Č. j.: ÚOHS R117/2009/VZ-1595/2010/310/PMo V Brně dne: 2.2.2010Ve správním řízení o rozkladu doručeném Úřadu dne 6.8.2009 vybraným  uchazečem -·  AŽD Praha, s.r.o., se sídlem Žirovnická 2/3146, 106 17 Praha 10, za niž jedná Ing. Zdeněk Chrdle, jednatel, proti rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže ze dne 22.7.2009,  č. j. ÚOHS-S127/2009/VZ-7741/2009/510/MOn, o přezkoumání úkonů zadavatele -Statutárního města Hradce Králové, se sídlem Československé armády 408/51, 502 00 Hradec Králové, IČ 00268810, zastoupené Ing. Otakarem Divíškem, primátorem,  ve správním řízení zastoupeném na základě plné moci ze dne 3.6.2009 Mgr. Milanem Šebestou, jednatelem MT Legal s.r.o., advokátní kancelář se sídlem Jakubská 1, 602 00 Brno,  učiněných při zadávání nadlimitní veřejné zakázky „Správa, provozování, údržba, rekonstrukce a rozvoj veřejného osvětlení ve statutárním městě Hradec Králové“, zadávané dle zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo v informačním systému o veřejných zakázkách uveřejněno dne 11.8.2008 pod evidenčním číslem 60021243 a v Úředním věstníku Evropské unie dne 13.8.2008 pod evidenčním číslem 2008/S 156-210932, jsem podle § 152 odst. 5 písm. b) zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění zákona č. 413/2005 Sb., na základě návrhu rozkladové komise, jmenované podle § 152 odst. 3 téhož zákona, rozhodl takto:  Rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže ze dne 22.7.2009,  č.j. ÚOHS-S127/2009/VZ-7741/2009/510/MOnp o t v r z u j ia podaný rozkladz a m í t á m.OdůvodněníI.  Zadávací řízení a řízení před Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže1.  Statutární město Hradec Králové, se sídlem Československé armády, 408/51, 502 00 Hradec Králové, zastoupené Ing. Otakarem Divíškem, primátorem, ve správním řízení zastoupené na základě plné moci ze dne 3.6.2009 Mgr. Milanem Šebestou, jednatelem MT Legal s.r.o., advokátní kancelář, se sídlem Jakubská 1, 602 00 Brno (dále jen „zadavatel), uveřejnilo podle zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), v informačním systému o veřejných zakázkách dne 11.8.2008 pod evidenčním číslem 60021243 a v Úředním věstníku Evropské unie dne 13.8.2008 pod evidenčním číslem 2008/S 156-210932 oznámení otevřeného zadávacího řízení za účelem zadání nadlimitní veřejné zakázky „Správa, provozování, údržba, rekonstrukce a rozvoj veřejného osvětlení ve statutárním městě Hradec Králové“ (dále jen „veřejná zakázka“). 2.  V oznámení o zakázce zadavatel vymezil její předmět takto: „Předmětem plnění veřejné zakázky je zajištění správy, provozování, údržby, rekonstrukce a rozvoje veřejného osvětlení ve statutárním městě Hradec Králové“. Zadavatel obdržel ve stanovené lhůtě 3 nabídky. Všechny tyto nabídky zahrnovaly relativně velmi vyrovnané nabídkové ceny za zajištění správy, provozování, údržby, rekonstrukce  a rozvoje veřejného osvětlení, avšak s výrazně odlišnými předpokládanými náklady na investice do technologie a obnovy osvětlení. Ze zadávací dokumentace vyplývá, že všemi členy hodnotící komise byla nejlépe hodnocena nabídka uchazeče AŽD Praha s.r.o., se sídlem Žirovnická 2/3146, 106 17 Praha 10 (dále jen „vybraný uchazeč“). Tuto skutečnost vybranému uchazeči oznámil zadavatel dopisem. Smlouva na realizaci veřejné zakázky nebyla uzavřena. 3.  Jelikož Úřad po přezkoumání vyžádaných dokumentů získal pochybnosti o tom, zda bylo v případě předmětné veřejné zakázky postupováno v souladu se zákonem, zahájil  správní řízení z moci úřední. 4.  Zahájení správního řízení oznámil Úřad účastníkům řízení dopisem  č.j. ÚOHS S127/2009/VZ-6368/2009/510/MOn ze dne 27.5.2009. Úřad usnesením  č.j. ÚOHS–S127/2009/VZ-6451/2009/510/MOn ze dne 27.5.2009 stanovil účastníkům řízení lhůty, ve kterých se mohli v řízení vyjádřit. Dne 27.5.2009 vydal rovněž předběžné opatření, kterým zadavateli uložil zákaz uzavřít smlouvu v daném zadávacím řízení do doby nabytí právní moci rozhodnutí, kterým bude správní řízení ukončeno. Správní řízení bylo Úřadem zahájeno dne 28.6.2009.Napadené rozhodnutí5.  Po přezkoumání všech rozhodných skutečností vydal Úřad dne 22.7.2009 rozhodnutí č.j. ÚOHS-S127/2009/VZ-7741/2009/510/MOn podle § 112 zákona, v němž konstatoval, že zadavatel nedodržel postup pro zadání veřejné zakázky stanovený  v § 78 odst. 1 a 4 v návaznosti na § 6 zákona, když stanovil podkritéria hodnocení nabídek „výše investic do technologie a obnovy veřejného osvětlení a následné úspory elektrické energie“, „přístup k předmětu plnění“ a „nestandardní služby“ v rozporu se zásadou transparentnosti, přičemž tento postup mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a dosud nedošlo k uzavření smlouvy. Úřad ve výroku svého rozhodnutí dále uvedl, že zadavatel nedodržel postup stanovený v § 80 odst. 1 v návaznosti na  § 6 zákona tím, že písemná zpráva zadavatele o posouzení   a hodnocení nabídek neobsahuje popis způsobu hodnocení nabídek s odůvodněním hodnocení a údaj o tom, jak byly nabídky hodnoceny v rámci jednotlivých hodnotících kritérií, přičemž tento postup mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky,   a dosud  k uzavření smlouvy nedošlo. Dále konstatoval, že zadavatel nedodržel postup stanovený v § 76 odst. 3 zákona tím, že v rámci vyjasňování nabídek po uchazečích požadoval doplnění nabídek nad rámec požadavků stanovených v oznámení o zakázce a v zadávací dokumentaci, přičemž tento postup mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a dosud nedošlo k uzavření smlouvy. Jako opatření k nápravě Úřad dle ust. § 118 zákona zrušil zadání veřejné zakázky  a zároveň zadavateli uložil uhradit náklady řízení ve výši 30 000,- Kč.  6.  V první části odůvodnění rozhodnutí se Úřad zaobírá otázkou zákonnosti zadavatelem stanovených podkritérií hodnocení. Zadavatel v zadávací dokumentaci uvedl, že nabídky v kritériu hodnocení I. „nabídková cena bez DPH“ bude hodnotit dle podkritéria hodnocení zadavatelem označeného „celková nabídková cena“. Zadavatel však dle Úřadu (kromě obecného popisu hodnocení nabídek) nespecifikoval, jak budou nabídky dle uvedeného dílčího kritéria hodnoceny.  Ze zadávací dokumentace je zřejmé pouze to, jakým způsobem budou nabídky hodnoceny v subkritériu hodnocení „celková nabídková cena“. Z předmětné dokumentace však již nevyplývá, jak bude postupováno při hodnocení nabídek dle druhého subkritéria hodnocení „výše investic do technologie a obnovy veřejného osvětlení a následné úspory elektrické energie“. Zadavatel dále nespecifikoval objem financí, který zamýšlí do technologie a obnovy osvětlení investovat. Nestanovil ani, jakým způsobem bude hodnotit vzájemný vztah investic do technologie a obnovy veřejného osvětlení a z nich plynoucích úspor elektrické energie. Jelikož zadavatel nesplnil svou povinnost poskytnout dodavatelům dostatečné informace o předmětu veřejné zakázky a o tom, co bude předmětem hodnocení, nemohl obdržet „nejlepší“ konkurenční nabídky.  7.  Jak již bylo konstatováno, zadavatel obdržel celkem tři nabídky s relativně velmi vyrovnanými nabídkovými cenami za zajištění správy, provozování, údržby, rekonstrukce a rozvoje veřejného osvětlení (tyto ceny činily 22 900 000,- Kč, 23 850 000,- Kč a 24 950 000,- Kč bez DPH), avšak s výrazně odlišnými předpokládanými náklady na investice do technologie a obnovy osvětlení (tyto předpokládané investice činily 100 000 000,- Kč, 198 284 000,- Kč a 250 000 000,- Kč). Ze zadávací dokumentace vyplývá, že všemi členy hodnotící komise byla nejlépe hodnocena nabídka uchazeče AŽD, který sice uvedl nejvyšší předpokládanou úsporu, zároveň však předpokládal nejvyšší investice směřující do technologie, zatímco uchazeč, jehož předpokládané investice jsou výrazně nejnižší a jehož předpokládaná úspora je druhá nejlepší, byl v daném kritériu všemi členy komise hodnocen nejhůře, což je v rozporu s tím, co zadavatel uvedl v odpovědi   na dotaz č. 16, kde konstatoval, že hodnocení subkritérií bude provedeno „rovnoměrně“. Úřad však došel k závěru, že kdyby hodnoty nabídkové ceny, výše investic a úspory elektrické energie měly stejnou váhu, v daném kritériu hodnocení by musela být nejlépe hodnocena nabídka uchazeče, který byl zadavatelem hodnocen nejhůře ze všech. Zadavatel totiž nespecifikoval, podle jaké metodiky bude nabídky v uvedeném kritériu hodnotit a v čem tedy spočívá jím uvedená „rovnoměrnost“.  8.  Zadavatel podle Úřadu pochybil i ve stanovení podkritérií hodnocení „přístup k předmětu plnění“ a „nestandardní služby“. Ze zadávací dokumentace vyplývá, že jeden z dodavatelů vznesl ke způsobu hodnocení nabídek v obou předmětných podkritériích dotazy. Z odpovědí zadavatele na tyto dotazy vyplynulo, že ani zadavatel neměl jasno, co bude předmětem hodnocení podkritéria „přístup k předmětu plnění“ a co předmětem hodnocení subkritéria „nestandardní služby“.  Na základě uvedených skutečností je tedy nepochybné, že „výše nabídkové ceny“,   „výše investic do technologie a obnovy řízení“ a „úspora nákladů na energie“ jsou kritéria, která obecně vyjadřují ekonomickou výhodnost nabídek. Zadavatelem stanovené hodnotící kritérium „nabídková cena bez DPH“ je však dle Úřadu v rozporu s § 78 odst. 1 a 4, neboť toto kritérium nevyjadřuje ekonomickou výhodnost nabídek, protože ze zadávací dokumentace nevyplývá, co má být rozhodujícím ukazatelem při hodnocení nabídek.  9.  Pokud se jedná o konstatování Úřadu, že zadavatel porušil zákon tím, že jeho zpráva   o posouzení a hodnocení nabídek neobsahuje popis způsobu hodnocení nabídek s odůvodněním a údaj o tom, jak byly nabídky hodnoceny v rámci jednotlivých kritérií, je třeba doplnit následující skutečnosti. Lze konstatovat, že absence popisu hodnocení s odůvodněním znemožňuje přezkoumat, zda hodnocení v rámci tohoto kritéria proběhlo transparentním způsobem. Předmětná zpráva o posouzení  a hodnocení nabídek (ze dne 22.10.2008) obsahovala pouze bodové hodnocení jednotlivých nabídek v dílčích kritériích a výsledek tohoto hodnocení a tudíž z ní  není patrné, z jakých důvodů hodnotící komise přiřadila nabídkám v jednotlivých dílčích kritériích příslušné bodové ohodnocení. Zpráva tedy neobsahuje odůvodnění přiřazení konkrétních hodnot u dílčích hodnotících kritérií. Úřad ve svém prvostupňovém rozhodnutí uvedl, že zadavatelem provedené hodnocení nabídek je nepřezkoumatelné. Jelikož na základě údajů obsažených ve zprávě   o posouzení a hodnocení nabídek zadavatel rozhodl o výběru nejvhodnější nabídky, mohlo mít jeho hodnocení podstatný vliv na výběr nejvhodnější nabídky.  10.  Úřad dále vyslovil přesvědčení, že zadavatel porušil zákon tím, že po uchazečích požadoval doplnění nabídek nad rámec jím stanovených požadavků. Údaje uvedené v nabídkách jsou podle Úřadu s ohledem na první hodnotící kritérium vzájemně neporovnatelné. Zadavatel totiž v zadávací dokumentaci dostatečně nespecifikoval požadavek na jednotné stanovení skutečné roční platby za plnění celého předmětu veřejné zakázky s ohledem na úspory elektrické energie z důvodu investic  do technologie a obnovy osvětlení. Zadavatel vyzval uchazeče k upřesnění svých nabídek, a to dopisem ze dne 23.10.2008. I když zadavatel v dokumentaci nestanovil předmětný požadavek jednoznačným způsobem, Úřad to nepovažoval za postup, který by mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky. Zadavatel však vyzval všechny uchazeče dopisem ze dne 20.11.2008 k dalšímu vysvětlení nabídek. Zákon sice stanovuje, že hodnotící komise může v případě nejasností požádat uchazeče  o vysvětlení nabídky, dané zákonné ustanovení však nedopadá na tento zadavatelův postup. Zadavatel totiž nepožádal některého z uchazečů o zdůvodnění konkrétní nejasnosti v jeho nabídce, ale žádal paušálně po všech uchazečích doplnění jejich nabídek o náležitosti, které jím nebyly požadovány. Tím, že zadavatel v rámci hodnocení nabídek po uchazečích požadoval doplnění nabídek nad rámec toho,  co stanovil v zadávacích podmínkách, porušil zákon. V této souvislosti byl podle Úřadu zadavatelem nezákonně vyloučen z další účasti na zadávacím řízení uchazeč ELTODO-CITELUM, s.r.o., se sídlem Novodvorská 1010/14, 142 01 Praha 4  (dále jen „ELTODO“), protože zadavateli včas nedoručil jím v rozporu se zákonem požadované doplnění nabídky.  11.  Pokud se jedná o povinnost zadavatele uhradit náklady správního řízení, je třeba doplnit, že náklady řízení se platí paušální částkou, která v daném případě, kdy bylo zadání veřejné zakázky zrušeno, činí dle vyhlášky č. 328/2006 Sb. 30 000,- Kč.II.  Námitky rozkladu12.  Úřad obdržel proti shora uvedenému rozhodnutí dne 6.8.2009 rozklad, v němž vybraný uchazeč napadá předmětné rozhodnutí. Vybraný uchazeč v prvé řadě vytýká Úřadu, že opřel své prvostupňové rozhodnutí o velmi vágní a široce aplikovatelné ustanovení § 118 zákona. Podle vybraného uchazeče by Úřad při aplikaci tohoto ustanovení měl vzít v úvahu, do jaké míry lze opřít takové rozhodnutí o věcné argumenty a nikoli o domněnky. Postup zadavatele, v jehož důsledku „mohl být výběr nejvhodnější nabídky ovlivněn“, lze vždy hodnotit subjektivně nebo objektivně. Při svém subjektivním hodnocení se hodnotící orgán podle něj opíral   o spekulace a nesplnil svou povinnost opírat se o objektivní argumenty a zdůvodnit příčinné souvislosti v dané věci.  13.  Vybraný uchazeč dále odkázal na rozhodnutí předsedy Úřadu č.j. 2R 51/05-Hr  ze dne 21.10.2005 týkající se rozhodování podle ust. § 118, ve kterém bylo konstatováno, že „rozhodování Úřadu v každém jednotlivém správním řízení není možno bez dalšího zobecňovat, neboť není vyloučeno, že totožná porušení zákonných povinností v různých případech u různých zadavatelů mohou mít zcela rozdílné následky a dopady, a tedy někdy mohou mít vliv na stanovení pořadí nabídek a jindy nikoliv“.14.  Dále namítl, že Úřad rozhodl na základě domněnek, podle kterých mohl postup zadavatele podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky. Podle vybraného uchazeče Úřad zrušil zadávací řízení, aniž by relevantně zdůvodnil, jak k takovému ovlivnění mohlo dojít. Neřídil se tak dle jeho názoru postupem stanoveným zákonem.15.  Vybraný uchazeč pak napadl tvrzení Úřadu, podle kterého zadavatel pochybil, když stanovil subkritéria hodnocení nabídek „výše investic do technologie a obnovy veřejného osvětlení a následné úspory elektrické energie“, „přístup k předmětu plnění“ a „nestandardní služby“ v rozporu se zákonnou zásadou transparentnosti. Výší investice do obnovy veřejného osvětlení uchazeči podle vybraného uchazeče deklarovali výši zadavateli nabízeného úvěru, a to prostřednictvím projektu přenesené správy. Výše investice do obnovy veřejného osvětlení nemá exaktně vyjádřitelnou souvislost s úsporou elektrické energie. Z toho důvodu podle něj nelze matematicky vyjádřit jednu jakožto funkci druhé. Podle jeho konstatování si Úřad mylně vyložil vztah výše investic a nabídkové ceny. Není pravdivé tvrzení, že výše investic zvyšuje nabídkovou cenu ani tvrzení, že dodavatelé neznali představu zadavatele, a z toho důvodu se nezúčastnili veřejné soutěže.  16.  Vybraný uchazeč vyjádřil své negativní stanovisko týkající se tvrzení Úřadu, že zadavatel porušil zákon tím, že zpráva o posouzení a hodnocení nabídek neobsahuje popis způsobu hodnocení nabídek s odůvodněním hodnocení a údaj  o hodnocení nabídek v rámci jednotlivých hodnotících kritérií. Konstatoval, že každý dodavatel musí sám zvážit výši investic, tak aby byly schopné vyvolat optimální výši úspor a na základě toho pak nabídnout cenu. Pokud by zadavatel zadal předmětná kritéria způsobem, jakým to požaduje Úřad ve svém rozhodnutí, takto podrobné zadání by podle něj vedlo k tomu, že by se vůbec nejednalo o veřejnou soutěž  a všichni uchazeči by v důsledku toho podali stejnou nabídku. Zcela spekulativní je podle něj argumentace Úřadu, podle níž není vyloučeno, že pokud by byla kritéria pro dodavatele jednoznačná, zadavatel by obdržel více nabídek. Počet firem schopných tyto veřejné zakázky plnit je navíc podle jeho názoru velmi omezený.17.  Vybraný uchazeč považuje za nepodložené též konstatování Úřadu, podle kterého jsou hodnoty úspor, tak jak byly uvedeny v nabídkách, nezaručené a nevymahatelné. Podle něj zde Úřad neoprávněně supluje hodnotící roli zadavatele s tím, že vymáhání svých práv si je zadavatel schopen dostatečně ochránit systémem smluvních pokut. 18.  Vybraný uchazeč pak napadl tvrzení Úřadu, že zadavatelem požadované doplnění nabídek nad rámec požadavků je v rozporu se zákonem a že zadavatel rovněž neoprávněně vyloučil uchazeče ELTODO. Podle něj jím požadované doplnění nabídek nemělo vliv na jejich celkové hodnocení, ale jenom potvrdilo skutečnost, že vybraný uchazeč předložil zadavateli nejvhodnější nabídku. Dále podotkl, že Úřad tím, že konstatoval neoprávněné vyloučení uchazeče ELTODO, šel nad rámec zákonného přezkumu, poněvadž se jeho ochrany nedomáhá a předmětné řízení bylo zahájeno z moci úřední. Rovněž zde konstatoval absenci příčinné souvislosti mezi vyloučením uchazeče ELTODO a ovlivněním výběru nejvhodnější nabídky, neboť vyloučený uchazeč nejvhodnější nabídku nepodal.  19.  Závěrem vybraný uchazeč podotkl, že zrušení zadání veřejné zakázky nebylo učiněno ve veřejném zájmu, je kontraproduktivní a učiněné v neprospěch daňových poplatníků.Závěr rozkladu20.  Z uvedených důvodů vybraný uchazeč navrhl, aby předseda Úřadu napadené rozhodnutí zrušil a řízení zastavil. III.  Řízení o rozkladuStanovisko předsedy Úřadu21.  Úřad neshledal důvody pro zrušení nebo změnu svého rozhodnutí v rámci autoremedury a v souladu s § 88 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění zákona č. 413/2005 Sb. (dále jen „správní řád“), věc postoupil odvolacímu správnímu orgánu.22.  Po projednání rozkladu a veškerého spisového materiálu rozkladovou komisí ustavenou podle § 152 odst. 3 správního řádu a po posouzení případu ve všech jeho vzájemných souvislostech jsem podle § 89 odst. 2 správního řádu napadené rozhodnutí přezkoumal v rozsahu námitek uvedených v rozkladu a s přihlédnutím k návrhu rozkladové komise dospěl k následujícímu závěru. 23.  Úřad tím, že ve svém rozhodnutí č.j. ÚOHS-S127/2009/VZ-7741/2009/510/MOn ze dne 22.7.2009, konstatoval nesplnění zákonných povinností zadavatele, v důsledku čehož podle § 118 zákona zrušil zadání předmětné veřejné zakázky, rozhodl správně  a v souladu se zákonem. V další části odůvodnění tohoto rozhodnutí budou v podrobnostech rozvedeny důvody, proč jsem nepřistoupil ke zrušení nebo změně napadeného rozhodnutí.IV.  K námitkám rozkladu24.  S argumentací vybraného uchazeče, který konstatoval, že Úřad použil ve výroku rozhodnutí „vágní a široce aplikovatelné ustanovení“, kterým je § 118 zákona, se nelze ztotožnit. Podle zákona Úřad zadavateli při jeho porušení ukládá nápravné opatření, případně správní řízení dle téhož ustanovení zastavuje, pokud neshledá v postupu zadavatele porušení zákona, které ovlivnilo nebo mohlo ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky a dosud nedošlo k uzavření smlouvy.25.  Akceptovat nelze ani námitku vybraného uchazeče, že Úřad se při svém konstatování, že nedodržení postupu zadavatele dle § 78 odst. 1 a 4 zákona mohlo podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, se více opíral o hypotézy a subjektivní hodnocení, než o věcné argumenty a objektivní posouzení celé situace. Úřad v odůvodnění svého rozhodnutí podrobně uvádí, jakým způsobem zadavatel porušil zákon a jak mohla tato skutečnost v daném případě ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky. Jelikož zadavatel stanovil předmětná hodnotící kritéria v rozporu se zákonem, v rozporu se zákonem je i hodnocení nabídek, přidělování bodů dle jednotlivých hodnotících kritérií i následný výběr. Rovněž tvrzení spočívající v konstatování, že v rozhodnutí je sice uvedeno, že postupem zadavatele mohlo dojít k ovlivnění výběru nejvhodnější nabídky, ale již v něm není odůvodněno, jak k tomuto ovlivnění mohlo dojít, je neopodstatněné. Odůvodnění ovlivnění výběru nejvhodnější nabídky nesprávným postupem zadavatele je uvedeno v posledním odstavci  na straně 8 rozhodnutí, v posledním odstavci na straně 9, v 1. a 2. odstavci na straně 10 a ve 3. odstavci na straně 13 napadeného rozhodnutí.  26.  Nelze vyhovět ani další námitce vybraného uchazeče poukazující na to, že kdyby zadavatel stanovil, jak bude výši investic a úspor vzájemně posuzovat, obdržel by automaticky více stejných nabídek. Transparentnost kritérií hodnocení ve vztahu k uchazečům neznamená, že by všichni uchazeči podávali stejné nabídky. Uchazeči by se nejspíš zaměřili na ty faktory, které jsou hodnoceny vyšším bodovým hodnocením, tedy na ty ukazatele, které jsou pro zadavatele nejdůležitější, avšak tento fakt by byl ku prospěchu zadavatele, neboť by mohl obdržet lepší konkurenční nabídky než za situace, kdy uchazeči neznají podstatu hodnocení a zároveň rozptyl nabízených investic a úspor je velmi vysoký. 27.  Ztotožnit se nelze ani s námitkou, podle které Úřad ve svém rozhodnutí „šel  nad rámec oprávněného zákonného přezkumu“, když konstatoval, že uchazeč ELTODO byl z další účasti na veřejné zakázce vyloučen neoprávněně, přičemž tento uchazeč se zrušení rozhodnutí o jeho vyloučení nedomáhá. Předmětné správní řízení bylo Úřadem zahájeno ex offo dne 28.5.2009, přičemž účastnící byli v oznámení o zahájení správního řízení seznámeni se zjištěnými skutečnostmi, které byly podkladem pro rozhodnutí a usnesením č.j. S127/2009/VZ-6451/2009/510/MOn ze dne 27.5.2009 Úřad všem účastníkům stanovil lhůtu pro vyjádření k podkladům rozhodnutí. V této souvislosti je vhodné konstatoval, že Úřad byl z moci úřední oprávněn přezkoumat postup zadavatele při zadávání veřejné zakázky v celém rozsahu a na základě zjištěných skutečností, se kterými byli všichni účastnící řízení seznámeni, následně rozhodnout. Úřad byl rovněž oprávněn ve svém rozhodnutí konstatovat, že zadavatel nezákonně vyloučil uchazeče ELTODO, a to i z toho důvodu, že tato skutečnost mohla podstatným způsobem ovlivnit celý průběh zadávacího řízení, včetně výběru nejvhodnější nabídky. Úřad toto nezákonné vyloučení uchazeče ELTODO v rozhodnutí také řádně odůvodnil. 28.  V návaznosti na námitku vybraného uchazeče, která poukazuje na to, že zrušení zadání veřejné zakázky nebylo učiněno ve veřejném zájmu, je kontraproduktivní  a zároveň v neprospěch daňových poplatníků, je nutné podotknout následující skutečnosti. Úřad zrušil zadávací řízení poté, co zadavatel rozhodl o výběru nejvhodnější nabídky, protože hodnocení bylo provedeno nezákonným postupem. Úřad se v daném případě nemohl omezit pouze na zrušení rozhodnutí zadavatele  o vyloučení uchazeče ELTODO a o výběru nejvhodnější nabídky, neboť zadavatel by musel opětovně hodnotit nabídky podle nezákonně zvolených kritérií hodnocení  a z toho důvodu nezbylo Úřadu nic jiného než zrušit celé zadání veřejné zakázky.V.  Závěr29.  Po zvážení všech aspektů dané věci a po zjištění, že Úřad postupoval ve věci v souladu se zákonem a správním řádem, když posoudil případ ve všech jeho vzájemných souvislostech a zhodnotil veškeré písemné podklady, jsem dospěl k závěru, že nenastaly podmínky pro zrušení nebo změnu napadeného rozhodnutí z důvodů uváděných v rozkladu.30.  Vzhledem k výše uvedenému, když jsem neshledal důvody, pro které by bylo nutno napadené rozhodnutí změnit nebo zrušit, rozhodl jsem tak, jak je ve výroku uvedeno.PoučeníProti tomuto rozhodnutí se nelze podle § 91 odst. 1 správního řádu dále odvolat.otisk úředního razítka  Ing. Petr Rafajpředseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěžeObdrží:1.  Mgr. Milan Šebesta, AK se sídlem Jakubská 1, 602 00 Brno2.  AŽD Praha, s.r.o., Žirovnická 2/3146, 106 17 Praha 10Vypraveno dne: viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy