Č. j.: UOHS-R206/2008/02-4052/2009/310/ZČt       V Brně dne 14. dubna 2009Ve správním řízení o rozkladu doručeném dne 23.12.2008 advokátem ·  JUDr. Janem Pavlokem, Ph. D., IČ 66198836, se sídlem AK Na Příkopě 391/7, 110 00 Praha 1,  proti rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže ze dne 8.12.2008, č. j. S243/2008/VZ-21823/2008/530/Va, ve věci přezkoumání úkonů zadavatele – městské části Praha 10, IČ 00063941, se sídlem Vršovická 1429/68, 101 38 Praha 10, zast. starostou Mgr. Vladislavem Lipovským – učiněných při zadávání veřejné zakázky „Právní pomoc v rámci privatizace bytového fondu m. č. Praha 10“ formou otevřeného řízení, jejíž oznámení bylo v informačním systému o veřejných zakázkách uveřejněno dne 11.4.2008 pod evidenčním číslem 60016454 a následně opraveno pod týmž evidenčním číslem dne 3.6.2008, ve kterém je dalším účastníkem řízení·  městská část Praha 10, IČ 00063941, se sídlem Vršovická 1429/68, 101 38 Praha 10, zast. starostou Mgr. Vladislavem Lipovským,  jsem podle § 152 odst. 5 písm. b) zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, na základě návrhu rozkladové komise, jmenované podle § 152 odst. 3 téhož zákona, rozhodl takto:Rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže ze dne 8.12.2008, č. j. S243/2008/VZ-21823/2008/530/Vap o t v r z u j ia podaný rozkladz a m í t á m.O d ů v o d n ě n íI.   Zadávací řízení a řízení před Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže1.  Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“), jako orgán příslušný podle § 112 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), obdržel dne 20.6.2008 podnět, ve kterém je mimo jiné uvedeno, že zadavatel – městská část Praha 10, IČ 00063941, se sídlem Vršovická 1429/68, 101 38 Praha 10, zast. starostou Mgr. Vladislavem Lipovským (dále jen „zadavatel“), zadal veřejnou zakázku „Právní pomoc v rámci privatizace bytového fondu m. č. Praha 10“ (dále jen „veřejná zakázka“), přičemž požaduje, aby uchazeč v nabídce doložil, že je schopen zajistit poskytování požadovaných služeb v okruhu do 2 km od sídla zadavatele. Pisatel podnětu považuje tento požadavek zadavatele za diskriminační, neboť zvýhodňuje uchazeče z určitého území. Dále z podnětu vyplývá, že zadavatel v rozporu s § 6 zákona požaduje, aby jeden ze členů realizačního týmu měl jako advokát praxi 20 let.2.  V rámci šetření výše uvedeného podnětu Úřad zjistil, že zadavatel oznámil zadání předmětné veřejné zakázky v informačním systému o veřejných zakázkách dne 11.4.2008 pod evidenčním číslem 60016454 a následně je opravil pod týmž evidenčním číslem dne 3.6.2008. Jak Úřad zjistil, v oznámení o veřejné zakázce v bodu III.1.4) zadavatel jako „další zvláštní podmínky, kterým plnění zakázky podléhá“, uvedl požadavek, aby uchazeč v nabídce doložil svou schopnost zajistit poskytování předmětných služeb v okruhu do 2 km /vzdušnou čarou/ od předmětného objektu tzn. od Úřadu městské části Praha 10, Vršovická 68, 101 38 Praha 10, kterou doloží např. nájemní smlouvou, podnájemní smlouvou, smlouvou o smlouvě budoucí nájemní nebo podnájemní, dokladem o vlastnictví nemovitosti apod.“ Úplné znění předmětného požadavku pak zadavatel uvedl v bodu 8.6.4. zadávací dokumentace nazvané „Základní údaje zadávací dokumentace“, kde dále uvedl, že ke kancelářím či jiným prostorům, vhodným pro plnění zakázky, si zadavatel vyhrazuje právo fyzické kontroly těchto prostor. Dále v bodě III.2.3) oznámení o zakázce zadavatel vymezil své požadavky na prokázání technických kvalifikačních předpokladů, přičemž mimo jiné uvedl, že dokladem nezbytným k posouzení, zda byly jeho požadavky splněny je „specifikace realizačního týmu, jenž se bude podílet na plnění veř.zak., zejm. právníků zajišťujících kontrolu jakosti“ a v rámci vymezení minimální úrovně pak zadavatel uvedl, že požaduje „min. 1 advokáta zapsaného v seznamu advokátů ČAK, oprávněného poskytovat právní služby na území ČR o právu ČR, s min. praxí 20 let jako advokát.“ Tento požadavek zadavatel dále rozvedl v zadávací dokumentaci nazvané „kvalifikační dokumentace“, a to mimo jiné pod bodem 1.5.2., ze kterého vyplývá, že dodavatel splňuje technický kvalifikační předpoklad, pokud má k dispozici pro plnění veřejné zakázky realizační tým, ve kterém je minimálně jeden vedoucí advokát, dva advokáti a dva advokátní koncipienti, přičemž u vedoucího advokáta uvedl zadavatel jako svůj požadavek minimální praxi 20 let.3.  Protože po přezkoumání předložené dokumentace získal Úřad pochybnost o souladu postupu zadavatele při zadávání předmětné veřejné zakázky se zákonem, zahájil ve věci správní řízení z moci úřední, ve kterém jako účastníky správního řízení označil zadavatele a vybraného uchazeče. Oznámení o zahájení správního řízení obdrželi účastníci řízení dne 4.9.2008 a tímto dnem bylo správní řízení zahájeno. Současně s oznámením o zahájení správního řízení vydal Úřad rozhodnutí o předběžném opatření č. j. S243/2008/VZ-17571/2008/530/Va, kterým zadavateli uložil zákaz uzavřít v zadávacím řízení smlouvu do doby nabytí právní moci rozhodnutí, kterým bude správní řízení ukončeno.Napadené rozhodnutí4.  Dne 8.12.2008 vydal Úřad rozhodnutí č. j. S243/2008/VZ-21823/2008/530/Va, kterým konstatoval, že zadavatel nedodržel postup stanovený v ustanovení § 56 odst. 7 písm. c) zákona, když v oznámení o zahájení zadávacího řízení vymezil požadavek na prokázání technických kvalifikačních předpokladů podle § 56 odst. 2 písm. b) zákona mimo jiné tím, že požadoval, aby členem realizačního týmu, který se bude podílet na plnění veřejné zakázky, byl minimálně jeden advokát s minimální praxí 20 let jako advokát, neboť tak nevymezil minimální úroveň tohoto kvalifikačního kritéria, která by odpovídala druhu, rozsahu a složitosti předmětu plnění veřejné zakázky, přičemž tento postup mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky a dosud nedošlo k uzavření smlouvy.5.  Jako opatření k nápravě za výše uvedené pochybení Úřad podle § 118 zákona zrušil zadávací řízení.6.  V odůvodnění tohoto rozhodnutí Úřad uvedl, že ve vztahu k požadavku zadavatele na „další zvláštní podmínky“ uvedeném v bodu III.1.4) oznámení o zadávacím řízení týkajícího se schopnosti uchazeče zajistit poskytování požadovaných právních služeb v okruhu do 2 km od sídla zadavatele, bylo zjištěno, že v šetřeném případě je tento požadavek opodstatněný a úměrný charakteru předmětu plnění veřejné zakázky. Ve vztahu k tomuto požadavku však Úřad nepovažuje za opodstatněné, aby zadavatel již ve stadiu zadávacího řízení požadoval po uchazečích, aby ve svých nabídkách doložili i vztah k určitému konkrétnímu místu, kde budou předmětné služby poskytovány. V této souvislosti doporučil Úřad zadavateli vhodný postup v případném novém zadávacím řízení. Vzhledem k tomu, že Úřad zrušil zadávací řízení, nezkoumal již dále vliv výše uvedené podmínky zadavatele na dané zadávací řízení.7.  V souvislosti se stanovením technického kvalifikačního předpokladu, kdy zadavatel požaduje „min. 1 advokáta zapsaného v seznamu advokátů ČAK, oprávněného poskytovat právní služby na území ČR, s min. praxí 20 let jako advokát“, Úřad neshledal objektivní skutečnosti, které by tento požadavek zadavatele opodstatňovaly. Výše uvedený požadavek zadavatele považuje Úřad za diskriminační a nepřiměřený předmětu veřejné zakázky, neboť poskytování „běžných“ právních služeb spočívajících v zajištění právní pomoci při prodeji bytových jednotek musí být schopen poskytnout každý advokát, který je zapsaný v seznamu advokátů ČAK. Požadavek minimálně dvacetileté praxe není odůvodněný ani skutečností, že se v předmětné veřejné zakázce jedná o změnu stávajících vztahů k bytům, které byly založeny před více než dvaceti lety, a že bude nutné vycházet z tehdejší právní úpravy stejně jako z tehdejší právní praxe, neboť každý „kvalifikovaný“ advokát by měl být schopen se jak v současných, tak v předcházejících právních předpisech orientovat. 8.  Vzhledem k tomu, že zadavatel závažně pochybil již při stanovení požadovaných technických kvalifikačních předpokladů, přičemž tento postup mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky a dosud nedošlo k uzavření smlouvy, uložil Úřad zadavateli v souladu s § 118 zákona nápravné opatření tím, že zrušil zadání předmětné veřejné zakázky.II.  Námitky rozkladu  Rozklad vybraného uchazeče9.  Proti shora uvedenému rozhodnutí podal dne 23.12.2008 rozklad JUDr. Jan Pavlok, Ph. D., IČ 66198836, se sídlem AK Na Příkopě 391/7, 110 00 Praha 1 (dále jen „vybraný uchazeč“), který uvádí, že pro zpracování dokumentace pro zadávací řízení byl nucen vynaložit značné úsilí a náklady, přičemž uvádí konkrétní opatření, která v souvislosti s předmětnou veřejnou zakázkou učinil. Zároveň uvádí, že i samotné zpracování nabídky si pak vyžádalo nemalé úsilí a čas. 10.  Vybraný uchazeč byl dle svých slov nepříjemně překvapen, když z napadeného rozhodnutí zjistil, že se dle jeho názoru řízení před Úřadem účastní jako další a navíc privilegovaný subjekt jiný advokát – soutěžitel, který bez jakékoli odpovědnosti napadá zadávací řízení. Ve vztahu k tomuto subjektu vybraný uchazeč označuje jednání Úřadu za diskriminační, neboť jej zvýhodňuje tím, že jej připustil jako účastníka řízení, ačkoliv účastníkem zadávacího řízení není. Současně vybraný uchazeč vytýká Úřadu netransparentnost řízení, protože se nemohl seznámit s obsahem podání a Úřad tak dle jeho slov „opřel své rozhodnutí o listinu, kterou před regulérními účastníky tají“.11.  Dále vybraný uchazeč namítá, že se Úřad podrobně neseznámil s předmětem veřejné zakázky, který si dle jeho názoru vyžaduje zkušeného odborníka s řadou let odborné praxe, díky které si vytvořil potřebnou profesní zkušenost. Požadavek zadavatele uvedený v bodě III.2.3) a dále rozvedený pod bodem 1.5.2. zadávací dokumentace, aby součástí realizačního týmu byl minimálně jeden advokát zapsaný v seznamu advokátů ČAK, oprávněný poskytovat právní služby na území ČR o právu ČR, s minimální praxí 20 let jako advokát, považuje vybraný uchazeč za opodstatněný a daný právě složitostí předmětu veřejné zakázky, která vyžaduje vysokou kvalifikaci. Předmětem veřejné zakázky je mimo jiné problematika nájemních smluv uzavřených podle ABGB a dalších starších právních předpisů, bude nutné řešit problematiku nároků z celé řady restitučních titulů, apod. Samotné ukončení studia právnické fakulty, cizího práva na zahraničních univerzitách, složení advokátních zkoušek, ani zapsání do seznamu advokátů nezaručuje dle vybraného uchazeče dostatečnou kvalifikaci pro erudované plnění veřejné zakázky. Oprávněnost požadavku zadavatele vybraný uchazeč mimo jiné opírá i o skutečnost, že při plnění veřejné zakázky má dojít k dispozici s vlastnickým právem města v hodnotě více než 500 miliónů Kč. S touto hodnotou pak koresponduje i hodnota rizik, která jsou spojena s případnými pochybeními při plnění předmětné veřejné zakázky.12.  Dále vybraný uchazeč v této souvislosti uvádí, že on sám je pouze jedním z několika desítek advokátů, kteří mají požadovanou délku praxe v rámci Prahy a z několika stovek advokátů v rámci celé ČR. Požadavek zadavatele na dvacetiletou praxi hlavního advokáta tedy dle vybraného uchazeče není diskriminační, neboť zadávacího řízení se mohli zúčastnit všichni jeho konkurenti.13.  Závěrem rozkladu vybraný uchazeč navrhuje, aby bylo rozkladu vyhověno a aby předseda Úřadu napadené rozhodnutí zrušil a řízení zastavil.Rozklad zadavatele14.  Dne 5.1.2009 podal proti shora uvedenému rozhodnutí rozklad zadavatel, který uvádí, že rozhodnutí Úřadu ze dne 8.12.2008, č. j. S243/2008/VZ-21823/2008/530/Va považuje za nesprávné a vydané v rozporu se zákonem a navrhuje, aby předseda Úřadu napadené rozhodnutí v celém rozsahu zrušil. Odůvodnění rozkladu zadavatele Úřad obdržel dne 15.1.2009.15.  Rozhodnutím ze dne 9.4.2009 č. j.: UOHS-R1/2009/VZ-4075/2009/310/ZČt předseda Úřadu zamítl rozklad zadavatele jako opožděný.III.  Řízení o rozkladu  Vyjádření vybraného uchazeče k rozkladu zadavatele16.  Dne 26.1.2009 obdržel Úřad vyjádření vybraného uchazeče k rozkladu zadavatele, který argumentaci zadavatele ohledně technického kvalifikačního předpokladu spočívajícího v minimálně dvacetileté délce praxe považuje za správnou. Vybraný uchazeč souhlasí s názorem zadavatele, že kvalita advokátů po uplynutí různé délky odborné praxe je a musí být různá, neboť každý se dle názoru vybraného uchazeče s prodlužující se dobou trvání praxe zdokonaluje. Opakovaně pak vybraný uchazeč navrhuje, aby předseda Úřadu napadené rozhodnutí v celém rozsahu zrušil a řízení zastavil.  Stanovisko předsedy Úřadu17.  Úřad neshledal důvody pro zrušení nebo změnu svého rozhodnutí v rámci autoremedury a v souladu s § 88 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), věc postoupil odvolacímu správnímu orgánu.18.  Po projednání rozkladu a veškerého spisového materiálu rozkladovou komisí jmenovanou podle § 152 odst. 3 správního řádu a po posouzení případu ve všech jeho vzájemných souvislostech jsem podle § 89 odst. 2 správního řádu napadené rozhodnutí přezkoumal v rozsahu námitek uvedených v rozkladu a s přihlédnutím k návrhu rozkladové komise jsem dospěl k níže uvedenému závěru.19.  Úřad tím, že svým rozhodnutím ze dne 8.12.2008, č. j. S243/2008/VZ-21823/2008/530/Va konstatoval, že zadavatel nedodržel postup stanovený v § 56 odst. 7 písm. c) zákona, a jako opatření k nápravě zrušil zadávací řízení, rozhodl správně a v souladu se zákonem. Rovněž s odůvodněním napadeného rozhodnutí jsem se v plné míře ztotožnil.IV.   K námitkám rozkladu20.  K námitce vybraného účastníka, že musel na zpracování dokumentace pro zadávací řízení vynaložit nemalé úsilí, náklady i čas, uvádím, že jakékoli zpracování dokumentace pro podání nabídky v zadávacím řízení si žádá určitý čas a náklady. Ve vztahu k šetřené veřejné zakázce pak vybraný uchazeč ve výčtu nákladů, které dle svého názoru v souvislosti se splněním podmínek zadávacího řízení musel učinit, zmiňuje mimo jiné, že „byl nucen“ najmout si kancelář  ve Vršovicích a zaplatit nájemné. 21.  K tomuto uvádím, že bod 8.6.4. zadávací dokumentace výslovně stanoví, že „uchazeč v nabídce doloží, že je schopen zajistit poskytování předmětných služeb v okruhu do 2 km /vzdušnou čarou/ od předmětného objektu tzn. od Úřadu městské části Praha 10, Vršovická 68, 101 38 Praha 10. Tuto skutečnost uchazeč doloží např. nájemní smlouvou, podnájemní smlouvou, smlouvou o smlouvě budoucí nájemní nebo podnájemní, dokladem o vlastnictví nemovitosti apod. ke kancelářím či jiným prostorům, vhodným pro plnění zakázky.“ Zadávací dokumentace tedy umožňuje uchazeči prokázat výše uvedenou skutečnost mimo jiné smlouvou o smlouvě budoucí nájemní. Existence nájemní smlouvy v okamžiku podání nabídky je pouze jednou z možností, kterou si může uchazeč zvolit, přičemž všechny výše uvedené možnosti vykazují shodný stupeň schopnosti prokázat, že uchazeč splňuje požadovanou podmínku. V předmětném případě tedy vybraný uchazeč nemusel (pro prokázání schopnosti zajistit poskytování předmětných služeb v okruhu do 2 km od předmětného objektu) uzavírat nájemní smlouvu a platit smluvní nájemné. Pro potřeby zadávacího řízení plně dostačovalo, aby uchazeč uzavřel smlouvu o smlouvě budoucí nájemní, čímž by jistě došlo i k nemalému snížení jeho nákladů souvisejících s předmětnou veřejnou zakázkou.22.  K námitce vybraného uchazeče, že Úřad tím, že zahájil řízení na základě podnětu, fakticky připustil jako účastníka řízení i jiného advokáta-soutěžitele, ačkoliv účastníkem zadávacího řízení není, uvádím následující. Podle § 42 správního řádu je správní orgán povinen přijímat podněty, aby bylo zahájeno řízení z moci úřední. V souladu s § 137 správního řádu pak správní orgán k prověření oznámení, ostatních podnětů a vlastních zjištění, která by mohla být důvodem k zahájení řízení z moci úřední, opatřuje nezbytná vysvětlení. V souladu s odbornou literaturou však podnět není úkonem, kterým by se dotčené osoby domáhaly vůči správnímu orgánu uplatnění svých práv, neboť neexistuje subjektivní právo osoby, která podnět podala, aby bylo v určité věci zahájeno řízení z moci úřední. Pokud na základě přezkoumání předložené dokumentace získá Úřad pochybnosti o zákonnosti postupu zadavatele, zahájí správní řízení z moci úřední. V souladu s § 116 zákona je pak účastníkem řízení zadavatel a v řízení zahájeném na návrh těž navrhovatel, přičemž pokud je předmětem řízení přezkoumání rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky, je účastníkem řízení také vybraný uchazeč. 23.  Dále k tomuto uvádím, že v šetřeném případě zadavatel ve lhůtě pro podání nabídek obdržel nabídky celkem tří uchazečů, z nichž dle hodnotící komise dva nesplnili zadání veřejné zakázky dle požadavků zadavatele, který následně rozhodl o jejich vyloučení. V rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky zadavatel jako vítěznou nabídku uvedl nabídku vybraného uchazeče. Na základě doručeného podnětu požádal Úřad zadavatele o zaslání dokumentace o zadávání předmětné veřejné zakázky. Protože  po jejím přezkoumání získal Úřad pochybnost o zákonnosti postupu zadavatele, zahájil předmětné správní řízení z moci úřední a v souladu s ustanovením § 116 zákona Úřad označil jako účastníky správního řízení zadavatele a vybraného uchazeče. Z výše uvedeného je tedy zřejmé, že Úřad pisateli podnětu v žádném případě postavení účastníka řízení nepřiznal a ani s ním jako s účastníkem řízení nejednal. Vzhledem k výše uvedenému uzavírám, že námitku vybraného uchazeče, že Úřad připustil jako účastníka řízení i jiného advokáta – soutěžitele, považuji za irelevantní. 24.  Vybraný uchazeč dále napadá skutečnost, že se nemohl seznámit s obsahem podání, neboť toto není součástí správního spisu. Tato skutečnost měla dle vybraného uchazeče za následek netransparentnost řízení. V této souvislosti odkazuji na rozhodnutí soudu č. j. 62 Ca 13/2006-64, ve kterém je výslovně stanoveno, že platný správní řád, který upravuje postup správního orgánu při zahájení řízení, neuvádí, že podnět k zahájení správního řízení by měl být součástí správního spisu. Navíc, jako podnět musí předmětný přípis vyhodnotit sám správní orgán. Jinými slovy, ne každý podnět musí správní orgán vyhodnotit jako podnět pro zahájení správního řízení. Správní řízení jako takové je pak zahájeno až oznámením o zahájení správního řízení a od tohoto okamžiku je třeba vést správní spis. Jak dále výše uvedený rozsudek uvádí, podnět tedy není součástí správního spisu a ani jím být nemá. Všechny skutkové okolnosti po zahájení řízení mají být uvedeny v oznámení o zahájení správního řízení, a není tedy důvodu, proč by měl být účastník správního řízení s obsahem podnětu seznamován.25.  Vybraný uchazeč v podaném rozkladu Úřadu dále vytýká, že se podrobně neseznámil s předmětem veřejné zakázky, který si dle jeho názoru vyžaduje zkušeného odborníka, kterému dlouholetá praxe umožnila vytvořit si potřebnou profesní zkušenost. Požadavek zadavatele na vedoucího advokáta s dvacetiletou praxí je dle názoru vybraného uchazeče opodstatněný a daný právě složitostí předmětu veřejné zakázky, který vyžaduje vyšší než běžné advokátní znalosti. Oprávněnost požadavku zadavatele na dostatečně erudovaného advokáta vybraný uchazeč mimo jiné opírá o skutečnost, že při plnění veřejné zakázky má dojít k dispozici s vlastnickým právem města v hodnotě více než 500 miliónů Kč, s čímž souvisí i výše rizika vyplývajícího z případného pochybení.26.  K tomuto uvádím, že délka praxe v žádném případě nezaručuje zvýšenou odbornost a právní erudovanost advokáta, ať už obecně nebo ve vztahu k předmětu veřejné zakázky. Právě naopak může v průběhu času i u zkušeného odborníka dojít k tzv. „zkostnatění“, kdy tento nadále není schopen flexibilně reagovat na případné komplikace a jeho orientace v aktuálním právním prostředí s postupem času může spíše klesat, než stoupat. V této souvislosti zdůrazňuji, že zadavatel (při stanovení požadavku na vedoucího právníka s délkou praxe 20 let) vůbec nevymezil právní odvětví, ve kterém by požadovaná právní praxe měla probíhat nebo na které by se měla specializovat. Zpochybnění dostatečné právní odbornosti advokátů zapsaných v ČAK pak považuji za spíše filozofickou úvahu, neboť členství v této komoře dle mého názoru zaručuje jistý standard a dostatečnou právní kvalifikovanost členů ČAK pro řešení prakticky jakékoli právní problematiky, bez ohledu na její historické kořeny, či výši případného rizika. Jak již bylo uvedeno v napadeném rozhodnutí, každý „kvalifikovaný“ advokát by měl být schopen se orientovat jak v právní úpravě současné, tak dřívější. Pokud tedy zadavatel chtěl zajistit advokáta, který je skutečným odborníkem v právním odvětví souvisejícím s předmětem veřejné zakázky, mohl požadovat například informace týkající se předchozí realizace nebo zkušeností s plněním obdobné veřejné zakázky. Závěrem tedy shrnuji, že požadavek dvacetileté praxe nezaručuje vyšší odbornost advokáta obecně a už vůbec ne v dotčeném právním odvětví, a současně z účasti na zadávacím řízení vylučuje advokáty, kteří mají praxi kratší, ale disponují potřebnou odborností pro plnění předmětu veřejné zakázky.27.  Námitka vybraného uchazeče, že on sám je pouze jedním z několika desítek pražských advokátů a několika stovek advokátů v rámci celé ČR, kteří mají požadovanou délku praxe, a požadavek zadavatele na advokáta s dvacetiletou praxí tedy není diskriminační, je vzhledem k výše uvedenému irelevantní.V.  Závěr28.  Po zvážení všech aspektů dané věci a po zjištění, že Úřad postupoval v souladu se zákonem a správním řádem, jsem dospěl k závěru, že nenastaly podmínky pro zrušení nebo změnu napadeného rozhodnutí z důvodů uváděných v rozkladu.29.  Vzhledem k výše uvedenému, když jsem neshledal důvody pro zrušení či změnu napadeného rozhodnutí, rozhodl jsem tak, jak je ve výroku uvedeno.P o u č e n í  Proti tomuto rozhodnutí se nelze podle § 91 odst. 1 správního řádu odvolat.  Ing. Martin Pecina, MBA  předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže Obdrží:1.  JUDr. Jan Pavlok, Ph. D., advokát se sídlem AK Na Příkopě 391/7, 110 00 Praha 12.  Městská část Praha 10, Vršovická 1429/68, 101 38 Praha 103.  spis.Vypraveno dne: viz otisk razítka na poštovní obálce