S 14/07-12929/07/620     V Brně dne 13. července 2007Úřad pro ochranu hospodářské soutěže ve správním řízení sp. zn. S 14/07 zahájeném dne 11. ledna 2007 z moci úřední podle § 46 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějšího předpisu, ve spojení s § 21 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, ve věci možného porušení ustanovení § 3 odst. 1 téhož zákona, s účastníky řízení, kterými jsou:·  AGRODRUŽSTVO JEVIŠOVICE, se sídlem Jevišovice, PSČ  671 53, IČ 49455958,·  Zemědělské družstvo PETŘÍN, se sídlem Starý Petřín, okres Znojmo, PSČ  671 06, IČ 48530441,·  Zemědělské družstvo „Roštýn“, se sídlem Hodice 211, okres Jihlava, PSČ  589 01, IČ 00136492,·  ZEVA CHLÍSTOVICE, a.s., se sídlem Chlístovice 28, PSČ  284 01, IČ 61672319, ve správním řízení zastoupena Mgr. Petrou Hrachy, advokátkou, na základě plné moci ze dne 23. 1. 2007,·  SUŠÁRNA POHOŘELICE, s.r.o., Pohořelice, Velký Dvůr 7, PSČ  691 23, IČ 48908002, ve správním řízení zastoupena JUDr. Miloslavem Vlčkem, advokátem, na základě plné moci ze dne 23. 1. 2007,·  AGROPRODUCT, spol. s r. o., se sídlem Ivaň č.p. 88, PSČ  691 23, IČ 60726971,·  KARLOV, a.s., se sídlem Bílkov čp. 120, Dačice, PSČ 380 01, IČ 25172468,vydává totorozhodnutí: I.Účastníci řízení, a to:·  AGRODRUŽSTVO JEVIŠOVICE, se sídlem Jevišovice, PSČ  671 53, IČ 49455958,·  Zemědělské družstvo PETŘÍN, se sídlem Starý Petřín, okres Znojmo, PSČ  671 06, IČ 48530441,·  Zemědělské družstvo „Roštýn“, se sídlem Hodice 211, okres Jihlava, PSČ 589 01, IČ 00136492,·  ZEVA CHLÍSTOVICE, a.s., se sídlem Chlístovice 28, PSČ  284 01, IČ 61672319, ·  SUŠÁRNA POHOŘELICE, s.r.o., Pohořelice, Velký Dvůr 7, PSČ  691 23, IČ 48908002, ·  AGROPRODUCT, spol. s r. o., se sídlem Ivaň č.p. 88, PSČ  691 23, IČ 60726971, a·  KARLOV, a.s., se sídlem Bílkov čp. 120, Dačice, PSČ 380 01, IČ 25172468,tím, že se dne 13. prosince 2006 na schůzce chovatelů drůbeže v Jevišovicích dohodli na společné strategii stanovování prodejní ceny jatečných kuřat platné od 1. ledna 2007 s cílem dosáhnout postupně výše ceny alespoň 20,- Kč za 1 kilogram živé váhy v I. jakostní třídě, a to zejména u nejvýznamnějšího společného odběratele, společnosti Kostelecké uzeniny a.s., přičemž současně dohodli i společný postup a účast na jednání o zvýšení výkupní ceny jatečných kuřat u tohoto odběratele dne 14. prosince 2006, a podle této strategie postupovali,uzavřeli a plnili zakázanou a neplatnou dohodu o přímém určení prodejní ceny, která vedla k narušení hospodářské soutěže na trhu živých jatečných kuřat. Tímto jednáním porušili všichni účastníci řízení ve dnech 13. a 14. prosince 2006 zákaz uvedený v § 3 odst. 1 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.II.Podle § 7 odst. 1 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, se do budoucna zakazuje účastníkům řízení vyjmenovaným v bodě I. výroku tohoto rozhodnutí plnění zakázané a neplatné dohody o přímém určení prodejní ceny specifikované v bodě I. výroku tohoto rozhodnutí.III.Podle § 22 odst. 2 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, se účastníkům řízení vyjmenovaným v bodě I. výroku tohoto rozhodnutí za porušení zákazu uvedeného v § 3 odst. 1 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, popsané v bodě I. výroku tohoto rozhodnutí, ukládá pokuta, a to  ·  družstvu AGRODRUŽSTVO JEVIŠOVICE, se sídlem Jevišovice, PSČ 671 53, IČ 49455958, ve výši 8.248.000,- Kč (slovy: osm milionů dvě stě čtyřicet osm tisíc korun českých)·  družstvu Zemědělské družstvo PETŘÍN, se sídlem Starý Petřín, okres Znojmo, PSČ  671 06, IČ 48530441, ve výši 590.000,- Kč (slovy: pět set devadesát tisíc korun českých)·  družstvu Zemědělské družstvo „Roštýn“, se sídlem Hodice 211, okres Jihlava, PSČ  589 01, IČ 00136492, ve výši 469.000,- Kč (slovy: čtyři sta šedesát devět tisíc korun českých)·  společnosti ZEVA CHLÍSTOVICE, a.s., se sídlem Chlístovice 28, PSČ 284 01, IČ 61672319, ve výši 343.000,- Kč (slovy: tři sta čtyřicet tři tisíc korun českých) ·  společnosti SUŠÁRNA POHOŘELICE, s.r.o., Pohořelice, Velký Dvůr 7, PSČ  691 23, IČ 48908002, ve výši  3.528.000,- Kč (slovy: tři miliony pět set dvacet osm  tisíc korun českých)·  společnosti AGROPRODUCT, spol. s r. o., se sídlem Ivaň č.p. 88, PSČ  691 23, IČ 60726971, ve výši 434.000,- Kč  (slovy: čtyři sta třicet čtyři tisíc korun českých)·  společnosti KARLOV, a.s., se sídlem Bílkov čp. 120, Dačice, PSČ 380 01, IČ 25172468, ve výši 596.000,- Kč (slovy: pět set devadesát šest tisíc korun českých).Pokuta je splatná do 90 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí na účet Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže u České národní banky v Brně, číslo účtu 3754-24825-621/0710, konstantní symbol 1148, jako variabilní symbol se uvede IČ účastníka řízení.O d ů v o d n ě n í :1.  Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) zjistil, že dne 13. prosince 2006 se v Jevišovicích uskutečnilo setkání několika producentů jatečné drůbeže. Podle zveřejněných tiskových zpráv mělo jít o schůzku sedmi jihomoravských chovatelů, kteří se dohodli na zastavení dodávek drůbeže zpracovatelům, pokud výkupní ceny nevzrostou alespoň o korunu, tedy na 20 Kč za kilogram. Ve společném prohlášení pak dle tisku vyzvali ostatní chovatele, aby příští rok neprodávali jatečná kuřata za ceny nižší než 20 Kč/kg (např. Právo, 14. 12. 2006). Úřad uvedené zveřejněné informace prověřil při šetření podnětu evidovaného pod č. P 846/06 (podklady provedeny následně ve správním řízení, tvoří součást spisu), v rámci něhož se konalo na Úřadě dne 19. 12. 2006 ústní jednání s některými účastníky schůzky v Jevišovicích. Z informací poskytnutých při ústním jednání vyplynulo, že nejprve dne 11. 12. 2006 zástupci společnosti  SUŠÁRNA POHOŘELICE, s.r.o. (dále též jen „Sušárna Pohořelice“) a družstva AGRODRUŽSTVO JEVIŠOVICE (dále též jen „Agrodružstvo Jevišovice“) společně vyjednávali o nákupních cenách jatečné drůbeže u svého odběratele, společnosti Kostelecké uzeniny a.s., se sídlem Kostelec 60, PSČ 588 61, IČ 469 00 411 (dále jen „Kostelecké uzeniny“). Protože Kostelecké uzeniny nepřistoupily na návrh obou uvedených chovatelů kuřat na zvýšení nákupních cen a aktuálně platné výkupní ceny (ve výši 19,- Kč za kg živé váhy – myšleno v I. jakostní třídě, viz dále) nepokrývaly výrobní náklady prvovýrobců, oba producenti se dohodli, že na 13. 12. 2006 svolají do sídla Agrodružstva v Jevišovicích schůzku s dalšími výkrmci kuřat - dodavateli do Kosteleckých uzenin k jednání o ceně jatečných kuřat nabídnuté Kosteleckými uzeninami. Dne 12. 12. 2006 jednatel Sušárny Pohořelice, Ing. Ivo Kudrna, telefonicky oslovil další producenty kuřat a pozval je na jednání do Jevišovic na 13. 12. 2006. Předseda Agrodružstva Jevišovice, Ing. Bohumír Rada, pak na tuto schůzku pozval novináře. Na setkání se přítomní producenti brojlerů shodli na textu Prohlášení chovatelů drůbeže z jižní Moravy (dále jen „Prohlášení“) – list č. 48 spisu P 848/06. V Prohlášení se uvádí, že je činí chovatelé, kteří ročně produkují 49.000 tun drůbežího masa, což představuje 16 % celorepublikové produkce. Konstatuje se, že nákupní cena jatečné drůbeže je pod úrovní výrobních nákladů producentů, neboť se zvýšila cena krmiv a rovněž se zvýšily náklady na energie v zimním období, čímž  se prohlubuje ztráta producentů drůbeže. V dalším textu autoři Prohlášení vyzývají všechny producenty drůbeže v České republice, aby se začali chovat tržně a od 1. 1. 2007 neprodávali jatečnou drůbež pod 20,- Kč za kilogram živé váhy. V opačném případě nebudou chovatelé zastavovat jednodenní drůbež. Pod Prohlášením jsou uvedeni tito chovatelé (cit.): „Agroproduct, Sušárna Pohořelice, ZD Roštýn, ZEVA Chlístovice, ZD Petřín, Agrodružstvo Jevišovice, Promt Modřice[1]“ a dále poznámka v závorce, že „nejsou zapsaní všichni“. Na schůzce se dále zúčastnění producenti dohodli, že následující den pojedou společně do Kosteleckých uzenin jednat o nákupní ceně na další období.2.  Na závěrečnou fázi schůzky v Jevišovicích se dostavili (na základě pozvání Ing. Rady) novináři z některých deníků a z České televize. Novináři dle vyjádření přítomných producentů obdrželi Prohlášení, aby o něm mohli informovat veřejnost, resp. ostatní chovatele. 3.  Následující den, 14. 12. 2006, se konalo jednání producentů drůbeže v Kosteleckých uzeninách, které bylo předtím dohodnuto v Jevišovicích. Na této schůzce za přítomnosti několika producentů kuřat vyjádřil odběratel, Kostelecké uzeniny, souhlas se zvýšením nákupní ceny jatečných kuřat od ledna 2007 na 19,10 Kč/kg živé váhy (tj. o 10 hal.). Bylo rovněž jednáno o dalším zvyšování nákupní ceny v následujících měsících.4.  Na základě těchto zjištěných skutečností zahájil Úřad dne 11. 1. 2007 z moci úřední se šesti chovateli jatečné drůbeže, jejichž firmy byly uvedeny pod Prohlášením, správní řízení sp. zn. S 14/07 ve věci možného porušení § 3 odst. 1 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále též jen „zákon“ nebo „zákon o ochraně hospodářské soutěže“). Porušení uvedeného ustanovení Úřad spatřoval v dohodě účastníků řízení o stanovení minimální prodejní ceny ve výši 20,- Kč za kilogram živé váhy jatečné drůbeže platné od 1. 1. 2007, kterou účastníci řízení uzavřeli dne 13. prosince 2006 v Jevišovicích. Společnost Moravskoslezské drůbežářské závody PROMT a.s. („Promt Modřice“), uvedená rovněž pod Prohlášením, nebyla Úřadem zahrnuta mezi účastníky řízení, a to z toho důvodu, že tato společnost je především zpracovatelem drůbeže; produkci brojlerů z vlastních čtyřech chovů zpracovává sama  a do Kosteleckých uzenin žádná kuřata nedodává. Nebyla tudíž primárně zainteresována na záměru zvýšit nákupní cenu jatečných kuřat u konkurenčního zpracovatele – tento předpoklad Úřadu se později v řízení potvrdil.5.  Po zahájení správního řízení provedl Úřad dokazování. Bylo vyslechnuto několik svědků, Úřad vyžádal písemné informace od účastníků řízení, dalších výkrmců drůbeže, od zpracovatelů drůbeže, maloobchodních prodejců i od novinářů přítomných na jednání v Jevišovicích. K objemu trhu jatečné drůbeže poskytlo údaje ministerstvo zemědělství a Český statistický úřad. Ve dnech 22. 1. – 24. 1. 2007 se konala ústní jednání s účastníky řízení. Seznámení s podklady pro rozhodnutí v souladu s § 36 odst. 3 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějšího předpisu, se uskutečnila ve dnech 21. až 26. června 2007. Spis podnětu č.j. P 846/06 (dále jen „spis podnětu“) se stal součástí spisu správního řízení sp.zn. S 14/07 (dále jen „spis“) po jeho zahájení.6.  V průběhu správního řízení Úřad ověřoval některé informace poskytnuté účastníky řízení a zjistil, že schůzky v Jevišovicích se účastnilo více firem než jen sedm (zapsaných pod Prohlášením), jak účastníci řízení Úřadu opakovaně sdělovali.  Proto Úřad oznámením ze dne 19. dubna 2007 rozšířil okruh účastníků správního řízení o společnost KARLOV, a.s. (dále též jen „Karlov“).Charakteristika účastníků řízení7.  AGRODRUŽSTVO JEVIŠOVICE bylo zapsáno do obchodního rejstříku vedeného Krajským soudem v Brně, oddíl Dr, vložka 2533, dne 3. 12. 1993. Má právní formu družstva s cca 240 členy a podniká v okrese Znojmo převážně v oblasti zemědělské výroby a v souvisejících činnostech. Obhospodařuje 9,6 tisíce hektarů půdy. Vedle chovu drůbeže (kuřat) se zabývá chovem prasat, produkcí krmiv, rostlinnou výrobou atd. Z drůbeže vykrmuje pouze jatečná kuřata, z jejichž prodeje získává cca 40 % tržeb. Patří mezi nejvýznamnější a největší výkrmce kuřat v ČR (roční prodej činí asi 9 milionů kusů brojlerů, tj. cca 17 tisíc tun kuřat v živé váze). Jednorázový zástav kuřat na 8 farmách Agrodružstva Jevišovice činí 1.375 tisíc kusů, přičemž za rok se vystřídá až 6,5 turnusů (jednodenní kuřata jsou krmena do porážkové váhy asi 45 dnů). Největším odběratelem kuřat od Agrodružstva Jevišovice je s podílem cca 75 % firma Kostelecké uzeniny, zbývající část produkce je dodávána různým odběratelům v ČR i v zahraničí. Družstvo má několik dceřiných společností a podniká rovněž na Slovensku a na Ukrajině. Roční obrat družstva činí asi dvě miliardy korun. 8.  Zemědělské družstvo PETŘÍN (dále též jen „ZD Petřín“) bylo zapsáno do obchodního rejstříku vedeného Krajským soudem v Brně, oddíl Dr, vložka 2470, dne 28. 4. 1993. Má právní formu družstva a podniká v okrese Znojmo především v zemědělské výrobě. Vedle chovu drůbeže – jatečných kuřat chová rovněž prasata. Chov drůbeže tvoří cca 60 % příjmů ZD Petřín. Současný zástav kuřat je 170 tisíc kusů, v letošním roce je plánováno zvýšení produkce. Veškerou produkci jatečných kuřat dodává družstvo do Kosteleckých uzenin. Ročně dodá na trh asi 2.000 tun jatečných kuřat v živé váze. 9.  Zemědělské družstvo „Roštýn“ (dále též jen „ZD Roštýn“) bylo zapsáno do obchodního rejstříku vedeného Krajským soudem v Brně, oddíl Dr, vložka 2221, dne 28. 1. 1991. Má právní formu družstva a podniká převážně v zemědělské výrobě a lesnictví v okrese Jihlava. Kromě chovu brojlerů se zabývá klasickou rostlinnou a živočišnou výrobou. Chov drůbeže tvoří cca 10 -12 % příjmů družstva. Jeden turnus představuje v ZD Roštýn zástav cca 75 tisíc kuřat; turnus se otočí 6 krát do roka. Odběratelem veškeré produkce družstva ve výši cca 1.000 tun živé váhy jsou Kostelecké uzeniny. Od října 2006 je produkce brojlerů Kosteleckým uzeninám  dodávána přes OD Roštýn, družstvo. Toto družstvo bylo zapsáno do obchodního rejstříku 29. září 2006 a předmětem jeho podnikání je velkoobchod a zprostředkování obchodu. Sídlí na stejné adrese jako ZD Roštýn.10.  Společnost ZEVA CHLÍSTOVICE, a.s. (dále též jen „Zeva“ nebo „Zeva Chlístovice“) byla zapsána do obchodního rejstříku vedeného Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 3122, dne 13. 4. 1995. Společnost podniká mj. v zemědělské výrobě; hospodaří na 1.700 ha půdy v okrese Kutná Hora. Kromě chovu jatečných kuřat chová rovněž krávy a zabývá se rostlinnou výrobou. Chov drůbeže tvoří [...obchodní tajemství...] % příjmů Zevy. Průměrný zástav kuřat na jeden turnus činí  [...obchodní tajemství...] kusů, za rok se obrátí 5 až 6 turnusů. Roční produkce kuřat v živé váze v roce 2006 byla [...obchodní tajemství...] tun; odběratelem převážné většiny produkce jsou Kostelecké uzeniny (menší část je dodávána do Xaverova). Dodávky brojlerů jsou uskutečňovány přes [...obchodní tajemství...]. Zeva patří do skupiny Agrofert, do níž rovněž náležejí mj. i Kostelecké uzeniny.11.  Společnost SUŠÁRNA POHOŘELICE, s.r.o., byla zapsána do obchodního rejstříku vedeného Krajským soudem v Brně, oddíl C, vložka 11221, dne 28. 5. 1993. Společnost podniká především ve výrobě krmiv – sušení vojtěšky a cukrovarských řízků a v zemědělské výrobě – výkrmu kuřat. Chov drůbeže tvoří cca 60 % příjmů Sušárny Pohořelice. Průměrný zástav kuřat na jeden turnus je 600.000 kusů, za rok se otočí 6 turnusů. Společnost patří mezi největší producenty brojlerů; za rok vyprodukuje kolem 8.000 tun jatečných kuřat v živé váze, které dodává převážně do Kosteleckých uzenin.12.  Společnost AGROPRODUCT, spol. s r.o. (dále též jen „Agroproduct“) byla zapsána do obchodního rejstříku vedeného Krajským soudem v Brně, oddíl C, vložka 17069, dne 24. 11. 1994. Společnost podniká mj. v zemědělské výrobě, hospodaří na 750 ha půdy (z toho je 70 ha vinic) v okrese Břeclav. Chov kuřat tvoří [...obchodní tajemství...] příjmů Agroproductu. Zástav kuřat na jeden turnus v této společnosti činí asi [...obchodní tajemství...] kusů, za rok se vystřídá 6 turnusů. Roční produkce kuřat v celkové živé váze cca [...obchodní tajemství...] tun je dodávána do Kosteleckých uzenin (nárazově i do společnosti PROMT Modřice).13.  Společnost KARLOV, a.s. byla zapsána do obchodního rejstříku vedeného Krajským soudem v Českých Budějovicích, oddíl B, vložka 901, dne 28. 1. 1998. Předmětem podnikání je mj. rostlinná a živočišná výroba (v okrese Jindřichův Hradec). Výkrm kuřat se podílí na tržbách společnosti Karlov cca [...obchodní tajemství...] %. Zástav kuřat v jednou turnusu je [...obchodní tajemství...] kusů, turnusů je šest do roka. Roční produkce kuřat v živé váze činí [...obchodní tajemství...] tun. Veškerá produkce brojlerů je dodávána  Odbytovému družstvu Karlov, jehož je Karlov členem (spolu se ZD Budíškovice). Odbytové družstvo Karlov dodává jatečná kuřata Kosteleckým uzeninám (produkce Karlova) a firmě Vysočina Moravské Budějovice s.r.o. (produkce ZD Budíškovice). Odbytové družstvo Karlov nakupuje produkci do svého vlastnictví a svým jménem uzavírá smlouvy s odběrateli včetně stanovení cen. Družstvo si účtuje provizi za zprostředkování obchodu a služeb – a to zvlášť, nikoli z ceny drůbeže. Zjištěné skutečnosti14.  Několik producentů jatečných kuřat se sešlo dne 13. 12. 2006 v Jevišovicích a společně vydali Prohlášení – výzvu ostatním producentům drůbeže v ČR, aby od 1. 1. 2007 neprodávali jatečnou drůbež pod 20 Kč za kg živé váhy. V opačném případě pak neměli zastavovat jednodenní drůbež.15.  Na ústním jednání na Úřadě zmínění producenti mj. uvedli, že schůzky v Jevišovicích se zúčastnilo 7 subjektů uvedených pod Prohlášením. Podle jejich vyjádření se podepisovali pouze na prezenční listinu, Prohlášení nepodepisovali. Na textu Prohlášení se shodli všichni přítomní. Schůzka byla motivována špatnou ekonomickou situací v odvětví produkce drůbeže, kdy nákupní cena ve výši 19 Kč za kg dlouhodobě nepokrývala zvýšené náklady na výkrm (růst cen energií, krmiv). Na schůzku do Jevišovic byli pozváni i novináři z několika deníků a z České televize, kteří obdrželi Prohlášení, aby o něm mohli informovat veřejnost. Prohlášení chovatelů drůbeže z jižní Moravy (1. typ – s vypsanými firmami) bylo předáno Úřadu (list č. 48 spisu P). Následující den jeli všichni účastníci jednání ke svému odběrateli, Kosteleckým uzeninám, kde se dohodli na zvýšení ceny od ledna 2007 na 19,10 Kč/kg a dalším postupném růstu ceny (v řádu desítek haléřů).16.  Po zahájení správního řízení proběhla s jednotlivými účastníky ústní jednání. Z informací poskytnutých zástupcem Agrodružstva Jevišovice (jenž se neúčastnil společného jednání na Úřadě před zahájením řízení) vyplynulo, že jednání do Jevišovic svolali společně Agrodružstvo Jevišovice, jehož zástupce pozval tisk a televizi, a Sušárna Pohořelice, jejíž zástupce pozval chovatele. Text Prohlášení byl sepsán při jednání, kdy každý z účastníků řekl nějakou větu. Na ceně 20 Kč/kg, která je uvedena v Prohlášení, se shodli přítomní jako na minimální úrovni. Na následném jednání v Kosteleckých uzeninách dosáhli chovatelé zvýšení nákupní ceny o 10 haléřů/kg. Dle zástupce Agrodružstva Jevišovice se tak stalo na základě Prohlášení, které tomuto zpracovateli zaslal po jeho přijetí producenty (Prohlášení bylo zasláno i dalším zpracovatelům kuřat v ČR a médiím včetně ČTK). 17.  Předseda ZD Petřín při ústním jednání uvedl, že byl dne 11. 12. 2006 v Kosteleckých uzeninách – jednal zde o zvýšení objemu dodávek z plánovaného rozšíření kapacity výkrmu brojlerů. Před ním tam jednali představitelé Agrodružstva Jevišovice a Sušárny Pohořelice. Další den (12. 12.) mu telefonoval předseda Agrodružstva Jevišovice, že svolává na 13. 12. 2006 do Jevišovic jednání producentů kuřat. Protože se předseda ZD Petřín sám zúčastnit nemohl, vyslal na jednání zaměstnance družstva (zootechnika) – „na náslech“. Zootechnik dovezl z jednání Prohlášení (2. typ – s řádky na podpisy, ve spise list 88), které bylo předáno Úřadu. Dle vyjádření účastníka řízení Prohlášení sepsal a přinesl předseda Agrodružstva Jevišovice. Následné schůzky v Kosteleckých uzeninách se nikdo ze ZD Petřín nezúčastnil. Ačkoli předseda ZD Petřín označil Prohlášení za bezvýznamné, ani po jeho medializaci, kdy ZD Petřín bylo uváděno mezi signatáři, se od Prohlášení nedistancoval či nedal jiným způsobem najevo, že se s ním neztotožňuje. Výkupní cena pro ZD Petřín se u odběratele Kostelecké uzeniny rovněž zvýšila. 18.  Předseda ZD Roštýn vypovídal obdobně jako předchozí uvádění účastníci řízení. Na jednání, které bylo svoláno kvůli tíživé situaci producentů, ho pozval zástupce Sušárny Pohořelice. Text Prohlášení vyplynul z diskuse přítomných. Zúčastnil se i jednání v Kosteleckých uzeninách dne 14. 12. 2006.19.  Z informací poskytnutých při ústním jednání předsedou Zeva Chlístovice vyplynulo, že jednání v Jevišovicích se zúčastnil ekonom firmy. Podle jeho vyjádření text Prohlášení na jednání někdo přinesl, pravděpodobně zástupce pořádajícího Agrodružstva Jevišovice. Prohlášení se údajně nepodepisovalo, podepsána byla pouze prezenční listina. Následujícího jednání v Kosteleckých uzeninách se již účastnil předseda představenstva Zeva Chlístovice. Dále zástupce účastníka řízení zdůraznil, že Zeva Chlístovice patří do stejné skupiny jako Kostelecké uzeniny (skupina Agrofert) a že nikdy nebylo v jejím zájmu jednat v neprospěch této společnosti.20.  Jednatel Sušárny Pohořelice při ústním jednání potvrdil, že schůzku do Jevišovic svolal on a předseda Agrodružstva Jevišovice, a to na základě neuspokojivých výsledků jednání o ceně v Kosteleckých uzeninách dne 11. 12. 2006. Jednání v Jevišovicích se dle jeho vyjádření zúčastnily pouze subjekty uvedené pod Prohlášením. Text Prohlášení vznikl tak, že každý řekl něco a zapsalo se to. Částka 20 Kč uvedená v Prohlášení je výše výrobních nákladů producentů. Cílem bylo, aby všichni výkrmci v republice tlačili na odběratele, aby zvedli ceny. Prohlášení údajně nebylo podepisováno, podepisovala se jen prezenční listina. Dne 14. 12. 2006 v Kosteleckých uzeninách  producenti opětovně žádali o zvýšení ceny, což zástupce Kosteleckých uzenin přislíbil (v lednu 2007 o 10 haléřů, v únoru o dalších 40 haléřů).21.  Jednání v Jevišovicích dne 13. 12. 2006 byl přítomen i druhý jednatel Sušárny Pohořelice, pan Milan Šťastný, jenž Úřadu rovněž poskytl informace při ústním jednání.  Ing. Šťastný sdělil, že v průběhu jednání v Jevišovicích bylo připraveno Prohlášení (2. typ s předtištěnými řádky), které dle svého vyjádření nepodepsal a nepodepsal ho ani nikdo jiný. Důvodem setkání producentů kuřat byla dle pana Šťastného nízká realizační cena kuřat, která byla nižší než výrobní náklady; pokud by producenti nic neudělali, nesešli se, zkrachovali by.22.  Jednatel dalšího účastníka řízení, společnosti Agroproduct, potvrdil, že se zúčastnil na pozvání zástupce Sušárny Pohořelice jednání producentů kuřat v Agrodružstvu Jevišovice. Jednání se dle jeho vyjádření zúčastnily pouze firmy uvedené pod Prohlášením. Text Prohlášení vyplynul z jednání, kdy všichni producenti konstatovali, že se jim zvýšily náklady, takže za stávajících 19 Kč není možno kilogram živé drůbeže vyrobit. Částka 20 Kč byla konsensus – kompromis z různých návrhů. Prohlášení pak sepsal předseda Agrodružstva Jevišovice. Dne 14. 12. 2006 se jednatel Agroproductu zúčastnil s ostatními producenty jednání v Kosteleckých uzeninách, na němž byla dohodnuta od ledna 2007 cena 19,10 Kč/kg ž.v. v I. jakosti, od února pak 19,40 Kč/kg.23.  Schůzky v Jevišovicích se účastnily rovněž dvě zástupkyně společnosti Moravskoslezské drůbežářské závody PROMT a.s. (dále též jen „PROMT“) Tato společnost chová jatečnou drůbeže pro potřebu vlastního zpracování (nedodává ji na trh) a je primárně zpracovatelem drůbeže – porážkou. Na důvod její účasti na jednání v Jevišovicích se Úřad dotázal firmy nejprve písemně, poté předvolal (viz dále) jako svědkyni jednu z pracovnic PROMTu, která se účastnila schůzky v Jevišovicích. Od druhé zaměstnankyně PROMTu obdržel informace písemně. Obě zaměstnankyně PROMTu uvedly, že se v Jevišovicích k požadavkům na vyšší nákupní cenu nevyjadřovaly a nepodepsaly Prohlášení – na rozdíl od ostatních zúčastněných. Sama společnost PROMT (resp. její mateřská společnost Agropol Group) se od tiskových informací, jež ji označovaly za aktéra schůzky, distancovala formou tiskové zprávy zveřejněné na vlastních webových stránkách www.agropol.cz a na stránkách ČTK www.protext.cz. Agropol Group požádal ČTK o zveřejnění tiskové informace již následující den po jednání v Jevišovicích, tj. dne 14. 12. 2006. Zpráva nese titulek „Moravskoslezské drůbežářské závody PROMT se distancují od výzvy sedmi českých chovatelů drůbeže“. Uvádí se v ní, že se ve zpravodajství ČTK objevila zpráva s výzvou sedmi českých chovatelů drůbeže ke zvýšení výkupních cen. Jako jedna z firem, které stojí za touto výzvou, je uveden i PROMT Modřice. Ten však tuto informaci důrazně popírá a od uvedené výzvy se distancuje (ve spise listy č. 306 – 312).24.  Na základě zjištěných informací i na základě informací poskytnutých v rámci svědecké výpovědi má Úřad za to, že firma PROMT nebyla účastníkem dohody uzavřené v Jevišovicích, neboť její zástupkyně pouze pasivně přihlížely a nevyjadřovaly se k cenám kuřat. Sama firma PROMT je především zpracovatelem jatečné drůbeže, není dodavatelem brojlerů pro jiné porážky, jako zpracovatel nemá zájem na zvyšování nákupních cen. Zaměstnankyně firmy nepodepsaly Prohlášení a PROMT se od Prohlášení (když s ním byl v tisku spojován) okamžitě distancoval.25.  Teprve dne 24. 1. 2007 obdržel Úřad od Agrodružstva Jevišovice vyžádanou prezenční listinu ze setkání chovatelů drůbeže v Jevišovicích. Z této listiny bylo zjištěno, že je mezi účastníky zapsána další osoba přítomná za Agrodružstvo Jevišovice, dále firma Karlov a jeden podpis (na 3. řádku) je nečitelný.26.  Společnost Karlov nebyla v oznámení o zahájení správního řízení ze dne 10. 1. 2007 zahrnuta mezi účastníky správního řízení, neboť Úřad o účasti jejích zástupců na schůzce v Jevišovicích zpočátku nebyl informován. Karlov nebyl uveden pod Prohlášením (1. typ – tj. podoba zveřejněná v médiích) a rovněž stávající účastníci správního řízení popřeli účast dalšího subjektu na jednání v Jevišovicích. Teprve po obdržení prezenční listiny ze setkání chovatelů drůbeže 13. 12. 2006 v Jevišovicích (list č. 136) Úřad zjistil, že schůzky se prostřednictvím svého zástupce účastnila i společnost Karlov. Úřad proto tuto firmu nejprve písemně oslovil a poté k objasnění určitých nesrovnalostí v písemném vyjádření předvolal jejího ředitele jako svědka. 27.  Od společnosti Karlov bylo zjištěno, že schůzky v Jevišovicích se za Karlov zúčastnil ředitel společnosti a její obchodní zástupce. Následnému jednání v Kosteleckých uzeninách byl přítomen obchodní zástupce. Odběratelem veškeré drůbeže od společnosti Karlov je Odbytové družstvo Karlov, jehož je Karlov členem. Zmocněncem družstva (ke všem právním, obchodním a hospodářským úkonům) je ředitel společnosti Karlov (list č. 402). Drůbež z Karlova je přes odbytové družstvo následně dodávána do Kosteleckých uzenin; odbytové družstvo za svoji činnost při prodeji drůbeže dostává od společnosti Karlov paušální provizi, která však není závislá na nákupní ceně kuřat (viz výše). Pokud jde o jednání v Jevišovicích, podle ředitele společnosti Karlov se tam diskutovalo o nákladech a cenách jatečné drůbeže. Zástupci Karlova podle jeho vyjádření odešli z jednání dříve, v době, kdy ještě nebylo sestaveno Prohlášení (o něm se prý dozvěděli až následující den v Kosteleckých uzeninách a.s.), tudíž prohlášení neviděli a nepodepsali ho.28.  Nikdo z účastníků správního řízení nedementoval v tisku či jiným způsobem, že by s dohodou o ceně uzavřenou dne 13. 12. 2006 v Jevišovicích nesouhlasil či se k ní nepřipojil (a to ani v případě, kdy se schůzky v Jevišovicích účastnil jiný pracovník, než který je oprávněn za účastníka řízení jednat). 29.  Od České televize získal Úřad reportáž na DVD zachycující závěr a výsledky schůzky v Jevišovicích (list č. 300 a násl.). Na záznamu jsou zachyceni (obrazem) všichni účastníci schůzky. Na dotazy redaktorů pak odpověděli zástupci Agrodružstva Jevišovice a Sušárny Pohořelice tak, že budou jednat další den s jatkami o zvýšení ceny na 20 Kč. Pokud by neuspěli, zavřeli by případně některou z farem. 30.  Kostelecké uzeniny nakupovaly jatečná kuřata v I. třídě jakosti na začátku roku 2006 za 20,50 Kč/kg ž.v. Postupně se cena snižovala (vlivem nižšího odbytu, větších zásob mražené drůbeže i obav spotřebitelů z ptačí chřipky) až na 18,50 Kč v březnu 2006. Od 5. 6. 2006 se cena zvedla na 19,- Kč a tato cena platila až do konce roku 2006. Od 1. 1. 2007 Kostelecké uzeniny zvýšily cenu na 19,10 K/kg ž.v., od 1. února pak na 19,30 Kč/kg a od května činí cena 19,50 Kč/kg (vše I. tř. jakosti). S některými dodavateli kuřat jsou individuálně sjednány ceny vyšší, to platí především pro nejvýznamnější dodavatele kuřat - účastníky řízení Agrodružstvo Jevišovice a Sušárna Pohořelice (ceny na úrovni 20,- Kč/kg v I. jakostní třídě).31.  Jednání o ceně jatečných kuřat mezi producenty a Kosteleckými uzeninami probíhají obvykle jednou za čtvrtletí. V případě změn ceny krmiv, ostatních vstupů či změny tržních cen v okolních státech se jednání o nákupní ceně uskutečňují častěji – jednou za měsíc. Obvyklá doba pro dosažení cenových změn v obchodních řetězcích je pro zpracovatele drůbeže asi jeden měsíc.32.  Rovněž prodejní ceny Kosteleckých uzenin za chlazená kuřata celá od počátku ledna průběžně rostou; nárůst ceny od ledna do května 2007 činí cca 5 Kč/kg kuřete.33.  Pokud jde o ceny drůbeže, ceny zemědělských výrobců se v posledních čtyřech letech dlouhodobě pohybovaly mezi 21 a 22 Kč/kg, v roce 2006 (první pololetí) pak klesly na úroveň kolem 19 Kč za kg. Ceny průmyslových výrobců (zpracovatelů) v tomtéž období činily 38 až 40 Kč/kg, přičemž v prvním pololetí r. 2006 poklesly na úroveň kolem 36 Kč. Spotřebitelské ceny se pak pohybovaly kolem 50 Kč za kg, od počátku roku 2006 došlo k jejich poklesu až na 45 Kč/kg. Vývoj cen zpracovatelů kuřat a rovněž i vývoj  spotřebitelských cen v prvním pololetí 2006 tak kopíroval nízkou hladinu cen zemědělských výrobců (zdroj: ČSÚ). 34.  Spotřebitelské ceny čerstvých či mražených kuřat se od ledna 2007 začaly postupně zvyšovat a v květnu 2007 činily průměrně 52 Kč/kg (zdroj: ČSÚ). Oproti roku 2006 se tak zvýšily asi o 7 Kč/kg.35.  Úřad písemně požádal o poskytnutí informací ke správnímu řízení další výkrmce brojlerových kuřat, jejich zpracovatele (porážky) a maloobchodní prodejce. Část oslovených subjektů o existenci Prohlášení nevěděla, část měla informace ze sdělovacích prostředků. Jeden maloobchodní prodejce uvedl, že od února 2007 pociťuje tlak ze strany svých dodavatelů (zpracovatelů) drůbeže na zvýšení nákupních cen. Daný obchodník se dohodl s dodavateli na zvýšení cen od počátku roku 2007 do května 2007 již dvakrát a rovněž tak dvakrát zvýšil prodejní ceny po konečné zákazníky. Z podkladů poskytnutých i dalšími oslovenými maloobchodními prodejci je zřejmé, že v r. 2007 se zvýšila nákupní cena mražených i chlazených kuřat, což mělo odraz i ve zvýšení prodejních cen pro spotřebitele.Výslechy svědků36.  Jako první svědek byl vyslechnut Ing. Petr Cingr, ředitel Kosteleckých uzenin. Ing. Cingr ve své svědecké výpovědi uvedl, že účastníci řízení společně dodávají do Kosteleckých uzenin více než 30 % potřeby živé drůbeže tohoto zpracovatele. Pokud jde o jednání s účastníky řízení, nejprve se dne 11. 12. 2006 dostavily do Kosteleckých uzenin dvě společnosti, Agrodružstvo Jevišovice a Sušárna Pohořelice. Podle Ing. Cingra účast dvou dodavatelů na jednání jej překvapila, neboť je zvyklý jednat vždy s jednou společností. Oba producenti požadovali zvýšení ceny jatečných kuřat, na to však Ing. Cingr nepřistoupil. Na 14. 12. 2006 měl dohodnuté jednání v Kosteleckých uzeninách předseda Agrodružstva Jevišovice, avšak dostavili se zástupci několika dodavatelů a požadovali zvýšení nákupní ceny kuřat. Ing. Cingr byl již od předchozího dne informován o Prohlášení. Výsledkem jednání byl příslib ze strany Kosteleckých uzenin, že od ledna 2007 zvýší cenu o 10 haléřů (za podmínky zatřiďování kuřat). O ceně na další měsíce později proběhla další jednání, avšak již s každým dodavatelem individuálně.37.  Podle svědkyně M. T., zaměstnankyně PROMTu, byla na jednání v Jevišovicích zúčastněným předkládána verze Prohlášení s předtištěnými linkami (typ 2), do kterých se producenti podepisovali. O nákupní ceně kuřat se diskutovalo, padaly návrhy na 23 i 24 Kč/kg ž.v., v Prohlášení  se nakonec objevila cena 20 Kč/kg ž.v. v I. tř. jakosti. Probírala se i otázka nezastavení turnusů (tj. nenaskladnění jednodenních kuřat), avšak zde nebylo dosaženo shody. Zástupkyně PROMTu se k projednávaným záležitostem nevyjadřovaly a Prohlášení nepodepsaly. Svědkyně po návratu z Jevišovic sepsala zprávu ze služební cesty (list č. 325 spisu), v níž popsala průběh jednání v Jevišovicích. Informace poskytnuté svědkyní potvrdila Úřadu písemně rovněž druhá zástupkyně PROMTu, která se jednání v Jevišovicích zúčastnila.38.  Další svědek, pan Zdeněk Brandl, zaměstnanec Agrodružstva a vedoucí chovu drůbeže, byl rovněž účastníkem setkání producentů drůbeže v Jevišovicích. Tento svědek uvedl, že na jednání v Jevišovicích se hovořilo o nízké výkupní ceně brojlerů, vzrůstajících nákladech a zvyšujících se ztrátách z chovu kuřat. Přitom signál z jatek, tj. z Kosteleckých uzenin, byl takový, že nenavýší výkupní cenu. Závěry z jednání byly shrnuty v Prohlášení, které sestavil Ing. Rada z Agrodružstva Jevišovice. Cena 20 Kč za kg ž.v. uvedená v Prohlášení je výsledkem jednání v Jevišovicích. Prohlášení bylo vyhotoveno ve 2 typech: jeden s uvedením producentů a druhý s předtištěnými linkami, který se podepisoval. Prohlášení dle svědka podepsali všichni zúčastnění. Nikdo nevyjádřil svůj nesouhlas a nikdo neodešel před koncem jednání.39.  Dopisem ze dne 19. 4. 2007 bylo na základě k tomuto datu shromážděných důkazů zahájeno správní řízení sp.zn. S 14/07 rovněž se společností Karlov (list č. 372). 40.  Poslední vyslechnutou svědkyní v tomto správním řízení byla paní M. S., asistentka předsedy Agrodružstva Jevišovice, která se podílela na přípravě jednání dne 13. 12. 2006. Svědkyně předala Úřadu dokument Prohlášení s podpisy jednotlivých účastníků (list č. 420). Na Prohlášení Úřad ztotožnil podpisy Ing. Kudrny a p. Šťastného, jednatelů Sušárny Pohořelice, Ing. Rady, předsedy představenstva Agrodružstva Jevišovice, p. Brandla, vedoucího chovu z Agrodružstva Jevišovice, p. T., zootechnika ze ZD Petřín, Ing. Doláka, předsedy představenstva Karlova, Ing. Koubka, jednatele  Agroproductu, Ing. Pittnera, předsedy představenstva ZD Roštýn a p. N., ekonoma Zevy Chlístovice. Jeden podpis byl nečitelný. Pokud jde o vznik Prohlášení, svědkyně uvedla, že jí ho nadiktoval Ing. Rada po skončení jednání. Dokument se vytiskl a předal přítomným  k podpisu. Svědkyně rovněž potvrdila existenci dvou verzí Prohlášení. Typ Prohlášení s uvedením firem vznikl dříve, svědkyně sestavovala seznam firem dle prezenční listiny, protože se jí nepodařilo identifikovat všechny podpisy, připojila poznámku, že nejsou zapsaní všichni.41.  Následně Úřad požádal jednoho z organizátorů setkání v Jevišovicích, aby na fotografii pořízené v průběhu jednání identifikoval přítomné, a to z toho důvodu, že pod Prohlášením byl jeden podpis nečitelný. Rovněž fotografie zachycovala kromě již známých zástupců účastníků řízení jednu osobu, jejíž totožnost nebyla Úřadu do té doby známa. Dle sdělení byl tímto posledním účastníkem jednání „pan Kalous“, soukromý zemědělec z obce Praskačka. Po prověření této informace Úřad zjistil, že setkání v Jevišovicích se zúčastnil pan J. K. z Vlčkovic, a to jako soukromá osoba. Pan J. K. se podepsal na prezenční listinu i na Prohlášení, avšak sám v chovu drůbeže nepodniká a je v důchodu. Producentem drůbeže je firma Petr Kalhous, přičemž firmu původně vlastnil J. K. a od r. 1997 ji převzal Petr Kalhous. J. K. již není zaměstnancem ani jiným spolupracovníkem ve firmě a schůzky v Jevišovicích se zúčastnil pouze ze svého osobního zájmu. J. K. se zúčastnil i následného jednání v Kosteleckých uzeninách. Úřad po zjištění těchto informací nerozšiřoval okruh účastníků správního řízení, neboť pan J. K. není soutěžitelem dle zákona a není ani zaměstnancem firmy Petr Kalhous (pověření, resp. vazba na podnikání tohoto soutěžitele nebyly v řízení prokázány).Shrnutí zjištěných skutečností42.  Úřad zjistil, že nejprve dva účastníci řízení, Agrodružstvo Jevišovice a Sušárna Pohořelice, společně dne 11. 12. 2006 jednali se zástupcem Kosteleckých uzenin  s cílem dohodnout vyšší nákupní cenu za 1 kg živé váhy jatečných kuřat.  Jednání před koncem roku o nových obchodních podmínkách bývají obvyklá, avšak není obvyklé, aby se takového jednání u odběratele zároveň účastnili dva producenti. Na tomto jednání k dohodě o zvýšení ceny nedošlo. Následující den svolal Ing. Kudrna (Sušárna Pohořelice) výkrmce kuřat a Ing. Rada (Agrodružstvo Jevišovice) novináře na schůzku do Agrodružstva Jevišovice na 13. 12. 2006. Tohoto jednání se zúčastnili zástupci Agrodružstva Jevišovice, Sušárny Pohořelice, ZD Petřín, ZD Roštýn, Zevy Chlístovice, Agroproductu, Karlova, PROMTu Modřice a soukromý zemědělec Josef Kalhous. Závěru schůzky byli přítomni redaktoři z deníku Rovnost, Dnes, Znojemský týden a z České televize. Na jednání se mj. diskutovalo o nízké nákupní ceně (vzhledem k rostoucím nákladům) jatečných kuřat. Přítomní zástupci firem (kromě PROMTu Modřice) se usnesli, že je třeba usilovat o zvýšení aktuální nákupní ceny (ve výši 19,- Kč) na minimálně 20 Kč za kg ž. v. I. tř. jakosti jatečných kuřat s platností od ledna 2007. Tento závěr  našel odraz v písemném Prohlášení, které všichni účastníci schůzky (vyjma dvou zástupkyň PROMTu) podepsali (ve spise č. listu 420). Prohlášení (1. typ, bez podpisů) bylo předáno přítomným novinářům, aby s ním byla seznámena jak odborná veřejnost (chovatelé, zpracovatelé), tak i spotřebitelé. Na schůzce bylo rovněž dohodnuto, že následující den (14. 12. 2006) pojedou  zástupci zúčastněných firem na jednání o zvýšení ceny do Kosteleckých uzenin (schůzku na ten den mělo dohodnutou jen Agrodružstvo Jevišovice). Na jednání do Kosteleckých uzenin přijeli zástupci těchto účastníků řízení: Agrodružstvo Jevišovice, Sušárna Pohořelice, ZD Roštýn, Zeva, Agroproduct a Karlov. Při jednání s předsedou představenstva Kosteleckých uzenin (který byl v té době o Prohlášení již informován)  požadovali zvýšení nákupních cen. Výsledkem byl příslib ředitele Kosteleckých uzenin, že od ledna 2007 zvýší cenu jatečných kuřat v I. tř. o 10 haléřů, což se také stalo. 43.  V následujícím období rostla dále jak nákupní cena živých kuřat v I. tř. jakosti v Kosteleckých uzeninách (řádově o desítky haléřů za 1 kg), tak průměrná prodejní cena za kilogram celého kuřete od Kosteleckých uzenin (řádově o koruny) a rovněž tak pultová cena kuřat pro spotřebitele (řádově o koruny).Vymezení relevantního trhu44.  Trh je obecně místem, kde se střetává nabídka s poptávkou. Dle ustanovení § 2 odst. 2 zákona je pak relevantním trhem trh zboží, které je z hlediska své charakteristiky, ceny a zamýšleného použití shodné, porovnatelné nebo vzájemně zastupitelné, a to na území, na němž jsou soutěžní podmínky dostatečně homogenní a zřetelně odlišitelné od sousedících území. Při definici trhu výrobku se vychází z pohledu spotřebitele, tedy z hlediska poptávky. Podstatou definice z hlediska poptávky je princip zaměnitelnosti či zastupitelnosti (poptávková substituce). Při zjišťování zaměnitelnosti zboží se zohledňují vlastnosti, cena a zamýšlený způsob použití, a to všechny 3 veličiny dohromady. Relevantní trh je třeba vymezit především z hlediska věcného a geografického.45.  Výchozím bodem analýzy je konkrétní zboží dodávané účastníky řízení, zde tedy živá jatečná kuřata. Další vymezování relevantního trhu spočívá v posouzení, zda v úvahu připadá nějaké alternativní zboží, jež je s výchozím zbožím zastupitelné z pohledu spotřebitele. Úřad se tedy v rámci vymezení relevantního trhu zabýval charakteristikou zboží – jatečných kuřat, jehož dodavateli na trh jsou všichni účastníci správního řízení. 46.  Proces výkrmu jatečných kuřat probíhá tak, že nejprve si chovatel v líhni objedná násadová vejce. Po vylíhnutí kuřat jsou jednodenní kuřata naskladňována do výkrmových hal chovatele, kde jsou po dobu cca 42 dnů vykrmována na živou váhu kolem 2 kg. Jakmile kuřata dosáhnou jatečné váhy, jsou v klecích živá naložena do nákladních aut a přepravena na porážku zpracovatele masa. Následně jsou zatříděna do několika jakostních tříd (obvykle I až III a/nebo podstandard), které se liší cenou. Průměrná realizační cena jatečných kuřat vyplacená chovateli tedy závisí na tom, kolik kuřat bylo zařazeno do jaké třídy. Zatímco cena v třídě I se pohybuje kolem 19,- až 20,- Kč/kg, v II. třídě je tato cca 17 Kč/kg a za nestandardní kuřata činí asi 7,- Kč/kg.  Průměrná cena za kg ž.v. kuřete je tak nižší než cena za I. třídu (zda jsou kuřata do jakostních tříd zařazována, záleží na dohodě výkrmce a porážky). Zpracovatelé mívají rovněž různé  požadavky na živou váhu (záleží na technologii dotyčného zpracovatele); pokud průměrná živá váha přesáhne určitou hranici (např. 2,30 kg), dochází k cenové srážce.  47.  Po zpracování jsou kuřata balena a jako čerstvá - chlazená nebo zmrazená dodávána do prodejen. Kuřecí maso je spotřebiteli vnímáno jako lehké, netučné a zdravé a přitom ve srovnání s jinými druhy masa (hovězí, vepřové) i jako relativně levné. Spotřeba kuřecího masa v ČR činí asi 26 kg/osobu/rok. 48.  V ČR působí několik subjektů zabývajících se porážkou a zpracováním drůbeže; patří většinou do uskupení firem Agropol Group nebo Agrofert. Všichni účastníci správního řízení dodávají jatečná kuřata Kosteleckým uzeninám (skupina Agrofert); mezi další významné zpracovatele patří Jihočeská drůbež, a.s. (skupina Agropol), XAVEROV, a.s., Moravskoslezské drůbežářské závody PROMT a.s. (skupina Agropol), Intergal Vrchovina, a.s. (skupina Agropol), RABBIT Trhový Štěpánov a.s., RACIOLA-JEHLIČKA s.r.o. a další.49.  Kuřata, tj. kohouti a slepice kura domácího (Gallus domesticus) patří mezi hrabavou drůbež. Do této skupiny je možno z běžně chované drůbeže pro produkci masa zařadit ještě krůty. Další skupinu drůbeže tvoří vodní drůbež, z níž se běžně chová kachna a husa. Kuřata jsou nejrychleji rostoucím druhem drůbeže; jatečné hmotnosti dosahují již po cca 42 dnech výkrmu, a to při relativně nízké spotřebě krmiva. Objemy zpracovávaných kuřat činí miliony kusů; v takovém počtu nejsou porážena žádná jiná hospodářská zvířata. Z hlediska dalšího zpracování poražených kuřat je rovněž významné, že kuřecí maso lze snadno zmrazovat a tímto způsobem i po delší dobu skladovat (jak u zpracovatelů, tak i v domácnostech). Pro spotřebitele nejsou kuřata, resp. kuřecí maso, zastupitelné jiným druhem drůbeže (např. krůtami či kachnami) ani jiným druhem výsekového masa, a to z důvodu jak ceny, tak charakteristických vlastností, tak užití. Pokud jde o cenu, za kilogram živé váhy jatečných kuřat vyplácejí porážky kolem 20,- Kč, což je oproti ceně ostatní drůbeže (i ceně ostatních druhů hospodářských zvířat) cena velmi nízká (nejnižší). V maloobchodě činí cena 1 kg kuřete v závislosti na období asi 40 až 50 Kč, takže toto maso patří i z hlediska spotřebitelské ceny k nejlevnějším druhům nabízeným na trhu. Charakteristickými vlastnostmi kuřecího masa je jeho barva (jde o tzv. bílé maso) a nízký obsah tuku. Kuřecí maso je spotřebiteli vnímáno jako zdravé a vhodné pro dietní stravování, pro děti i pro nemocné. Výhodou z hlediska použití je i krátký čas tepelné přípravy a mnoho způsobů úpravy tohoto druhu masa. Kuřata, jak celá, tak jejich části, se dají dobře zmrazovat a tímto způsobem skladovat i po delší období. Jsou nabízena mrazená již v obchodech. 50.  Ze všech uvedených důvodu jsou kuřata, resp. kuřecí maso pro spotřebitele z hlediska charakteristiky, ceny i použití nezastupitelná s jinými druhy výsekového masa (vepřového či hovězího) či drůbeže vč. ryb.51.  V daném řízení je zkoumána dohoda o ceně živých jatečných kuřat, která jsou pro další užití spotřebiteli na porážkách zpracovávána a balena jako kuřata celá či kuřecí díly. Na základě výše uvedeného Úřad proto pro účely tohoto správního řízení vymezil  relevantní trh jako trh živých jatečných kuřat (brojlerů). 52.  Účastníci řízení dodávají jatečná kuřata zpracovatelům (jatkám - porážkám). Jejich nejvýznamnějším odběratelem (a v několika případech i jediným) je společnost Kostelecké uzeniny a. s. (součást skupiny Agrofert).  Prodej živých kuřat konečným zákazníkům (občanům) je výjimkou. Zpracovatelé dodávají chlazená kuřata obchodníkům či v době převisu nabídky je zmrazují a poté dodávají do obchodů jako mražená. Dodávky probíhají na celém území České republiky za srovnatelných podmínek. 53.  Trh s jatečnými kuřaty byl počátkem roku 2006 ovlivněn výskytem ptačí chřipky a obavami spotřebitelů z konzumace drůbežího masa (v ČR i v Evropě). To vedlo ke zvýšení dovozů drůbežího masa do ČR a ke snížení cen v celé vertikále od nákupních cen živé drůbeže až po spotřebitelské ceny. Cena zemědělských výrobců kuřat v roce 2006 klesla vlivem vysokých levných dovozů drůbežího masa i vlivem výskytu ptačí chřipky (nižší odbyt). Jeden z účastníků řízení (Zeva Chlístovice) obdržel od ministerstva zemědělství dotaci na zmírnění následků ptačí chřipky. Nízké ceny vyplácené prvovýrobcům asi od poloviny roku 2006 nepostačovaly na pokrytí nákladů spojených s výkrmem brojlerů. V průběhu roku 2006 došlo rovněž ke zvýšení ceny krmných směsí a ke zdražení energií nutných k vytápění hal v zimním období. Nepříznivá ekonomika chovu drůbeže vedla k omezování zástavů brojlerů.54.  V letošním roce došlo k oživení ceny živých jatečných kuřat, a to z důvodu snížení stavů brojlerů (cca o 4 %), nedostatku drůbeže v Evropě, nedostatku násadových vajec a jednodenních kuřat i z důvodu vyšší poptávky po drůbeži ze strany zpracovatelů, neboť jejich zpracovatelské kapacity nejsou naplňovány. V červnu 2007 se opět v chovu drůbeže ve východních Čechách objevila ptačí chřipka.55.  Z hlediska geografického Úřad vymezil relevantní trh jako území České republiky, neboť dodávky zboží probíhají na vymezeném území za homogenních podmínek.56.  Z hlediska časového jde o trh trvalý, charakterizovaný pravidelně se opakujícími dodávkami uvedeného zboží v průběhu celého roku. Postavení účastníků řízení na relevantním trhu, dopad jednání na relevantní trh57.  Pro samotné konstatování porušení zákona formou dohod o cenách není nutné posoudit postavení účastníků dohody na relevantním trhu vzhledem k tomu, že tyto dohody jsou zakázané a neplatné bez ohledu na podíl účastníků na trhu. Pro případné úvahy o dopadu dohod na trh či správní trestání je však tržní podíl významný.58.  Pro potřeby správního řízení byly podíly účastníků řízení na vymezeném relevantním trhu zjišťovány za kalendářní rok 2006. 59.  Produkce živých jatečných kuřat, jejich vývozy a dovozy, jsou sledovány Českým statistickým úřadem a ministerstvem zemědělství v rámci určitých tříd/skupin výrobků. Úřad oslovil obě tyto instituce a požádal je o sdělení objemů tuzemské produkce, vývozů a dovozů živých jatečných kuřat za rok 2006. Z údajů poskytnutých ministerstvem zemědělství (ve spise list 286) vyplývá, že nákup kuřat v ČR v roce 2006 činil 267.095 tun živé váhy. Ohledně dovozů a vývozů jatečných kuřat ministerstvo zemědělství sdělilo, že v celní statistice je zařazena pouze položka celního sazebníku 01059300 – Kohouti, slepice domácí živí nad 185 g o hmotnosti nepřesahující 2000 g. Tato položka je sledována v kusech, nikoli v tunách živé váhy. Zahrnuje jak jatečnou drůbež určenou k porážce, tak k chovu. Dovoz živých kuřat v roce 2006 (položka celního sazebníku 01059300) byl 2.280.995 kusů, vývoz pak 1.710.502 kusů. Český statistický úřad poskytl u položky 01059300 (jatečná drůbež) za rok 2006 objem výroby v ČR – 271.021 tun živé hmotnosti, dovozy, které činily 8.062 tun a vývozy v objemu 5.420 tun. Objem spotřeby v ČR za rok 2006 tak činil u položky kohouti, slepice domácí živí (jatečná drůbež) dle statistického sledování ČSÚ 273.663 tun. Tento údaj zahrnuje domácí produkci po odečtení vývozů a připočítání dovozů.60.  Zatímco ministerstvo zemědělství má k dispozici údaje o dovozech a vývozech pouze v kusech, ČSÚ poskytlo přehled jak o výrobě jatečných kuřat, tak o dovozech i vývozech v tunách živé váhy.  Úřad proto vycházel z údaje sděleného ČSÚ, tj. že celkový objem trhu živé jatečné drůbeže za rok 2006 činil 273.663 tun. (Pozn.: do trhu nebyly rovněž zahrnovány domácí porážky kuřat, neboť ty slouží k pokrytí vlastní spotřeby chovatelů, tj. k samozásobení, a nejsou uplatněny na trhu). Pro porovnání, zda Úřadem uvažovaný objem trhu odpovídá informacím uváděným i v jiných zdrojích, byla do správního spisu zařazena Situační a výhledová zpráva Drůbež – vejce ze srpna 2006, zpracovávaná ministerstvem zemědělství na základě podkladů od dalších úřadů. Tato zpráva uvádí na str. 17 vývoj nákupu kuřat v tunách živé hmotnosti za několik posledních let, kdy nákup v r. 2005 pro zpracovatelský průmysl činil 275.652 tun brojlerů. I z těchto údajů je zřejmé, že zjištěný objem trhu v roce 2006 ve výši 273.663 tun řádově odpovídá i nákupu kuřat v r. 2005. 61.  Mezi největší chovatele jatečných kuřat patří z účastníků řízení Agrodružstvo Jevišovice a Sušárna Pohořelice; v chovu jatečných kuřat podniká mnoho dalších zemědělských podniků. Jednotliví účastníci správního řízení vyprodukovali v roce 2006 následující množství jatečných kuřat v tunách živé váhy:  Agrodružstvo Jevišovice - cca 17.000 tun        Sušárna Pohořelice – cca 8.000 tun      ZD Petřín – cca 2.000 tun   Karlov – cca [...obchodní tajemství...]  tun   Agroproduct – cca [...obchodní tajemství...]  tun  ZD Roštýn – cca 1.000 tun      Zeva Chlístovice – cca 840 tun.62.  Společný podíl všech účastníků řízení na vymezeném relevantním trhu činil v roce 2006 asi [...obchodní tajemství...] %, podíly jednotlivých účastníků řízení byly nasledující:     Agrodružstvo Jevišovice - cca  6,2 %      Sušárna Pohořelice – cca  3 %    ZD Petřín – cca  0,7 %  Karlov – cca  [...obchodní tajemství...] %  Agroproduct – cca  0,4 %  ZD Roštýn – cca  0,4 %  Zeva Chlístovice – cca 0,3 %.63.  Dohodou o ceně tak byla přímo ovlivněna více než jedna desetina trhu s jatečnými kuřaty (dle tržních podílů účastníků řízení), avšak široká publicita Prohlášení mohla způsobit ovlivnění i dalších chovatelů a zasažení ještě větší části trhu. Prohlášení bylo adresně rozesíláno i zveřejněno v médiích (pravděpodobně pro zvýšení jeho účinku s informací o vyšším – 16 % podílu účastníků řízení na trhu) a bylo určeno pro všechny konkurenty účastníků řízení – jeho potenciální dopad tak zahrnuje 100 % relevantního trhu.  64.  Pokud jde o nejvýznamnějšího (v několika případech i jediného) odběratele všech účastníků řízení (u některých zprostředkovaně přes odbytové družstvo – zakládané pravidelně pouze z důvodů čerpání dotací jako mezičlánek při dodávkách odběratelům), společnost Kostelecké uzeniny, ta nakupuje celkem 35 až 40 tisíc tun jatečné drůbeže v mrtvé váze, tj. 20 až 30 milionů kusů v živém. Účastníci řízení dodávají do Kosteleckých uzenin více než 30 % celkové spotřeby, z toho nejvíce Agrodružstvo Jevišovice (7 milionů kusů) a Sušárna Pohořelice (více než 3 miliony kusů).  Vyjádření účastníků řízení65.  Účastníci řízení měli možnost seznámit se s podklady pro rozhodnutí ve dnech 21. až 26. června 2007 (někteří této možnosti nevyužili). K podkladům pro rozhodnutí se vyjádřili tři účastníci řízení. Zástupce Sušárny Pohořelice ve svém vyjádření uvedl, že z provedeného dokazování vyplývá, že nešlo o dohodu mezi soutěžiteli, která by mohla vést k narušení hospodářské soutěže. Schůzka v Jevišovicích byla „nutnou obranou“ výkrmců jatečné drůbeže před neúnosnou situací na trhu, která nutila výkrmce prodávat za ceny pod výrobními náklady. Zákaz dle § 3 odst. 1 se na toto jednání nevztahuje podle § 3 odst. 4 písm. c), neboť nedošlo k vyloučení soutěže na podstatné části trhu jatečné drůbeže. Zástupce Sušárny Pohořelice z toho důvodu navrhuje zastavení řízení. ZD Roštýn ve svém vyjádření uvádí, že účelem setkání producentů v Jevišovicích bylo upozornit na neutěšený stav odvětví chovu brojlerových kuřat za celý rok 2006. Prohlášení, které na schůzce vzniklo, nikoho k ničemu nezavazovalo a nemělo žádný vliv na cenu kuřat. Rovněž ZD Roštýn navrhuje zastavení správního řízení. Zástupkyně společnosti Zeva Chlístovice ve svém písemném vyjádření konstatuje, že nebyla uzavřena žádná dohoda o ceně jatečné drůbeže. Za společnost se setkání zúčastnil N., ekonom, který nebyl oprávněn jednat jménem účastníka. Samotné Prohlášení nelze považovat za dohodu, nýbrž maximálně za ofertu k dohodě, která však nebyla účastníkem akceptována. Účastník se Prohlášením neřídil a prodával nadále jatečnou drůbež pod 20,- Kč. Prohlášení bylo spíše snahou upozornit na kritický stav v chovu drůbeže než skutečně míněným návrhem společného postupu. Pokud by i přesto Úřad považoval Prohlášení za dohodu, tato nebyla způsobilá ohrozit či narušit hospodářskou soutěž, a to s ohledem na zcela minoritní postavení chovatelů drůbeže na trhu. Zástupkyně účastníka řízení dále odkazuje na výjimky ze zákazu dohod dle  ustanovení § 3 odst. 4 písm. c) a § 6 odst. 1 písm. a) zákona, neboť nedošlo k vyloučení soutěže na podstatné části trhu a nebyla překročena 10 % hranice společného podílu na trhu – údajná dohoda by pak musela být považována za tzv. bagatelní kartel.66.  Úřad se vypořádává se všemi výše uvedenými námitkami účastníků řízení v kapitole Právní hodnocení. Právní posouzení 67.  Podle § 1 zákona o ochraně hospodářské soutěže tento zákon upravuje ochranu hospodářské soutěže na trhu výrobků a služeb (dále jen „zboží“) proti jejímu vyloučení, omezení, jinému narušení nebo, za podmínek stanovených tímto zákonem, jejímu ohrožení (dále jen „narušení“) dohodami soutěžitelů, zneužitím dominantního postavení soutěžitelů, nebo spojením soutěžitelů.68.  Podle § 2 odst. 1 zákona se soutěžiteli podle tohoto zákona rozumí fyzické a právnické osoby, jejich sdružení, sdružení těchto sdružení a jiné formy seskupování, a to i v případě, že tato sdružení a seskupení nejsou právnickými osobami, pokud se účastní hospodářské soutěže nebo ji mohou svou činností ovlivňovat, i když nejsou podnikateli.69.  Podle § 3 odst. 1 zákona jsou dohody mezi soutěžiteli, rozhodnutí jejich sdružení a jednání soutěžitelů ve vzájemné shodě (dále jen „dohody“), které vedou nebo mohou vést k narušení hospodářské soutěže, zakázané a neplatné, pokud tento nebo zvláštní zákon nestanoví jinak, nebo pokud Úřad nepovolí svým rozhodnutím nebo vyhláškou z tohoto zákazu výjimku.70.  Podle § 3 odst. 2 zákona jsou zakázány ve smyslu § 3 odst. 1 zákona zejména dohody, které vedou nebo mohou vést k narušení hospodářské soutěže proto, že obsahují ujednání o přímém nebo nepřímém určení cen, popřípadě o jiných obchodních podmínkách (viz § 3 odst. 2 písm. a/ zákona).71.  Dohody soutěžitelů, kteří působí na stejné úrovni trhu zboží, jsou v souladu s § 5 odst. 1 zákona považovány za horizontální dohody. Jak je výše uvedeno, souhrnné postavení účastníků řízení na vymezeném relevantním trhu představuje cca [...obchodní tajemství...]  % jeho objemu.72.  Zákon ve svém § 6 odst. 1 písm. a) vyjímá ze zákazu horizontální dohody, pokud společný podíl účastníků dohody na relevantním trhu nepřesahuje 10 % (tzv. bagatelní kartel). Zákon však současně v § 6 odst. 2 písm. a) stanoví, že vynětí ze zákazu dohod podle § 6 odst. 1 se netýká horizontálních dohod o přímém nebo nepřímém určení cen, omezení nebo kontrole výroby nebo odbytu anebo o rozdělení trhu, nákupních zdrojů nebo zákazníků, i když splňují podmínky stanovené v § 6 odst. 1. Je tomu tak proto, že v § 6 odst. 2 písm. a) zákona jsou vyjmenovány kategorie dohod, které představují nejzávažnější omezení hospodářské soutěže (hard core restrictions). 73.  Podle § 3 odst. 4 zákona se zákaz dohod podle § 3 odst. 1 nevztahuje na dohody, které a) přispějí ke zlepšení výroby nebo distribuce zboží nebo k podpoře technického či hospodářského rozvoje a vyhrazují spotřebitelům přiměřený podíl na výhodách z toho plynoucích, b) neuloží soutěžitelům omezení, která nejsou nezbytná k dosažení cílů podle písmene a), a  c) neumožní soutěžitelům vyloučit hospodářskou soutěž na podstatné části trhu zboží, jehož dodávka nebo nákup je předmětem dohody. Ustanovení § 3 odst. 4 zákona stanoví tři kumulativní podmínky, při jejichž splnění je dohoda splňující znaky dohody ve smyslu § 3 odst. 1 zákona vyňata ze zákazu[2]. Ačkoli je tedy ze strany společností Sušárna Pohořelice a Zeva Chlístovice namítáno (viz dále), že posuzované jednání účastníků řízení je v souladu s § 3 odst. 4 zákona vyňato ze zákazu dohod narušujících soutěž, nelze této námitce přisvědčit, neboť tito soutěžitelé se dovolávají pouze jedné ze tří kumulativních podmínek pro takové splnění (totiž, že dohoda neumožní soutěžitelům vyloučit hospodářskou soutěž na podstatné části trhu jatečných kuřat), zatímco nepředkládají žádné podklady či informace prokazující splnění zbývajících dvou podmínek pro vynětí ze zákazu podle § 3 odst. 4 zákona. Takové důkazy nebyly v průběhu řízení zjištěny ani Úřadem.74.  Nejdříve se Úřad zabýval tím, zda jednání účastníků lze považovat za dohodu soutěžitelů ve smyslu § 3 odst. 1 zákona a zda tato dohoda vedla nebo mohla vést k narušení hospodářské soutěže. K tomu Úřad uvádí, že z hlediska zákona není rozhodné, jakou formu uzavřená dohoda má. V této souvislosti není nutné, aby dohoda dle § 3 odst. 1 zákona měla podobu např. smlouvy splňující náležitosti příslušných obecných ustanovení občanského zákoníku apod. a nemusí nutně mezi stranami zakládat soukromoprávní závazkový vztah. Jak vyplývá i např. z rozhodovací praxe Evropského soudního dvora, stačí k uzavření dohody, pokud zúčastnění soutěžitelé vyjádří společnou vůli, resp. společný záměr, chovat se do budoucna na trhu určitým způsobem[3]. Takový záměr pak nemusí být ani písemně zachycen[4]. V daném případě byl v řízení prokázán společný záměr jeho účastníků dosáhnout u svého největšího odběratele, společnosti Kostelecké uzeniny, zvýšení ceny, za kterou tito producenti prodávají jatečná kuřata jejich zpracovatelům tak, aby tyto ceny přinejmenším pokryly výrobní náklady producentů. Vzhledem k tomu, že každý z účastníků řízení by sám svým individuálním jednáním v soutěži na trhu odpovídajícího zvýšení svých prodejních cen jatečných kuřat nedosáhl, sešli se účastníci řízení a dohodli se do budoucna na společném postupu – rozhodli se vyvinout tlak na svého odběratele s cílem zvýšit prodejní cenu jatečných kuřat a rovněž vyzvali všechny producenty jatečných kuřat na území České republiky, aby neprodávali jatečná kuřata pod 20 Kč za 1 kg živé váhy, přičemž tito producenti nebudou zastavovat – tj. dávat do chovu – jednodenní kuřata, pokud jejich odběratelé na zvýšení prodejní ceny nepřistoupí. Popsaný společný záměr účastníků řízení byl zachycen v textu Prohlášení, které zástupci všech účastníků řízení podepsali[5]. 75.  Úřad konstatuje, že taková dohoda účastníků řízení – horizontálních konkurentů na trhu jatečných kuřat – je zakázanou a neplatnou dohodou soutěžitelů. Touto dohodou mezi sebou účastníci řízení vyloučili riziko soutěže na trhu, kdy jednotlivý soutěžitel nemá informace o zamýšleném chování svého konkurenta a je nucen v situaci, kdy nedosahuje výhodných prodejních cen za své produkty, prodávat své produkty levněji a případně hledat úspory ve vlastním hospodaření, hledat výhodnější odbytiště pro své zboží a čekat na možnou změnu poměru nabídky a poptávky na trhu, která by mu umožnila dosáhnout zvýšení ceny u stávajících odběratelů. Pro soutěž na trhu je přitom zcela přirozené, že jednotliví soutěžitelé jsou nuceni přijímat i nevýhodné nabídky, pokud chtějí na daném trhu dále působit, a ani přetrvávající nevýhodnost účasti v hospodářské soutěži na trhu neospravedlňuje protisoutěžní chování subjektů, které jsou v postavení vzájemných konkurentů. Takové chování není možno ospravedlnit ani okolnostmi ovlivňujícími produkci jatečné drůbeže (například ptačí chřipka, růst cen energií) a s tím spojenými výrobními náklady, či chováním jiných účastníků soutěže na trhu. Takový společný postup vzájemných konkurentů je třeba hodnotit jako protisoutěžní, neboť každý účastník soutěže na trhu má postupovat samostatně a sám nést rizika z toho vyplývající. Nelze tak souhlasit s námitkou, vyjádřenou ze strany společností Sušárna Pohořelice, Zeva Chlístovice a družstva ZD Roštýn, že předmětné setkání v Jevišovicích, včetně jeho výsledků, bylo nutnou obranou chovatelů jatečných kuřat v reakci na „neúnosnou“ či kritickou situaci na trhu jatečných kuřat. Ani tyto motivy totiž neopravňují soutěžitele, aby jednal v rozporu s § 3 zákona.76.  Popsaná dohoda účastníků řízení byla v podstatě zapsána v podobě Prohlášení, které na jednání producentů jatečných kuřat v Jevišovicích ze dne 13. 12. 2006 podepsali zástupci všech účastníků řízení. Za součást společně dohodnutého postupu (strategie) však Úřad považuje i prokázaný záměr „zatlačit“ následující den na odběratele účastníků řízení v rámci společného jednání, kdy termín své schůzky s vedením Kosteleckých uzenin všem zúčastněným poskytlo Agrodružstvo Jevišovice. Text Prohlášení je bezpochyby koncipován jako poněkud nadnesený, v řízení byl prokázán menší tržní podíl účastníků a rovněž bylo zjištěno, že cca 20 Kč za 1 kg ž.v. představovalo dlouhodobější cíl strategie účastníků řízení, přičemž zejména počítali s psychologickým účinkem společné návštěvy u odběratele, medializací věci a tvrdšími – v Prohlášení deklarovanými - požadavky. 77.  Za společnost Sušárna Pohořelice se předmětného jednání v Jevišovicích zúčastnili a Prohlášení podepsali Ing. Ivo Kudrna a Milan Štastný, oba jednatelé, a tedy osoby v postavení statutárního orgánu této společnosti. Navíc Ing. Ivo Kudrna byl jednou ze dvou osob, které setkání iniciovaly a svolaly.78.  Agrodružstvo Jevišovice bylo na uvedeném jednání v Jevišovicích zastoupeno Ing. Bohumírem Radou, předsedou představenstva, a Zdeňkem Brandlem, členem představenstva a vedoucím chovu Střelice. Zdeněk Brandl i Ing. Bohumír Rada za Agrodružstvo Jevišovice uvedené Prohlášení podepsali. Ing. Bohumír Rada byl navíc jednou ze dvou osob, které setkání iniciovaly a svolaly.79.  Za společnost Zeva Chlístovice byl na předmětném jednání v Jevišovicích přítomen a Prohlášení podepsal L. N., ekonom společnosti Zeva, a to na žádost  Ing. Jana Klepala, předsedy představenstva této společnosti. L. N. nebyl pro účely jednání v Jevišovicích zplnomocněn. Bylo však prokázáno, že následného jednání účastníků řízení se společností Kostelecké uzeniny ze dne 14. 12. 2006 se za společnost Zeva Chlístovice účastnil Ing. Jan Klepal, předseda představenstva, a tedy člen statutárního orgánu této společnosti. 80.  Za družstvo ZD Petřín byl na předmětném jednání v Jevišovicích přítomen a Prohlášení podepsal M. T., zootechnik, který není oprávněn za ZD Petřín jednat, ani pro účely jednání v Jevišovicích nebyl zplnomocněn. Na jednání byl vyslán statutárním orgánem družstva.81.  Za společnost Agroproduct se předmětného jednání v Jevišovicích účastnil a Prohlášení podepsal Ing. Václav Koubek, jednatel, a tedy osoba v postavení statutárního orgánu této společnosti.82.  Za družstvo ZD Roštýn se předmětného jednání v Jevišovicích účastnil a Prohlášení podepsal Ing. Jiří Pittner, jednatel, a tedy osoba v postavení statutárního orgánu této společnosti. 83.  Za společnost Karlov se jednání v Jevišovicích zúčastnil Ing. Jaroslav Dolák, předseda představenstva, tedy statutárního orgánu, společnosti Karlov, a K., obchodní zástupce společnosti Karlov. Prohlášení pak jménem společnosti Karlov podepsal Ing. Jaroslav Dolák. Následného jednání účastníků řízení se společností Kostelecké uzeniny ze dne 14. 12. 2006 se za společnost Karlov účastnil K.84.  Dále se setkání v Jevišovicích zúčastnil a Prohlášení podepsal pan V. K., důchodce – viz výše.85.  Setkání v Jevišovicích se zúčastnily rovněž dvě zástupkyně společnosti PROMT, která se zabývá zpracováním drůbeže, a to M. T., vedoucí nákupu živé drůbeže společnosti PROMT, a S. P., referentka nákupu. Tyto dvě zaměstnankyně společnosti PROMT však Prohlášení nepodepsaly a společnost PROMT se následně dne 14. 12. 2006 od Prohlášení veřejně distancovala ve formě tiskové zprávy zaslané ČTK.86.  Jak bylo v řízení prokázáno, po setkání producentů jatečných kuřat v Jevišovicích se dne 14. 12. 2006 uskutečnilo v sídle společnosti Kostelecké uzeniny jednání, kterého se z účastníků řízení zúčastnily Agrodružstvo Jevišovice, Sušárna Pohořelice, Zeva Chlístovice, Agroproduct, ZD Roštýn a Karlov, přičemž byly zastoupeny osobami z vrcholného managementu těchto soutěžitelů, za společnost Kostelecké uzeniny pak Ing. Petr Cingr, předseda představenstva, a Ing. Karol Kaluš, místopředseda  představenstva, kteří v této době již věděli o existenci Prohlášení.87.  Setkáním se zástupci společnosti Kostelecké uzeniny ze dne 14. 12. 2006 učinili účastníci řízení – chovatelé jatečných kuřat – další krok k realizaci svého společného záměru zvýšit prodejní cenu jatečných kuřat. Bylo prokázáno, že výsledkem uvedeného jednání byl souhlas Ing. Petra Cingra, předsedy představenstva společnosti Kostelecké uzeniny, s navýšením prodejní ceny za 1 kg živé váhy jatečných kuřat o 10 haléřů od 1. ledna 2007. K popsanému navýšení skutečně došlo, lze tak konstatovat, že tlak účastníků řízení vyvíjený na jejich odběratele za účelem realizace jejich společného záměru, zachyceného v Prohlášení, byl úspěšný. Ve vztahu k družstvu ZD Petřín, jehož zástupci se předmětného setkání v sídle společnosti Kostelecké uzeniny neúčastnili, bylo prokázáno, že zvýšení prodejní ceny jatečných kuřat bylo vyjednáno i pro ZD Petřín. Tento účastník řízení tak víceméně pasivně těžil ze společně dohodnuté strategie. O tom, že setkání v sídle společnosti Kostelecké uzeniny bylo ze strany účastníků řízení vedeno se společným dohodnutým  záměrem prosadit zvýšení prodejní ceny jatečných kuřat, svědčí například skutečnost, že k tomuto jednání o cenách mezi producentem jatečných kuřat a zpracovatelem jatečnách kuřat došlo na rozdíl od obvyklé praxe ve velice krátkém časovém odstupu od jednání předchozího (11. 12. 2006), stejně tak i ta skutečnost, že uvedeného jednání se zpracovatelem jatečných kuřat se zúčastnilo několik producentů současně. Naproti tomu obvyklé je, že o cenách jedná se společností Kostelecké uzeniny vždy pouze jediný producent jatečných kuřat individuálně, a to s periodicitou čtvrtletní, maximálně měsíční (přičemž neúspěšné jednání dvou nejvýznamnějších dodavatelů do Kostelckých uzenin proběhlo v tomto případě o pouhé tři dny dříve). 88.  V této souvislosti je třeba se vyjádřit k námitce společnosti Zeva Chlístovice, že žádná dohoda o ceně jatečných kuřat nebyla na setkání v Jevišovicích ze dne 13. 12. 2006 ze strany této společnosti uzavřena s odůvodněním, že za tuto společnost  byl na předmětném jednání v Jevišovicích přítomen a Prohlášení podepsal L. N., ekonom společnosti, který nebyl oprávněn za společnost Zeva jednat. Bylo sice prokázáno, že se za společnost Zeva Chlístovice setkání v Jevišovicích účastnila osoba bez oprávnění za ni jednat, bylo ovšem rovněž prokázáno, že následného jednání účastníků řízení se společností Kostelecké uzeniny ze dne 14. 12. 2006, na němž účastníci řízení prosazovali svůj společný záměr, vyjádřený v Prohlášení, se účastnil Jan Klepal, předseda představenstva, a tedy člen statutárního orgánu této společnosti. Tímto krokem společnost Zeva jednoznačně deklarovala, že hodlá postupovat v souladu s obsahem Prohlášení. Rovněž tak s ohledem na to, že po přijetí Prohlášení se účastníci řízení chovali způsobem směřujícím k naplnění cíle Prohlášení, neobstojí námitka ZD Roštýn, že Prohlášení nikoho k ničemu nezavazovalo. Jak již Úřad uvedl, pro uzavření zakázané dohody ve smyslu norem na ochranu hospodářské soutěže není třeba splňovat podmínky uzavírání smluv definované soukromým, zejm. občanským a obchodním právem. Soutěžitele nezřídka při uzavírání kartelu zastupují pracovníci odlišní od statutárních orgánů. Schopnost zapojit soutěžitele do kartelové dohody je pak vnímána právě podle míry vlivu dané osoby na soutěžní chování společnosti a rovněž v závislosti na úrovni její spolupráce s managementem soutěžitele (vyslání na jednání, koordinace postupu v rámci kartelu atp.).  89.  Z výše uvedeného vyplývá, že účastníci řízení právě společným a koordinovaným tlakem na svého odběratele mohli dosáhnout zvýšení prodejní ceny jatečných kuřat, kterého by v situaci, kdy by každý z nich sjednával tuto cenu se svým odběratelem individuálně, nedosáhli. Vlastní protisoutěžní chování účastníků řízení tak spočívá v přímém  určení prodejní ceny jatečných kuřat, což následně v rámci obchodních podmínek uplatňovaných vůči svému odběrateli realizovali. Přitom se nechovali jako vzájemní konkurenti a následně dosáhli svého záměru – zvýšení svých prodejních cen. Tím byla mezi účastníky řízení narušena soutěž v ceně zboží. Protože posuzované jednání účastníků řízení je horizontální dohodou soutěžitelů o přímém nebo nepřímém určení cen, nelze na ni s ohledem na § 6 odst. 2 písm. a) zákona vztáhnout vynětí ze zákazu dohod podle § 6 odst. 1 písm. a) zákona. Z uvedeného důvodu tak nelze přisvědčit námitce společnosti Zeva, že na posuzované jednání účastníků řízení se zákaz v § 3 odst. 1 zákona nevztahuje.90.  Po učinění příslibu ze strany zástupce společnosti Kostelecké uzeniny, že dojde k navýšení prodejní ceny za 1 kg živé váhy jatečných kuřat o 10 haléřů od 1. ledna 2007, k tomuto navýšení od uvedeného okamžiku skutečně došlo. S ohledem na uvedenou skutečnost lze vyvrátit námitku ZD Petřín, že Prohlášení nemělo vliv na cenu kuřat. Rovněž tak v následujícím období vzrostla pultová cena kuřat a kuřecích produktů pro konečné spotřebitele, někteří z těchto prodejců (společnosti Tesco Stores ČR a.s. či Lidl Česká republika v.o.s.) pak pociťovali ze strany svých dodavatelů – zpracovatelů kuřecího masa (mimo jiné společnosti Kostelecké uzeniny), tlak na zvýšení ceny za dodávky kuřecího masa. Společný postup účastníků řízení tak měl dopad nejen na dodavatelsko – odběratelské vztahy mezi producenty a zpracovateli jatečné drůbeže, ale mohl ovlivnit i situaci na následném trhu a v konečném důsledku se projevit i v ceně pro konečného spotřebitele. Potenciální dopad pak je třeba spatřovat v celé šíři relevantního trhu, právě s ohledem na zveřejnění Prohlášení a adresování všem konkurentům účastníků řízení. Lze tak uzavřít, že dopady popsaného jednání účastníků řízení se na relevantním trhu projevily minimálně od 1. ledna 2007, s tím že až do přinejmenším poloviny tohoto měsíce by odběratel – Kostelecké uzeniny – na nové jednání o ceně (tzn. další jednání po neúspěšném pokusu Agrodružstva Jevišovice a Sušárny Pohořelice dosáhnout zvýšení ceny) nepřistoupil. 91.  Všichni účastníci řízení prokazatelně dosáhli svým společným postupem zvýšení svých prodejních cen, i když rozsah, v jakém se jednotlivým účastníkům řízení podařilo dosáhnout záměru pokrýt výrobní náklady spojené s jejich produkcí, nebyl v řízení spolehlivě zjištěn. V řízení však bylo prokázáno, že se jeho účastníci sešli a uzavřeli mezi sebou dohodu, dle které následně na trhu postupovali. Úřad konstatuje, že pro soutěžněprávní posouzení jednání účastníků řízení je významná právě změna stavu soutěžního prostředí na relevantním trhu, k níž díky uzavření a plnění dohody účastníků řízení došlo. Bez realizace této dohody by se nedeformované soutěžní prostředí na trhu vyvíjelo odlišně. Efektu plnění dohody u jednotlivých účastníků řízení se Úřad věnuje v další části odůvodnění tohoto rozhodnutí (Odůvodnění výše pokuty).92.  Vzhledem ke skutečnosti, že v době, kdy bylo řízení zahájeno, byla již dohoda mezi účastníky řízení uzavřena a plněna a její účinky se v průběhu řízení na trhu již projevovaly, Úřad nesděloval účastníkům řízení výhrady s možností účastníků řízení navrhnout opatření k nápravě, neboť v dané situaci již nebylo možné odstranit závadný stav přijetím těchto opatření (§ 7 zákona).93.  Úřad se dále zabýval subjektivní stránkou jednání, které naplnilo skutkovou podstatu porušení zákona uzavřením zakázané a neplatné dohody o určení prodejních cen jatečných kuřat, a zkoumal, zda účastníci řízení v daném případě porušili zákon úmyslně či z nedbalosti. Jak je uvedeno části tohoto rozhodnutí nazvané „Odůvodnění výše pokuty“, dospěl Úřad při posouzení prokázaných skutečností z pohledu subjektivní stránky jednání účastníků řízení k závěru, že Agrodružstvo Jevišovice, Sušárna Pohořelice, Zeva Chlístovice, Agroproduct, ZD Roštýn a Karlov se dopustily jednání, které má charakter úmyslného porušení zákona, a to ve formě úmyslu přímého, zatímco jednání ZD Petřín bylo Úřadem posouzeno jako nedbalostní, a to právě s ohledem na zkoumání míry závaznosti jednání osoby vyslané na schůzku do Jevišovic a následném spíše pasivním postupu ZD Petřín ve věci (neúčast na jednání dne 14. 12. 2006, zvýšení výkupních cen díky dohodě, nezveřejnění jakéhokoli distancování se od dohody, resp. od Prohlášení, kde je družstvo také uvedeno).94.  Úřad dospěl na základě zhodnocení všech důkazů (jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti) k tomu, že účastníci řízení tím, že se dne 13. prosince 2006 na schůzce chovatelů drůbeže v Jevišovicích dohodli na společné strategii stanovování prodejní ceny jatečných kuřat platné od 1. ledna 2007 s cílem dosáhnout postupně výše ceny alespoň 20,- Kč za 1 kilogram živé váhy v I. jakostní třídě, a to zejména u nejvýznamnějšího společného odběratele, společnosti Kostelecké uzeniny, přičemž současně dohodli i společný postup a účast na jednání o zvýšení výkupní ceny jatečných kuřat u tohoto odběratele dne 14. prosince 2006, a podle této strategie postupovali, uzavřeli a plnili zakázanou a neplatnou dohodu o přímém určení prodejní ceny, která vedla k narušení hospodářské soutěže na trhu živých jatečných kuřat. Tímto svým jednáním porušili všichni účastníci řízení ve dnech 13. a 14. prosince 2006 zákaz uvedený v § 3 odst. 1 zákona o ochraně hospodářské soutěže.Praxe v EU95.  Úřad postupoval v řízení v souladu s vlastní rozhodovací praxí i s rozhodovací praxí Evropské komise a Evropského soudního dvora. Dohody o cenách mezi konkurenty na horizontální úrovni jsou jak Evropskou komisí, tak i Soudním dvorem vnímány jako nejzávažnější porušení ustanovení článku 81 odst. 1 Smlouvy o založení ES, a to bez možnosti udělení výjimky (jde o tzv. hard-core kartely). Z rozhodovací praxe evropských institucí z poslední doby, týkající se oblasti zemědělské prvovýroby, je možno uvést např. rozhodnutí Evropské komise v případu French Beef, jež bylo dne 13. prosince 2006 potvrzeno Soudem první instance. Soud zamítl žalobu čtyř francouzských sdružení zemědělců a jednoho sdružení jatek proti rozhodnutí Komise  z dubna 2003. Komise uvedeným subjektům uložila pokutu za dohodu o cenách a o zastavení či omezení dovozu z jiných členských států. Strany tvrdily, že soutěžní pravidla zakotvená ve Smlouvě o založení ES nelze aplikovat na zemědělství, že dohoda neměla žádný vliv na trh a že patří mezi praktiky spadající pod režim Nařízení 26/62. Soud první instance ve svém rozsudku tato tvrzení odmítl a potvrdil aplikaci pravidel hospodářské soutěže v zemědělství a rovněž skutečnost, že tyto organizace mohou porušit soutěžní právo, pokud se účastní obchodních aktivit. Současně rozsudek snížil uložené pokuty, neboť soud zohlednil specifický kontext, v němž k přijetí zakázané dohody došlo (krize způsobená nemocí šílených krav).96.  Další případ (tisková zpráva z 10. 5. 2007) z oblasti zemědělství řešil např. nedávno francouzský Conseil de la concurrence. Jednalo se o případ porušení soutěžního práva ze strany tří zemědělských organizací, jež vytvořily a rozšiřovaly tabulku cen za sušení obilí. Podle francouzského soutěžního úřadu je podobná tabulka protisoutěžní, neboť napomáhá ke sjednocení cen a omezuje soutěž mezi společnostmi vykupujícími obilí. Francouzským úřadem byla rovněž pokutována čtyři zemědělská družstva, která měla ve svých stanovách článek o tom, že jejich členové nesmějí přejít po skončení smlouvy do jiného družstva.Odůvodnění výše pokuty97.  Dle ustanovení § 22 odst. 2 zákona může Úřad soutěžitelům uložit pokutu do výše 10.000.000,- Kč nebo do výše 10 % z čistého obratu dosaženého za poslední ukončené účetní období, jestliže úmyslně nebo z nedbalosti porušili zákazy stanovené v § 3 odst. 1, § 11 odst. 1 a § 18 odst. 1 nebo neplní opatření uložená podle § 7 odst. 2 nebo § 11 odst. 4 anebo podle § 18 odst. 5 zákona. Při rozhodování o výši pokuty Úřad přihlédne zejména k závažnosti, případnému opakování a délce trvání porušování zákona. 98.  Výše pokuty v mezích stanovených zákonem je věcí správního uvážení Úřadu a je v konkrétním případě individualizována skutkovými okolnostmi daného případu, stavem soutěžního prostředí a též zaměřením a cíli soutěžní politiky. Obdobně postupuje při ukládání sankcí i Evropská komise a Evropský soudní dvůr (např. rozsudek ESD ze dne 12. 7. 2001 ve věci Tate & Lyle plc, British Sugar plc and Napier Brown & Co. Ltd v Commission). Při ukládání pokut musí být rovněž individuálně zohledněna hospodářská výkonnost každého podniku tak, aby byl zajištěn dostačující odstrašující efekt (viz rozsudek Soudu prvního stupně T-33/02 z 29. 11. 2005 ve věci Brittania Alloys & Chemicals vs Komise).99.  V daném správním řízení jsou splněny podmínky předvídané zákonem pro uložení pokuty. Úřad konstatuje, že účastníci řízení svým jednáním porušili zákaz obsažený v ustanovení § 3 odst. 1 zákona, čímž narušili hospodářskou soutěž na příslušném trhu. 100.  Odpovědnost za protisoutěžní jednání spočívající v uzavření zakázané dohody narušující soutěž (§ 3 odst. 1 zákona) je ve své podstatě objektivní. Zákon však ukládá Úřadu, aby u všech soutěžitelů, které hodlá sankcionovat za protisoutěžní jednání, zkoumal zavinění. Konstrukce zákona předpokládá možnost uložení pokuty či opatření k nápravě za protisoutěžní delikt pouze tehdy, jestliže k porušení zákona dochází zaviněně, resp. úmyslně nebo z nedbalosti (§ 22 odst. 2 zákona). Zkoumání subjektivní stránky jednání účastníků řízení je nezbytnou součástí úvah o samotné možnosti uložit pokutu; forma zavinění je pak i podle judikatury správních soudů jedním z kritérií pro určení výše pokuty (srov. např. rozsudek Krajského soudu v Brně č.j. 31 Ca 71/2004-129 ze dne 22. 11. 2005 ve věci Oskar Mobil). Zaviněním se rozumí psychický vztah toho, kdo se určitým způsobem chová, k výsledku jeho chování. I v soutěžním právu je třeba rozlišovat dvě základní formy zavinění – úmysl a nedbalost. Vzhledem k tomu, že forma zavinění je jedním z kritérií pro uložení pokuty, bylo zkoumáno, zda jednání konkrétních účastníků řízení bylo zaviněné nebo nedbalostní.101.  Při hodnocení subjektivní stránky správního deliktu dle § 3 odst. 1 zákona je rozhodné posouzení volní a vědomostní složky ve vztahu k objektu deliktu, tj. právem chráněnému zájmu, jímž je účinná soutěž. V případě vědomé nedbalosti i nepřímého úmyslu jednající ví, že škodlivý následek může způsobit. Zatímco u vědomé nedbalosti jednající nechce způsobit škodlivý následek, resp. bez přiměřených důvodů spoléhá na to, že jej nezpůsobí, v případě úmyslu nepřímého je subjekt srozuměn s tím, že škodlivý následek může způsobit. Pokud jde o úmysl přímý, vychází se z toho, že jednající nejenže věděl, ale také chtěl porušit či ohrozit zájem chráněný zákonem. Není rozhodné, zda účastníci řízení věděli, že porušují konkrétní zákon či zda si byli možnosti jeho porušení vědomi. Jak bylo v řízení prokázáno, účastníci řízení společně dohodli cenu zboží pro prodej zpracovateli. Cílem dohody bylo zvýšit nákupní cenu jatečných kuřat, což účastníci deklarovali v Prohlášení ze dne 13. 12. 2006. Nelze proto dovozovat, že takové jednání se uskutečnilo v důsledku nedbalosti. Podepsané Prohlášení je jednoznačným projevem vůle vědomě koordinovat a sladit nákupní ceny jatečných kuřat vůči společnému odběrateli. Účastníci řízení si museli být vědomi toho, že jejich jednání je způsobilé ovlivnit cenovou úroveň předmětného zboží, a to nejen ve vztahu ke zpracovatelům drůbeže, ale rovněž ve vztahu ke konečnému spotřebiteli. Zároveň si museli být vědomi toho, že jimi uzavřená cenová dohoda hospodářskou soutěž naruší, a byli s takovou skutečností srozuměni. Účastníci řízení se po uzavření dohody následující den společně dostavili (vyjma ZD Petřín) ke svému odběrateli, Kosteleckým uzeninám, kde dosáhli souhlasu se zvýšením nákupní ceny kuřat v I. třídě od ledna 2007 o 10 haléřů, tj. ceny 19,10 Kč/kg ž. v. a dohodli i další růst ceny. Z výše uvedených důvodů dospěl Úřad k závěru, že jednání účastníků řízení (kromě ZD Petřín) mělo charakter úmyslného porušení zákona, a to ve formě úmyslu přímého. Úmyslné porušení zákona je třeba považovat za přitěžující okolnost, která je důvodem pro zvýšení pokuty. V případě ZD Petřín Úřad posoudil jednání jako nedbalostní.102.  Nikdo z účastníků řízení se od dohody uzavřené v Jevišovicích nedistancoval, nepopřel ji, nevyjádřil nesouhlas. Jediným subjektem zúčastněným na jednání v Jevišovicích, který se výslovně veřejně od výzvy chovatelů drůbeže distancoval, a to hned následujícího dne, byla firma PROMT. Takovou možnost měl i každý z účastníků řízení, avšak žádný z nich ji nevyužil.103.  U deliktů spáchaných úmyslně lze zvažovat iniciátorství deliktu, jež je při určení výše pokuty rovněž přitěžující okolností. V dané věci bylo prokázáno, že na svolání schůzky do Jevišovic a na přípravě Prohlášení se podílelo největší měrou Agrodružstvo Jevišovice spolu se Sušárnou Pohořelice. O ostatních účastnících řízení lze uvést, že nebyli aktivními iniciátory dohody, avšak ztotožnili se s ní, což vyjádřili svými podpisy na dohodě. 104.  Pokud soutěžitel měl ze svého protiprávního jednání prospěch, popřípadě způsobil-li svým jednáním škodu jiným soutěžitelům či spotřebitelům, měla by být ukládaná pokuta vyšší než získaný prospěch či způsobená škoda. To platí v případě, lze-li zisk neoprávněně dosažený v důsledku protisoutěžního jednání nebo škodu jím způsobenou vypočítat nebo dostatečně kvalifikovaně odhadnout. V daném případě došlo na základě dohody o ceně a poté na základě kolektivního nátlakového jednání s odběratelem kuřat ke zvýšení nákupní ceny pro všechny účastníky řízení (ale i pro ostatní dodavatele) o 10 haléřů s platností od 1. ledna 2007. Tento rozdíl mezi prosincovou a lednovou cenou lze považovat za nezpochybnitelný „zisk“ z dohody pro účastníky řízení. Určitý cenový posun by však byl pravděpodobně dosažen i za jiných okolností, i když později. Ke zvýšení nákupní ceny brojlerů by vedly především důvody, jakými jsou trvalá stabilní poptávka po kuřecím mase, snaha masokombinátů zajistit si dostatek suroviny pro zpracování, snižování zásob mražených kuřat a menší objem nabídky kuřat k porážce. O případném prokazatelném zisku z dohody lze uvažovat jen těsně po uzavření dohody a prosazení vyšší ceny, tj. přinejmenším do poloviny měsíce ledna 2007, neboť poté se na nákupní ceně kuřat začaly projevovat i jiné vlivy a pravděpodobně by bylo možno opět individuálně jednat s odběratelem o změně ceny (viz výše). Přesné vyčíslení zisku z dohody u jednotlivých účastníků není možné, neboť někteří z nich v lednu kuřata vůbec neprodávali, tudíž mohli vyšší cenu využít až v dalším období (kdy cena vzrostla na 19,30 Kč a poté na 19,50 Kč). 105.  Při teoretickém propočtu by zisk při zvýšení ceny o 10 haléřů/kg v lednu 2007 a průměrném měsíčním prodeji  činil u všech účastníků řízení cca  260.000 Kč oproti předchozímu měsíci (prosinec 2006), z toho pak více než jednu polovinu by získal největší dodavatel brojlerů, Agrodružstvo Jevišovice. U ostatních účastníků by byl zisk teoreticky vyčíslen pouze v řádu desítek tisíc Kč. Úřad znovu podotýká, že přesné vyčíslení zisku z dohody nebylo u jednotlivých účastníků možné z důvodů uvedených výše, proto se Úřad dále úvahami o případném neoprávněném zisku nezabýval. Lze však konstatovat, že s rostoucím časovým odstupem od realizace dohody její vliv na situaci na trhu, včetně profitu jejích stran, klesal. 106.  Při rozhodování o základní výši pokuty zohlednil Úřad primárně legální kriteria pro její stanovení, tj. závažnost, délku porušování zákona a případné opakování, přičemž kritériu závažnosti je třeba přisoudit největší váhu. Obecným východiskem pro stanovení výše pokut je skutečnost, že trest by měl odpovídat povaze a závažnosti správního deliktu, za nějž je ukládán. Uložené pokuty musí být přiměřené s ohledem na porušený právní zájem, musí být proporcionální mezi jednotlivými účastníky (tak, že je zohledněna hospodářská výkonnost každého podniku), jimi předvídatelné (což však neznamená, že by pokuty musely být stejné jako v obdobných případech řešených v minulosti), nesmí být pro účastníky likvidační (přihlíží se k hospodářskému výsledku podniku v minulých obdobích), avšak musí být dostatečně citelné, aby byl zajištěn jejich odstrašující efekt.107.  Při hodnocení závažnosti porušení zákona je třeba rozlišovat mezi velmi závažnými delikty, mezi něž patří tzv. hard core kartely (zejména horizontální dohody o cenách či o rozdělení trhu) a zneužití dominance s výrazným dopadem na široké spektrum spotřebitelů, závažnými delikty, kam jsou řazeny zejména jiné horizontální dohody, vertikální dohody o určení cen pro další prodej a o rozdělení trhu a typově méně závažnými porušeními zákona, jako jsou např. vertikální dohody menšího významu s omezeným vlivem na spotřebitele. Při analýze dohod narušujících soutěž je pak třeba rozlišovat mezi praktikami, jejichž účelem je narušení soutěže, a praktikami, u nichž narušení soutěže není účelem, nýbrž pouze možným účinkem jejich aplikace. Do první  kategorie lze zařadit i horizontální dohody o cenách; tyto dohody přinášejí negativa pro hospodářskou soutěž i pro spotřebitele, výhodné jsou pouze pro jejich účastníky (na rozdíl např. od dohod o výhradním odběru, franšízových dohod atd., jež mohou být výhodné i pro spotřebitele). 108.  Dohody o cenách se považují obecně za dohody per se zakázané, a tedy za nejzávažnější narušení soutěže. Skutečnost, že se v daném případě jedná typově o velmi závažný delikt,  byla pro Úřad základním východiskem při rozhodování o výši sankce. Dohoda měla dopad na konkurenční prostředí a vedla k narušení soutěže. 109.  Při hodnocení délky porušení zákona je třeba uvést, že dohoda o ceně byla uzavřena v prosinci 2006 s cílem reálného zvýšení ceny od 1. 1. 2007. Dohoda o ceně, kterou mezi sebou uzavřeli účastníci řízení, byla plněna pouze krátkou dobu, de facto především hned následující den po jejím uzavření – 14. 12. 2006. Tuto délku je třeba hodnotit jako krátkodobé porušení zákona. 110.  Pokud jde o případné opakování porušení zákona, žádný z účastníků řízení se nedopustil porušení zákona v minulosti, tj. opakovaně.111.  Při stanovení základní částky pokuty pro jednotlivé účastníky tak Úřad vycházel ze skutečnosti, že účastníci se dopustili úmyslného jednání (ZD Petřín nedbalostního), jež bylo velmi závažné, krátkodobé a neopakované.  112.  Jako vedlejší faktory při stanovení konečné výše pokuty vzal Úřad v úvahu rovněž skutečnost, že trh, na němž k porušení zákona došlo, je poměrně významný, s vysokým počtem spotřebitelů. Zohledněna byla také tržní síla jednotlivých účastníků řízení, společný tržní podíl všech zúčastněných podniků (více než 10 %) a geografický rozměr zasaženého trhu (celá ČR). 113.  Konečně Úřad zvažoval i přitěžující a polehčující okolnosti, které mají vliv na konečnou výši pokuty. Za přitěžující okolnost pro Agrodružstvo Jevišovice a Sušárnu Pohořelice považuje Úřad jejich vedoucí či iniciační roli ve vztahu k dalším účastníkům řízení. Přitěžující okolností je rovněž úmyslné porušení zákona, jehož se dopustili všichni účastníci řízení (s výjimkou ZD Petřín, jehož jednání bylo shledáno jako nedbalostní). Úřad musel zohlednit též skutečnost, zda a jakým způsobem spolupracovali účastníci řízení s Úřadem na objasnění deliktu. Na tomto místě je třeba konstatovat, že všichni účastníci poskytovali již od počátku šetření Úřadu nepravdivé a zavádějící informace (pokud jde o vznik a podpis Prohlášení, okruh účastníků schůzky v Jevišovicích), takže Úřad až po delší době a z jiných zdrojů zjistil, kdo se skutečně jednání v Jevišovicích zúčastnil, jak aktivně tam kdo vystupoval a rovněž významnou skutečnost, že Prohlášení přítomní zástupci účastníků řízení v Jevišovicích podepsali. Pokud jde o poskytování podkladů a informací vyžádaných Úřadem dle § 21 odst. 5 a 7 zákona, povinnost poskytovat informace neplnilo opakovaně Agrodružstvo Jevišovice, kdy např. Úřadem vyžádaný přehled vývoje nákupních cen kuřat v I. třídě jakosti dodalo družstvo až po 2 měsících a několika urgencích. Úřad tak nemůže mezi polehčující okolnosti zařadit spolupráci účastníků řízení. 114.  Úřad si je vědom záporných výsledků hospodaření (ztráty) všech účastníků řízení v oblasti produkce drůbeže ve druhé polovině roku 2006, avšak ani záporné hospodářské výsledky v určitém oboru podnikání nemohou být ospravedlnitelným důvodem pro sladěný postup, resp. pro odpuštění pokuty. 115.  S ohledem na všechny výše uvedené skutečnosti se Úřad rozhodl neuložit pokutu v rozpětí do 10 mil. Kč, nýbrž vyšel z čistého obratu dosaženého jednotlivými účastníky řízení z prodeje zboží, jehož se narušení soutěže týká (tj. obrat za jatečná kuřata) za poslední ukončené účetní období (v souladu s § 22 odst. 2 zákona) - za rok 2006.  116.  Na základě správního uvážení a s ohledem na deklarovanou vysokou závažnost protisoutěžního jednání stanovil Úřad jako základní částku pro výpočet pokuty 2 % z hodnoty prodejů jatečných kuřat účastníků řízení. Za dobu účasti každého soutěžitele na protisoutěžním jednání byla základní částka vynásobena koeficientem času k = 1, který odpovídá méně než jednoleté době porušení zákona. (Pozn.: koeficient času je odstupňován podle doby účasti na protisoutěžním jednání od  k = 1 při trvání protisoutěžního jednání rok a méně až po k = 3 při trvání deliktu 10 a více let). Takto vypočítaná základní částka pokuty byla dále zvýšena jednotlivým účastníkům za přitěžující okolnosti (viz výše) a snížena s ohledem na okolnosti polehčující (viz výše). Úřad má za to, vzhledem k celkovým výsledkům hospodaření účastníků řízení za rok 2006 (resp. 2005), že ukládané sankce pro ně nebudou likvidační. Uložená pokuta nepřekračuje hranici 10 % z celkového čistého obratu účastníků řízení dosaženého v roce 2006, resp. 2005 (§ 22 odst. 2 zákona).117.  Konečně, při stanovení pokut pro účastníky řízení vzal Úřad v úvahu rovněž specifický kontext případu, kdy podnikání v chovu kuřat v roce 2006 bylo významně ovlivněno krizí odvětví způsobenou tzv. ptačí chřipkou.  Pokuta uložená účastníku řízení AGRODRUŽSTVO JEVIŠOVICE118.  Čistý obrat Agrodružstva za jatečná kuřata v roce 2006 činil 329.917.000 Kč (viz str. 461 spisu). Jako základní částka pro výpočet pokuty byla dle správního uvážení stanovena 2 % z čistého obratu dosaženého z chovu kuřat v roce 2006. Za délku porušování zákona byla tato částka vynásobena koeficientem 1. Takto vypočítaná základní částka pokuty byla vzhledem k přitěžujícím okolnostem spočívajícím ve vedoucí a iniciační roli Agrodružstva při vzniku dohody a úmyslném jednání zvýšena o 25 %. Polehčující okolnosti, které by vedly ke snížení pokuty, Úřad u tohoto účastníka neshledal. Pokuta pro Agrodružstvo tak činí po zaokrouhlení 8.248.000 Kč. Úřad přitom přihlédl i k celkovým hospodářským výsledkům soutěžitele v roce 2005 tak, aby stanovená sankce nebyla pro účastníka řízení likvidační a odpovídala legitimnímu očekávání soutěžitelů sankcionovaných Úřadem v poslední době. Pokuta uložená účastníku řízení Zemědělské družstvo PETŘÍN119.  Čistý obrat ZD Petřín za jatečná kuřata v roce 2006 činil 36.850.000 Kč (viz str. 444 spisu). Jako základní částka pro výpočet pokuty byla dle správního uvážení stanovena 2 % z čistého obratu dosaženého z chovu kuřat v roce 2006. Za délku porušování zákona byla tato částka vynásobena koeficientem 1. Polehčujícími okolnostmi jsou víceméně pasivní a následovnická role ZD Petřín při vzniku a formulaci dohody (včetně neúčasti na následném prosazování dohody  v Kosteleckých uzeninách) a nedbalostní porušení zákona. Polehčující okolnosti vedly ke snížení pokuty o 20 %. Pokuta pro ZD Petřín tak činí 590.000 Kč po zaokrouhlení 590.000 Kč. Úřad přitom přihlédl i k celkovým hospodářským výsledkům soutěžitele v roce 2005 tak, aby stanovená sankce nebyla pro účastníka řízení likvidační a odpovídala legitimnímu očekávání soutěžitelů sankcionovaných Úřadem v poslední době. Pokuta uložená účastníku řízení Zemědělské družstvo „Roštýn“120.  Čistý obrat ZD Roštýn za jatečná kuřata v roce 2006 činil 21.713.235 Kč (viz str. 460 spisu). Jako základní částka pro výpočet pokuty byla dle správního uvážení stanovena 2 % z čistého obratu dosaženého z chovu kuřat v roce 2006. Za délku porušování zákona byla tato částka vynásobena koeficientem 1. Takto vypočítaná základní částka pokuty byla vzhledem k přitěžujícím okolnostem spočívajícím v úmyslném jednání zvýšena o 20 %. Polehčující okolností je víceméně pasivní role ZD Roštýn při vzniku a formulaci dohody. Polehčující okolnost vedla ke snížení pokuty o 10 %. Pokuta pro ZD Petřín tak činí po zaokrouhlení 469.000 Kč. Úřad přitom přihlédl i k celkovým hospodářským výsledkům soutěžitele v roce 2005 tak, aby stanovená sankce nebyla pro účastníka řízení likvidační a odpovídala legitimnímu očekávání soutěžitelů sankcionovaných Úřadem v poslední době. Pokuta uložená účastníku řízení ZEVA CHLÍSTOVICE, a.s.121.  Čistý obrat společnosti ZEVA Chlístovice za jatečná kuřata v roce 2006 činil [...obchodní tajemství...] Kč (viz str. 413 spisu). Jako základní částka pro výpočet pokuty byla dle správního uvážení stanovena 2 % z čistého obratu dosaženého z chovu kuřat v roce 2006. Za délku porušování zákona byla tato částka vynásobena koeficientem 1. Takto vypočítaná základní částka pokuty byla vzhledem k přitěžujícím okolnostem spočívajícím v úmyslném jednání zvýšena o 20 %. Polehčující okolností je víceméně pasivní role ZEVA Chlístovice při vzniku a formulaci dohody. Polehčující okolnost vedla ke snížení pokuty o 10 %. Pokuta pro ZEVA Chlístovice  tak činí po zaokrouhlení 343.000 Kč. Úřad přitom přihlédl i k celkovým hospodářským výsledkům soutěžitele v roce 2005 tak, aby stanovená sankce nebyla pro účastníka řízení likvidační a odpovídala legitimnímu očekávání soutěžitelů sankcionovaných Úřadem v poslední době. Pokuta uložená účastníku řízení SUŠÁRNA POHOŘELICE, s.r.o122.  Čistý obrat společnosti Sušárna Pohořelice za jatečná kuřata v roce 2006 činil 141.120.000  Kč (viz str. 251 spisu).  Jako základní částka pro výpočet pokuty byla dle správního uvážení stanovena 2 % z čistého obratu dosaženého z chovu kuřat v roce 2006. Za délku porušování zákona byla tato částka vynásobena koeficientem 1. Takto vypočítaná základní částka pokuty byla vzhledem k přitěžujícím okolnostem spočívajícím ve vedoucí a iniciační roli Sušárny Pohořelice při vzniku dohody a úmyslném jednání zvýšena o 25 %. Polehčující okolnosti, které by vedly ke snížení pokuty, u tohoto účastníka řízení Úřad neshledal. Pokuta pro Sušárnu Pohořelice tak činí 3.528.000 Kč. Úřad přitom přihlédl i k celkovým hospodářským výsledkům soutěžitele v roce 2005 tak, aby stanovená sankce nebyla pro účastníka řízení likvidační a odpovídala legitimnímu očekávání soutěžitelů sankcionovaných Úřadem v poslední době. Pokuta uložená účastníku řízení AGROPRODUCT, spol. s r.o.123.  Čistý obrat společnosti Agroproduct za jatečná kuřata v roce 2006 činil [...obchodní tajemství...] Kč (viz str. 224 spisu). Jako základní částka pro výpočet pokuty byla dle správního uvážení stanovena ... %  z čistého obratu dosaženého z chovu kuřat v roce 2006. Za délku porušování zákona byla tato částka vynásobena koeficientem 1. Takto vypočítaná základní částka pokuty byla vzhledem k přitěžujícím okolnostem spočívajícím v úmyslném jednání zvýšena o 20 %. Polehčující okolností je víceméně pasivní role společnosti Agroproduct při vzniku a formulaci dohody. Polehčující okolnost vedla ke snížení pokuty o 10 %. Pokuta pro Agroproduct tak činí po zaokrouhlení 434.000 Kč. Úřad přitom přihlédl i k celkovým hospodářským výsledkům soutěžitele v roce 2005 tak, aby stanovená sankce nebyla pro účastníka řízení likvidační a odpovídala legitimnímu očekávání soutěžitelů sankcionovaných Úřadem v poslední době. Pokuta uložená účastníku řízení KARLOV, a.s.124.  Čistý obrat společnosti Karlov za jatečná kuřata v roce 2006 činil [...obchodní tajemství...] Kč (viz list č. 401 spisu). Jako základní částka pro výpočet pokuty bylo dle správního uvážení stanoveno ... % z čistého obratu dosaženého z chovu kuřat v roce 2006. Za délku porušování zákona byla tato částka vynásobena koeficientem 1. Takto vypočítaná základní částka pokuty byla vzhledem k přitěžujícím okolnostem spočívajícím v úmyslném jednání zvýšena o 20 %. Polehčující okolností je víceméně pasivní role společnosti Karlov při vzniku a formulaci dohody. Polehčující okolnost vedla ke snížení pokuty o 10 %. Pokuta pro společnost Karlov tak činí po zaokrouhlení 596.000 Kč. Úřad přitom přihlédl i k celkovým hospodářským výsledkům soutěžitele v roce 2005 tak, aby stanovená sankce nebyla pro účastníka řízení likvidační a odpovídala legitimnímu očekávání soutěžitelů sankcionovaných Úřadem v poslední době. 125.  Pro srovnání ve skutkově podobných případech horizontálních dohod o určení cen  uložil Úřad pravomocně v poslední době např. účastníkům tzv. strojírenského kartelu (koordinace cen ve výběrových řízeních na plynem izolovaná spínací ústrojí) pokuty v řádech desítek až stovek milionů korun (nejnižší pokuta společnosti AREVA 10 milionů Kč, nejvyšší společnosti Siemens 107 milionů Kč, celková pokuta téměř 1 miliarda Kč) – viz rozhodnutí předsedy Úřadu čj. R 059-070, 075-078/2007 ze dne 26. dubna 2007. Za dohodu o výměně informací (tj. porušení § 3 odst. 1 zákona) bylo pokutováno 6 společností – stavebních spořitelen pokutami v řádech milionů až desítek milionů Kč (nejnižší pokuta spol. Wüstenrot 3,9 milionu Kč, nejvyšší pokuta spol. Českomoravská stavební spořitelna 20,5 milionu Kč) – viz rozhodnutí předsedy Úřadu čj. R 161/2006 ze dne 18. dubna 2007. Společnosti Billa a Julius Meinl byly pokutovány za dohodu o cenách částkami 23,8 mil. Kč a 19,55 mil. Kč – viz rozhodnutí předsedy Úřadu čj. R 70, 71/2002 ze dne 21. března 2007. Rovněž v zahraničí byly v poslední době uloženy prvovýrobcům – zemědělcům za porušení soutěžních pravidel poměrně vysoké pokuty: Soud první instance zamítl v rozhodnutí ze dne 13. 12. 2006 žalobu čtyř francouzských sdružení zemědělců a jednoho sdružení jatek proti rozhodnutí Evropské komise o pokutě za dohodu o cenách hovězího masa a zastavení či omezení dovozu z jiných členských států (případ French Beef). Komise a následně i Soudní dvůr zohlednily specifické okolnosti uzavření dohody (krize způsobená nemocí šílených krav) a snížily pokutu o 60, resp. 70 % (původně uložené pokuty činily celkem 16,7 milionů euro). Rovněž francouzská Soutěžní rada pokutovala tři zemědělské organizace za to, že vytvořily a rozšiřovaly tabulku cen za sušení obilí. Pokuty byly uloženy v řádu desítek tisíc euro. 126.  Ze všech uvedených důvodů rozhodl Úřad tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí.Poučení o opravném prostředku: Proti tomuto rozhodnutí může účastník řízení dle § 152 ve spojení s § 81 a násl. zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějšího předpisu, podat do 15 dnů od jeho doručení rozklad, o kterém rozhoduje předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. Rozklad se podává u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. Včas podaný a přípustný rozklad má odkladný účinek.  JUDr. Luděk Svoboda  ředitel    Sekce ochrany hospodářské soutěže IRozhodnutí obdrží:AGRODRUŽSTVO JEVIŠOVICEJevišovice 102PSČ 671 53Zemědělské družstvo PETŘÍN671 06  Starý Petřín Zemědělské družstvo „Roštýn“589 01  Hodice 211ZEVA CHLÍSTOVICE, a.s.284 01  Chlístovice 28SUŠÁRNA POHOŘELICE, s.r.o.Velký Dvůr 7691 23  PohořeliceAGROPRODUCT, spol. s r. o.691 23  Ivaň č.p. 88KARLOV, a.s.Bílkov čp. 120380 01  Dačice.JUDr. Miloslav Vlček, advokátBoženy Antonínové 9621 00  BrnoMgr. Petra Hrachy, advokátkaCihlářská 19602 00  Brno[1] Jedná se o společnost Moravskoslezské drůbežářské závody PROMT a.s., se sídlem Opletalova 1535/4, Praha 1, PSČ 113 76, IČ 47676035[2] § 3 odst. 4 zákona je obdobou čl. 81 odst. 3 Smlouvy o založení ES. [3] Viz např. rozhodnutí Soudu prvního stupně v případě T-7/89 Hercules v. Commission (1991) ECR II-1711.[4] Viz např. rozhodnutí v případě Tepea v. Commission (28/77) (1978) ECR 1391.[5] To jednoznačně dokazuje text podepsaného Prohlášení, předložený Úřadu při výpovědi svědkyně paní M. S., asistentky předsedy Agrodružstva Jevišovice. Rovněž o tom svědčí vyjádření zástupkyně společnosti PROMT, M. T., vedoucí nákupu živé drůbeže společnosti PROMT, která se jednání v Jevišovicích zúčastnila. Stejně tak i zpráva ze služební cesty, kterou M. T. o jednání v Jevišovicích sepsala, a další zjištění učiněná v průběhu řízení Úřadem.