Č. j. VZ/S 136/02-152/4058/02-MB
V Brně dne 23. srpna 2002
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže ve správním řízení zahájeném dne 8.7.2002 podle § 57 odst. 1 zákona č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, na návrh uchazeče ŽS Brno, a. s., Burešova 938/17, 660 02 Brno, za niž jedná Ing. Michal Štefl, předseda představenstva a Ing. Petr Hubacz, první místopředseda představenstva, ze dne 8.7.2002 na přezkoumání rozhodnutí zadavatele Nemocnice Milosrdných bratří, příspěvková organizace, Polní 3, 639 00 Brno, zastoupené MUDr. Danielem Rychnovským, ředitelem nemocnice, ze dne 21.6.2002 o námitkách ze dne 20.6.2002 proti jeho rozhodnutí ze dne 7.6.2002 o výběru nejvhodnější nabídky ve veřejné zakázce "Nemocnice Milosrdných bratří - Pavilon akutní medicíny" zadávané podle části druhé zákona č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, formou obchodní veřejné soutěže vyhlášené v Obchodním věstníku č. 11/2002 ze dne 13.3.2002 pod zn. 144404-11/02, rozhodl takto:
Podle § 59 písm. b) zákona č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, se návrh uchazeče ŽS Brno, a. s., Brno, ze dne 8.7.2002 zamítá a rozhodnutí zadavatele Nemocnice Milosrdných bratří, příspěvkové organizace, Brno, o výběru nejvhodnější nabídky ze dne 7.6.2002 se potvrzuje, neboť nebylo shledáno porušení citovaného zákona.
Odůvodnění
Zadavatel Nemocnice Milosrdných bratří, příspěvková organizace, Polní 3, 639 00 Brno, zastoupená MUDr. Danielem Rychnovským, ředitelem nemocnice (dále jen "zadavatel"), vyhlásil podle části druhé zákona č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon"), obchodní veřejnou soutěž v Obchodním věstníku č. 11/2002 ze dne 13.3.2002 pod zn. 144404-11/02 "Nemocnice Milosrdných bratří - Pavilon akutní medicíny" (dále jen "soutěž").
V podmínkách soutěže zadavatel stanovil způsob hodnocení nabídek takto:
Nabídky budou hodnoceny podle ekonomické vhodnosti nabídek v souladu s následujícími kritérii.
Kritéria pro hodnocení ekonomické vhodnosti nabídek jsou uvedena v sestupném pořadí dle stupně významu, který jim zadavatel přisuzuje.
Výše nabídkové ceny. Hodnotí se celková výše nabídkové ceny včetně DPH.
Ekonomická a obchodní stabilita uchazeče. Hodnotí se výše základního kapitálu a obchodního obratu uchazeče v oblasti provádění staveb.
Záruky za odpovědnost uchazeče. Hodnotí se rozsah a výše záruk za plnění smluvních povinností uchazeče po dobu realizace díla - stavby a rozsah a výše záruk za plnění smluvních povinností uchazeče po dobu záruční doby díla - stavby, poskytnutých formou bankovních záruk podle § 313 a násl. zákona č. 513/1991 Sb., v platném znění.
Významné zakázky realizované uchazečem. Hodnotí se množství a rozsah (investiční náklady) významných zakázek realizovaných uchazečem.
Kritérium "1. Výše nabídkové ceny" bude hodnoceno dle vzorce
nejnižší cena z hodnocených nabídek x max. počet bodů v daném kritériu (rovná se počtu hodnocených nabídek) x 40 (váha hodnoceného kritéria)
___________________________________________________________________________
cena právě hodnocené nabídky
= počet bodů, který bude zahrnut do celkového bodového ohodnocení příslušné nabídky.
Hodnocení ostatních kritérií ("2. Ekonomická a obchodní stabilita uchazeče", "3. Záruky za odpovědnost uchazeče" a "4. Významné zakázky realizované uchazečem") bude provedeno pomocí klasifikační stupnice (v každém hodnocení příslušného kritéria obdrží nejvýhodnější nabídka počet bodů rovný počtu hodnocených nabídek, každá další nabídka v pořadí obdrží vždy o jeden bod méně a nejméně výhodná nabídka v příslušném kritériu obdrží jeden bod) upravené podle vah jednotlivých vyhlášených kritérií s tím, že body za kritérium na 2. místě budou násobeny koeficientem 30, body za kritérium na 3. místě budou násobeny koeficientem 20, body za kritérium na 4. místě budou násobeny koeficientem 10.
Pro celkové zhodnocení příslušné nabídky budou počty bodů dosažené výše popsaným způsobem v jednotlivých kritériích sečteny.
Stanovení pořadí nabídek bude provedeno podle počtu dosažených bodů celkem s tím, že nejvyšší počet dosažených bodů určuje nejvhodnější nabídku.
Zadavatel v soutěžní lhůtě obdržel nabídky od sedmi uchazečů o veřejnou zakázku. Jak vyplývá z "Protokolu o otevírání obálek s nabídkami" ze dne 19.4.2002, kontrole úplnosti vyhověly všechny nabídky.
Ze "zápisu z prvního jednání komise o posouzení a hodnocení nabídek" ze dne 24.5.2002 vyplývá, že komise pro posouzení a hodnocení nabídek (dále jen "komise") převzala od zadavatele sedm nabídek. Po posouzení nabídek z hlediska obsahového splnění podmínek soutěže doporučila komise zadavateli vyřadit nabídky uchazečů METROSTAV a. s., Koželužská 2246, 180 00 Praha 8, za niž jedná Ing. Jindřich Hess, předseda představenstva a Ing. Zdeněk Šinovský, člen představenstva (dále jen "METROSTAV"), a Sdružení společností zastoupené reprezentantem sdružení VCES OLOMOUC s. r. o., Fibichova 2, 772 00 Olomouc, za niž jedná Ing. Martin Bašek, jednatel (dále jen "VCES"). Zadavatel vyloučil jmenované uchazeče z další účasti na veřejné zakázce a rozhodnutí o vyloučení jim oznámil dopisy ze dne 24.5.2002.
Ze "zprávy o posouzení a hodnocení nabídek" ze dne 7.6.2002 vyplývá, že komise sestavila podle výsledků hodnocení následující pořadí nabídek, které doporučila zadavateli ke schválení:
místo IPS Skanska a. s., Kubánské nám. 11 čp. 1391, 100 05 Praha 10,
místo ŽS Brno, a. s., Burešova 938/17, 660 02 Brno,
místo IMOS Brno, a. s., Olomoucká 174, 627 00 Brno.
Zadavatel se s názorem komise ztotožnil a dne 7.6.2002 rozeslal všem uchazečům dopisy s oznámením výběru nejvhodnější nabídky. Zároveň uchazeče poučil, že proti rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky mohou podat námitky k zadavateli.
Uchazeč ŽS Brno, a. s., Burešova 938/17, 660 02 Brno, za niž jedná Ing. Michal Štefl, předseda představenstva a Ing. Petr Hubacz, první místopředseda představenstva (dále jen "ŽS Brno"), obdržel dle doručenky rozhodnutí zadavatele o výběru nejvhodnější nabídky dne 11.6.2002, a uchazeč IMOS Brno, a. s., Olomoucká 174, 627 00 Brno, za niž jedná Ing. Jiří Rulíšek (dále jen "IMOS"), obdržel dle doručenky rozhodnutí zadavatele o výběru nejvhodnější nabídky dne 10.5.2002. Dopisy ze dne 20.6.2002 podali jmenovaní uchazeči proti rozhodnutí zadavatele o výběru nejvhodnější nabídky námitky, kterým zadavatel nevyhověl, což uchazečům oznámil podle § 56 odst. 2 zákona dopisy ze dne 21.6.2002. Oba uchazeči obdrželi rozhodnutí zadavatele o námitkách dle doručenek dne 25.6.2002.
Uchazeč ŽS Brno využil svého práva a podal u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže návrh na přezkoumání rozhodnutí zadavatele o námitkách (dopisy ze dne 8.7.2002 pod č. j. 0012-100/2002 a 0012-101/2002).
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen "orgán dohledu") obdržel výše uvedený návrh dne 8.7.2002 (lhůta pro doporučení návrhu dodržena - k tomu např. rozsudek Vrchního soudu v Olomouci č. j. 2A 17/2001 ze dne 23.5.2002) a tímto dnem bylo podle § 57 odst. 1 zákona v návaznosti na § 18 zákona č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád), ve znění pozdějších předpisů, zahájeno správní řízení o přezkoumávání rozhodnutí zadavatele o námitkách. Zadavatel obdržel návrh na přezkoumání rozhodnutí zadavatele rovněž dne 8.7.2002. Zahájení správního řízení bylo jeho účastníkům oznámeno dopisem č. j. VZ/S 136/02-152/3462/02-MB ze dne 19.7.2002. Zadavatel se k zahájenému správnímu řízení vyjádřil dvěma dopisy ze dne 10.7.2002, uchazeči ŽS Brno, IMOS a IPS Skanska a. s., Kubánské nám. 11 čp. 1391, 100 05 Praha 10, za niž jedná Ing. Zdeněk Burda (dále jen "IPS"), se k zahájenému správnímu řízení nevyjádřili.
Orgán dohledu vyměřil uchazeči ŽS Brno rozhodnutím č. j. VZ/S 136/02-152/3463/02-MB ze dne 19.7.2002 podle § 6 odst. 2 zákona č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, správní poplatek ve výši 100 000,- Kč. Vyměřený správní poplatek uchazeč ve stanovené lhůtě uhradil. V této souvislosti orgán dohledu poznamenává, že v období od zaslání výzvy k zaplacení poplatku až do prokázání jeho zaplacení neběží lhůty pro vydání rozhodnutí stanovené zvláštními předpisy (viz § 6 odst. 4 zákona o správních poplatcích).
Podle § 58 zákona jsou účastníky tohoto řízení:
Zadavatel,
IPS, jejíž nabídka se umístila na prvním místě,
ŽS Brno, jejíž nabídka se umístila na druhém místě,
IMOS, jejíž nabídka se umístila na třetím místě.
V návrhu uchazeč ŽS Brno uvádí následující (zestručněno):
Dle zprávy o posouzení a hodnocení nabídek byly uchazečům přiděleny body za jednotlivá hodnotící kritéria takto:
První hodnotící kritérium
Druhé hodnotící kritérium
Třetí hodnotící kritérium
Čtvrté hodnotící kritérium
Body celkem
IPS
1 087,2
900
580
300
2 867,2
ŽS Brno
1 198,2
720
380
180
2 478,0
IMOS
1 196,2
300
540
150
2 185,2
UNISTAV
1 200,0
330
220
240
1 190,0
UNIPS , CHAS
1 132,8
540
140
60
1 872,0
Cena jako hlavní a první hodnotící kriterium byla hodnocena v pořadí uchazečů tak, že zvolený způsob bodového hodnocení cen ohodnotil nejnižší cenu uchazeče UNISTAV a. s., Příkop 6, Brno (dále jen "UNISTAV"), celkem 1 200 body a nejvyšší cenu IPS 1 088,2 body. Tento rozdíl 112,8 body byl při hodnocení dosažen u cen, jejichž odstup byl značný a to celkově 13 112 949,- Kč.
U ostatních kritérií č. 2 - 4 byla však při vyhodnocování zvolena zřejmě záměrně jiná metoda a to ta, že byly hodnotící body přidělovány podle aritmetického pořadí nabídek seřazených postupně podle posuzované vhodnosti. Pořadí bylo pak násobeno vahou uvedenou v soutěžních podmínkách veřejné obchodní soutěže. Jde o zřejmou snahu docílit preferování uchazečů dosahujících vyššího základního kapitálu a obchodního obratu, kde se potom projevilo značné znevýhodnění ostatních uchazečů s nižším základním kapitálem.
Vyhodnocení z pohledu kritéria č. 1 "Výše nabídkové ceny" mělo sice být dle soutěžních podmínek nejdůležitější proto, že mělo mít nejvyšší váhu 40, ale to by bylo jen zdánlivé, neboť skutečným hodnocením kritérií 2, 3 a 4 byl "setřen" význam ceny. Jejich vyhodnocení aritmetickým pořadím vhodnosti jednotlivých uchazečů kritérií 2, 3 a 4 dle zvoleného vzorce výpočtu mělo za následek, že i velmi výborný výsledek při vyhodnocení nejdůležitějšího hodnotícího kritéria ceny byl potlačen body, přidělenými za další hodnotící kritéria.
Vítězný uchazeč IPS měl vůči druhému v pořadí "náskok" 500 bodů, ač kritérium "Výše nabídkové ceny" byla u něho hodnocena nízkým počtem bodů. Druhý v pořadí uchazeč ŽS Brno obdržel za 1. kritérium 1 198,2 bodů, což dává výsledek, že první vybraný uchazeč by byl umístěn při daném způsobu hodnocení na prvním místě, i kdyby obdržel za 1. kritérium jen 699 bodů. Těchto 699 bodů by obdržel i za nabídkovou cenu 220 755 300,- Kč. Tato cena by byla vyšší o 91 165 057,- Kč od nejnižší nabízené ceny a o 91 264 724- Kč od druhého v pořadí uchazeče. Tento způsob hodnocení byl natolik deformující, že i při nabídnutí ceny o 71,6 % vyšší, by byl použitý diskriminující způsob hodnocení umístil uchazeče IPS na stejné pořadí.
Pořadí ostatních kritérií bylo přidělováno dle prostého aritmetického pořadí nabídek seřazených dle vhodnosti. To znamená, že pořadí bylo násobeno vahou kritéria a sečteno za jednotlivé členy komise do celkového součtu - tj. celkové ohodnocení každého kritéria. Tento způsob hodnocení způsobil podstatně větší rozdíly v bodovém ohodnocení jednotlivých uchazečů a to tak, že kritérium "hodnocení nabídková cena" byl zcela bagatelizován.
Uchazeč ŽS Brno dále uvádí, že dle jeho názoru bylo rovněž porušeno ust. § 31 zákona, neboť členy komise nebyly jmenovány osoby s odbornou způsobilostí tak, aby bylo dosaženo nejméně 60 % z celkového počtu členů komise.
Uchazeč se svým návrhem domáhá zrušení obchodní veřejné soutěže a vyhlášení nové soutěže.
Zadavatel ve svých stanoviscích ze dne 10.7.2002 k návrhu uchazeče uvádí následující (zestručněno):
Dle názoru zadavatele proběhla obchodní veřejná soutěž zcela korektně a podle všech zákonných pravidel. Hodnocení nabídek bylo provedeno podle ekonomické vhodnosti nabídek v souladu s kritérii uvedenými v podmínkách soutěže. Zadavatel zvolil kritéria umožňující přehledné a jednoznačné hodnocení nabídek. Způsob hodnocení nabídek byl podrobně uveden v části d) podmínek soutěže. Zadavatel nesouhlasí s argumentací uchazeče ŽS Brno. Komise byla dle zadavatele jmenována při respektování § 31 odst. 1 zákona.
Zadavatel dále konstatuje, že dle jeho názoru byl návrh uchazeče ŽS Brno v rozporu s ust. § 57 odst. 2 zákona, neboť byl podán po lhůtě. Zadavatel uvádí, že oznámení o rozhodnutí o námitkách zadavatel oznámil podle § 56 odst. 2 zákona dopisy ze dne 21.6.2002, uchazeč ŽS Brno rozhodnutí zadavatele o námitkách obdrželi dle doručenky dne 25.6.2002 a tudíž poslední den lhůty pro podání návrhu k orgánu dohledu byl 5. červenec 2002, zadavatel však návrh obdržel až 8. července 2002. Zadavatel odkazuje na prvostupňové rozhodnutí orgánu dohledu č. j. VZ/S3/02-153-421/02-DH. Na základě uvedených skutečností zadavatel žádá, aby orgán dohledu návrh uchazeče ŽS Brno zamítl jako nedůvodný a potvrdil rozhodnutí zadavatele o výběru nejvhodnější nabídky.
Orgán dohledu po přezkoumání a zhodnocení všech podkladů včetně vyjádření účastníků řízení dospěl k následujícím rozhodným závěrům.
K námitce uchazeče ŽS Brno týkající se způsobu hodnocení nabídek v kritériu "nabídková cena" orgán dohledu konstatuje, že podle § 2 písm. h) zákona je nabídkovou cenou cena za splnění veřejné zakázky a výše nabídkové ceny je při hodnocení podle ekonomické vhodnosti nabídky vždy jedním ze samostatných kritérií hodnocení. Nabídkové ceny uchazečů musí zadavatel hodnotit vždy podle jejich výše, tzn. nejnižší cena - nejlepší hodnocení, nejvyšší cena - nejhorší hodnocení. Jedním z možných způsobů objektivního vyhodnocení výše nabídkových cen je jejich srovnání podle matematického vzorce:
x : y. z,
kde x označuje nejnižší nabídkovou cenu, y nabídkovou cenu hodnocenou a z maximální počet bodů, kterého lze v rámci daného kritéria dosáhnout. Výsledná hodnota se násobí vahou daného kritéria a pro celkové zhodnocení nabídky se následně sčítá s hodnotami přidělenými nabídce v ostatních kritériích vynásobených vždy odpovídající váhou kritéria. Zadavatel při způsobu hodnocení kritéria nabídková cena použil k porovnání jednotlivých nabídkových cen obdobného vzorce a to:
nejnižší cena z hodnocených nabídek x max. počet bodů v daném kritériu (rovná se počtu hodnocených nabídek) x 40 (váha hodnoceného kritéria)
___________________________________________________________________________
cena právě hodnocené nabídky
Z dokumentace a ze zprávy je zřejmé, že jednotliví uchazeči předložili cenové nabídky na předmět veřejné zakázky v následující výši včetně DPH:
Uchazeč
Nabídková cena v Kč včetně DPH
UNIPS Ostrava, a. s., Pražákova 7, Ostrava a TCHAS, spol. s r. o., 28. října 126, Ostrava (dále jen "UNIPS a TCHAS")
136 207 903,-
IPS
141 923 557,-
IMOS
129 107 573,-
UNISTAV
128 590 303,-
ŽS Brno
128 810 806,-
Uchazeči v kritériu "Výše nabídkové ceny" obdrželi následující počet bodů:
Uchazeč
Počet bodů
UNIPS a TCHAS
1 132,8
IPS
1 087,2
IMOS
1 196,2
UNISTAV
1 200,0
ŽS Brno
1 198,2
Z výše uvedeného je zřejmé, že zadavatel nejvýhodnější nabídce uchazeče UNISTAV přidělil nejvyšší počet bodů a to 1 200 a uchazeči s nejméně výhodnou nabídkovou cenou IPS přidělil nejnižší počet bodů a to 1 087,2.
V ostatních kritériích hodnocení každý člen komise samostatně hodnotil příslušné nabídky. Bodové ohodnocení přidělené jednotlivými členy komise bylo následně sečteno a vynásobeno vahou příslušného kritéria.
Odborné posouzení a hodnocení nabídek (zda a jak nabídky splňují požadavky zadavatele uvedené v zadání veřejné zakázky) ponechává zákon na zadavateli a je třeba dodat, že uvedený princip aplikuje orgán dohledu i ve své rozhodovací praxi, přičemž se opírá např. o precedentní druhostupňová rozhodnutí předsedy Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže a rovněž o rozsudky Vrchního soudu v Olomouci, např. č.j. 2 A 1/99 či 2 A 7/2000. Je však zřejmé a logické, že v kritériích matematicky srovnatelných (např. nabídková cena, délka záruky…) musí být hodnocení provedeno tak, že nejlepší návrh uchazeče v kritériu nabídková cena, délka záruky… musí být hodnocen nejlépe a odpovídajícím způsobem musí být hodnoceny další návrhy až k návrhu nejméně výhodnému pro zadavatele, který musí být hodnocen nejhůře, což lze objektivně ověřit. U hodnocení ostatních kritérií mohou členové komise pro posouzení a hodnocení nabídek projevit svůj subjektivní názor vyplývající např. z jejich rozdílných zkušeností, avšak mají za povinnost svůj odchylný názor proti názoru většiny odůvodnit v zápisu o jednání (§ 33 odst. 3 zákona). Z jednotlivých hodnotících tabulek orgán dohledu neshledal, že by některý z členů komise měl jiný názor než většina členů. I u těch kritérií hodnocení, která konkrétní hodnotou vyjádřit nelze, musí zadavatel slovně popsat, v čem jsou některé nabídky pro zadavatele výhodnější a jiné ne, nebo naopak, proč byl všem uchazečům přidělen stejný počet bodů, což zadavatel učinil. V postupu zadavatele při stanovení způsobuhodnocení nabídek ani při jejich vlastním hodnocení neshledal orgán dohledu porušení zákona.
Způsob hodnocení nabídek dle matematického vzorce není při rozhodovací praxi zadavatelů neobvyklý, přičemž orgán dohledu uvádí, že existuje více matematických vzorců určených pro hodnocení nabídkových cen. Zákon zadavateli neurčuje způsob hodnocení nabídek v jednotlivých kritériích. V ust. § 6 odst. 2 zákona je zadavateli pouze doporučeno, k jakým skutečnostem má při stanovení kritérií pro hodnocení přihlédnout. Taktéž žádné ustanovení zákona zadavateli neukládá, aby předem v podmínkách soutěže uvedl konkrétní váhové koeficienty jednotlivých kritérií, kterými lze rozlišit jednotlivá kritéria. Z jednání zadavatele, kdy již v podmínkách soutěže jasně a konkrétně stanovil jak způsob hodnocení jednotlivých kritérií, tak koeficienty jednotlivých kritérií, lze nepochybně odvodit, že se snažil již od vyhlášení soutěže postupovat co nejvíce objektivně a transparentně, přičemž zásada objektivity a transparentnosti patří mezi hlavní zásady procesu zadávání veřejných zakázek. V této souvislosti rovněž orgán dohledu podotýká, že se zaobíral jednotlivými kroky zadavatele v průběhu procesu zadávání veřejných zakázek, přičemž neshledal, že by bylo jakýmkoliv způsobem narušeno fair prostředí, které je důležité při vynakládání veřejných prostředků.
Uchazeč ŽS Brno ve svém návrhu používá hypotetické úvahy týkající se bodových rozdílů mezi nejlépe a nejhůře hodnocenými nabídkami jednotlivých uchazečů v jednotlivých kritériích a rovněž hypotetických úvah o možné výši nabídkové ceny uchazeče IPS, při které by se ještě mohl umístit na prvním místě. Orgán dohledu k tomuto uvádí, že je třeba vždy vycházet pouze z konkrétních údajů a porovnávat skutečně nabídnuté nabídkové ceny jednotlivými uchazeči.
V této souvislosti orgán dohledu konstatuje, že uchazeč může námitky podat proti jednotlivým úkonům zadavatele učiněným v průběhu obchodní veřejné soutěže. Obchodní veřejné soutěže se může účastnit neurčitý okruh a počet tuzemských zájemců, z kterého následně mohou vzejít uchazeči o veřejnou zakázku. Rovněž není vyloučeno, aby se několik subjektů spojilo a podalo společnou nabídku na veřejnou zakázku. Uchazeči o veřejnou zakázku mají možnost v soutěžní lhůtě podat u zadavatele dotazy týkající se veřejné zakázky, jakož i dotazy týkající se upřesnění jakýchkoliv údajů z podmínek soutěže. Pokud tedy uchazeč ŽS Brno nesouhlasil či pochyboval o způsobu hodnocení nabídek či vůči stanoveným kritériím, která zadavatel jasně a konkrétně deklaroval v podmínkách veřejné obchodní soutěže, mohl se obrátit s dotazy žádajícími jejich objasnění, upřesnění či výklad přímo na zadavatele, nebo mohl podat k orgánu dohledu podnět k přezkoumání úkonů zadavatele ihned po vyhlášení soutěže. Uchazeč dále mohl po podání nabídky podat námitky směřující proti stanoveným podmínkám soutěže, neboť jejich podání by nebylo v rozporu s ust. § 54 zákona, který taxativně vymezuje, jaké námitky nejsou přípustné, přičemž vůči všem ostatním úkonům a rozhodnutím zadavatele je uchazeč oprávněn námitky podat. V případě, že se uchazeč domníval, že zadavatelem stanovený způsob hodnocení nabídek a kritéria použitá pro hodnocení nabídek nejsou v souladu se zákonem, mohl tedy postupovat, jak je uvedeno výše, nebo se veřejné zakázky nemusel účastnit. Návrh zpochybňující podmínky soutěže, které byly uchazeči ŽS Brno známy již od 13.3.2002, podaný až po výběru nejvhodnější nabídky, se jeví jako účelový. Zadavatel v době vyhlášení soutěže nemohl předem vědět, kteří zájemci o veřejnou zakázku podají jako uchazeči ve veřejné zakázce nabídky, zda nabídky podá sdružení více subjektů a ani to, v jaké výši budou jednotlivé cenové nabídky. Zadavatel taktéž nemohl předpokládat jaké údaje ke kritériím, dle kterých byly nabídky hodnoceny, uchazeči uvedou.
K části návrhu uchazeče ŽS Brno, ve kterém konstatuje, že zadavatel jako členy komise nejmenoval osoby s odbornou způsobilostí tak, aby tito tvořili nejméně 60 % z celkového počtu členů komise, orgán dohledu uvádí, že ustanovení § 31 odst. 1 zákona upravuje složení komise pro posouzení a hodnocení nabídek, přičemž u členů komise se klade důraz na jejich odbornou způsobilost. Obecně lze odbornou způsobilost chápat jako odborný předpoklad k provádění určité činnosti. Zákon výslovně nestanoví, co považuje za odbornou způsobilost u členů komise, ale z rozhodovací praxe orgánu dohledu lze dovodit, že odborně způsobilé jsou osoby, které mají příslušné vzdělání týkající se předmětu veřejné zakázky nebo příslušnou praxi a zkušenosti s předmětem plnění dané veřejné zakázky; nejsou však zákonem stanoveny konkrétní požadavky na jejich odbornou způsobilost - např. dosažený stupeň vzdělání či délka odborné praxe. Je tedy na uvážení zadavatele, z jakých osob komisi sestaví, při sestavování komise by však měl přihlížet k charakteru předmětu plnění veřejné zakázky.
Z dokumentace o zadání veřejné zakázky vyplývá, že jako členové komise byli zadavatelem jmenováni:
Ing. Jan Holík, člen Rady města Brna,
Mgr. Václav Božek, CSc., člen Rady města Brna,
Ing. arch. Svatopluk Pavelka, člen Zastupitelstva města Brna,
Ing. Arne Žurek, CSc., generální ředitel Brněnských komunikací, a. s.,
Ing. Rudolf Kuda, náměstek pro ekonomiku a řízení Nemocnice Milosrdných bratří,
Ing. Otto Schmidt, vedoucí technického odboru Nemocnice Milosrdných bratří.
Jako náhradníci byli jmenováni:
RNDr. Barbora Javorová, členka Zastupitelstva města Brna,
PhDr. Rudolf Pospíšil, CSc., člen Zastupitelstva města Brna,
Karel Hledík, člen Zastupitelstva města Brna,
Ing. Josef Luňáček, technický ředitel Brněnských komunikací, a. s.,
MUDr. Josef Všetíček, Ph.D., primář chirurgického oddělení Nemocnice Milosrdných bratří,
Karel Kratochvíl, zástupce vedoucího technického odboru Nemocnice Milosrdných bratří.
Zadavatel dále jako odborníka bez hlasovacího práva přizval Ing. Ladislava Juříčka (pracovníka Magistrátu města Brna). Ze zápisu z jednání komise vyplývá, že hodnocení nabídek provedli Karel Hledík, Ing. Jan Holík, Ing. Rudolf Kuda, Ing. Otto Schmidt, PhDr. Rudolf Pospíšil, CSc. a Ing. Arne Žurek, CSc.
Z výše uvedeného je zřejmé, že počet členů komise s příslušnou odbornou způsobilostí, kteří hodnotili nabídky přesáhl zákonem požadovaných 60 % z celkového počtu členů komise. Orgán dohledu se tudíž nemůže ztotožnit se stanoviskem uchazeče ŽS Brno a konstatuje, že komise byla ustanovena v souladu s § 31 zákona.
Ke stanovisku zadavatele ze dne 10.7.2002, ve kterém zadavatel uvedl, že dle jeho názoru byl návrh uchazeče ŽS Brno v rozporu s ust. § 57 odst. 2 zákona, neboť byl podán po lhůtě a odkazuje na prvostupňové rozhodnutí orgánu dohledu č. j. VZ/S3/02-153-421/02-DH, orgán dohledu uvádí, že názor zadavatele nelze akceptovat, neboť např. dle rozhodnutí Vrchního soudu v Olomouci č. j. 2A 17/2001 je třeba návrh, který byl doručen první pracovní den následující po dni pracovního klidu, na který připadl poslední den desetidenní lhůty stanovené v § 55 resp. 57 zákona, považovat za doručený včas. Jelikož poslední den lhůty pro podání návrhu uchazečem k orgánu dohledu byl 5. červenec, který byl státním svátkem, a prvním následujícím pracovním dnem byl 8. červenec, byl návrh uchazeče ŽS Brno doručen řádně a včas.
Po zhodnocení všech skutečností, a to jak v jejich vzájemné souvislosti, tak i jednotlivě, orgán dohledu rozhodl, jak je uvedeno ve výroku.
Poučení:
Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dní ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže - odboru dohledu nad zadáváním veřejných zakázek v Brně, Joštova 8. Včas podaný rozklad má odkladný účinek.
JUDr. Petr Hanák
ředitel odboru
Obdrží:
Nemocnice Milosrdných bratří, Polní 3, 639 00 Brno, zast. MUDr. Danielem Rychnovským
ŽS Brno, a. s., Burešova 938/17, 660 02 Brno, zast. Ing. Petrem Hubaczem
IPS Skanska a. s., Kubánské nám. 11 čp. 1391, 100 05 Praha 10, zast. Ing. Zdeňkem Burdou
IMOS Brno, a. s., Olomoucká 174, 627 00 Brno, zast. Ing. Jiřím Rulíškem
|
