R 014, 026/2007/01-15448/2007/310 V Brně dne 22. srpna 2007
                
                V řízení o rozkladech, které proti opravnému usnesení Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže č.j. S 60/06-22806/06-300 ze dne 29. 12. 2006 vydanému v rámci správního řízení vedeného ve věci porušení § 3 odst. 1 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), ve znění pozdějších předpisů, podali účastníci řízení, společnosti a) PHARMOS, a.s., se sídlem Ostrava, Radvanice, Těšínská ulice 1349/296, IČ 19010290, právně zastoupená JUDr. Ing. Ivanem Rottem, advokátem se sídlem Brno, Křížová 18, a b) PHOENIX lékárenský velkoobchod, a.s., se sídlem Praha 10 - Hostivař, K pérovně 945/7, IČ 45359326, právně zastoupená JUDr. Petrem Novotným, advokátem se sídlem Praha 1, Platnéřská 2, jsem podle § 25a zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), ve znění pozdějších předpisů, ve spojení s § 90 odst. 5 a § 152 odst. 4 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, a na základě návrhu rozkladové komise,
                
                rozhodl takto:
                
                Podané rozklady z a m í t á m a opravné usnesení Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže č.j. S 60/06-22806/06-300 ze dne 29. 12. 2006 p o t v r z u j i .
                
                Odůvodnění:
                
                I. Průběh správního řízení
                
                Rozhodnutí ve věci
                
                Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále též "Úřad") vydal dne 14. 12. 2006 rozhodnutí č.j. S 60/06-22189/06-300 (dále též "rozhodnutí ve věci"), v jehož první výrokové části deklaroval, že společnosti: a) PHOENIX lékárenský velkoobchod, a.s., se sídlem Praha 10 - Hostivař, K pérovně 945/7, IČ 45359326 (dále též "účastník řízení" nebo "Phoenix"), b) Alliance UniChem CZ, s.r.o., se sídlem Praha 10 - Malešice, Podle Trati č.p. 624/7, IČ 14707420 (dále též "Alliance"), c) PHARMOS, a.s., se sídlem Ostrava, Radvanice, Těšínská ulice 1349/296, IČ 19010290 (dále též "účastník řízení" nebo "Pharmos"), a d) GEHE Pharma Praha, spol. s r.o., se sídlem Praha 5, Naskové 1, IČ 14888742 (dále též "Gehe"), tím, že v období počínaje 30. 1. 2006 do 14. 2. 2006 si při svých osobních a písemných kontaktech navzájem zprostředkovaly společný zájem koordinovaným postupem ukončit od 15. 2. 2006 dodávky plného sortimentu léčiv do Fakultní Thomayerovy nemocnice s poliklinikou v Praze, Fakultní nemocnice Na Bulovce v Praze a do Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně, a následně poskytovat uvedeným nemocnicím jen dodávky tzv. vitálních léčiv se zkrácenými lhůtami splatnosti, a tento koordinovaný postup od 15. 2. 2006 také realizovaly, dopustily se zakázaného jednání ve vzájemné shodě, a tím porušení § 3 odst. 1 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), ve znění pozdějších předpisů (dále též "zákon"), a to jednotliví účastníci řízení v období: Alliance od 15. 2. 2006 do 13. 3. 2006 včetně, Pharmos od 15. 2. 2006 do 20. 2. 2006 včetně a od 1. 3. 2006 do 12. 3. 2003 včetně, resp. do 12. 3. 2006 včetně ve znění opravného rozhodnutí č.j. S 222/06-22792/06-300 ze dne 28. 12. 2006, Phoenix a Gehe od 15. 2. 2006 do 29. 3. 2006 včetně. Uvedeným jednáním ve vzájemné shodě tyto společnosti narušily hospodářskou soutěž na relevantním trhu velkoobchodní distribuce léčiv do lékáren.
                
                Ve druhé výrokové části rozhodnutí ve věci správní orgán prvního stupně uložil za porušení § 3 odst. 1 zákona jednotlivým společnostem pokutu v souhrnné výši 113.064.000,- Kč (konkrétně společnostem: Phoenix ve výši 53.736.000,- Kč, Alliance ve výši 23.859.000,- Kč, Pharmos ve výši 18.638.000,- Kč a Gehe ve výši 16.831.000,- Kč).
                
                Třetí výrokovou částí správní orgán prvního stupně podle § 67 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále též "správní řád"), rozhodl, že nebylo prokázáno porušení § 3 odst. 1 zákona uzavřením zakázané dohody a/nebo jednáním ve vzájemné shodě ze strany shora uvedených společností týkajících se obchodních podmínek pro dodávky léčiv (zkrácení lhůt splatnosti) ostatním nemocničním lékárnám. Správní řízení bylo v předmětné věci zastaveno.
                
                Opravné usnesení
                
                Dne 29. 12. 2006 vydal správní orgán prvního stupně podle § 70 správního řádu usnesení č.j. S 60/06-22806/06-300 (dále též "opravné usnesení"), kterým opravil zřejmé nesprávnosti, resp. písařské chyby, které se vyskytly v písemném vyhotovení odůvodnění rozhodnutí ve věci.
                
                II. Rozklady
                
                Účastníci řízení, společnosti Pharmos a Phoenix, podali proti opravnému usnesení včas rozklady, v rámci nichž uplatnili dále uvedené námitky.
                
                Rozklad společnosti Phoenix
                
                Společnost Phoenix ve svém rozkladu namítá, že opravné usnesení mění odůvodnění rozhodnutí ve věci, kterým byly uloženy za porušení § 3 odst. 1 zákona pokuty. Účastník s opravným usnesením nesouhlasí z věcných i právních důvodů. Je-li podle účastníka řízení vadné rozhodnutí ve věci, musí být vadné i opravné usnesení. Účastník považuje opravné usnesení za nesprávné, jelikož se dle jeho názoru nejedná o opravy pouhých zřejmých nesprávností/písařských chyb, nýbrž o zcela nové odůvodnění rozhodnutí ve věci.
                
                V dalších částech svého rozkladu uvádí účastník řízení námitky směřující proti vlastnímu rozhodnutí ve věci, tj. proti skutkovému vymezení postihovaného jednání, proti postupu Úřadu při provádění dokazování v dané právní věci, proti způsobu zahájení, vedení a vlastního meritorního ukončení správního řízení.
                
                Z uvedených důvodů navrhuje účastník řízení, společnost Phoenix, předsedovi Úřadu, aby rozkladem napadené opravné usnesení zrušil.
                
                Rozklad společnosti Pharmos
                
                Společnost Pharmos ve svém rozkladu namítá, že opravené chyby nejsou pouhými zřejmými nesprávnostmi. Velký počet chyb podle názoru účastníka vede ke zmatečnosti a nepřezkoumatelnosti rozhodnutí ve věci (zde odkazuje na § 68 odst. 1 a 3 správního řádu). Účastník řízení je přesvědčen, že při tak velkém počtu chyb se ztrácí jasnost a přesvědčivost rozhodnutí ve věci.
                
                Z uvedených důvodů navrhuje účastník řízení, společnost Pharmos, předsedovi Úřadu, aby rozkladem napadené opravné usnesení, jakož i rozhodnutí ve věci zrušil a správní řízení sp. zn. S 60/06 aby bylo zastaveno.
                
                III. Řízení o rozkladech
                
                V souladu s § 86 odst. 2 správního řádu zaslal správní orgán prvního stupně jednotlivým účastníkům řízení stejnopisy podaných rozkladů a vyzval je, aby se k nim vyjádřili. Tohoto svého práva využil účastník řízení, společnost Pharmos, přičemž se ve svých vyjádřeních ztotožnil s námitkami společnosti Phoenix.
                
                IV. Přezkum napadeného rozhodnutí
                
                Správní orgán prvního stupně neshledal důvody pro postup podle § 87 správního řádu a v souladu s § 88 odst. 1 správního řádu postoupil věc k rozhodnutí orgánu rozhodujícímu o rozkladu.
                
                Toto rozkladové řízení je, pokud jde o jeho rozsah, omezeno toliko na přezkum opravného usnesení, nikoli přezkum zákonnosti a správnosti samotného rozhodnutí ve věci. Rozhodnutí ve věci je podrobeno samostatnému přezkumu k rozkladům všech účastníků řízení vedeného pod sp. zn. S 60/06 toto rozhodnutí napadajícím. Z tohoto důvodu se nelze v rámci tohoto rozhodnutí o rozkladech podaných proti opravnému usnesení vyjadřovat k námitkám společnosti Phoenix, jež se vztahují k vlastnímu rozhodnutí ve věci, stejně tak nelze k návrhu společnosti Pharmos rozhodnout o zrušení rozhodnutí ve věci.
                
                Přezkoumal jsem tedy podle § 89 odst. 2 správního řádu v celém rozsahu soulad opravného usnesení a řízení, které vydání tohoto usnesení předcházelo, s právními předpisy, a správnost opravného usnesení v rozsahu námitek obsažených v rozkladech, přičemž jsem vycházel z právní úpravy platné v době, kdy k jednání účastníků řízení došlo.
                
                Ust. § 70 správního řádu stanoví, že opravu zřejmých nesprávností v písemném vyhotovení rozhodnutí na požádání účastníka nebo z moci úřední usnesením provede správní orgán, který rozhodnutí vydal. Týká-li se ovšem oprava výroku takového rozhodnutí, vydá o tom správní orgán opravné rozhodnutí. Opravu zřejmých nesprávností je tedy možno provést jak z moci úřední, tak na žádost účastníka řízení. Správní řád zde přitom nestanoví žádné lhůty, které by se na provedení oprav vázaly, tj. opravy zřejmých nesprávností písemného vyhotovení rozhodnutí lze teoreticky provést kdykoli od vydání rozhodnutí ve věci. Oprava zřejmých nesprávností by však zásadně neměla sloužit k nápravě věcných či právních vad takového rozhodnutí.
                
                Předně je tedy třeba se při přezkumu opravného usnesení zabývat splněním podmínek pro formu takového rozhodnutí ve smyslu shora uvedeného § 70 správního řádu, tj. zda bylo na místě vydat toliko opravné usnesení a nikoli opravné rozhodnutí. Správní orgán prvního stupně správně rozlišoval mezi nesprávnostmi obsaženými ve výroku rozhodnutí a v jeho odůvodnění, resp. v ostatních obsahových náležitostech meritorního rozhodnutí. Jelikož byly opravovány zřejmé nesprávnosti v odůvodnění písemného vyhotovení rozhodnutí ve věci, pak bylo třeba, a správní orgán prvního stupně tak správně učinil, vydat opravné usnesení. Jsem proto toho názoru, že při vydání opravného usnesení byly splněny náležitosti formy rozhodnutí dle § 70 správního řádu.
                
                Dále jsem se k námitkám účastníků řízení zabýval věcnou podstatou opravného usnesení, resp. jsem přezkoumal opravné usnesení v rozsahu podaných námitek, zda opravené nesprávnosti jsou či nikoli pouhými zřejmými nesprávnostmi, resp. písařskými chybami, a dále tím, zda opravným usnesením došlo ke změně odůvodnění písemného vyhotovení rozhodnutí ve věci, příp. zda provedené opravy způsobují nejasnost či nepřezkoumatelnost tohoto rozhodnutí, a to zejména ve vztahu k počtu provedených oprav.
                
                Z rozhodnutí ve věci, jakož i opravného usnesení jsem zjistil, že správní orgán prvního stupně v písemném vyhotovení odůvodnění rozhodnutí ve věci opravil celkem 54 chyb. Jednalo se např. o bod 31, kdy správnímu orgánu prvního stupně při písemném vyhotovení rozhodnutí ve věci vypadl z textu znak pro ukončení započaté závorky ")", o bod 55, kde za slovem pacienti byly ve větě umístěny dvě čárky, o bod 126, ve kterém se v souladu s pravidly českého pravopisu nahradilo slovo "který" slovem "které", obdobně bylo v bodě 283 nahrazeno slovo "Úřadu" slovem "Úřadem", a v bodě 311 slovo "vytypování" slovem "vytipování" apod. Ověřil jsem, že obdobného charakteru byly i všechny ostatní provedené opravy odůvodnění písemného vyhotovení rozhodnutí ve věci.
                
                Pokud jde o samotnou podstatu chyb, jež byly opravným usnesením opravovány, pak tyto nelze podle mého přesvědčení hodnotit jako opravy, jež by měnily charakter obsahu odůvodnění rozhodnutí ve věci; nepochybně se jednalo o chyby písařské. Mám za to, že zapracováním oprav do písemného vyhotovení odůvodnění rozhodnutí ve věci byl i nadále zachován smysl, resp. totožný obsah jak věcné, tak i právní argumentace správního orgánu prvního stupně ohledně prokázání protisoutěžního jednání účastníků správního řízení, když z kontextu celého textu písemného vyhotovení odůvodnění rozhodnutí ve věci bylo vždy seznatelné, jakou "myšlenku" měl správní orgán prvního stupně v úmyslu uvést. Tyto závěry lze přitom přijmout u všech správním orgánem prvního stupně provedených oprav zřejmých nesprávností.
                
                Jelikož účastníci řízení ve svých rozkladech nespecifikovali, která konkrétní opravená chyba mohla změnit obsah odůvodnění rozhodnutí ve věci a jakým způsobem, posoudil jsem vliv opravného usnesení na správnost rozhodnutí ve věci toliko obecným způsobem. Vliv oprav učiněných opravným usnesením na správnost rozhodnutí věci jsem však neshledal, a to principiálně z důvodů, jež jsou uvedeny výše.
                
                Po posouzení opravného usnesení a rozhodnutí ve věci  mám za to, že opravy, které správní orgán prvního stupně provedl, jsou skutečně opravami zřejmých nesprávností, resp. písařských chyb. Postup, jenž správní orgán prvního stupně zvolil, tj. že provedl opravy zřejmých nesprávností v odůvodnění písemného vyhotovení rozhodnutí ve věci, neshledávám v rozporu s ustálenou judikaturou českých soudů. Odkazuji např. na rozsudek Vrchního soudu v Praze č.j. 6 A 198/95-27 ze dne 24. 3. 1998 (judikát č. 428/1999 SJS), ze kterého mj. vyplývá, že postup podle § 47 odst. 6 zákona č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád), ve znění pozdějších předpisů, nelze použít, jestliže by se opravou měnil smysl (vlastní obsah) výroku rozhodnutí. Tak tomu v projednávaném případě není. Uvedený judikát je přitom podle mého přesvědčení plně aplikovatelný i za účinnosti zákona č. 500/2004 Sb., přestože byl vydán k věcně obdobnému ustanovení zákona č. 71/1967 Sb.
                
                K námitce společnosti Pharmos jsem se dále zabýval vlivem počtu provedených oprav na obsah rozhodnutí ve věci, na jeho srozumitelnost a přezkoumatelnost. Přestože se skutečně jednalo o velký počet opravovaných chyb, nelze k tomuto počtu přihlížet izolovaně bez ohledu na celkový rozsah a složitost konkrétního písemného vyhotovení rozhodnutí. Písemné vyhotovení rozhodnutí ve věci bylo vypracováno na 67 stranách, přičemž jeho odůvodnění obsahovalo celkem 329 odstavců. Se zohledněním rozsahu písemného vyhotovení rozhodnutí ve věci a povahy opravovaných chyb mám za to, že ani z tohoto pohledu nelze pravopisné chyby a jejich nápravu v opravném usnesení hodnotit jako měnící obsah odůvodnění tohoto rozhodnutí ve věci, resp. provedené opravy nemají za následek nejasnost či nepřezkoumatelnost odůvodnění písemného vyhotovení rozhodnutí ve věci.
                
                Přezkum opravného usnesení tedy uzavírám s tím, že opravy, které správní orgán prvního stupně v písemném vyhotovení odůvodnění rozhodnutí ve věci provedl, byly opravami zřejmých nesprávností, resp. písařských chyb, jež neměly a ani mít nemohly vliv na obsah odůvodnění písemného vyhotovení rozhodnutí ve věci. Provedené opravy rovněž neměly a ani nemohly s ohledem na svůj charakter mít vliv na zákonnost a přezkoumatelnost rozhodnutí ve věci. Současně jsem neshledal vliv provedených oprav, resp. chyb, jichž správní orgán prvního stupně v písemném vyhotovení rozhodnutí ve věci dopustil, na správnost tohoto rozhodnutí. Ověřil jsem tedy, že byly splněny podmínky pro postup dle § 70 věta první správního řádu.
                
                V. Závěr
                
                Na základě návrhu rozkladové komise ustavené dle § 152 správního řádu a po přezkoumání zákonnosti opravného usnesení, jakož i jemu předcházejícího správního řízení v celém rozsahu, a správnosti opravného usnesení v rozsahu uplatněných námitek, jsem ze všech shora uvedených důvodů dospěl k závěru podané rozklady zamítnout a opravné usnesení potvrdit.
                
                Poučení o opravném prostředku:
                
                Proti tomuto rozhodnutí se nelze podle § 91 odst. 1 ve spojení s § 152 odst. 4 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, dále odvolat.
                
                Ing. Martin Pecina, MBA
                předseda
                Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže
                
                Rozhodnutí obdrží:
                
                - právní zástupce společnosti Pharmos
                JUDr. Ing. Ivan Rott, advokát
                Křížová 18
                603 00 Brno
                
                - právní zástupce společnosti Phoenix
                JUDr. Petr Novotný, advokát
                AK Rödl & Partner v.o.s.
                Platnéřská 2
                110 00 Praha 1
                
                - právní zástupce společnosti Alliance
                Dr. Radan Kubr, advokát
                AK Procházka Randl Kubr
                Jáchymova 2
                110 00 Praha 1
                
                - právní zástupce společnosti Gehe
                JUDr. Libor Prokeš, advokát
                AK NÖRR STIEFENHOFER LUTZ v.o.s.
                Na Příkopě 15
                110 00 Praha 1
                
                Vypraveno dne: viz otisk razítka na poštovní obálce