Č. j.: ÚOHS-R34/2010/VZ-10796/2010/310/EKuV Brně dne: 26. července 2010Ve správním řízení o rozkladu ze dne 31. 3. 2010 podaném navrhovatelem – ·  společností AŽD Praha s. r. o., IČ 48029483, se sídlem Žirovnická 2/3146, 106 17 Praha, za niž jedná Ing. Alice Dicková, jednatelka, proti rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže č. j. ÚOHS-S1/2010/VZ-2417/2010/510/MOn ze dne 16. 3. 2010 ve věci přezkoumání úkonů zadavatele – Statutárního města Plzeň, IČ 0075370, se sídlem náměstí Republiky 1, 301 16 Plzeň, zastoupeného Ing. Pavlem Rödlem, primátorem, učiněných při zadávání nadlimitní veřejné zakázky „Dodávka a zprovoznění ústředny pro řízení dopravy prostřednictvím SSZ zařízení v rámci ASŘD m. Plzně“ zadávané v otevřeném řízení podle zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, jehož oznámení bylo v informačním systému o veřejných zakázkách uveřejněno dne 2. 9. 2009 a následně opraveno dne 16. 10. 2009 pod evidenčním číslem 60035547 a v Úředním věstníku Evropské unie dne 3. 9. 2009 pod evidenčním číslem 2009/S 169-243858 a následně opraveno dne 20. 10. 2009 pod evidenčním číslem 2009/S 202-289967, ve kterém je dalším účastníkem správního řízení vybraný uchazeč –·  společnost ELTODO dopravní systémy s. r. o., se sídlem Novodvorská 1010/14, 142 01 Praha, za niž jednají Ing. František Lusk a Ing. Libor Ťupa, MBA, jednatelé,jsem podle § 152 odst. 5 písm. b) zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, na základě návrhu rozkladové komise, jmenované podle § 152 odst. 3 téhož zákona, rozhodl takto:Rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže č. j. ÚOHS-S1/2010/VZ-2417/2010/510/MOn ze dne 16. 3. 2010p o t v r z u j ia podaný rozkladz a m í t á m.OdůvodněníI.  Zadávací řízení a řízení před Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže1.  Statutární město Plzeň, IČ 0075370, se sídlem náměstí Republiky 1, 301 16 Plzeň (dále jen „zadavatel“), uveřejnil podle zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“) v informační systému o veřejných zakázkách dne 2. 9. 2009 pod evidenčním číslem 60035547 a v Úředním věstníku Evropské unie dne 3. 9. 2009 pod evidenčním číslem 2009/S 169-243858 oznámení otevřeného zadávacího řízení (opraveno dne 16. 10. 2009) za účelem zadání nadlimitní veřejné zakázky „Dodávka a zprovoznění ústředny pro řízení dopravy prostřednictvím SSZ zařízení v rámci ASŘD m. Plzně“ (dále jen „veřejná zakázka“). Pozn.: pokud je v textu uveden odkaz na zákon, jedná se vždy o znění platné v době provedení úkonu Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) nebo v době provedení jednotlivých úkonů účastníků řízení.2.  Zadavatel obdržel ve lhůtě pro podání nabídek celkem dvě nabídky. Při otevírání obálek posoudila hodnotící komise obě nabídky z pohledu obsahové úplnosti a konstatovala, že obě nabídky jsou ve smyslu § 71 odst. 8 zákona obsahově úplné. Hodnotící komise poté ve zprávě o posouzení a hodnocení nabídek učinila závěr, že nabídka společnosti AŽD Praha s. r. o., IČ 48029483, se sídlem Žirovnická 2/3146, 106 17 Praha (dále jen „navrhovatel“), nesplňuje zadavatelem stanovené technické požadavky. Hodnotící komise doporučila zadavateli uzavřít smlouvu se společností ELTODO dopravní systémy s. r. o., IČ 25755811, se sídlem Novodvorská 1010/14, 142 01 Praha (dále jen „vybraný uchazeč“), která dle závěru komise splnila stanovené technické podmínky v plném rozsahu. 3.  Dne 9. 11. 2009  rozhodl zadavatel o výběru nejvhodnější nabídky předložené vybraným uchazečem a současně rozhodl o vyloučení navrhovatele z účasti v zadávacím řízení. Proti rozhodnutí o vyloučení z účasti v zadávacím řízení, které navrhovatel obdržel dne 11. 11. 2009, podal námitky, a to dopisem ze dne 24. 11. 2009. Námitkám zadavatel po přezkoumání jejich oprávněnosti nevyhověl s tím, že rozhodnutí o námitkách navrhovatel obdržel dne 7. 12. 2009. Vzhledem k tomu, že navrhovatel nepovažoval rozhodnutí zadavatele o námitkách za učiněné v souladu se zákonem, podal k Úřadu dne 17. 12. 2009 návrh na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele.4.  Zahájení správního řízení oznámil Úřad účastníkům řízení dopisem č. j. ÚOHS-S1/2010/VZ-210/2010/510/MOn ze dne 6. 1. 2010. Usnesením č. j. ÚOHS-S1/2010/VZ-220/2010/510/MOn z téhož dne stanovil Úřad účastníkům řízení lhůtu, ve které byli oprávněni navrhovat důkazy, činit jiné návrhy, vyjádřit v řízení své stanovisko a lhůtu, ve které se mohli vyjádřit k podkladům rozhodnutí. Rozhodnutím č. j. ÚOHS-S1/2010/VZ-307/2010/510/MOn ze dne 11. 1. 2010 Úřad zamítl návrh navrhovatele na vydání předběžného opatření, jímž měl být dle § 117 odst. 1 písm. a) zadavateli uložen zákaz uzavřít smlouvu v předmětném zadávacím řízení.II.  Napadené rozhodnutí5.  Po přezkoumání všech rozhodných skutečností vydal Úřad dne 16. 3. 2010 rozhodnutí č. j. ÚOHS-S1/2010/VZ-2417/2010/510/MOn, kterým v souladu s ust. § 118 zákona předmětné správní řízení zastavil, neboť v postupu zadavatele neshledal porušení zákona.6.  V odůvodnění napadeného rozhodnutí se Úřad v prvé řadě vyjádřil k formálním nedostatkům uvedeným v rozhodnutí o vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení. Uvedl, že z obsahu rozhodnutí zadavatele není žádných pochyb o tom, že zadavatel hodlal svým rozhodnutím vyloučit navrhovatele z účasti v zadávacím řízení, a to z důvodů, které zadavatel v odůvodnění svého rozhodnutí podrobným způsobem popsal. Doplnil, že tato skutečnost je zcela zřejmá jak z označení rozhodnutí, ve kterém zadavatel výslovně uvádí: „rozhodnutí zadavatel o vyloučení uchazeče z účasti v zadávacím řízení…“, tak i ze samotného obsahu rozhodnutí, ze kterého je dle Úřadu zcela zřejmé, že nabídka navrhovatele nesplňuje technické požadavky zadavatele stanovené v zadávacích podmínkách. Úřad se tak ztotožnil se zadavatelem v tom, že povaha ustanovení § 76 odst. 6 zákona, na něž zadavatel ve svém rozhodnutí odkazuje (ve spojení s odůvodněním rozhodnutí a poučením o možnosti podání námitek ve smyslu § 110 zákona), nepřipouští jiný výklad než ten, že došlo k vyloučení uchazeče z účasti v daném zadávacím řízení.  Vědomost navrhovatele o svém vyloučení dle Úřadu vyplývá i z dopisu zn. 11317/09 ze dne 24. 11. 2009, který obsahuje námitky proti rozhodnutí zadavatele o vyloučení navrhovatele z účasti v zadávacím řízení.7.  Pokud se jedná o způsob připojení stávajících světelně signalizačních zařízení (dále jen „SSZ“), Úřad konstatoval, že se neztotožňuje se závěrem navrhovatele, že technické podmínky vztahující se k předmětu veřejné zakázky musí zadavatel stanovit výlučně v rámci požadavků na prokázání technické kvalifikace dle § 56 zákona. Zadavatel může tyto požadavky stanovit v oznámení o zakázce nebo v zadávací dokumentaci, a to mimo požadavků na prokázání technické kvalifikace.8.  Z předložené dokumentace dle Úřadu vyplývá, že zadavatel požaduje na nový dopravní počítač připojit stávajících 71 řadičů Siemens, přičemž za stávajícího stavu je z důvodu nedostatečné kapacity zařízení připojeno pouze 61 řadičů, a to pomocí komunikačního zařízení BEFA 15. Zadavatel jednoznačně stanovil, že předmětem dané veřejné zakázky je mimo jiné dodávka nového dopravního počítače, který nahradí ten stávající, přičemž na nový dopravní počítač budou připojeny i dosud nepřipojené řadiče s tím, že způsob připojení řadičů ponechal zadavatel dodavatelům na zvážení. Zadavatel stanovil, že předmětem nabídek je i připojení stávajících a nově připojovaných řadičů, přičemž musí být splněny požadavky zadavatele stanovené v technických podmínkách. Poté Úřad doplnil, že navrhovatel ve své žádosti o dodatečné informace k zadávacím podmínkám pod bodem č. 13 mimo jiné výslovně uvedl: „v odst. 2.2.1. TP předpokládáte dále nevyužít zařízení BEFA 15“. Dle Úřadu tak navrhovatel zjevně věděl, že zadavatel dále nepředpokládá využívat zařízení BEFA 15 s tím, že je zřejmé, že navrhovatel měl při zpracování nabídek povědomí o tom, že zadavatel hodlá nahradit stávající komunikaci BEFA 15 novým druhem komunikace. 9.  Vzhledem k tomu, že navrhovatel ve své nabídce nabídl napojení stávajících již připojených řadičů na novou dopravní ústřednu pomocí stávajícího rozhraní BEFA 15, jehož využití dle zadávací dokumentace zadavatel dále nepředpokládá, navrhovatel nesplnil technické podmínky na připojení SSZ k novému dopravnímu počítači. Následně Úřad podotkl, že z rozhodnutí zadavatele o vyloučení je zřejmé, že navrhovatel ve své nabídce neřeší, jak hodlá dostát požadavku zadavatele na připojení stávajících 10 dosud nepřipojených řadičů na nový počítač. Ani v tomto ohledu tak dle Úřadu navrhovatel nesplnil požadavek zadavatele na připojení řadičů k nové dopravní ústředně.10.  Ke komunikaci mezi stávajícím a novým dopravním počítačem Úřad v odůvodnění napadeného rozhodnutí uvedl, že záměrem zadavatele bylo zajištění bezproblémového přechodu na řízení všech SSZ zadavatele pomocí nové dopravní ústředny. Doplnil, že navrhovatel v nabídce nesplnil tento požadavek zadavatele, neboť z jeho vyjádření vyplývá, že předpokládá „propojení“ stávajícího a nového systému pomocí osoby operátora a nejedná se tedy o funkční „propojení“ obou systémů ve smyslu technických podmínek stanovených zadavatelem. Dle Úřadu tak navrhovatel nesplnil požadavek na propojení stávajícího a nového počítače, jak bylo stanoveno v zadávacích podmínkách. V této souvislosti Úřad zpochybnil i argumentaci navrhovatele v tom směru, že návrh propojení obou dopravních počítačů může dodat, neboť byl s tímto požadavkem zadavatele seznámen již v zadávacích podmínkách a měl jej tedy splnit v rámci své nabídky. Navíc Úřad zdůraznil, že takové doplnění nabídky by ani zadavatel nemohl hodnotit, neboť by tím porušil zásadu rovného zacházení, protože by zvýhodnil uchazeče, kterému by umožnil nabídku doplnit.11.  K požadavku na integrovaný dopravně inženýrský nástroj Úřad podotkl, že zadavatel v technických podmínkách zadávací dokumentace pod bodem 2.2.2. „požadované možnosti komunikace SSZ s dopravní ústřednou“ mimo jiné výslovně stanovil: Dopravní ústředna musí obsahovat integrovaný dopravně inženýrský nástroj – program pro tvorbu dopravních řešení s možností přímého exportu do určeného řadiče a rovněž musí umožňovat úpravu stávajících dopravních řešení připojených řadičů“. Pod bodem 2.2.1. zadávací dokumentace „HW uspořádání nové dopravní ústředny„ pak stanovil: „Dopravní ústředna musí mít pro správu systému a obsluhu systému dvě fyzicky oddělená pracoviště: – servisní pracoviště s přístupem na úrovni administrátora systému. Toto pracoviště musí umožnit zásobování systému daty a obsluhu systému v plném rozsahu…“. Již z vymezení požadavků zadavatele na pracoviště administrátora je dle Úřadu zřejmé, že zadavatel po uchazečích požadoval, aby dopravní ústředna „uměla“ komunikovat se systémem dopravních řadičů včetně možnosti „online úpravy“ dopravních řešení řadičů. Dodal, že tato podmínka je zadavatelem konkretizována pod bodem 2.2.2. technických podmínek. Z rozhodnutí zadavatele o vyloučení dle Úřadu vyplývá, že u navrhovatelem nabízeného systému je umožněn přímý export do určených řadičů jen u těch z nich, u kterých bude použit nový přenosový protokol OCIT-T-V2.0, nikoliv však u řadičů s protokolem BEFA 15. Navrhovatel proto nesplnil tento požadavek zadavatele.12.  Úřad v části odůvodnění napadeného rozhodnutí týkající se požadavku zadavatele na zobrazovací zařízení konstatoval, že zadavatel v zadávací dokumentaci požadoval  rozměr obrazu cca 200 x 200 cm. Navrhovatel nabídl 2 ks LCD panelu SHARP PN-G655E o úhlopříčce 65“. Z rozhodnutí zadavatele o námitkách vyplývá, že aktivní plocha obrazu 1 ks zobrazovacího zařízení dle nabídky navrhovatele činí 143,2 cm x 80,7 cm, tj. celkem 143,2 cm x 161,4 cm. Zadavatel tedy požadoval zobrazovací zařízení s plochou obrazu cca 40 000 cm2, přičemž navrhovatel nabídl zobrazovací zařízení s celkovou plochou obrazu jen cca 23 113 cm2. Navrhovatel tedy dle Úřadu nesplnil požadavek zadavatele na rozměr obrazu, navíc obraz by byl složením dvou LCD panelů rušen rámy těchto panelů v šíři cca 1 2cm. Úřad proto nepřisvědčil námitce navrhovatele, že by zadavatel vymezil požadavek na velikost zobrazovacího zařízení nejasným způsobem.13.  V závěru odůvodnění svého prvostupňového rozhodnutí se úřad zaměřil na problematiku zvýhodnění dodavatele/ů. Úřad zdůraznil, že zadavatel nesmí stanovit technické podmínky tak, aby jím požadované technické řešení bezdůvodně omezovalo okruh dodavatelů schopných splnit předmět veřejné zakázky. K takovému pochybení v postupu zadavatele však dle Úřadu v daném případě nedošlo. Následně Úřad poznamenal, že z oznámení o veřejné zakázce ani ze zadávacích podmínek nezjistil, že by zadavatel odkazoval na technické parametry konkrétního dodavatele, vyjma popisu stávající dopravní ústředny a komponent, které zadavatel hodlá využít i v rámci dodávané dopravní ústředny. Konstatoval, že tím, že zadavatel požadoval kompatibilitu dodávané a stávající technologie tak, aby dodávaná dopravní ústředna byla v plném rozsahu funkční a spolehlivá, nejednal v rozporu se zákonem. III.  Námitky rozkladu14.  Proti výše uvedenému rozhodnutí podal navrhovatel rozklad, který byl Úřadu doručen dne 1. 4. 2010. Navrhovatel v rozkladu uvádí, že nesouhlasí se závěry Úřadu, které se týkají formálních nedostatků rozhodnutí o vyloučení. Navrhovatel konstatuje, že hodnotící komise dle ust. § 76 odst. 1 zákona vyřazuje nabídky a na základě toho pak v souladu s ust. § 76 odst. 6 zákona zadavatel vyloučí uchazeče. Z toho důvodu se domnívá, že rozhodnutí zadavatele o vyloučení navrhovatele nebylo vydáno v souladu se zákonem, neboť zadavatel vyloučil nabídku a nikoliv uchazeče. Vzhledem k domněnce navrhovatele o právní vadě v rozhodnutí zadavatele o jeho vyloučení, je navrhovatel přesvědčen, že je i nadále účastníkem zadávacího řízení. Navrhovatel dodává, že z důvodu opatrnosti přesto podal v zákonné lhůtě námitky proti rozhodnutí zadavatele o vyloučení.15.  Následně navrhovatel zpochybňuje argumentaci Úřadu obsaženou v bodě 20. odůvodnění prvostupňového rozhodnutí, podle které si byl vědom svého vyloučení. Navrhovatel uvádí, že podáním námitek v žádném případě neprokázal, že si byl vědom svého vyloučení, pouze využil svého zákonného práva a poukazoval na postup zadavatele, který byl dle jeho názoru v rozporu se zákonem.16.  Navrhovatel dále vyslovuje nesouhlas se závěry Úřadu vztahujícími se ke způsobu připojení stávajících SSZ na novou dopravní ústřednu. Upozorňuje na skutečnost, že zadavatel požaduje prokázání splnění kvalifikace dle ust. § 56 odst. 1 písm. e) zákona nesrozumitelným způsobem. Kromě toho dle jeho názoru není v technických podmínkách obsažen požadavek na popis způsobu připojení stávajících SSZ na novou dopravní ústřednu, který je uveden pouze v odpovědi na otázku č. 13. Podotýká, že zde není uvedeno, že se jedná o požadavek na prokázání kvalifikace. Dále označuje tvrzení zadavatele, že „pokud je v technických podmínkách uvedeno, že BEFA 15 se již nepředpokládá, je třeba vykládat jako striktní požadavek, že zadavatel požaduje řešení bez BEFA 15“ za zcela účelové. Navrhovatel se tedy domnívá, že zadavatel připustil variantní řešení, přičemž nad rámec zákona požaduje v rámci prokazování kvalifikace technické řešení.17.  Navrhovatel se dále pozastavuje nad výkladem termínu „BEFA 15“ a tvrdí, že nejednotnost terminologie byla důvodem nepochopení zadavatele a následného vyloučení navrhovatele. Podotýká, že nikde neuváděl, že ponechá stávající zastaralé fyzické zařízení BEFA 15. Pouze uváděl, že použije rozhraní BEFA 15 z důvodu komunikačního protokolu BEFA 15 s tím, že kde bude možné se tomuto protokolu vyhnout, bude použito rozhraní OCIT.18.  Ke komunikaci mezi stávajícím a novým dopravním počítačem navrhovatel uvádí, že ve své nabídce navrhl propojení obou dopravních počítačů přes BEFA 15. Funkční závislost systému tak byla podle něj zabezpečena po dobu cca 48 hodin, a to osobou operátora. Domnívá se, že zadavatel postupoval netransparentně, když odmítl poskytnout podrobnější informace o interface stávajícího dopravního řadiče SIEMENS.19.  V dalším bodu rozkladu se navrhovatel vyslovuje k požadavku na integrovaný dopravně inženýrský nástroj. K němu podotýká, že zadavatel až po podání nabídek účelově vyložil zadávací dokumentaci, ve které požadoval, aby dopravní ústředna obsahovala integrovaný dopravně inženýrský nástroj – program pro tvorbu dopravních řešení s možností přímého exportu do určeného řadiče, který musí rovněž umožňovat úpravu stávajících dopravních řešení připojených řadičů. V zadávací dokumentaci přitom neuvedl, že nástroj musí umožňovat přímý export dat do všech řadičů. Proto navrhovatel nabídl software umožňující offline úpravu stávajících připojených řadičů.20.  Navrhovatel se neztotožňuje ani se závěry Úřadu ohledně požadavku zadavatele na zobrazovací zařízení. Navrhovatel je toho názoru, že zadavatel požadavek na velikost zobrazovacího zařízení formuloval nejasně. Měl jej jasně definovat stanovením rozměrů, například intervalem od – do. Takto zadavatel nepostupoval a vyloučil nabídku navrhovatele, přestože navrhovatel nabídl technicky vyspělé zařízení. Dodává, že pokud by zadavatel trval na přesných rozměrech, je připraven takové zobrazovací zařízení dodat.21.  Navrhovatel je přesvědčen, že vágnost zadávací dokumentace měla za cíl navrhovatele poškodit. Namítá, že zadávací dokumentace je v rozporu se zákonem a obsahuje řadu nejasností a domněnek. Doplňuje, že skutečnost, že zadavatel nebyl schopen jednoznačně zodpovědět všechny dotazy, vedla k různým výkladům, což mělo za následek vyloučení navrhovatele. Podle navrhovatele zadavatel stanovil technické podmínky tak, že jim mohl vyhovět pouze předem vybraný uchazeč. Při hodnocení pak aplikoval požadavky na konkrétní řešení, které v zadání neuvedl a porušil tak zásady transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace. Navrhovatel je přesvědčen, že splnil všechny požadavky zadavatele. Pokud zadavatel tvrdí, že některé z nich nesplnil, mohlo se jednat pouze o požadavky konstruované tak, aby jim mohl vyhovět pouze předem vybraný uchazeč. Zadavatel tedy dle navrhovatele porušil ustanovení § 6, § 45 odst. 1 a 3 a § 46 odst. 4 zákona.22.  V závěru rozkladu navrhovatel vyslovuje přesvědčení, že se Úřad nevypořádal se všemi jím uplatněnými námitkami z návrhu ze dne 17. 12. 2009. Zároveň odkazuje na obsah tohoto návrhu. Navrhovatel namítá, že Úřad pouze převzal argumentaci zadavatele a vybraného uchazeče s tím, že nerespektoval ust. § 112 odst. 1 zákona a dopustil se tak diskriminace navrhovatele. Dodává, že na svých námitkách trvá a nesouhlasí se způsobem, jakým se s nimi Úřad v odůvodnění napadeného rozhodnutí vypořádal.23.  Z uvedených důvodů navrhovatel navrhl, aby předseda Úřadu napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil Úřadu k dalšímu projednání anebo aby bylo uvedené rozhodnutí změněno.  IV.  Řízení o rozkladu24.  Úřad neshledal důvody pro zrušení nebo změnu svého rozhodnutí v rámci autoremedury a v souladu s § 88 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), věc postoupil odvolacímu správnímu orgánu.25.  Po projednání rozkladu a veškerého spisového materiálu rozkladovou komisí jmenovanou podle § 152 odst. 3 správního řádu a po posouzení případu ve všech jeho vzájemných souvislostech jsem podle § 89 odst. 2 správního řádu přezkoumal soulad napadeného rozhodnutí s právními předpisy a jeho správnost v rozsahu námitek uvedených v rozkladu a s přihlédnutím k návrhu rozkladové komise dospěl k následujícímu závěru.26.  Úřad tím, že svým rozhodnutím č. j. ÚOHS-S1/2010/VZ-2417/2010/510/MOn ze dne 16. 3. 2010 v souladu s ust. § 118 zákona zastavil předmětné správní řízení, rozhodl správně a v souladu se zákonem. V další části odůvodnění tohoto rozhodnutí budou v podrobnostech rozvedeny důvody, proč jsem nepřistoupil ke zrušení nebo změně napadeného rozhodnutí.V.  K námitkám rozkladu27.  Navrhovatel v rozkladu uvedl, že rozhodnutí zadavatele o jeho vyloučení z účasti v zadávacím řízení bylo stiženo právní vadou a bylo tudíž nezákonné. V této souvislosti je nutné podotknout, že z obsahu předmětného rozhodnutí vyplývá zřejmý úmysl zadavatele s tím, že tento jeho úkon neměl žádný vliv na posouzení dané věci. V této otázce se tak plně ztotožňuji s argumentací Úřadu. 28.  Pokud se jedná o další námitku navrhovatele, je třeba zdůraznit, že navrhovatel měl dle zákona právo požadovat dodatečné informace ke znění zadávací dokumentace. Pokud tak činil a domníval se, že se jejich dodatečné poskytnutí jeví pravděpodobně nedostatečné, nic mu nebránilo v dotazu k jejich dalšímu doplnění zadavatelem. Tyto závěry se týkají jak pochybností ohledně splnění kvalifikace či výkladu termínu „BEFA 15“ a účelového vyložení zadávací dokumentace, tak i namítaného netransparentního postupu zadavatele či požadavku zadavatele na zobrazovací zařízení. Následná zpochybňování kvality, úplnosti nebo srozumitelnosti zadávací dokumentace potom nemohu hodnotit jinak, než jako ryze účelová.29.  Ztotožnit se nelze ani s navrhovatelovým tvrzením, podle kterého se Úřad nevypořádal s veškerými námitkami uplatněnými v návrhu ze dne 17. 12. 2009. Je třeba konstatovat, že Úřad v této otázce postupoval přísně v souladu s ustanovením § 112 odst. 1 zákona. K tomu doplňuji, že jsem neshledal ani žádné jiné okolnosti, které by nasvědčovaly tvrzené diskriminaci navrhovatele.VI.  Závěr30.  Po zvážení všech aspektů dané věci a po zjištění, že Úřad postupoval ve věci v souladu se zákonem a správním řádem, když posoudil případ ve všech jeho vzájemných souvislostech a zhodnotil veškeré písemné podklady, jsem dospěl k závěru, že nenastaly podmínky pro zrušení nebo změnu napadeného rozhodnutí z důvodů uváděných v rozkladu.31.  Vzhledem k výše uvedenému, když jsem neshledal důvody, pro které by bylo nutno napadené rozhodnutí změnit nebo zrušit, rozhodl jsem tak, jak je ve výroku uvedeno.PoučeníProti tomuto rozhodnutí se nelze podle § 91 odst. 1 správního řádu dále odvolat. otisk úředního razítkaIng. Petr Rafajpředseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěžeObdrží:1.  statutární město Plzeň, náměstí Republiky 1, 301 16 Plzeň2.  ELTODO dopravní systémy s. r. o., Novodvorská 1010/14, 142 01 Praha3.  AŽD Praha s. r. o., Žirovnická 2/3146, 106 17 PrahaVypraveno dne: viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy