Č. j.: R120/2006/02-02580/2007/300-Šp       V Brně dne 2. února 2007
                
                Ve správním řízení o rozkladu doručeném dne 13. 10. 2006 navrhovatelem - sdružením společností
                
                společnost STRABAG a.s., IČ: 60838744, se sídlem Na Bělidle 198/21, 150 00 Praha 5, za niž jedná Ing. Jiří Svoboda, předseda představenstva a Dipl.Ing. Milan Jendrusak, člen představenstva, zastoupená na základě plné moci ze dne 29. 3. 2006 Ing. Petrem Čechalem, prokuristou,
                
                
                společnost Dálniční stavby Praha, a.s., IČ: 40614948, se sídlem Na Bělidle 198/21, 150 00 Praha 5, za niž jedná Jaroslav Katzer, předseda představenstva, a Peter Kašpar, člen představenstva, zastoupená na základě plné moci ze dne 30. 3. 2006 společností STRABAG a.s., IČ: 60838744, se sídlem Na Bělidle 198/21, 150 00 Praha 5,
                
                
                společnost FLECK-CS Elektroengineering, spol. s r.o., IČ: 41690192, se sídlem Hornoměcholupská 518/68, 102 00 Praha 10, za niž jedná Ing. Bohdan Kališ, jednatel, zastoupená na základě plné moci ze dne 30. 3. 2006 společností STRABAG a.s., IČ: 60838744, se sídlem Na Bělidle 198/21, 150 00 Praha 5
                
                proti rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže ze dne 26. 9. 2006, č.j. S231/2006-17017/2006/540-RP, ve věci přezkoumání úkonů zadavatele - České republiky - Ministerstva obrany, se sídlem Tychonova 1, 160 00 Praha, za něhož jedná Ing. Jaroslav Valchář, ředitel Vojenské ubytovací a stavební správy, učiněných při zadávání nadlimitní veřejné zakázky
                
                "Náměšť nad Oslavou - výstavba stání pro vrtulníkovou techniku - realizace" v otevřeném řízení podle § 25 odst. 2 písm. a) zákona č. 40/2004 Sb., ve znění zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 437/2004 Sb., zákona č. 60/2005 Sb., zákona č. 124/2005 Sb., zákona č. 179/2005 Sb., zákona č. 253/2005 Sb., zákona č. 377/2005 Sb. a zákona č. 413/2005 Sb., jehož oznámení bylo na centrální adrese uveřejněno dne 2. 2. 2006 pod evidenčním číslem 50016981 a v Úředním věstníku EU dne 3. 2. 2006 pod evidenčním číslem 25097-2006-CS,
                
                jsem podle § 152 odst. 5 písm. b) zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění zákona č. 413/2005 Sb., na základě návrhu rozkladové komise, ustavené podle § 152 odst. 3 téhož zákona, rozhodl takto:
                
                Rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže ze dne 26. 9. 2006, č.j. S231/2006-17017/2006/540-RP,
                
                p o t v r z u j i
                
                a podaný rozklad
                
                z a m í t á m.
                
                O d ů v o d n ě n í
                
                I. Zadávací řízení a prvostupňové řízení před Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže
                
                Česká republika - Ministerstvo obrany, se sídlem Tychonova 1, 160 00 Praha 6, jejímž jménem jedná Ing. Jaroslav Valchář, ředitel Vojenské ubytovací a stavební správy Brno (dále jen "zadavatel"), uveřejnilo podle § 84 odst. 1 písm. a) zákona č. 40/2004 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 437/2004 Sb., zákona č. 60/2005 Sb., zákona č. 124/2005 Sb., zákona č. 179/2005 Sb., zákona č. 253/2005 Sb., zákona č. 377/2005 Sb. a zákona č. 413/2005 Sb., (dále jen "zákon"), dne 2.2.2006 pod ev. č. 50016981 na centrální adrese a dne 3.2.2006 pod ev. č. 25097-2006-CS v Úředním věstníku Evropské unie, oznámení otevřeného zadávacího řízení na nadlimitní veřejnou zakázku "Náměšť nad Oslavou - výstavba stání pro vrtulníkovou techniku - realizace". Pozn.: pokud je v textu uveden odkaz na zákon, jedná se vždy o znění platné v době provedení úkonu Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen "Úřad" nebo "orgán dohledu") nebo v době provedení jednotlivých úkonů účastníků řízení.
                
                Ve stanovené lhůtě zadavatel obdržel tři nabídky. Během posuzování nabídek podle § 61 zákona hodnotící komise posoudila nabídkové ceny všech tří uchazečů jako mimořádně nízké, a proto si vyžádala od uchazečů jejich písemné zdůvodnění, a to v konkrétních položkách, které specifikovala v příloze. Uchazeč sdružení společností
                
                
                STRABAG a. s., IČ: 60838744, se sídlem Na Bělidle 198/21, 150 00 Praha 5, za niž jedná Ing. Jiří Svoboda, předseda představenstva a Dipl. Ing. Milan Jendrusak, člen představenstva, zastoupená na základě plné moci ze dne 29.3.2006 Ing. Petrem Čechalem, prokuristou (dále jen "STRABAG"),
                
                
                Dálniční stavby Praha, a. s., IČ: 40614948, se sídlem Na Bělidle 198/21, 150 00 Praha 5, za niž jedná Jaroslav Katzer, předseda představenstva a Peter Kaspar, člen představenstva, zastoupená na základě plné moci ze dne 30.3.2006 společností STRABAG, a
                
                
                FLECK-CS Elektroengineering, spol. s r. o., IČ: 41690192, se sídlem Hornoměcholupská 518/68, 102 00 Praha 10, za niž jedná Ing. Bohdan Kališ, jednatel, zastoupená na základě plné moci ze dne 30.3.2006 společností STRABAG (dále jen "sdružení STRABAG" nebo "navrhovatel")
                
                
                podal vysvětlení, v němž zejména uvedl, že nízká hladina nabídky vychází z celkově hospodárné realizace stavby, vysoké produktivity práce a možnosti kalkulovat nižší režijní náklady vzhledem k dalším probíhajícím stavbám v České republice. K tomu rozpracoval důkladně výrobní metody a technické zařízení, což se příznivě projevilo ve výši jeho nabídkové ceny. Přílohou svého vysvětlení uchazeč sdružení STRABAG hodnotící komisi doložil podrobnou kalkulaci jí vyžádaných položek výkazu výměr a srovnání cen položek s položkami ze své nabídky na realizaci jiné stavby.
                
                Zadavatel následně nechal vypracovat znalecký posudek č. 2738-156/06 ze dne 23. 6. 2006, ve znění dodatku č. 1 ze dne 27. 6. 2006, od znaleckého ústavu v oborech ekonomika a stavebnictví STAVEXIS s. r. o., Brno (dále jen "znalecký posudek"), a to za účelem zajištění podkladu pro posouzení objektivnosti zdůvodnění mimořádně nízkých nabídkových cen jednotlivými uchazeči. Zadavatel poté rozhodl o vyloučení uchazeče sdružení STRABAG z další účasti na zadávacím řízení. V odůvodnění svého rozhodnutí se zadavatel obdobně jako hodnotící komise přidržel znaleckého posudku, když uvedl, že výkonová kalkulace uchazeče se dostává na hranici reálnosti při uplatnění nízkých cen zemních prací a nekalkuluje režii a zisk u subdodávek. K tomu zadavatel doplnil, že prostor pro případný výkyv cen je vyčerpán, neboť cena byla zadavatelem stanovena jako nejvýše přípustná.
                
                Proti rozhodnutí zadavatele podal uchazeč sdružení STRABAG včas námitky, kterým zadavatel námitkám nevyhověl. Jelikož uchazeč sdružení STRABAG se způsobem vyřízení námitek nesouhlasil, podal dopisem ze dne 3. 8. 2006 návrh k přezkoumání úkonů zadavatele k Úřadu. Ke dni 4. 8. 2006, kdy Úřad návrh obdržel, zahájil správní řízení o přezkoumání úkonů zadavatele, za jehož účastníky označil v souladu s § 99 zákona zadavatele a navrhovatele.
                
                Jak vyplynulo z podaného návrhu, podle navrhovatele zadavatel porušil zákon tím, že nevzal zodpovědně v úvahu předložené objektivní důvody výše nabídkové ceny. Navrhovatel měl přitom za to, že mimořádně nízkou nabídkovou cenu řádně zdůvodnil a vysvětlil. Navrhovatel dále odmítl existenci rizika předčasného ukončení prací před splněním smlouvy, což podepřel svou ekonomickou silou a silou koncernu STRABAG SE. Navrhovatel dále považuje za nedostatečné posouzení skutečností, které uplatňoval v námitkách, tj. že v nabídce je kalkulována režie u subdodávek a že neúčtování zisku u těchto položek je vyjádřením korektního přístupu k subdodavatelům. Navrhovatel také upozornil, že očekává "posilování" české koruny a z toho pro něj plynoucí pokles cen mechanizace. Navrhovatel proto požadoval, aby orgán dohledu rozhodnutí o vyloučení uchazeče zrušil a zadavateli uložil provést nové posouzení nabídek.
                
                Zadavatel k otázce nulového zisku u subdodávek uvedl, že jej považuje za neobvyklý, přičemž odkázal na základní účel podnikání, jímž je tvorba zisku. Co se týče navrhovatelova předpokladu o posilování koruny a poklesu cen mechanizace, považoval jej za pouhou domněnku a za pravděpodobnější naopak považoval růst cen v důsledku růstu vstupních nákladů, a to i v zahraničí. Zadavatel dodal, že výše nabídkové ceny vyvolává vážné pochybnosti o její reálnosti, když nebyla jednoznačně podložena objektivními skutečnostmi a odvolal se přitom na závěry znaleckého posudku.
                
                Na zadavatelovo vyjádření reagoval navrhovatel replikou, v níž uvedl, že závěr znaleckého posudku považuje za irelevantní. Možná rizika ve vztahu ke kalkulovaným cenám, v nichž jsou započteny veškeré náklady, se pohybují řádově ve statisících korunách a byly by nákladem uchazeče sdružení STRABAG. Dále pak uvedl, že tato případná rizika jsou eliminována rozdílem oproti druhé nejnižší nabídkové ceně, tj. částkou 96 mil. Kč. Závěrem pak navrhovatel trval na argumentech obsažených v návrhu a upozornil, že realizace zakázky za vyšší cenu bude na úkor jiného možného využití veřejných prostředků v rezortu obrany.
                
                Napadené rozhodnutí
                
                Po přezkoumání všech rozhodných skutečností vydal Úřad dne 26. 9. 2006 rozhodnutí č.j. S231/2006-17017/2006/540-RP, kterým rozhodl, že se správní řízení podle § 101 odst. 5 zákona zastavuje, neboť nebylo shledáno porušení zákona.
                
                Úvodem Úřad uvedl, že koncept mimořádně nízké nabídkové ceny není v zákoně definován a jedná se o neurčitý právní pojem vyžadující interpretaci. Obecně je smyslem ustanovení týkajících se mimořádně nízké nabídkové ceny identifikovat ty nabídky, které vzbuzují oprávněné podezření, že uchazeč nebude s to za nabídnutou cenu předmět veřejné zakázky řádně splnit. Pokud hodnotící komise vyžaduje zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny, měla by v žádosti v zájmu zachování principu transparentnosti poukázat na to, v čem spatřuje nereálnost nabídkové ceny, aby se uchazeči mohli k žádosti konkrétně vyjádřit. V šetřeném případě byl výše uvedený postup dodržen, když hodnotící komise uchazečům přesně specifikovala jednotlivé položky, u nichž vyžadovala vysvětlení.
                
                Dále uvedl orgán dohledu, že uznává argument zadavatele, že kalkulace zemních prací u uchazeče sdružení STRABAG, která používá nadměrně strojní práce tam, kde je obyčejně vyšší poměr práce ruční, nebyla uchazečem jednoznačně objektivně zdůvodněna, a to ani později během řízení o námitkách, ani ve správním řízení. Takto uchazečem dosažená snížená cena činí v součtu za znalcem definované "významné skupiny prací" jen 17 % projektantem stanovené ceny (str. 21 znaleckého posudku). Nejedná se přitom o statisícové položky, jak uvádí uchazeč sdružení STRABAG. Znalcem definované "významné skupiny prací" jejichž součástí jsou zejména zemní práce tvoří cca 35 % finančního objemu celkových prací předpokládaných projektem a uchazeč sám je oceňuje na více než 34 mil. Kč. Je tedy zřejmé, že u těchto prací ze závěrů znaleckého posudku vyvstává důvodné podezření, že nejsou kalkulovány na realistickém základě a mohly by zapříčinit to, že uchazeč nebude zakázku plnit řádným způsobem. To že uchazeč je výkonově silnou skupinou a vedoucí účastník sdružení přestavuje člena finančně silného koncernu přitom nemůže být univerzálním argumentem objektivizujícím cenovou kalkulaci uchazeče.
                
                Současně lze podle Úřadu souhlasit se závěrem učiněným znalcem i zadavatelem, že je neobvyklé, aby uchazeč neúčtoval zisk u subdodávek některých prací nebo materiálu užitých při realizaci díla. Nicméně není správná interpretace tohoto závěru jako neobjektivního důvodu mimořádně nízké nabídkové ceny. Nelze vyloučit (a k tomu dospěl v podstatě také znalec, když uvedl, že celkové množství těchto položek nelze určit), že uchazeč svůj zisk, byť jakkoliv nízký, kalkuluje na jiných položkách celkového rozpočtu stavby. Skutečnost zjištěná zadavatelem týkající se neúčtování zisku u některých položek tedy nemůže sama o sobě být podkladem pro posouzení ceny jako mimořádně nízké, která by ohrožovala reálnost realizace plnění ze strany uchazeče.
                
                Orgán dohledu uzavřel, že z povahy zjišťování a posuzováním mimořádně nízké nabídkové ceny je zřejmé, že se jedná o problematiku, jenž vyžaduje odborné posouzení. Výsledkem takového odborného posouzení nemůže nikdy být naprostá jistota zadavatele o učiněných závěrech, tedy o možnosti nebo nemožnosti realizace zakázky za nabídnutou cenu. Zadavatel nemá možnost se v praxi přesvědčit o tom, zda by uchazeč skutečně dodržel nabídnutou cenu a podmínky realizace, a proto je z hlediska zákona možné od zadavatele vyžadovat pouze oprávněnou, věcně podloženou pochybnost o realizovatelnosti nabídky. V šetřeném případě přitom zadavatel věnoval posouzení zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny odpovídající odbornou péči a pozornost. S ohledem na výše uvedené Úřad neshledal v postupu hodnotící komise a zadavatele porušení ustanovení § 61 odst. 1 zákona. Zadavatel řádně posoudil zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny uchazeče sdružení STRABAG, k čemuž využil také odborný názor znalce. Posouzení bylo provedeno v souladu se zákonem, když zdůvodnění části nabídky týkající se cen zemních prací nebylo uchazečem objektivně zdůvodněno. Lze tedy uzavřít, že uchazeč sdružení STRABAG byl vyloučen v souladu se zákonem.
                
                II. Námitky rozkladu
                
                Proti citovanému rozhodnutí orgánu dohledu podal navrhovatel dne 13. 10. 2006 rozklad, ve kterém nesouhlasí s rozhodnutím orgánu dohledu zejména proto, že argumentace zadavatele, kterou orgán dohledu akceptuje, se opírá o odhady cen projektanta. Současně u znalcem definované "významné skupiny prací", jejichž součástí jsou zejména zemní práce, znalec ve svých závěrech vychází ze srovnání cen projektanta a navrhovatele. Přitom nereálnost propočtů cen projektanta a tím i zadavatele jednoznačně prokazuje mj. i to, že rozdíl mezi nabídkou uchazeče sdružení STRABAG a sdružením SKANSKA DS a.s., SSŽ a.s. a TECHNISERV, spol. s r. o. je cca 96 mil. Kč, ale přitom rozdíl "významné skupiny prací, která tvoří 35 % finančního objemu celkových prací" mezi projektantem a navrhovatelem činí cca 170 mil. Kč. Dále průměr všech nabídkových cen je necelých 53 % z ceny odhadnuté zadavatelem. Navrhovatel tedy považuje ceny předpokládané zadavatelem za zavádějící. K objektivnímu a spravedlivému rozhodnutí musí dle názoru navrhovatele vycházet Úřad z nově zpracovaného nezávislého znaleckého posudku.
                
                Závěr rozkladu
                
                Z výše uvedených důvodů navrhovatel žádá, aby předseda Úřadu přehodnotil napadené rozhodnutí a aby zadavateli uložil opatření k nápravě, zejména zrušit rozhodnutí zadavatele o vyloučení navrhovatele z předmětné veřejné zakázky a provést nové posouzení nabídek.
                
                III. Řízení o rozkladu
                
                Správní orgán prvního stupně neshledal důvody pro postup podle § 87 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "správní řád") a v souladu s § 88 odst. 1 správního řádu postoupil věc orgánu rozhodujícímu o rozkladu.
                
                Po projednání rozkladu a veškerého spisového materiálu rozkladovou komisí jmenovanou podle § 152 odst. 3 správního řádu a po posouzení případu ve všech jeho vzájemných souvislostech jsem podle § 89 odst. 2 správního řádu napadené rozhodnutí přezkoumal v rozsahu námitek uvedených v rozkladu a s přihlédnutím k návrhu rozkladové komise dospěl k následujícímu závěru:
                
                Úřad tím, že svým rozhodnutím ze dne 26. 9. 2006, č.j. S231/2006-17017/2006/540-RP, rozhodl, že se správní řízení podle § 101 odst. 5 zákona zastavuje, neboť nebylo shledáno porušení zákona, rozhodl správně a v souladu se zákonem. Rovněž s odůvodněním napadeného rozhodnutí jsem se v plné míře ztotožnil.
                
                IV. K námitkám rozkladu
                
                Ustanovení § 61 odst. 1 zákona stanoví, že jestliže nabídka obsahuje mimořádně nízkou nabídkovou cenu ve vztahu k předmětu veřejné zakázky, musí si hodnotící komise vyžádat od uchazeče písemné zdůvodnění. Hodnotící komise pak musí vzít v úvahu zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny, jestliže je tato nabídková cena zdůvodněna objektivními příčinami, zejména z důvodu výjimečné hospodárnosti realizace nebo výrobní metody, originality, případně objevnosti technického řešení nebo příznivých podmínek u uchazeče. Neodůvodnil-li uchazeč mimořádně nízkou nabídkovou cenu ve stanovené lhůtě nebo posoudila-li hodnotící komise jeho zdůvodnění jako neopodstatněné, nabídku vyřadí. Podle ustanovení § 61 odst. 4 zákona týkající se písemného vysvětlení nejasnosti nabídky, hodnotící komise vyřadí nabídku, pokud uchazeč nepředloží vysvětlení ve lhůtě 7 dnů ode dne doručení žádosti o vysvětlení nabídky, pokud hodnotící komise nestanoví lhůtu delší.
                
                Plně se shoduji se závěrem orgánu dohledu, že zákon v žádném svém ustanovení nedefinuje výslovně koncept mimořádně nízké nabídkové ceny. Zákon a dokonce ani judikatura by ostatně ani nemohli v případě mimořádně nízké nabídkové ceny být jediným vodítkem, neboť při posouzení, zda je nabídková cena skutečně mimořádně nízká, vždy budou významnou roli hrát konkrétní okolnosti případu. Z uvedeného důvodu zákon svěřil posouzení reálnosti nabídkové ceny do rukou hodnotící komise.
                
                Smyslem ustanovení zákona týkajících se mimořádně nízké nabídkové ceny je identifikovat takové nabídky, které vzbuzují u zadavatele oprávněné podezření, že uchazeč nebude schopen za nabídnutou cenu předmět veřejné zakázky realizovat. Není reálné po zadavateli požadovat, aby v momentu podání nabídky s absolutní jistotou věděl, zda uchazeč předmět veřejné zakázky za nabídnutou cenu skutečně splní, či nikoli. Proto stačí, aby zadavatel měl právě jen zmíněné oprávněné podezření, protože v konečné fázi je to pouze on, kdo nese riziko, kdyby se při plnění předmětu veřejné zakázky ukázalo, že nabídková cena byla opravdu mimořádně nízká. V zájmu zachování principu transparentnosti a nediskriminace však musí zadavatel uvést v žádosti o vysvětlení nejasností nabídky (§ 61 odst. 4 zákona) všechny skutečnosti, na kterých se zakládá jeho oprávněná pochybnost o schopnosti uchazeče veřejnou zakázku za nabídnutou cenu realizovat. V opačném případě by se uchazeč dostal do pozice, kdy by nevěděl, s čím se má ve svém vysvětlení vypořádat a k čemu se má vyjádřit. Taktéž v okamžiku, kdy zadavatel (resp. jeho hodnotící komise) obdrží uchazečovo vysvětlení a hodnotící komise na jeho základě zkoumá, zda vysvětlení je dostačující, je zadavatel v případě, kdy přistoupí k vyloučení uchazeče, povinen uvést, které skutečnosti byly důvodem pro toto rozhodnutí, jinak by zadavatelovo rozhodnutí bylo nepřezkoumatelné.
                
                Pokud jde o navrhovatelovu námitku ohledně skutečnosti, že ceny uvedené projektantem v zadávací dokumentaci jsou nadhodnoceny, uvádím, že lze považovat za obvyklé, že v případě veřejných zakázek na stavební práce zadavatelé vycházejí při stanovení předpokládané ceny veřejné zakázky z cen jednotlivých prací (výkazu výměr) stanovených v projektu stavby. Jde o obecně známý fakt, že směrné katalogové ceny prací uvedené v dokumentu "Cenová soustava ÚRS" společnosti ÚRS Praha, a.s., nebo v dokumentu "Sborníky cen stavebních a montážních prací" společnosti RTS, a.s., používané pro ocenění prací v projektech, nemohou zcela odpovídat realitě konkrétního projektu, neboť nemohou odrážet specifika dané zakázky. To, že zadavatelem předpokládaná cena veřejné zakázky není v přímé relaci s aktuální situací na stavebním trhu, však automaticky neznamená, že neexistuje cena, která je vůči předpokládané ceně nepřiměřeně nízká a vzbuzující vážné pochybnosti o tom, že uchazeč bude s to plnit za tuto cenu předmět veřejné zakázky. Reálná cena je výslednicí nabídky a poptávky a jako taková nemůže být zadavateli předem známa. Spoléhá-li však zadavatel při svém úsudku na ve stavebnictví běžné používané měrné ceny uvedené v projektu, nelze mu vytknout jen proto zanedbání jeho povinností. Zákon z hlediska identifikace mimořádně nízké nabídkové ceny vyžaduje, aby zadavatel výši nabídkových cen zkoumal ve vztahu k ceně předpokládané. Současně však zákon nespojuje vyloučení uchazeče s pouhou identifikací nízké nabídkové ceny, jenž je vůči předpokládané ceně veřejné zakázky nízká. Rozhodující v daném případě vždy je, zda a jak byla tato nabídková cena uchazečem objektivně zdůvodněna.
                
                Jak již orgán dohledu uvedl v napadeném rozhodnutí, v šetřeném případě byl zákonem stanovený postup dodržen, když hodnotící komise uchazečům přesně specifikovala položky, u nichž požadovala vysvětlení. Navrhovatel podal hodnotící komisi vysvětlení, kde zejména uvedl, že nízká hladina nabídkové ceny vychází z hospodárné realizace stavby, vysoké produktivity práce a možnosti kalkulovat nižší režijní náklady. Dále navrhovatel uvedl, že důkladně rozpracoval výrobní metody a technická zařízení, což se příznivě projevilo ve výši jeho nabídkové ceny, a ke svému vysvětlení přiložil podrobnou kalkulaci vyžádaných položek výkazu výměr. Ve znaleckém posudku zpracovaném stavebně expertizní znaleckou a poradenskou kanceláří STAVEXIS, s. r. o., o jehož závěry zadavatel své rozhodnutí o vyloučení navrhovatele opřel, znalec uzavřel, že nabídková cena navrhovatele nebyla jednoznačně zdůvodněna objektivními příčinami. I přes výše uvedené nebyl zákonným důvodem vyloučení navrhovatele nízký procentuální podíl "významných prací" na předpokládané ceně těchto prací, ale to, že navrhovatel obrácený poměr normo- a strojohodin nijak objektivně nezdůvodnil. Jinými slovy, významné snížení ceny u zemních prací dosažené neobvykle vyšším využitím strojů tam, kde se předpokládá využití lidské práce, navrhovatel nijak nevysvětlil, a to ani v rozkladu.
                
                Uzavírám tedy, že zadavatel při posouzení mimořádně nízké nabídkové ceny nezanedbal povinnost postupovat transparentně a nediskriminačně, protože se snažil pečlivě a zodpovědně posoudit, zda cena nabídnutá navrhovatelem je skutečně mimořádně nízká. Důkazem toho je zejména skutečnost, že přistoupil k vypracování znaleckého posudku stavebně expertizní znaleckou a poradenskou kanceláří STAVEXIS, s. r. o., ačkoli mu zákon takový postup neukládá. Z uvedeného důvodu nepovažuji za potřebné zpracování nového znaleckého posudku, neboť uvedená společnost STAVEXIS, s. r. o. je znaleckým ústavem ve smyslu § 21 odst. 1 zákona č. 36/1997 Sb., o znalcích a tlumočnících, ve znění pozdějších předpisů, a tedy nezávislým subjektem. Pro úplnost dodávám, že orgán dohledu nemůže suplovat roli zadavatele a provádět hodnocení nabídek za něj. Jak vyslovil Krajský soud v Brně například v rozsudku ze dne 21. 7. 2005, č.j. 31 Ca 98/2004-47: "hodnocení nabídky výběrových komisí a vlastní rozhodnutí zadavatele jakožto volní aspekt procesu zadávání nelze podrobit přezkumné činnosti orgánu dohledu. Přezkumná činnost orgánu dohledu spočívá výhradně v kontrole, zda byly řádně dodrženy předepsané postupy a úkony zajišťující rámec pro vlastní posouzení a hodnocení nabídek. Vlastní posouzení je právě bod, který nesmí dozorující orgán překročit, protože by se tak sám stal hodnotitelem nabídek. Nelze přezkoumávat úvahy členů výběrové komise, neboť tím by se orgán dohledu ve svých důsledcích postavil do role zadavatele a určoval by, která zakázka má vyhovět stanoveným kritériím. Orgán dohledu proto nemůže přebírat odpovědnost za výběr nejvhodnější nabídky."
                
                V. Závěr
                
                Po zvážení všech aspektů dané věci a po zjištění, že Úřad postupoval ve věci v souladu se zákonem a správním řádem, když posoudil případ ve všech jeho vzájemných souvislostech a zhodnotil veškeré písemné podklady, jsem dospěl k závěru, že nenastaly podmínky pro zrušení nebo změnu napadeného rozhodnutí z důvodů uváděných v rozkladu.
                
                Vzhledem k výše uvedenému, když jsem neshledal důvody, pro které by bylo nutno napadené rozhodnutí změnit nebo zrušit, rozhodl jsem tak, jak je ve výroku uvedeno.
                
                P o u č e n í
                
                Proti tomuto rozhodnutí se nelze podle § 91 odst. 1 správního řádu dále odvolat.
                
                Ing. Martin Pecina, MBA
                předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže
                
                Obdrží:
                
                1. Ministerstvo obrany, se sídlem Tychonova 1, 160 00 Praha, za něhož jedná Ing. Jaroslav Valchář, ředitel Vojenské ubytovací a stavební správy Brno
                
                2. STRABAG a.s., se sídlem Na Bělidle 198/21, 150 00 Praha 5, za niž jedná Ing. Jiří Svoboda, předseda představenstva a Dipl.Ing. Milan Jendrusak, člen představenstva
                
                3. spis.
                
                Vypraveno dne: viz otisk razítka na poštovní obálce