Č.j.: ÚOHS-S127/2009/VZ-7741/2009/510/MOnV Brně dne 22. července 2009Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 112 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, ve správním řízení zahájeném dne 28. 6. 2009 z moci úřední, jehož účastníky jsou:•  zadavatel – statutární město Hradec Králové, IČ 002 68 810, se sídlem Československé armády 408/51, 502 00 Hradec Králové, zastoupené Ing. Otakarem Divíškem, primátorem, ve správním řízení zastoupené na základě plné moci ze dne 3. 6. 2009 Mgr. Milanem Šebestou, jednatelem MT Legal s. r. o., advokátní kancelář, se sídlem Jakubská 1, 602 00 Brno,•  vybraný uchazeč − obchodní společnost AŽD Praha s. r. o., IČ 480 29 483, se sídlem Žirovnická 2/3146, 106 17 Praha 10, za niž jedná Ing. Zdeněk Chrdle, jednatel ve věci přezkoumání úkonů zadavatele učiněných v nadlimitní veřejné zakázce „Správa, provozování, údržba, rekonstrukce a rozvoj veřejného osvětlení ve statutárním městě Hradec Králové“ zadávané v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo v informačním systému o veřejných zakázkách uveřejněno dne 11. 8. 2008 pod ev. č. 60021243 a v Úředním věstníku Evropské unie dne 13. 8. 2008 v č. 156/2008 pod ev. č. 2008/S 156-210932, rozhodl takto:I.I. 1. Zadavatel statutární město Hradec Králové nedodržel postup pro zadání veřejné zakázky stanovený v § 78 odst. 1 a 4 v návaznosti na § 6 citovaného zákona o veřejných zakázkách, když stanovil podkritéria hodnocení nabídek „výše investic do technologie a obnovy VO a následné úspory elektrické energie“, „přístup k předmětu plnění“, „nestandardní služby“ v rozporu se zásadou transparentnosti, přičemž tento postup mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a dosud nedošlo k uzavření smlouvy. I. 2. Zadavatel statutární město Hradec Králové nedodržel postup pro zadání veřejné zakázky stanovený v § 80 odst. 1 v návaznosti na § 6 citovaného zákona o veřejných zakázkách tím, že písemná zpráva zadavatele o posouzení a hodnocení nabídek neobsahuje popis způsobu hodnocení nabídek s odůvodněním hodnocení a údaj o tom, jak byly nabídky hodnoceny v rámci jednotlivých hodnotících kritérií, přičemž tento postup mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a dosud nedošlo k uzavření smlouvy.I. 3. Zadavatel statutární město Hradec Králové nedodržel postup pro zadání veřejné zakázky stanovený v § 76 odst. 3 citovaného zákona o veřejných zakázkách tím, že v rámci vyjasňování nabídek po uchazečích požadoval doplnění nabídek nad rámec požadavků stanovených v oznámení o zakázce a v zadávací dokumentaci, přičemž v souvislostech tohoto správního řízení Úřad uvedený úkon zadavatele posoudil jako postup, který mohl podstatným způsobem ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a dosud nedošlo k uzavření smlouvy.Jako opatření k  nápravě Úřad pro ochranu hospodářské soutěže podle § 118 citovaného zákona o veřejných zakázkách ruší zadání veřejné zakázky „Správa, provozování, údržba, rekonstrukce a rozvoj veřejného osvětlení ve statutárním městě Hradec Králové“.II.Podle § 119 odst. 2 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, v návaznosti na § 1 odst. 1 vyhlášky č. 328/2006 Sb., kterou se stanoví paušální částka nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele pro účely zákona o veřejných zakázkách, se zadavateli statutárnímu městu Hradec Králové ukládá uhradit náklady řízení ve výši 30 000,-- Kč (třicet tisíc korun českých). Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 19-24825621/0710,variabilní symbol 1270950001.OdůvodněníStatutární město Hradec Králové, IČ 002 68 810, se sídlem Československé armády 408/51, 502 00 Hradec Králové, zastoupené Ing. Otakarem Divíškem, primátorem, ve správním řízení zastoupené na základě plné moci ze dne 3. 6. 2009 Mgr. Milanem Šebestou, jednatelem MT Legal s. r. o., advokátní kancelář, se sídlem Jakubská 1, 602 00 Brno (dále jen „zadavatel“), uveřejnilo v informačním systému o veřejných zakázkách dne 11. 8. 2008 pod ev. č. 60021243 a v Úředním věstníku Evropské unie dne 13. 8. 2008 v č. 156/2008 pod ev. č. 2008/S 156-210932 oznámení otevřeného zadávacího řízení za účelem zadání nadlimitní veřejné zakázky „Správa, provozování, údržba, rekonstrukce a rozvoj veřejného osvětlení ve statutárním městě Hradec Králové“ (dále jen „veřejná zakázka“).V rámci přezkoumávání dokumentace veřejné zakázky ve správním řízení zahájeném na návrh jednoho z dodavatelů získal Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) pochybnosti o zákonnosti úkonů zadavatele, spočívající zejména v tom, zda všechna podkritéria hodnocení byla zadavatelem stanovena v souladu se zásadou transparentnosti, zda hodnocení nabídek proběhlo transparentně a je přezkoumatelné a zda doplňování nabídek uchazečů v rámci vyjasňování nabídek nepřesahovalo rámec toho, co bylo uvedeno v oznámení o zakázce a v zadávací dokumentaci a proto zahájil správní řízení z moci úřední.Účastníky správního řízení podle § 116 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“) jsou•  zadavatel, a•  vybraný uchazeč − obchodní společnost AŽD Praha s. r. o., IČ 480 29 483, se sídlem Žirovnická 2/3146, 106 17 Praha 10, za niž jedná Ing. Zdeněk Chrdle, jednatel (dále jen „AŽD Praha“). Zahájení správního řízení oznámil Úřad účastníkům správního řízení dopisem č. j. ÚOHS-S127/2009/VZ-6368/2009/510/MOn ze dne 27. 5. 2009. Usnesením č. j. ÚOHS-S127/2009/VZ-6451/2009/510/MOn ze dne 27. 5. 2009 Úřad účastníkům řízení stanovil lhůty, ve kterých byli oprávněni vyjádřit své stanovisko v řízení. Úřad následně účastníky řízení dopisem č. j. ÚOHS-S127/2009/VZ-7172/2009/510/MOn ze dne 5. 6. 2009 seznámil se skutečnostmi zjištěnými ve správním řízení. Dne 27. 5. 2009 Úřad vydal předběžné opatření, kterým zadavateli uložil zákaz uzavřít smlouvu v šetřeném zadávacím řízení, a to až do doby nabytí právní moci rozhodnutí, kterým bude  správní řízení ukončeno.Ve dnech 8. 6. 2009 a 25. 6. 2009 Úřad umožnil právnímu zástupci společnosti AŽD PRAHA nahlédnout do správního spisu vedeného pod evidenčním číslem S127/2009/VZ.Obsah podstatných částí vyjádření zadavatele ze dne 3. 6. 2009, ze dne 11. 6. 2009, vyjádření uchazeče AŽD PRAHA ze dne 2. 6. 2009 a ze dne 10. 6. 2009 je uveden níže, vždy v příslušné části tohoto odůvodnění.Úřad přezkoumal na základě § 112 a násl. zákona dosavadní postup zadavatele a  po zhodnocení předložených podkladů, zejména dokumentace a  vlastních zjištění konstatuje, že zadavatel v šetřeném zadávacím řízení nedodržel postup stanovený pro zadání veřejné zakázky zákonem. Ke svému rozhodnutí Úřad uvádí následující rozhodné skutečnosti.Ke stanovení hodnotících kritériíArgumentace zadavatele:Zadavatel v souladu se zákonem vymezil dílčí hodnotící kritéria a stanovil jejich příslušnou váhu vyjádřenou v procentech a rovněž vymezil i jednotlivá subkritéria hodnocení. Dle vyjádření zadavatele byly nabídky hodnoceny v mezích uvedených subkritérií a dílčích hodnotících kritérií a výsledek tohoto hodnocení byl uveden v příslušných zákonných dokumentech. Zadavatel uvádí, že ve lhůtě pro podání nabídek vyjasňoval způsob hodnocení nabídek v dodatečných informacích k zadávacím podmínkám. Zadavatel uvádí, že žádný z dodavatelů nevznesl opakovanou žádost o dodatečné informace, z čehož zadavatel dovozuje, že pro dodavatele, kteří mají odpovídající zkušenosti v oboru energetiky, jsou zadávací podmínky dostatečně srozumitelné, a to i s ohledem na vymezení hodnotících kritérií.Dle zadavatele hodnotící komise hodnotila předložené nabídky z hlediska jejich obsahu a obsah dokumentů předložených v nabídkách uchazečů promítala do hodnocení nabídek. Hodnocení nabídek dle zadavatele probíhalo v souladu s dokumentem „Doporučení pro hodnocení veřejné zakázky Veřejné osvětlení“, zpracovaným společností pověřenou výkonem zadavatelských činností, obsahujícím metodický popis postupu a způsobu hodnocení nabídek, který hodnotící komise projednala na svém 1. jednání. Zadavatel se domnívá, že hodnocení bylo provedeno v souladu s předem stanoveným kritériem ekonomické výhodnosti a nedošlo k objektivnímu pochybení při zpracování výsledků hodnocení nabídek. Dle zadavatele Úřadu nepřísluší posuzovat, která z předložených nabídek je nejvýhodnější, nýbrž v pravomoci Úřadu je pouze kontrola rámce, v němž se tento výběr provádí. Zadavatel se domnívá, že se při stanovení hodnotících kritérií nedopustil porušení zákona, neboť tato byla stanovena v souladu se zákonem.Argumentace společnosti AŽD PRAHA:Společnost AŽD Praha uvádí, že dle jejího názoru zadavatel při zadávání veřejné zakázky postupoval v souladu s ust. 6 odst. 1 zákona a byly zachovány zásady transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace. Dle názoru AŽD Praha byla zadávací dokumentace v souladu s 78 odst. 4 zákona, kdy jednotlivá hodnotící kritéria byla exaktně popsána. Závěry Úřadu ke stanovení hodnotících kritérií:  Dle § 78 odst. 1 zákona je základním hodnotícím kritériem pro zadání veřejné zakázkya)  ekonomická výhodnost nabídky, nebob)  nejnižší nabídková cena.  Rozhodne-li se zadavatel pro zadání veřejné zakázky podle základního hodnotícího kritéria ekonomické výhodnosti nabídky, stanoví vždy dílčí hodnotící kritéria. Dílčí hodnotící kritéria se musí vztahovat k nabízenému plnění veřejné zakázky a mohou jimi být vedle nabídkové ceny zejména kvalita, technická úroveň nabízeného plnění, estetické a funkční vlastnosti, vlastnosti plnění z hlediska vlivu na životní prostředí, provozní náklady, návratnost nákladů, záruční a pozáruční servis, zabezpečení dodávek, dodací lhůta nebo lhůta pro dokončení (viz § 78 odst. 4 zákona).  Ustanovení § 6 zákona stanoví, že zadavatel je povinen při postupu podle tohoto zákona dodržovat zásady transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace.  V zadávací dokumentaci zadavatel stanovil, že nabídky budou hodnoceny podle následujících kritérií hodnocení a jim odpovídajících vah:Kritéria hodnoceníPodkritéria hodnoceníVáhaI.Nabídková cena bez DPHCelková nabídková cena30 %Výše investic do technologie a obnovy VO a následné úspory elektrické energieII.Způsob plnění zakázkyZajištění provozu včetně dispečinku25 %Pasportizace a technická dokumentaceZajištění pravidelné údržby a prováděnírevizí zařízeníŘešení havarijních a mimořádných situacíČetnost poruchIII.Plán revitalizace VOČasový plán revitalizace20 %Cílový stavIV.Nestandardní služby Přístup k předmětu plnění15 %Nestandardní službyV.Způsob kontroly plnění zakázkyKontrolní mechanismy10 %Způsob kontrolyV zadávací dokumentaci zadavatel k hodnocení nabídek dle výše uvedených dílčích kritérií a subkritérií uvedl: „Pro hodnocení nabídek bude pro jednotlivá dílčí kritéria použita bodovací stupnice v rozsahu 1 až <počet hodnocených nabídek>. Každé jednotlivé hodnocené nabídce bude pro konkrétní dílčí kritérium přidělena bodová hodnota, která bude odrážet úspěšnost předmětné nabídky v rámci dílčího kritéria. Nejlépe vyhovující nabídka v rámci daného dílčího kritéria bude ohodnocena nejvyšší hodnotou. Jednotlivá bodová ohodnocení dílčích kritérií budou vynásobena vahou daného kritéria. Na základě součtu výsledných hodnot u jednotlivých hodnocených nabídek bude stanoveno pořadí úspěšnosti jednotlivých nabídek tak, že jako nejúspěšnější bude vyhodnocena nabídka, která dosáhne nejvyšší hodnoty. Hodnotící komise bude v případě nejasností, sporných či nejednoznačných údajů v nabídkách apod. postupovat dle ustanovení § 76 zákona. V případě, že dojde ke shodnému celkovému počtu bodů u více hodnocených nabídek, bude v tomto případě rozhodujícím kritériem výsledek hodnocení dílčího kritéria I.  Zadavatel v zadávací dokumentaci uvedl, že nabídky v kritériu hodnocení I. „nabídková cena bez DPH“ bude hodnotit dle podkritéria hodnocení zadavatelem označeného „celková nabídková cena“ (prakticky se jedná o celkovou cenu za zajištění správy, provozování, údržby, rekonstrukce a rozvoje veřejného osvětlení zadavatele a dle  podkritéria „výše investic do technologie a obnovy veřejného osvětlení a následné úspory elektrické energie“. Z předložené dokumentace Úřad zjistil, že zadavatel však žádným způsobem (vedle výše uvedeného formálního a obecného popisu hodnocení nabídek) nespecifikoval, jak vlastně budou nabídky při hodnocení dle uvedeného dílčího kritéria hodnoceny. Ze zadávací dokumentace je pouze zřejmé, jakým způsobem budou nabídky hodnoceny v subkritériu hodnocení, které zadavatel označil „celková nabídková cena“. Avšak naproti tomu z obsahu dokumentace o veřejné zakázce žádným způsobem nevyplývá, jak zadavatel bude postupovat při hodnocení nabídek dle druhého subkritéria hodnocení označeného „výše investic do technologie a obnovy veřejného osvětlení a následné úspory elektrické energie“, a to zejména z toho pohledu, zda je pro zadavatele rozhodující minimalizace investic do technologie a obnovy veřejného osvětlení, příp. naopak zadavatel hodlá v co možná největším rozsahu investovat do technologie a obnovy veřejného osvětlení tak, aby mu nová technologie přinášela v dalších letech úsporu elektrické energie, příp. zda bude zvažovat vzájemný poměr vynaložených nákladů na investice do technologie a obnovy veřejného osvětlení a z nich plynoucí úspory, přičemž bude mít stanovenu hranici, kdy investice do technologie a obnovy vzhledem k očekávané úspoře energie je pro něj ještě efektivní, a kdy už ne. Zadavatel blíže (a to ani řádově) nespecifikoval objem financí, který v určitém časovém horizontu hodlá investovat do technologie a obnovy osvětlení.Dodavatelé tedy neznali představu zadavatele o investicích do technologie a obnovy veřejného osvětlení (a to ani rámcově) a zadavatel ani nestanovil, jakým způsobem bude hodnotit vzájemný vztah investic do technologie a obnovy veřejného osvětlení a z nich plynoucích úspor elektrické energie. Obecně lze konstatovat, že zadavatel může ponechat detaily řešení předmětu veřejné zakázky na uchazečích, přičemž zadavatel následně  detaily navrhovaných postupů a řešení následně posoudí a vyhodnotí. Povinností zadavatele však je, aby dodavatelům dal dostatečné informace jednak o požadovaném předmětu veřejné zakázky (tj. zadavatel musí co nejpřesněji specifikovat, čeho vlastně hodlá dosáhnout) a co je pro něj zásadní a bude tedy předmětem hodnocení. V takovém případě je zadavatel povinen uchazečům sdělit nejen to, co bude hodnotit, ale i jakým způsobem a to včetně toho, že výslovně uvede, co je pro zadavatele prioritní, jaké postupy preferuje, aby uchazeči měli jasnou představu nejen o tom, co zadavatel bude hodnotit, ale i jakým způsobem, aby dle těchto informací mohli připravit z jejich pohledu pro zadavatele co nejlepší nabídku, která bude konkurenceschopná. Bez výše uvedeného zadavatel de facto ani nemůže obdržet „nejlepší“ konkurenční nabídky, protože dodavatelé neznají a nemohou znát úplně představu zadavatele, tj. na co klade zadavatel důraz, co je pro něj zásadní a co méně důležité.Z předložené dokumentace Úřad zjistil, že zadavatel obdržel celkem tři nabídky s relativně velmi vyrovnanými nabídkovými cenami za zajištění správy, provozování, údržby, rekonstrukce a rozvoje veřejného osvětlení (tyto ceny  bez DPH činí konkrétně 22 900 000,-- Kč, 23 850 000,-- Kč a 24 950 000,-- Kč), avšak s výrazně odlišnými předpokládanými náklady na investice do technologie a obnovy osvětlení (tyto předpokládané investice bez DPH činí 100 000 000,-- Kč, 198 284 000,-- Kč a 250 000 000,-- Kč). Z předložené dokumentace vyplývá, že všemi členy hodnotící komise byla nejlépe byla hodnocena nabídka uchazeče AŽD, který sice uvádí nejvyšší předpokládanou úsporu, ale zároveň předpokládá zdaleka nejvyšší potřebné investice do technologie, zatímco uchazeč, jehož předpokládané investice jsou výrazně nejnižší a jeho předpokládaná úspora je jako druhá nejlepší, byl všemi členy komise v daném kritériu hodnocen nejhůře, což odporuje tomu, co zadavatel uvedl v odpovědi na dotazy ze dne 25. 9. 2008 (V odpovědi na dotaz č. 16 zadavatel uvedl, že hodnocení subkritérií bude „provedeno rovnoměrně“). Pokud by „rovnoměrnost hodnocení“ subkritérií prvého kritéria znamenala např. to, že by hodnoty nabídkové ceny, výše investic a úspory elektrické energie měly stejnou váhu, Úřad vypočetl, že by v uvedeném kritériu hodnocení musela být nejlépe hodnocena právě nabídka uchazeče, který byl zadavatelem v tomto kritériu hodnocen nejhůře ze všech. Zadavatel blíže nespecifikoval podle jaké metodiky bude nabídky v uvedeném kritériu hodnotit „rovnoměrně“, jak uvedl ve svých odpovědích na dotazy. Poněvadž zadavatel nestanovil žádný systém hodnocení uvedeného kritéria hodnocení, mohl de facto paradoxně v tomto kritériu vybrat jako nejvhodnějšího zcela libovolného uchazeče, přičemž vždy by dostál tomu, že nabídky byly hodnoceny v souladu s uvedeným hodnotícím kritériem. Pokud by však dodavatelé měli jednoznačnou představu o tom, jak bude zadavatel nabídky v uvedeném kritériu hodnotit (např. že pro zadavatele bude rozhodující výše úspor elektrické energie a nikoliv výše investic do technologie, jak tomu bylo v případě hodnocení těchto nabídek), mohli by dodavatelé na základě této informace přizpůsobit své nabídky a mohli pro zadavatele nabídnout ještě výhodnější nabídku, než je nabídka uchazeče AŽD, který sice nabízí nejvyšší úsporu, ale za cenu investic, které jsou o 150 000 000,-- Kč vyšší než v případě uchazeče, který nabízí druhou nejvyšší úsporu elektrické energie. Není taktéž vyloučeno, že pokud by kritéria hodnocení nabídek byla pro dodavatele jednoznačná a „čitelná“, zadavatel by obdržel větší počet nabídek, a tedy i nabídku výhodnější než je nabídka uchazeče AŽD.Úřad zjistil pochybení i v případě stanovení podkritérií hodnocení „přístup k předmětu plnění“ a „nestandardní služby“. Z předložené dokumentace vyplývá, že jeden z dodavatelů vznesl ke způsobu hodnocení nabídek v obou uvedených subkritériích z důvodu nejasnosti dotazy, na které zadavatel odpověděl dne 30. 9. 2008 (viz dotazy č. 26 a 27). Z odpovědí zadavatele na dotazy je zřejmé, že ani sám zadavatel nemá jasno, co vlastně bude předmětem hodnocení podkritéria „přístup k předmětu plnění“  a co předmětem hodnocení podkritéria „nestandardní služby“, neboť jak v případě dotazu dodavatele na hodnocení nabídek dle podkritéria „přístup k předmětu plnění“ tak i na dotaz na hodnocení nabídek dle podkritéria „nestandardní služby“ uvedl zcela totožné, a sice: hodnocené oblasti jsou „poskytované služby mimo rámec ZD, výhodnost smlouvy o provozování a správě VO pro zadavatele, zejména výpovědní mechanismy, návrh postupového mechanismu při rozšiřování VO včetně stanovení jednotkové ceny, spolupráce s IZS“.Z dokumentace o veřejné zakázky (včetně odpovědí zadavatele na dotazy) tedy není zřejmé, co vlastně bude zadavatel hodnotit v rámci podkritéria „přístup k předmětu plnění“ a co v rámci podkritéria „nestandardní služby“. I kdyby teoreticky Úřad připustil, že zadavatel bude nabídky v rámci obou subkritérií současně (tj. bude nabídky hodnotit jako by se jednalo o jediné dílčí kritérium bez subkritérií), nelze akceptovat vysvětlení hodnocených oblastí „poskytované služby mimo rámec ZD“, „výhodnost smlouvy o provozování a správě VO pro zadavatele“, resp. spolupráce s IZS, neboť uvedené údaje mají obdobnou vypovídací schopnost, jako samotná podkritéria hodnocení „přístup k předmětu plnění“ a „nestandardní služby“, kdy dodavatelé nemají kompletní představu o tom, jak bude jejich nabídka hodnocena (na rozdíl od ostatních upřesnění hodnocení, které zadavatel k danému problému uvedl, která jsou přesně definována a pod jejich obsahem si každý dodavatel představí totéž, např. jako „výpovědní mechanismy smlouvy o provozování a správě VO“) a jak tedy mají svoji nabídku potřebám a požadavkům zadavatele co nejvíce přizpůsobit.Úřad považuje kritéria hodnocení jako „výše nabídkové ceny“, „výše investic do technologie a obnovy zařízení“, „úspora nákladů na energie“ za kritéria, která obecně vyjadřují ekonomickou výhodnost nabídek. V daném případě však Úřad kritérium hodnocení nabídek „nabídková cena bez DPH“, tak, jak bylo stanoveno zadavatelem, považuje za stanovené v rozporu s § 78 odst. 1 a 4, neboť uvedené kritérium v daném případě nevyjadřuje ekonomickou výhodnost nabídek, neboť ze zadávací dokumentace nevyplývá, co je pro zadavatele z jeho pohledu ve vztahu investic do technologie a obnovy veřejného osvětlení a z nich vyplývajících úspor ekonomicky výhodné a co tedy bude rozhodovat při hodnocení nabídek. Obdobně i v případě stanovení podkritérií hodnocení „přístup k předmětu plnění“ a „nestandardní služby“ zadavatel postupoval v rozporu s ust. § 78 odst. 1 a 4, neboť tato podkritéria hodnocení nevyjadřují ekonomickou výhodnost nabídek, neboť z dokumentace není v celém rozsahu zřejmé, co  bude předmětem hodnocení nabídek dle těchto podkritérií. Úřad uvedený postup zadavatele považuje za postup, který je netransparentní, nepřezkoumatelný Úřadem, a je tedy v rozporu se základními zásadami uvedenými v § 6 zákona. Úřad tento postup zadavatele posoudil jako postup, který mohl podstatným způsobem ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky.Pro úplnost Úřad k této části odůvodnění uvádí, že z předložené dokumentace nezjistil žádný instrument, jakým zadavatel zajistí, že údaje v nabídkách uchazečů týkající se předpokládaných úspor elektrické energie jsou reálné a budou tedy odpovídat skutečným hodnotám úspor v praxi (při zachování podmínek, za jakých uchazeči úspory  na elektrické energii ve svých nabídkách předpokládají). Úřad rovněž v zadávací dokumentaci (např. v návrhu smlouvy o dílo) nezjistil žádné ustanovení, na základě kterého by zadavatel byl oprávněn po vybraném uchazeči vymáhat sankci v případě, že se po změně technologie a po ukončení předpokládaných investic do osvětlení neprojeví očekávaná úspora elektrické energie, příp. pokud bude úspora nižší, než vybraný uchazeč předpokládal ve své nabídce. Na základě výše uvedeného Úřad považuje hodnoty úspor elektrické energie tak, jak byly  uvedeny v nabídkách uchazečů, za nezaručené a nevymahatelné.K hodnocení nabídekArgumentace zadavatele:  Dle zadavatele hodnotící komise vždy hodnotila předložené nabídky z hlediska jejich obsahu a obsah dokumentů předložených v nabídkách uchazečů promítala do hodnocení nabídek. Ke způsobu hodnocení nabídek a stanovení kritérií pro jejich hodnocení zadavatel uvádí, že při výběru nejvhodnější nabídky je nutné, aby zadavatel především respektoval základní cíl zákona, kterým je ekonomické nakládání s veřejnými prostředky a výběr nejvhodnější nabídky nesmí porušovat jeden ze základních principů platných pro zadávání veřejných zakázek, a to nezvýhodnění (nediskriminaci) žádného z uchazečů. V této souvislosti zadavatel také odkazuje na rozsudek Vrchního soudu č.j. 2A 1/99, v němž Vrchní soud v Olomouci dovozuje, že samotné odborné posouzení jednotlivých nabídek zákon ponechává na zadavateli a Úřad nemůže do této jeho pravomoci vstupovat. Citovaný rozsudek dle zadavatele vychází ze zásady vybrat uchazeče, jehož nabídka nejlépe odpovídá představám zadavatele a je pro něj nejvhodnější. Zadavatel připouští, že po formální stránce vykazuje zpráva o posouzení a hodnocení nabídek dílčí ryze formální nedostatky, avšak je zároveň přesvědčen, že jeho postup v šetřeném případě nijak neovlivnil pořadí jednotlivých nabídek, čímž nemohlo dojít k ovlivnění pořadí uchazečů či ke zvýhodnění některého z uchazečů.Argumentace společnosti AŽD PRAHA:  Společnost AŽD Praha uvádí, že dle jeho přesvědčení byla zpráva o posouzení a hodnocení nabídek vypracována v souladu s ust. § 80 odst. 1 zákona a v souladu s hodnocením dle jednotlivých dílčích kritérií hodnocení.Závěry Úřadu k hodnocení nabídek:  Úřad se ztotožňuje s názorem zadavatele, že Úřad nemůže přebírat roli zadavatele a aktivně se podílet na hodnocení nabídek. To ovšem neznamená, že Úřad není oprávněn v celém rozsahu přezkoumat postup zadavatele při zadávání veřejné zakázky, včetně hodnocení nabídek. Úřad nemá ambice přebírat roli zadavatele (hodnotící komise) a aktivně hodnotit nabídky, avšak nepochybně je na druhé straně  ve správním řízení oprávněn v celém rozsahu přezkoumat postup zadavatele při hodnocení nabídek za účelem objektivního zjištění stavu a okolností zadávané veřejné zakázky, aby mohl odpovídajícím způsobem ve věci rozhodnout.  Dle § 80 odst. 1 zákona o posouzení a hodnocení nabídek pořídí hodnotící komise písemnou zprávu, která obsahuje seznam posouzených nabídek, seznam nabídek, které byly hodnotící komisí ze zadávacího řízení vyřazeny spolu s uvedením důvodu, popis způsobu hodnocení zbývajících nabídek s odůvodněním, výsledek hodnocení nabídek, údaj o tom, jak byly nabídky hodnoceny v rámci jednotlivých hodnotících kritérií, a údaj o složení hodnotící komise.Dle ust. § 6 zákona je zadavatel povinen při postupu podle tohoto zákona dodržovat zásady transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace.Zpráva o posouzení a hodnocení nabídek je základním dokumentem z hlediska přezkoumatelnosti postupu hodnotící komise, resp. zadavatele. Hodnotící komise uvede ve zprávě zákonem požadované náležitosti, přičemž je nezbytné věnovat pozornost zejména údajům o hodnocení nabídek v rámci dílčích hodnotících kritérií, která nejsou matematicky vyjádřitelná, popisu způsobu hodnocení jednotlivých nabídek s uvedením náležitého odůvodnění. Tento dokument slouží nejen zadavateli, aby mohl přezkoumat postup hodnotící komise, ale také uchazečům, pro které je základním zdrojem informací o celém procesu posuzování a hodnocení nabídek. Z těchto důvodů je zpráva o posouzení a hodnocení nabídek stěžejním dokumentem při přezkumném procesu. Je třeba zdůraznit, že zpráva o posouzení a hodnocení nabídek v šetřeném případě obsahovala pouze bodové hodnocení jednotlivých nabídek v dílčích kritériích a výsledek tohoto hodnocení. Ze zprávy o posouzení a hodnocení nabídek ze dne 22. 10. 2008 není zřejmé, proč komise přiřadila nabídkám v jednotlivých dílčích kritériích příslušné bodové ohodnocení, přičemž nelze považovat za dostačující ani souhrnnou tabulku s celkovými bodovými výsledky hodnocení. Zpráva tedy neobsahuje odůvodnění přiřazení konkrétních hodnot u dílčích hodnotících kritérií (jsou tím míněna zejména kritéria hodnocení uvedená pod čísly II. až V., která nejsou číselně vyjádřitelná).Vzhledem k tomu, že zpráva o posouzení a hodnocení nabídek ze dne 22. 10. 2008 neobsahuje bližší popis hodnocení nabídek ani zdůvodnění přiřazení konkrétních hodnot u hodnotících kritérií, která nejsou číselně vyjádřitelná, nezbývá Úřadu než konstatovat, že provedené hodnocení je nepřezkoumatelné a mohlo mít podstatný vliv na výběr nejvhodnější nabídky, neboť na základě údajů obsažených ve zprávě o posouzení a hodnocení nabídek zadavatel následně rozhodl o výběru nejvhodnější nabídky.Pro úplnost je zapotřebí konstatovat, že za protiprávní jednání je zapotřebí považovat nejen takové jednání zadavatele, které zcela prokazatelně ovlivnilo hodnocení nabídek a tím i výběr nejvhodnější nabídky, ale i takové jednání, které mělo „pouze“ potenciál takového ovlivnění (uvedené jednání lze označit za jednání ohrožovací, k jehož dovršení postačuje pouhé nenaplnění zájmu chráněného zákonem), případně konkrétní ovlivnění není průkazné (např. z toho důvodu, že zadavatel svůj postup nezdokumentoval tak, aby umožnil v celém rozsahu jeho transparentní přezkum, jak tomu bylo i v šetřeném případě). Úvaha Úřadu nad případnými následky úkonů zadavatele je proto v této souvislosti legální součástí správního uvážení. Z výše uvedených důvodů Úřad konstatoval, že absence popisu hodnocení nabídek a absence odůvodnění přiřazení bodových hodnot ve zprávě o posouzení a hodnocení nabídek mohla podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky. K doplňování nabídekArgumentace zadavatele:  Zadavatel konstatuje, že řádně a v souladu se zákonem, vymezil všechny zadávací podmínky, pročež žádný z uchazečů v průběhu zadávacího řízení porušení zákonných požadavků na obsah zadávací dokumentace nerozporoval.  V rámci posouzení nabídek hodnotící komise v souladu s ust. § 76 odst. 1 zákona posoudila nabídky uchazečů z hlediska splnění zákonných požadavků a požadavků zadavatele uvedených v zadávacích podmínkách a z hlediska toho, zda uchazeč nepodal nepřijatelnou nabídku podle § 22 odst. 1 písm. d) zákona. Hodnotící komise, dospěla k závěru, že v nabídkách uchazečů jsou uvedeny skutečnosti, které jsou nejasné, byť terminologicky nesprávně je uveden v příslušném protokolu termín „neporovnatelné“, kdy je třeba vzít do úvahy, že členové hodnotící komise nemají za povinnost disponovat právním či jiným obdobným vzděláním a tudíž dle mínění zadavatele je třeba sledovat účel sledovaný hodnotící komisí, nikoliv jen terminologický význam konkrétního slova. Komise si pak na základě této skutečnosti vyžádala od uchazečů písemné vysvětlení nejasností, k čemuž byla ze zákona oprávněna. V písemné žádosti je hodnotící komise povinna v souladu s ustanovením § 76 odst. 3 zákona uvést, v čem spatřuje nejasnosti nabídky, které má uchazeč vysvětlit. S ohledem na předmět plnění veřejné zakázky komise dospěla k rozhodnutí, že mnohem praktičtější, účelnější a jednoznačně efektivnější, než popisovat v čem spatřuje nejasnosti v nabídkách uchazečů, bude žádost o vyplnění „modelační tabulky“ jednotlivými uchazeči, kterou uchazečům komise pro tyto účely zaslala jako součást žádosti o písemné vysvětlení nejasností. Dle názoru zadavatele mohla mít písemná sdělení jednotlivých uchazečů bez dodržení zadavatelem doporučené formy za následek nejednotný přístup uchazečů k vysvětlení nejasností v jejich nabídkách a zadavateli by pravděpodobně nezbylo nic jiného než opětovně žádat o vysvětlení nejasností. Dle svého názoru zadavatel zcela transparentním způsobem za zachování zásady rovného zacházení vyzval uchazeče k upřesňujícímu vysvětlení údajů uvedených v nabídkách.  Z rozhodovací praxe Úřadu je zřejmé, že institutu vysvětlení nabídky je zadavatel, resp. hodnotící komise, oprávněn využít pouze za účelem vysvětlení zjištěných nejasností v podané nabídce, avšak nikoli jako prostředku umožňujícího opravu či změnu nabídky. Dle vyjádření zadavatel, resp. hodnotící komise v rámci posouzení nabídek nevznášel žádné nové požadavky na předmět plnění veřejné zakázky ani nežádal doplnění chybějících dokladů, nedošlo tak k doplňování nabídek ani k rozšíření požadavků zadavatele stanovených v zadávací dokumentaci. Dle vyjádření zadavatele uchazečům nebyla odepřena možnost vysvětlit nejasnosti shledané hodnotící komisí jiným adekvátním způsobem. Zadavatel připouští, že formulace věty uvedené v žádosti o písemné vysvětlení nejasností by mohla vzbuzovat pochybnosti o transparentním stanovení dílčích kritérií hodnocení. Tato formulační nejasnost však byla způsobena nevhodným volením použitých termínů ze strany členů hodnotící komise.Argumentace společnosti AŽD PRAHA:  Dle společnosti AŽD Praha zadávací dokumentace dostatečně, správně a úplně vymezuje předmět veřejné zakázky a to v souladu s ust. § 44 odst. 1 zákona, přičemž předmět veřejné zakázky byl vymezen i v podrobnostech nezbytných pro zpracování nabídky. Dle společnosti AŽD Praha byla zadávací dokumentace připravena s vysokou mírou erudice, což mělo za důsledek získání ekonomicky nejvýhodnější nabídky a technicky propracovaný návrh plnění veřejné zakázky. Hodnotící komise si vyžádala od uchazečů doplňující informace, kdy uchazeči byli vyzváni k vyplnění zadavatelem připravených tabulek. Dle společnosti AŽD Praha uvedeným postupem nedošlo ke změně nabídek, nýbrž vyplnění tabulek sloužilo jako podklad pro objektivní a spravedlivé porovnání nabídek. Vyžádání tabulek bylo důsledkem rozdílného způsobu zpracování nabídek jednotlivými uchazeči. Zadavatel žádostí o doplňující informace sledoval upřesnění nabídek, a to především vliv úspor elektrické energie na roční paušál a rozložení investic do modernizace systému veřejného osvětlení. Jednalo se informace s marginální vahou a ani v případně diametrálně odlišných odpovědí nemohly mít vliv na konečné hodnocení.Závěry Úřadu k doplňování nabídek    Dle § 76 odst. 3 zákona může hodnotící komise v případě nejasností požádat uchazeče o písemné vysvětlení nabídky. V žádosti hodnotící komise uvede, v čem spatřuje nejasnosti nabídky, které má uchazeč vysvětlit. Hodnotící komise nabídku vyřadí, pokud uchazeč nedoručí vysvětlení ve lhůtě 3 pracovních dnů ode dne doručení žádosti o vysvětlení nabídky, nestanoví-li hodnotící komise lhůtu delší.  Zadavatel poté, co mu byly doručeny a otevřeny obálky s nabídkami, zaslal všem uchazečům o veřejnou zakázku dopis ze dne 23. 10. 2008, ve kterém mj. uvedl: „Hodnotící komise při vyhodnocování došlých nabídek dospěla k závěru, že část kritérií je podána různým způsobem a jsou tudíž objektivně neporovnatelná. Pro objektivní posouzení došlých nabídek hodnotící komisí Vás tímto žádáme o vyplnění přiložených tabulek...“    Z předložené dokumentace Úřad zjistil, že zadavatel obdržel celkem 3 nabídky, přičemž údaje uvedené v nabídkách jsou s ohledem na první hodnotící kritérium de facto vzájemně neporovnatelné (uvedená skutečnost vyplývá jak z obsahu nabídek, tak i z dopisu zadavatele ze dne 23. 10. 2008, i ze stanoviska společnosti AŽD PRAHA ze dne 2. 6. 2009. Zadavatel v daném případě v zadávací dokumentaci dostatečným způsobem nespecifikoval požadavek na jednotné stanovení skutečné roční platby za plnění celého předmětu veřejné zakázky s ohledem na úspory elektrické energie z důvodu investic do technologie a obnovy osvětlení (tj. roční ceny pro příslušné následující roky, a to nejen za zajištění správy, provozování, údržby, rekonstrukce a rozvoje veřejného osvětlení, ale i za odpovídající roční investici do veřejného osvětlení a investice do technologie v příslušném roce, a to vše s ohledem na úsporu elektrické energie, jak navrhovali uchazeči ve svých nabídkách). Aby zadavatel byl schopen vůbec objektivně vyhodnotit a porovnat nabídky s ohledem na první kritérium hodnocení, byl nucen uchazeče dopisem ze dne 23. 10. 2008 vyzvat k upřesnění svých nabídek (uchazeči byli vyzváni k vyplnění zadavatelem předchystané tabulky), tak aby hodnocené údaje z nabídek byly vzájemně porovnatelné. Byť zadavatel v zadávací dokumentaci nestanovil požadavek na stanovení skutečné roční platby za plnění celého předmětu veřejné zakázky dostatečným způsobem a jednoznačně tak, aby všichni dodavatelé tento údaj vyjádřili stejným (vzájemně porovnatelným způsobem), nepovažuje Úřad postup zadavatele v tomto konkrétním úkonu a v ostatních souvislostech tohoto správního řízení za postup, který by mohl podstatným způsobem ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky. Úřad v této souvislosti přihlédl zejména k té skutečnosti, že zadavatel (resp. hodnotící komise) se nesnažil hodnotit nabídky, které nebyly v určitém kritériu vzájemně porovnatelné, ale tuto skutečnost si uvědomil a aktivně se snažil ji napravit.  Z předložené dokumentace však Úřad zjistil, že zadavatel vyzval všechny uchazeče dopisem ze dne 20. 11. 2008 k dalšímu „vysvětlení“ nabídek. V uvedeném dopise zadavatel mj. píše: Dne 18. 11. 2008 projednala Rada města Hradec Králové na svém zasedání závěrečnou zprávu o výsledku hodnocení této zakázky a uložila hodnotící komisi, aby mohla potvrdit výsledek hodnocení, oslovit uchazeče k zodpovězení následujících dotazů: 1. uchazeč doplní nabídku o kalkulační (matematický) vzorec, na jehož základě bude po celé smluvní období kalkulována cena za služby včetně elektrické energie....Uchazeč dále uvede a) přesnou technickou specifikaci technologie včetně typu svítidel, kterými dosáhne nabízenou úsporu spotřeby elektrické energie, b) uchazeč definuje podmínky a okolnosti nutné pro deklarované snížení spotřeby elektrické energie, c) uchazeč doloží referenci na nabízenou technologii...“. Zadavatel tedy po doručení a otevření obálek s nabídkami a po výzvě „k vysvětlení“ nabídek  následně ještě po všech uchazečích požadoval, aby doplnili své nabídky o další jím požadované náležitosti, mj. včetně doplnění prokázání technické kvalifikace (zadavatel konkrétně po uchazečích nad to, co bylo uvedeno v zadávacích podmínkách požadoval, aby uchazeči předložili referenci na technologii, pomocí které má být dosaženo v nabídkách nabízené úspory elektrické energie, zatím co v zadávacích podmínkách zadavatel takový požadavek původně nestanovil). Úřad se tedy neztotožňuje s názorem zadavatele, že po uchazečích nepožadoval doplnění nabídek, nýbrž pouze „písemné vyjasnění“, kdy uchazeče vyzval k „vyplnění modelační tabulky“, avšak ke skutečnosti, že následně dopisem ze dne 20. 11. 2008 všechny uchazeče vyzval k doplnění nabídek nad rámec toho, co stanovil v zadávací dokumentaci, se již blíže vůbec nevyjadřuje (stejně jako společnost AŽD PRAHA). Ustanovení § 76 odst. 3 zákona sice stanoví, že hodnotící komise může v případě nejasností požádat uchazeče o vysvětlení nabídky. V takovém případě hodnotící komise musí příslušnému uchazeči sdělit, v čem spatřuje nejasnosti nabídky. Uvedený postup zadavatele však této situaci neodpovídá, neboť zadavatel (hodnotící komise) nežádá některého z uchazečů o zdůvodnění konkrétní nejasnosti v jeho nabídce, ale žádá paušálně po všech uchazečích doplnění jejich nabídek o další náležitosti, které nebyly požadovány ani v oznámení o zakázce ani v zadávací dokumentaci.   Dle ust. § 59 odst. 4 zákona může veřejný zadavatel po dodavateli požadovat, aby písemně objasnil předložené informace či doklady nebo předložil další dodatečné informace či doklady prokazující splnění kvalifikace, s výjimkou případů, kdy splnění příslušné části kvalifikace nebylo dodavatelem prokázáno vůbec. Dodavatel je povinen splnit tuto povinnost v přiměřené lhůtě stanovené veřejným zadavatelem.  Z výše cit. ustanovení zákona vyplývá, že obecně lze připustit, aby uchazeč na výzvu hodnotící komise doplnil ve své nabídce doklady prokazující splnění zadavatelem požadované kvalifikace, avšak pouze v případě, pokud tyto požadavky na kvalifikaci byly zadavatelem předem stanoveny v zadávacích podmínkách a jsou alespoň částečně prokázány v nabídce uchazeče. Požadavek zadavatele na doplňování kvalifikace nad rámec toho, co bylo stanoveno v zadávací dokumentaci, je obecně nepřípustný a v rozporu s posledně cit. ustanovením zákona.    Zadavatel (hodnotící komise) tedy v daném případě nebyl oprávněn aplikovat ustanovení § 76 odst. 3 zákona, neboť nebyly splněny podmínky pro jeho použití. Tím, že zadavatel v rámci hodnocení nabídek po uchazečích požadoval doplnění nabídek nad rámec toho, co bylo stanoveno v zadávacích podmínkách, porušil ust. § 76 odst. 3 zákona.   Z předložené dokumentace Úřad zjistil, že jeden z uchazečů − obchodní společnost ELTODO-CITELUM, s. r. o., IČ 257 51 018, se sídlem Novodvorská 1010/14, 142 01 Praha 4 (dále jen „ELTODO“) zadavatelem požadované doplnění nedoručil ve stanoveném termínu, za což jej zadavatel následně vyloučil. Zadavatel tedy z další účasti na veřejné zakázce vyloučil uchazeče z toho důvodu, že mu včas nedoručil doplnění jeho nabídky, přičemž vlastní požadavek zadavatele na doplnění nabídek byl v rozporu se zákonem. Pokud by zadavatel neučinil ve vztahu k uchazečům nezákonný požadavek na doplnění nabídek, neexistoval žádný objektivní důvod pro vyloučení uchazeče ELTODO z další účasti na veřejné zakázce. Na základě výše uvedeného Úřad konstatuje, že zadavatel nedodržel postup pro zadání veřejné zakázky stanovený v § 76 odst. 3 zákona o veřejných zakázkách tím, že požadoval doplnění nabídek nad rámec toho, co bylo stanoveno v zadávacích podmínkách, přičemž vlivem svého nezákonného postupu neoprávněně vyloučil uchazeče ELTODO z další účasti na veřejné zakázce, a proto Úřad musel uvedený úkon zadavatele posoudit jako postup, který mohl podstatným způsobem ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky.K překročení zadavatelem stanovené maximální ceny za plnění veřejné zakázky v nabídce uchazeče společnosti AŽD PRAHA  Úřad účastníkům řízení zaslal dopis č. j. ÚOHS-S127/2009/VZ-7172/2009/510/MOn ze dne 5. 6. 2009 označený „seznámení se zjištěnými skutečnostmi ve správním řízení“. V uvedeném dopise Úřad uvedl:„Dle § 76 odst. 1 zákona hodnotící komise posoudí nabídky uchazečů z hlediska splnění zákonných požadavků a požadavků zadavatele uvedených v zadávacích podmínkách a z hlediska toho, zda uchazeč nepodal nepřijatelnou nabídku podle § 22 odst. 1 písm. d) zákona. Nabídky, které tyto požadavky nesplňují, musí být vyřazeny. Jestliže nedošlo k vyřazení všech variant nabídky, nepovažuje se nabídka za vyřazenou. Ke zjevným početním chybám v nabídce, zjištěným při posouzení nabídek, které nemají vliv na nabídkovou cenu, hodnotící komise nepřihlíží.Zadavatel v zadávací dokumentaci v Příloze č. 3 „požadované obchodní podmínky a struktura smluv“ v oddíle A), v článku ii) v odst. 3 stanovil: „Cena za plnění veřejné zakázky, která náleží dodavateli pro první čtyři roky trvání smlouvy nesmí činit více než 25.000.000,00 Kč (slovy dvacetpětmilionů Kč) bez DPH ročně.Z předložené dokumentace Úřad zjistil, že vybraný uchazeč obchodní společnost AŽD Praha s. r. o., IČ 480 29 483, se sídlem Žirovnická 2/3146, 106 17 Praha 10, za niž jedná Ing. Zdeněk Chrdle, jednatel zadavateli pro rok 2012 nabídl roční cenu za plnění předmětu veřejné zakázky ve výši 25 559 000,-- Kč bez DPH, tj. cenu vyšší, než byla zadavatelem stanovená maximální roční cena plnění veřejné zakázky uvedená v zadávací dokumentaci (viz «Doplňující informace k nabídce VZ60021243» podané výše uvedeným uchazečem)“.Uchazeč společnost AŽD PRAHA ve svém stanovisku ze dne 10. 6. 2009 uvedl, že jeho smluvní cena za zajištění správy, provozování, údržby, rekonstrukce a rozvoje veřejného osvětlení bude činí maximálně 23 850 000,-- Kč bez DPH/rok (tj. splňuje zadavatelem požadovanou maximální roční cenu za uvedené služby ve výši 25 mil. Kč bez DPH), přičemž v rámci „vyjasňování nabídek“ zadavatel (hodnotící komise) po uchazečích požadovala vyplnění „modelační tabulky“, u kterých zadavatel pro všechny uchazeče stanovil pevné koeficienty (5 % roční nárůst inflace a 10 % nárůst ceny za elektrickou energii), což mělo za následek, že roční cena za zajištění správy, provozování, údržby, rekonstrukce a rozvoje veřejného osvětlení uvedená v nabídce uchazeče společnosti AŽD PRAHA (respektive v doplnění nabídky v rámci vyjasňování nabídek) překročila pro rok 2012 zadavatelem stanovenou maximální roční cenu za uvedené služby ve výši 25 mil. Kč bez DPH, kdy uvedená cena činila 25 559 000,--Kč bez DPH.Úřad v této souvislosti uvádí, že v plném rozsahu akceptuje odůvodnění uchazeče společnosti AŽD PRAHA v jeho stanovisku ze dne 10. 6. 2009 a nepovažuje tedy překročení smluvní ceny společnost AŽD PRAHA za rok 2012 za zajištění správy, provozování, údržby, rekonstrukce a rozvoje veřejného osvětlení, oproti zadavatelem stanovené maximální roční ceně 25 mil. Kč bez DPH za nesplnění podmínky zadavatele uvedené v zadávací dokumentaci. Úřad k výše uvedenému závěru dospěl zejména z toho důvodu, že zadavatel výše uvedené koeficienty zvyšující cenu těchto služeb uvedl až v okamžiku, kdy byly nabídky podány a uchazeči tedy neměli možnost toto skutečnost akceptovat a tomuto požadavku zadavatele odpovídajícím způsobem přizpůsobit i své nabídky.  K návrhům společnosti AŽD PRAHA na provedení důkazů ve správním řízení  Společnost AŽD PRAHA ve svých stanoviscích ze dne 2. 6. 2009 a 10 6. 2009  Úřadu navrhuje, aby Úřad provedl důkazy následujícími listinami:§  návrhy a stanoviska společnosti AŽD PRAHA,§  obsah spisu zadavatele o průběhu zadávání předmětné veřejné zakázky,§  odpověď společnosti AŽD PRAHA na doplňující dotazy zadavatele, §  dopis společnosti AŽD PRAHA na doplňující dotazy zadavatele,§  návrh smlouvy společnosti AŽD PRAHA o správě, provozování, údržbě, rekonstrukci a rozvoji veřejného osvětlení na území statutárního města Hradec Králové.Závěry Úřadu k návrhům společnosti AŽD PRAHA na provedení důkazů ve správním řízení:  Úřad při svém šetření zkoumal veškerou dokumentaci veřejné zakázky, včetně všech podkladů poskytnutých všemi účastníky správního řízení. Úřad tedy mj. prováděl důkazy všemi výše uvedenými listinami, jak navrhuje společnost AŽD PRAHA.K uložení úhrady nákladů řízeníPodle § 119 odst. 2 zákona je součástí rozhodnutí Úřadu podle § 118 zákona také rozhodnutí o povinnosti zadavatele uhradit náklady správního řízení. Náklady řízení se platí paušální částkou, kterou stanoví prováděcí předpis. Prováděcí právní předpis vyhláška  č. 328/2006 Sb., kterou se stanoví paušální částka nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele pro účely zákona o veřejných zakázkách  stanoví v § 1 odst. 1, že paušální částku nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele, je zadavatel povinen uhradit v případě, že Úřad rozhodl podle § 118 zákona o zrušení zadání veřejné zakázky nebo jen jednotlivého úkonu zadavatele, a to ve výši 30 000,-- Kč.  Vzhledem k tomu, že zadání veřejné zakázky bylo tímto rozhodnutím zrušeno, Úřad uložil zadavateli povinnost uhradit náklady řízení, tak jak je uvedeno v bodě  III. výroku tohoto rozhodnutí. Poučení:Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dnů ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 7, Brno. Včas podaný rozklad má odkladný účinek. Rozklad se podává s potřebným počtem stejnopisů tak, aby jeden stejnopis zůstal správnímu orgánu a aby každému účastníku řízení mohl úřad zaslat jeden stejnopis.  Mgr. Pavel Hermanředitel sekce veřejných zakázekObdrží:MT Legal s. r. o., advokátní kancelář, Jakubská 1, 602 00 BrnoAŽD Praha s. r. o., Žirovnická 2/3146, 106 17 Praha 10Vypraveno dne: viz otisk razítka na poštovní obálce