Rozhodnutí nabylo právní moci dne 19.11.2008 Č. j.: R166/2008/02-23226/2008/310-AS    V Brně dne 13. listopadu 2008Ve správním řízení o rozkladu doručeném dne 1.9.2008 navrhovatelem·  Mgr. Tomášem Kaplanem, advokátem IČ 66250251, se sídlem AK Janstová, Smetana & Partneři, Římská 101/14, 120 00 Praha 2 – Vinohrady,proti rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže ze dne 14.8.2008, č. j. S168/2008/VZ-15810/2008/530/BM ve věci přezkoumání úkonů zadavatele –·  České republiky – Ministerstva životního prostředí, IČ 00164801, se sídlem Vršovická 65, 100 10 Praha 10 – Vršovice, jednajícího ministrem RNDr. Martinem Bursíkem,  učiněných při zadávání veřejné zakázky „Podpora ZS FS – MŽP ve věci veřejných zakázek a provozních smluv ve vodohospodářském sektoru“ formou zjednodušeného podlimitního řízení na základě výzvy uveřejněné dne 29.4.2008, jehož dalším účastníkem je ·  vybraný uchazeč:JUDr. Vladimír Balaš, advokát, IČ 66234123, se sídlem V Jámě 1, 110 00 Praha 1JUDr. Roman Buzek, advokát, IČ 66249422, se sídlem V Jámě 1, 110 00 Praha 1Mgr. Jiří Hrabovský, advokát, IČ 71332243, se sídlem V Jámě 1, 110 00 Praha 1Mgr. Tomáš Machurek, advokát, IČ 66237823, se sídlem V Jámě 1, 110 00 Praha 1JUDr. Martin Maisner, advokát, IČ 49367846, se sídlem V Jámě 1, 110 00 Praha 1Mgr. Miloš Olík, advokát, IČ 71457542, se sídlem V Jámě 1, 110 00 Praha 1JUDr. Vilém Podešva, advokát, IČ 697034477, se sídlem V Jámě 1, 110 00 Praha 1JUDr. Miloš Profous, advokát, IČ 49367862, se sídlem V Jámě 1, 110 00 Praha 1JUDr. Jan Šverma, advokát, IČ 71462805, se sídlem V Jámě 1, 110 00 Praha 1 Mgr. Iva Wenzel, advokátka, IČ 66256003, se sídlem V Jámě 1, 110 00 Praha 1JUDr. Jiří Zeman, advokát, IČ 66198712, se sídlem V Jámě 1, 110 00 Praha 1všichni sdruženi na základě smlouvy ze dne 19.11.2007 v ROWAN LEGAL, sdružení advokátů, se sídlem V Jámě 1, 110 00 Praha 1, a na základě plné moci ze dne 1. 8. 2008 zastoupeni J. F., advokátním koncipientem, ev. č. ČAK 32296, ROWAN LEGAL, sdružení advokátů, se sídlem V Jámě 1, 110 00 Praha 1,jsem podle § 152 odst. 5 písm. b) zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění zákona č. 413/2005 Sb., na základě návrhu rozkladové komise, jmenované podle § 152 odst. 3 téhož zákona, rozhodl takto:Rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže č. j. S168/2008/VZ-15810/2008/530/BM ze dne 14.8.2008p o t v r z u j ia podaný rozkladz a m í t á m.O d ů v o d n ě n íI.   Zadávací řízení a řízení před Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže1.  Česká republika, Ministerstvo životního prostředí, IČ 00164801, se sídlem  Vršovická 65, 100 10 Praha 10 – Vršovice, jednající ministrem RNDr. Martinem Bursíkem (dále jen „zadavatel“), vyzval formou výzvy ze dne 29.4.2008 deset zájemců k podání nabídky do zjednodušeného podlimitního řízení za účelem zadání veřejné zakázky „Podpora ZS FS – MŽP ve věci veřejných zakázek a provozních smluv ve vodohospodářském sektoru“ (dále jen „veřejná zakázka“).2.  Mgr. Tomáš Kaplan, advokát, IČ 662502251, se sídlem AK Janstová, Smetana & Partneři, Římská 104/14, 120 00 Praha 2 – Vinohrady (dále jen „navrhovatel“), podal po obdržení zadávací dokumentace dne 15.5.2008 námitky proti úkonu zadavatele, spočívajícím ve formulaci zadávacích podmínek předmětné veřejné zakázky. Zadavatel podaným námitkám navrhovatele dne 27.5.2008 nevyhověl a dne 28.5.2008 navrhovatele spolu s dalšími dvěma uchazeči z celkové počtu pěti uchazečů, kteří podali nabídku, vyloučil pro nesplnění kvalifikace. Proti tomuto rozhodnutí zadavatele podal navrhovatel dne 6.6.2008 návrh na přezkoumání úkonů zadavatele u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“). Tímto dnem bylo ve věci zahájeno správní řízení.3.  Ze zprávy o posouzení a hodnocení nabídek ze dne 10.6.2008 vyplývá, že hodnotící komise jako nejvhodnější vybrala nabídku uchazeče ROWAN LEGAL, sdružení advokátů, které je na základě smlouvy o sdružení ze dne 19.11.2007 tvořeno advokáty JUDr. Vladimírem Balašem, IČ 66234123, se sídlem V Jámě 1, 110 00 Praha 1, JUDr. Romanem Buzkem, IČ 66249422, se sídlem V Jámě 1, 110 00 Praha 1, Mgr. Jiřím Hrabovským, IČ 71332243, se sídlem V Jámě 1, 110 00 Praha 1, Mgr. Tomášem Machurkem, IČ 66237823, se sídlem V Jámě 1, 110 00 Praha 1, JUDr. Martinem Maisnerem, IČ 49367846, se sídlem V Jámě 1, 110 00 Praha 1, Mgr. Milošem Olíkem, IČ 71457542, se sídlem V Jámě 1, 110 00 Praha 1, JUDr. Vilémem Podešvou, IČ 697034477, se sídlem V Jámě 1, 110 00 Praha 1, JUDr. Milošem Profousem, IČ 49367862, se sídlem V Jámě 1, 110 00 Praha 1, JUDr. Janem Švermou, IČ 71462805, se sídlem V Jámě 1, 110 00 Praha 1, advokátkou Mgr. Ivou Wenzelem, IČ 66256003, se sídlem V Jámě 1, 110 00 Praha 1 a advokátem JUDr. Jiřím Zemanem, IČ 66198712, se sídlem V Jámě 1, 110 00 Praha 1, všichni ve správním řízení právně zastoupení na základě plné moci ze dne 1.8.2008 advokátním koncipientem J. F., ev. č. ČAK 32296, se sídlem ROWAN LEGAL, sdružení advokátů, V Jámě 1, 100 00 Praha 1 (dále jen „uchazeč ROWAN LEGAL“ nebo „vybraný uchazeč“).4.  Dne 26.6.2008 vydal Úřad rozhodnutí č. j. S168/2008/VZ-12887/2008/530/BM, kterým jako předběžné opatření uložil zadavateli zákaz uzavřít smlouvu v zadávacím řízení, a to až do doby nabytí právní moci rozhodnutí, kterým bude správní řízení ukončeno.    Napadené rozhodnutí5.  Po přezkoumání všech rozhodných skutečností vydal Úřad dne 14.8.2008 rozhodnutí č. j. S168/2008/VZ-15810/2008/530/BM, kterým správní řízení podle § 118 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), zastavil, neboť v postupu zadavatele neshledal porušení zákona.6.  V odůvodnění svého rozhodnutí Úřad uvedl, že se zadavatel rozhodl pro zadání veřejné zakázky podle základního hodnotícího kritéria ekonomické výhodnosti nabídky a stanovil dílčí hodnotící kritéria v bodu 9 zadávací dokumentace následovně:-  výše nabídkové ceny s váhou 40 % (nejlépe bude hodnocena nabídka s nejnižší nabídkovou cenou za 1 hodinu)-  kvalita právních rozborů s váhou 30 % (nejlépe budou hodnoceny nabídky obsahující nejkvalitnější právní rozbor s nejvyšší vypovídací hodnotou v poměru k rozsahu materiálu)-  návrh kontrolních položek pro kontrolu souladu provozních vodohospodářských smluv v ČR se standardy dle „nejlepší mezinárodní praxe“ s váhou 30 % (nejlépe budou hodnoceny nabídky obsahující nejlépe zpracované vzorové dokumenty s nejvyšší vypovídací hodnotou v poměru k rozsahu materiálu).  Zadávací dokumentace dále obsahuje detailní způsob hodnocení v rámci číselného hodnotícího kritéria a slovních kritérií. 7.  Úřad na základě přezkoumání všech hodnotících kritérií dospěl k závěru, že uvedená kritéria bylo možné hodnotit pouze na základě odborných znalostí hodnotící komise, přičemž subjektivní stránku hodnocení není v tomto případě možné zcela vyloučit. Úřad odkázal na Zprávu o posouzení a hodnocení nabídek, kde se zadavatel zabýval konkrétním rozborem hodnocených nabídek uchazečů a uvádí konkrétní skutečnosti, které např. uchazeči dostatečným způsobem nezpracovali či podali pouze jejich obecný nástin. Dle Úřadu bylo hodnocení nabídek zadavatelem provedeno transparentně dle slovního popisu hodnocení a je v souladu se zákonem.8.  K námitce navrhovatele ohledně dílčích hodnotících kritérií „Kvalita právních rozborů“ a „Návrh kontrolních položek pro kontrolu souladu provozních vodohospodářských smluv v ČR se standardy dle „nejlepší mezinárodní praxe“ Úřad uvedl, že zadavatel v bodě 7.2 zadávací dokumentace jasně vymezil, jaké obsahové náležitosti mají mít vzorové dokumenty. Současně mohli uchazeči najít další informace i ve vymezení předmětu veřejné zakázky v bodě 2.1. a násl. zadávací dokumentace. Dle Úřadu tedy ze zadávací dokumentace jednoznačně vyplývá, čeho se měly vzorové materiály týkat a co měli uchazeči zpracovat, přičemž právě obsahová stránka materiálů pak byla předmětem hodnocení. 9.  K námitce navrhovatele, že zadavatel hodnotil místo nabízeného plnění právní rozbor, který však poptáván nebyl, resp. že zadavatel hodnotil profesní úroveň uchazečů, Úřad sděluje, že jedním z možných dílčích hodnotících kritérií v rámci ekonomické výhodnosti nabídky může být i kvalita nabízeného plnění. Úřad tedy konstatoval, že v daném případě zadavatel hodnotil kvalitu nabízeného plnění jako dílčí hodnotící kritérium, což vyplývá i z obsahu zprávy o posouzení a hodnocení nabídek, nikoliv profesní úroveň uchazečů, jak uvádí navrhovatel. II.  Námitky rozkladu10.  Dne 1.9.2008 podal navrhovatel proti napadenému rozhodnutí rozklad, v němž se závěry napadeného rozhodnutí nesouhlasí. Navrhovatel v prvé řadě nesouhlasí s názorem Úřadu, že stanovení hodnotících kritérií bylo v souladu se zákonem. Navrhovatel nepovažuje slovní hodnotící kritéria za transparentní a jasná. V souvislosti s tím navrhovatel odkazuje na rozhodnutí č. j. S199,200/05-153/5824/05-MČ, v němž je uvedeno, že u „obecného“ kritéria je nutné stanovit další subkritéria, která by jeho obsah jednoznačně specifikovala. Navrhovatel dále uvádí, že z materiálu obsaženého ve spisu označeného jako „Popis způsobu hodnocení nabídek v rámci jednotlivých hodnotících kritérií“ vyplývá, že si následně sama hodnotící komise interně stanovila „dílčí kritéria této části“, tj. subkritéria jednotlivých kritérií, aby věděla na jaké skutečnosti se má při hodnocení zaměřit. Navrhovatel na základě uvedených skutečností uvádí, že tím, že zadavatel nespecifikoval požadavky na předmětné dokumenty, tj. blíže nespecifikoval hodnotící kritérium „kvalita právních rozborů“, porušil zákon a navrhovateli vznikla újma na právech spočívající v tom, že navrhovatel nemohl sestavit nabídku pro předmětné řízení ani při vynaložení řádné odborné péče v souladu se zadávací dokumentací tak, aby si byl jist nebo alespoň věděl, jaké obsahové náležitosti mají předmětné dokumenty z hlediska hodnotících kritérií obsahovat, a tedy které skutečnosti bude zadavatel při posuzování nabídek fakticky hodnotit. 11.  Navrhovatel v souvislosti s nejasným kritériem odkazuje na rozhodnutí sp. zn. S 207/2000 ze dne 2.2.2001, v němž Úřad uvedl, že „kvalita předložené nabídky“ je nevhodným hodnotícím kritériem. Navrhovatel považuje slovní hodnotící kritéria za netransparentní a zcela vágní, což je dle jeho názoru o to nepřijatelnější, když tato kritéria tvoří 60 % ekonomické výhodnosti nabídek. 12.  Nad shora uvedené navrhovatel dodává, že členy hodnotící komise byly tři osoby s titulem Ing. a pouze dvě osoby s titulem Mgr., z čehož je možné vyvodit, že maximálně dvě osoby z celkového počtu pěti členů měly právnické vzdělání. Vzhledem k tomu, že není možné vyčíst podrobnější vzdělání a v případě, že by alespoň jeden člen hodnotící komise s titulem Mgr. neměl právnické vzdělání, bylo by tímto porušeno ustanovení § 74 odst. 3 zákona o složení hodnotící komise.   Závěr rozkladu13.  Z uvedených důvodů navrhovatel navrhuje, aby předseda Úřadu napadené rozhodnutí zrušil.III.  Řízení o rozkladu  Vyjádření zadavatele k rozkladu14.  K podanému rozkladu se vyjádřil zadavatel dopisem ze dne 10.3.2008, a to konkrétně k námitce navrhovatele týkající se složení hodnotící komise. Zadavatel uvádí, že dílčí kritéria „Kvalita právních rozborů“ a „Návrh kontrolních položek pro kontrolu souladu provozních vodohospodářských smluv v ČR se standardy dle „nejlepší mezinárodní praxe“ nejsou pouze právní povahy, přičemž u posledně jmenovaného kritéria není dle názoru zadavatele nutné, aby bylo vyhodnocováno pouze osobou s právním vzděláním. K odbornosti členů hodnotící komise zadavatel uvádí, že všichni členové jsou odborně zdatní zaměstnanci Ministerstva životního prostředí, zabývající se právní a ekonomickou problematikou, což bylo i předmětem hodnotících kritérií.   Vyjádření vybraného uchazeče k rozkladu15.  K rozkladu se dne 9.9.2008 vyjádřil i vybraný uchazeč, který vyvrací námitky navrhovatele a uvádí, že každá veřejná zakázka má svá specifika, která ovlivňují jak výběr hodnotících kritérií, tak váhu přiřazenou jednotlivým dílčím kritériím, přičemž obojí závisí na potřebách a zájmech zadavatele při realizaci veřejné zakázky. Dále uchazeč ROWAN LEGAL vychází z argumentace rozhodnutí Úřadu a dochází k závěru, že hodnotící kritéria byla vymezena jednoznačně s ohledem na popis předmětu veřejné zakázky a upřesnění hodnotících kritérií v zadávací dokumentaci.   Stanovisko předsedy Úřadu16.  Správní orgán prvního stupně neshledal důvody pro postup podle § 87 správního řádu a v souladu s § 88 odst. 1 správního řádu postoupil věc orgánu rozhodujícímu o rozkladu. 17.  Po projednání rozkladu a veškerého spisového materiálu rozkladovou komisí jmenovanou podle § 152 odst. 3 správního řádu a po posouzení případu ve všech jeho vzájemných souvislostech jsem podle § 89 odst. 2 správního řádu napadené rozhodnutí přezkoumal v rozsahu námitek uvedených v rozkladu a s přihlédnutím k návrhu rozkladové komise dospěl k následujícímu závěru.18.  Úřad tím, že svým rozhodnutím ze dne 14.8.2008, č. j. S168/2008/VZ-15810/2008/530/BM, zastavil předmětné správní řízení podle § 118 zákona, rozhodl správně a v souladu se zákonem. V další části odůvodnění tohoto rozhodnutí budou v podrobnostech rozvedeny důvody, proč jsem nepřistoupil ke zrušení nebo změně napadeného rozhodnutí. IV.  K námitkám rozkladu  K otázce vymezení dílčích hodnotících kritérií19.  K námitce navrhovatele týkající se netransparentního vymezení dílčích hodnotících kritérií, konkrétně slovních hodnotících kritérií, uvádím, že jsem se zcela ztotožnil s argumentací Úřadu obsaženou v napadeném rozhodnutí. Zadavatel v souladu se zákonem stanovil jednotlivá dílčí hodnotící kritéria a vzhledem ke specifičnosti předmětu veřejné zakázky vymezil dvě hodnotící kritéria jakožto slovní. Ustanovení  § 78 odst. 4 zákona stanoví, že dílčí hodnotící kritéria se musí vztahovat k nabízenému plnění veřejné zakázky a mohou jimi být vedle nabídkové ceny zejména kvalita, technická úroveň nabízeného plnění, estetické a funkční vlastnosti, vlastnosti plnění z hlediska vlivu na životní prostředí, provozní náklady, návratnost nákladů, záruční a pozáruční servis, zabezpečení dodávek, dodací lhůta nebo lhůta pro dokončení. Z obsahu zadávací dokumentace je zřejmé, že zadavatel konkretizoval předmět plnění pod body 2. 1. 1 a 2. 1. 4, v nichž jsou specifikovány jednotlivé druhy požadovaného poradenství a současně v bodu 7. 2 zadávací dokumentace jasně vymezil, jaké obsahové náležitosti mají mít vzorové dokumenty. Ze zadávací dokumentaci jednoznačně vyplývá, čeho se veřejná zakázka týkala, jaké materiály byly po uchazečích požadovány, co měli do svých nabídek zapracovat a jaké skutečnosti budou předmětem hodnocení. 20.  K námitce navrhovatele, že zadavatel měl v rámci dílčích hodnotících kritérií uvést jednotlivá subkritéria uvádím, že zákon zadavateli neukládá povinnost v případě stanovení základního hodnotícího kritéria ekonomické výhodnosti nabídky a následně jeho vymezení pomocí dílčích hodnotících kritérií stanovovat navíc další subkritéria těchto dílčích kritérií. Zadavatel je pouze povinen specifikovat dílčí hodnotící kritéria tak, aby bylo zřejmé, co bude předmětem následného hodnocení nabídek, bez ohledu na formu tohoto upřesnění. Ze všech shora uvedených důvodů konstatuji, že zadavatel tuto povinnost splnil. Uzavírám tedy, že zadavatel při vymezení dílčích hodnotících kritérií v rámci hodnocení podle základního hodnotícího kritéria ekonomické výhodnosti nabídky postupoval v souladu se zákonem.  K otázce hodnocení jednotlivých dílčích hodnotících kritérií21.  K otázce hodnocení v rámci dílčích slovních hodnotících kritérií konstatuji, že i v tomto jsem se ztotožnil s názory Úřadu obsaženými v napadeném rozhodnutí, konkrétně na straně 6 a 7 rozhodnutí. Vzhledem k tomu, že zákon nespecifikuje způsob hodnocení v rámci slovních hodnotících kritérií, je zřejmé, že tato kritéria mohou být hodnocena pouze na základě odborných znalostí hodnotící komise, přičemž, jak Úřad správně konstatoval, subjektivní stránku posouzení a hodnocení nabídek nelze zcela vyloučit. Zadavatel stanovil způsob hodnocení slovních kritérií způsobem, který byl vzhledem k obsahu těchto kritérií dostatečný a transparentní. Transparentnost hodnocení je zřejmá i z obsahu Zprávy o posouzení a hodnocení a nabídek, v níž zadavatel detailně zpracoval hodnocení v rámci každého kritéria s uvedením konkrétních skutečností, z nichž je zřejmé, v čem byla daná nabídka neúplná a v čem byly spatřovány jednotlivé nedostatky spolu s uvedením důvodů.22.  K námitce navrhovatele týkající se netransparentně vymezeného procentuálního vyjádření dílčích hodnotících kritérií uvádím, že váha jednotlivých kritérií odpovídá představě zadavatele o tom, co je dle jeho názoru, odborných znalostí a zkušeností při plnění veřejné zakázky podstatné a na co je třeba při hodnocení klást důraz. Je v kompetenci zadavatele stanovil váhu dílčích hodnotících kritérií dle vlastního uvážení, nehledě k tomu, že zákon s takovým počínáním zadavatele výslovně počítá, což vyplývá ze samotného kritéria ekonomické výhodnosti nabídky, které bylo zavedeno proto, aby naopak nebyla jediným kritériem výše nabídkové ceny. Jediným omezením zadavatele v rámci kritéria ekonomické výhodnosti nabídky, je povinnost stanovit jako jedno z dílčích kritérií i nabídkovou cenu, což v daném případě zadavatel splnil.   K námitce ohledně složení hodnotící komise23.  K argumentaci navrhovatele týkající se porušení ustanovení § 74 odst. 3 zákona uvádím, že k této námitce nemůže být v souladu s ustanovením § 82 odst. 4 správního řádu přihlíženo, neboť tato námitka byla uplatněna až v rámci odvolacího řízení, přestože ji mohl navrhovatel vznést kdykoliv v průběhu prvostupňového řízení v rámci předkládání důkazů a stanovisek. Ustanovení § 82 odst. 4 správního řádu stanoví, že k novým skutečnostem a k návrhům na provedení nových důkazů, uvedeným v odvolání nebo v průběhu odvolacího řízení se přihlédne jen tehdy, jde-li o takové skutečnosti nebo důkazy, které účastník nemohl uplatnit dříve. Toto ustanovení správního řádu posiluje koncentrační zásadu správního řízení, jejímž smyslem je, aby se správní řízení pokud možno odehrálo před orgány prvního stupně. Obecně je tedy vyloučeno, aby účastník řízení uplatňoval v odvolání nebo v průběhu odvolacího řízení takové skutečnosti a důkazy, o kterých zcela nepochybně věděl již v průběhu řízení na prvním stupni a mohl je tam bez potíží uplatnit, a nebo o kterých se mohl bez překážek dozvědět, pokud by využil všech svých oprávnění vyplývajících z pozice uchazeče o veřejnou zakázku, případě svých procesních práv v rámci správního řízení. Účastníci správního řízení pak byli o této skutečnosti výslovně poučení i v usnesení Úřadu ze 26.6.2008 č. j. S168/2008/VZ-11800/2008/530/BM a rovněž byli jednotliví účastníci řízení v průběhu řízení na prvním stupni opakovaně vyzýváni k předkládání důkazů, přičemž navrhovatel této možnosti nevyužil a námitku se snaží uplatnit až v rámci odvolacího řízení. 24.  V šetřeném případě složení hodnotící komise vyplývá z obsahu Zprávy o posouzení a hodnocení nabídek datované dne 28.5.2008. S touto zprávou se měl navrhovatel možnost seznámit kdykoliv v průběhu zadávacího řízení. Současně měl navrhovatel možnost i v průběhu správního řízení vedeného na prvním stupni kdykoliv nahlédnout do spisu, jehož součástí Zpráva o posouzení a hodnocení nabídek byla a s jejím obsahem se seznámit. Navrhovatel žádné z uvedených možností v rámci prvostupňového řízení nevyužil. V této souvislosti je nutno odkázat na jednu ze základních právních zásad vigilantibus iura scripta sunt, neboli „právo náleží bdělým“, podle které každá osoba vstupující do právních vztahů si musí zajistit dostatečnou ochranu své vlastní právní pozice, neboť mocenská ochrana se obecně poskytuje jen těm subjektivním právům, jejichž držitelé o ně dbají a aktivně je vykonávají a v případě jejich porušení je vymáhají. Není tedy možné přisvědčit argumentaci zadavatele ohledně námitky, kterou mohl uplatnit kdykoliv v průběhu prvostupňového řízení, avšak v rozporu s § 82 odst. 4 správního řádu ji uplatnil až v rámci řádného opravného prostředku. Na základě všech shora uvedených skutečností proto považuji námitku zadavatele za opožděnou, k níž není možné v odvolacím řízení přihlédnout. V.   Závěr25.  Po zvážení všech aspektů dané věci a po zjištění, že Úřad postupoval ve věci v souladu se zákonem a správním řádem, když správní řízení podle § 118 zákona zastavil, jsem dospěl k závěru, že nenastaly podmínky pro zrušení napadeného rozhodnutí z důvodů uváděných v rozkladu.26.  Vzhledem k výše uvedenému, když jsem neshledal důvody, pro které by bylo nutno napadené rozhodnutí změnit nebo zrušit, rozhodl jsem tak, jak je ve výroku uvedeno.P o u č e n íProti tomuto rozhodnutí se nelze podle § 91 odst. 1 správního řádu dále odvolat.     Ing. Martin Pecina, MBA     předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže     Obdrží:1.  Česká republika, Ministerstvo životního prostředí, Vršovická 65, 100 10 Praha 102.  Mgr. Tomáš Kaplan, advokát se sídlem AK Římská 104/14, 120 00 Praha 23.  J. F., advokát se sídlem AK V Jámě 1, 110 00 Praha 14.  spis.Vypraveno dne: viz otisk razítka na poštovní obálce