Č. j.: R041/2007/02-07829/2007/310-Šp V Brně dne 18. dubna 2007
Ve správním řízení o rozkladu doručeném dne 31. 1. 2007 navrhovatelem - společností SSKA - Stavební společnost Karviná, a.s., IČ: 48393835, se sídlem Bohumínská 1878/6, 735 06 Karviná - Nové Město, za něhož jedná Ing. Pavel Šrámek, jednatel,
proti rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže ze dne 4. 1. 2007, č.j. S189/2006-240/2007/540-Der, ve věci přezkoumání úkonů zadavatele - Města Bohumín, IČ: 00297569, se sídlem Masarykova 158, 735 81 Bohumín, za něhož jedná Ing. Petr Vícha, starosta, učiněných při zadávání veřejné zakázky "Přestavba a přístavba budovy K. A. R. v Bohumíně", zadávané v otevřeném řízení podle § 25 odst. 2 písm. a) zákona č. 40/2004 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 437/2004 Sb., zákona č. 60/2005 Sb., zákona č. 124/2005 Sb., zákona č. 253/2005 Sb., zákona č. 377/2005 Sb. a zákona č. 413/2005 Sb., jehož oznámení bylo na centrální adrese uveřejněno dne 13. 3. 2006 pod evidenčním číslem 50018841,
jehož dalším účastníkem je společnost TCHAS, spol. s r. o., IČ: 15504157, se sídlem Novoveská 1139/22, 709 06 Ostrava - Mariánské Hory, za niž jedná Ing. Václav Daněk, jednatel, kterému byla veřejná zakázka přidělena,
jsem podle § 152 odst. 5 písm. b) zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění zákona č. 413/2005 Sb., na základě návrhu rozkladové komise, ustavené podle § 152 odst. 3 téhož zákona, rozhodl takto:
Rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže ze dne 4. 1. 2007, č.j. S189/2006-240/2007/540-Der,
p o t v r z u j i
a podaný rozklad
z a m í t á m.
O d ů v o d n ě n í
I. Zadávací řízení a prvostupňové řízení před Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže
Zadavatel - Město Bohumín, IČ: 000297569, se sídlem Masarykova 158, 735 81 Bohumín, za něhož jedná Ing. Petr Vícha, starosta (dále jen "zadavatel"), uveřejnil podle zákona č. 40/2004 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 437/2004 Sb., zákona č. 60/2005 Sb., zákona č. 124/2005 Sb., zákona č. 253/2005 Sb., zákona č. 377/2005 Sb. a zákona č. 413/2005 Sb. (dále jen "zákon"), na centrální adrese dne 13. 3. 2006 pod ev. č. 50018841 oznámení otevřeného řízení za účelem zadání veřejné zakázky "Přestavba a přístavba budovy K. A. R. v Bohumíně". Pozn.: pokud je v textu uveden odkaz na zákon, jedná se vždy o znění platné v době provedení úkonu Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen "Úřad" nebo "orgán dohledu") nebo v době provedení jednotlivých úkonů účastníků řízení.
Zadavatel ve stanovené lhůtě obdržel tři nabídky, přičemž všechny vyhověly kontrole úplnosti. Předmětná zakázka byla přidělena uchazeči SSKA - Stavební společnost Karviná, a.s., IČ: 48393835, se sídlem Bohumínská 1878/6, 735 06 Karviná - Nové Město, za niž jedná Ing. Pavel Šrámek, jednatel, (dále jen "uchazeč SSKA, a. s." nebo "navrhovatel"). Na základě výsledků zadávacího řízení zaslal zadavatel uchazeči SSKA a. s., výzvu ze dne 24. 5. 2006 k uzavření smlouvy na plnění předmětu veřejné zakázky spolu s dvěma vyhotoveními návrhu příslušné smlouvy o dílo. Na výzvu k uzavření smlouvy na plnění veřejné zakázky reagoval uchazeč SSKA, a. s. sdělením, v němž zadavatele seznámil se zjištěním, že jeho nabídka nesplňuje zadávací podmínky, neboť neobsahuje provedení veškerých prací, když jmenovaný uchazeč opomněl v nabídce předložit a ocenit provedení přístavby. Uchazeč SSKA, a. s. potvrdil zadavateli, že je připraven poskytnout součinnost potřebnou k uzavření smlouvy, ovšem pouze v rozsahu a v souladu s učiněnou nabídkou. Zároveň uchazeč SSKA, a. s., upozornil zadavatele na povinnost vyřadit ze zadávacího řízení nabídku, která nesplňuje zadávací podmínky. Oznámením č.j. Inv/2006/00748/Jo ze dne 2. 6. 2006 zadavatel uchazeči SSKA, a. s., sdělil, že trvá na uzavření smlouvy o dílo v souladu se zadávacími podmínkami. Rozhodnutím č. j. Inv/2006/00743/Jo ze dne 5. 6. 2006 zadavatel rozhodl o připadnutí jistoty uchazeče SSKA, a. s. ve výši 600 000,-Kč zadavateli (rozhodnutí bylo doručeno 8. 6. 2006).
Proti rozhodnutí zadavatele o připadnutí jistoty podal uchazeč SSKA, a. s., námitky ze dne 13. 6. 2006, které byly zadavateli doručeny dne 14. 6. 2006. Zadavatel námitkám po přezkoumání jejich oprávněnosti nevyhověl, což uchazeči SSKA, a. s., oznámil rozhodnutím č. j. Inv/2006/00818/Jo ze dne 22. 6. 2006. Vzhledem k tomu, že uchazeč SSKA, a. s., nepovažoval rozhodnutí zadavatele o námitkách za učiněné v souladu se zákonem, podal k Úřadu dne 4. 7. 2006 návrh na přezkoumání rozhodnutí zadavatele o námitkách. Úřad k témuž dni zahájil správní řízení, za jehož účastníky označil zadavatele, navrhovatele a uchazeče TCHAS, spol. s r. o., IČ: 15504157, se sídlem Novoveská 1139/22, 709 06 Ostrava - Mariánské Hory, za niž jedná Ing. Václav Daněk, jednatel, kterému byla zakázka přidělena (dále jen "vítězný uchazeč").
Po přezkoumání všech rozhodných skutečností vydal Úřad dne 18. 8. 2006 rozhodnutí č.j. S189/2006-14647/2006/540-Der, kterým rozhodl, že zadavatel nesplnil povinnost stanovenou v § 61 odst. 5 zákona v návaznosti na § 61 odst. 1 zákona, když nevyloučil uchazeče SSKA a. s., jehož nabídka měla být vyřazena pro nesplnění zadávacích podmínek, přičemž tento úkon zadavatele podstatně ovlivnil stanovení pořadí úspěšnosti nabídek (výrok I.), a že zadavatel nesplnil povinnost stanovenou v § 88 odst. 4 zákona, neboť nedodržel zákaz uzavřít smlouvu ve lhůtě 30 dnů od obdržení námitek, přestože podaným námitkám nevyhověl, avšak tento úkon neovlivnil stanovení pořadí úspěšnosti nabídek (výrok II.). Za spáchání správního deliktu v bodě I. výroku tohoto rozhodnutí uložil Úřad zadavateli pokutu ve výši 50 000,- Kč, splatnou do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Úřadu.
V odůvodnění tohoto rozhodnutí Úřad mj. uvedl, že zadavatel nesplnil povinnost stanovenou v § 61 odst. 5 zákona v návaznosti na § 61 odst. 1 zákona, když nesprávně posoudil nabídku navrhovatele z hlediska splnění zadávacích podmínek a na základě § 61 odst. 5 zákona navrhovatele nevyloučil z další účasti v zadávacím řízení. Nápravu postupu v rozporu se zákonem neprovedl zadavatel ani dodatečně, přestože byl na skutečnost, že nabídka vybraného uchazeče nesplňuje zadávací podmínky, ze strany navrhovatele výslovně upozorněn, a přestože oznámenou skutečnost nepovažoval za spornou. Závěrem k této otázce orgán dohledu uvedl, že zákon vychází z principu, že smlouva na veřejnou zakázku se uzavírá v souladu se zadávacími podmínkami, kterým odpovídá nabídka vybraného uchazeče. Za situace, kdy nabídka uchazeče, jemuž byla zakázka přidělena, nesplňuje zadávací podmínky, nelze po vybraném uchazeči oprávněně požadovat, aby uzavřel smlouvu v souladu se zadáním veřejné zakázky. Obdobně nelze ze strany vybraného uchazeče oprávněně požadovat, aby zadavatel dodatečně změnil zadávací podmínky v souladu s předloženou nabídkou a aby smlouva na realizaci veřejné zakázky byla uzavřena na základě jiného než zadavatelem předem vymezeného zadání. Současně Úřad konstatoval, že zadavatel svým postupem, kdy uzavřel smlouvu, aniž by vyčkal uplynutí lhůty 30 dnů od obdržení námitek, fakticky znemožnil dosáhnout případné nápravy ze strany orgánu dohledu před uzavřením smlouvy. Orgán dohledu uzavřel, že zadavatel porušil povinnost stanovenou v § 88 odst. 4 zákona, tento úkon však neovlivnil stanovení pořadí úspěšnosti nabídek, neboť smlouva byla uzavřena s uchazečem na druhém pořadí, kterému měla být veřejná zakázka přidělena v případě vyloučení navrhovatele.
Pokud jde o zadavatelovo rozhodnutí o připadnutí jistoty, vyslovil Úřad v odůvodnění napadeného rozhodnutí, že nelze situaci, kdy navrhovatel upozornil zadavatele na nesoulad nabídky se zadávacími podmínkami ve lhůtě pro uzavření smlouvy, hodnotit jako odmítnutí uchazeče uzavřít smlouvu. V šetřeném případě se nejednalo o projevenou vůli uchazeče neuzavřít smlouvu, ale okolnosti ex lege, které bránily uzavření smlouvy. V této souvislosti nelze argumentovat ani zvýšenými náklady souvisejícími s výstavbou, které byly způsobeny průtahy v zadávacím řízení. Z uvedeného důvodu považuje orgán dohledu námitky uchazeče podané proti rozhodnutí zadavatele o připadnutí jistoty za oprávněné a rozhodnutí zadavatele o připadnutí jistoty navrhovatele ve výši 600 000, Kč zadavateli za učiněné v rozporu s § 47 odst. 3 zákona. Zadavatel je proto povinen vrátit toto plnění navrhovateli.
Proti citovanému rozhodnutí orgánu dohledu podal dne 6. 9. 2006 rozklad zadavatel. Zadavatel se neztotožnil se závěrem orgánu dohledu, že měl vyloučit navrhovatele ze soutěže, neboť komise pro posouzení a hodnocení nabídek, která údaje v nabídce hodnotila, ke správnosti či nesprávnosti dílčích údajů nepřihlíží již ze samotné jejich podstaty. Zákon nestanoví komisi povinnost, aby ověřovala a vyjasňovala informace deklarované uchazeči v nabídkách. V opačném případě by se výběr nejvhodnější nabídky stal záležitostí znaleckých posudků. Zadavatel opakoval, že uzavřením smlouvy před uplynutím lhůty 30 dnů chtěl zabránit prodlužování termínu realizace díla. Rovněž okolnost spočívající v neobdržení dotace ze státního rozpočtu měla nemalý vliv na postup zadavatele ve vztahu k uzavření smlouvy o dílo s vítězným uchazečem. Z tohoto důvodu nebylo možné po zadavateli žádat určitou míru zdrženlivosti při řešení tohoto problému. Závěrem zadavatel namítal, že odůvodnění výše pokuty je strohé. Ačkoli je uvedeno, že bylo přihlédnuto k ekonomickým možnostem zadavatele, výše pokuty i tak přesahuje rozpočet zadavatele, který již musel být upravován vzhledem k výši nabídkové ceny vítězného uchazeče.
Dne 28. 11. 2006 vydal předseda Úřadu rozhodnutí pod č.j. R105/2006/02-54246/2006/300-Šp, v němž došel k závěru, že podle § 88 odst. 2 zákona musí být námitky zadavateli doručeny do 15 dnů od doručení oznámení o přidělení veřejné zakázky. Vzhledem k tomu, že rozhodnutí o přidělení veřejné zakázky bylo navrhovateli doručeno dne 4. 5. 2006 a námitky byly zadavateli doručeny dne 14. 6. 2006, nelze tyto námitky považovat za doručené včas, neboť 15 denní lhůta stanovená v § 88 odst. 2 zákona již uplynula. Z uvedeného důvodu nelze podání navrhovatele považovat za námitky, které jsou předpokladem pro podání návrhu na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele podle § 96 zákona. Ve smyslu citovaného rozhodnutí nebyly dány podmínky pro zahájení řízení na základě návrhu, neboť návrh ze dne 4. 7. 2006 nelze považovat za kvalifikovaný.
Napadené rozhodnutí
S ohledem na citované rozhodnutí předsedy Úřadu pokračoval orgán dohledu ve správním řízení, ve kterém vydal dne 4. 1. 2007 rozhodnutí č.j. S189/2006-240/2007/540-Der, kterým rozhodl, že se správní řízení podle § 97 odst. 2 zákona zastavuje, neboť návrh nebyl podán oprávněnou osobou.
Úřad byl při novém rozhodování vázán právním názorem vysloveným v rozhodnutí ze dne 28. 11. 2006, které vydal předseda Úřadu rozhodnutí pod č.j. R105/2006/02-54246/2006/300-Šp. Rozhodne-li se stěžovatel podat námitky proti úkonu, který zadavatel učinil až po doručení rozhodnutí o přidělení veřejné zakázky, a uplyne-li 15 denní lhůta pro podání námitek, může stěžovatel podat k orgánu podnět na přezkoumání úkonů zadavatele, není však oprávněn podat návrh. Náležitosti návrhu jsou upraveny v § 97 odst. 1 zákona. Jestliže návrh nemá předepsané náležitosti podle odstavce 1 a navrhovatel jej ve lhůtě stanovené orgánem dohledu nedoplní, nebyl doručen ve lhůtě podle § 96 odst. 3 zákona nebo nebyl podán oprávněnou osobou, nebo není-li orgán dohledu věcně příslušný k rozhodnutí o návrhu, zahájení řízení orgán dohledu podle § 97 odst. 2 zákona zastaví. Úřad znovu uvedl, že z předložené dokumentace vyplývá, že rozhodnutí o přidělení veřejné zakázky bylo navrhovateli doručeno dne 4. 5. 2006. Proti rozhodnutí zadavatele o připadnutí jistoty ze dne 5.6.2006 doručenému dne 8. 6. 2006 podal navrhovatel námitky ze dne 13. 6. 2006, které zadavateli doručil dne 14. 6. 2006. Námitky nebyly doručeny ve lhůtě stanovené v § 88 odst. 2 zákona, tj. ve lhůtě do 15 dnů od rozhodnutí o přidělení veřejné zakázky.
II. Námitky rozkladu
Proti rozhodnutí orgánu dohledu ze dne 4. 1. 2007, č.j. S189/2006-240/2007/540-Der, podal navrhovatel rozklad. Úvodem navrhovatel namítá, že byl zadavatelem výslovně poučen, že proti rozhodnutí o připadnutí jistoty je navrhovatel oprávněn podat námitky ve smyslu § 88 zákona. Poučení zadavatele se jeví jako nesprávné, neboť v době vydání rozhodnutí o připadnutí jistoty již nepochybně lhůta pro podání námitek ve smyslu § 88 zákona uplynula. Zadavatel tak postupoval v rozporu s ustanovením § 88 odst. 2 zákona, neboť námitky navrhovatele nevrátil s odůvodněním, že jsou opožděné, a naopak navrhovateli sdělil, že jim nevyhovuje, přičemž jej výslovně poučil, že má možnost podat do 10 kalendářních dnů ode dne doručení rozhodnutí o námitkách návrh na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele. Následně orgán dohledu konstatoval porušení zákona na straně zadavatele s tím, že námitky navrhovatele jsou oprávněné a rozhodnutí zadavatele o připadnutí jistoty bylo učiněno v rozporu s § 47 odst. 3 zákona. Pokud by skutečně bylo možné námitky podávat jen ve lhůtě 15 dnů od doručení oznámení o přidělení veřejné zakázky, staly by se de facto nepřezkoumatelná další rozhodnutí zadavatele tak, jako v případě navrhovatele. V této souvislosti poukazuje navrhovatel na § 88 odst. 1 zákona, podle něhož je námitky oprávněn podat kterýkoli uchazeč nebo zájemce, který má nebo měl zájem na získání určité veřejné zakázky a kterému v důsledku domnělého porušení zákona úkonem zadavatele vznikla nebo hrozí škoda. Protože navrhovatel tyto podmínky splňuje, považuje se za osobu oprávněnou podat návrh na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele.
Podle rozhodnutí předsedy Úřadu ze dne 28. 11. 2006, č.j. R105/2006/02-54246/2006/300-Šp, se zadavatel dopustil porušení zákona tím, že nevyřadil nabídku navrhovatele ze soutěže, avšak v konečném důsledku vybral nabídku, která odpovídala zadávacím podmínkám a která byla mezi zbývajícími nabídkami hodnocena na prvním místě. Navrhovatel však nesouhlasí se závěrem, že zadavatel uzavřením smlouvy s vítězným uchazečem dosáhl nápravy závadného stavu, a proto porušení zákona nemělo vliv na konečné pořadí úspěšnosti nabídek. Navrhovatel upozorňuje znovu na rozhodnutí zadavatele o přidělení veřejné zakázky, z něhož plyne, že jeho nabídka byla hodnocena jako první v pořadí. Absence rozhodnutí o vyloučení navrhovatelovy nabídky ovlivnila pořadí vyhodnocení a učinila nezákonné i rozhodnutí o přidělení veřejné zakázky.
K blokaci složené jistoty upozorňuje navrhovatel na závěr orgánu dohledu, že zadavatel k této blokaci nebyl oprávněn. Úřad však tuto skutečnost deklaroval nesprávně jen v odůvodnění rozhodnutí ze dne 18. 8. 2006, č.j. S189/2006-14647/2006/540-Der, a nikoli v jeho výroku.
Závěrem navrhovatel připomíná, že sice mu blokovaná jistota byla dne 30. 8. 2006 zadavatelem vrácena, avšak jestliže Úřad nevyhoví návrhu, dojde k propadnutí složené kauce podle § 98 zákona. Přitom je nepochybné, že zadavatel při blokaci kauce postupoval nezákonně, následně navrhovatele nesprávně poučil a svým postupem navrhovatele přinutil podat návrh na zahájení správního řízení.
Závěr rozkladu
Z výše uvedených důvodů navrhovatel žádá, aby napadené rozhodnutí bylo zrušeno, popřípadě změněno tak, že zadavatel porušil ustanovení zákona.
III. Řízení o rozkladu
Správní orgán prvního stupně neshledal důvody pro postup podle § 87 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "správní řád") a v souladu s § 88 odst. 1 správního řádu postoupil věc orgánu rozhodujícímu o rozkladu.
Po projednání rozkladu a veškerého spisového materiálu rozkladovou komisí jmenovanou podle § 152 odst. 3 správního řádu a po posouzení případu ve všech jeho vzájemných souvislostech jsem podle § 89 odst. 2 správního řádu napadené rozhodnutí přezkoumal v rozsahu námitek uvedených v rozkladu a s přihlédnutím k návrhu rozkladové komise dospěl k následujícímu závěru:
Úřad tím, že svým rozhodnutím ze dne 4. 1. 2007, č.j. S189/2006-240/2007/540-Der, rozhodl, že se správní řízení podle § 97 odst. 2 zákona zastavuje, neboť návrh nebyl podán oprávněnou osobou, rozhodl správně a v souladu se zákonem a rovněž v souladu s rozhodnutím předsedy Úřadu ze dne 28. 11. 2006, č.j. R105/2006/02-54246/2006/300-Šp, jehož závěry byl při novém projednání věci vázán. Rovněž s odůvodněním napadeného rozhodnutí jsem se v plné míře ztotožnil.
IV. K námitkám rozkladu
K oprávnění navrhovatele podat námitky
Ustanovení § 88 odst. 2 zákona stanoví, že námitky musí být zadavateli doručeny nejméně 15 dnů ode dne doručení oznámení o přidělení veřejné zakázky. Z dikce zákona je tedy zřejmé, že posledním okamžikem pro podání námitek je 15. den ode dne doručení uvedeného oznámení o přidělení veřejné zakázky. Vzhledem k tomu, že rozhodnutí o přidělení veřejné zakázky bylo navrhovateli prokazatelně oznámeno již 4. 5. 2006, zatímco námitky byly zadavateli doručeny teprve dne 14. 6. 2006, je zřejmé, že patnáctidenní lhůta k podání námitek upravená v § 88 odst. 2 zákona nebyla navrhovatelem dodržena. Z uvedeného důvodu nelze tyto námitky považovat za námitky podané včas, a tedy za námitky, na základě jejichž podání byl navrhovatel oprávněn podat návrh k orgánu dohledu podle § 96 odst. 3 zákona. Z výše uvedených důvodů nebyly dány podmínky pro zahájení řízení na základě návrhu, neboť návrh ze dne 4. 7. 2006 nelze považovat za kvalifikovaný. Ačkoli podle názoru zadavatele takový výklad ustanovení § 88 odst. 2 zákona činí nepřezkoumatelnými všechna rozhodnutí a úkony zadavatele, kterých se tento dopustí po 15. dni ode dne doručení oznámení o přidělení veřejné zakázky, Úřad jako orgán moci výkonné nemůže nahrazovat činnost orgánů moci zákonodárné a odstraňovat nedostatky zákonné úpravy (byť jen extenzivním či účelovým výkladem), neboť meze jeho rozhodovací pravomoci jsou striktně vymezeny zákonem a tyto meze nemůže překročit. Současně upozorňuji, že nic nebránilo navrhovateli, aby podal k Úřadu podnět, což však neučinil.
K námitce, že navrhovatel byl zadavatelem v rozhodnutí o připadnutí složené jistoty nesprávně poučen o možnosti podat návrh k Úřadu, uvádím, že řízení o námitkách není svou povahou správním řízením. Postup zadavatele při vyřizování námitek představuje určitý zvláštní typ řízení, které sice má určité rysy řízení správního, nicméně správním řízením není už jenom proto, že zadavatel v něm nevystupuje v pozici správního orgánu vykonávajícího působnost v oblasti veřejné správy, a vedle toho správní řízení počíná běžet teprve okamžikem včasného a bezvadného podání návrhu k Úřadu. Postup zadavatele před podáním návrhu do zahájení správního řízení před Úřadem je obsažen v zákoně a představuje speciální právní úpravu vzhledem ke správnímu řádu.
Zákon v žádném svém ustanovení nezakotvuje povinnost zadavatele poučovat uchazeče o možnosti podat proti úkonům zadavatele v zadávacím řízení námitky, případně návrh na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele k Úřadu. Jestliže zadavatel uchazeče nepoučí, nedopouští se porušení zákona a nelze jej proto za uvedené opomenutí sankcionovat. Opačný postup by byl v rozporu se zásadou nullum crimen, nulla poena sine lege (není viny a trestu bez zákona). Jestliže zadavatel přesto uchazeče ve svém rozhodnutí či při jiném úkonu poučí o možnosti podat námitky či návrh, činí tak nad rámec povinností, které mu zákon ukládá. S ohledem na zásadu ignorantia iuris nocet (neznalost práva škodí), a zásadu vigilantibus iura scripta sunt (bdělým přeje právo; nechť každý si střeží svá práva) si každý uchazeč musí svých práv dostatečně hledět a nemůže bez dalšího spoléhat na správnost poučení, která mu zadavatel podá. Zákon navíc ani lhůtu k podání námitek neprodlužuje pro případ, že poučení o lhůtě k podání námitek je nesprávné, a ani nevytváří fikci, že v případě chybného poučení o tom, že je možné opravný prostředek podat, je tento opravný prostředek (tedy námitky) přípustný. K tomu odkazuji pro srovnání na ustanovení § 83 odst. 2 správního řádu s tím, že obdobnou úpravu zákon neobsahuje. Současně dodávám, že jestliže zadavatel vyřídil námitky, které byly podány opožděně, neznamená to, že tento jejich nedostatek projednáním zhojil.
K nápravě vadného stavu
V šetřeném případě je podstatné, že návrh byl podán osobou, která k podání návrhu nebyla oprávněna. Z uvedeného důvodu je správní řízení zastaveno, a to napadeným rozhodnutím, které má procesní povahu a se skutkovou stránkou věci se proto nezabývá. Námitky rozkladu směřující k věcnému posouzení případu tedy jdou nad rámec napadeného rozhodnutí, a proto jsem se jimi nezabýval.
Ke složené kauci
K této otázce uvádím, že kauce bude navrhovateli vrácena, neboť Úřad správní řízení zastavil z důvodu, že návrh byl podán k tomu neoprávněnou osobou, tedy nedošlo k situaci předvídané § 98 odst. 3 zákona. Současně upozorňuji, že Úřad nemůže rezignovat na správné posouzení věci jen proto, že jeho rozhodnutím se složená kauce stane příjmem státního rozpočtu.
V. Závěr
Po zvážení všech aspektů dané věci a po zjištění, že Úřad postupoval ve věci v souladu se zákonem a správním řádem, veden závěry vyslovenými v rozhodnutí předsedy Úřadu ze dne 28. 11. 2006, č.j. R105/2006/02-54246/2006/300-Šp, jsem dospěl k závěru, že nenastaly podmínky pro zrušení nebo změnu napadeného rozhodnutí z důvodů uváděných v rozkladu.
Vzhledem k výše uvedenému, když jsem neshledal důvody, pro které by bylo nutno napadené rozhodnutí změnit nebo zrušit, rozhodl jsem tak, jak je ve výroku uvedeno.
P o u č e n í
Proti tomuto rozhodnutí se nelze podle § 91 odst. 1 správního řádu dále odvolat.
Ing. Martin Pecina, MBA
předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže
Obdrží:
1. SSKA - Stavební společnost Karviná, a.s., se sídlem Bohumínská 1878/6, 735 06 Karviná - Nové Město, za něhož jedná Ing. Pavel Šrámek, jednatel,
Města Bohumín, se sídlem Masarykova 158, 735 81 Bohumín, za něhož jedná Ing. Petr Vícha, starosta,
TCHAS, spol. s r. o., se sídlem Novoveská 1139/22, 709 06 Ostrava - Mariánské Hory,
spis.
Vypraveno dne: viz otisk razítka na poštovní obálce
|
