Č. j.: R169/2007/02-01163/2008/310-Hr  V Brně dne 16. ledna 2008Ve správním řízení o rozkladu podaném dne 31.8.2008 společností·  Severomoravské vodovody a kanalizace Ostrava, a. s., IČ 45193665, se sídlem 28. října 169, 709 45 Ostrava, zast. na základě plné moci ze dne 2.5.2006 advokátem JUDr. Alexandrem Césarem, i. s. Mgr. Tomášem Skoumalem, se sídlem AK Klimentská 46, 110 02 Praha 1,  proti rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže ze dne 15.8.2007 č. j. S147/2007/VZ-13077/2007/540-Šm, ve věci přezkoumání úkonů zadavatele –·  Jihočeského vodárenského svazu, IČ 4902117, se sídlem S. K. Neumanna 19, 370 01 České Budějovice, zast. ředitelem a předsedou představenstva Antonínem Princem,učiněných při zadání veřejné zakázky „Obstarání správy, provozování a nájmu vodohospodářského majetku zadavatele“ formou otevřeného řízení podle zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, jehož oznámení bylo zveřejněno v Informačním systému o veřejných zakázkách dne 25.8.2006, pod ev. č. 60000941, kde dalším účastníkem správního řízení je společnost ·  Vodovody a kanalizace Jižní Čechy, a. s., IČ 60071371, se sídlem Boženy Němcové 12/2, 370 80 České Budějovice, zast. I. místopředsedou představenstva Mgr. Pavlem Matouškem a členem představenstva Ing. Vladimírem Mikoláškem, které byla veřejná zakázka přidělena,jsem podle § 152 odst. 5 písm. b) zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, na základě návrhu rozkladové komise, ustavené podle § 152 odst. 3 téhož zákona, rozhodl takto:Rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže č. j. S147/2007/VZ-13077/2007/540-Šm ze dne 15.8.2007 p o t v r z u j ia podaný rozkladz a m í t á m.O d ů v o d n ě n íI.  Zadávací řízení a řízení před Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže1.  Jihočeský vodárenský svaz, IČ 4902117, se sídlem S. K. Neumanna 19, 370 01 České Budějovice, zast. ředitelem a předsedou představenstva Antonínem Princem (dále jen „zadavatel“), uveřejnil dne 25.8.2006 v Informačním systému o veřejných zakázkách pod ev. č. 60000941 oznámení otevřeného zadávacího řízení podle zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách (dále jen „zákon“), na veřejnou zakázku „Obstarání správy, provozování a nájmu vodohospodářského majetku zadavatele“. 2.  Zadavatel v zadávací dokumentaci v bodě 20 podrobně stanovil hodnotící kritéria pro zadání zakázky a způsob hodnocení nabídek tak, že základním hodnotícím kritériem pro hodnocení nabídek je ekonomická výhodnost nabídky a dílčími hodnotícími kritérii jsou čtyři údaje, které uchazeč doplní do návrhu smlouvy v částech 5.2., 6.2. a 11.2., přičemž údaje musí být doplněny pouze ve formě příslušného čísla a případně jeho slovního vyjádření. Pro doplnění údajů uchazečem pak zadavatel stanovil následující limitní hodnoty a příslušné váhy:   A: výše nájemného soustavy za období trvání smlouvy od 1.1.2008 do 31.12.2008 s váhou 18 %, uchazeč měl doplnit do textu číslo o hodnotě nejméně 129 000 000,   B: vodné soustavy s vahou 80 %, uchazeč měl doplnit do vzorce číslo o hodnotě nejvýše 102,00,   C: cena za správu  vodohospodářského  majetku, jeho údržbu, opravy a odstraňování poruch a havárií, s výjimkou jmenovitých oprav (vodohospodářský majetek vymezený v příloze č. lA návrhu smlouvy) s vahou 1 %, uchazeč měl doplnit číslo o hodnotě nejvýše 27 000 000,   D: cena za správu vodohospodářského majetku, jeho údržbu, opravy a odstraňování poruch a havárií, s výjimkou jmenovitých oprav (vodohospodářský majetek vymezený v příloze č. 1B návrhu smlouvy) s vahou 1 %, uchazeč měl doplnit číslo o hodnotě nejvýše 1 200 000.3.  Zadavatel ve lhůtě pro podání nabídek obdržel celkem šest nabídek a dne 15.12.2006 rozhodl o výběru nejvhodnější nabídky uchazeče Vodovody a kanalizace Jižní Čechy, a. s., IČ 60071371, se sídlem Boženy Němcové 12/2, 370 80 České Budějovice, zast. I. místopředsedou představenstva Mgr. Pavlem Matouškem a členem představenstva Ing. Vladimírem Mikoláškem (dále jen „vybraný uchazeč“). Toto rozhodnutí zadavatele Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) svým rozhodnutím č. j. S038/2007/SL-03344/2007/540-Šm ze dne 28.2.2007 zrušil z důvodu netransparentního přístupu jak hodnotící komise, tak i zadavatele při posuzování nabídek. Zadavatel provedl nové posouzení a hodnocení nabídek a rozhodnutím ze dne 25.4.2007 vyloučil ze zadávacího řízení uchazeče Severomoravské vodovody a kanalizace Ostrava, a. s., IČ 45193665, se sídlem 28. října 169, 709 45 Ostrava, zast. na základě plné moci ze dne 2.5.2006 advokátem JUDr. Alexandrem Césarem, i. s. Mgr. Tomášem Skoumalem, se sídlem AK Klimentská 46, 110 02 Praha 1 (dále jen „navrhovatel“). Proti rozhodnutí zadavatele podal navrhovatel námitky a následně dne 1.6.2007 návrh k Úřadu. Tímto dnem bylo zahájeno správní řízení, ve kterém Úřad jako účastníky správního řízení označil zadavatele, navrhovatele a vybraného uchazeče.   Napadené rozhodnutí4.  Po posouzení všech rozhodných skutečností vydal Úřad dne 15.8.2007 rozhodnutí č. j. S147/2007/VZ-13077/2007/540-Šm, kterým správní řízení zastavil podle § 118 zákona, když zjistil, že zadavatel v šetřené veřejné zakázce postupoval v souladu se zákonem. 5.  V odůvodnění svého rozhodnutí Úřad uvádí k důvodům vyloučení navrhovatele, že vzhledem k tomu, že zadavatel v zadávacích podmínkách stanovil pro vymezený parametr D v souladu s ustanovením §  44 odstavec 3 písm. d) zákona požadavek na způsob zpracování nabídkové ceny za správu vodohospodářského majetku, jeho údržbu, opravy a odstraňování poruch a havárií, s výjimkou jmenovitých oprav (vodohospodářský majetek vymezený v příloze č. 1B návrhu smlouvy, odst.11.2. návrhu smlouvy, čtvrtý odstavec textu), přičemž uchazeč doplní číslo o hodnotě nejvýše 1 200 000 (Kč), nelze souhlasit s názorem navrhovatele, že uvedením hodnoty „0,- Kč“  byl splněn požadavek zadavatele na uvedení ceny služeb týkajících se správy vodohospodářského majetku, jeho údržby, oprav a odstraňování poruch a havárií, neboť zadavatel požadoval ve smyslu ustanovení § 7 odst. 1 zákona úplatné poskytnutí těchto služeb. Nabídka tedy nevyhověla požadavku zadavatele na členění nabídkové ceny, a proto byla zadavatelem správně označena ve smyslu § 22 písm. b) zákona jako nabídka nepřijatelná a v souladu s ustanovením § 76 odst. 6 zákona vyřazena a navrhovatel vyloučen z účasti v zadávacím řízení. Úřad v této souvislosti rovněž uvádí, že služby mají nepochybně svou cenu a uvedení ceny „0,- Kč“ za provádění služeb definovaných v parametru D souvisí s tím, že navrhovatel náklady a případně i příslušný zisk zahrnul do nabídkové ceny v ostatních částech zakázky, s cílem získat výhodnější hodnocení. 6.  Úřad odmítl odkaz navrhovatele na rozsudek Vrchního soudu v Olomouci č. j. 2A 4/2000 ze dne 29.6.2000, neboť tento se týká rozhodnutí Úřadu, kterým bylo uloženo provést nové zadání zakázky a nikoli rozhodnutí o vyloučení uchazeče za zadávacího řízení, jak je tomu v šetřené veřejné zakázce.  7.  Úřad se ve správním řízení nezabýval další námitkou navrhovatele, která směřovala proti výroku zadavatele, že nabídka navrhovatele je nepřijatelná ve smyslu § 22 odst. 1 písm. d) zákona pro rozpor s právními předpisy, konkrétně s ustanovením § 44 odst. 1 obchodního zákoníku jako nabídka nekalosoutěžní a v rozporu s dobrými mravy hospodářské soutěže, neboť vyloučení navrhovatele bylo oprávněné z prvního výše uvedeného důvodu, a proto nebylo třeba další šetření v této věci. 8.  K postupu zadavatele při opětovném posouzení a hodnocení nabídek Úřad uvedl, že zadavatel postupuje podle ustanovení zákona platných pro sektorové zadavatele, v tom případě nemusel vůbec ustanovit komisi pro posouzení a hodnocení nabídek dle § 74 odst. 1 zákona a zadavateli tak ani nevznikla povinnost, aby předal nabídky k novému posouzení a hodnocení hodnotící komisi, a proto mohl tyto úkony provést sám.II.  Námitky rozkladu9.  Proti rozhodnutí Úřadu podal navrhovatel dne 31.8.2007 rozklad. Navrhovatel nesouhlasí s tím, že uvedení ceny v parametru D ve výši 0,- Kč nesplnilo požadavek zadavatele na uvedení ceny, když zadavatel požadoval úplatné poskytnutí služeb. Navrhovatel se ztotožňuje s tím, že předmětem veřejné zakázky jako celku je poskytnutí dodávek a služeb za úplatu, ale parametr D se týkal ceny za velmi malou nepodstatnou část služeb v rámci uvedené zakázky, což Úřad nezohlednil. I údaj 0,- Kč je pak dle názoru navrhovatele číselným údajem a je uvedením ceny, a tedy nesouhlasí s tvrzením, že nesplnil požadavek zadavatele na uvedení ceny. V této souvislosti pak navrhovatel odkazuje na rozhodnutí Úřadu č. j. S364/2006-01226/2007/510-jl, kde se mimo jiné uvádí, že „…nelze tedy automaticky vyloučit možnost, že některá položka položkového rozpočtu je nižší (případně má nulovou hodnotu), než v případě ostatních uchazečů…“. Pokud Úřad nepovažoval uvedení nulové ceny u jedné z položek za porušení podmínek zadávací dokumentace, je pro navrhovatele více než překvapivé, že v šetřeném případě zaujal Úřad zcela opačný názor. Navrhovatel rovněž nesouhlasí se závěrem Úřadu, že cena za předmětné služby byla rozpuštěna do jiných položek nabídkové ceny, neboť pak by se tyto ostatní položky musely dle názoru navrhovatele odpovídajícím způsobem zvýšit a jistě by byly vyšší než nabídky ostatních uchazečů, což ale z hodnocení nabídek nevyplynulo.10.  K odmítnutí odkazu na rozsudek VS v Olomouci navrhovatel uvádí, že závěry soudu týkající se požadavku na jednoznačnost hodnotících kritérií jsou použitelné obecně na zadávací řízení. Zadavatel neuvedl u parametru D, že cena za služby musí být vyšší než 0,- Kč, pouze, že musí být maximálně ve výši 1 200 000,- Kč a tomuto požadavku navrhovatel vyhověl. Pokud následně zadavatel rozhodl, že uvedení čísla 0,- Kč jeho požadavku nevyhovuje, bylo kritérium vymezeno nedostatečně určitě a umožňovalo různý výklad. Takové vymezení hodnotícího kritéria je pak nesprávné a je důvodem k jeho zrušení a uložení nového zadání veřejné zakázky. 11.  Dle názoru navrhovatele není správná ani argumentace Úřadu, že zadavatel postupoval v souladu se zákonem, když sám znovu posoudil nabídky dle § 76 odst. 1 zákona a sám rozhodl o vyloučení navrhovatele v zadávacího řízení. Navrhovatel souhlasí, že zadavatel je sektorovým zadavatelem a ve smyslu § 74 odst. 9 zákona nebyl povinen ustanovit hodnotící komisi, avšak současně je zadavatel povinen v souladu s § 6 zákona dodržovat zásady transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace. Proto pokud zadavatel s funkcí komise opakovaně počítal v zadávací dokumentaci, tuto komisi následně zřídil a ona svou funkci vykonávala, je jeho postup při vyloučení navrhovatele v rozporu se zásadou fair play a transparentnosti ve smyslu § 6 zákona. Zadávací dokumentace je závazná i pro zadavatele, který ji nemůže svévolně měnit poté, co byly podány závazné nabídky, hodnotící komise nabídky posoudila, vyzvala navrhovatele ke zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny, spokojila se s jeho vysvětlením a vybrala jeho nabídku jako nejvhodnější. 12.  Navrhovatel navrhuje, aby předseda Úřadu napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil Úřadu k novému projednání a rozhodnutí. III.  Řízení o rozkladu  Vyjádření zadavatele13.  K podanému rozkladu se dne 18.9.2007 vyjádřil zadavatel a uvádí, že při svém rozhodování vycházel z původního rozhodnutí Úřadu č. j. S038/2007/SL-03344/2007/540-Šm ze dne 28.2.2007, přičemž je dle jeho názoru zřejmé, že bezplatné poskytnutí služby není poskytnutím služby za určitou cenu, která měla být uchazeči v nabídkách uvedena a měla být předmětem posouzení. Zadavatel dále opakovaně hodnotí nabídku bezplatné služby jako jednání, které je v rozporu s dobrými mravy hospodářské soutěže, když takové poskytování služby je nutně pod hranicí nákladů nutných pro její zajištění a je tedy zřejmé, že důvodem pro neuvedení ceny byla snaha navrhovatele o získání co nejvyššího počtu bodů při hodnocení, nikoliv ekonomicky opodstatněné poskytování požadované služby. Zadavatel odkazuje na § 7 odst. 1 zákona, podle kterého „veřejnou zakázkou je zakázka …, jejímž předmětem je úplatné poskytnutí dodávek či služeb…“ a uvádí, že v části veřejné zakázky týkající se parametru D navrhovatel zákonnou podmínku týkající se úplatnosti nesplnil. Zadavatel nepovažuje tuto činnost za malou a nepodstatnou, je totiž zřejmé, že předmětná činnost vyžaduje určité náklady, jakož i zisk, které tak navrhovatel zahrnul do nabídkové ceny v ostatních částech zakázky. Zadavatel navrhuje, aby předseda Úřadu podaný rozklad zamítnul.   Vyjádření vybraného uchazeče14.  Vybraný uchazeč se ve svém vyjádření k rozkladu ze dne 18.9.2007 plně ztotožňuje se závěry napadeného rozhodnutí Úřadu. K procesnímu postupu zadavatele při novém posouzení a hodnocení nabídek uvádí vybraný uchazeč, že zadavatel prováděl nové posouzení nabídek na základě rozhodnutí Úřadu, přičemž právo provést za podmínek uvedených v § 79 odst. 5 zákona posouzení a hodnocení nabídek samostatně je shodné jak pro veřejného, tak pro sektorového zadavatele. K věcnému posouzení případu vybraný uchazeč konstatuje, že odkazy navrhovatele na jiná rozhodnutí Úřadu či rozsudky soudu jsou zavádějící, když tyto se týkají zcela jiných otázek. 15.  Vybraný uchazeč rovněž odmítá tvrzení, že požadavek zadavatele byl ve vtahu k parametru D vymezen nedostatečně určitě a umožňoval uchazečům nabídnout „nulovou hodnotu“. Zadavatel výslovně uvádí, že předmětem hodnocení je „cena“, tj. lze logicky dovozovat, že zadavatel očekává vyčíslení hodnoty služeb, které zajisté mají určitou hodnotu a uchazeči nabízená cena tedy nebude rovna 0. Nabídka obsahující „nulovou hodnotu“ je tak jednoznačně v rozporu s požadavky a podmínkami zadavatele. Postup navrhovatele označuje vybraný uchazeč za účelovou snahu být v tomto kritériu za všech okolností hodnocen jako nejvýhodnější. Argument ohledně marginálního významu parametru D pak není jakkoliv relevantní, když navrhovatel podotýká, že nabídka navrhovatele nebyla zadavatelem hodnocena, nýbrž posuzována dle § 76 zákona a při tomto zkoumání nehraje roli ani ekonomická výhodnost nabídky ani váha přidělená zadavatelem jednotlivým hodnotícím kritériím, a tedy nebylo na místě, aby Úřad tuto skutečnost jakkoli zohledňoval. Vybraný uchazeč navrhuje, aby byl podaný rozklad zamítnut.   Stanovisko předsedy Úřadu16.  Po projednání rozkladu a veškerého spisového materiálu rozkladovou komisí ustavenou podle § 152 odst. 3 správního řádu a po posouzení případu ve všech jeho vzájemných souvislostech jsem podle § 89 odst. 2 správního řádu napadené rozhodnutí přezkoumal v rozsahu námitek uvedených v rozkladu a s přihlédnutím k návrhu rozkladové komise dospěl k následujícímu závěru.17.  Úřad tím, že svým rozhodnutím č. j. S147/2007/VZ-13077/2007/540-Šm ze dne 15.8.2007 správní řízení zastavil, rozhodl správně a v souladu se zákonem. Rovněž s odůvodněním napadeného rozhodnutí jsem se v plné míře ztotožnil. IV.  K námitkám rozkladu  K důvodům vyloučení uchazeče z další účasti v zadávacím řízení18.  Navrhovatel uvádí, že zadavatel nevyloučil, aby uchazeči jako nabídkovou cenu nabídli v parametru D hodnotu 0,- Kč, když i takový údaj lze dle názoru navrhovatele označit za číselný údaj, který vyjadřuje cenovou nabídku. Svou argumentací tedy navrhovatel popírá závěr, že jeho nabídka v tomto ohledu nevyhověla požadavkům zadavatele. 19.  K tomu uvádím, že otázkou přípustnosti nulové nabídkové ceny se Úřad podrobně zabýval v rámci napadeného rozhodnutí a na odůvodnění tohoto rozhodnutí proto plně odkazuji. Uvedením hodnoty 0,- Kč nemohl být splněn požadavek zadavatele na uvedení ceny služeb týkajících se správy vodohospodářského majetku, jeho údržby, oprav a odstraňování poruch a havárií, neboť zadavatel požadoval ve smyslu ustanovení § 7 odst. 1 zákona úplatné poskytnutí těchto služeb. V této souvislosti se nelze ztotožnit s tvrzením navrhovatele, že i nulový údaj je údajem o ceně nabízených služeb, neboť podle tuzemské právní doktríny se cenou rozumí peněžní vyjádření hodnoty (viz např. Slovník českého práva, str. 141, LINDE Praha a.s., z roku 1995). V daném případě je nepochybné, že služby uvedené v parametru D svoji hodnotu mají, a tedy vyjádřením této hodnoty nemůže být údaj 0,- Kč, neboť ten by znamenal, že hodnota oceňované skutečnosti je nulová, tedy žádná. Uvedením údaje 0,- nebyl v parametru D splněn požadavek zadavatele na uvedení ceny a zadavatel byl oprávněn z tohoto důvodu vyloučit navrhovatele z další účasti v soutěži. 20.  V této souvislosti pak není rozhodné, zda předmětný parametr D představuje fakticky jen marginální část veřejné zakázky, či nikoliv, a tedy není třeba zkoumat, nakolik by tato skutečnost ovlivnila samotné hodnocení nabídek, neboť zjištění, že nabídka nebyla zpracována v souladu s požadavky zadavatele, je dostatečným důvodem pro její vyřazení z dalšího hodnocení.   21.  Ke druhé části námitky rozkladu, ve které navrhovatel prohlašuje, že náklady a případně i příslušný zisk nezahrnul do nabídkové ceny v ostatních částech zakázky, uvádím, že navrhovatel tím vlastně tvrdí, že služby uvedené v parametru D bude provádět bez vlastních nákladů (což je nepravděpodobné) a současně také popírá účel podnikání, jak je definován v ustanovení § 2 obchodního zákoníku, tj. mimo jiné vytváření zisku. Z uvedeného důvodu proto lze i tuto námitku rozkladu označit jako nedůvodnou, a tedy bezpředmětnou.   Odkaz na dřívější rozhodovací praxi Úřadu a judikaturu VS v Olomouci  22.  Navrhovatel v rozkladu opětovně odkazuje na dřívější rozhodnutí Úřadu a dovozuje, že v napadeném rozhodnutí Úřad změnil svůj právní názor.23.  K tomu uvádím, že předmětem odkazovaného rozhodnutí byly jiné skutečnosti než ty, které byly řešeny v napadeném rozhodnutí. Úřad v odkazovaném rozhodnutí sice vyslovil názor, že nelze automaticky vyloučit možnost, že některá položka položkového rozpočtu je nižší (příp. má nulovou hodnotu), než v případě ostatních uchazečů. Tento výrok však nelze bez dalšího zobecňovat a aplikovat jej na složky nabídkové ceny. V této souvislosti je právně významná především skutečnost, že konstatování Úřadu se týká položkového rozpočtu (typicky výkazu výměr). Dílčí hodnotící kritérium D (resp. plnění pod ním zahrnutá), které mělo být uchazeči v rámci veřejné zakázky oceněno, však rozhodně nemá povahu položky položkového rozpočtu či dokonce položky výkazu výměr, ale jedná se o samostatně zadavatelem definovanou složku nabídkové ceny, která nemůže mít nulovou hodnotu, jak již bylo vyloženo výše. 24.  V této souvislosti rovněž zdůrazňuji, že nikdy neexistují dva shodné případy, a proto se každý projednává a posuzuje zvlášť, podle individuálního skutkového stavu věci a okolností, za kterých byla šetřená zakázka zadávána. Generalizaci právních závěrů odkazovaného rozhodnutí, kterou provádí navrhovatel, proto v této souvislosti nelze připustit a argumentace rozkladu je tak i v tomto bodě bezpředmětná. 25.  Ve vztahu k odkazu na judikaturu VS v Olomouci lze přisvědčit obecnému závěru, že hodnotící kritéria je třeba formulovat jednoznačně. Toto obecné tvrzení však žádným způsobem nevyvrací ani nezpochybňuje zákonnost postupu zadavatele v šetřeném případě zadání veřejné zakázky. Ze zadávacích podmínek v šetřeném případě totiž nevyplývá, že by zadavatel připustil, aby v rámci dílčího hodnotícího kritéria D mohla být uchazeči nabídnuta „nulová hodnota“, neboť zadavatel výslovně stanovil, že předmětem hodnocení je „cena“. Z toho lze logicky dovodit, že zadavatel požadoval vyčíslit hodnotu služeb specifikovaných v rámci dílčího hodnotícího kritéria D, přičemž je jisté, že tyto služby mají určitou hodnotu a uchazeči nabízená cena tak nebude rovna „0“. Dílčí hodnotící kritérium D tak bylo zadavatelem v zadávací dokumentaci vymezeno dostatečně určitě a neumožňovalo různý výklad, a proto závěry uvedené v rozhodnutí VS v Olomouci nelze v daném případě použít.   Postup zadavatele při opětovném posouzení nabídek26.  V postupu zadavatele, který sám bez hodnotící komise provedl opětovné posouzení nabídek, spatřuje navrhovatel rozpor se zásadou transparentnosti a fair play, a tedy porušení § 6 zákona.27.  K tomu uvádím, že předmětný argument použil navrhovatel až v rámci řízení o rozkladu, Úřad se k němu v dosavadním správním řízení nemohl vyjádřit, a tedy již z tohoto důvodu nelze k argumentaci rozkladu přihlédnout. 28.  Pro úplnost však uvádím, že argumentaci navrhovatele nelze přijmout ani po věcné stránce. Postup, který zvolil zadavatel při novém posouzení nabídek, je výslovně předvídán ustanovením § 79 odst. 5 zákona, přičemž zadavatel rovněž splnil zákonnou podmínku obsaženou v poslední větě tohoto ustanovení zákona a zpracoval zprávu o posouzení a hodnocení nabídek. Postup zadavatele tak byl zcela zákonný a nelze proto dovozovat, že by tento postup měl jakýkoliv vliv na transparentnost a „fair play“ podmínky při zadání šetřené veřejné zakázky, stejně jako nelze v takovém postupu spatřovat neoprávněnou změnu zadávacích podmínek, které byly vymezeny v zadávací dokumentaci.  V.  Závěr29.  Po zvážení všech aspektů dané věci a po zjištění, že Úřad postupoval ve věci v souladu se zákonem a správním řádem, když posoudil případ ve všech jeho vzájemných souvislostech a zhodnotil veškeré písemné podklady, jsem dospěl k závěru, že nenastaly podmínky pro zrušení či změnu napadeného rozhodnutí z důvodů uváděných v rozkladu.30.  Vzhledem k výše uvedenému, když jsem neshledal důvody, pro které by bylo nutno napadené rozhodnutí zrušit nebo změnit, rozhodl jsem tak, jak je ve výroku uvedeno.P o u č e n íProti tomuto rozhodnutí se nelze podle § 91 odst. 1 správního řádu dále odvolat.    Ing. Martin Pecina, MBA    předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže     Obdrží:1.  JUDr. Alexandr César, advokát se sídlem Klimentská 46, 110 02 Praha 12.  Jihočeský vodárenský svaz, se sídlem S. K. Neumanna 19, 370 01 České Budějovice3.  Vodovody a kanalizace Jižní Čechy, a. s., se sídlem Boženy Němcové 12/2, 370 80 České Budějovice 4.  spis. Vypraveno dne: viz otisk razítka na poštovní obálce