zajistit potřebné přepravní a skladovací kapacity žádostmi adresovanými účastníku řízení o rezervaci těchto kapacit, avšak žádost o rezervaci skladovacích kapacit byla pro nedostatek volné skladovací kapacity (dle sdělení RWE Transgas) neúspěšná. Přitom pro zajištění stabilních dodávek plynu v požadovaném množství pro oprávněného zákazníka je nezbytný přístup k podzemním zásobníkům plynu. Úřad se v rámci řízení zabýval otázkou postupu účastníka řízení při odmítnutí rezervace skladovacích kapacit z jeho strany a při jeho postupu v případě posuzování žádosti JČP, a.s. o rezervaci přepravních kapacit. V této souvislosti se obrátil na ERÚ se žádostí o stanovisko, zda jednání RWE Transgas, který požadoval pro vyhovění žádosti JČP, a.s. o rezervaci přepravních kapacit doplnění dalších podkladů a informací, nebylo nad rámec energetického zákona. ERÚ ve své odpovědi konstatoval, že reakce RWE Transgas na některé předložené podklady JČP, a.s. se jeví jako nepřiměřená a některé požadavky ze strany RWE Transgas se jevily jako irelevantní. ERÚ konstatoval, že požadavek RWE Transgas (aby JČP, a.s. iniciovala společné jednání s obchodníkem /shipper/, který JČP, a.s. dodává plyn z navazující plynárenské soustavy, provozovatelem příslušné navazující přepravní soustavy a společností Transgas jako provozovatelem přepravní soustavy v České republice za účelem stanovení pravidel alokace a měření na příslušném výstupním bodě z navazující přepravní soustavy/vstupním bodě do přepravní soustavy ČR) je irelevantní, neboť je povinností RWE Transgas, aby si jako provozovatel přepravní soustavy zajistil příslušné "propojovací" dohody s provozovateli přepravních soustav sousedních států a že jejich neuzavření nemůže být překážkou pro výkon práv obchodníků a oprávněných zákazníků na území České republiky. ERÚ rovněž uvedl, že skutečnost, že trh v České republice bude liberalizován od ledna roku 2005 byla známa již od konce roku 2000 a provozovatel přepravní soustavy - RWE Transgas - tak měl dostatek času příslušné dohody zajistit. ERÚ na závěr konstatoval, že RWE Transgas vyžadoval věci a podklady, které nejsou nutné k přidělení přepravních kapacit a jdou nad rámec platné legislativy. K tomuto Úřad uvádí, že ačkoliv JČP, a.s. nevyužila svá práva a neobrátila se ve věci řešení sporu týkajícího se problematiky rezervace přepravních a skladovacích kapacit na ERÚ (dle energetického zákona), takto popsané chování RWE Transgas vůči JČP, a.s. je možné uvést za účelem dokumentace způsobu jednání účastníka řízení na trhu přepravy a uskladňování zemního plynu, které mělo dopady na trh dodávek zemního plynu určeného pro kategorii oprávněných zákazníků. Účastník řízení také namítal, že zavedení produktu, jako je dodávka plynu na hranicích České republiky vyžaduje podrobnou ekonomickou analýzu a analýzu technických a technologických podmínek, které RWE Transgas nemohl, s ohledem na nabytí účinnosti novely energetického zákona a Vyhlášky těsně před koncem roku 2004, provést. K tomuto Úřad uvádí, že samotný prodej komodity je nezávislý na tom, zda se nákup odehrává na vstupu či výstupu z přepravní soustavy. Analýzu by vyžadovala případná nabídka uskladnění a přepravy. Tyto služby si však zákazník při nákupu plynu na hranici zajišťuje sám a RWE Transgas je dle energetického zákona povinen umožnit přístup jak do přepravní soustavy, tak do podzemních zásobníků. V této souvislosti se Úřad opírá i o stanovisko ERÚ, který konstatoval, že plynárenský model od počátku byl a je koncipován právě na prodej plynu na hranici a ERÚ vždy prodej plynu na hranici podporoval a nikdy nepřipravoval žádné kroky, které by tomuto prodeji bránily. ERÚ rovněž vyslovil názor, že prodej plynu na hranici je z hlediska složitosti pro prodávajícího mnohem jednodušší, než princip, který je uplatněn společností RWE Transgas (pozn. Úřadu: principem se rozumí vypracování portfolia smluv). Nelze proto v žádném případě souhlasit s další námitkou účastníka řízení, že mu nebyl v důsledku nabytí účinnosti změn právních předpisů na konci roku 2004 vytvořen dostatečný časový prostor. Pokud RWE Transgas zvládl složitější smluvní aranžmá, bezpochyby byl, dle názoru ERÚ, schopen zvládnout i podstatně jednodušší systém s prodejem plynu na vstupu do přepravní soustavy. Účastník řízení po shrnutí vývoje legislativních podmínek na trhu uvedl, že není povinen sám aktivně navrhovat změny existujících smluvních vztahů, ani soutěž aktivně vytvářet. Dále uvedl, že pouze jediný PRDS požadoval dodávku na hranice České republiky a že účastníku není zřejmé, jak mohl předem vyloučit možnost nabízet za shodných podmínek dodávku plynu pro uvedenou kategorii oprávněných zákazníků i ostatním PRDS, v jejichž bilanční zóně se odběrné místo daného zákazníka nenachází. Další námitka se opakovaně týkala skutečnosti, že mu nebyly známy detailní podmínky fungování trhu s plynem a z tohoto důvodu nemohl od 1.1.2005 nabídnout svým zákazníkům produkt s dodávkou na hranicích. Rovněž důvody pozdního schválení Řádu provozovatele přepravní soustavy (dále jen "Řád"), a to dle názoru účastníka řízení právě z důvodů na straně ERÚ (pozdní přijetí všech prováděcích vyhlášek k energetickému zákonu) mohly mít významný vliv na obchodní rozhodování účastníků trhu s plynem po 1.1.2005. K uvedenému Úřad uvádí, že RWE Transgas již na konci roku 2003 vytvořil uvedené portfolio smluv, a to s tím, že smluvní závazky byly původně navrženy jako závazky smlouvy o smlouvě budoucí. Tímto způsobem RWE Transgas upravoval podmínky, které v době příprav smluvních vztahů s jeho odběrateli nebyly detailně známy, ale o kterých předpokládal, že budou platit po nabytí účinnosti připravovaných prováděcích vyhlášek k účinnému energetickému zákonu. Tento způsob RWE Transgas rovněž použil i v návrzích upraveného portfolia smluv, kdy některá ustanovení, s odkazem na legislativní změny, nabývaly účinnosti nebo změn až po nabytí účinnosti příslušných právních předpisů (takto pojednává např. čl. XXI. RS - Přechodné ustanovení upravující skutečnost, že (cit.): "Do 15 dnů od nabytí platnosti novely energetického zákona … se smluvní strany sejdou, aby zvážily a projednaly případnou změnu alespoň čl. …."). Obdobným způsobem tak RWE Transgas mohl vytvořit podmínky umožňující dodávku plynu oprávněným zákazníkům do bilanční zóny kteréhokoli PRDS, neboť zákonná úprava umožňující oprávněnému zákazníku volbu dodavatele plynu byla zakotvena již při vzniku samotného energetického zákona v roce 2000. Pokud tedy účastník řízení výše vedeným způsobem postupoval při stanovení všech ostatních podmínek v návrhu portfolia smluv upravujících dodávku plynu pro oprávněné zákazníky, potom odkaz na chybějící legislativu při stanovení dodávky plynu jen do bilanční zóny daného PRDS ve stejném období a při platnosti stejných legislativních předpisů nelze považovat za relevantní. Námitka účastníka řízení, že dodávky na hranice České republiky požadoval pouze jeden nekonsolidovaný PRDS, není (tento počet) ve vztahu k posuzování možného protisoutěžního jednání ze strany účastníka řízení relevantní. Rovněž tak k odkazu účastníka řízení na pozdní přijetí Řádu Úřad uvádí, že dle názoru ERÚ toto bylo způsobeno zejména neochotou RWE Transgas odstranit z návrhu principy, které byly v rozporu s legislativou nebo které ERÚ považoval za diskriminační. Přestože jsou tak uvedené názory na pozdní schválení Řádu rozporné, je nezbytné uvést, že podmínky upravující fungování trhu s plynem byly platné a účinné od 1.1.2005, ale RWE Transgas po celou dobu trvání roku 2005 odmítal nejen umožnit dodávku plynu na hranice jiných než byly hranice bilančních zón daných PRDS, ale i na toto téma vést diskusi. Změnu svého postoje, tj. vypracování a předložení produktů umožňujících jak dodávku samotné komodity, tak sdruženou dodávku plynu do kteréhokoliv místa v České republice, pak RWE Transgas neučinil v přiměřeném časovém horizontu ani poté, kdy mu Úřad uvedené jednání vytýkal ve Výhradách. K uvedené námitce tak Úřad uvádí, že v postupu účastníka, který již od konce roku 2003 sám aktivně předkládal soubor smluv upravujících podmínky koupě a prodeje zemního plynu (RS a DKS účinné ke dni 1.1.2005 uzavřené s konsolidovanými PRDS), případně k 1.1.2005 neprovedl změnu stávajících ustanoveních smluv (Smlouvy o prodeji a nákupu zemního plynu uzavřené s nekonsolidovanými PRDS), ačkoliv tyto smlouvy dodatky prodlužoval a upravoval, s tím, že v obou případech upravoval podmínky dodávky zemního plynu pouze do bilanční zóny jednotlivých PRDS, lze spatřovat vytváření překážek vstupu na trh dodávek plynu určeného pro kategorii oprávněných zákazníků vedoucí ke zhoršení podmínek hospodářské soutěže na daném trhu. Toto jednání nelze posoudit jako nedostatek aktivní snahy účastníka řízení ve směru zlepšení soutěže na relevantním trhu27, ale jako bránění rozvoje této soutěži bez objektivně ospravedlnitelných důvodů. Aktivní poptávka ze strany zákazníků RWE Transgas je v tomto smyslu prokázána - viz výše odstavec 78-80. V rámci řízení bylo dále prokázáno, že oprávnění zákazníci usilovali o získání dodávky plynu od PRDS, v jehož bilanční zóně se odběrné místo oprávněného zákazníka nenacházelo, případně od jiných obchodníků s plynem. Tyto snahy ale nebyly úspěšné, naopak jediná změna dodavatele plynu se uskutečnila pouze u jediného oprávněného zákazníka s rovnoměrným odběrem plynu, a to až v roce 2006. Na vypsaná výběrová řízení oprávněných zákazníků reagovali s nabídkou komplexní dodávky plynu (zahrnující i uskladnění) pouze PRDS, v jejichž bilančních zónách se odběrná místa oprávněných zákazníků nacházela. Konsolidovaní PRDS doposud nenabízeli dodávku plynu oprávněným zákazníkům, jejichž odběrné místo se nachází v jiné bilanční zóně, než je bilančních zóna daného PRDS, a to vzhledem k současným podmínkám na trhu, kdy by jejich nabídka nebyla pro tyto zákazníky dostatečně atraktivní, konkurenceschopná a ekonomicky výhodná. Úřad proto konstatuje, že účastníku řízení bylo známo, že trh s plynem se bude otevírat, tzn. že bude umožněna svobodná volba dodavatele plynu. Tuto skutečnost potvrdil i ERÚ, který sdělil, že zástupci RWE Transgas se velmi úzce podíleli jak přímo na novele energetického zákona, tak se účastnili prací na přípravě vyhlášky o pravidlech trhu s plynem v pracovní skupině, kterou organizoval ERÚ. Přesto ale RWE Transgas v rámci příprav na otevírání trhu s plynem místo vytvoření podmínek umožňujících od 1.1.2005 nabízet PRDS dodávku plynu oprávněným zákazníkům, jejichž odběrné místo se nachází v jakékoliv bilanční zóně kteréhokoliv PRDS (oprávnění zákazníci se snažili o uzavření kontraktů s PRDS již před nabytím účinnosti prováděcích vyhlášek energetického zákona - viz vypsání výběrového řízení na dodávku plynu již na konci roku 2004 ze strany Pražské teplárenské, a.s.), předložila návrh smluvních podmínek - portfolia smluv - které upravovaly podmínky dodávek plynu pouze do bilančních zón jednotlivých PRDS. Dále Úřad uvádí, že PRDS pro zajištění dodávky plynu pro oprávněného zákazníka, jehož odběrné místo se nenachází v jeho bilanční zóně, musí poskytnout další plnění nad rámec uzavřených smluvních vztahů v porovnání s podmínkami PRDS, v jehož bilanční zóně se odběrné místo oprávněného zákazníka nachází, což nezbytně vede k dalšímu navyšování nákladů a tím k vytvoření horších podmínek pro tyto PRDS v porovnání s podmínkami PRDS, v jehož bilanční zóně se odběrné místo oprávněného zákazníka nachází. Úřad má rovněž za prokázané, že RWE Transgas o jiném produktu, než o předkládaném portfoliu smluv, odmítal diskutovat, i když JČP, a.s. prokazatelně navrhovala již od začátku roku 2004 uzavření jednotlivých smluv týkajících se samostatně vždy přepravy, uskladnění plynu a dodávky samotné komodity (viz zápisy z jednání týkající se uzavření portfolia smluv a odpovědi na otázky Úřadu položené při výslechu svědka konaném v rámci správního řízení na Úřadu - např. odpovědi na otázky Úřadu č. 4, 5 a na otázku právního zástupce účastníka řízení č. 20 obsažené v protokolu o výslechu svědka - Ing. Radka Fišera - viz str. 85, 86 a 89 spisu č.j. S 53/05). Tento odmítavý postoj, zaujímal RWE Transgas nejen v roce 2004, ale následně i v roce 2005. Např. v dopise ze dne 26.1.2005 RWE Transgas uvedl, že pro společnost RWE Transgas, jako obchodníka se zemním plynem, není požadavek JČP, a.s. na dodávky plynu určeného oprávněným zákazníkům do jiných odběrných míst v jiných bilančních zónách než bilanční zóně JČP, a.s. akceptovatelný (viz str. 385 spisu č.j. S 53/05). Dále na jednání s JČP, a.s. ze dne 1.11.2005 zástupci RWE Transgas k požadavku JČP, a.s. na nákup na hranicích uvedli, že prodej na hranicích není v současné době obchodní strategií; RWE Transgas nabízí prodej pouze na bilanční zóně (viz zápis z jednání RWE Transgas a JČP, a.s. pořízený zástupcem RWE Transgas - str. 284 spisu č.j. S 53/05). Na druhou stranu ale Úřad poukazuje na sdělení RWE Transgas zaslané Úřadu dne 13.1.2006, kdy RWE Transgas tvrdí, že v průběhu roku 2005 byla potřebná ekonomická analýza i potřebné technologické a technické podmínky analyzovány a RWE Transgas zamýšlí produkt zahrnující i dodávku zemního plynu na hranicích České republiky v průběhu roku 2006 nabídnout (viz str. 1135 spisu č.j. S 53/05). Jednáním dominantního soutěžitele, společnosti RWE Transgas, popsaným ve výše uvedených odstavcích tohoto rozhodnutí, dochází k situaci, kdy je vstup potenciálním soutěžitelům na trh dodávek zemního plynu určeného pro kategorii oprávněných zákazníků i možnost dodávky plynu této kategorii zákazníků stávajícími PRDS, v jejichž bilanční zóně se odběrné místo zákazníka nenachází, prakticky vyloučen. Možnost nabízet oprávněným zákazníkům dodávku plynu, při které je z hlediska zajištění bezpečnosti dodávky plynu v požadovaném množství nezbytné užívat přepravních a skladovacích kapacit provozovaných účastníkem řízení, byla jednáním RWE Transgas také značně omezena (viz např. korespondence mezi RWE Transgas a JČP, a.s. týkající se žádosti o rezervace přepravních a skladovacích kapacit - viz str. 786-809 spisu č.j. S 53/05, případně odpověď na otázku Úřadu č. 15 obsažená v protokolu o výslechu svědka - Ing. Radka Fišera - viz str. 88 spisu č.j. S 53/05). Na základě všech výše uvedených skutečností Úřad konstatuje, že RWE Transgas svým jednáním - stanovením podmínek v portfoliu smluv uzavřených s konsolidovanými PRDS a neprovedením změny stávajících ustanovení ve smlouvách uzavřených s nekonsolidovanými PRDS, upravujících v obou případech podmínky dodávky plynu určeného pro oprávněné zákazníky pouze do bilanční zóny daného PRDS, přičemž k tomuto postupu neměl objektivně ospravedlnitelné důvody - vytvořil bariéry, resp. bariéry vstupu, nerovné vstupní podmínky, které omezují rozvoj hospodářské soutěže. Důsledkem uvedeného jednání je vyloučení možnosti podání plně konkurenční nabídky pro PRDS, v jehož bilanční zóně se odběrné místo oprávněného zákazníka nenachází. Rovněž jsou do takto nevýhodné pozice postaveni i ostatní potenciální obchodníci s plynem, kdy uvedené bariéry vstupu do těchto bilančních zón vedly k omezení možnosti nabídek alternativních soutěžitelů, kteří měli zcela jiné podmínky pro dodávku plynu oprávněným zákazníkům než stávající provozovatel dané regionální distribuční soustavy. Tímto jednáním zneužil RWE Transgas od 1.1.2005 do vydání tohoto rozhodnutí ve smyslu ustanovení § 11 odst. 1 zákona své dominantní postavení na újmu ostatních soutěžitelů, pro které byla vyloučena možnost podat plně konkurenční nabídku dodávky plynu oprávněným zákazníkům. Současně, dle stejného ustanovení zákona, zneužil RWE Transgas své dominantní postavení i na újmu spotřebitelů, kdy jednoznačně omezil možnost oprávněných zákazníků, stanovenou platnou právní úpravou, a to volbu dodavatele plynu (viz odstavec 230). Jak vyplynulo rovněž z šetření Úřadu, potenciální dodavatelé plynu (vlastněni zahraničními společnostmi) právě v důsledku nemožnosti zajistit skladovací kapacity v podzemních zásobnících plynu umístěných na území České republiky nemohou plně zajistit oprávněným zákazníkům komplexní služby zahrnující stabilní dodávku plynu v požadovaném množství. Proto rovněž oprávnění zákazníci, z nichž některé vlastní zahraniční společnosti (např. společnost Glaverbel Czech a.s., člen skupiny Glaverbel, jehož stoprocentním vlastníkem je druhý největší producent plochého skla a jeho aplikací v Evropě - skupina Glaverbel; je součástí společnosti Asahi Glass Co.Ltd.) byli tímto postupem RWE Transgas negativně dotčeni. Tento závadný stav založilo právě jednání RWE Transgas, kdy setrváním v režimu komplexních dodávek do jednotlivých bilančních zón je rozčleňována a bezdůvodně blokována potřebná skladovací kapacita podzemních zásobníků. Úřad tak konstatuje, že jednání dominantního soutěžitele, společnosti RWE Transgas, spočívá v omezení hospodářské soutěže vytvořením bariéry vstupu do bilančních zón pro obchodníky s plynem nabízejících dodávky plynu oprávněným zákazníkům. Tímto jednáním vylučovacího charakteru, kdy je ze strany RWE Transgas zabraňováno rozvoji hospodářské soutěže, jsou tak ovlivněny i zahraniční společnosti; jednání má nepříznivé dopady na strukturu soutěže na společném trhu26 a obchod mezi členskými státy Evropského společenství tak může být ovlivněn27. Účastník řízení takto výrazně ztížil postupnou liberalizaci na části trhu Evropských společenství zahrnující území České republiky (rovněž viz dále). Z tohoto důvodu tak jednání výše popsané v tomto rozhodnutí Úřad od 1.1.2005 do vydání tohoto rozhodnutí kvalifikuje jako zneužití dominantního postavení RWE Transgas ve smyslu článku 82 Smlouvy ES. C Výše ceny plynu stanovená RWE Transgas pro kategorii oprávněných zákazníků Úřad se rovněž zabýval posouzením jednání účastníka řízení, který v období leden, únor a březen 2005 v ceně za komoditu pro oprávněné zákazníky neuplatnil korekci vyplývající z efektu uskladnění levnějšího zemního plynu v podzemních zásobnících v roce 2004 a v roce 2005 stanovil cenu za uskladnění plynu pro kategorii oprávněných zákazníků ve stejné výši jako byla ze strany ERÚ stanovena regulovaná výše ceny za uskladnění plynu pro kategorii chráněných zákazníků. RWE Transgas především po celou dobu správního řízení, resp. od doby rozšíření předmětu správního řízení o uvedenou skutkovou podstatu, namítal nekompetenci Úřadu posuzovat stanovení výše ceny oprávněným zákazníkům. Z tohoto důvodu požadoval zastavení, případně přerušení správního řízení v této části předmětu řízení do doby, než skončí řízení vedené před ERÚ. Tento svůj postoj vyjádřil i v žalobě na ochranu před nezákonným zásahem správního orgánu podané proti Úřadu ke Krajskému soudu v Brně a v žalobě podané k Nejvyššímu správnímu soudu (kompetenční žaloba) - více se Úřad k uvedenému vyjádřil již v odůvodnění tohoto rozhodnutí v části nazvané Námitky účastníka řízení a stanoviska Úřadu (odstavec 181-185). Úřad v průběhu správního řízení opakovaně sdělil účastníku řízení, že předmětem šetření a zjišťování není konkrétní výše ceny stanovená RWE Transgas oprávněným zákazníkům, ale postup RWE Transgas při stanovení ceny. Dále Úřad uvádí, že má výlučnou pravomoc k vyslovení závěru o tom, zda se dominantní soutěžitel dopustil zneužití takového postavení, přičemž jako jedna z forem zneužití dominantního postavení je přímé nebo nepřímé vynucování nepřiměřených podmínek ve smlouvách s jinými účastníky trhu, zvláště vynucování plnění, které je v době uzavření smlouvy v nápadném nepoměru k poskytovanému protiplnění. Nejčastějším případem zneužití dominantního postavení ve formě vynucování nepřiměřených smluvních podmínek je pak vynucování nepřiměřeně vysokých cen dodavatelem. Posuzováním přiměřenosti výše ceny se zabýval i Evropský soudní dvůr (např. rozsudek ve věci United Brands). Z výše uvedeného tak vyplývá, že Úřad je správním orgánem příslušným posuzovat chování soutěžitelů ve vztahu k dodržování/porušování soutěžních pravidel, přičemž není vyloučena jeho působnost ve vztahu ke zkoumání chování soutěžitelů v případech stanovení výše ceny a její případné přiměřenosti. Rovněž v případech, kdy dle platné právní úpravy existují zvláštní cenové orgány pověřené kontrolou výše stanovení ceny, případně její přiměřenosti z hlediska dodržování cenových předpisů (regulace cen), Úřad při posuzování chování dominantního soutěžitele zkoumá, zda postup soutěžitele v případech stanovení ceny je slučitelný s pravidly hospodářské soutěže. V rámci jím prováděných analýz chování dominantního soutěžitele má Úřad právo využít jakýchkoliv relevantních posudků, ať již od nezávislých znalců, na které se Úřad může obrátit, tak i cenových orgánů stanovených platnou právní legislativou, tedy např. ERÚ. (i.) Cena za komoditu - neuplatnění vlivu využití podzemních zásobníků V případě neuplatnění korekce v ceně za komoditu stanovené ze strany RWE Transgas a jejího přenesení PRDS v roli dodavatelů plynu na oprávněné zákazníky, se Úřad zabýval postupem, kdy RWE Transgas v době enormního růstu cen plynu, který se projevil i v začátku roku 2005, neuplatnil korekci v ceně plynu vyplývající z dodávky plynu nakoupeného již v letních měsících roku 2004 za nižší ceny. Před dalším posouzením jednání považuje Úřad za účelné vyjádřit se nejdříve ke korekci, která byla uplatňována ERÚ v době cenové regulace v případě ceny za komoditu. Jak již bylo uvedeno v tomto rozhodnutí, ERÚ zohledňoval v ceně za komoditu i korekci, která zohledňovala rozdíl mezi plánovanou a skutečnou cenou zemního plynu, tzn. nadzisky, nebo dodatečnou ztrátu RWE Transgas. Přesná výše korekce pak vstupovala do ceny komodity v následujícím možném čtvrtletí. RWE Transgas měl ve 3. a 4. čtvrtletí roku 2004 nadzisky (cena komodity pro zákazníky stanovená ERÚ v daném období byla vyšší než skutečná cena plynu). Tuto částku odpovídající korekci (týkající se dosaženého nadzisku RWE Transgas) požadovali oprávnění zákazníci vrátit, neboť tuto část nadzisku uhradili v roce 2004 v ceně za komoditu, jejíž výše byla v tomto období stanovena cenovým regulátorem (u chráněných zákazníků od 1.1.2005 byla tato korekce vyplývající z dosaženého nadzisku RWE Transgas ze strany ERÚ uplatněna v ceně za komoditu). Oprávnění zákazníci o navrácení uvedené částky s RWE Transgas jednali od června 2005 a žádali její navrácení v průběhu 2. pololetí roku 2005, neboť se jednoznačně jednalo o vliv roku 2004. Zatímco dle propočtů oprávněných zákazníků představovala korekce výši 600 až 700 mil. Kč (viz dopis ze dne 20.9.2005 od Asociace energetických manažerů - Sdružení velkých spotřebitelů energie Ing. Milanovi Kajtmanovi, členu představenstva RWE Transgas - str. 2443-2444 spisu č.j. S 53/05), ze strany ERÚ byla tato korekce vyčíslena na částku 48 mil. Kč (viz str. 2223-2224 spisu č.j. S 53/05). RWE Transgas uznal požadavek oprávněných zákazníků vyčíslený ERÚ ve výši 48 mil. Kč na vrácení, ale s tím, že uvedený nárok předpokládal řešit až v rámci jednání s ERÚ týkajícího se zvýšení cen pro chráněné zákazníky od 1.10.2005. Teprve v případě dosažení shody o výši regulovaného zisku za rok 2005 s ERÚ (po 31.12.2005) byl, dle vyjádření oprávněných zákazníků, RWE Transgas připraven řešit nárok oprávněných zákazníků. Obdobně se vyjádřil i ERÚ, který konstatoval, že RWE Transgas souhlasil s vrácením tohoto nároku, pokud bude ze strany ERÚ zajištěno uhrazení ztráty z roku 2005 za zákazníky, kteří se stanou oprávněnými od 1.1.2006. Dne 21.11.2005 došlo k uzavření dohody mezi ERÚ a RWE Transgas, kdy se RWE Transgas zavázal vrátit oprávněným zákazníkům z roku 2005 nadvýnosy dosažené ve 4. čtvrtletí roku 2004 (viz str. 2374-2375 spisu č.j. S 53/05); v 1. čtvrtletí roku 2006 byla částka odpovídající nároku oprávněných zákazníků ve výši 48 mil. Kč prostřednictvím PRDS vrácena. Právní zástupce účastníka řízení se ohradil vůči subjektivnímu hodnocení situace ze strany ERÚ (viz str. 2304-2311 spisu č.j. S 53/05), kdy především namítal, že důvody opožděného navrácení byly na straně ERÚ, především neschválení metodiky a nevydání právního předpisu týkajícího se vyrovnání rozdílu mezi regulovanou a skutečně dosaženou nákupní cenou pro zákazníky. Úřad je ale toho názoru, že se jednalo o prokázaný nárok oprávněných zákazníků, tedy o částku, která jimi byla v ceně za komoditu v roce 2004 zaplacena navíc. ERÚ dále doplnil, že neexistuje legislativní povinnost vypracovat metodiku řešící problém přechodu zákazníků z kategorie chráněných do kategorie oprávněných a tak požadavek navrácení výše uvedených prostředků oprávněným zákazníkům zahrnul do dohody mezi ním a RWE Transgas (viz výše zmíněná dohoda). Vzhledem ke skutečnosti, že RWE Transgas uvedenou částku nakonec oprávněným zákazníkům uznal a navrátil, rozhodl Úřad, že o uvedené jednání účastníka nebude rozšiřovat předmět správního řízení. Tento postup, tedy chování RWE Transgas před tím, než částku 48 mil. Kč vrátil, dokumentuje dále jednání účastníka řízení na trhu dodávek plynu určeného pro kategorii oprávněných zákazníků, na kterém zaujímá dominantní postavení. Jako další korekce uplatňovaná ze strany ERÚ v ceně za komoditu pro chráněné zákazníky byla korekce týkající se uplatnění vlivu podzemních zásobníků. ERÚ ve svém stanovisku adresovaném Úřadu vyčíslil celkový efekt neuplatnění vlivu těžby levnějšího plynu pro oprávněné zákazníky za měsíce leden, únor a březen 2005 na hodnotu […] ve prospěch RWE Transgas (viz str. 2224-2225 spisu č.j. S 53/05). RWE Transgas argumentoval tím, že plyn uložený v zásobních v roce 2004 byl zohledněn v regulovaných cenách 4. čtvrtletí 2004 i pro zákazníky, kteří se stali oprávněnými od 1.1.2005; cena tohoto plynu tak byla součástí vyrovnání přebytku, který vznikl z rozdílu regulovaných a tržních cen komodity vůči zákazníkům ve 4. čtvrtletí 2004. Dále RWE Transgas uvedl, že se oprávnění zákazníci nepodíleli žádným systémem zálohových plateb na úhradě nákupu komodity do zásobníků; plyn uložený v zásobních v roce 2004 byl výhradním majetkem RWE Transgas až do okamžiku, kdy byl zákazníky uhrazen v regulovaných cenách nebo prodán a uhrazen na otevřeném trhu v roce 2005. Ve svém stanovisku RWE Transgas rovněž uvádí, že oprávnění zákazníci participovali na plynu (levnějším v roce 2004) v rozsahu, který byl určen použitým cenovým vzorcem, tedy v konečné ceně měli proporcionálně zahrnut zhruba 6-měsíční předchozí cenový vývoj rozhodujících komodit bez ohledu na to, zda takový plyn měl RWE Transgas uskladněn či nikoliv. Nakonec RWE Transgas konstatoval, že nemá k dispozici právní rámec včetně smluvních podmínek, který by umožňoval pozdější vyrovnání případných otevřených pozic mezi ním a oprávněným zákazníkem, u kterého je RWE Transgas vystaven riziku odchodu k jinému dodavateli; navíc není vypracována jiná ověřená metodika, jak korekci vracet, aby nedošlo k diskriminaci mezi jednotlivými oprávněnými zákazníky (viz str. 2215-2216 spisu č.j. S 53/05). K tomuto vyjádření RWE Transgas ERÚ uvedl, že je pravdou, že plyn uložený v letních měsících roku 2004 byl použit pro regulované ceny pro 4. čtvrtletí roku 2004. Vzhledem k tomu, že skutečná nákupní cena plynu byla ve 4. čtvrtletí 2004 nižší než ERÚ předpokládal při jejím stanovení, byl vytvořen nadvýnos, který byl chráněným zákazníkům vrácen formou regulovaných cen v následujícím čtvrtletí. U oprávněných zákazníků došlo k vrácení přebytku až konci roku 2005. Dále ale ERÚ sdělil, že úplně nesouhlasí s názorem RWE Transgas, a.s., neboť zákazníci sice nehradí žádné zálohy na nákup komodity do zásobníků, avšak všichni zákazníci hradí v průběhu roku v cenách plynu "finanční" náklady související s vázaností zásob plynu v podzemních zásobnících. Plyn na otevřeném trhu je však hrazen za cenu vypočtenou podle vzorce bez uvažování ceny plynu v zásobníku. K cenovému vzorci ERÚ dále uvedl, […]. S výrokem RWE Transgas tak nelze plně souhlasit, neboť prodejní vzorec RWE Transgas je odvozen od nákupních vzorců. Je tedy zřejmé, že cena, za kterou je plyn prodáván v létě na bázi prodejního vzorce je vyšší, ale podobná ceně, za kterou je plyn nakupován a vtláčen do podzemního zásobníku. K právnímu rámci ERÚ uvedl, že je možné souhlasit s tím, že na otevřeném trhu nelze plně aplikovat mechanismy korekcí používané na trhu chráněných zákazníků. ERÚ však vyslovil názor, že RWE Transgas mohl v tomto případě, kdy bylo jasné, že plyn z léta je levnější než bude plyn za zimní ceny, nabídnout oprávněným zákazníkům určité slevy (viz str. 2301 spisu č.j. S 53/05). RWE Transgas dále namítal, že mu není zřejmé, jakým způsobem by měl v průběhu měsíce leden, únor a březen 2005 uplatňovat cenu "zohledňující vliv těžby z podzemních zásobníků vtláčených v letních měsících roku 2004", a jakým způsobem by mohl poskytnou určité finanční úlevy v době enormního růstu ceny plynu, neboť by nebyl zohledněn vliv vývoje rizika v čase a také nositel tohoto rizika, kterým byl výhradně RWE Transgas; není tak dle názoru RWE Transgas hodnocena varianta, že na trhu by mohl nastat i opačný vývoj (viz str. 2307 spisu č.j. S 53/05). K uvedenému ve svém stanovisku ERÚ konstatuje, že nemůže s výroky RWE Transgas souhlasit, neboť poskytování finančních úlev ze strany PRDS bylo zjištěno při provádění cenových kontrol za rok 2005. Toto dokazují i oprávnění zákazníci, kteří konstatovali, že RWE Transgas není ochoten uvedenou korekci s nimi řešit s tím, že jim doporučil do budoucna využívat hedging ceny a odbornou pomoc při sjednávání hedgingu. Dále oprávnění zákazníci uvedli, že jim ve 4. čtvrtletí 2005 byly cenové korekce ze strany PRDS realizovány formou slevy z ceny. Tyto korekce ale byly minimální; dle vyčíslení oprávněných zákazníků měla být částka zohledňující dané korekce ve výši cca 350 mil. Kč, o kterou zvýšila zisk RWE Transgas v 1. čtvrtletí roku 2005 (viz str. 2492 spisu č.j. S 53/05). Úřad k výše uvedeným názorům a stanoviskům uvádí, že je nutné vzít v úvahu změnu situace v rámci postupného otevírání trhu s plynem, tj. stanovení ceny, která odráží skutečnou výši ceny nakoupeného plynu pro dodávku oprávněným zákazníkům. Tato situace ale nastává až v době, kdy je zákazníkovi dodáváno množství plynu v objemu, které nevyžaduje plyn uložený v PZP, tzn. od začátku skladovacího roku. V období leden, únor a březen 2005 tak v ceně za komoditu nebyla část dodávky plynu, tj. množství plynu nakoupeného a uskladněného v letním období roku 2004 za nižší ceny, pravděpodobně zcela zohledněna. Naopak byla účtována cena plynu dle cenových vzorců. Argumenty účastníka řízení byly ze strany ERÚ částečně vyvráceny. Dále nelze plně souhlasit s názorem účastníka řízení, že nemá k dispozici smluvní podmínky, kterými by si mohl zajistit následné kompenzace vyplývající z případné rozdílné ceny (prodej a nákup plynu) v případě, kdyby oprávněný zákazník změnil dodavatele plynu. Obsah podmínek, které si do smluvních vztahů účastník řízení zakotví, záleží pouze na iniciativě jeho samotného a vyjednávání podmínek s protistranou. RWE Transgas dále poskytl Úřadu prvoinstanční rozhodnutí ERÚ ze dne 26.5.2006, ze kterého vyplývá, že ERÚ se uplatněním uvedené korekce nezabýval (viz str. 2540-2547 spisu č.j. S 53/05). Tuto skutečnost potvrdil rovněž ERÚ, a to sdělením ze dne 8.6.2006. Ve sdělení ale navíc konstatoval, že mělo dojít k zahrnutí korekce vyplývající z efektu uskladnění zemního plynu do ceny komodity stanovené ze strany RWE Transgas pro oprávněné zákazníky v roce 2005 (viz str. 2564 spisu č.j. S 53/05). Na základě všech výše uvedených skutečností Úřad konstatuje, že i když ERÚ stále trvá na svém názoru, že předmětná korekce měla být ze strany RWE Transgas do ceny za komoditu pro oprávněné zákazníky zahrnuta, nezahrnul uplatnění této korekce do předmětu svého šetření. Rovněž, dle názoru Úřadu, nebyly vyvráceny veškeré argumenty vznesené RWE Transgas; ERÚ současně uznává některé námitky RWE Transgas, že korekci v ceně pro oprávněné zákazníky uplatnil. Úřad v této souvislosti uvádí, že případné prokázání neoprávněného majetkové prospěchu spadá do kompetencí regulačního orgánu. Úřad tak nemohl jednoznačně prokázat, že v postupu RWE Transgas při (ne)uplatnění předmětné korekce v ceně za komoditu pro oprávněné zákazníky, lze spatřovat porušení zákona o ochraně hospodářské soutěže. Z tohoto důvodu Úřad rozhodl o zastavení správního řízení v této části předmětu řízení tak, jak je uvedeno v části VI. výroku tohoto rozhodnutí. (ii.) Cena za uskladnění Úřad se zabýval jednáním RWE Transgas, který v roce 2005 stanovil výši ceny za uskladnění pro oprávněné zákazníky ve stejné výši jako stanovil ERÚ regulovanou cenu za uskladnění pro zákazníky chráněné. K tomuto postupu Úřad nejprve uvádí, že ERÚ v rámci cenové regulace rozhoduje o výši ceny za uskladnění plynu pro chráněné zákazníky. Při tomto rozhodování v minulosti, kdy existovali pouze chránění zákazníci, vycházel především z poměrného principu dle velikosti denní kapacity jednotlivých odběratelů uplatněného až na úrovni regionálních distribučních společností. Pro rok 2005 ale ERÚ při stanovení ceny za uskladnění vzal do úvahy odběrové diagramy zákazníků. S ohledem na odběrové diagramy chráněných zákazníků, které jsou náročnější na využití služby podzemních zásobníků, stanovil ERÚ cenu za uskladnění plynu pro chráněné zákazníky ve vyšší hodnotě, než by bývala byla (v případě regulované ceny) stanovena pro zákazníky oprávněné. Jelikož RWE Transgas stanovil cenu za uskladnění pro oprávněné zákazníky ve stejné výši jako pro zákazníky chráněné, dle názoru ERÚ tím došlo během 1. pololetí roku 2005 k získání částky […] ve prospěch RWE Transgas, která neměla být požadována (viz str. 2225-2226 spisu č.j. S 53/05). Po provedené cenové kontrole týkající se celého roku 2005 pak ERÚ tuto částku vyčíslil na […] (viz str. 2540-2547 spisu č.j. S 53/05). Účastník řízení opakovaně konstatoval, že při stanovení tarifu vycházel z metodiky a zvyklostí regulátora, který v minulém období (pozn. Úřadu: do 31.12.2004) rovněž nerozlišoval typy zákazníků podle využití podzemních zásobníků plynu. Dále RWE Transgas argumentoval tím, že náklady na skladování plynu pro kategorii oprávněných zákazníků v sobě zahrnují náklady na zajištění potřebné flexibility dodávek vůči těmto zákazníkům v roce 2005, která není v komoditním cenovém vzorci zahrnuta. RWE Transgas musí buď fyzicky nakupovat plyn do zásobníků, aby byla dodržena bezpečnost a spolehlivost dodávek, nebo částečně nést riziko flexibility (odběrový profil) oprávněných zákazníků na svůj účet. Proto tedy musí za to dostat zaplaceno ve formě tarifu za skladování (viz str. 832-834 spisu č.j. S 53/05). K této námitce ERÚ uvádí, že účastníku řízení nevznikají žádné dodatečné náklady související se zajištěním flexibility dodávek pro oprávněné zákazníky a tedy není důvod, aby cena za uskladnění plynu pro oprávněné zákazníky byla navýšena na úroveň ceny pro chráněné zákazníky, zvláště pak, když chránění zákazníci roku 2005 vyvolávají v systému uskladnění vyšší náklady než zákazníci oprávnění. Dle názoru ERÚ tak měla být v roce 2005 cena uplatňovaná pro oprávněné zákazníky v odlišné, nižší cenové úrovni. Právní zástupce účastníka řízení se dopisem ze dne 7.3.2006 opět ohradil proti stanovisku regulátora s tím, že je přesvědčen, že systém regulace zásobníků ze strany ERÚ není správný a spravedlivý. Rovněž poukázal na metodiky stanovení ceny za uskladnění v době regulace do konce roku 2004 a shodnou metodiku stanovení cen po znovuzavedení cenové regulace v roce 2006 (viz str. 2307-2308 spisu č.j. S 53/05). Dle vyjádření ERÚ ale byl způsob, jakým byla cena za uskladnění pro chráněné zákazníky stanovena, RWE Transgas známa. V průběhu roku 2004, kdy se všichni zainteresovaní připravovali na otevření trhu s plynem, byla řešena i otázka správné alokace nákladů na přepravu, uskladnění a distribuci plynu na jednotlivé kategorie konečných zákazníků. Zástupci RWE Transgas, dle vyjádření ERÚ, sami navrhli a připravili podklady, ze kterých vyplynulo, že skupina zákazníků, kteří se od 1.1.2005 stanou oprávněnými, vyvolává nižší nároky (náklady) na uskladnění plynu, než skupina zákazníků, kteří od 1.1.2005 zůstanou chráněnými. Tuto skutečnost by tedy měla odrážet i cena uplatněná vůči těmto skupinám zákazníků (viz str. 2366-2367 spisu č.j. S 53/05). Účastník řízení pro doložení správnosti svého postupu poskytl Úřadu jako důkazní prostředek rozhodnutím ERÚ ze dne 26.5.2006, č.j. P/4382/2006/2000, ve kterém byla RWE Transgas za porušení tam uvedených cenových přepisů uložena pokuta ve výši 1 409 929 Kč. V odůvodnění citovaného rozhodnutí pak bylo uvedeno, že ERÚ akceptuje námitku RWE Transgas týkající se zahrnutí míry vlivu tržního prostředí na vývoj ceny za službu uskladňování. Z tohoto důvodu tak byl neoprávněný majetkový prospěch RWE Transgas zjištěný ERÚ v protokolu k výsledkům cenové kontroly ve výši 46 591 940,86 Kč snížen o částku 45 182 010,91 Kč. V přípisu ze dne 22.6.2006 dále účastník řízení zopakoval, že pro zjednodušení stanovení skladovacích tarifů pro chráněné zákazníky v roce 2005 byla použita metodika, jako kdyby byl znovu regulován celý trh a za tohoto předpokladu byla alokována příslušná část regulovaných nákladů na chráněné zákazníky. Dle názoru RWE Transgas nelze z toho vyvozovat, že zbývající část těchto regulovaných nákladů pak měla být alokována na oprávněné zákazníky, neboť regulovaná báze nákladů neodpovídá ocenění reálných aktiv a nákladů skladovatele a tarify takto vytvořené neodpovídají tržně srovnatelným cenám za skladování a jsou pro RWE Transgas diskriminující. K uvedenému Úřad konstatuje, že ERÚ v přípisu ze dne 7.4.2005 stále považoval dodatečné výnosy vyplývající z uplatnění stejné výše ceny za uskladnění pro oprávněné zákazníky jako pro zákazníky chráněné za neoprávněný majetkový prospěch a jako takový ho označil i v kontrolním protokolu. Skutečnost, že v květnu 2006 ERÚ akceptoval námitku RWE Transgas týkající se zahrnutí míry vlivu tržního prostředí na vývoj ceny za službu uskladnění a původně vyčíslený neoprávněný majetkový prospěch RWE Transgas nezahrnul do celkového zjištěného neoprávněného majetkového prospěchu RWE Transgas, nepřísluší Úřadu komentovat, aniž by tím zasáhl do pravomoci a kompetencí regulátora. Tato skutečnost ale v žádném případě nemá vliv na posuzování chování RWE Transgas z pohledu zákona o ochraně hospodářské soutěže. Dle uvedeného zákona Úřad zkoumá chování soutěžitelů a zda je toto chování slučitelné s pravidly hospodářské soutěže. Právě chování RWE Transgas, prokázané v tomto správním řízení, spočívající v tom, že v době, kdy sám předložil ERÚ podklady, ze kterých vyplývaly rozdílné nároky na uskladnění plynu v podzemních zásobnících dle rozlišení typu zákazníků na chráněné a oprávněné, rozhodl ve stejném období (tj. na konci roku 2004) o stanovení ceny za uskladnění pro oprávněné zákazníky ve stejné výši, i když mu byla prokazatelně známa skutečnost, že ERÚ v daném období zohlednil vyšší náročnost na uskladnění plynu v cenách za uskladnění pro chráněné zákazníky. Dále Úřad uvádí, že cenu za uskladnění pro chráněné zákazníky stanovuje ERÚ formou kapacitní složky dodávky od obchodníka RWE Transgas. Tato kapacitní složka ceny odpovídá podílu povolených výnosů stanovených ERÚ na podzemní zásobníky a rezervované kapacity u provozovatele přepravní soustavy. Tak, jak již bylo uvedeno výše v tomto rozhodnutí, ERÚ s ohledem na náročnější využití služby podzemních zásobníků pro odběr chráněných zákazníků, stanovil cenu za uskladňování pro tyto zákazníky ve vyšší úrovni. Lze tudíž shrnout, že RWE Transgas, jako soutěžitel v dominantním postavení využil možnosti, která z takového postavení vyplývá, přičemž dosáhl prospěchu, který by byl nerealizovatelný za normálních podmínek v dostatečně účinné hospodářské soutěži. I když nakonec ERÚ zohlednil skutečnosti relevantní pro stanovení výše ceny (viz výše), Úřad konstatuje, že RWE Transgas svým chováním nejméně od 1.1.2005 zneužil své dominantní postavení ve smyslu ustanovení § 11 odst. 1 zákona na trhu dodávek plynu určeného pro kategorii oprávněných zákazníků, když bez objektivně ospravedlnitelných důvodů stanovil cenu za uskladnění pro oprávněné zákazníky v době, kdy mu byly prokazatelně známy shora uvedené skutečnosti, ve stejné výši jako byla ERÚ stanovena cena za uskladnění pro zákazníky chráněné. Tímto jednáním byla oprávněným zákazníkům způsobena újma, neboť tito vyvolávali nižší náklady na uskladnění plynu, čemuž by, dle názoru Úřadu a s ohledem na výše uvedené, mělo odpovídat stanovení ceny za uskladnění v nižší relaci, než byla výše ceny stanovená chráněným zákazníkům. Ve správním řízení bylo prokázáno, že dominantní soutěžitel využil svého nezávislého postavení na trhu a nevyvinul úsilí směřující ke spravedlivému stanovení ceny pro část odběratelů (oprávněné zákazníky). Námitku RWE Transgas týkající se tak skutečnosti, že nelze zbývající část regulovaných nákladů alokovat na oprávněné zákazníky, považuje Úřad za irelevantní. Postup RWE Transgas při stanovení ceny za uskladnění pro oprávněné zákazníky ve stejné výši jako pro zákazníky chráněné pouze s odůvodněním, že postup ERÚ při stanovení tarifu za uskladnění pro chráněné zákazníky je pro RWE Transgas diskriminující, lze označit za jednostranné vykořisťovací jednání dominanta, který bez ohledu na možnost způsobit újmu části svých odběratelů, řeší na jejich úkor, dle svého názoru, nesprávně stanovenou výši regulované ceny. Jak již bylo uvedeno výše v tomto rozhodnutí, mezi oprávněnými zákazníky se nachází společnosti, které jsou vlastněny společnostmi zahraničními (např. společnost Glaverbel Czech a.s.). V souladu s výkladem evropské soutěžní judikatury jsou chováním dominantního hráče - v daném případě společností RWE Transgas - tito oprávnění zákazníci ovlivněni. Úřad tak konstatuje, že jednání dominantního soutěžitele, společnosti RWE Transgas, spočívající ve stanovení ceny za uskladnění pro kategorii oprávněných zákazníků bez objektivně ospravedlnitelných důvodů ve stejné výši, jako byla stanovena cenovým regulátorem cena za uskladnění pro kategorii zákazníků chráněných, je vykořisťovacího charakteru, kdy RWE Transgas využívá svého dominantního postavení k tomu, aby získal prospěch, který by jinak nezískal. Vykořisťovací jednání je, prostřednictvím takto stanovené ceny za uskladnění pro oprávněné zákazníky ve smlouvách s PRDS, přeneseno až na konečného zákazníka, čímž je mu přímo působena újma. V důsledku jednání dominantního soutěžitele je části konečných odběratelů (oprávněným zákazníkům) odňat nárok na stanovení fair ceny zboží, a to v jiné - pro ně výhodnější cenové relaci (újma nemateriální). Následné vynakládání finančních prostředků oprávněnými zákazníky na základě takto stanovené ceny za uskladnění vytváří na jejich straně újmu, a to v materiální formě. Uvedené jednání, které je součástí širších, vzájemně souvisejících zneužívajících praktik účastníka řízení (popsaných shora v této části odůvodnění rozhodnutí), má nepříznivé dopady na strukturu soutěže na společném trhu26 a obchod mezi členskými státy Evropského společenství tak může být ovlivněn27. Z tohoto důvodu tak jednání výše popsané v tomto rozhodnutí je zneužitím dominantního postavení RWE Transgas i ve smyslu článku 82 Smlouvy ES. Úřad dále v odůvodnění tohoto rozhodnutí považuje za nutné se vyjádřit i k dalším skutečnostem, kterými se v rámci šetření jednání RWE Transgas zabýval. Jednalo se zejména o podmínky obsažené v návrzích smluv, které byly ze strany konsolidovaných PRDS předkládány oprávněným zákazníkům. Právě výsledky šetření podnětů těchto zákazníků, kteří se v roce 2005 stali oprávněnými, byly rovněž důvodem pro zahájení předmětného správního řízení. Kromě výše ceny a její netransparentnosti si oprávnění zákazníci stěžovali i na další obchodní podmínky. Dle jejich názoru se jako nepřiměřené podmínky jevily závazky k odběru sjednaného množství plynu bez znalosti jeho ceny, závazky nominace, požadavky na nepřiměřené sankce, přenesení podmínek ToP na odběratele z úrovně RWE Transgas a konsolidovaných PRDS. Rovněž byl z jejich strany namítán sjednaný přístup k podzemním zásobníkům plynu, zvláště když snaha oprávněných zákazníků o rezervaci kapacity uskladnění byla ze strany RWE Transgas z důvodu nedostatku kapacity neúspěšná (viz str. 2490-2497 spisu č.j. S 53/05). V této souvislosti se Úřad zabýval tím, jakým způsobem se účastník řízení podílel na přípravě smluvních podmínek předkládaných oprávněným zákazníkům v souvislosti s dodávkou plynu od 1.1.2005. V rámci řízení bylo prokázáno, že společnost RWE Energy Czech Republic s.r.o. (pozn. Úřadu: společnost náležející ho holdingu skupiny RWE) pověřila v září 2004 právní kancelář Kříž  Bělina vypracováním vzorové smlouvy s cílem přizpůsobit staré smlouvy o dodávce plynu novým předpisům souvisejícím s otevřením trhu. Současně byl v červenci 2004 jednotlivými představenstvy konsolidovaných PRDS a RWE Energy s.r.o. vytvořen přípravný a koordinační výbor s cílem pokusit se docílit synergického účinku mezi jednotlivými společnostmi ve vztahu ke koncovým zákazníkům celé skupiny RWE v České republice (viz str. 2217-2218 spisu č.j. S 53/05). Podpora ze strany RWE Transgas tak byla poskytována zejména v právnické oblasti, když tyto smlouvy byly vypracovány již výše uvedenou advokátní kanceláří (viz str. 841 spisu č.j. S 53/05). Takto vypracované smlouvy (harmonizované typové návrhy smluv s oprávněnými zákazníky), včetně Všeobecných obchodních podmínek pak byly RWE Transgas doporučeny k uzavření s jednotlivými oprávněnými zákazníky, jejich případná úprava byla dále ponechána na konkrétním vyjednávání jednotlivých konsolidovaných PRDS s jejich oprávněnými zákazníky. V této souvislosti Úřad konstatuje, že některé skutečnosti, zejména otázky nominací a výše sankcí byly i ze strany ERÚ pokládány za nepřiměřené. Dále Úřad uvádí, že oprávnění zákazníci se obrátili dle platné právní úpravy na regulátora, tedy ERÚ, který dle podmínek stanovených v energetickém zákoně mimo jiné rozhoduje spory v případech, kdy nedojde k dohodě o uzavření smlouvy mezi jednotlivými držiteli licence a jejich zákazníky. Oprávnění zákazníci dále vedli jednání s konsolidovanými PRDS i RWE Transgas o úpravě těchto podmínek. Výsledkem však bylo, že většina oprávněných zákazníků neuzavřela smlouvy na odběr plynu pro rok 2005, resp. rozporují ceny i obchodní podmínky (viz str. 2497 spisu č.j. S 53/05). Úřad k výše uvedenému uvádí, že podmínky navrhované a upravené ve smlouvách shodně předkládané oprávněným zákazníkům ze strany konsolidovaných PRDS, nebyly výsledkem pouze jednání RWE Transgas, který sám o úpravách smluv dále nerozhodoval. Z uvedeného vyplývá, že předkládané návrhy smluv oprávněným zákazníkům ze strany konsolidovaných PRDS, přičemž na vytvoření takovýchto smluvních podmínek participoval i účastník řízení, byly shodné. Případné další úpravy, jakožto i samotný akt uzavření smluv by bylo dále nezbytné posuzovat jako jednání samotných konsolidovaných PRDS, kteří by za případné porušení zákona měli nést deliktní odpovědnost bez ohledu na to, zda jednání bylo výsledkem předchozího jednání uvnitř holdingového seskupení, jehož jsou členy. Uvedené jednání však již nebylo a ani nemohlo být předmětem vedeného správního řízení s účastníkem řízení - RWE Transgas. Z tohoto důvodu se výše popsaným jednáním RWE Transgas Úřad v uvedeném správním řízení dále nezabýval. V rámci vedeného správního řízení se Úřad dále zabýval posouzením jednání RWE Transgas ve vztahu k přístupu k podzemním zásobníkům v jeho vlastnictví. Na webových stránkách účastníka řízení (www.rwe-transgas.cz) pod položkou uskladňování - služby je uveden odkaz na "Vzor smlouvy na uskladnění plynu". Pod bodem V. Cena za uskladnění je uveden vzorový text smlouvy obsahující mimo jiné i dohodu o platné ceně pro skladovací rok a dále mechanismus pro stanovení ceny v dalších letech. V rámci šetření se Úřad zabýval posouzením principů takto nastíněného mechanismu výpočtu ceny za uskladnění v dalších letech. Přípisem ze dne 24.4.2006 účastník řízení uvedl, že uvedený princip mechanismu výpočtu ceny za uskladnění v budoucích letech předpokládá, že uvedená cena se po dobu platnosti smlouvy nemění; tento mechanismus má zajistit transparentnost způsobu stanovení ceny z pohledu zákazníka a stabilitu této ceny. Umožňuje dle vyjádření účastníka řízení oběma stranám vyhnout se nejistotě ohledně budoucího vývoje cen a administrativně náročným a komplikovaným vyjednáváním o úpravách ceny formou cenových revizí či využíváním složitých cenových vzorců. Model byl zaveden na počátku vývoje trhu s uskladňovacími kapacitami a v budoucnu je dle účastníka řízení možné uvažovat i o změnách tohoto mechanismu při zachování rovného zacházení se všemi ukladateli (viz str. 2436 spisu č.j. S 53/05). Na výše uvedených webových stránkách účastníka řízení pod položkou uskladňování - služby je dále uveden odkaz na výpočet indikativní ceny za uskladnění. Úřad zjistil, že při zadání položky označené "Požadovaný objem pracovního plynu" a "Délky" v rozmezí 1 rok až 20 let se provede výpočet poplatku označeného "Roční platba", přičemž při zadávaní konstantního požadovaného objemu pracovního plynu při rostoucích délkách klesala výše ročního poplatku. V této souvislosti se Úřad zabýval významem položky označené "Délka" a dále tím, jakou roli hraje "Délka" při zadávaní požadavků na uskladnění na výši "Roční platby". V přípisu ze dne 24.4.2006 účastník řízení uvedl, že "Délka" představuje dobu trvání potenciální uskladňovací smlouvy v letech; její role při výpočtu roční platby za uskladňování spočívá ve snížení roční platby za uskladnění o 2 % za druhý a každý následující rok doby trvání uskladňovací smlouvy. K výše uvedenému Úřad konstatuje, že jakékoliv vázání ceny za poskytované služby v závislosti na délce trvání smluvního vztahu je z pohledu zákona o ochraně hospodářské soutěže (i Smlouvy ES) v případě dominantního postavení soutěžitele považováno za protisoutěžní delikt; jedná se o formu věrnostního rabatu, tedy rabatů a slev, jejichž poskytování není výhradně spojeno s množstvím odebíraného zboží, nýbrž fakticky znamená exkluzivní odběr zboží od dominantního soutěžitele. Úřad však v rámci vedeného šetření zjistil, že mezi RWE Transgas jako skladovatelem a ukladateli nedošlo k uzavření žádné smlouvy obsahující uvedená možná protisoutěžní ujednání, resp. že od 1.1.2005 konkrétní jednání RWE Transgas s potenciálním ukladatelem zatím nikdy nedospěla do fáze diskuse o textu smlouvy. Na základě uvedeného tak Úřad dospěl k závěru, že popsaným jednáním RWE Transgas nedošlo ke zneužití dominantního postavení na trhu uskladňování zemního plynu, neboť tímto jednáním nebyla do vydání tohoto rozhodnutí způsobena újma. Úřad však považuje za nezbytné sdělit tuto výhradu v rámci odůvodnění tohoto rozhodnutí, jako své stanovisko pro případ, kdy by na základě takto stanovených podmínek ze strany RWE Transgas došlo k uzavření smluv s potenciálními ukladateli, tedy k poskytování věrnostních rabatů. Dopad na obchod mezi členskými státy ES Jak již bylo uvedeno výše v tomto rozhodnutí, článek 82 Smlouvy ES je aplikován na takové zneužití dominantního postavení, které má dopad na obchod mezi členskými státy ES. Dopustí-li se soutěžitel v dominantním postavení pokrývajícím území celého členského státu jednání, které má charakter zneužití dominantního postavení vylučovacího charakteru, pak takové jednání zpravidla ovlivňuje obchod mezi členskými státy, neboť ztěžuje konkurentům z jiných členských států pronikání na trh, čímž pak ovlivňuje průběh obchodu28. Způsobilé ovlivnit obchod mezi členskými státy je rovněž vylučovací zneužití, které ovlivňuje soutěžní strukturu trhu uvnitř členského státu. Samotná kombinace silného tržního postavení dominantního soutěžitele a protisoutěžní povahy jeho chování naznačuje, že taková zneužití mají obvykle ze své samotné podstaty znatelný dopad na obchod. Jednáním dominantního soutěžitele, společnosti RWE Transgas, popsaným výše v tomto rozhodnutí dochází k situaci, kdy je vstup potenciálních soutěžitelů na relevantní trhy vymezené v tomto rozhodnutí i rozvoj soutěžitelů již zde působících velmi ztížen a jejich možnosti nabízet dodávku plynu oprávněným zákazníkům jsou značně omezeny, neboť je nezbytné užívat přepravní sítě účastníka řízení a především skladovací kapacity v podzemních zásobnících, ve kterých je však veškerá kapacita využívaná pro potřeby RWE Transgas. Jak dále vyplynulo ze šetření Úřadu, potenciální obchodníci s plynem působící v jiných členských státech (např. Econ Gas GmbH, Nafta a.s., Ruhrgas AG), ve kterých působí zahraniční akcionáři, vyjádřili obavy, že nebude možné plyn bez problémů dopravit k zákazníkovi a zejména, že nebude možné plyn strukturovat (využít skladovací kapacity) co nejblíže k zákazníkovi (k danému rovněž i v odůvodnění tohoto rozhodnutí v části nazvané Relevantní trh - odstavec 43-44). Dále Úřad uvádí, že obchod mezi členskými státy může být rovněž ovlivněn v případě, že soutěžitel postižený jednáním dominanta působí i v jiných členských státech (bod 94 části 3.2.5 zneužití dominantního postavení pokrývající jediný členský stát v Oznámení Komise Pravidla Pojem dopad na obchod mezi členskými státy obsažený v článcích 81 a 82 Smlouvy). V této souvislosti Úřad uvádí, že jako akcionáři u obou nekonsolidovaných PRDS působí zahraniční akcionáři - společnosti náležející do energetické skupiny E.ON, zejména společnost E.ON Czech Holding AG (v roce 2005 vlastnící v JČP, a.s. 13 % podíl a 24 % podíl ve společnosti Pražská plynárenská Holding a.s. vlastnící nadpoloviční většinu v PP, a.s.)29. S ohledem na uvedené Úřad proto konstatuje, že jednání společnosti RWE Transgas posuzované v tomto správním řízení má nepříznivé dopady na strukturu soutěže na společném trhu26 a obchod mezi členskými státy Evropského společenství tak může být ovlivněn27. Vyjádření účastníka řízení k podkladům pro rozhodnutí Dne 23.6.2006 umožnil Úřad právnímu zástupci účastníka řízení ve smyslu ustanovení § 33 odst 2 správního řádu seznámit se s podklady rozhodnutí. Tohoto práva účastník řízení využil a dne 30.6.2006 obdržel Úřad vyjádření k podkladům rozhodnutí a ke způsobu jejich zjištění. V prvé řadě právní zástupce účastníka řízení opakovaně namítal nedostatečně určitě vymezený předmět správního řízení a nově namítal neurčité upřesnění a rozšíření takového neurčitého předmětu řízení. Dle jeho názoru tímto Úřad postupoval v rozporu s ustálenou rozhodovací praxí Nejvyššího správního soudu České republiky a současně porušil některá ustanovení správního řádu a Listiny základních práv a svobod a tedy i procesní práva účastníka řízení z těchto ustanovení vyplývající. Jelikož právní zástupce účastníka řízení neuvedl žádné nové skutečnosti oproti těm, které již namítal při zahájení a v průběhu správního řízení, Úřad odkazuje na svá vyjádření nejen v odůvodnění tohoto rozhodnutí v části nazvané Námitky účastníka řízení a stanoviska Úřadu (odstavec 165-166), ale i na dopisy Úřadu včetně dopisu předsedy Úřadu Ing. Martina Peciny, MBA. Mimoto musí Úřad konstatovat, že je nanejvýš pochybné, když právní zástupce účastníka řízení ve fázi, kdy se vedené správní řízení blíží ke svému závěru, opakovaně namítá stále tutéž, již třikrát ze strany Úřadu vypořádanou námitku. Zejména poté, co se právní zástupce účastníka řízení pokusil opakovaně navrhnout opatření k nápravě, kdy tato opatření směřovala ke konkrétním ustanovením konkrétních návrhů smluv, předkládaných konkrétním subjektům, nemohou se Úřadu jeho námitky vztahující se k neurčitému a nekonkrétnímu vymezení předmětu správního řízení a jeho závěry o porušení jeho procesních práv, jevit jako příliš přesvědčivé. V části týkající se uplatňování rozdílných podmínek v předkládaných návrzích smluv právní zástupce účastníka řízení poukazoval na vztah RWE Transgas ke konsolidovaným PRDS - sesterským společnostem v rámci holdingu skupiny RWE, na který je nutné aplikovat tzv. intra-enterprise doktrínu, neboť dle rozhodovací praxe Evropského soudního dvora, resp. Soudu první instance, dle rozhodnutí Evropské komise, ale i závěru Krajského soudu v Brně je nutné považovat účastníka řízení a konsolidované PRDS za jednu hospodářskou jednotku a jediného soutěžitele. Z uvedeného právní zástupce účastníka řízení vyvozuje, že posuzovat lze pouze návrhy smluv předkládané JČP, a.s. a PP, a.s., které však byly shodné, nenarušující hospodářskou soutěž a nezpůsobující újmu. Dále právní zástupce účastníka řízení s odkazem na ustanovení § 11 odst. 1 písm. c) zákona, který jako zneužití dominantního postavení definuje uplatňování rozdílných podmínek při shodném nebo srovnatelném plnění vůči jednotlivým účastníkům trhu, uvádí, že právě PP, a.s. a JČP, a.s. předkládal RWE Transgas návrhy smluv s odlišným plněním za odlišných faktických tržních podmínek. Právní zástupce účastníka řízení rovněž poukazuje na skutečnost, že Úřad v průběhu celého správního řízení neprokázal, že by samotným předložením návrhu smluv byla způsobena konkrétní újma, která vznikla v příčinné souvislosti s tímto předložením návrhů, v tomto směru nebyly značeny konkrétní důkazy a nekonsolidovaní PRDS nebyli jednáním RWE Transgas ani vyloučeni z trhu a především mohli vést o návrhu smlouvy standardní jednání. Účastník řízení dále vyslovuje názor, že "předložení" návrhu smlouvy nelze zahrnout pod výraz "uplatňování" dle výše citovaného ustanovení zákona, které nelze vykládat tak široce. K těmto námitkám Úřad odkazuje na svá vyjádření rovněž obsažená v odůvodnění tohoto rozhodnutí v části nazvané Právní posouzení jednání účastníka řízení, kdy se zmíněnou, nyní opakovaně uvedenou námitkou zabýval. Nadto poukazuje na další části odůvodnění tohoto rozhodnutí, kdy se věnuje újmě způsobené chováním účastníka řízení, včetně jím uváděného "standardního jednání" o návrhu smlouvy s JČP, a.s. a PP, a.s., kdy právě znevýhodňujícím způsobem stanovení podmínek v návrzích smluv vyvolal nutnost jednání těchto soutěžitelů s RWE Transgas o úpravě stávajících smluv. K názoru právního zástupce účastníka řízení týkajícímu se vyložení výrazu "uplatňování" rozdílných podmínek Úřad konstatuje, že ani při zahájení a ani v průběhu správního řízení nespecifikoval a ani není povinen specifikovat porušení zákona dle jednotlivých zvláštních skutkových podstat příkladmo uvedených v ustanovení § 11 odst. 1 zákona (viz i výše). Výčet možných protisoutěžních deliktů je v uvedeném odstavci jen demonstrativní. Dokrinálně je v případě posuzování jednání z hlediska ustanovení § 11 zákona zapotřebí dospět k výkladu, že jednání dominantního soutěžitele, jež má znaky zneužití, je zakázaným tehdy, pokud jím byla způsobena újma jiným soutěžitelům nebo spotřebitelům. Zákon tedy zakazuje jakékoli zneužití dominantního postavení na trhu bez ohledu na to, v jaké formě se uskutečňuje. V tomto je konstrukce odstavce 1 obdobná konstrukci obsažené v soutěžních zákonech jiných soutěžněprávně vyspělých zemí, stejně jako v článku 82 Smlouvy ES; základem je obecný zákonný zákaz jakéhokoli zneužití dominance a příkladmé uvedení některých forem zneužití dominantního postavení. Návěstí odstavce 1 tu tedy slouží jako generální klauzule, na základě níž lze postihnout chování dominantního soutěžitele, splňuje-li znaky generální klauzule. Toto chování RWE Transgas bylo Úřadem v rámci správního řízení dostatečně prokázáno a k námitkám právního zástupce účastníka řízení vztahujícím se k jeho výkladu ustanovení § 11 odst. 1 písm. c) zákona nepovažuje Úřad za účelné se více vyjadřovat. V části vyjádření týkající se dodávek plynu do bilančních zón jednotlivých PRDS právní zástupce účastníka řízení poukazuje opět na nutnost analýz fungování trhu s plynem po nabytí účinnosti změn energetického zákona a prováděcích vyhlášek a dále na skutečnost, že RWE Transgas není povinen sám aktivně posilovat hospodářskou soutěž. K uvedeným námitkám Úřad odkazuje na části odůvodnění tohoto rozhodnutí (např. odstavce 230, 225 atd.), kdy se těmito námitkami již dříve zabýval. V následující části vyjádření vtahující se ke stanovení cen dodávky plynu ze strany RWE Transgas právní zástupce účastníka řízení rovněž zopakoval své námitky z dřívější doby, se kterými se Úřad vypořádal v části odůvodnění tohoto rozhodnutí (např. odstavce 181-185, 254, 255-264) a tak již považuje za nadbytečné se k nim více vyjadřovat. Na závěr vyjádření právní zástupce účastníka řízení trvá na tom, že RWE Transgas svým jednáním neporušil ustanovení § 11 odst. 1 zákona a ustanovení článku 82 Smlouvy ES a navrhuje správní řízení zastavit. Mimo to konstatuje, že Úřad, pro něho z neznámých důvodů, nevyužil zákonný institut návrhu opatření, když nejdříve nespecifikoval dostatečně přesně a jasně své výhrady k jednání účastníka řízení a poté neprojevil ochotu vést konstruktivní diskusi o případné úpravě návrhů opatření ze strany účastníka řízení a zohlednění skutečnosti, že účastník řízení vede o projednávané problematice souběžně jednání s ERÚ. K takto zopakovaným námitkám účastníka řízení se musí Úřad ohradit, neboť institut "přijímání závazků" umožňuje právě účastníku řízení této doktríny využít a, jak bude uvedeno dále (viz odstavce např. 283, 290), vyvarovat se všem následkům spojených se sankčním řízením. Nelze tedy klást Úřadu za vinu, že pokračoval v řízení poté, kdy účastník řízení neprojevil sám dostatečně konstruktivní snahu vyřešit namítané jednání. Ostatně se dále jeho postupem při předkládání nekonkrétních návrhů opatření, případně obsahujících jiné protisoutěžními potenciální delikty věnuje Úřad v části odůvodnění tohoto rozhodnutí nazvané Posouzení navržených opatření. Současně Úřad uvádí, že ani Návrh opatření III nemohl odstranit výhrady Úřadu k jednání účastníka řízení, což je podrobně rozvedeno také v části odůvodnění tohoto rozhodnutí. Jako doplnění Úřad uvádí, že se k tomuto poslednímu návrhu opatření již více písemně nevyjadřoval, neboť uvedený přípis nemohl ani pokládat za návrh opatření podaný ve smyslu ustanovení § 11 odst. 5 zákona (viz odstavce 286-287, 290). Posouzení navržených opatření Ustanovení článku 5 Nařízení stanovuje pravomoci orgánů pro hospodářskou soutěž členských států, kde se uvádí, že tyto mají pravomoc v jednotlivých případech používat články 81 a 82 Smlouvy ES. Za tímto účelem mohou z vlastního podnětu nebo na základě stížnosti přijímat mj. rozhodnutí o přijetí závazků. Obdobné ustanovení obsahuje § 20a odst. 1 zákona. Komunitárnímu pojmu "závazek" pak odpovídá pojem "opatření" ve smyslu ustanovení § 11 odst. 4 až 7 zákona. Podle ustanovení § 11 odst. 4 zákona může Úřad v řízení, kde došlo k zneužití dominantního postavení, uložit, aby účastníci splnili opatření, která společně navrhli, jsou-li dostatečná pro ochranu hospodářské soutěže a odstraní-li se jejich splněním závadný stav. Jestliže Úřad neshledá taková opatření dostatečnými, důvody písemně sdělí soutěžitelům a pokračuje v řízení; jinak uloží splnění těchto opatření a řízení zastaví. Na základě ustanovení § 11 odst. 5 zákona mohou účastníci řízení písemně navrhnout Úřadu opatření nejpozději do 15 dnů ode dne, kdy jim Úřad doručil výhrady k jejich jednání; k pozdějšímu podání nebo změnám navržených opatření přihlédne Úřad jen v případech hodných zvláštního zřetele. Účastníci řízení jsou svým návrhem vázáni vůči Úřadu i mezi sebou navzájem, popřípadě vůči třetím osobám, a od podání návrhu do rozhodnutí Úřadu podle odstavce 4 nesmějí postupovat způsobem, který je předmětem výhrad Úřadu. Dále Úřad uvádí, že navrhovaná opatření může přijmout pouze za kumulativního splnění tří podmínek. První z podmínek je iniciativa účastníka řízení, druhá z podmínek je odpadnutí výhrad, které Úřad k jednání účastníka řízení měl a které mu sdělil, tzn. že splněním opatření dojde k nápravě stavu, který Úřad považuje za závadný. Třetí podmínkou je pak skutečnost, že opatření je dostačující z hlediska ochrany hospodářské soutěže. Dle ustanovení § 11 odst. 6 zákona Úřad nemůže vydat rozhodnutí podle odstavce 4, tj. uložit opatření, jestliže zneužití dominantního postavení mělo za následek podstatné narušení hospodářské soutěže. Pojem podstatného narušení hospodářské soutěže zákon blíže nespecifikuje30, jeho naplnění může vyplynout např. z charakteru jednání dominantního soutěžitele, z rozsahu postižených soutěžitelů nebo spotřebitelů, újmy způsobené soutěžitelům či spotřebitelům zneužitím dominantního postavení, délky trvání protiprávního jednání, strukturálních dopadů tohoto jednání na podmínky relevantního trhu a reálných možností navrácení těchto podmínek do stavu, který by existoval, pokud by ke zneužití dominantního postavení nedošlo. K podstatnému narušení soutěže dochází předně tehdy, pokud jednání dominantního soutěžitele zabránilo vstupu nových soutěžitelů na trh nebo vedlo k jejich eliminaci z trhu s následkem faktické monopolizace trhu. Možnost uskutečnění návrhu opatření je časově omezena, překročení lhůty 15 dnů ode dne sdělení výhrad Úřadem je možno přijmout jen v případech hodných zvláštního zřetele (viz ustanovení § 11 odst. 5 zákona). Úřad předně konstatuje, že účastník řízení předložil v zákonem stanovené 15-ti denní lhůtě Návrh opatření I, která Úřad v oblasti návrhu podmínek RS a DKS obsahujících stanovení délky trvání jednotlivých DKS a nižší ceny v DKS č. 3 (C) a rovněž v oblasti změny podmínek dodávek plynu do bilančních zón jednotlivých PRDS neshledal dostačujícími k nápravě závadného soutěžního stavu; v oblasti stanovení ceny plynu pro kategorii oprávněných zákazníků účastník řízení opatření nenavrhl. Návrh opatření I by představoval díky navržené délce DKS a zejména nižší jednotkové ceně za plyn stanovené v DKS č. 3 (C) zhoršení soutěžního stavu; splněním by především nedošlo k odstranění závadného stavu, který Úřad namítal, ale naopak k vytvoření podmínek nekompatibilních s pravidly hospodářské soutěže. Z tohoto důvodu Úřad Návrh opatření I (po jeho posouzení dle ustanovení § 11 odst. 5 zákona) v navrhované podobě nepřijal a pokračoval tak ve správním řízení. Další Návrh opatření II podaný RWE Transgas již po uvedené 15-ti denní zákonné lhůtě obsahoval doplnění původně navržených opatření, případně některé změny opatření. Ale ani druhá varianta nemohla být ze strany Úřadu akceptovatelná, neboť účastník řízení stále nenavrhoval změnu principu stanovení ceny v jednotlivých DKS, zejména neupustil od stanovení nižší jednotkové ceny za plyn v DKS č. 3 (C). Z tohoto důvodu Úřad ani nově upravené návrhy opatření neshledal jako dostatečné pro ochranu hospodářské soutěže, o čemž byl účastník řízení vyrozuměn při ústním jednání dne 16.5.2006 (viz str. 2501-2502 spisu č.j. S 53/05). Po jednáních s RWE Transgas a následně po jednání se zástupci ERÚ byl ze strany RWE Transgas dne 21.6.2006 na základě výzvy Úřadu předložen přípis označený jako Návrh opatření III. Uvedený návrh neosahoval zmínku o tom, že budou z návrhu smluvní úpravy odstraněny Úřadem namítané věrnostní rabaty, stejně jako závazek, že tyto návrhy smluv budou obsahovat shodné podmínky pro konsolidované PRDS i nekonsolidované PRDS. Dále, na rozdíl od tvrzení RWE Transgas při ústním jednání konaném dne 16.5.2006, kdy RWE Transgas přislíbil předložit ERÚ do 31.5.2006 bodově smlouvy, o jejichž parametrech již dříve vedl diskusi s ERÚ, nebyly součástí takto předloženého Návrhu opatření III konkrétní návrhy nových připravovaných smluv. Stanovení délky trvání smluv, stanovení termínu účinnosti navrhovaných smluv, transparentní oddělení komoditní a kapacitní složky dodávek, možnost volby sdružené dodávky nebo odděleného nákupu kapacity a samotné komodity a umožnění dodávky do bilanční zóny kteréhokoliv PRDS nelze považovat za konkrétní návrhy, ze kterých by bylo lze alespoň v nejmenší možné míře dovodit, jaká další ustanovení upravující podmínky dodávky plynu budou smlouvy obsahovat, a to zejména s ohledem na jejich případné posouzení z hlediska dodržení pravidel hospodářské soutěže. Úřad tak konstatuje, že ani tento uvedený návrh nevyhovuje Výhradám Úřadu, kdy by byl odstraněn závadný soutěžní stav vyvolaný jednáním RWE Transgas, zejména, že by došlo k vytvoření a zajištění stavu, ve kterém by konsolidovaní PRDS nebyli zvýhodněni bez objektivně ospravedlnitelných důvodů vůči nekonsolidovaným PRDS. Z tohoto důvodu Úřad konstatuje, že se jedná o nekonkrétní návrh, který by Úřad nemohl uložit ke splnění a řízení zastavit. Úřad se rovněž zabýval tím, zda jednání RWE Transgas, v němž Úřad spatřuje zneužití dominantního postavení, mělo za následek podstatné narušení hospodářské soutěže. Úřad musí konstatovat, že RWE Transgas s úmyslem omezit hospodářskou soutěž mezi PRDS navzájem, ale i vůči dalším obchodníkům s plynem (při předkládání jejich nabídek na dodávky plynu oprávněným zákazníkům) sám iniciativně vypracoval a PRDS předložil portfolio smluv výrazně posilující dominantní postavení PRDS v jednotlivých bilančních zónách. Takto stanovené podmínky v portfoliu smluv, dále odmítnutí RWE Transgas jednat o jiném typu smluv než o předloženém portfoliu smluvních vztahů, jednání RWE Transgas vedoucí k omezení možnosti volby dodavatele plynu pro oprávněné zákazníky, včetně vytvoření bez objektivně ospravedlnitelných důvodů rozdílů mezi oprávněnými zákazníky konsolidovaných PRDS a nekonsolidovaných PRDS vyplývajících z diskriminačně stanovených podmínek dodávky plynu pro PRDS a stanovením ceny za uskladnění pro tuto kategorii zákazníků, přispěli k tomu, že hospodářská soutěž na trhu dodávek zemního plynu určeného pro kategorii oprávněných zákazníků byla zásahem účastníka řízení výrazně omezena. Úřad tak na základě provedeného správního řízení zhodnotil, že v daném případě došlo v důsledku jednání účastníka řízení k podstatnému narušení hospodářské soutěže na trhu dodávek zemního plynu určeného pro kategorii oprávněných zákazníků. Právní zástupce účastníka řízení jako důvod pro posouzení ze strany Úřadu Návrhů opatření II a III podaných RWE Transgas po15-ti denní lhůtě uvedl, že jsou v projednávaném případě dány okolnosti hodné zvláštního zřetele. Jako okolnosti zvláštního zřetele hodné právní zástupce účastníka řízení uvádí složitost projednávané problematiky, dále sdělení Výhrad současně s rozšířením předmětu správního řízení a rovněž skutečnost, že některé obavy Úřad uvedl až ve Výhradách, kdy teprve až na jednání uskutečněném po předložení původních opatření došlo k vzájemnému vyjasnění a vysvětlení některých skutečností a výhrad Úřadu. K tomuto Úřad vedle vyjádření výše uvedených dále konstatuje, že účastníkem sdělené okolnosti nelze považovat za hodné zvláštního zřetele, neboť mu důvody, které Úřad považuje za rozhodné pro posouzení jednání soutěžitele jako porušení pravidel hospodářské soutěže, byly dostatečně objasněny a sděleny ve Výhradách s tím, že složitost ani sdělení Výhrad současně s rozšířením předmětu správního řízení nelze považovat za relevantní. Účastníkovi řízení je zákonem stanovena 15-ti denní lhůta pro navržení opatření. Tato možnost vytváří pro soutěžitele prostor k tomu, aby v případě, že mají zájem využít ustanovení § 11 odst. 5 zákona, navrhli taková opatření, která odstraní protisoutěžní stav a tímto způsobem se tak vyhnuli pokračování správního řízení, možnému uložení sankce a v neposlední řadě i riziku poškození jejich dobré pověsti. Především ale takový postup ze strany soutěžitelů vede k rychlému odstranění protisoutěžního stavu. Proto je nejen v zájmu ochrany hospodářské soutěže, ale i v zájmu dotyčného soutěžitele, aby jeho jednání nebyla vyšetřována v běžném sankčním řízení a aby toto vyšetřování bylo nahrazeno splněním závazků, které hospodářskou soutěž "uzdraví". V kontextu uvedeného je nutné uvést, že podání nekonkrétních návrhů opatření, případně návrhů obsahujících jiné protisoutěžní praktiky, nelze považovat za aktivní snahu účastníka řízení o nápravu Úřadem vytýkaného soutěžního stavu způsobeného jednáním RWE Transgas, tedy jako úsilí RWE Transgas o konstruktivní a rychlé řešení nápravy. Mimo uvedeného Úřad konstatuje, že v případě podání Návrhu opatření III se jednalo o iniciativu Úřadu, když sám vyzval RWE Transgas k případnému předložení návrhů smluv, o kterých se vyjádřil při jednání s ERÚ dne 16.5.2006. Teprve po této výzvě Úřadu byly dne 21.6.2006 výše uvedené, nekonkrétní zásady nových smluvních vztahů předloženy. Opatření navržená účastníkem řízení ve smyslu ustanovení § 11 odst. 5 zákona nebyla takového charakteru a intenzity, že jejich splnění je schopno samo o sobě ospravedlnit zastavení správního řízení směřujícího k uložení správní sankce za jednání, jež je považováno za správní delikt, bez toho, že by bylo vydáno rozhodnutí o tom, že tento správní delikt skutečně spáchán byl. Jedná se o výjimečnou situaci, kdy z pohledu ochrany hospodářské soutěže existuje objektivní možnost okamžitého a úplného vyřešení situace založené protisoutěžním jednáním, a zájem na takovém řešení převáží zájem na potrestání soutěžitele, jenž se takového jednání dopustil. Je tedy zřejmé, že na opatření navrhovaná ve smyslu citovaného ustanovení zákona je třeba klást vyšší požadavky, pokud jde o jejich přesnost, dostatečnost a v neposlední řadě schopnost dosáhnout sledovaného cíle v krátkodobém horizontu. V projednávaném případě však Úřad neshledal navržená opatření dostatečnými k odstranění závadného stavu a splňující výše uvedený účel. Protože však některé aspekty účastníkem řízení předložených opatření považoval Úřad za smysluplné, uložil v souladu s ustanovením § 23 odst. 1 zákona účastníkovi řízení opatření k nápravě obsažená v části IV. výroku tohoto rozhodnutí, částečně obsahově shodná s opatřeními navrženými účastníkem řízení. Opatření k nápravě uvedené pod bodem 1) části IV. výroku rozhodnutí má za cíl odstranit nedůvodné znevýhodnění nekonsolidovaných PRDS, tzn. předložit návrhy smluv obsahujících takové podmínky týkající se stanovení ceny, možnosti dosažení úpravy této ceny i množství dodávaného plynu (viz Zvláštní ustanovení), které budou neznevýhodňující pro nekonsolidované PRDS v porovnání s podmínkami stanovenými konsolidovaným PRDS. Současně je nezbytné dodržet takové podmínky, které zohledňují možnost odběru plynu po dobu trvání smluvního vztahu s RWE Transgas i od jiných dodavatelů plynu, tj. respektování požadavku uzavřít smluvní vztah s odběrateli RWE Transgas na dodávku celého požadovaného objemu plynu v délce nepřekračující jeden rok. Současně je nezbytné vyloučit ze smluvních vztahů jakékoliv motivačních složky cílící na vyšší odběr plynu od RWE Transgas související s poskytnutím výhodnějších podmínek odběru plynu v závislosti na rostoucí délce smluvního vztahu. Požadavky na strukturování smluv při zohlednění množství odběru a délky trvání smluvního vztahu vychází mimo jiné i ze závěrů šetření kartelového úřadu ve Spolkové republice Německo, který konstatoval, že zavazování si distributorů dlouhodobými smlouvami způsobovalo uzavření trhu a potažmo tedy mělo vliv na zvyšování cen, protože zabraňovalo vstupu nových soutěžitelů na trh a na celá léta připravovalo jiné poskytovatele o možnost dodávat plyn; zakázány byly dlouhodobé smlouvy E.ONu, které pokrývaly více než 80% požadavků odběratele, a případné nové smlouvy s lokálními distributory v případě, že jsou na dobu delší než 4 roky a pokrývají více než 50 % požadavků odběratele nebo pokud jsou na více než 2 roky a pokrývají více než 80 % požadavků. Uvedené rozhodnutí německého Bundeskartellamtu bylo potvrzeno Vyšším krajským soudem v Düsseldorfu s tím, že uvedené smlouvy s distributory ve spojení se závazkem dlouhodobého odběru a vysokým stupněm uspokojování poptávky porušují evropské i německé soutěžní právo. Uvádí-li tedy Úřad v bodě 1) části IV. výroku tohoto rozhodnutí požadavek respektování přípustného objemu dodávek plynu a délky trvání smluvního vtahu, vychází z objemů a délky smluvního vztahu obdobně, jak bylo konstatováno kartelovým úřadem ve Spolkové republice Německo. S ohledem na výše uvedené považuje Úřad tyto podmínky za objektivně spravedlivé. Úřad má dále důvodně zato, že skutečnosti uvedené výše v odstavci 293 jsou účastníku řízení známy, neboť RWE Transgas sám v rámci kontraktačního procesu s nekonsolidovanými PRDS s odkazem na právní posudek zpracovaný externí právní kanceláří odmítal uzavřít smlouvy pokrývající 100 % spotřeby plynu odběratele na dobu delší než jeden rok. Další skutečnost odůvodňující dobu trvání smluvního vztahu zahrnující dodávku celého objemu plynu v délce 1 roku je ta, že oprávnění zákazníci při zvažování možnosti přechodu k jinému dodavateli plynu jsou ochotni jednat pouze o ročních smlouvách (z tohoto důvodu např. PP, a.s. hodnotila uzavření dlouhodobých smluv s RWE Transgas jako problematické). Opatřením k nápravě uvedeným pod bodem 2) části IV. výroku rozhodnutí hodlá Úřad vytvořit předpoklad k tomu, aby odběratelé zemního plynu nebyli dlouhodobě vázáni na dodávky plynu výlučně od účastníka řízení. Jak již bylo výše uvedeno, legislativně jsou vytvořeny veškeré předpoklady k tomu, aby došlo k rozvoji konkurence v oblasti dodávek zemního plynu určeného pro kategorii oprávněných zákazníků. Existuje rovněž řada obchodníků oprávněných obchodovat se zemním plynem. Odběratelé si tedy mohou teoreticky vybrat takového dodavatele, který nabízí nejlepší služby. Prakticky však je tato možnost vyloučena, neboť většina dodavatelů je smluvně vázána na dodávky plynu od účastníka řízení (jedná se o konsolidované PRDS). Navíc konstrukce smluvních vztahů, na které účastník řízení doposud trval, nutila každého jeho smluvního partnera odebírat zemní plyn dlouhodobě, neboť pouze při splnění délky DKS č. 1 (A) mohl získat příznivější cenu zemního plynu. Maximální délka smluvního vztahu, tak jak ji Úřad stanovil v tomto opatření, potom vychází z předpokladu, že doba 5 let je dostatečně dlouhá k tomu, aby na straně účastníka řízení bylo možno na jedné straně maximálně eliminovat případné negativní dopady plynoucí z krátkodobých smluvních vztahů a na straně druhé, aby smluvní partneři účastníka řízení měli možnost, v případě, že se objeví výhodnější nabídka, tuto využít. Při stanovení pětileté lhůty dále Úřad vycházel rovněž ze závěrů jednání, kdy vyjednávací týmy RWE Transgas a PP, a.s. došly dne 20.10.2005 ke shodě na střednědobém kontraktu, který by měl být na bázi složené smlouvy s délkou jednotlivých dílčích smluv 4-2-1 (viz str. 103 spisu č.j. S 53/05) a dále k samotnému návrhu RWE Transgas na stanovení délky trvání jednotlivých smluv do 5 let. Pro doplnění Úřad dále uvádí, že nepřihlížel k době trvání kontraktů uzavřených RWE Transgas s jeho dodavateli plynu (ruským a norskými producenty), a to z důvodu sděleného právě RWE Transgas. Účastník řízení sám uvedl, že z hlediska dlouhodobě uzavřených kontraktů není pro RWE Transgas navrhovaná délka jednotlivých DKS nijak vztahována k dosavadní době platnosti dlouhodobých kontraktů o dodávce plynu (viz str. 3.3.2006 spisu č.j. S 53/05). Opatření k nápravě uvedené pod bodem 3) části IV. výroku rozhodnutí má rovněž za cíl vytvořit předpoklady pro větší rozvoj konkurence v oblasti dodávek zemního plynu určeného pro kategorii oprávněných zákazníků. Dosavadní stav, kdy účastník řízení směřoval dodávky zemního plynu určeného pro kategorii oprávněných zákazníků výlučně do bilanční zóny toho kterého PRDS, prakticky vylučoval, aby za obdobných konkurenčních podmínek se kterýkoli PRDS ucházel o možnost dodávat plyn zákazníkovi, jehož odběrné místo leží mimo bilanční zónu, v níž PRDS působí. Je na místě uvést, že v průběhu správního řízení účastník řízení projevil v tomto ohledu určitou vstřícnost a dodávkám zemního plynu i mimo bilanční zóny jednotlivých PRDS se nebránil. Na stranu druhou ale Úřad uvádí, že RWE Transgas v dopise ze dne 13.1.2006 konstatoval, že po vyhotovení všech nutných analýz potřebných k zavedení produktu dodávky plynu na hranicích České republiky v roce 2005, tento produkt zavede v průběhu roku 2006. V Návrhu opatření I ale při zavedení produktu hovořil až o termínu 1.1.2007, v Návrhu opatření II o termínu do 2 měsíců (nespecifikováno od kdy) a v Návrhu opatření III o termínu 30.8.2006. S ohledem na uvedené a při nepředložení jakéhokoliv návrhu smluvního ujednání od doby, kdy byly RWE Transgas sděleny Výhrady Úřadu, lze konstatovat, že účastník nikterak neprojevil iniciativu, kterou od něho Úřad očekával, nadto jeho proklamace uvedené ve vyjádřeních neodpovídaly jeho jednání při předkládání návrhů patření. Obdobně opatření k nápravě uvedené pod bodem 4) části IV. výroku rozhodnutí má také za cíl vytvořit předpoklady pro větší rozvoj konkurence v oblasti dodávek zemního plynu určeného pro kategorii oprávněných zákazníků. Předpokladem je tak ze strany RWE Transgas vytvoření podmínek jak PRDS, tak i pro ostatní obchodníky umožňující dodávku buď jen samotné komodity nebo sdruženou dodávku plynu, tj. dodávku samotné komodity včetně přepravy a uskladnění plynu. Současně, s ohledem na legislativu umožňující volbu oprávněného zákazníka na dodavatele plynu, budou vytvořeny podmínky pro dodávku plynu do bilanční zóny kteréhokoliv provozovatele regionální distribuční soustavy. Odůvodnění výše pokuty Podle ustanovení § 21a odst. 5 a § 22 odst. 2 zákona může Úřad soutěžitelům uložit pokutu do výše 10 000 000 Kč nebo do výše 10 % z čistého obratu dosaženého za poslední ukončené účetní období (dále jen "obrat"), jestliže úmyslně nebo z nedbalosti porušili zákazy stanovené v § 3 odst. 1, § 11 odst. 1 a § 18 odst. 1 nebo neplní opatření uložená podle § 7 odst. 2 nebo § 11 odst. 3 anebo podle § 18 odst. 5. Při rozhodování o výši pokuty Úřad přihlédne zejména k závažnosti, případnému opakování a délce trvání porušování tohoto zákona. Mimo to Úřad při svém rozhodování bere v potaz i subjektivní stránku deliktu, tedy skutečnost, zda k porušení zákona došlo úmyslným jednáním soutěžitele či pouze z nedbalosti. Výše pokuty v mezích stanovených zákonem je věcí správního uvážení Úřadu a je v konkrétním případě individualizována skutkovými okolnostmi daného případu, stavem soutěžního prostředí a v neposlední řadě zaměřením a cíli soutěžní politiky. Obdobně postupuje při ukládání sankcí i Komise a Evropský soudní dvůr (např. Rozsudek ESD ze dne 12.7.2001 ve věci Tate & Lyle plc, British Sugar plc and Napier Brown & Co. Ltd v Commission of the EC). Pokuta uložená Úřadem musí plnit základní funkce správního trestu, tedy funkci represivní a funkci preventivní. Pokuta musí být citelná, aby byla schopna odradit nejen jiné soutěžitele od případného porušení zákona, ale současně odradit účastníka řízení od případného opakování porušení zákona. Zákonem předvídané chování se musí vyplácet a nikoli naopak. Pokuta současně nesmí být pro účastníka řízení likvidační, účastník musí být reálně schopen pokutu zaplatit. Úřad především konstatuje, že v průběhu správního řízení by1o prokázáno, že k jednání, které je popsáno v části I. výroku tohoto rozhodnutí, skutečně došlo. Stejně tak má Úřad za prokázané, že tímto jednáním bylo porušeno ustanovení § 11 odst. 1 zákona a čl. 82 Smlouvy ES, kdy jednání účastníka řízení posuzované v tomto správním řízení má nepříznivé dopady na strukturu soutěže na společném trhu a byl jím také ovlivněn obchod mezi členskými státy Evropského společenství. Po výše provedeném vyhodnocení jednání společnosti RWE Transgas dospěl Úřad k závěru, že v daném případě jsou splněny podmínky pro uložení pokuty ve smyslu § 21a odst. 5 a § 22 odst. 2 zákona. Základním východiskem pro stanovení výše pokuty je skutečnost, že pokuta by měla zejména odpovídat povaze a závažnosti správního deliktu, za nějž je ukládána. Správním řízením bylo prokázáno, že protisoutěžní jednání účastníka řízení směřovalo jak vůči potenciálním konkurentům, tak proti spotřebitelům. Výsledkem tohoto protisoutěžního jednání účastníka řízení byla situace, kdy byla vyloučena konkurence, a to nikoli z důvodů objektivních, ale pouze a právě z důvodů plynoucích z protisoutěžního jednání účastníka řízení. Při ukládání pokut předpokládá zákon dvojí postup. Jednak může Úřad uložit pokutu v rozsahu 0 - 10 mil. Kč nebo uložit pokutu ve výši odpovídající maximálně 10 % z obratu. Úřad dospěl ve svých úvahách o výši pokuty k závěru, že pro splnění jak represivní tak preventivní funkce pokuty je na místě uložení pokuty podle kritéria obratu. Tento závěr Úřadu vychází z charakteru protisoutěžního jednání účastníka řízení, které Úřad označil jako závažné porušení zákona a z dopadu tohoto protisoutěžního jednání na trh, kdy protisoutěžní jednání účastníka řízení vedlo ke zcela opačnému efektu, než jaký předpokládá legislativa upravující podnikání v energetických odvětvích (tedy namísto postupného otevírání trhu uzavření trhu s plynem). Uložením pokuty v maximální výši 10 mil. Kč by v daném případě nebylo dosaženo ani funkce represivní ani funkce preventivní (a to i z ohledem na finanční sílu a obrat dosahovaný účastníkem řízení). V prvé řadě Úřad při zvažování výše pokuty přihlédl k závažnosti jednání, v němž je spatřováno porušení zákona. V této souvislosti uvádí, že pro vznik efektivní konkurence na trhu s plynem jsou vytvořeny podmínky obsažené v příslušných ustanoveních energetického zákona. Přijetím této normy byl vyjádřen veřejný zájem na tom, aby se hospodářská soutěž v odvětví plynárenství rozvíjela, čímž dojde k rozšíření nabídky služeb i ze strany jiných dodavatelů plynu a v konečném důsledku i k rozšíření výběru pro konečného spotřebitele. Jestliže za tohoto stavu RWE Transgas činil kroky k posílení postavení jednotlivých PRDS (tedy i PRDS náležejících společně s ním do holdingu RWE Transgas) v jejich bilančních zónách způsobem popsaným v tomto rozhodnutí, významným způsobem, a to z pohledu zákona a Smlouvy ES prostřednictvím nefér prostředků, omezoval stávající i potenciální dodavatele plynu v možnosti efektivně konkurovat, a to nejen navzájem jednotlivým PRDS, ale také dalším potenciálním dodavatelům plynu. Toto jednání představovalo pro dodavatele plynu (i přímé konkurenty PRDS náležejících do holdingu RWE) významnou bariéru pro rozvoj jejich podnikání v liberalizujícím se sektoru. Proto lze uvedené jednání posuzovat jako velmi závažný delikt. Při stanovení výše pokuty tak Úřad uvádí, že za tak závažné porušení lze uložit sankci až na hranici zákonného omezení 10 % z obratu. Oba další skutkové delikty (neodůvodněné stanovení znevýhodňujících podmínek v předkládaném návrhu portfolia smluv a stanovení ceny za uskladnění pro oprávněné zákazníky) dle hodnocení Úřadu spadají do kategorie méně závažných deliktů, kdy při trestání může být sankce mírnější. Při úvahách o stanovení základní sazby pokuty přihlíží Úřad k reálné způsobilosti významně narušit hospodářskou soutěž. Jako závažný dopad deliktu na soutěž Úřad hodnotí jednání RWE Transgas týkající se omezení dodávek plynu pouze do bilančních zón jednotlivých PRDS, kdy byla narušena soutěž týkající se celého objemu trhu, ale současně byla omezena i volba oprávněných zákazníků na dodavatele plynu. Jedná se tak o závažný dopad deliktu na soutěž, ale i na spotřebitele, při kterém by byl Úřad oprávněn stanovit základní sazbu pokuty ve výši blížící se maximální možné výši (vit odstavec 307) v rámci stanoveného rozmezí pro jednotlivé kategorie deliktů (velmi závažné, závažné a méně závažné delikty). U zbývajících dvou protiprávních deliktů z hlediska posouzení závažnosti jejich dopadu na soutěž a spotřebitele pak Úřad konstatuje, že není nezbytné o stanovení výše sankce zvažovat horní hranice pokuty. K délce trvání protiprávního stavu je třeba uvést, že z tohoto hlediska jsou proti deliktům jednorázovým vždy závažnější delikty pokračující, opakované nebo takové, které jsou dlouhodobého charakteru. Úřad shledává trvání protisoutěžního deliktu spočívajícího v předkládání znevýhodňujících podmínek v návrzích portfolia smluv vůči nekonsolidovaným PRDS (tj. od 5.11.2004 dosud) jako střednědobé, tj. trvající dobu přesahující jeden rok. Delikt spočívající ve vytvoření podmínek vylučujících podání plně konkurenční nabídky dodávky plynu oprávněným zákazníkům ze strany potenciálních dodavatelů plynu, v jejichž bilanční zóně se odběrné místo oprávněného zákazníka nenachází, a to v období od 1.1.2005 dosud, pak hodnotí jako delikt střednědobý, přesahující období jednoho roku. Protisoutěžní jednání spočívající ve stanovení ceny za uskladnění pro oprávněné zákazníky trvalo po dobu roku 2005, tedy do doby znovuzavedení cenové regulace ze strany regulačního orgánu. Lze jej tedy označit jako krátkodobé, kdy dle praxe Úřadu není obvykle třeba základní sazbu pokuty zvyšovat, na rozdíl od střednědobých deliktů, kdy lze sazbu naopak zvýšit. Při stanovení výše pokuty dále Úřad při modifikaci základní sazby pokuty přihlížel k případným přitěžujícím nebo naopak polehčujícím okolnostem. V prvé řadě se Úřad zabýval otázkou, zda lze v jednání účastníka řízení, kterým porušil zákon, spatřovat úmysl či nedbalost, tedy subjektivní stránkou jednání RWE Transgas. K tomu je třeba konstatovat, že v průběhu správního řízení Úřad nezajistil žádný přímý či nepřímý důkaz, který by svědčil o úmyslu účastníka řízení porušit zákon stanovením znevýhodňujících podmínek v návrzích smluv předkládaných nekonsolidovaným PRDS. Účastník řízení zadal externí právní kanceláří vypracovat posudek, ze kterého vyplynuly variantní délky DKS pro nekonsolidované PRDS, a o který se v průběhu vyjednávání o úpravě podmínek v navrženém portfoliu opíral. Skutečnost, že v navrženém portfoliu smluv pro nekonsolidované PRDS byly rozdílné podmínky v porovnání s podmínkami v portfoliu smluv stanovených konsolidovaným PRDS dále odůvodňoval tím, že lze srovnávat podmínky předložené pouze nekonsolidovaným PRDS, které byly shodné. Vycházel přitom z faktu, že podmínky v portfoliu smluv předkládané konsolidovaní PRDS nejsou výsledkem soutěžního stavu, ale představují pouze vnitřní vztahy a vnitřní alokaci zdrojů v rámci uskupení celého holdingu RWE (viz výše). Po posouzení postupu RWE Transgas tak Úřad konstatuje, RWE Transgas neměl vůli narušit hospodářskou soutěž a spoléhal, bez přiměřených důvodů, že tak nečiní. Z tohoto pohledu tak Úřad kvalifikuje uvedené jednání jako porušení zákona z nedbalosti. V rámci posuzování druhého skutkového deliktu (dodávka plynu pouze do bilanční zóny jednotlivých PRDS) má však Úřad za prokázané, že RWE Transgas předkládal návrhy portfolia smluv s úmyslem co nejvíce snížit rizika PRDS a posílit postavení jednotlivých PRDS v jejich bilančních zónách, a to právě v rozporu se zamýšlenou a probíhající liberalizací plynárenství. Jedná se o vůli soutěžitele zaměřenou na narušení hospodářské soutěže, která se opírá o vědomí, že daným jednáním k takovému následku dojde či dojít může. Protože RWE Transgas chtěl svého postavení využít ke způsobení újmy jiným soutěžitelům nebo spotřebitelům (vytvořením bariér vstupu potenciálním dodavatelům s plynem do bilančních zón, ve kterých mají díky ustanovením obsažených v portfoliu smluv stanoveny výhodnější podmínky právě jednotliví PRDS, a také omezení volby dodavatele plynu pro oprávněné zákazníky), přičemž si byl vědom, že jeho jednání k tomuto cíli povede či může vést, Úřad konstatuje, že se jedná o úmysl RWE Transgas narušit hospodářskou soutěž ve smyslu zákona o ochraně hospodářské soutěže. V případě stanovení ceny za uskladnění pro kategorii oprávněných zákazníků ve stejné výši, jako byla stanovena cena ERÚ pro zákazníky chráněné Úřad uvádí, že RWE Transgas stanovoval výši ceny s přihlédnutím k metodikám a zvyklostem regulátora v minulém období, kdy tato cena podléhala regulaci. I když bylo prokázáno, že RWE Transgas sám předložil podklady ERÚ, ve kterých zohlednil využití odběrových diagramů v členění na zákazníky chráněné a oprávněné, Úřad kvalifikuje toto jednání jako jednání, kdy si nemusel být vědom toho, že toto jednání by mohlo mít za následek narušení hospodářské soutěže, tedy jako narušení hospodářské soutěže z nedbalosti. Dále Úřad uvádí, že vzal do úvahy skutečnost, že účastník řízení působí na území České republiky po dobu, kterou nelze označit jako krátkou a musí tak být seznámen s platnou legislativou. Navíc, a to pokládá Úřad za zvlášť významné a lze to přičíst k tíži účastníka řízení, Úřad dle ustanovení § 11 odst. 5 zákona v průběhu správního řízení sdělil účastníkovi řízení Výhrady k jednání. Reakce účastníka řízení na tento krok Úřadu však byla nedostatečná, neboť účastník řízení nejenže neukončil jednání, které mu Úřad vytkl (zejména umožnění dodávky plynu do bilančních zón kteréhokoliv PRDS), ale návrhy opatření, které Úřadu předložil, žádným způsobem nemohly odstranit závadný stav. Stejně tak lze k tíži účastníka řízení přičíst to, že i přes žádosti některých odběratelů o změnu podmínek dodávek plynu a změnu podmínek skladování plynu v podzemních zásobnících plynu účastník řízení jakékoli změny odmítal a trval na podmínkách, které jednostranně sám stanovil, ačkoliv právní řád jakýmkoliv způsobem nepředpokládal omezení a od 1.1.2005 neomezoval dodávky plynu pro oprávněné zákazníky pouze do bilančních zón jednotlivých PRDS. Jako polehčující okolnost, při které lze naopak základní sazbu pokuty snížit, Úřad uvádí, že s účastník řízení dosud nevedl žádné správní řízení pro možné porušení soutěžních pravidel. Úřad, jak bylo uvedeno výše, dospěl k závěru, že při ukládání sankce přihlédne k obratu účastníka řízení. Za tím účelem Úřad vyžádal od účastníka řízení informace o výši jeho obratu. Z dokumentů založených ve spise rovněž zjistil výsledky hospodaření účastníka řízení za roky 2003 až 2005. Z takto získaných informací vyplývá, že hospodaření účastníka řízení ve všech sledovaných letech vykazovalo vždy zisk, a to zisk ve výši 6 937,7 - 10 343,7 mil. Kč. Silné finanční postavení společnosti vyplývá i z jejího členství ve skupině RWE, která disponuje vysokou finanční i tržní silou. Tyto skutečnosti a současně dominantním postavením zaujímané touto společností vede Úřad k závěru, že se jedná o finančně silnou firmu. Jak již bylo ale také uvedeno, uložená sankce má plnit funkci represivní i funkci preventivní. Uložená sankce tedy musí být uložena v takové výši, aby účastník řízení skutečně pocítil, že protisoutěžní chování se nevyplácí, a to ani v případech, kdy postižený je v dobré finanční situaci. Stejně tak musí být výše sankce dostatečným odstrašujícím příkladem, a to jak pro samotného účastníka řízení, tak pro ostatní soutěžitele. Je na místě v této chvíli poznamenat, že není primárním cílem správního řízení vedeného Úřadem uložit za porušení zákona sankci. Naopak, Úřad vždy nejprve usiluje o odstranění protisoutěžního stavu. Nejinak tomu bylo i v tomto případě, kdy Úřad v průběhu řízení zformuloval své Výhrady k jednání účastníka řízení a bylo pouze na účastníkovi, zda nabídnutou možnost využije a závadný stav odstraní. V takovém případě by bylo dosaženo účelu správního řízení a nebylo by třeba, aby Úřad účastníka řízení sankcionoval. Jestliže však účastník řízení tuto možnost odpovídajícím způsobem nevyužil, neboť jak je uvedeno výše, jím předložené návrhy na odstranění závadného stavu byly z větší části nedostačující, nekonkrétní a nejednoznačné, nahrazující vytýkané protisoutěžní jednání jiným protisoutěžním jednáním, případně návrhy na úpravu jednání byly vztaženy k neodůvodněným a příliš vzdáleným termínům, a konečně i pasivita účastníka řízení při předložení návrhů smluv a především v průběhu správního řízení, neukončení jednání a neprovedení požadovaných změn (nabídka nových produktů umožňujících dodávku samotné komodity nebo sdruženou dodávku včetně úpravy podmínek platných smluv umožňující dodávku plynu kdekoliv na území České republiky), potom nemá Úřad jinou možnost, než s o to větší razancí takové chování sankcionovat. V rámci hodnocení jednání účastníka při stanovení výše pokuty Úřad konstatoval, že není nezbytné jako základní sazbu pokuty za porušení zákona spočívající v předkládání návrhů RS a DKS obsahujících cenové a další obchodní podmínky znevýhodňující nekonsolidované PRDS v soutěži na trhu uvažovat o výši pokuty při horní hranici stanovené zákonem. Úřad zohlednil další okolnosti hrající roli při určení konečné výše pokuty, tj. délku trvání porušení zákona, zavinění z nedbalosti a první porušení zákona. Úřad tak dospěl k závěru, že tomuto protisoutěžnímu jednání odpovídá sankce ve výši cca 0,05 % z obratu, tedy 40 000 000 Kč. Obdobně postupoval Úřad i při hodnocení jednání RWE Transgas týkající se stanovení ceny za uskladnění pro oprávněné zákazníky, kdy se rovněž jednalo z pohledu závažnosti porušení zákona o méně závažný delikt. Za oba dva protisoutěžní skutky tak Úřad rozhodl o uložení pokuty v celkové výši 80 000 000 Kč (tj. cca 0,1 % z obratu). Při hodnocení jednání účastníka řízení týkajícího se stanovení podmínek upravujících dodávky zemního plynu jen do bilančních zón jednotlivých PRDS Úřad konstatuje, že s ohledem na skutečnost, že se jednalo o velmi závažný delikt, střednědobého trvání, mající závažné dopady na hospodářskou soutěž, může Úřad stanovit základní sazbu při horní zákonem uvažované hranici pokuty, neboť Úřad musí dále přičíst k tíži i skutečnosti výše uvedené. Tímto postupem by ale došlo ke skokovému zvýšení pokut, které Úřad ukládal ve své dosavadní praxi. Proto, i když Úřad účastníku řízení dovodil úmyslné porušení zákona, rozhodl se pro uložení pokuty spíše nižší, přičemž Úřad vycházel i z částek pokut uložených Úřadem za obdobné jednání (např. ve věci ČESKÝ TELECOM - č.j. S 127/04). Z tohoto důvodu tak Úřad rozhodl o uložení pokuty ve výši představující cca 0,4 % z obratu, tj. ve výši 290 000 000 Kč. S ohledem na všechny uvedené důvody, po posouzení uvedených polehčujících a přitěžujících okolností proto Úřad dospěl ve svých úvahách k závěru, že celková sankce uložená ve výši odpovídající 0,5 % z obratu, tj. ve výši 370 000 000 Kč, dostatečně splňuje funkci jak represivní tak preventivní a s ohledem na hospodářské výsledky účastníka řízení nemůže být považována za likvidační. Závěr Provedeným šetřením bylo prokázáno, že chování účastníka řízení bylo na újmu jiných soutěžitelů, kterým fakticky znemožnil účinně konkurovat v hospodářské soutěži na trhu, a stejně tak i na újmu spotřebitelům. Stejně tak bylo v řízení prokázáno, že účastník řízení je v postavení, které zákon označuje jako dominantní. V posuzovaném případě tak jsou splněny všechny zákonem stanovené předpoklady k tomu, aby jednání účastníka řízení bylo Úřadem posouzeno jako zneužití dominantního postavení ve smyslu ustanovení § 11 odst. 1 zákona o ochraně hospodářské soutěže a článku 82 Smlouvy ES, jak je deklarováno ve výroku tohoto rozhodnutí. Za prokázané porušení zákona byla účastníkovi řízení uložena pokuta, která svou výší odpovídá závažnosti protisoutěžního jednání i jeho délce. Poučení o opravném prostředku Proti tomuto rozhodnutí může účastník řízení podle § 61 odst. 1 zákona č. 71/1967 Sb., o správním řízení, ve znění pozdějších předpisů (správní řád), podat rozklad předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení tohoto rozhodnutí; včas podaný rozklad má odkladný účinek. JUDr. Luděk Svoboda ředitel sekce ochrany hospodářské soutěže I Rozhodnutí obdrží: Mgr. Radek Pokorný, advokát Advokátní kancelář Pokorný, Wagner & spol. Karolíny Světlé 301/8 110 00 Praha RWE Transgas, a.s. Limuzská 12/3135 100 98 Praha 10 - Strašnice 1 V takto vypracovaném návrhu smluv byl stanoven i způsob výpočtu ceny komodity, a to prostřednictvím cenového vzorce obdobného vzorci stanovenému mezi RWE Transgas a PRDS. 2 V souladu s ustanovením § 179 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějšího předpisu, řízení, která nebyla pravomocně skončena před účinností tohoto zákona, se dokončí podle dosavadních předpisů. 3 Od 1.1.2006 přistoupil ERÚ k zavedení omezení cen dodávek plynu pro oprávněné zákazníky od RWE Transgas, k zavedení omezení cen dodávek od obchodníků, kteří nakupují plyn od RWE Transgas, a dále k zavedení omezení cen za uskladňování od RWE Transgas. 4 Po dlouhá léta bylo jediným dodavatelem Rusko. Po napojení přepravního systému Transgasu na západoevropské přepravní systémy je možné dodávat zemní plyn i z jiných nalezišť - od roku 1997 tak proudí do České republiky na základě dlouhodobého kontraktu zemní plyn z Norska. 5 RWE Transgas dodává plyn i přímým zákazníků, se kterými má od roku 2000 uzavřené smluvní vztahy. 6 Informace a podklady, včetně obrazových příloh, jsou převzaty z veřejně přístupných stránek ERÚ, případně České plynárenské unie. 7 Například rozsudek Evropského soudního dvora ve věci Hoffmann-La Roche (Case 85/76). 8 Licenci na uskladňování zemního plynu má rovněž i Česká rafinérská, a.s. Tyto zásobníky jsou ale používány výhradně pro potřeby této společnosti, kdy slouží pro uskladnění zemního plynu, který Česká rafinérská, a.s. jako výrobce plynu vytěží a nedodá do plynárenské soustavy. Z těchto důvodů tedy neslouží pro potřeby uskladňování zemního plynu pro účely zásobování plynem konečným zákazníkům, ale naopak pro uschování jí vytěženého plynu mimo sezónní dodávky. Pro tyto skutečnosti nejsou zásobníky provozované Českou rafinérskou, a.s zahrnuty v posuzovaném trhu. 9SPP Bohemia, a.s. dle kapitálové účasti z 51,82 % vlastní MND, a.s. Z tohoto pohledu se pro účely vymezení postavení na trhu uskladňování zemního plynu jedná o jednoho soutěžitele provozujícího podzemní zásobníky plynu. Slovenský plynárenský priemysel, a.s., který z 50 % vlastní SPP Bohemia, a.s., dále prostřednictvím jím ovládané slovenské společnosti NAFTA a.s. provozuje podzemní zásobník umístěný v západní části Slovenské republiky (Láb na Záhorí). 10 Virtuálním zásobníkem plynu se rozumí soubor všech podzemních zásobníků plynu jednoho provozovatele podzemního zásobníku plynu charakterizovaný jednou skladovací kapacitou. 11 Zvláštní ustanovení obsahuje povinnost smluvních stran se setkat a jednat v případě, kdy se zmenší velikost trhu v důsledku ztráty významných odběratelů PRDS, nebo v případě, že některý odběratel PRDS vyžaduje zvláštní přístup ohledně dodávek plynu, nebo povinnost projednat množství odebíraného plynu PRDS v případě přechodného podstatným způsobem sníženého odběru plynu v důsledku významného jednorázového poklesu odběru plynu ze strany významného odběratele PRDS 12 Zákon č. 222/94 Sb. , předcházející nyní platnému energetickému zákonu. 13 Obdobné podmínky (denní a týdenní obchodní nominace, sankční platba za mimotoleranční odchylku, alokace části celkového finančního bonusu) upravené v návrzích RS a DKS předkládaných PP, a.s. v roce 2005 ze strany RWE Transgas, byly součástí Dodatku č. 25, resp. 26 a 27 navrhovaného v roce 2005 ze strany RWE Transgas ke stávající Smlouvě o prodeji a nákupu zemního plynu č.j. 3003/0338/96. 14 Takto podaná žádost byla učiněna za právního režimu neupravujícího přístup třetích stran do zásobníků plynu; byla tak ze strany RWE Transgas považována spíše za indikativní poptávku po skladovací kapacitě. 15 Od 1.1.2005 nabyly účinnosti RS a DKS uzavřené s konsolidovanými PRDS. S PP, a.s. byl uzavřen Dodatek č. 18 ke stávající Smlouvě o prodeji a nákupu zemního plynu, ve kterém byla pro období roku 2005 stanovena cena za plyn pro kategorii oprávněných zákazníků. S JČP, a.s. nebylo dosaženo dohody o stanovení ceny, cena pro kategorii oprávněných zákazníků byla JČP, a.s. ze strany RWE Transgas účtována s ohledem na délku dodacího období a výstupů z probíhajících jednání; dodávka plynu mezi RWE Transgas a JČP, a.s. je uskutečňována dle podmínek stanovených původní a platnou Smlouvou o prodeji a nákupu zemního plynu. 16 Mechanismus průměrování ceny olejů v cenovém vzorci nakupovaného plynu, dle sdělení RWE Transgas, způsobuje, že […]. 17 Tímto souborem smluv se rozumí RS a DKS uzavřené RWE Transgas s konsolidovanými PRDS s účinností od 1.1.2005 a Smlouvy o prodeji a nákupu zemního plynu uzavřené RWE Transgas s JČP, a.s. a PP, a.s., které upravují podmínky dodávky plynu také pouze na hranice bilančních zón těchto nekonsolidovaných PRDS. 18 Zákon č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění pozdějších předpisů. 19 Viz například případ 85/76, Hoffmann-La Roche (1979) ECR str. 461, odstavec 126. 20 Viz případy 172/80, Züchner, (1981) ECR, str. 201, odstavec 18; C-309/99, Wouters, (2002) ECR I-1577, odstavec 95; případ C-475/99, Ambulanz Glöckner, (2001) ECR I-8089, odstavec 49; spojené případy C-215/96 a 216/96, Bangasco, (199) ECR I-135, odstavec 51; případ C-55/96, Job Centre, (1997) ECR I-7119, odstavec 37; a případ C-41/90, Höfner a Elser, (1991) ECR I-1979, odstavec 33. 21 Viz např. rozsudek v případě Züchner uvedený v poznámce pod čarou 10; případ 319/82, Kerpen &Kerpen (1983) ECR 4173, spojené případy 240/82 a ostatní, Stichting Sigarettenindustrie, (1985) ECR, str. 3831, odstavec 48, a spojené případy T-25/95 a ostatní, Cimenteries CBR, (2000) ECR II-491, odstavec 3930. 22 Viz odstavec 138 rozsudku v případě BPB Industries and British Gypsum. 23 Viz např. rozsudek v případu BPB Industries a British Gypsum. 24 V případě PP, a.s. byl ze strany ERÚ učiněn v prvoinstančním rozhodnutí č.j. P/4382/2006/2000 ze dne 26.5.2006 závěr, že RWE Transgas dosáhl nepřiměřeného hospodářského prospěchu v platbách za komoditu vůči PP, a.s. a tento prospěch vyčíslil ERÚ na hodnotu 1 409 929 Kč. V případě JČP, a.s. nebyla z její strany hrazena plná výše ceny za plyn stanovená ve fakturách ze strany RWE Transgas, výši ceny JČP, a.s. v roce 2005 reklamovala. Tím nedošlo k faktickému přenosu na oprávněné zákazníky JČP, a.s., ale JČP, a.s. sama nesla právní následky takto zvoleného postupu. 25 Například United Brands (Case 27/76), odstavec 201. 26 Například rozsudek Evropského soudního dvora Société Technique Miniere v. Maschinenbau Ulm (Case 56/65), odstavec 303. 27 Absenci této legální povinnosti ostatně účastník řízení opakovaně namítal. 28 Viz např. rozsudek v případu BPB Industries a British Gypsum. 29 E.ON Czech Holding AG na začátku roku 2006 uzavřela dohodou o výměně podílů v plynárenských společnostech v České republice se společnostmi náležejícími do holdingu skupiny RWE (RWE Energy a RWE Gas International), na jejíž základě posílí své postavení v JČP, a.s. (13 % podíl vzroste na 60%) a v PP, a.s. (zisk 49 % podílu v PP, a.s. a současně 25 % podílu ve společnosti Pražská plynárenská Holding a. s. držící 51 % podíl v PP, a.s.). 30 Rovněž Soudní dvůr nekvantifikoval značný dopad na hospodářskou soutěž. V rozhodnutí Cement/Kerpen (JCJ Dec. 14, 1983, 1983 ECR) potvrdil Soudní dvůr aplikaci článku 81/1 Smlouvy ES i při velmi nízkém tržním podílu a obratu, aniž by specifikoval prahové hodnoty pro kategorie appreciability. Viz rovněž EEC Competition Law autorů L.Ritter, W.D. Braun a F. Rawlinson, Kluwer Law and Taxatin Publishers, str. 177.

Záznam v JSON https://api.hlidacstatu.cz/api/v2/datasety/rozhodnuti-uohs/zaznamy/6177
Popis API

Databáze nově na Hlídači

Pokud máte tip na zajímavý zdroj dat, podělte se s ostatními. Anebo se koukněte na nápady ostatních.

Chybí vám zde nějaká data? Přidejte je a pomozte i ostatním, je to snadné.