Č. j.: ÚOHS-R150/2009/VZ-1749/2010/310/EKuV Brně dne: 23. března 2010Ve správním řízení o rozkladu podaném dne 19.10.2009 zadavatelem ·  Českým rozhlasem, IČ 45245053, se sídlem Vinohradská 1409/12, 120 99 Praha, jehož jménem jedná Mgr. Richard Medek, generální ředitel,proti rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže ze dne 1.10.2009 č. j. ÚOHS-S135,184/2009/VZ-10841/2009/530/SWa, ve věci přezkoumání úkonů zadavatele – Českého rozhlasu, IČ 45245053, se sídlem Vinohradská 1409/12, 120 99 Praha, učiněných při zadávání veřejné zakázky „Nákup kancelářského nábytku do budovy Vinohradská 12 po rekonstrukci“ zadávané v otevřeném řízení podle zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, jehož oznámení bylo v informačním systému o veřejných zakázkách uveřejněno dne 17.2.2009 pod ev. č. 60028341 a v Úředním věstníku Evropské unie dne 17.2.2009 pod ev. č. 2009/S 32-046818, a ve věci možného spáchání správního deliktu při zadávání veřejné zakázky „Nákup kancelářských židlí do budovy Vinohradská 12 po rekonstrukci“ zadávané ve zjednodušeném podlimitním řízení na základě výzvy ze dne 12.3.2009, ve kterém jsou dalšími účastníky správního řízení ·  navrhovatel - společnost H - nábytek s. r. o., IČ 471544144, se sídlem Uničovská 181/34, 785 01, Šternberk, za niž jedná Ing. Lubomír Ludma, jednatel, a·  vybraný uchazeč - společnost AKIT s. r. o., IČ 45803293, se sídlem Thámova 11, 186 00 Praha, za niž jedná Ing. Jan Sova, jednatel,jsem podle § 152 odst. 5 písm. b) zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, na základě návrhu rozkladové komise, jmenované podle § 152 odst. 3 téhož zákona, rozhodl takto:  Rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže ze dne 1.10.2009 č. j. ÚOHS-S135,184/2009/VZ-10841/2009/530/SWa ve znění opravného rozhodnutí č. j. ÚOHS-S135,184/2009/VZ-2090/2010/530/SWa ze dne 17.2.2010p o t v r z u j i a podaný rozkladz a m í t á m.OdůvodněníI.  Zadávací řízení a řízení před Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže1.  Zadavatel – Český rozhlas, IČ 45245053, se sídlem Vinohradská 1409/12, 120 99 Praha, (dále jen „zadavatel“), vyhlásil zadání veřejné zakázky „Nákup kancelářského nábytku do budovy Vinohradská 12 po rekonstrukci“ (dále jen „veřejná zakázka“), zadávané formou otevřeného zadávacího řízení podle zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), jehož oznámení bylo v informačním systému o veřejných zakázkách uveřejněno dne 17.2.2009 pod ev. č. 60028341 a v Úředním věstníku Evropské unie dne 17.2.2009 pod ev. č. 2009/S 32-046818.2.  Z protokolu o otevírání obálek s nabídkami ze dne 11.3.2009 vyplývá, že zadavatel obdržel ve stanovené lhůtě 15 nabídek. Hodnotící komise po posouzení splnění kvalifikace nejprve vyřadila nabídky dvou uchazečů a následně doporučila zadavateli vyloučit z důvodu nesouladu předložených vzorků se zadávacími podmínkami dalších 12 uchazečů. Rozhodnutí o vyloučení uchazečů oznámil zadavatel dopisem ze dne 16.4.2009. V zadávacím řízení tak zůstala pouze nabídka uchazeče AKIT s.r.o., IČ 45803293, se sídlem Thámova 11, 186 00 Praha 8, (dále jen „AKIT s.r.o.), proto hodnotící komise neprováděla hodnocení nabídek podle § 79 zákona a doporučila přidělit veřejnou zakázku uchazeči AKIT s.r.o. Zadavatel rozhodl o přidělení veřejné zakázky uchazeči AKIT s.r.o. rovněž dopisem ze dne 16.4.2009. Uchazeči H - nábytek, s. r. o., IČ 471544144, se sídlem Uničovská 181/34, 785 01, Šternberk (dále jen „H - nábytek, s. r. o.“) a dále uchazeči DVD Jaroměřice, Design INTEA, s. r. o. a TECHO, a. s., podali námitky proti rozhodnutí zadavatele o jejich vyloučení. Uchazeč H - nábytek, s. r. o. obdržel zamítavé rozhodnutí o námitkách od zadavatele dne 6.5.2009. Dne 14.5.2009 podal uchazeč H - nábytek, s.r.o. návrh na přezkoumání úkonů zadavatele k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) a tímto dnem bylo správní řízení zahájeno.3.  Zahájení správního řízení oznámil Úřad účastníkům řízení dne 1.6.2009 dopisem č.j. ÚOHS-S135/2009/VZ-6863/2009/530/SWa. Usnesením č. j. ÚOHS-S135/2009/VZ-6873/2009/530/SWa ze dne 1.6.2009 stanovil Úřad účastníkům řízení lhůtu, v níž mohli navrhovat důkazy, činit jiné návrhy a lhůtu pro vyjádření k podkladům rozhodnutí. Úřad rovněž vydal předběžné opatření č.j. ÚOHS-S135/2009/VZ-7429/2009/530/SWa ze dne 12.6.2009, kterým uložil zadavateli zákaz uzavřít smlouvu v zadávacím řízení, a to až do ukončení správního řízení pravomocným rozhodnutím.4.  Ve věci podlimitní veřejné zakázky „Nákup kancelářských židlí do budovy Vinohradská 12 po rekonstrukci" obdržel Úřad dne 15.6.2009 podnět, jehož obsahem byla žádost o přezkoumání postupu zadavatele při zadávání veřejné zakázky, a proto si od zadavatele vyžádal vyjádření a dokumentaci o zadání předmětné podlimitní veřejné zakázky. V souvislosti s vedením správního řízení sp. zn. S135/2009/VZ-SWa získal Úřad pochybnosti o zákonnosti postupu zadavatele a vzniklo podezření, že zadavatel porušil § 13 odst. 3 zákona tím, že rozdělil předmět veřejné zakázky, a proto zahájil správní řízení sp. zn S184/2009/VZ-SWa z moci úřední. Zahájení správního řízení z moci úřední oznámil Úřad účastníkům řízení dopisem č. j. ÚOHS-S184/2009/VZ-8915/2009/530/SWa ze dne 16.7.2009. V zájmu dodržení zásady uvedené v ust. § 6 odst. 2 správního řádu Úřad řízení vedená pod sp. zn. S135/2009/VZ-SWa a S184/2009/VZ-SWa usnesením č. j. ÚOHS-S135/2009/VZ-8968/2009/530/SWa ze dne 16.7.2009 spojil.II.  Napadené rozhodnutí5.  Po přezkoumání všech rozhodných skutečností vydal Úřad dne 1.10.2009 rozhodnutí č. j. ÚOHS-S135,184/2009/VZ-10841/2009/530/SWa, ve kterém konstatoval, že zadavatel při zadávání veřejné zakázky „Nákup kancelářského nábytku do budovy Vinohradská 12 po rekonstrukci“ nedodržel postup stanovený v ustanovení § 44 odst. 1 zákona tím, že nevymezil předmět veřejné zakázky v podrobnostech nezbytných pro zpracování nabídky, přičemž tento postup mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky a dosud nedošlo k uzavření smlouvy. Podle § 118 zákona uložil Úřad nápravné opatření a zrušil zadávací řízení.6.  Ve výroku II. napadeného rozhodnutí Úřad konstatoval, že se zadavatel při zadávání veřejné zakázky „Nákup kancelářských židlí do budovy Vinohradská 12 po rekonstrukci“ (dále jen „podlimitní veřejná zakázka“) dopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona tím, že nedodržel postup stanovený v ust. § 13 odst. 3 zákona, když rozdělil předmět veřejné zakázky, čímž došlo ke snížení předpokládané hodnoty pod finanční limity stanovené v § 12 zákona. V důsledku toho zadavatel nedodržel postup stanovený v § 25 zákona, když pro zadání podlimitní veřejné zakázky použil zjednodušené podlimitní řízení a uzavřel smlouvu s uchazečem AKIT s. r. o., přičemž tento postup mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky. Za spáchání správního deliktu uložil Úřad zadavateli pokutu ve výši 60.000,- Kč. Výrokem III. napadeného rozhodnutí uložil Úřad zadavateli povinnost uhradit náklady řízení ve výši 30.000,- Kč.7.  Co se týče správního řízení vedeného pod č.j. S184/2009/VZ-SWa zahájenému z moci úřední, Úřad v odůvodnění napadeného rozhodnutí uvedl následující. Zadavatel dne 12.3.2009 odeslal devíti dodavatelům a dne 16.3.2009 dalším šesti dodavatelům výzvu k podání nabídky v podlimitní veřejné zakázce. V této věci obdržel Úřad dne 15.6.2009 podnět na přezkoumání postupu zadavatele, proto si Úřad vyžádal od zadavatele vyjádření a dokumentaci k této podlimitní veřejné zakázce.8.  Z dokumentace Úřad zjistil, že ve lhůtě pro podání nabídek obdržel zadavatel devět nabídek, přičemž sedm z devíti dodavatelů bylo totožných s dodavateli, kteří podali nabídku na veřejnou zakázku v otevřeném řízení. Jedna z nabídek nevyhověla kontrole úplnosti podle § 71 odst. 8 zákona. Další tři nabídky byly vyřazeny z důvodu nesouladu předložených vzorků se zadávacími podmínkami. Na třetím jednání hodnotící komise doporučila vyloučit tři uchazeče v části 1 podlimitní veřejné zakázky a rovněž doporučila vyloučit čtyři uchazeče v části 2 podlimitní veřejné zakázky. Dne 21.4.2009 zadavatel zrušil část 3 podlimitní veřejné zakázky a rozhodl o přidělení této zakázky v části 1. a 2. uchazeči AKIT s. r. o. Smlouva byla uzavřena dne 17.6.2009. 9.  Uchazeč AKIT s. r. o. se vyjádřil dopisem ze dne 28.7.2009, v němž uvedl, že se domnívá, že v nabídce na veřejnou zakázku předložil optimální technické řešení soklu plně vyhovující požadavkům zadavatele. Zadavatel se vyjádřil dopisem ze dne 31.7.2009, v němž setrvává na svém stanovisku a uvádí, že je dle jeho názoru řešení nabízené uchazečem H - nábytek, s. r. o. v rozporu se stanovenými požadavky a neodpovídá definici soklu dle příslušných ČSN. Zadavatel v dopise konstatoval, že při zadávání podlimitní veřejné zakázky, se nejednalo o účelové dělení předmětu veřejné zakázky a obě zadávací řízení probíhala v souladu se zákonem. Uchazeč H - nábytek, s. r. o. se vyjádřil dopisem ze dne 5.8.2009, v němž trvá na tom, že zadavatel nedodržel postup stanovený zákonem, když jej vyloučil pro předložení vzorků v rozporu se zadávací dokumentací. Domnívá se, že předložil vzorky v souladu se zadávací dokumentací, a že jím nabízený nábytek má sokl, který zadavatel požadoval.10.  Úřad v odůvodnění týkajícím se výroku I. napadeného rozhodnutí uvedl, že dne 26.6.2009 provedl průzkum internetových nabídek skříní, porovnal nabídky a možnosti konstrukčních řešení soklu. Průzkum měl především demonstrovat, že pod pojem sokl lze zahrnout více konstrukčních řešení podstavné části a vyplynulo z něj, že není obecně akceptované řešení na sokl jako na samostatnou oddělitelnou část. Pokud zadavatel měl takový požadavek, měl jej výslovně uvést v zadávací dokumentaci, což neučinil.11.  Úřad se neztotožnil s tvrzením zadavatele, že řešení soklu bylo dostatečně konkretizováno požadavkem na respektování českých technických norem. Jedná se pouze o obecný odkaz, který nelze považovat za stanovení technických podmínek podle § 46 odst. 2 zákona. Zadavatel musí stanovit podmínky v zadávací dokumentaci co nejpřesněji tak, aby stanovené požadavky byly vymezeny objektivně. Úřad je toho názoru, že zadavatel nedostatečně vymezil požadavky na zpracování vzorků nábytku. Z toho důvodu někteří z dodavatelů podali nabídky v rozporu s požadavky zadavatele a byli vyloučeni ze zadávacího řízení.12.  Odůvodnění výroku II. napadeného rozhodnutí se zabývá posouzením otázky, zda se jedná o jednu nebo více veřejných zakázek. V šetřeném případě je dle Úřadu dána věcná, časová a místní souvislost, neboť se jednalo o vybavení interiéru jednoho objektu zadavatele a veřejné zakázky byly zadávány ve stejném časovém intervalu. Zadavatel proto porušil zákaz dělení předmětu veřejné zakázky, čímž došlo ke snížení limitů stanovených v § 12 zákona a zadavatel využil možnosti zadat veřejnou zakázku na kancelářské židle jako podlimitní. Zadavatel se tak dopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona.13.  Uchazeč H - nábytek, s. r. o. v návrhu namítal, že zadavatel požadoval příčný (vodorovný) průběh vláken kresby LTD materiálu, ale do kritérií na posuzování jednotlivých vzorků jej nezahrnul. K tomu Úřad konstatoval, že zadavatel v rámci odpovědi na žádost o dodatečné informace uvedl, že netrvá na příčném sledu vláken jako na podmínce pro splnění kvalifikace, pouze tuto skutečnost zohlední v rámci hodnocení nabídek. V tomto ohledu zadavatel postupoval v souladu se zákonem, neboť se nejedná o zásadní změnu zadávacích podmínek.14.  K námitce uchazeče H - nábytek, s. r. o. na to, že uchazeč AKIT s. r. o. nesplnil požadavek, když předložil ukázky nábytku s plastovým soklem, a proto měl být vyloučen, Úřad uvedl, že zadavatel nespecifikoval požadavek na materiál soklu a akceptoval různé materiály, proto neshledal v tomto postupu zadavatele rozpor se zákonem.15.  Dne 17.2.2010 vydal Úřad ve smyslu ust. § 70 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "správní řád") rozhodnutí č. j. ÚOHS-S135,184/2009/VZ-2090/2010/530/SWa, jímž provedl opravu zřejmé nesprávnosti napadeného rozhodnutí tak, že ve výroku II. a v posledním odstavci na straně 13 napadeného rozhodnutí vypustil slova „při zadávání veřejných zakázek Nákup kancelářského nábytku do budovy Vinohradská 12 po rekonstrukci a Nákup kancelářských židlí do budovy Vinohradská 12 po rekonstrukci“ a nahrazují se slovy „při zadávání veřejné zakázky Nákup kancelářských židlí do budovy Vinohradská 12 po rekonstrukci“, neboť se jedná o zřejmou nesprávnost. Opravné rozhodnutí nabylo právní moci dne 13.3.2010.III.  Námitky rozkladu16.  Zadavatel ve svém rozkladu napadá rozhodnutí v celém rozsahu a žádá, aby předseda Úřadu napadené rozhodnutí zrušil. V úvodu rozkladu zadavatel konstatuje, že se nedomnívá, že by porušil ust. § 44 odst. 1 zákona. Záměrem zadavatele bylo získat kvalitní produkty nábytku a uvádí, že nedílnou součástí zadávací dokumentace byla projektová dokumentace, která podrobně popisuje jednotlivé prvky nábytku, které požadoval dodat jako ukázky pro účely hodnocení užitných vlastností. Dle mínění zadavatele, použil v technickém popisu termíny běžně užívané v nábytkářském odvětví, které jsou výstižně a jednoznačně formulovány v předpisech a normách tohoto odvětví. Z tohoto důvodu zadavatel stanovil požadavek na respektování českých i evropských technických norem. Co se týče nejasnosti termínu sokl, zadavatel odkázal na normu ČSN 91 0000 Nábytek - Názvosloví. V rozkladu zadavatel odkazuje také na znalecký posudek vypracovaný Ing. Františkem Stránským, který jeho názor podpořil. Dle výše citované normy je sokl chápán jako „povrchově dokončená podstavná součást nábytku“ a podle zadavatele je takto zcela zřejmý jeho požadavek na sokl jako na samostatnou součást nábytku, neboť nelze spatřovat jako podstavu něco, co tvoří s konkrétním druhem nábytku neoddělitelný celek. Ukázku nábytku předložená uchazečem H - nábytek, s. r. o. nelze podle názoru zadavatele považovat za skříň se soklem, neboť boky této skříně jsou protažené pod poslední polici, resp. pod dno skříně až k podlaze a jsou tedy součástí korpusu skříně. Mezi tyto bočnice je vložena čelní deska, která netvoří sokl skříně, neboť je pouze vložena mezi boky skříně a není pod nimi podstavena. Aby se jednalo o sokl, musela by deska být pod celým půdorysem skříně.17.  Zadavatel uvádí, že přestože nejsou technické normy obecně závazné, lze se domnívat, že výrobce zná standardy a terminologii v odvětví používanou. Proto je při vyjasňování odborných termínů vhodné použít k výkladu technické normy, které nastavují obecné standardy příslušného odvětví a unifikují obecné chápání termínů. Zadavatel podotýká, že kromě uchazeče H - nábytek, s. r. o. pochopili všichni uchazeči smysl termínu „sokl“ v souladu s jeho úmyslem.18.  V dalším zadavatel zdůrazňuje, že by internetové zdroje neměly být směrodatným pramenem pro význam pojmů v odborné literatuře, lze je však použít jako zdroj informací obecných. Podle zadavatele si měl Úřad nechat zpracovat znalecký posudek na posouzení konstrukčního řešení, jako zásadního důkazního prostředku pro posouzení odborné otázky. Zadavatel se domnívá, že si Úřad předmětnou otázku technického řešení soklu posoudil nedostatečně, když proti znaleckému posudku argumentoval odkazem na internetové zdroje informací. Taková argumentace, odborně nepodložená, nemůže být dle zadavatele důvodem pro zrušení celého zadávacího řízení. S ohledem na výše uvedené zadavatel navrhuje nerušit zadávací řízení a potvrdit vyloučení uchazeče H - nábytek, s. r. o., z další účasti v zadávacím řízení.19.  K výroku II. napadeného rozhodnutí zadavatel konstatuje, že nesouhlasí s názorem Úřadu, že by se dopustil správního deliktu tím, že rozdělil předmět veřejné zakázky a tím snížil limity stanovené v § 12 zákona. Zadavatel tvrdí, že postupoval v souladu se zákonem a se svým záměrem, přičemž chtěl získat kancelářské žídle a čalouněný nábytek nadstandardních vlastností. Tomu odpovídá poměr hodnot hodnotících kritérií (60% cena a 40% užitné vlastnosti) a počet vyloučených uchazečů na základě předložených ukázek. Výroba čalouněného nábytku, pracovních židlí a kancelářského nábytku vyžaduje zpracování odlišných materiálů a odlišnou technologii. Dle názoru zadavatele není na trhu žádný přímý výrobce, který by byl schopen vyrobit všechny druhy požadovaného nábytku. Proto zadavatel oslovil výrobce kancelářských židlí a čalouněného nábytku. Zadavatel zvolil zjednodušené podlimitní řízení s ohledem na předpokládanou hodnotu veřejné zakázky jako nejvhodnější kvůli využití přímého oslovení výrobců. Zadavatel konstatuje, že je zřejmé, že nechtěl omezit účast jakýchkoli dodavatelů s ohledem na počet oslovených dodavatelů a na skutečnost, že zveřejnil zadávací dokumentaci na stejném místě jako zadávací dokumentaci k veřejné zakázce na kancelářský nábytek. V závěru rozkladu zadavatel tedy navrhuje zrušit i rozhodnutí o uložení pokuty, neboť nepovažuje předmět plnění šetřených veřejných zakázek za shodný.IV.  Řízení o rozkladu20.  Správní orgán prvního stupně neshledal důvody pro postup podle § 87 správního řádu a v souladu s § 88 odst. 1 správního řádu postoupil věc orgánu rozhodujícímu o rozkladu. 21.  Po projednání rozkladu a veškerého spisového materiálu rozkladovou komisí jmenovanou podle § 152 odst. 3 správního řádu a po posouzení případu ve všech jeho vzájemných souvislostech jsem podle § 89 odst. 2 správního řádu napadené rozhodnutí přezkoumal v rozsahu námitek uvedených v rozkladu a s přihlédnutím k návrhu rozkladové komise dospěl k následujícímu závěru.22.  Úřad tím, že svým rozhodnutím č. j. ÚOHS-S135,184/2009/VZ-10841/2009/530/SWa ze dne 1.10.2009 (ve znění opravného rozhodnutí č. j. ÚOHS-S135,184/2009/VZ-2090/2010/530/SWa ze dne 17.2.2010), kterým ve výroku I. konstatoval, že zadavatel při zadávání veřejné zakázky nedodržel postup stanovený v ustanovení § 84 odst. 1 zákona tím, že nevymezil předmět veřejné zakázky v podrobnostech nezbytných pro zpracování nabídky a zrušil předmětné zadávací řízení a ve výroku II. konstatoval, že se zadavatel při zadávání podlimitní veřejné zakázky dopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona tím, že nedodržel postup stanovený v ust. § 13 odst. 3 zákona, když rozdělil předmět veřejné zakázky a za tento delikt uložil pokutu ve výši 60 000 Kč, rozhodl správně a v souladu se zákonem. Rovněž s uložením povinnosti nahradit náklady řízení ve výši 30 000 Kč a s odůvodněním napadeného rozhodnutí jsem se v plné míře ztotožnil.V.  K námitkám rozkladu23.  Zadavatel v rozkladu uvedl, že použil v technickém popisu termíny běžně užívané v nábytkářském odvětví, které jsou výstižně a jednoznačně formulovány v předpisech a normách tohoto odvětví. Toto vyjádření ale nevylučuje jiný problém – nejistotu  při řešení problému, zda zadavatel požadoval samostatný sokl nebo zda mělo jít o podstavnou část spojenou se skříní opatřenou samostatnou čelní deskou. Ani odkaz na znalecký posudek nepovažuji za přesvědčivý, neboť na jedné straně se v něm uvádí, že v ČSN 91 0000 Nábytek - Názvosloví  je sokl chápán jako samostatná podstavná součást nábytku, ale na druhé straně i v něm je připuštěno, že „varianta řešení s prodlouženými boky s krycím vlysem v dolní části korpusu skřínky, je možným provedením podstavné části korpusu…“ Pro zamezení obdobných pochybností slouží ust. § 46 odst. 2 zákona, které ukládá, aby zadavatel charakterizoval technické podmínky objektivně a jednoznačně, aby byl vyjádřen zamýšlený účel využití požadovaného plnění. 24.  Souhlasím, že v obecné rovině nelze konfrontovat závěry znaleckého posudku internetovými zdroji. V dané věci se ale jednalo ze strany Úřadu nikoli o snahu dospět k interpretaci pojmu sokl, nýbrž o snahu ilustrovat skutečnost, že je pod tímto pojmem na trhu nabízeno více konstrukčních řešení podstavné části nábytku.25.  Konečně dodávám, že výklad pojmu sokl ve smyslu technických norem „ČSN 91 0000 Nábytek – Názvosloví“ jako „povrchově dokončené podstavné součásti nábytku“, by eventuálně byl pro interpretaci tohoto pojmu použitelný a to za předpokladu, kdyby zadavatel v zadávací dokumentaci stanovil konkrétní požadavek na respektování právě těchto norem, neboť ČSN nejsou obecně závaznými pravidly chování. Zadávací dokumentace však obsahovala pouze obecný odkaz na české a evropské normy.26.  Nesouhlas zadavatele s posouzením ze strany Úřadu, že protiprávně rozdělil zakázku na části, není podle mne náležitě zargumentován. Zadavatel může rozdělit veřejnou zakázku na části, jen tehdy, připouští-li to povaha předmětu veřejné zakázky, což nelze bez dalšího aplikovat na situaci v posuzovaném případě. Argumentace zadavatele, že očekával rozdílné kategorie nábytku od různých dodavatelů, odlišné materiály nebo technologie či jeho snaha preferovat výrobce nábytku před jeho dodavateli, je nerelevantní. 27.  Uzavírám tedy, že Úřad postupoval správně, když rozhodl tak, že zadavatel nedodržel postup stanovený v ustanovení § 44 odst. 2 zákona a ve smyslu ust. § 118 zákona mu uložil opatření k nápravě. Úřad také rozhodl správně výrokem, že se zadavatel dopustil správního deliktu podle § 120 odst. 2 písm. a) zákona. Ze stejných důvodů se ztotožňuji i s uloženou sankcí a rozhodnutím o nákladech řízení podle ust. § 119 odst. 2 zákona. Ve zbytku odkazuji na obsah napadeného rozhodnutí, s nímž jsem v rovněž plném rozsahu ztotožnilVI.  Závěr28.  Po zvážení všech aspektů dané věci a po zjištění, že Úřad postupoval v souladu se zákonem a správním řádem, jsem dospěl k závěru, že nenastaly podmínky pro zrušení nebo změnu napadeného rozhodnutí z důvodů uváděných v rozkladu.29.  Vzhledem k výše uvedenému, jsem rozhodl tak, jak je ve výroku uvedeno.PoučeníProti tomuto rozhodnutí se nelze podle § 91 odst. 1 správního řádu dále odvolat.otisk úředního razítkaIng. Petr Rafajpředseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěžeObdrží:1.  Český rozhlas, Vinohradská 1409/12, 120 99 Praha 22.  H - nábytek s. r. o., Uničovská 181/34, 785 01, Šternberk3.  AKIT s. r. o., Thámova 11, 186 00 Praha 8Vypraveno dne: viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy