Č. j.:ÚOHS-R147/2009/VZ-1014/2010/310/EKuV Brně dne: 20. ledna 2010Ve správním řízení o rozkladu podaném dne 9. 10. 2009 zadavatelem·  Statutárním městem Kladnem, IČ 00234516, se sídlem nám. Starosty Pavla 44, 272 52 Kladno, zast. Ing. Danem Jiránkem, primátorem,proti rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže č.j. ÚOHS-S84/2009/VZ-12243/2009/530/JWe ze dne 22.9.2009, ve věci přezkoumání úkonů zadavatele – Statutárního města Kladna, IČ 00234516, se sídlem nám. Starosty Pavla 44, 272 52 Kladno, učiněných při zadávání veřejné zakázky „Nový informační systém Statutárního města Kladna“, zadávané formou otevřeného řízení, jehož oznámení bylo v informačním systému o veřejných zakázkách uveřejněno dne 13.11.2008 pod ev. č. 60024721 a v Úředním věstníku Evropské unie dne 13.11.2008 pod ev. č. 2008/S 221-294199, ve kterém dalšími účastníky jsou·  navrhovatel - společnost VERA, spol. s r. o., IČ 62587978, se sídlem Lužná 2, 160 00 Praha 6 ‑ Vokovice, za niž jedná Ing. Jiří Matoušek, jednatel, a·  vybraný uchazeč – společnost MARBES CONSULTING s. r. o., IČ 25212079, se sídlem Brojova 16, 326 00 Plzeň, za niž jedná Ing. Miroslav Dvořák, jednatel,jsem podle § 152 odst. 5 písm. b) zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, v návaznosti na § 90 odst. 5 téhož zákona a na základě návrhu rozkladové komise, jmenované podle § 152 odst. 3 téhož zákona, rozhodl takto:Rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže ze dne 22.9.2009, č.j. ÚOHS-S84/2009/VZ-12243/2009/530/JWe,p o t v r z u j ia podaný rozkladz a m í t á m.OdůvodněníI.  Zadávací řízení a prvostupňové řízení před Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže1.  Zadavatel – Statutární město Kladno, IČ 00234516, se sídlem nám. Starosty Pavla 44, 272 52 Kladno, zast. Ing. Danem Jiránkem, primátorem města (dále jen „zadavatel“) uveřejnilo podle zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), v informačním systému o veřejných zakázkách dne 13. 11. 2008 pod ev. č. 60024721 a v Úředním věstníku Evropské unie dne 13. 11. 2008 pod ev. č. 2008/S 221-294199 oznámení otevřeného řízení za účelem zadání veřejné zakázky „Nový informační systém Statutního města Kladna“ (dále jen „předmětná veřejné zakázka“).2.  Z protokolu o otevírání obálek s nabídkami ze dne 7. 1. 2009 vyplývá, že zadavatel obdržel ve stanovené lhůtě dvě nabídky. Tyto nabídky hodnotící komise shledala úplnými dle § 71 odst. 8 zákona a žádnou z nich nevyřadila. Na svém jednání dne 19. 1. 2008 hodnotící komise požádala zadavatele o projednání doplňujících dotazů s oběma uchazeči. Následně byla s oběma uchazeči vedena jednání k vyjasnění jejich nabídkové ceny. Ze zprávy o posouzení a hodnocení nabídek ze dne 28. 1. 2009 vyplývá, že jako ekonomicky nejvýhodnější byla vyhodnocena nabídka uchazeče MARBES CONSULTING s. r. o., IČ 25212079, se sídlem Brojova 16, 326 00 Plzeň, (dále jen „uchazeč MARBES“). Zadavatel rozhodnutím o výběru nejvhodnější nabídky rozhodl shodně se závěry hodnotící komise, přičemž toto rozhodnutí uchazečům sdělil dopisem ze dne 19. 2. 2009.3.  Uchazeči VERA, spol. s r. o., IČ 62587978, se sídlem Lužná 2, 160 00 Praha 6 - Vokovice, za niž jedná Ing. Jiří Matoušek, jednatel (dále jen „uchazeč VERA.“) bylo rozhodnutí zadavatele o výběru nejvhodnější nabídky doručeno dne 26. 2. 2009. Proti tomuto rozhodnutí podal uchazeč VERA námitky dopisem ze dne 9. 3. 2009 doručeným zadavateli dne 10.3.2009 Zadavatel po přezkoumání jejich oprávněnosti námitkám nevyhověl, což uchazeči VERA sdělil svým rozhodnutím ze dne 13. 3. 2009 doručeným dne 18. 3. 2009.4.  Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“), jako orgán příslušný podle § 112 zákona, obdržel dne 30. 3. 2009 návrh uchazeče VERA na přezkoumání úkonů a rozhodnutí zadavatele při zadávání předmětné veřejné zakázky a tímto dnem bylo tedy správní řízení o přezkoumání úkonů zadavatele zahájeno.II.  Napadené rozhodnutí5.  Po posouzení všech rozhodných skutečností vydal Úřad dne 22. 9. 2009 rozhodnutí č.j. ÚOHS-S84/2009/VZ-12243/2009/530/JWe (dále jen „rozhodnutí Úřadu“), kterým ve výroku I. konstatoval, že zadavatel nedodržel postup dle § 78 odst. 4 zákona v návaznosti na § 6 zákona tím, že stanovil nejednoznačně dílčí hodnotící kritéria „cena poskytování technické podpory po ukončení poimplementační podpory IS (Kč bez DPH) za rok“ a „délka poskytování poimplementační technické podpory zdarma, nad rámec minimálně 2 let, která je zahrnuta do celkové nabídkové ceny“ pro hodnocení ekonomické výhodnosti nabídek, čímž současně porušil zásadu transparentnosti, přičemž uvedený postup mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a dosud nedošlo k uzavření smlouvy. Úřad proto zrušil zadávací řízení veřejné zakázky. Ve výroku II. svého rozhodnutí pak Úřad uložil zadavateli uhradit náklady řízení ve výši 30 000,- Kč.III.  Námitky rozkladu6.  Dne 9. 10. 2009 obdržel Úřad od zadavatele rozklad proti rozhodnutí Úřadu, ve kterém zadavatel uvádí, že při vyhodnocení a zadání předmětné veřejné zakázky nepochybil, přičemž argumentuje níže uvedenými skutečnostmi.7.  Úřad ve svém rozhodnutí uvádí, že uchazeč VERA nabídl ve své nabídce poimplementační podporu po dobu 2 let zdarma, přitom však Úřad nevzal v potaz skutečnost, že navrhovatel ve svém návrhu smlouvy uvádí, že poimplementační podpora je pouze jednou ze tří částí, z nichž se skládá technická podpora. Správně by proto měla být v obou nabídkách posuzována technická podpora komplexně.8.  V nabídce vybraného uchazeče MARBES je technická podpora první tři roky zdarma a od čtvrtého roku bude za jeden kalendářní rok činit 759 880,- Kč bez DPH. 9.  Dle nabídky uchazeče VERA činí technická podpora 820 076,- Kč bez DPH, přičemž tento uchazeč uvádí, že první dva roky bude poskytovat technickou podporu zdarma, ale po dobu následujících osmi let nebude fakturovat poimplementační podporu. Uchazeč VERA však bude za technickou podporu fakturovat částku nižší, a to ve výši 657 676,- Kč bez DPH. Uchazeč VERA totiž v návrhu smlouvy uvádí v příloze č. 4 – Cena a platební podmínky, že cena za technickou podporu je složena z těchto tří položek: 1. údržba software (maintenance) – 657 676,- Kč, 2. služba HELP-DESK – 0,- Kč, 3. poimplementační podpora IS SMK – 162 676,- Kč. 10.  Výběrová komise, resp. Rada města Kladna si vyžádala od uchazečů upřesnění cen v nabídkách, aby si byla jistá, že uchazeči rozumí pod pojmem technická podpora stejný typ podpory.11.  Zadavatel dále uvádí, že nebyla dodržena lhůta podle § 71 odst. 3 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“) pro vydání rozhodnutí ze strany Úřadu.12.  S ohledem na výše uvedené skutečnosti zadavatel navrhuje, aby předseda Úřadu napadené rozhodnutí Úřadu zrušil.IV.  Řízení o rozkladu13.  Úřad určil usnesením č.j. ÚOHS-S84/2009/VZ-13263/2009/530/JWe ze dne 12.10.2009 ostatním účastníkům řízení lhůtu pěti dnů k vyjádření k podanému rozkladu. 14.  Dne 19.10.2009 obdržel Úřad vyjádření uchazeče MARBES, ve kterém je uvedeno, že na výzvu zadavatele byla písemně doplněna informace o výši ceny technické podpory, přičemž však tato informace nevedla k jakékoli změně údajů uvedených v nabídce uchazeče MARBES a ani nebyla v rozporu s výzvou k podání nabídek, tedy bylo v této věci postupováno v souladu se zákonem. K dalším skutečnostem uváděným Úřadem v napadeném rozhodnutí pak uchazeč MARBES tvrdí, že uchazeč VERA svým tvrzením o ceně a fakturaci technické podpory po dobu osmi let nad rámec minimálně dvou let, která je zahrnuta do celkové nabídkové ceny, uvedl zadavatele v omyl a navrhuje, aby bylo napadené rozhodnutí zrušeno.15.  Dne 21.10.2009 obdržel Úřad vyjádření k rozkladu i od uchazeče VERA.  V tomto vyjádření uchazeč VERA konstatuje, že námitka zadavatele stran nedodržení lhůty pro vydání rozhodnutí je tendenční a nadbytečná, neboť zadavatel v průběhu správního řízení nevyužil institutu opatření proti nečinnosti. V dalším uchazeč VERA komentuje podle něj rozporuplnou argumentaci rozkladu zadavatele, přičemž navrhuje, aby napadené rozhodnutí bylo potvrzeno a rozklad podaný zadavatelem byl zamítnut. 16.  Úřad neshledal důvody pro zrušení nebo změnu svého rozhodnutí v rámci autoremedury a v souladu s § 88 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), věc postoupil předsedovi Úřadu.17.  Po projednání rozkladu a veškerého spisového materiálu rozkladovou komisí ustavenou podle § 152 odst. 3 správního řádu a po posouzení případu ve všech jeho vzájemných souvislostech jsem podle § 89 odst. 2 správního řádu přezkoumal zákonnost napadeného rozhodnutí v celém rozsahu a jeho správnost v rozsahu námitek uvedených v rozkladu a s přihlédnutím k návrhu rozkladové komise dospěl k  závěru, že Úřad rozhodl správně a v souladu se zákonem. V další části odůvodnění tohoto rozhodnutí budou v podrobnostech rozvedeny důvody, proč jsem nepřistoupil ke zrušení nebo změně napadeného rozhodnutí Úřadu.V.  K námitkám rozkladu18.  Úřad ve svém rozhodnutí, a to ve výroku I. uvádí, že zadavatel nedodržel postup dle § 78 odst. 4 zákona v návaznosti na § 6 zákona tím, že stanovil nejednoznačně dílčí hodnotící kritéria „cena poskytování technické podpory po ukončení poimplementační podpory IS (Kč bez DPH) za rok“ a „délka poskytování poimplementační technické podpory zdarma, nad rámec minimálně 2 let, která je zahrnuta do celkové nabídkové ceny“ pro hodnocení ekonomické výhodnosti nabídek, čímž současně porušil zásadu transparentnosti, přičemž uvedený postup mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a dosud nedošlo k uzavření smlouvy; Úřad proto zrušil zadávací řízení veřejné zakázky. Ve výroku II. pak Úřad uložil zadavateli uhradit náklady řízení ve výši 30 000,- Kč. 19.  Zadavatel ve svém rozkladu uvádí, že ho podává proti rozhodnutí Úřadu, přičemž nespecifikuje, zda napadá výrokovou část rozhodnutí Úřadu, případně který výrok či jeho vedlejší ustanovení. Zadavatel zároveň navrhuje, aby předseda Úřadu napadené rozhodnutí zrušil.20.  Podle ustanovení § 82 odst. 1 správního řádu lze odvoláním napadnout výrokovou část rozhodnutí, jednotlivý výrok nebo jeho vedlejší ustanovení; odvolání jen proti odůvodnění rozhodnutí je nepřípustné. Z ustanovení § 82 odst. 2 věta druhá vyplývá, že není-li v odvolání uvedeno, v jakém rozsahu odvolatel rozhodnutí napadá, platí, že se domáhá zrušení celého rozhodnutí. Podle ustanovení § 152 odst. 4 správního řádu platí ustanovení o odvolání i pro řízení o rozkladu, nevylučuje-li to povaha věci. S ohledem na výše uvedené skutečnosti je zřejmé, že se zadavatel, byť nespecifikoval výrokovou část či výrok rozhodnutí Úřadu, kterou napadá svým rozkladem, domáhá zrušení rozhodnutí Úřadu jako celku.21.  Argumenty které zadavatel v rozkladu uvádí, se týkají srovnání nabídek, resp. nabídkových cen uchazečů MARBES a VERA, konstatování, že uchazeč VERA „se svými nepřesnými informacemi pokusil ÚOHS uvést v omyl“ a vysvětlení, že si výběrová komise, resp. Rada města Kladna vyžádala od uchazečů upřesnění cen v nabídkách, aby si byla jistá, že uchazeči rozumí pod pojmem technická podpora stejný typ podpory. Zadavatel v rozkladu rovněž namítá, že při vydání napadeného rozhodnutí Úřadu nebyla dodržena lhůta pro vydání rozhodnutí stanovená v § 71 odst. 3 správního řádu.22.  K námitkám zadavatele, že při vydání napadeného rozhodnutí Úřadu nebyla dodržena lhůta pro vydání rozhodnutí stanovená v § 71 odst. 3 správního řádu konstatuji, že pokud správní orgán nevydá rozhodnutí ve stanovených lhůtách, lze se podle § 80 správního řádu domáhat ochrany před nečinností. Žádosti na ochranu proti nečinnosti ve smyslu  § 80 správního řádu je možné podávat k předsedovi Úřadu, který v tomto případě postupuje jako nadřízený orgán Úřadu. V předmětném případě se však na mne žádný z účastníků řízení se žádostí o ochranu před nečinností Úřadu neobrátil. S ohledem na uvedené skutečnosti proto konstatuji, že lhůta pro vydání rozhodnutí je lhůtou pořádkovou a v jejím nedodržení jsem neshledal žádné skutečnosti, které by vedly ke zrušení napadeného rozhodnutí. 23.  Dále jsem prostudoval argumenty, které zadavatel v rozkladu uvádí k otázkám srovnání nabídek, resp. nabídkových cen uchazečů MARBES a VERA, konstatování, že uchazeč VERA „se svými nepřesnými informacemi pokusil Úřad uvést v omyl“ a vysvětlení, že si výběrová komise, resp. Rada města Kladna vyžádala od uchazečů upřesnění cen v nabídkách, aby si byla jistá, že uchazeči rozumí pod pojmem technická podpora stejný typ podpory. Po posouzení obsahu těchto námitek jak jednotlivě, tak v jejich vzájemných souvislostech, jakož i po posouzení obsahu rozkladu jako celku konstatuji, že tento rozklad neobsahuje argumenty, které by poukazovaly na rozpor rozhodnutí Úřadu se zákonem. Argumenty zadavatele směřují pouze k otázkám týkajícím se posuzování a hodnocení nabídek uchazečů a, jak je uvedeno výše, k otázce dodržení lhůty pro vydání rozhodnutí. Tyto otázky však nebyly obsahem výroků rozhodnutí Úřadu, neboť ve výroku I. Úřad rozhodl o porušení zákona stanovením nejednoznačných kritérií hodnocení a v návaznosti na to o zrušení zadávacího řízeni. Ve výroku II. pak Úřad uložil zadavateli uhradit náklady řízení. Žádná z pasáží výrokové části rozhodnutí Úřadu tedy není směřována k posuzování a hodnocení nabídek uchazečů, kterými zadavatel argumentuje ve svém rozkladu.24.  Podle ustanovení § 82 odst. 1 správního řádu odvoláním (v tomto případě rozkladem – viz § 152 správního řádu) lze napadnout výrokovou část rozhodnutí, jednotlivý výrok nebo jeho vedlejší ustanovení. Byť z obsahu rozkladu zadavatele lze dovodit, že zadavatel napadá celé rozhodnutí Úřadu, není v rozkladu obsaženo zdůvodnění směřující proti I. či II. výroku rozhodnutí Úřadu, tedy zdůvodnění, proč zadavatel shledává I. či II. výrok rozhodnutí Úřadu v rozporu se zákonem.25.  Podle ustanovení § 89 odst. 2 věta první správního řádu přezkoumává odvolací správní orgán soulad napadeného rozhodnutí a řízení, které vydání rozhodnutí předcházelo, s právními předpisy. Podle ustanovení § 89 odst. 2 věta druhá správního řádu správnost napadeného rozhodnutí přezkoumává odvolací správní orgán jen v rozsahu námitek uvedených v odvolání, jinak jen tehdy, vyžaduje-li to veřejný zájem. Z rozkladu zadavatele je sice zřejmé, že se zadavatel domáhá zrušení celého rozhodnutí Úřadu, tento požadavek však není podložen žádnými námitkami vůči výrokové části rozhodnutí. Po zvážení všech výše uvedených aspektů jsem dospěl k závěru, že nenastaly podmínky pro zrušení nebo změnu napadeného rozhodnutí z důvodů uváděných v rozkladu.26.  Z § 89 odst. 2 správního řádu však rovněž vyplývá povinnost odvolacího orgánu přezkoumat soulad napadeného rozhodnutí a řízení, které vydání rozhodnutí předcházelo, s právními předpisy. Při přezkoumání rozhodnutí Úřadu z pohledu jeho zákonnosti jsem zjistil níže uvedené skutečnosti.27.  Zadavatel je povinen uvést veškeré své požadavky vztahující se k zadávání veřejné zakázky v zadávacích podmínkách, které jsou dle § 17 písm. l) zákona v případě otevřeného řízení tvořeny oznámením, zadávací dokumentaci, příp. jinými dokumenty. Dle ustanovení § 44 zákona je zadávací dokumentace souborem dokumentů, údajů, požadavků a technických podmínek zadavatele vymezujících předmět veřejné zakázky v podrobnostech nezbytných pro zpracování nabídky, za jejíž správnost a úplnost odpovídá zadavatel. Zadávací dokumentace může obsahovat podrobnou specifikaci údajů uvedených v oznámení, musí však mj. obsahovat obchodní podmínky, požadavky na způsob zpracování nabídkové ceny a způsob hodnocení nabídek podle hodnotících kritérií.28.  Pravidla pro vymezení dílčích hodnotících kritérií, která musí zadavatel stanovit, pokud se rozhodne pro hodnocení podle základního kritéria ekonomické výhodnosti nabídky, jsou uvedena v ustanovení § 78 odst. 4 zákona. Dílčí hodnotící kritéria se podle tohoto ustanovení musí vztahovat k nabízenému plnění veřejné zakázky a mohou jimi být vedle nabídkové ceny zejména kvalita, technická úroveň nabízeného plnění, estetické a funkční vlastnosti, vlastnosti plnění z hlediska vlivu na životní prostředí, provozní náklady, návratnost nákladů, záruční a pozáruční servis, zabezpečení dodávek, dodací lhůta nebo lhůta pro dokončení. 29.  Z ustanovení § 6 zákona vyplývá, že zadavatel je při postupu podle zákona povinen dodržovat zásady transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace. Zadavatel v bodu II.1.5) oznámení otevřeného řízení uvedl tento stručný popis předmětné veřejné zakázky: „Pořízení, implementace, nasazení do rutinního provozu a podpora nového uceleného informačního systému, který bude pokrývat oblasti činností prováděné Magistrátem města Kladna v rozsahu registrů, správy a evidence majetku, příjmů a výdajů finančních prostředků, vedení účetnictví, dále pak souvisejících agend a vazeb na okolní systémy a aplikace“. 30.  V zadávací dokumentaci předmětné veřejné zakázky zadavatel v bodu 2. Vymezení předmětu veřejné zakázky uvádí, že předmět plnění zahrnuje následující fáze: dodávka software, implementace, záruční a pozáruční servis po dobu trvání veřejné zakázky, poimplementační podpora a technická podpora po ukončení poimplementační podpory.  31.  Přestože část bodu 2. zadávací dokumentace je označena jako Záruční a pozáruční servis po dobu trvání veřejné zakázky, nejsou v této části uvedeny žádné informace týkající se pozáručního servisu. Dále konstatuji, že v  Příloze č. 1. zadávací dokumentace, konkrétně v bodu 3.4.1 označeném jako Záruční a pozáruční servis je uvedena informace, že „Cena záručního a pozáručního servisu bude uchazečem uvedena za období 2 let a bude součástí nabídkové ceny“.32.  V bodu 2. zadávací dokumentace v části označené jako Technická podpora po ukončení poimplementační podpory zadavatel stanoví: „Po ukončení poimplementační podpory (po dobu minimálně 2 let), požaduje zadavatel na základě dodatku ke smlouvě o údržbě a podpoře systému «Smlouva o poskytování služeb (poimlpementační podpora)», provádět technickou podporu v rozsahu uvedeném v Příloze č. 1“. V bodu 3.4.2 Přílohy č. 1 zadávací dokumentace jsou uvedeny informace týkající se obsahu poimplementační podpory, kde zadavatel v odst. 3. mj. stanoví povinnost uchazeče zavázat se k poskytování technické podpory na základě samostatné smlouvy o údržbě a podpoře systému, a to po dobu 4 let.33.  Kritéria pro zadání veřejné zakázky zadavatel stanovil v zadávací dokumentaci, konkrétně v bodu 9. této dokumentace, přičemž základním hodnotícím kritériem podle § 78 odst. 3 zákona je ekonomická výhodnost nabídky. Dílčí hodnotící kritéria a jejich váhu v procentech stanovil zadavatel takto: Dílčí kritériumVáha1Celková nabídková cena dodávky a implementace IS včetně 2 let poskytování poimplementační podpory IS (Kč bez DPH)65 %2Cena poskytování technické podpory po ukončení poimplementační podpory IS (Kč bez DPH) za rok25 %3Délka poskytování poimplementační technické podpory zdarma, nad rámec minimální 2 let, která je zahrnuta do celkové nabídkové ceny10 %34.  Vzhledem k obsahu výše uvedených kritérií bylo nutné zjistit, jakým způsobem zadavatel stanovil požadavky na zpracování „celkové nabídkové ceny dodávky a implementace IS včetně 2 let poskytování poimplementační podpory IS“ a požadavky na zpracování „ceny poskytování technické podpory po ukončení poimplementační podpory IS“. Způsob zpracování nabídkové ceny je upraven v bodu 6. zadávací dokumentace, který je rozdělen do dvou částí: Struktura nabídkové ceny a Struktura cenové nabídky technické podpory za jeden kalendářní rok. 35.  V bodu 6. zadávací dokumentace, v části Struktura nabídkové ceny zadavatel požaduje, aby v nabídkové ceně byly uvedeny číselné hodnoty (vyjádřené v Kč bez DPH a v Kč s DPH) k těmto položkám: Projekt nasazení, Licence, Implementace, Školení, Výsledná nabídková cena za dodávku a implementaci, Celková cena poimplementační podpory za období minimálně 2 let jejího poskytování, Výsledná nabídková cena za podporu a Cena celkem (cena za implementaci + cena za podporu).36.  Výše uvedené požadavky zadavatel doplnil pokynem, podle kterého „V rámci nabídky ceny poimplementační podpory za období minimálně dvou let, uchazeč nabídne i délku poskytování této poimplementační podpory nad minimální dobu 2 let, která bude zahrnuta do celkové nabídkové ceny za předmět veřejné zakázky.“ Zadavatel rovněž stanovil povinnost uchazeče zavázat se k tomu, že cena uvedená v položce „Výsledná nabídková cena za podporu“, je cenou garantovanou za období minimálně 2 let, přičemž tuto cenu je možné navýšit pouze o inflaci.37.  V bodu 6. zadávací dokumentace, v části Struktura cenové nabídky technické podpory za jeden kalendářní rok zadavatel požaduje, aby v nabídkové ceně byly uvedeny ceny (vyjádřené v Kč bez DPH a v Kč s DPH) těchto položek: Údržba software (maintenance), Poskytování upgrade a release SW na vyžádání zákazníka, Legislativní podpora, Služba HELP-DESK, Help-line, Poimplementační podpora IS SMK, Vzdálená konzultace, profylaxe, úpravy a rozvoj a poskytování školení k IS SMK a Výsledná nabídková cena za technickou podporu.38.  Uvedené požadavky zadavatel doplnil pokynem, podle kterého je výsledná nabídková cena za technickou podporu za jeden kalendářní rok cenou konečnou a garantovanou, kterou je možno navýšit pouze o inflaci. Vzhledem k tomu, že předmětem hodnocení měla být i „Cena poskytování technické podpory po ukončení poimplementační podpory IS (Kč bez DPH) za rok“ a „Délka poskytování poimplementační technické podpory zdarma, nad rámec minimálně 2 let, která je zahrnuta do celkové nabídkové ceny“, zabýval jsem se zjištěním, jakým způsobem zadavatel stanovil dobu plnění předmětné veřejné zakázky, přičemž jsem zjistil tyto skutečnosti. Doba zahájení předmětné veřejné zakázky je v bodu II.3) oznámení otevřeného řízení stanovena na 1. 2. 2009, doba dokončení pak na 31. 12. 2011. V zadávací dokumentaci je doba plnění stanovena v bodě 4 takto: Předpokládané zahájení plnění veřejné zakázky: 1. 2. 2009, Zahájení zkušebního provozu: 1. 8. 2009, Zahájení rutinního provozu: 1. 1. 2010, Zahájení poskytování služeb: 1. 1. 2010, Ukončení poskytování služeb podle nabídky uchazeče, ale nejdříve od 31.12. 2011 a Zahájení poskytování technické podpory po ukončení poskytování služeb, ale nejdříve od 1. 1. 2012. Zadavatel si zároveň vyhradil právo posunout výše uvedené předpokládané termíny v souvislosti s termínem dokončení zadávacího řízení.39.  Součástí zadávací dokumentace byly rovněž obchodní podmínky označené jako „Smlouva o dílo“ a „Smlouva o poskytování služeb (poimplementační podpora)“ (dále jen „Smlouva o poskytování služeb“). Technická podpora po ukončení poimplementační podpory měla být dle požadavku zadavatele poskytována na základě dodatku ke Smlouvě o poskytování služeb, a to v rozsahu „uvedeném v Příloze č. 1“ (viz bod 2. zadávací dokumentace, část Technická podpora po ukončení poimplementační podpory“). Jiné informace o dodatku ke Smlouvě o poskytování služeb součástí zadávací dokumentace nebyly. Pozáruční servis má být dle Přílohy č. 1 Smlouvy o poskytování služeb, konkrétně dle tabulky v úvodu této přílohy a dle bodu 2.2,  obsahem „samostatné smlouvy o dílo č. …“. V návaznosti na tuto skutečnost konstatuji, že obsahem obchodních podmínek Smlouvy o dílo není žádná informace o poskytování pozáručního servisu.40.  Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem obsaženým v zadávacích podmínkách předmětné veřejné zakázky konstatuji, že zadavatel požadoval jako součást předmětu plnění veřejné zakázky poskytování pozáručního servisu (viz Příloha č. 1 zadávací dokumentace a viz Příloha č. 1 Smlouvy o poskytování služeb). Dle bodu 3.4.1. Přílohy č. 1 zadávací dokumentace měla být cena „záručního a pozáručního servisu“ za „období 2 let“ součástí nabídkové ceny. Po podrobném prostudování požadavků zadavatele však konstatuji, že zadavatel v bodu 6. zadávací dokumentace, kde je specifikován způsob zpracování nabídkové ceny, neurčil, jakým způsobem má být cena pozáručního servisu „za období 2 let“ zahrnuta do nabídkové ceny. Ustanovení bodu 6. zadávací dokumentace a ustanovení 3.4.1 Přílohy č. 1 zadávací dokumentace jsou tedy ve vzájemném rozporu.41.  Dále jsem se zabýval srovnáním požadavků zadavatele stanovených pro realizaci „technické podpory po ukončení poimplementační podpory“, resp. „technické podpory“ resp. „technické podpory po ukončení poskytovaných služeb“, přičemž jsem dospěl k zjištění, že zadavatel v zadávacích podmínkách používá tyto pojmy způsobem, který neumožňuje stanovení jejich obsahu. V bodu 2. zadávací dokumentace zadavatel vznesl požadavek na provádění „technické podpory“ v rozsahu uvedeném v Příloze č. 1. V bodu 3.4.2 této přílohy, kde jsou uvedeny informace týkající se obsahu poimplementační podpory, zadavatel v odst. 3. mj. stanoví povinnost uchazeče zavázat se na základě samostatné smlouvy o údržbě a podpoře systému po dobu 4 let poskytovat „technickou podporu“. Z tohoto ustanovení tedy vyplývá, že technická podpora je součástí podpory poimplementační. Naopak v bodu 6. zadávací dokumentace je uvedeno, že poimplementační podpora IS SMK je součástí technické podpory. Tato skutečnost vyplývá z faktu, že výše ceny poimplementační podpory za jeden kalendářní rok má být započítána do „výsledné nabídkové ceny za technickou podporu“. Pro úplnost konstatuji, že v bodu 4. zadávací dokumentace, který upravuje dobu plnění předmětné veřejné zakázky stanovil zadavatel dobu zahájení poskytování „technické podpory po ukončení poskytování služeb“, přičemž tento pojem není promítnut do jiné části zadávací dokumentace. Z uvedených skutečností vyplývá, že není zřejmé, jakým způsobem má být v nabídkách uchazečů stanovena nabídková cena za technickou podporu, resp. co má být jejím obsahem. 42.  V této souvislosti zároveň poukazuji na požadavek zadavatele uvedený v  bodu 3.4.2 Přílohy č. 1 zadávací dokumentace týkající se obsahu poimplementační podpory, kde zadavatel v odst. 3. mj. stanoví povinnost uchazeče zavázat se na základě samostatné smlouvy o údržbě a podpoře systému po dobu 4 let poskytovat technickou podporu. V rozporu s tímto požadavkem je však v čl. 10 bodu 10.1 obchodních podmínek Smlouvy o poskytování služeb uvedeno, že tato smlouva se uzavírá na dobu 24 měsíců od spouštění rutinního provozu Informačního systému zákazníka. Tento rozpor není v zadávacích podmínkách překlenut. V návaznosti na uvedený požadavek zadavatele, aby technická podpora byla poskytována po dobu 4 let, není zřejmé, jakým způsobem má být tato skutečnost zohledněna v rámci hodnocení dle dílčího hodnotícího kritéria „Celková nabídková cena dodávky a implementace IS včetně 2 let poskytování poimplementační podpory IS (Kč bez DPH)“ ani dle dílčího hodnotícího kritéria „Délka poskytování poimplementační technické podpory zdarma, nad rámec minimální 2 let, která je zahrnuta do celkové nabídkové ceny“.43.  Jak již je uvedeno výše, zadavatel je při postupu podle zákona povinen dodržovat zásady transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace (viz § 6 zákona). Tyto zásady je zadavatel povinen dodržovat jak při stanovení zadávacích podmínek, tedy i při stanovení kritérií hodnocení nabídek, tak i v průběhu zadávacího řízení.44.  Po přezkoumání zadávacích podmínek předmětné veřejné zakázky však konstatuji, že zadavatel nestanovil zadávací podmínky tak, aby byly zcela jasné a srozumitelné. Jak je uvedeno výše, zadavatel v zadávacích podmínkách používá pojmy, jejichž obsah není jednoznačně specifikován a některá ustanovení zadávacích podmínek jsou ve vzájemném rozporu. Tyto vady zadávacích podmínek pak dopadají na vymezení způsobu zpracování nabídkové ceny a následně na stanovení dílčích hodnotících kritérií. Důsledkem takto zpracovaných zadávacích podmínek je skutečnost, že není zřejmé, jakým způsobem měli uchazeči zpracovat své nabídky, aby tyto vyhověly požadavkům zadavatele. Jelikož hodnocení nabídek je jedním z klíčových prvků zadávacího řízení, je třeba stanovení hodnotících kritérií věnovat odpovídající pozornost. Stanovená dílčí hodnotící kritéria musí být jednoznačná, jelikož musí být zcela patrno, v jakých otázkách a jak konkrétně spolu budou jednotlivé nabídky "soutěžit". Rovněž jednotlivá dílčí kritéria a jejich hodnocení musí být natolik konkrétní, přesné a jednoznačné, aby se každému z uchazečů dostalo informací téhož materiálního obsahu a aby bylo následně zřetelně přezkoumatelné, zda zadavatel hodnotil nabídky tak, jak předeslal v zadávacích podmínkách. Uvedené požadavky splňují pouze takové zadávací podmínky, ze kterých jsou požadavky na zpracování nabídky a následně hodnotící kritéria zcela srozumitelná a jednoznačná, tj. pokud objektivně nepřipouštějí rozdílný výklad a nevzniká tak interpretační nejistota (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu sp. zn. 2 Afs 87/2008-234). 45.  S ohledem na výše uvedené skutečnosti konstatuji, že zadavatel při zadávání předmětné veřejné zakázky nedodržel postup stanovený v § 78 odst. 4 zákona v návaznosti na § 6 zákona, když stanovil zadávací podmínky způsobem, který neumožňuje přesně vymezit obsah jednotlivých dílčích hodnotících kritérií. Z těchto důvodů nebyly předložené nabídky uchazečů vzájemně srovnatelné a nebylo možné de facto provést jejich hodnocení.VI.  Závěr46.  Po přezkoumání napadeného rozhodnutí Úřadu a řízení, které vydání rozhodnutí Úřadu předcházelo, jsem dospěl k závěru, že nenastaly podmínky pro zrušení nebo změnu napadeného rozhodnutí z důvodů uváděných v rozkladu. Vzhledem k těmto skutečnostem jsem rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku.PoučeníProti tomuto rozhodnutí se nelze podle § 91 odst. 1 správního řádu dále odvolat.otisk úředního razítkaIng. Petr Rafajpředseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěžeObdrží:1.  Statutární město Kladno, nám. Starosty Pavla 44, 272 52 Kladno2.  VERA, spol. s r. o., Lužná 2, 160 00 Praha 6 - Vokovice, 3.  MARBES CONSULTING s. r. o., Brojova 16, 326 00 Plzeň, Vypraveno dne: viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy