Č.j.: R040/2007/02-07002/2007/310-Šp
                V Brně dne 6. dubna 2007
                
                Ve správním řízení o rozkladu doručeném dne 8. 2. 2007 navrhovatelem - společností ODS - Dopravní stavby Ostrava, a.s., IČ: 25378147, se sídlem Starobělská 3040/56, 704 16 Ostrava, za niž jedná Ing. Pavel Vítek, předseda představenstva,
                
                proti rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže ze dne 15. 1. 2007, č.j. S364/2006-01226/2007/510-jl, ve věci přezkoumání úkonů zadavatele - Statutární město Ostrava - městský obvod Poruba, IČ: 00845451, se sídlem Klimkovická 28/55, 708 56 Ostrava - Poruba, za něhož jedná Miroslav Novák, starosta,
                
                učiněných ve veřejné zakázce "Rekonstrukce zpevněných ploch na ulicích Alšově, Budovatelské, Čs. exilu, Kopeckého, Urxově, Ostrava - Poruba, vč. vybudování parkovišť", zadávané v otevřeném řízení podle § 27 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, jehož oznámení bylo v informačním systému o veřejných zakázkách uveřejněno dne 22. 8. 2006 pod ev. č. 60000876,
                
                jehož dalším účastníkem je společnost STAVIA - silniční stavby, a.s., IČ: 25864092, se sídlem Střádalů 631/47, 718 00 Ostrava - Kunčičky, za něhož jedná Jiří Slíva, předseda představenstva, a František Kročil, místopředseda představenstva, jemuž byla veřejná zakázka přidělena,
                
                jsem podle § 152 odst. 5 písm. b) zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění zákona č. 413/2005 Sb., na základě návrhu rozkladové komise, ustavené podle § 152 odst. 3 téhož zákona, rozhodl takto:
                
                Rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže ze dne 15. 1. 2007, č.j. S364/2006-01226/2007/510-jl,
                
                p o t v r z u j i
                
                a podaný rozklad
                
                z a m í t á m.
                
                O d ů v o d n ě n í
                
                I. Zadávací řízení a prvostupňové řízení před Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže
                
                Statutární město Ostrava - městský obvod Poruba, IČ: 00845451, Klimkovická 28/55, 708 56 Ostrava-Poruba, za něhož jedná Miroslav Novák, starosta (dále jen "zadavatel"), uveřejnilo podle § 26 odst. 1 písm. a) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách (dále jen "zákon"), v informačním systému o veřejných zakázkách dne 22. 8. 2006 pod ev. č. 60000876, oznámení otevřeného řízení za účelem zadání podlimitní veřejné zakázky "Rekonstrukce zpevněných ploch na ulicích Alšově, Budovatelské, Čs. exilu, Kopeckého, Urxově, Ostrava-Poruba vč. vybudování parkovišť". Kritériem pro zadání veřejné zakázky byla nejnižší nabídková cena.
                
                Pozn.: pokud je v textu uveden odkaz na zákon, jedná se vždy o znění platné v době provedení úkonu Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen "Úřad" nebo "orgán dohledu") nebo v době provedení jednotlivých úkonů účastníků řízení.
                
                Ze zprávy o posouzení a hodnocení nabídek vyplývá, že hodnotící komise posoudila nabídkové ceny uchazečů ODS-Dopravní stavby Ostrava, a. s., IČ: 25378147, se sídlem Starobělská 3040/56, 704 16 Ostrava, za niž jedná Ing. Pavel Vítek, předseda představenstva (dále jen "navrhovatel") a Strabag, a. s., jako mimořádně nízké, a proto požádala jmenované uchazeče o jejich zdůvodnění ve smyslu § 77 zákona. Hodnotící komise posoudila zdůvodnění předložená oběma uchazeči jako neopodstatněná, a nabídky obou uchazečů vyřadila. Jako nejvhodnější byla vyhodnocena nabídka, kterou předložil uchazeč STAVIA - silniční stavby, a. s. (dále jen "vítězný uchazeč").
                
                Proti rozhodnutí zadavatele ze dne 12. 10. 2006 o vyloučení navrhovatele podal tento v zákonné lhůtě námitky, kterým však zadavatel nevyhověl. Vzhledem k tomu, že navrhovatel nepovažoval rozhodnutí zadavatele o námitkách za učiněné v souladu se zákonem, podal návrh na přezkoumání rozhodnutí zadavatele o námitkách k Úřadu. Ke dni 15. 11. 2006, kdy Úřad návrh obdržel, bylo zahájeno správní řízení o přezkoumání úkonů zadavatele, za jehož účastníky Úřad označil zadavatele, navrhovatele a vítězného uchazeče.
                
                V návrhu navrhovatel uvedl, že zadavatel odůvodnil neopodstatněné zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny tím, že některé položky ve výkazu výměr byly oceněny nulou a že takto zpracovaný výkaz výměr představuje nesplnění zadávacích podmínek. Zdůvodnění vyloučení a zamítnutí námitky jsou podle navrhovatele nekonzistentní a vzájemně zmatečná, neboť v zamítnutí je uváděn jako důvod "ocenění některých položek nulou" a v zamítnutí námitky přibývá důvod "nereálná celková nabídková cena". To způsobilo, že v námitce nebylo možno reagovat na důvod, který přibyl až v jejím zamítnutí. Ocenění některých položek nulou není jednoznačně v rozporu se zadávacími podmínkami, neboť požadavek na ocenění všech položek byl splněn. Jsou-li na určité položky nulové náklady, nelze splnit zadávací podmínky jinak, než jejich oceněním nulou, protože jejich ocenění jakoukoliv jinou cenou by nebylo pravdivé. Nabídková cena není ve vztahu k předmětu veřejné zakázky mimořádně nízká, neboť ani jedna položka vlastních prací, ani dodávky subdodavatelů nejsou kalkulovány se ztrátou, všechny materiály jsou kalkulovány v prvotřídní kvalitě a v souladu se zadávací dokumentací, a není tedy důvod nabídkovou cenu považovat za rozpornou se zákonem o zadávání veřejných zakázek, ani s judikaturou Evropského soudního dvora, který chápe mimořádně nízkou nabídkovou cenu jako cenu, která nezaručuje uchazeči zisk.
                
                K tomu uvedl zadavatel, že předložená nabídková cena není reálná pro realizaci veřejné zakázky, neboť některé položky jsou mimořádně nízké a některé nejsou oceněny vůbec, respektive jsou oceněny nulou. Celková nabídková cena stěžovatele je o 51% nižší než rozpočtová předpokládaná cena a o cca 35 % nižší než cena vítězného uchazeče. Stěžovatel ve svém zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny uvedl, že položky, které jsou "oceněny nulou", jsou rozpuštěny v cenách jednotlivých materiálů či v jednotkových cenách. Zadavatel předpokládal, že uchazeči zpracují nabídkové ceny v souladu s předloženým výkazem výměr tak, aby nemohlo docházet k situacím, aby při posuzování jednotlivých cenových nabídek nebyly shodné podmínky. Výkaz výměr a jeho jednotlivé položky jsou součástí zadávacích podmínek, které musí být uchazečem v nabídce splněny. Výkaz výměr slouží k zajištění přesné definice předmětu veřejné zakázky a následné porovnatelnosti obdržených nabídek. Při aplikaci stěžovatele, že položky jsou rozpuštěny v cenách jednotlivých materiálů či v jednotkových cenách, by výkaz výměr postrádal smysl, neboť by nebylo zřejmé, zda jsou nabídky vzájemně porovnatelné, tj. zda obsahují shodné plnění, a takové by nebylo možné navzájem porovnat a hodnotit. Dále nesouhlasil, že neoceněné "nulové" položky stěžovatele jsou zanedbatelné. Závěrem uvedl, že zpracování výkazu výměr, který nekoresponduje s požadavky zadavatele, představuje především nesplnění zadávacích podmínek, se kterým zákon spojuje povinnost zadavatele vyloučit tohoto uchazeče z další účasti v zadávacím řízení.
                
                Napadené rozhodnutí
                
                Dne 15. 1. 2007 vydal Úřad rozhodnutí č.j. S364/2006-01226/2007/510-jl, kterým rozhodl, že se správní řízení podle § 118 zákona zastavuje. Současně podle § 119 odst. 2 zákona a podle § 1 odst. 1 vyhlášky č. 328/2006 Sb., kterou se stanoví paušální částka nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele pro účely zákona o veřejných zakázkách, zadavateli nevzniká povinnost nahradit náklady řízení o přezkoumání úkonů zadavatele.
                
                Úvodem Úřad odkázal na ustanovení § 77 odst. 1 zákona, které stanoví, že při posouzení nabídek uchazečů z hlediska splnění zadávacích podmínek posoudí hodnotící komise též výši nabídkových cen ve vztahu k předmětu veřejné zakázky. Jestliže nabídka obsahuje mimořádně nízkou nabídkovou cenu ve vztahu k předmětu veřejné zakázky, musí si hodnotící komise vyžádat od uchazeče písemné zdůvodnění těch částí nabídky, které jsou pro výši nabídkové ceny podstatné; zdůvodnění musí být uchazečem doručeno ve lhůtě 3 pracovních dnů ode dne doručení žádosti uchazeči, pokud hodnotící komise nestanoví lhůtu delší. Podle § 77 odst. 2 zákona hodnotící komise může vzít v úvahu zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny, jestliže je tato cena zdůvodněna objektivními příčinami. Posouzení, zda nabídková cena konkrétního uchazeče je, či není mimořádně nízká náleží výlučně hodnotící komisi. Hodnotící komise tedy musí posoudit, zda nabídková cena hodnoceného uchazeče je reálná ve vztahu k předmětu veřejné zakázky a k okolnostem a podmínkám, za kterých by byl předmět veřejné zakázky konkrétním uchazečem plněn. Není vyloučeno, že některý z uchazečů může zadavateli reálně nabídnout cenu některé položky rozpočtu za podstatně nižší cenu, než obsahují nabídky ostatních uchazečů, a to např. z důvodu, že sídlo jeho společnosti je v blízkosti místa předmětu veřejné zakázky, z důvodu, že uchazeč poblíž místa plnění veřejné zakázky provádí jiné stavební práce a přebytečnou zeminu upotřebí na jiné stavbě, o využití přebytečné zeminy se dohodne s jiným subjektem, který ji dále využije, uchazeč může vlastnit vlastní skládku stavební suti a má výhodnější cenu za uložení zeminy, než ostatní uchazeči, apod. Nelze tedy automaticky vyloučit možnost, že některá položka položkového rozpočtu je nižší (příp. má nulovou hodnotu), než v případě ostatních uchazečů.
                
                Protože navrhovatel tím, že některé položky (přesun hmot, VRN) ocenil se zdůvodněním "rozpuštěno v cenách jednotlivých materiálů", příp. "rozpuštěno v jednotkových cenách", jak vyplývá z jeho zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny, lze konstatovat, že rozhodnutí zadavatele o jeho vyloučení bylo učiněno v souladu se zákonem. Navrhovatel nijak nevysvětlil důvody, resp. způsob "rozpuštění" cen některých položek v jiných položkách. Výkaz výměr slouží k co nejpřesnějšímu vymezení předmětu veřejné zakázky, aby nabídky uchazečů bylo možné porovnat a následně hodnotit. Účelu, pro který zákon počítá s vypracováním výkazu výměr, by však nemohlo být dosaženo, pokud by jednotliví uchazeči byli oprávněni druh práce zařazený pod určitou položkou výkazu výměr bez dalšího podřadit pod jinou jeho položku. V opačném případě by zadavatel nemohl vzájemně porovnávat jednotlivé cenové položky mezi uchazeči, poněvadž by nebylo zřejmé, co je vlastně pod kterou položkou konkrétního uchazeče vlastně podřazeno. Rovněž i v případě, že by došlo ke změně předmětu veřejné zakázky (vícepráce či méněpráce), bylo by velmi obtížné stanovit konečnou cenu veřejné zakázky, poněvadž by nebyly přesně známy ceny jednotlivých položek cenového rozpočtu, a tedy o kolik se změní cena veřejné zakázky vzhledem k ceně původní. Argumentaci zadavatele v rozhodnutí o námitkách tedy lze považovat za správnou. Orgán dohledu tedy neshledal v postupu zadavatele při vyloučení uchazeče porušení zákona, a proto rozhodl o zastavení správního řízení.
                
                Součástí rozhodnutí Úřadu podle § 119 zákona bylo též rozhodnutí o povinnosti zadavatele uhradit náklady správního řízení. Podle § 1 vyhlášky 328/2006 Sb., kterou se stanoví paušální částka nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele pro účely zákona o veřejných zakázkách je zadavatel povinen uhradit náklady řízení o přezkoumání úkonů zadavatele paušální částkou v případě, že Úřad rozhodl podle § 118 zákona o zrušení zadání veřejné zakázky nebo jen jednotlivého úkonu zadavatele. Protože Úřad správní řízení zastavil, nevznikla zadavateli ani povinnost hradit náklady řízení.
                
                II. Námitky rozkladu
                
                Proti rozhodnutí orgánu dohledu ze dne 15. 1. 2007, č.j. S364/2006-01226/2007/510-jl, byl Úřadu dne 8. 2. 2007 doručen rozklad navrhovatele. Navrhovatel má za to, že postup zadavatele odporuje zákonu. V šetřeném případě byla předpokládaná cena předmětu veřejné zakázky stanovena na 65 mil. Kč bez DPH. Ceny v nabídkách uchazečů, kteří nebyli ze zadávacího řízení vyloučeni, se pohybovaly v rozmezí od 48 077 038,30 Kč bez DPH do 64 633 399,- Kč bez DPH. Úřad konstatoval, že i s ohledem na rozmezí nabídkových cen se mu nabídková cena navrhovatele jeví jako mimořádně nízká.
                
                Úřad zcela pominul skutečnost, že navrhovatel ve své námitce ze dne 24. 10. 2006 jednoznačně uvedl, že: "Nulové" položky byly oceněny nulou ne proto, že by cena těchto položek byla rozpuštěna v jiných položkách, ale proto, že cena těchto položek je nulová, a rovněž zdůvodnil, proč je nulová. Proto je nepochybné, že celé zdůvodnění Úřadu týkající se této oblasti (nemožnost porovnání jednotlivých položek mezi uchazeči, nemožnost stanovení konečné ceny v případě výskytu víceprací či méněprací) je neopodstatněné a irelevantní.
                
                Úřad dále zcela pominul skutečnost, že nabídku cenově srovnatelnou s nabídkou navrhovatele předložil ještě jeden uchazeč. To, že k ní Úřad nepřihlíží jen proto, že tento uchazeč byl rovněž z další účasti ve výběrovém řízení vyloučen, je neodůvodnitelné. Zadavatel velice dobře věděl, že navrhovatelem nabízené položkové ceny jsou zcela reálné, a to proto, že za obdobné ceny realizoval v roce 2006 stavby "Regenerace zóny lehkého průmyslu Areál Nad Porubkou II. + III. část" a "Průmyslová zóna Nad Porubkou - část I - Výstavba a rekonstrukce místních komunikací zajišťujících přístup k zóně" (v těchto případech nebyla cena zadavatelem charakterizována jako mimořádně nízká). Právě z těchto faktů navrhovatel vyvozuje, že dva uchazeči v předmětné veřejné zakázce ocenili předmět veřejné zakázky skutečně objektivní a reálnou nabídkovou cenou, že ostatní účastníci této obchodní soutěže jednali patrně v rozporu se zákonem o ochraně hospodářské soutěže ve shodě a že soutěž o veřejnou zakázku neproběhla podle názoru navrhovatele v souladu se zákonem a transparentním způsobem. Tento názor je navrhovatel připraven podložit mj. posudkem soudního znalce.
                
                Závěr rozkladu
                
                Z výše uvedených důvodů navrhovatel žádá, aby označené rozhodnutí bylo zrušeno a jeho návrhu ze dne 13. 11. 2006 bylo vyhověno.
                
                III. Řízení o rozkladu
                
                Správní orgán prvního stupně neshledal důvody pro postup podle § 87 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "správní řád") a v souladu s § 88 odst. 1 správního řádu postoupil věc orgánu rozhodujícímu o rozkladu.
                
                Po projednání rozkladu a veškerého spisového materiálu rozkladovou komisí jmenovanou podle § 152 odst. 3 správního řádu a po posouzení případu ve všech jeho vzájemných souvislostech jsem podle § 89 odst. 2 správního řádu napadené rozhodnutí přezkoumal v rozsahu námitek uvedených v rozkladu a s přihlédnutím k návrhu rozkladové komise dospěl k následujícímu závěru:
                
                Úřad tím, že svým rozhodnutím ze dne 15. 1. 2007, č.j. S364/2006-01226/2007/510-jl rozhodl, že se správní řízení podle § 118 zákona zastavuje, rozhodl správně a v souladu se zákonem. Rovněž s odůvodněním napadeného rozhodnutí jsem se v plné míře ztotožnil.
                
                IV. K námitkám rozkladu
                
                Při posouzení věcné správnosti závěrů, které učinil orgán dohledu v napadeném rozhodnutí, jsem mj. vycházel i z tvrzení navrhovatele v podaném rozkladu, že "Nulové" položky byly oceněny nulou ne proto, že by cena těchto položek byla rozpuštěna v jiných položkách, ale proto, že cena těchto položek je nulová. Toto tvrzení je však ve zřejmém rozporu s tím, co uvedl navrhovatel ve vysvětlení mimořádně nízké nabídkové ceny, a to např. u položky "098 Přesun hmot" a položky "VRN" v části "SO 01 ulice Kopeckého". Z odůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny tedy jednoznačně vyplývá, že navrhovatel u některých položek, u nichž zadavatel požádal o vysvětlení mimořádně nízké nabídkové ceny, uvedl, že u cen některých položek došlo k jejich rozpuštění do položek jiných. Tuto skutečnost nemůže zhojit ani to, že navrhovatel následně v námitkách proti rozhodnutí zadavatele o navrhovatelově vyloučení tvrdil, že vyjádření k mimořádně nízké nabídkové ceně za použití zkratky "rozpuštěno v jednotkových cenách", nebylo příliš šťastné a bylo míněno tak, že se fakticky jedná pouze o položky zařízení staveniště, provoz investora a přesun hmot, když náklady na tyto položky jsou prakticky nulové, jelikož zařízení stanoviště navrhovatel nemusí budovat, jelikož provoz investora nenaruší jeho práce a jelikož mu náklady na přesun hmot ve smyslu ceníkové položky s ohledem na organizaci práce rovněž nevzniknou.
                
                Z výše uvedených skutečností vyplývá, že navrhovatelova argumentace není zcela konzistentní, neboť mezi tím, co navrhovatel uvedl v odůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny a v podaných námitkách spatřuji zjevný rozpor. Navíc formulacemi použitými v námitkách zpochybnil navrhovatel objektivitu svého zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny.
                
                V šetřeném případě je podstatná zejména skutečnost, že způsob, jakým navrhovatel zpracoval výkaz výměr, nekoresponduje s požadavky zadavatele, a tedy představuje nesplnění zadávacích podmínek. V takovém případě je pak zadavatel, resp. jeho hodnotící komise povinen podle § 71 odst. 10 zákona v návaznosti na § 71 odst. 8 písm. c) zákona takovou nabídku vyřadit. Výkaz výměr slouží k co nejpřesnějšímu vymezení předmětu veřejné zakázky tak, aby samotní uchazeči měli představu o způsobu zpracování nabídky. Jedině přesným vymezením jednotlivých položek ve výkazu výměr je možné zajistit, že nabídky uchazečů bude možné vzájemně porovnat a následně i objektivně hodnotit. V případě, kdy by každá položka de facto obsahovala u nabídky každého uchazeče jiné druhy prací, by proto zadavatel takové objektivní srovnání provést nemohl. Souhlasím proto plně se závěrem orgánu dohledu, že výše zmíněného účelu, který byl v době zpracování zákona sledován zakotvením povinnosti uchazečů vypracovat výkaz výměr, by nemohlo být dosaženo, kdyby byli jednotliví uchazeči oprávněni určitý druh práce zařazený pod určitou položkou výkazu výměr zahrnout či "rozpustit" do jiné položky výkazu výměr. Uvedená skutečnost má vliv i na případy, kdy v průběhu realizace veřejné zakázky vznikne potřeba provedení víceprací (analogicky také méněprací), protože v případě libovůle při zpracování výkazu výměr by nebylo možné či bylo by obtížné stanovit novou cenu předmětu veřejné zakázky.
                
                Pokud jde o otázku mimořádně nízké nabídkové ceny navrhovatele, předně konstatuji, že posouzení mimořádně nízké nabídkové ceny je vždy v intenci zadavatele, resp. jeho hodnotící komise, neboť na něm leží odpovědnost za kvalitní, včasnou a bezproblémovou realizaci předmětu veřejné zakázky. Jak již bylo řečeno v napadeném rozhodnutí, ustanovení § 77 odst. 1 zákona stanoví hodnotící komisi povinnost vyžádat si od uchazeče písemné zdůvodnění těch částí nabídky, které jsou pro výši nabídkové ceny podstatné. Dále podle § 77 odst. 4 zákona hodnotící komise zohlední písemné zdůvodnění uchazeče i jeho vysvětlení. I z tohoto ustanovení lze vyvodit, že hodnotící komise není povinna bezvýhradně převzít uchazečovo zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny a je jí dán prostor pro vlastní uvážení, nakolik je vysvětlení uchazeče přesvědčující. Všechna tato oprávnění hodnotící komise musí probíhat v zákonném rámci a při dodržení zásady transparentnosti, tj. hodnotící komise musí v žádosti o vysvětlení mimořádně nízké nabídkové ceny dostatečně, srozumitelně, určitě a jednoznačně vyjmenovat, z jakého důvodu považuje nabídkovou cenu za mimořádně nízkou a v jakých částech. Taktéž musí v případném rozhodnutí o vyloučení uchazeče uvést, se kterými zdůvodněními uchazeče se neztotožnila a proč. Jedině při zachování těchto podmínek je pak postup zadavatele přezkoumatelný nejen dotčeným uchazečem, ale i orgánem dohledu v rámci zahájeného správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele.
                
                V šetřeném případě jsem zjistil, že zadavatel, resp. jeho hodnotící komise, ve své žádosti o zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny v podrobnostech uvedla konkrétní položky, které považuje za mimořádně nízko oceněné. Tím byl dán prostor navrhovateli, aby se ke všem sporným položkám vyjádřil a zdůvodnil způsob jejich ocenění, což navrhovatel také učinil. Jak však bylo výše uvedeno, navrhovatel ve zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny k cenám některých položek uvedl, že došlo k jejich rozpuštění do položek jiných, což byla skutečnost, kterou zadavatel jako dostatečné zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny neuznal a postup navrhovatele při zpracování výkazu výměr správně označil za rozporný se zákonem. Zadavatel také posléze reagoval v rozhodnutí o přezkumu podaných námitek na všechny argumenty navrhovatele uvedené v námitkách proti rozhodnutí o jeho vyloučení. Uzavírám tedy, že zadavatel splnil všechny povinnosti, které mu zákon ukládá v souvislosti s vyžádáním vysvětlení mimořádně nízké nabídkové ceny.
                
                Z povahy zjišťování a posuzováním mimořádně nízké nabídkové ceny je zřejmé, že posouzení, zda je nabídková cena nízká či nikoli, nemůže nikdy být naprostá jistota zadavatele o učiněných závěrech, tedy o možnosti nebo nemožnosti realizace zakázky za nabídnutou cenu. Zadavatel nemá možnost se v praxi přesvědčit o tom, zda by uchazeč skutečně dodržel nabídnutou cenu a podmínky realizace, a proto je z hlediska zákona možné od zadavatele vyžadovat pouze oprávněnou, věcně podloženou pochybnost o realizovatelnosti nabídky. V šetřeném případě přitom zadavatel věnoval posouzení zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny odpovídající odbornou péči a pozornost. Zadavatel řádně posoudil zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny navrhovatele, a tedy tento byl vyloučen z další účasti v zadávacím řízení v souladu se zákonem.
                
                K argumentu, že navrhovatel pro zadavatele za obdobné položkové ceny realizoval jiné stavby, uvádím, že zadavatel má povinnost hodnotit každou veřejnou zakázku samostatně bez ohledu na to, jak se uchazeč prezentoval při zadávání jiných veřejných zakázek. Podobně musí k přezkoumávání postupu zadavatele přistupovat i Úřad. V této souvislosti poukazuji na rozsudek Vrchního soudu v Olomouci ze dne 7. 9. 2000, č.j. 2 A 7/2000, podle kterého nelze porovnávat předchozí či jiná zadání veřejných zakázek, neboť orgánu dohledu přísluší dohlížet nad konkrétním případem.
                
                V. Závěr
                
                Po zvážení všech aspektů dané věci a po zjištění, že Úřad postupoval ve věci v souladu se zákonem a správním řádem, když posoudil případ ve všech jeho vzájemných souvislostech a zhodnotil veškeré písemné podklady, jsem dospěl k závěru, že nenastaly podmínky pro zrušení nebo změnu napadeného rozhodnutí z důvodů uváděných v rozkladu.
                
                Vzhledem k výše uvedenému, když jsem neshledal důvody, pro které by bylo nutno napadené rozhodnutí změnit nebo zrušit, rozhodl jsem tak, jak je ve výroku uvedeno.
                
                P o u č e n í
                
                Proti tomuto rozhodnutí se nelze podle § 91 odst. 1 správního řádu dále odvolat.
                
                Ing. Martin Pecina, MBA
                předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže
                
                Obdrží:
                
                ODS - Dopravní stavby Ostrava, a.s., se sídlem Starobělská 3040/56, 704 16 Ostrava, za niž jedná Ing. Pavel Vítek, předseda představenstva
                
                Statutární město Ostrava - městský obvod Poruba, se sídlem Klimkovická 28/55, 708 56 Ostrava - Poruba, za něhož jedná Miroslav Novák, starosta
                
                STAVIA - silniční stavby, a.s., se sídlem Střádalů 631/47, 718 00 Ostrava - Kunčičky, za něhož jedná Jiří Slíva, předseda představenstva, a František Kročil, místopředseda představenstva
                
                spis
                
                Vypraveno dne: viz otisk razítka na poštovní obálce